Úvod do uměnovědných studií Co je estetická funkce? Základní okruhy problémů krása jako objektivní vlastnost předmětů krása jako výsledek funkčního vztahu předmětu k lidským potřebám – funkce jako vztahová kvalita Estetický postoj a funkce Klíčová slova: „izolace“, „autonomie“, „samoúčel“„izolace“, „autonomie“, „samoúčel“ u Mukařovského „bezzájmové zalíbení“ u Kanta Estetická funkce - Mukařovský 3 základní rysy estetické funkce: - Maximální upoutání pozornosti na daný předmět (jeho vydělení, izolace z okolí) - Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává - Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce jiné, kterých předmět vývojem pozbyl „izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“ Estetická funkce - Mukařovský EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se pouze v jistém společenském kontextu EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaruEF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru Jan Mukařovský (1891-1975) Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (in: Studie I., Brno 2000) Estetická autonomie tradiční pohled na umění v rámci uměnovědných disciplín Emancipace estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů . Reflexe vvyvázání ze sociálních kontextů . Reflexe v období „zlomu v tradici“ (Gombrich) Immanuel Kant (1724-1804) Kritika čistého rozumu (1781) Kritika praktického rozumu (1785) Kritika soudnosti (1790) Estetický postoj – I. Kant Nezainteresovaná (nezaujatá) libost: Účelnost Vnímání krásna (svobodná hra) Pocity libosti (nelibosti) Estetický soud – I. Kant ES je nezávislý na rozumu ES je jedinečný, nelze jej zobecnitES je jedinečný, nelze jej zobecnit ES nehodnotí „věc samu“ ale její formu Pravěké „jeskynní umění“ Fragment skalních maleb z jeskyně Lescaux (Francie) Ready-made Marcel Duchamp, Fontána, 1917 Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu, 1913 Estetická autonomie jako sociální funkce Friedrich Schiller (1759-1805) Dopisy o estetické výchově lidstva (1795) estetická autonomie (svobodná hra)estetická autonomie (svobodná hra) jako utopie či náhražka reálné svobody estetická autonomie tedy není projevem sociální bezfunkčnosti, nýbrž specifickou sociální funkcí Exkurs: vznik koncertu a autonomní hudby estetická autonomie a vývoj koncertu jako klíčové instituce hudebního života, koncert jako korelát osamostatněníkoncert jako korelát osamostatnění estetické funkce Význam slova koncert “Koncerty jsou ... schůzky a collegia musica“ J. Mattheson: Das Neu-Eröffnete Orchestre (Hamburg 1713) „Koncert, úmluva, společná porada, domluva… “ J. H. Zedler: Universal-Lexicon (Halle und Leipzig 1733) „Toto slovo má dva různé významy; 1) rozumí se jím vícehlasá [vollstimmige] hudba, kterou buď nechává nějaký regent pro zábavu svou a svého dvora provést svou kapelou, anebo taková hudba, která je prováděna pro publikum, takže každý příznivec umění [Liebhaber der Kunst] se může zúčastnit stejným právem za určité vstupné, a která je prováděna k tomu zvláště ustavenou [vereinigten] společností hudebních umělců [Tonkünstler] nebo diletantů“. H. Ch. Koch: Musiklexikon Frankfurt am Mein 1802 Institucionální osamostatnění Osamostatnění receptivní realizace estetickohudebního předmětu. Osamostatnění produkční realizace Časově-funkcionální osamostatnění hudebníhoČasově-funkcionální osamostatnění hudebního provedení, (Abendmusik v severoněmeckém chrámu, dvorní koncert). Institucionální samostatnost ad hoc Strukturální, společenské zevšeobecnění koncertu, jeho vývoj ke koncertnímu životu a jeho dominance nad ostatními formami provozování hudby. Znaky koncertu 1. jde o hudební produkce veřejně přístupné, 2. podnikatelsky organizované, 3. při kterých dochází k prodeji hudby jako zboží, 4. anonymnímu platícímu publiku,4. anonymnímu platícímu publiku, 5. jehož vznik předpokládá oddělení rolí interpretů a posluchačů, 6. přičemž má tato produkce pevně stanovený program.