Teorie a dějiny rockové hudby zimní semestr 2011-2012 základní teze přednášek Aleš Opekar terminologie tradiční muzikologické pojmosloví (dur, moll, rytmus, synkopa) specifické pojmosloví: kodifikované: blue note, off beat; slangový původ: kvákadlo, feeling; odlišnost regionálního chápání – např. rock´n´roll v USA a Evropě nově ustavované: textura místo faktura, zvukové pramínky, hloubka, stereo obraz /zvuková krychle/ navržené, ale praxí nevžité: hook (háček) jako elementární líbivý a snadno zapamatovatelný motiv ap. definice termínů: zařadit do nadřazené kategorie a s rámcovým časovým a místním určením a vyjmenovat char. rysy z co nejvíce hledisek (hudební druh – nástroje, obsazení; hudební styl – char. prvky v obl. melodie, harmonie, rytmu, frázování, práci s barvami, hudební žánr – spol. funkce, role v živ. způsobu, okruh posluchačů...) definice rocku Rock je oblasti moderní populární hudby, historicky vzniklá v USA v pol. 50. let. Zvukovou složku určuje obsazení elektricky zesílených nástrojů, nejčastěji tří kytar se zpěvem a soupravou bicích nástrojů, k nimž mohou přistupovat klávesové nástroje a méně často některé sólové nástroje, např. saxofon. Rock se vyznačuje dravou energetickou výbušností a úderností hudebních prvků, čerpaných z rhythm & blues, country & western a swingové populární hudby; následně fúzuje jakékoli další hudební inspirace, včetně artificiálních evropských i odlehlých mimoevropských. Ve společenském fungování rocku vystupuje do popředí jeho těsné sepětí s životními způsoby mladých, zejména městských generací 2. poloviny 20. století, které se stále proměňují, mimo jiné působením rychlého rozvoje masových médií a zvukové a nahrávací techniky, a jejichž součástí je i široká amatérská základna. vnitřní zdroje proměn přirozený vývoj stylových a žánrových prvků daného směru, výsledek napětí mezi starými odumírajícími a rodícími se novými estetickými normami vnější zdroje proměn vývojové posuny, způsobené sociálními okolnostmi a působením ostatních druhů a typů hudby, umění i jiné tvorby a činnosti místo rocku ve vývoji populární hudby cyklická dynamika stylových proměn: na jedné straně nárůst uměleckých ambicí snižuje srozumitelnost, na druhé rozmělňování typických obratů a stylových principů nadužíváním snižuje jejich účinnost; tím je připraven prostor pro nástup nového stylově-žánrového druhu charakteristické rysy rockové hudby: identita tvůrce a interpreta metrorytmika a zvukovost totální psychofyzický účin lidovost, uměleckost a komerčnost všeobecná povaha revolty vegetativní schopnost funkce rockové hudby sociálně komunikační pohybově stimulační psychicky stimulační poznávací výchovná dekorativní užití rocku v jiných sférách tvorby hodnotová kritéria aktuálnost - vlastní názor - přesvědčivost pravdivost - upřímnost - přirozenost ztotožnění - zpětná vazba stylovost x osobitost sdělnost x náročnost živelnost x rafinovanost, hravost x závažnost libost x drásavost stylově-žánrový vývoj rockové hudby 3 zdroje a 3 součásti rocku: rock´n´roll 50. let = rhythm & blues + country & western + swingový pop černošští představitelé: Little Richard, Fats Domino, Chuck Berry (kytara) bělošští představitelé Jerry Lee Lewis (klavír), Buddy Holly, Elvis Presley další etapy vývoje: 60. léta: z lidových kořenů vyrůstá komerce i umění Mersey sound, bílé britské rhythm & blues, folk rock, psychedelic rock mods, hippies a další subkultury Mersey sound - Beatles, Gerry & the Pacemakers, Searchers… a další vícehlasý beat (Hollies) bílé rhythm & blues - Rolling Stones, Manfred Mann, Yardbirds, Who, Spencer Davis, Animals, Pretty Things folk rock - Dylan, Baezová, Donovan, Kingston Trio, Peter, Paul & Mary, Byrds psychedelic rock – zejména sanfranciská scéna - Zappa a Mothers of Invention, Jefferson Airplane, Doors, Grateful Dead, Buffalo Springfield, Country Joe and the Fish, Big Brother and the Holding Company… Jimy Hendrix – virtuozita hry na elektrickou kytaru s využitím nových zkreslujících krabiček (booster, echa...) 70. léta: dinosauří tendence, narůstání pompéznosti a náročnosti technického zabezpečení koncertů a revolta proti nim - punk, generační rozpory; rozvoj syntezátorových nástrojů hard rock, classical rock, jazz rock... jazz rock - Blood, Sweat & Tears; Chicago, Miles Davis hard rock - Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath, Z.Z.Top (jižanský rock – skupiny z jihu USA) art rock - Yes, Nice, Genesis, Pink Floyd někdy též classical rock (Ekseption) nebo progresívní rock glitter – Elton John, Gary Glitter, David Bowie, T.Rex, Kiss popularizace karibských stylů calypso, ska a reggae (Bob Marley) 80. léta: z pnuku zrozená nová vlna (new wave), různé typy inovací rockové hudby bluesový metrorytmický základ nahrazují reggae nebo strojová mechaničnost, první uplatňování digitální techniky a technologie punk rock - Sex Pistols, Clash, Damned reggae rock - Police, UB 40 novoromantický rock - Bowie, Ultravox, Visage, Spandau Ballet, Cure minimalistický rock - Talking Heads, King Crimson, Police paralelně s mainstreamem new wave se rozvíjí další přístupy: industriál - Throbbing Gristle, Einstürzende Neubauten, Pere Ubu heavy metal -Motorhead, Judas Priest black metal (Venom), death metal (Slayer, Sepultura), speed a thrash metal (Metallica, Anthrax), rap metal (Run DMC, Beastie Boys) ad. paralelně nastupují směry s novými černošskými inspiracemi: afro beat (Fela Kuti), afro pop (King Sunny Ade) hip hop (Grandmaster Flash) house (DJ Frankie Knuckles) 90. léta: kytarová scéna a britpop "nezávoslost" = klubová scéna, dle velkých spol. uzavřená enkláva neschopná oslovit většinovou populaci tvůrčí využívání principu zpětné vazby el. kytary snaha o umělecký celek: skotští Jesus & Mary Chain, irští My Bloody Valentine přelom 80´s a 90´s jejich následovníci = britská nezávislá kytarová scéna My Bloody Valentine, Chapterhouse, Curve, Lush, Slowdive, Verve.... Manchester: Smiths, Stone Roses, Happy Mondays, Inspiral Carpets (Factory records Tony Wilsona) Charlatans z Nortwich Primal Scream Glasgow písně o drogách, míchající taneční rytmus s rockovým nábojem Blur Colchester Suede Londýn zač. 90. let, Oasis Manchester 1990, bří Gallagherovi, britpop = melodika 60´s + současný kytarový zvuk heavy metal 90. let přestal být zahleděn do sebe a objevoval i jiné druhý hudby (keltská a vůbec etnická hudba, elektronika, syntezátory a samply) crossover: rap, funk, jazz, elektronika (Waltari, Faith No More, Clawfinger, Red Hot Chilli Peppers) grunge: v Seattlu (USA) vzniklá fůze heavy metalu, punku a hardcoru, vliv Black Sabbath, label SubPop Melvins, Soundgarden; Green River a z ní vzniknuvší Mother Love Bone, Mudhoney a Pearl Jam (Eddie Vedder); Nirvana (Kurt Kobein), Alice in Chains, Tad, Screaming Trees po 1994: neopunkoví Offspring a Green Day elektronická taneční scéna cca od 1988 ostrov Ibiza návaznost na Erika Satieho, Briana Ena, Kraftwerk; dub a reggae z Jamajky taneční charakter a rytmus skupin typu Happy Mondays nejprve spojení rockových riffů a písňové formy s tanečně působivým rytmickým základem, později naopak skupiny jako Prodigy a Chemical Brothers doplňují svou původně pouze na elektronických nástrojích tvořenou či na gramofonech przněnou hudbu o rockovou kytaru a agresivitu Orb, Orbital, Underworld, Daft Punk, Laurent Garnier, DJ Krush, Moby, Paul van Dyk, Aphex Twin, Carl Cox, Massive Attack, Portishead viz též http://techno.org/electronic-music-guide/