Vytvořila: Michaela Kokojanová Úvod Sušení výrobků Kapacita pecí Způsoby děleníZpůsoby dělení Proces výpalu Odpad Vybrané lokality Literatura největší část archeologických nálezů reprezentuje keramika vypalování v hrnčířských pecí je závěrečnou etapou při výrobě keramiky na území ČR, Polska a Slovenska bylo nalezeno cca 60 exemplářů pecí ze 17 lokalit z období mezi 6. – 13. stol. interpretace nálezů je ztížená jinými pyrotechnologickými objekty, které nelze přesněji identifikovat od 2. pol. 12. zaznamenáváme na našem území dvakrát větší nárůst pecí než v předchozím období pro východní Evropu jsou typické dvouprostorové pece našim středověkým pecím jsou podobné pece z Německa (kraj Bonn), datované do konce 12. a začátku 13. stol. , podobné nálezy i v Anglii nebo Francii datované do 14. stol. jednoprostorové pece navazují na pece z mladší doby římské, doklady z výzkumu v Opavě-Kateřinkách z r. 1960 většina pecí byla zahloubena do země, až od 16. stol. známe pece z cihel a kachlů Proč je důležité výrobek sušit? prvotní odstranění přebytečné vody zabraňuje následnému praskání Způsoby sušení: na přímém slunci před pecí hrnčířskou nebo domácí v samotné peci bez plamene ve speciálních sušících pecích (Nitra-Lupka, dostatečně nedoloženo) výpočet vychází z pece z Uherského Hradiště „Sady“ průměr polokulovité pece cca 90 cm hrnce průměrné velikosti 20x20 cm kapacita cca 50 nádob množství odpovídá roční potřebě 12 lidí, 4 výpaly sídlišti o 10 usedlostech z každé vypálené pece 1 denár do cechovní pokladny speciální hrnčířské (dvoudílné pece) jednoprostorové pece (snadno zaměnitelné s výrobním objektem z jiného odvětví) polní pece v podobě zahloubené nebo přímo na povrchu (nejhůře doložitelná souvislostna povrchu (nejhůře doložitelná souvislost s hrnčířstvím) a) typ horizontální • se stoupajícím plamenem – dva prostory oddělené horizontálním roštem • s vodorovným plamenem b) typ vertikálních pecí - plameny sahaly volněb) typ vertikálních pecí - plameny sahaly volně do prostoru vypalovací komory c) přechodný typ • charakteristicky zvýšený středový sokl • topné kanálky překryty plochými kameny • pec se blížila podobě horizontální pece • topeniště bylo propojeno s dolním i horním dílem pece cechovní řád – zákaz prodeje špatně vypáleného zboží kvalitu výpalu ovlivňoval komín, který zajišťoval dobrý tepelný tah dosahovalo se teplot přes 800 °Cdosahovalo se teplot přes 800 °C při 120 °C se uvolňuje vlhkost při 400 °C nádoba začíná červena při dalším stupni žáru se křemičitého písku stává hmota na způsob polevy různá barva keramiky je způsobena různým způsobem výpalu Smetiště je tvořeno dvěma složky: první část – žárem deformovaná keramika druhá větší část - nedostatečně vypálené střepy od 9. – 10. stol. sporadické nálezy deformované keramiky, např. Oborín na V Slovensku nebo Vlastislav v Čechách nálezy se uskutečnily v Čechách a na Moravě již koncem 19. stol. Mezi první místa nálezů patří Břví, Čáslav, Broučkov, Kroměříž a Blansko pecím však nebyla věnovaná dostatečnápecím však nebyla věnovaná dostatečná pozornost a zájem badatelů se obrátil na keramické nálezy z vnitřků a blízkého okolí záchranný výzkum v letech 1969-1974 v levé části osady byly nalezeny zbytky otopných zařízení ve třech případech byla zachována vrstva mazanice o rozměrech 60 x 60 cm v síle 5-10 cm v sektorech 1-16 ve směru S-J byl nalezen objekt o rozměrech 38x12m , na dně bylo identifikováno 8 pecí jedná se o doklad druhotného využití hliníkujedná se o doklad druhotného využití hliníku objekt č. 93 také interpretován jako hliník s velikostí 5,9x4,4 cm, na dně se nalezla pec obě jámy jsou datovány do 11. stol. za pomoci keramiky jednoduché milířovité pece s kopulí nejčastěji čtvercového tvaru, výjimečně kruhového kopule všech pecí byly vyrobeny z proutí a oplácány hlínou byly zjištěny pece zpevněné kameny produkovaná keramika byla kvalitně vypálená objev dvou pecí v roce 1981 první pec publikoval J. Simonides, druhou J. Slovák první: zahloubena do země, stěny vymazané hlínou a obloukovitě klenutá, vrstva výmazu 3-6 cm silná, výška 82 cm, průměr v největším místě byl 80 cm, ohniště pod dnem pece nálezy - 13 nádob: několik fragmentárních kousků, dvě spečené nádoby, hrnek s uchem), dva úzké vysoké džbány, jeden se značkou na dně druhá: polokulovitého tvaru, cca 70 cm vysoká, stěny hliněný výmaz kromě nádob nalezeno několik kachlů měly dvě části: otopný prostor a prostor vypalovací, odděleny horizontální vrstvou hlíny charakteristické nálezy datují obě pece do 14. stol. záchranný výzkum z roku 1933 mezi ostatním keramickým inventářem byla nalezena stříbrná mince Otty I. Sličného (1078) oválný půdorys s průměrem 1,48 m, dno se směrem dozadu zvyšovalosměrem dozadu zvyšovalo klenba pece byla též vymazána mazanicí dva prostory byly odděleny kamenným roštem rozměry 3,7 x 2,5 m, hloubka 1,7 m v hloubce 1,4 m se nacházel denár kromě střepového materiálu bylo nalezeno několik zvířecích kostí v roce 1962 byl nalezen tříprostorový obytný objekt ve střední části místnosti bylo nalezeno větší množství vypálené mazanice s množstvím keramických střepů a celých nádob dno mělo nepravidelný čtyřúhelníkový tvar,dno mělo nepravidelný čtyřúhelníkový tvar, nejdelší délka pece dosahovala 130 cm a maximální šířka 118 cm na první pec přímo navazovala pec druhá byla větší (180 cm dlouhá, 130 cm široká) č. 1: zrekonstruováno 26 nádob (hrnců), u 13 nádob s dochovaným dnem mělo 8 značku byla vybudovaná před samotným obydlím nález na nádvoří Moravského zemského muzea první pec : polokruhovitý prostor ohraničený tvrdě vypáleným jílovitým výmazem, lemován do červena propálenou hlínou, stěny z cihel a kachlů sou postaveny z cihel a kachlů uvnitř pec byla nalezena francouzská mince z konce 16. stol.stol. druhá pec: 3 m dlouhá a 1,3 m široká, stěny do výše 50 cm, půdorys nepravidelný čtyřúhelník se zaoblenými rohy ze střepů se podařilo zrekonstruovat několik kachlů, poklic, misek na trojnožce, džbán, poháry při dataci bylo využito numismatických analogii: – motiv orlice na štítu vyskytující se na kachlích je charakteristický pro mince z 20. až 30. let 15. stol. - dvojhlavá orlice se objevuje na rakouských mincích z 2. pol. 15. stol. pec č. 2 - poslední čtvrtina 15. stol. Nálezy keramických pecí mají vypovídající hodnotu o úrovni hrnčířské výroby středověku. Dobře zachovalé nálezy nám umožňují přesnější rekonstrukce topných zařízení.přesnější rekonstrukce topných zařízení. Keramický materiál nalezený vně, zase utváří obraz o kvalitě výpalu a produkovaném zboží. Galuška, L. 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu-Starého Města- důsledek vpádu Matouše Čáka Trenčanského na Moravu roku 1315? Archaeologia historica 28, 591–609. Goš, V. 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, Časopis Slezského muzea B33, 221–252. Heege, Andreas (ed.) 2007: Töpferöfen-Pottery kilns- Fours de potiers. Basler Hefte zur Archäologie 4, Basel. Král, J. 1967: Hrnčířská pec v Bruntále. In: Přehled výzkumů 1966, Brno, 54–55. Král, J. 1967: Hrnčířská pec v Bruntále. In: Přehled výzkumů 1966, Brno, 54–55. Nekuda, V. 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, Časopis Moravského musea 48, 57–84. Rada, Pravoslav 2008: Keramika - výtvarné techniky. Praha Snášil, R. 1982a: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu, in: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Sborník ze semináře 1979, 3-24, Brno Weiser, B. 2003: Töpferöfen von 500 bis 1500 n. Chr. im deutschsprachigen Raum und in angrenzenden Gebieten. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters, Beiheft 15, Bonn Žíla, K 2005: Keramika. Pece, glazury, příklady. Praha (Grada). ISBN 80- 247-0920-1