Úvod do uměnovědných studií Co je umělecké dílo? Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl Existují umělecké Umění Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ (improvizovaný hudební koncert, performance, výtvarné „objekty“ Umělecká díla Pojem díla v hudbě 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica opus perfectum et absolutumopus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo) písemná fixace skladatelem (notové písmo) přetrvává po smrti skladatele Charakteristiky uměleckého díla Individuální, ve své struktuře neopakovatelný objekt. Výsledkem činnosti, individuální práce tvůrce – tvorba. Dílo osobní výpovědí tvůrce. Umělecký tvar se vztahuje k druhovým normámUmělecký tvar se vztahuje k druhovým normám (drama, román, symfonie) Dílo uzavřeným celkem (začátek a konec v časových uměních, rám obrazu). Integrovaný celek Informace určená pro recepci. Nutnost písemné či hmotné fixace, jež je východiskem recepce či interpretace a recepce. Historická proměnlivost hranic díla přítomnost autora v díle exkurz k vnímání hudby afektová teorie – neosobní afekty citový sloh – Empfindsamkeit – 2. polovina 18.citový sloh – Empfindsamkeit – 2. polovina 18. století – komunikace od srdce k srdci – identifikace s emocemi autora romantismus – hudba a absolutno hudební formalismus – hudba jako znějící pohybové formy (Eduard Hanslick: O hudební krásnu, 1854). Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Hranice uměleckého díla Roman Igarden: Umělecké dílo literární (1931) Z díla vylučuje:Z díla vylučuje: autora, jeho prožitky a psychické stavy prožitky, psychické stavy čtenáře sféra předmětů a skutečností, které tvořily předobraz předmětů a skutečností v díle Metodologické důsledky pro uměnovědy dílocentrická interpretace (werkimmanente Interpretation) zdůrazňuje autonomii a opomíjízdůrazňuje autonomii a opomíjí kontexty díla ruský formalismus, New Criticism, německá literární věda po 2. světové válce Vrstvy uměleckého díla literárního Ingarden pro literární dílo rozlišuje: vrstvu zvukové podoby slov vrstvu významových celkůvrstvu významových celků vrstvu schematických aspektů vrstvu znázorněných předmětností Zdůrazňuje jejich polyfonní vztahy Vrstvy uměleckého díla Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001) 3 vrstvy díla:3 vrstvy díla: předmětná (hmotné prostředí, zajišťuje jeho totožnost a trvání v čase) významová vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu Artefakt a estetický objekt hmotné dílo – artefakt estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele, nehmotný během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla (Ingarden) recipientem struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“ Problém identity díla proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem) intersubjektivita garantována na jedné straně artefaktem, na druhé straně sociálním charakterem struktury umění (mody recepce, stereotypy, kódy jsou sociálně normovány) historičnost díla – dějiny recepce Problematika otevřenosti uměleckého díla Umberto Eco: Opera aperta (1962) otevřenost jako neurčitost komunikace uzavřené dílo – středověké alegorie –uzavřené dílo – středověké alegorie – symbolika fixována institucionálně, autorita pravidel čtení proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století moderní umění Otevřené dílo - příklad Karlheinz Stockhausen (1928-2007) – německý skladatel, klíčová osobnost tzv. seriální hudby aleatorika – typ hudební kompozicealeatorika – typ hudební kompozice využívající prvku náhody, americký skladatel John Cage (1912-1992) užíval označení „indeterminacy“. Klavierstück XI (Klavírní kus č. 11) z roku 1956 – segmenty hrány v náhodném pořadí Přístupy k problému DÍLO Interpretace RECIPIENTAUTOR Interpretace Hodnocení