Úvod do uměnovědných studií Co je umělecká kritika? Malé opakování Ingarden Chvatík Eco jazzová improvizace hmotný objekt Opera aperta 3 vrstvy díla: předmětná, významová, vrstva smyslujazzová improvizace artefakt estetický objekt dílocentrická interpretace významová, vrstva smyslu vyloučit záměry autora i prožitky čtenáře nedourčenost otevřené dílo vzniká ve vědomí vnímatele Co je umělecká kritika? Umění rozlišovat a posuzovat Intelektuální aktivita…Intelektuální aktivita… …spočívající v usuzování …a formulaci hodnotících soudů Tyto soudy jsou… …motivované a zdůvodněné!!! Co je předmětem hodnocení? Konkrétní umělecký počin, umělecké dílo (GER, CZE) Kromě uměleckého díla i samotná teorie umění, programové záměry umělce… (UK, IT, FR) Kritický soud Potenciální hodnota Složky hodnocení Subjektivní vs. objektivní hodnota Aktuální hodnota Interpretace Vztah estetické a umělecké hodnoty umělecká hodnota estetická hodnota umělecká = estetická hodnota estetická hodnota umělecká hodnota estetická hodnota umělecká hodnota Umělecká kritika v sociálním poli autor kritik „mluvčím“ publika kritik veřejnost dílo kritik „vychovatelem“ publika publika Umělecká kritika a věda pojetí normativní vědy pojetí hodnotově neutrální „empirické“ vědy vztah empirické vědy k hodnotám – výběrvztah empirické vědy k hodnotám – výběr materiálu kooperace kritiky a vědy úloha poznávacích soudů v kritice Nová umělecká díla Nelze uplatnit měřítka z minulosti Často nefungují ani obecné normy Vysoká múzická senzibilita (vkus) Pozorování a popis Zrod umělecké kritiky Umění předstupuje před publikum Renesance (umělecké – odborné disputace)disputace) Diderot (Salón, 1759) – laická kritika Růst vlivu kritiky – Schiller, Goethe, Baudelaire… Žánry umělecké kritiky Recenze – posudek Fejeton GlosaGlosa Kritická esej Pamflet Fiktivní/skutečný dialog Úvod do uměnovědných studií Co je vkus? Pojem vkusu Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díladíla Schopnost Pedagogické konotace Hodnocení umění Antika, středověk vs. Moderní umění (až zde pojem vkusu!)Moderní umění (až zde pojem vkusu!) Norma vkusu Klasicismus: vznešeno, konvence Romantismus: přirozenost 20. století: moderní, aktuální, nové Vývoj pojmu počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století – zralý muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje nezávisle na subjektivních klamech vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a Skotsku vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a Skotsku Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) – schopnost vnímat pravdu subjektivně v podobě krásy Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order, Harmony and Design (1725) – člověk je nadán vnitřním smyslem pro krásu, harmonii a proporci postupná emancipace od vazeb na racionální poznání i opouštění analogie s morálními soudy vzhledem k bezprostřednosti a smyslovým základům. Immanuel Kant Kritika soudnosti 1790 „vkus je schopnost posuzovat krásno“ formulace teze o „estetické autonomii“ vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobravkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra „soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož motiv nemůže být jiný než subjektivní.“ „Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“ Nezainteresované zalíbení estetického soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v dobrém. subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis) meze aplikovatelnosti 20. století Člověk mající vkus… znalec umění neposuzuje podle neměnných noremneposuzuje podle neměnných norem schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD Ten kdo udává vkus, utváří módu