33399394 Sociální klima třídy a školy Charakteristika klimatu, metody diagnostiky, práce s klimatem Každodenní zkušenosti učitelů upozorňují na skutečnost, že učení a chování žáků není pouze individuální záležitostí, ale je ovlivňováno mikrosociálním prostředím, v němž se žáci pohybují. Platí to zejména o prostředí konkrétní školy, konkrétního učitelského sboru, konkrétní školní třídy a konkrétní skupině vrstevníků s níž se žák či žákyně kamarádí, na jejíž mínění dá. Tento fenomén je nazýván různě – prostředí, klima, atmosféra, charakter, étos. Navíc se v této souvislosti vyskytují mnohé přívlastky (edukační, učební, sociální, výukový, psychosociální,…), které zapříčiňují terminologickou rozmanitost. 33399394 2 Úkol •V průběhu dvou minut zkuste heslovitě napsat všechno, co vás napadne v souvislosti s pojmem školní klima. 33399394 Lašek, 2001 3 Klima třídy •Trvalejší sociální a emocionální naladění žáků ve třídě, které tvoří a prožívají učitelé a žáci v interakci. 33399394 Lašek, 2001 4 Determinanty klimatu •Zvláštnosti školy •Zvláštnosti vyučovacích předmětů a pedagogických situací •Zvláštnosti učitelů •Zvláštnosti školních tříd •Zvláštnosti žáka - Typ školy, její zaměření (základní škola, gymnázium, střední odborná škola) - Pravidla školního života (školní řád, vyžadované dodržování a sankce) - laboratoř, dílenské práce, praxe v provozech, laboratořích - Osobnost učitele - učitelem preferované pojetí výuky a vzdělávání, z něhož vychází jeho styl výuky - Učitel a třída, školní třída jako celek, skupiny ve třídě - Žák jako člen třídy, resp. skupiny v ní - Žák jako individuální osobnost 33399394 Lašek, 2001 5 Prvky klimatu •Jednotlivé prvky nestojí izolovaně, ale recipročně na sebe působí, vytvářejí složitou strukturu. •Podle kvality působení determinant jsou pak ve třídě prožívány různě silně 33399394 Příklady prvků klimatu •Vztahová dimenze –Osobnostní vklad žáka, zaujetí školou, učitelova pomoc •Dimenze osobnostního růstu –Zkoumání sebe sama, soutěživost, obtížnost školní práce •Dimenze udržení a změny v systému –Organizace výuky,formálnost učitelova přístupu, jasnost pravidel 6 Lašek, 2001 33399394 Mareš, 1998 7 Další způsob uvažování o klimatu •Pět teoretických úrovní – ekologická – úroveň jedinců – úroveň malých sociálních skupin – úroveň větších sociálních skupin – úroveň velkých sociálních skupin O sociálním klimatu třídy se dá uvažovat nejméně v pěti teoretických úrovních. První úroveň je ekologická a lidé jsou v ní přítomni spíše zprostředkovaně (prostředí školní budovy, učebny, laboratoře, studovny atd., tedy prostory, v nichž žáci a učitelé žijí část svého života, vyučují a učí se). Druhá úroveň je úroveň jedinců (jednotlivých učitelů, jednotlivých žáků atp.). Třetí úroveň je úroveň malých sociálních skupin (školní třídy ap.). Čtvrtá úroveň je úroveň větších sociálních skupin (klima školy). Konečně je zde pátá úroveň, úroveň velkých sociálních skupin, např. úroveň školství dané země, zvláštností její kultury. 33399394 Mareš, 1998 8 Typologické přístupy k sociálnímu klimatu podle: •Stupně školy •Typu školy •Koncepce školy •Zvláštností žáků •Zvláštností učitelů •Zvláštností vyučovacích předmětů •Zvláštností prostředí v němž se výuka odehrává •Zvláštností komunikace, která zprostředkovává sociální kontakt - klima třídy v mateřské škole, klima třídy na prvním stupni základní školy, klima třídy na druhém stupni základní školy, klima třídy na střední škole, klima ve studijní skupině na vysoké škole ap. - klima třídy na gymnáziu, klima třídy na střední odborné škole, klima třídy na středním odborném učilišti, klima třídy na státní – nestátní škole - klima třídy v tzv. tradiční škole, klima třídy v tzv. alternativní škole - klima třídy, v níž dominují běžní, neproblémoví žáci, klima třídy, kde učitel musí pracovat s „problémovými žáky“, klima třídy podle převládající orientace žáků - klima třídy, v níž vyučuje začátečník, nováček, klima třídy, v níž vyučuje zkušený učitel, klima třídy, v níž vyučuje vynikající učitel, klima třídy, v níž vyučuje zdravý učitel, klima třídy, v níž vyučuje učitel s patologickými rysy, klima třídy, v níž vyučují učitelé s rozdílnými vyučovacími styly - klima při naukových předmětech, klima při „výchovách“, klima při dalších typech vyučovacích předmětů - klima v tradiční učebně, klima při laboratorní výuce - klima při přímé mezilidské komunikaci, klima při učení pomocí počítače, klima ve společenství žáků, které je zprostředkované moderní komunikační technikou (televizní konference, internetové diskusní skupiny) 33399394 Mareš, 1998 9 Přístupy ke zkoumání klimatu •Sociometrický – Objektem studia je školní třída jako sociální skupina, nikoli učitel. •Organizačně-sociologický – Objektem studia je školní třída jako organizační jednotka a učitel jako řídící pracovník. •Interakční – Objektem studia je školní třída a učitel. •Pedagogicko-psychologický – Objektem studia je školní třída a učitel. - Objektem studia je školní třída jako sociální skupina, nikoli učitel. Badatele zajímá strukturování a restrukturování třídy, vývoj sociálních vztahů a jejich vliv na rozvoj dispozic žáků. Nezávisle proměnnou bývá koheze třídy, integrovanost třídy, sympatie mezi žáky ve třídě a vliv žáků ve třídě. Závisle proměnnou bývá školní úspěšnost žáků, školní výkonnost jednotlivců i třídy jako celku, chování žáků i chování celé třídy. - Objektem studia je školní třída jako organizační jednotka a učitel jako řídící pracovník. Badatele zajímá rozvoj týmové práce v hodině, redukování nejistoty žáků při plnění úkolů. Nezávisle proměnnou bývá šíře používaných technologických vyučovacích postupů, míra delegování pedagogické autority na žáky, prostor pro komunikaci mezi žáky navzájem. Závisle proměnnou bývá výkonnost třídy jako celku, přírůstek žákovských výkonů v konkrétních vyučovacích předmětech. - Objektem studia je školní třída a učitel. Badatele zajímá interakce mezi učitelem a žáky v průběhu vyučovací hodiny. Nezávisle proměnnou bývá přímé a nepřímé působení učitele. Závisle proměnnou bývá výkonnost třídy, výkonnost jednotlivých žáků, postoje žáků, efektivita učitelovy práce. - Objektem studia je školní třída a učitel. Badatele zajímá spolupráce ve třídě, kooperativní učení v malých skupinách. Nezávisle proměnnou je vzájemná sociální závislost žáků, sociální podpora žáků, žákovské sebepojetí. Závisle proměnnou bývají výkonnost celé třídy a jednotlivých žáků, postoje žáků k učivu, žákovské připisování příčin v případě úspěchu a neúspěchu. 33399394 Mareš, 1998 10 Přístupy ke zkoumání klimatu •Školně-etnografický – Objektem studia je školní třída, učitelé a celý přirozený život školy. •Vývojově psychologický – Objektem studia je žák jako osobnost a školní třída jako sociální prostředí, v němž se má osobnost rozvíjet. •Sociálně-psychologický a environmentalistický – Objektem studia je školní třída chápaná jako prostředí pro učení, žáci dané třídy a vyučující, kteří v této třídě působí. - Objektem studia je školní třída, učitelé a celý přirozený život školy. Badatele zajímá, jak klima funguje, jak jej vnímají, hodnotí a svými slovy popisují jeho aktéři. Zajímá ho sociokulturní konstruování klimatu. U tohoto typu výzkumů se z principu nedá uvažovat o závisle a nezávisle proměnných, neboť etnograf nevstupuje do výzkumu s předem definovanými proměnnými, s rigorózním výzkumným projektem a přesto bývají jeho výsledky zajímavé a inspirující. - Objektem studia je žák jako osobnost a školní třída jako sociální prostředí, v němž se má osobnost rozvíjet. Badatel se zajímá o ontogenezi žáků v období prepuberty a puberty, zejména v údobí 5. - 8. ročníku školní docházky. Nezávisle proměnnou bývá učitelovo řízení vyučovací hodiny, postupy ukázňující žáky, individuální přístup k žákům, učitelův způsob hodnocení žáků, vzájemné vztahy učitel-žáci, prostor pro žákovou autoregulaci, žákovská potřeba autonomie a seberozvíjení, morální a konvenční autorita dospělých. Závisle proměnnou bývá školní neúspěšnost, nezájem žáků o školu, negativní vnitřní motivace pro učení, žákovo snížené sebepojetí, naučená bezmocnost, zhoršené mentální zdraví. - Objektem studia je školní třída chápaná jako prostředí pro učení, žáci dané třídy a vyučující, kteří v této třídě působí. Badatelé se zajímají o kvalitu klimatu, jeho strukturní složky, aktuální podobu klimatu i podobu, která sice není, ale aktéři by si přáli, aby taková byla (preferovaná podoba klimatu). Nezávisle proměnné se dají s určitým zjednodušením shrnout do tří skupin: vzájemné vztahy mezi aktéry, možnost osobního rozvoje, udržování i měnění daného systému. Závisle proměnné obvykle tvoří: školní výkonnost třídy jako celku i jednotlivých žáků, postoje žáků k učení apod. 33399394 Grecmanová, 1998 11 Pozitivní klima •Takové klima, ve kterém učitelé rádi vyučují a žáci se v něm dobře cítí, kde se dosahují požadované výkony a kde je málo disciplinárních problémů. •Bez pozitivního klimatu je těžké vytvořit školy, které by efektivně pracovaly. 33399394 Grecmanová, 1998 12 Pozitivní klima podle žáků •Umožňuje samostatné objevné učení, ze kterého má žák radost •Klade požadavky odpovídající individuálním schopnostem žáka •Podporuje rozvoj osobnosti žáka •Dává žákovi jistotu, že bude akceptován •Umožňuje žákovi zažít úspěch •Je pro žáka organizačně přehledné •Zprostředkuje žákovi vědomí, že se k němu přistupuje spravedlivě •Dává žákovi možnost tvořit školu jako vlastní životní prostor a jako takovou ji vnímat 33399394 Grecmanová, 1998 13 Pozitivní klima podle učitelů •Pracoviště, na kterém učitel rád pracuje, dobře a adresně učí, rád spolupracuje se žáky, rodiči a kolegy •Umožňuje učiteli prožívat: citový soulad a pocit sounáležitosti s ostatními učiteli, úspěch v oboru jeho působnosti a pocit seberealizace v práci, pocit svobody a samostatnosti v práci, radost z pochvaly a uznání i ze spravedlivého ohodnocení, spokojenost s daným stavem věci i s bezkonfliktní atmosférou 33399394 Grecmanová, 1998 14 Pozitivní klima podle rodičů •Vstřícnost učitelů •Spravedlivé hodnocení a spravedlivé zacházení s dětmi •Transparentnost rozhodnutí (organizačních, výchovných) •Vychovatelskou kvalifikovanost a vyučovací kompetentnost učitelů •Vhodnou motivaci žáků k učení •Individuální podporu každému dítěti •Cílevědomou práci školy s ohledem na úroveň žáků v kognitivní a emocionální oblasti 33399394 Grecmanová, 1998 15 Pozitivní klima podle veřejnosti musí žáky připravit •K úspěšnému zapojení do odborného a pracovního světa •K svéprávné a zodpovědné účasti na veřejném životě •K angažovanosti pro společné záležitosti •K osobní a odborné mobilitě •K dodržování sociálních a pracovních ctností 33399394 16 Z čeho studovat •LAŠEK, Jan. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. • •GRECMANOVÁ, H. a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex, 1998. • •PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2001 (i jiná vydání). • •MAREŠ, Jiří. Sociální klima školní třídy. Hradec Králové, 1998. 33399394 17 Úkol č. 5 •ŠEĎOVÁ, Klára, ŠVAŘÍČEK, Roman, MAKOVSKÁ, Zuzana, ZOUNEK, Jiří. Dialogické struktury ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 2011, roč. 61, č. 1, s. 13-33