Úvod do uměnovědných studií
Co je věda?
Dnešní přednáška
1. Věda jako (společenský) jev.
2. Co je to věda?2. Co je to věda?
3. Je sociální věda vědou?
4. Vývoj vědy.
Věda
angl. SCIENCE
něm. DIE WISSENSCHAFTněm. DIE WISSENSCHAFT
pol. NAUKA
Věda jako sociální jev
Instituce
Organizace
Součást kulturySoučást kultury
Součást ekonomiky
Součást politiky
Požadavky na vědce
Vysoká úroveň podstatných
(meritorních) poznatků
EtikaEtika
Metodologie
Důležité rozdíly
Filozofie – Empirická věda
Přírodní vědy – Společenské vědy
Empirická věda a filosofie
Reálné či empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání, filozofie, v
několika podstatných rysech:
1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým.[1]
2) jsou tematicky redukované.[2]
3) jsou metodicky abstraktní.[3]
Zatímco empirické vědy se pohybují v oblasti faktů, které jsou dány člověku veZatímco empirické vědy se pohybují v oblasti faktů, které jsou dány člověku ve
zkušenosti, filozofie zkoumá podmínky možnosti této zkušenosti.
[1] To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh", "absolutní
duch", "idea", "samopohyb").
[2] Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je rozdíl
mezi dobrem a zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení životní
situace?".
[3] Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do značné
míry univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván specifickým
přístupem, nýbrž je užíváno typizovaných či "normovaných" postupů. Jednotlivý
případ není předmětem zájmu sám o sobě, ale jako prvek celé třídy jevů, jako
reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních vlastností se "abstrahuje",
pokud je není možné "zobecnit" na množinu jevù".
Definice vědy…
Racionálně zdůvodnitelné a konzistentní
výpovědi
Formulované v přijatém jazyku (vědy)Formulované v přijatém jazyku (vědy)
Jsou ověřitelné
Věda tvoří a produkuje vědění (nutnost
důkazu a to i v oblasti každodennosti)
Předběžná definice vědy
V odborné literatuře je možné nalézt nepřeberné
množství definic vědy. Dále uvádíme několik
typických příkladů:
"Věda je systém poznatků budovaný na základě
systematických metod bádání."systematických metod bádání."
"Věda je organizovaný dynamický komplex faktů,
principů, teorií a hypotéz."
"Věda je činnost, která přináší systematickou
informaci o světě."
"Věda je systém výpovědí, jejichž pomocí si
vytváříme pojem o určitém předmětu, resp. o celé
oblasti skutečnosti.“
Naše základní otázka
Jsou sociální vědy (vědy o společnosti)
vědecké???
Častý omyl:
více vědecký = více exaktní a normotvorný
Dělení věd
novokantovci – Windelband, Rickert
Vědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon)
Vědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní,
dílčí; grafé = z řečtiny: zaznamenávám, píši;)dílčí; grafé = z řečtiny: zaznamenávám, píši;)
v anglosaském prostřední podobná polarita
mezi
sciences
humanities
Max Weber (1864-1920)
historik, právník, ekonom, sociolog
historik Heinrich von Treitschke, Theodor
Mommsen, Wilhelm Dilthey
Studium v Heidelbergu a Berlíně
1892 habilitace v Berlíně na právnické fakultě
1894 profesor národního hospodářství ve
Freiburgu, 1895 Heidelberg katedra
hospodářství
1898 nervové zhorucení – konec
vysokoškolské kariéry, 1902 krátce obnovil.
Dílo
Vliv Heinrich Rickert, Wilhelm Windelband a
Wilhelm Dilthey, německý historismus
Die protestantische Ethik und der Geist des
Kapitalismus 1904/1905Kapitalismus 1904/1905
Die „Objektivität“ sozialwissenschaftlicher und
sozialpolitischer Erkenntnis 1904
Der Sinn der „wertfreiheit“ der soziologischen
und ökonomischen Wissenschaften 1917
Die rationalen und soziologischen Grundlagen
der Musik 1921 posmrtně
Weberovo pojetí empirické vědy
Nikdy nemůže být úkolem zkušenostní
vědy zjišťovat závazné normy a ideály,
aby z nich mohla vyvozovat recepty pro
praxi.praxi.
Empirická věda není s to nikoho naučit,
co má, nýbrž pouze to, co může a –
podle okolností – to, co chce.
Vztah k hodnotám
Empirická věda:
vztahování k hodnotám
versus hodnoceníversus hodnocení
Neexistuje žádná naprosto „objektivní“ vědecká
analýza kulturního života (...), který by byla
nezávislou na zvláštních a „jednostranných“
hlediscích, podle nichž se – výslovně nebo mlčky,
vědomě nebo nevědomě – konstituují, analyzují a
výkladově člení tyto jevy jako objekt výzkumu.
(Objektivita, s. 27)
Základní metodologická otázka
hodnotová neutralita (pozitivismus,
empirické vědy)
hodnocení a kritika (frankfurtská škola,hodnocení a kritika (frankfurtská škola,
marxismus, feminismus)
Objektivita
...„pokud má na půdě sociálních věd
metodicky korektní vědecké dokazování plnit
svůj účel, musí být i Číňanem uznáno za
správné; anebo, lépe řečeno, vědeckésprávné; anebo, lépe řečeno, vědecké
dokazování musí o tento cíl v každém případě
rozhodně usilovat, jakkoli nemusí být pro
nedostatek materiálu vždy zcela dosažitelný.“
(Objektivita, s. 15)
Metodologie vědy
Systematičnost
Přesnost
KontrolovatelnostKontrolovatelnost
Ověřitelnost
Možnost zobecnění
Pokrok
hodnotově neutrální pojem pokroku
pokrok jako růst diferenciace a integrace,
postup od homogenního k heterogennímupostup od homogenního k heterogennímu
(Herbert Spencer)
pokrok racionality – sociologie tónových
systémů
Vývoj vědy
Pozitivistický přístup (indukce)
Karel Popper (falizifikace)Karel Popper (falizifikace)
Thomas S. Kuhn (paradigma)
Paradigma
Thomas S. Kuhn
Struktura vědeckých revolucí, 1962
(česky 1997)(česky 1997)
Normální věda
Řešení hádanek
Anomálie
Krize
Nové paradigma