INFORMAČNÍ POLITIKA 30.9. 2011, KISK FF MU Mgr. Pavla Kovářová kovarovap@gmail.com Ukončení předmětu • Docházka není evidovaná, není součástí hodnocení • Studijní materiály v IS: • Po každé přednášce presentace • Seznam doporučené literatury • Ukončení: • Podrobný referát (písemný + přednáška) • NEBO • Písemná zkouška (znalost odborné terminologie, základních probraných témat + otázky z přednášek) Co je podle Vás… • Informační společnost? • Informační politika? • Informační ekonomika? • Informační sektor? • Informační gramotnost? Témata přednášek 1. Pojem informační politika 2. Strategické dokumenty informační politiky ČR 3. Elektronická forma státní správy a samosprávy a ezdravotnictví, e-archivnictví (domlouván Jiří Peterka) 4. Některé služby informační společnosti a ochrana OÚ 5. Svobodný přístup k informacím, ISVS a elektronický podpis a datové schránky 6. Návaznost IP ČR na IP EU 7. Lisabonský proces a Evropa 2020 8. Vliv IP a ekonomiky (domlouván Ing. Petr Očko, Ph.D.) – blok dvou přednášek 9. IP a vzdělávání, IP a knihovny 10. Informační kanály a zdroje k IP ČR a IP EU Pořadí témat se může změnit v závislosti na domluvě s externími přednášejícími. Definice informační společnosti • TDKIV: Společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. (KRIŠTOFIČOVÁ, 1999) • Teprve osobní počítače propojované všude přítomnými digitalizovanými telekomunikacemi umožnily začátek plnění představy o skutečné informační společnosti, v níž se tato technika stává běžným a nepostradatelným nástrojem nejen jakékoli duševní práce, ale také účasti v občanském životě, zdrojem kultury i zábavy. Heslo dne - “informatizace společnosti” - znamená proces vedoucí k naplnění této vize a je míněno pouze jako zavádění a uplatňování informační a telekomunikační techniky a technologií a teprve tímto prostřednictvím zvyšování úlohy informací v životě společnosti. (Vlasák, 2001) Základní charakteristiky informační společnosti • Růst významu vzdělání, zvýhodnění hl. počítačově a informačně gramotní • Od ekonomiky výrobků k ekonomice služeb - přechod od vlastnictví hmotného k vlastnictví duševnímu • Možná vymezení: • Ekonomické (Machlup, Porat, Drucker) – informační ekonomika • Technologické (Shannon, Mansuda) – vliv ICT na společnost • Sociologické (Castells, Bauman, Bell) – nový společenský model • Historické (McLuhan, Toffler) – role informací od pravěku po dnešek Paradox informační společnosti • Na jednu stranu Informace jako entita, na kterou má každý nárok (podobně jako vzduch, voda, příznivé životní prostředí…) – svobodný přístup k informacím • Na druhou stranu informace jako zboží, které je často velmi cenné a drahé! John Feather: The information society : a study of continuity and change • „Pokud je naše společnost informační společností, neplatilo totéž o starověkém Babylonu?“ • Telefon, TV, PC byly vynalezeny v posledních 100 letech => zásadně změnilo život lidí, chod společnosti, vše • 2 revoluce v historii 1. Knihtisk - rozšíření gramotnosti a vzdělanosti 2. Počítače a síť - ještě větší vliv, místo, čas, formu určuje uživatel, nikoliv autor či poskytovatel (zásadní změna oproti minulosti) • Podstatou 2. revoluce je „obecná technologie, která, i když je nesmírně komplikovaná, se stala tak jednoduchou, že všichni až na hrstku mohou ignorovat její složitost“ John Feather… • „Vlastnictví informace bylo předmětem diskuzí od 16. století. Přístup k informacím byl předmětem zájmu jak vládnoucích tak ovládaných odnepaměti. Cena informace a cena služeb, prostřednictvím kterých byl k ní umožňován přístup, jsou oboje otázky dlouhé historie. Způsob, jakým jsou dnes tyto otázky formulovány, a naléhavost, s jakou je potřeba je řešit, jsou ale jiné. Je to ta změna, která má technologický původ.“ • „Vždy jsme byli závislí na informaci, ale nyní jsme závislí také na technologii, která ty informace pro nás skladuje. PC už není jen pasivní nosič či sklad, jako byla kniha či knihovna. Když je vhodně ovládán, může zpracovávat a analyzovat informace a komunikovat je vůči dalším PC. John Feather… • Informační společnost je produktem používání PC • Informace kolující v ICT ovlivňují každou oblast – ekonomika informací/znalostí • PC: neomezená „skladovací“ kapacita + neomezený operační potenciál => „jedinečný a bezprecedentně mocný a potenciálně nebezpečný nástroj“ • Možnosti PC a sítí vítáme a zároveň nás děsí • „Informační společnost jako společnost, která vyvinula informační technologie a nyní se je učí využívat“ - jsme v rané fázi tohoto procesu, ICT mocný nástroj, nezbytná kontrola využití (jako jaderná energie) • Každopádně je 2. revoluce nevratná Základní otázky při stanovení IP • Jakou informační společnost chceme vytvořit? • Jaký druh organizace informací nejlépe této společnosti bude sloužit? • Jaké regulace informací jsou v této společnosti nezbytné? Významy IP • Zavádění a rozšiřování informačních technologií ve společnosti, budování a posilování informační společnosti • Politika sdělování a komunikování určitých konkrétních informací veřejnosti (nebo i užšímu okruhu osob) • Významy nejsou striktně odděleny, mohou se prolínat • Záleží i na pojetí úrovně (organizace X stát) • Strategie vytváření podmínek, cílů a priorit v oblasti informačních procesů zejména zdokonalováním informačních technologií, kterou se má dosáhnout zlepšení kvality života občanů, úrovně státní správy a podnikatelské sféry na úrovni národní (státní), regionální nebo celosvětové. (VLASÁK, 2001:159-168) Některé pojmy spojené s IP • CzechPoint - datová schránka - Digital Divide - digitální agenda - digitání Česko - digitální knihovna - dlouhodobé uchovávání dokumentů - e-archivnictví - e-Česko eDemocracy - eGovernment - eInclusion - eJustice - epodpis - e-volby - e-zdravotnictví - INDOŠ - ISSS - NPPG - osobní údaj - PIK - registr veřejné správy - SIKP - SIP - SIPVZ Informační politika - předmět • Informační politika na nejvyšší úrovni: zákony, nařízení, směrnice které regulují tvorbu, zpracování, komunikaci a využití informací, obvykle zahrnuje (Slámová, 2007): • řízení vládních informačních zdrojů v teorii i praxi • telekomunikace a vysílání • politika mezinárodní komunikace • politika veřejného přístupu k informacím • informace, důvěrnost informací a soukromí • řízení používání počítačů a počítačová kriminalita • intelektuální vlastnictví • knihovnická a archivní politika • šíření vládních informací • eGovernment Informační politika – přínosy (viz Vlasák, 2001 nebo Slámová, 2007) • Zlepšení kvality života širším výběrem služeb i zábavy • Posun v respektování ekologických požadavků • Podpora zdravotnických služeb • Lepší řešení krizových situací a zlepšení stability a bezpečnosti v mimořádných situacích • Ochrana a využívání kulturního dědictví • Komunikace s veřejnou správou a samosprávou • Transparentnější legislativa a administrativa blíž občanům • Nové možnosti pro regiony (zvýšená dostupnost, lepší identita regionů a uplatnění kulturních tradic) • Podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během praktického života • Distanční vzdělávání • Nové možnosti pro tvořivost • Umožnění laického využití ICT • Změna struktury pracovní síly • Efektivnější řízení podniků a lepší obchodování (noví zákazníci, dodavatelé) • Nové služby pro telekomunikace a nové trhy pro software • Hledání zaměstnání na dálku, telepráce Informační politika - rizika (viz Vlasák, 2001 nebo Slámová, 2007) • Digital Divide, frustrace ze zahlcení daty • Pocity odcizení (telepráce, zábava u počítače) • Nutnost permanentního vzdělávání (rychlý vývoj) • Malá mobilita dospělé populace (nízký poměr rekvalifikace) • Frustrace starší generace, strach ze ztráty zaměstnání • Nutnost získat velmi brzy nové kompetence (s ICT) • Nové způsoby a možnosti kriminality, i v mezinárodním měřítku • Problémy spojené s elektronickým obchodem např. spamming, zneužití platebních karet, atd. • Problémy autorského práva • Problémy osobních dat a jejich ochrany Informační sektor (M. Porat) • Primární informační sektor zahrnující všechny osoby pracující v organizacích, jejichž produkty a služby jsou výhradně informační, neboli jde o produkci informačních komodit s cílem jejich prodeje na informačních trzích. • Sekundární informační sektor zahrnující pracovníky ve všech ostatních organizacích, které ve svých aktivitách alespoň zčásti uplatňují informační služby nebo informační produkty. • Neinformační sektor, tedy organizace, které neuplatňují vůbec informační služby a informační produkty. Avšak tím, že zajišťuje obsluhu zařízení a také technický servis pro potřeby činností vyvíjených prvními dvěma kategoriemi, poskytuje pracovní příležitosti pro různé typy informačních povolání. eGovernment • „představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům.“ (Archiv stránek MI) • Zvýšení výkonnosti státní správy, zjednodušení úkonů v komunikaci s veřejnou správou • Spolupráce informačních systémů ve veřejné správě + sjednocená komunikační infrastruktura veřejné správy (ochrana dat) • Portál veřejné správy – idea vše na jednom místě, některé části problém aktuálnosti (např. Online noviny VS) Další témata a pojmy • Digital divide • eInclusion • eHealth • eProcurement • e-podpis, e-podatelna • e-volby • eAccessibility • e-…. eProcurement • = Elektronické zadávání veřejných zakázek • Větší úspora financí • Lepší průhlednost • Více spravedlnosti v zadávání veřejných zakázek • Prevence proti korupci • Cíl používat e-transakce při každém nákupu nad 100 000 Kč e-zdravotnictví • Propojení a spolupráce zdravotnických zařízení • Lepší a efektivnější zdravotní péče • Prevence: informace o zdravém životním stylu, telekonzultace • Koordinace aktivit zdravotnických zařízení v případě ohrožení zdraví obyvatel • Místo průkazů pojištěnců čipové karty • Systém poskytování veřejných zdravotnických informací Digital Divide a eInclusion • DD = Nerovnoměrný přístup k ICT • Digitální propast, digitální rozdělení • eInclusion = začleňování občanů postižených Digital Divide do informační společnosti, klíčové vzdělávání veřejnosti • eAccessibility = přístup osob se zdravotním postižením a seniorů k ICT, součást eInclusion Koordinace IP v ČR po 1990 • 1990-96 Ministerstvo hospodářství • Od 1996 Ministerstvo dopravy a spojů • 1996 ÚSIS (Úřad pro státní informační systém) • 1998 Rada vlády pro SIP • 2000 ÚSIS => ÚVIS (Úřad pro veřejné informační systémy) • 2003 MI ČR (zánik ÚVIS) • 2006/7 zánik MI ČR (integrace do MV ČR a dalších) • 2007 vznik Rady vlády pro informační společnost Zánik Ministerstva informatiky • MI ukončilo činnost 31. května 2007, agendy převedeny na MV, MPO a Ministerstvo pro místní rozvoj • Cílem lépe prosazovat nové změny v oblasti elektronizace veřejné správy, telekomunikací a pošty • MV přebírá především oblast elektronizace veřejné správy, resp. projekty e-Governmentu, dále správu webových stránek MI a Portálu veřejné správy • Koordinační roli elektronizace veřejné správy má Rada vlády pro informační společnost Zdroje • Archiv stránek Ministerstva informatiky [online]. [2008] [cit. 2011-09-29]. EGovernment. Dostupné z WWW: . • FEATHER, John. The information society : a study of continuity and change. 5. vyd. London : Facet, 2008. xxi, 218 s. ISBN 978-1-85604-636-7. • VLASÁK, Rudolf. Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání. NK : knihovnická revue [online]. 2001, č. 3 [cit. 2009-06-5], s. 159-168. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-0678. • SLÁMOVÁ, Hana. Hana Slámová Home Page [online]. 2007, 04 December 2009 [cit. 2011- 09-29]. Státní inf. a kom. pol. Dostupné z WWW: . • Český úřad zeměměřičský a katastrální • EGovernment (Ministerstvo vnitra) • Hnutí za přímou demokracii • Informační systémy veřejné správy • Internet ve státní správě a samosprávě • Justice.cz • Magazín Egovernment • Portál veřejné správy • Server Lupa • Seznam orgánů veřejné moci • A další