Alternativy a inovace ve školním vzdělávání
Alternativní školy, domácí vzdělávání, inovace v práce učitele a školy.


2
Co to je alternativní škola?
·Školy, které se odlišují od hlavního proudu standardních škol. Odlišovat se mohou v
–způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole;
–kurikulárních programech (změny v obsahu nebo v cílech vzdělávání či v obojím);
–pramenech edukačního prostředí (nestandardní architektonické řešení učeben nebo jiná komunikace
mezi učiteli a žáky);
–způsobech hodnocení žáků (slovní hodnocení);
–vztazích mezi školou a rodiči, školou a místní komunitou aj.
·Řeší sporné a problematické otázky tradičních škol – inovace, vylepšení prostředí, metod,…

3
Jaká je tradiční škola? 1/2
·intelektualistické zaměření, nedostatek zřetele ke komplexnímu rozvoji jedince jak po stránce
intelektuální, tak po stránce emotivní i volní
·nedocenění pracovních činností, malý zřetel k estetickým, tělovýchovným a zdravotním aspektům
výchovy
·jednostranná orientace na učení a podcenění rozvoje tvůrčích schopností
·obětování současného života dítěte sporné a nejisté budoucnosti

4
Jaká je tradiční škola? 2/2
·nepřiměřený pracovní a životní režim školy, přemíra drilu a nátlaku
·malá citlivost učitele vůči dítěti, jednostranná autoritativní výchova založená na poslušnosti
·izolace školy od života, od rodiny i od kulturních institucí.
·

5
Základní rozdíly podle K. Rýdla
·Tradiční škola
–Výuka probíhá podle pevného rozvrhu hodin a jednotné organizace dne.
–Učitel má monopol na pravdu, kterou předává žákům.
–Žák plní uložené úkoly dle zadání.
–Důraz na pamětní učení a vnější motivaci.
–Důraz na selektivní výkonovou soutěživost.
–Vzdělávání je omezeno prostorem třídy.
–Menší důraz je kladen na tvořivost a iniciativu učitelů a žáků.
·Alternativní škola
–Rozvrh a organizace dne vychází ze zájmu dětí a flexibility jejich potřeb.
–Učitel je v roli poradce, partnera a staršího (zkušenějšího) kamaráda.
–Žák sám rozhoduje o pořadí a rozsahu zadaných úkolů.
–Důraz na objevování věcí a vnitřní motivaci.
–Důraz na spolupráci ve skupinách.
–Vzdělávání jsou otevřeny prostory mimo třídu a školu.
–Důraz na rozvoj tvořivosti a iniciativy.

6
Alternativní vzdělávání
·Takové vzdělávání, které je odlišné od vzdělávání nabízeného státem nebo jinými tradičními
institucemi. Obvykle je spojeno s radikálními koncepcemi vzdělávání, jako je odmítání formálního
kurikula či formálních metod výuky.
·nejednotnost v terminologii, alternativní je buď cokoli, co se odlišuje, nebo naopak pouze
vzdělávání založené na myšlenkách reformních škol z počátku 20. stol. (Waldorfská, Montessori,
Daltonská, Jenská,…). Existuje i pojem inovativní škola.

7
Pedagogická inovace
·Pojem zahrnuje široký repertoár prostředků k edukačním změnám, kde za prostředky je nutno
považovat:
–Veškeré teoretické přípravy (plány, vize, projekty) týkající se jak zásadních systémových změn
(zavedení víceletých gymnázií), tak dílčích změn (projekt elektronické učebnice ve výuce fyziky)
–Zavedení těchto změn do praxe
–Výsledky těchto změn

8
Historický pohled
·Z historického hlediska bylo alternativní vždy to, co bylo nové, co se odlišovalo od zaběhnutého
proudu
–V době individuální výuky byla alternativní hromadná výuka
·Z jistého pohledu je pro nás alternativní vše, co bylo v historii, co se odlišuje od toho, co jsme
zažili my, ale i to, jak je výuka organizována v zahraničí

9
Alternativní školy
·Reformní školy
–Škola Montessori
–Waldorfská škola
–Daltonský plán
–Jenská škola
–Freinetova škola
·Moderní alternativy
–Začít spolu
–Zdravá škola
–Domácí vzdělávání
–Čtením a psaním ke kritickému myšlení
–Angažované učení

10
Škola Montessori
·Maria Montessori
·„Pomoz mi, abych to dokázal sám.“
·Speciální „materiál“
·Svoboda a samostatnost
·Připravené prostředí
·Učitel jako součást podnětného prostředí
·V ČR pouze mateřské a základní školy, v zahraničí i střední škola s Montessori maturitou

11
Waldorfská škola
·Rudolf Steiner
·Antroposofie
·Rozvoj člověka jako komplexní osobnosti
·Důraz na skupinovou spolupráci
·Rytmus – denní, týdenní, měsíční, slavnosti
·U nás mateřské školy, základní školy i střední školy (Praha, Semily, Příbram, Ostrava)

12
Daltonský plán
·Helen Parkhurstová
·Rozdělení učeben podle předmětových okrsků
·Měsíční program pro studenta.
·Samostatné získání vědomostí. Individuální přístup k výuce, svoboda rozhodování, práce svým
tempem.
·Volná hodina – k procvičování problematické látky.
·Učitel – je pomocník a rádce
·V Brně rozšířené školy s daltonskými prvky.

13
Jenský plán
·Peter Petersen
·Jádrem je skupina – volně vytvořená – ne třída.
·Hlubší propojení vyučovacích předmětů. Důraz na pracovní vyučování. Volný pohyb žáků ve třídě.
Hodnocení – formou charakteristiky. Rozvoj dětské osobnosti.
·Týdenní plán učiva.
·Učitel – má organizovat a podněcovat činnost žáků.
·V ČR Jenské školy nejsou.

14
Freinetova škola
·Célestin Freinet
·Důraz na individuální přístup k žákovi + sociální kontext.
·Dítě - centrum výchovy.
·Individualizace + spolupráce.
·Aktivnost, uspokojení přirozených potřeb žáků, mravní výchova + kázeň, dobrá organizace, radostná
a tvůrčí atmosféra, tiskárna
·Spolupráce školy a rodiny, Učitel je autorita.
·V ČR Freinetovy školy nejsou.

15
Začít spolu
·ISSA International Step by Step Assotiation
·Individualizace, učební prostředí, zapojení rodiny, techniky smysluplného učení, plánování a
evaluace, profesionální rozvoj, sociální inkluze
·Měření kvality učitelů
·Pouze MŠ a ZŠ
·V ČR začíná být populární.

16
Zdravá škola
·V ČR Miluše Havlínová
·Světová zdravotnická organizace
·Navazuje na projekty zdravé město,…
·Základem je uspokojování lidských potřeb tak, aby člověk ve výchovně vzdělávacím procesu necítil
stres a psychické i fyzické nepohodlí
·V ČR zdravé MŠ, ZŠ i SŠ

17
Domácí vzdělávání
·Zákon nařizuje základním školám umožňovat domácí vzdělávání na prvním stupni, druhý stupeň je v
pokusném ověřování
·Výhodou je menší časová náročnost pro získávání nových vědomostí a dovedností
·Nevýhodou bývá nedostatek sociálních kontaktů s vrstevníky

18
Čtením a psaním ke kritickému myšlení
·Grecmanová, Urbanovská, Novotný
·Respektování individuálních stylů učení a typů inteligence
·Třífázový výukový model – evokace – uvědomění si významu – reflexe (E-U-R)
·Řada originálních metod pro jednotlivé fáze výuky
·Učitel se posunuje do role partnera a rádce
·Učící se komunita

19
Angažované učení
·Stanislav Červenka
·„…jakýsi typ rozvíjejícího vyučování.“
·Vychází z přirozené potřeby žáka poznávat, což dělá dobrovolně a rád.
·Rozhodujícím aspektem není to, že žák získá velké množství informací, ale fakt, že žák chce sám
další informace získávat.
·Deset principů angažovaného učení
–samostatné myšlení a kolektivní spolupráce, angažovanost a zodpovědnost za svěřené úkoly,
uplatnění pozitivní motivace, dobrovolnost a uvědomělá tvořivá činnost, pochopení učiva všemi žáky,
řešení náročných úkolů, respektování osobnosti, převaha kladného hodnocení, funkční využívání
neobvyklých pedagogických situací a otevřený systém výchovy a vzdělávání.

20
A jak je to v praxi?
·Každému vyhovuje něco jiného
·Učit alternativně je zvláště pro začínajícího učitele těžké a namáhavé
·Na střední škole se až na výjimky s alternativními koncepcemi nesetkáte; i literatury je málo. Kdo
chce, dokáže si vzít inspiraci z jakékoli koncepce určené i pro nižší stupeň školy.

21
Z čeho studovat?
·PRŮCHA, Jan. Alternativní školy. Praha: Portál, 1996, 108 s.  ISBN 80-7178- 072-3
·SVOBODOVÁ, Jarmila, JŮVA, Vladimír. Alternativní školy. Brno: Paido, 1995, 80 s. ISBN
80-85931-00-1
·ZELINKOVÁ, Olga. Pomoz mi, abych to dokázal sám. Praha: Portál, 1997, 107 s. ISBN 80-7178-071-5
·GRECMANOVÁ, Helena. Waldorfská škola. Olomouc: Hanex, 1996, 145 s. ISBN 80-85783-09-6
·ČERVENKA, Stanislav. Angažované učení. Praha: T. Houška, 1992, 95 s.
·GRECMANOVÁ, URBANOVSKÁ, NOVOTNÝ. Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Olomouc:
Hanex, 2000, 159 s. ISBN 80-85783-28-2

22
Zajímavé internetové odkazy
·http://www.montessoricr.cz/
–http://www.youtube.com/watch?v=OM1Gu9KXVkk
·http://www.iwaldorf.cz/
–http://www.youtube.com/watch?v=y_jg1hCU1LU
·http://www.zshusovabrno.cz/dalton-na-nasi-skole/
·http://www.sbscr.cz/
·http://www.pau.cz/cs/

23
Úkol č. 8
·Havlínová, Miluše. Jak vypadá naše dnešní škola: jako dříve nebo se mění? Pedagogika, 1993, roč.
43, č. 2, s. 137-148. ISSN 0031-7217.