Andrea Koucká
Střelný prach – teorie původu
První písemné zmínky
Dělení a výroba palných zbraní
Loshultská puška
Bombarda
Hákovnice
Píšťala
Houfnice
Tarasnice
Doutnákový zámek
Kolečkový zámek
Literatura a internetové zdroje
Čína
V čínském dokumentu ze 7. stol. př.n.l. je popsán určitý
druh střelného prachu, který se užíval pro výrobu
ohňostrojů
První palné zbraně vyrobeny z bambusových tyčí,
později se objevují kovové hlavně
Do Evropy se objev střelného prachu dostal společně s
Mongoly nebo s Marcem Polem v letech 1271 - 1292
Indie
Teorie, že byl v Indii vynalezen střelný prach dříve než v
Číně
Řekové
S použitím střelného prachu se mohl setkat již Alexandr
Makedonský při svém tažení do Indie, kdy se jeden z místních
panovníků pokusil použít proti řecké falanze „ohnivé střely“
Řekové užívali tzv. řecký oheň – poprvé použit v 7. stol proti
arabským vojskům; jednalo se o státní tajemství Byzance
(nedochovalo se přesné složení – předpokládá se použití
ledku, síry, ropy a páleného vápna)
Znalost střelného prachu se mohla šířit z Byzance na západ
Arabové
Arabové se seznámili se střelným prachem a jeho použitím při
svých výbojích v Indii a Persii, s nimi se znalosti střelného
prachu mohly dostat do Španělska a odtud do dalších států
Evropy
Evropský původ střelného prachu
Docházelo k experimentálním pokusům o výrobu řeckého
ohně
Ve 13 stol. se objevují první rukopisy se složením různých
zápalných směsí, které se blížily již střelnému prachu
Spis Liber ignium ad comburendos hostes z let 1225 – 1230
obsahoval nejstarší popis černého střelného prachu; autorství
připisováno Marcovi Graeceovi
Roger Bacon (1214 – 1292) – pokusy se zápalnými směsmi → De
secretibus operibusartis et naturae nullitate magiae – výbušná
směs z sanitru, síry a dřevěného uhlí
Berthold Schwarz z Freiburgu
Františkánský mnich; věnoval se alchymii (1290 – 1320)
Podle tradice náhodně namíchal určitou směs, která mu při
jejím stloukání v hmoždíři vybuchla
Oba dva mohli znát střelný prach také díky kontaktům s
východem
V Evropě známé různé zápalné směsi
Složení bylo podobné – měnil se jen poměr jednotlivých surovin
75% ledku, 10% síry, 15% dřevěného uhlí
1324 – Mety – lze jen předpokládat použití palných zbraní při
obléhání města
1326 – Florencie – „železné střely a kovová děla“
1326 – nejstarší známé zobrazení ve spisu Waltera de Milmete
(palná zbraň ve tvaru vázy upevněná na lafetě, nábojem je šíp)
1331 – Cividale – rytíři stříleli při obléhání z palných zbraní
1333 – Mnichov - recept na výrobu střelného prachu v městské
kronice
1333 – nejstaší zpráva o použití palné zbraně ve Francii
Dělení podle velikosti:
Zbraně dělostřelecké – těžké, velká ráže, kamenné projektily
Zbraně ruční – lehčí, přenosné, kovové projektily, zpočátku se
jednalo o malé exempláře velkých palných zbraní
Dělení podle nabíjení:
Nabíjení zepředu - nejstarší
Nabíjení zezadu (zadovka) – poprvé se objevují ve 14. stol.
Dělení podle zámku
Předdoutnákové období – do poč. 15. stol.
Doutnákový zámek – od 15. stol.
Kolečkový zámek – od poč. 16. stol.
Křesadlový zámek – od pol. 16. stol.
Výroba
Zbraně byly odlévány (bronz) nebo kovány (železo)
Zpočátku využívali své znalosti hlavně kováři (železná
hlaveň) a zvonaři (bronzová hlaveň), později se objevili
puškaři
Na počátku používání palných zbraní lze různé typy jen těžko
rozlišit
Palné zbraně byly vzácné (složiá výroba; velice drahé), nebyl dán
žádný obecný tvar ani ráže
Každá taková zbraň byla originální
Rozvoj palných zbraní souvisel s rozvoji měst, která si mohla
dovolit tyto zbraně nakoupit (výrobci mohli být i místní
řemeslníci)
Nejstarší palná zbraň nalezená u vesnice
Loshult ve Švédsku, datována do období
kolem r. 1330
Užití palné zbraně s
projektilem ve tvaru
šípu, dílo Waltera de
Milmete
Loshultskápuška
Rozžhavené
želízko pro
zapálení
zbraně
Vázovitá
hlaveň
Stůl
nahrazující
lafetu
Šípovitá střela
s těsněním
Nejstarší boléhací dělo; mohutná krátká
hlaveň na lafetě bez kol, často s dřevěným
štítem, který chránil obsluhu; ráže velká,
kamenné projektily; dostřel až do 1 km;
hlaveň po výstřelu musela dlouho chladnout;
obsluhu mohlo tvořit až 20 lidí; zapalování
zapáleným dřívkem nebo rozpáleným
železem
Bombarda
zátravka
ráže střela
ucpávka
černý prach
Muzeum ve Vídni
Počátek 15. stol.
14. Století
Kovová krátká hlaveň
byla opatřená hákem,
který sloužil k zachycení
o pevnou překážku,
čímž bylo zamezeno
zpětnému rázu (zbraň se
stala přesnější); často se
objevuje dřevěná pažba,
která přechází v dřevěné
lůžko; k obsluze byli
třeba dva lidé
Hákovnice
1420
1425
kolem 1430
15. století
Vznikla z úzkých ručních palných
zbraní; hlaveň bývá krátká,
polygonální usazená tulejí na
dřevěnou pažbu; obsluhoval jeden
člověk; zapalování zapáleným
dřívkem nebo rozpáleným
železem; typické pro husity
Píšťalahlaveň
dřevěná pažba
tulej
zátravka ( kanálek
pro zapálení zbraně)
1450
Polní dělo užívané husity, nejspíše českého původu; typická je krátká
hlaveň uložená na lafetě s koly; náboje mohly být tesané z kamene nebo se
mohly používat tzv. kartáčové střely
Houfnice
15. stol.
Lehké dělo s lafetou bez kol,
původně pro obranu pevností,
husité mohli používat i na
vozech; dlouhá hlaveň s
malou ráží upevněná na lafetě
se zařízením pro změnu úhlu
střelby
Tarasnice
Od 1. pol. 15. stol.
Střelec musel rukou přitisknout kohout s
doutnákem k pánvičce se střelným prachem
Od pol. 15. století dochází k zjednodušení - objevují
se nové druhy dotnákového zámku, které jsou
automatické (objevuje se spoušťová páka)
Doutnákovýzámek
Od pol. 16. stol.
Mezi 2 čelisti kohoutu se upevňoval křesací
kamínek, v zámku pak bylo rýhované kolečko –
třením kolečka o kamínek vznikla jiskra, která
zapálila střelný prach
Autoři se shodují, že lze mechanismus
kolečkového zámku přirovnat k primitivnímu
zapalovači
Kolečkový zámek
Palcát kombinovaný s
pistolí s kolečkovým
zámkem (1530)
Bojové kladivo
kombinované s pistolí s
kolečkovým zámkem
(1540)
 Dolínek, Vladimír 2008: Palné zbraně. Praha.
 Harting, A. E. 2002: Encyklopedie historických zbraní. Čestlice.
 Klučina, Petr 2004: Zbroj a zbraně:Evropa 6 – 17. století. Praha.
 Lugs, Jaroslav 1956: Ruční palné zbraně: soustavný přehled ručních palných zbraní a dějin jejich
výroby. Praha.
 Mazáčková, Jana 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu (rkp.
disertační práceuložen na ÚAM FF MU, Brno). Brno.
 http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=15302
 http://dobakarlova.brodec.org/viewtopic.php?f=21&t=154
 http://www.jaanmarss.planet.ee/juhendid/Tulirelvad/AJALUGU/vanimad_tulirelvad.html
 http://cernaskala.cz/bombarda.html
 http://forum.brodec.org/viewtopic.php?f=166&p=36646
 http://www.castles.cz/terminologie/pistala.html
 http://macoun.info/zbrane.html
 http://www.nielo-sword.com/foto/tarasnice/
 http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=13175&sid=f4ff0a90c394baf7e3023111941df1f0
 http://zbroj.mysteria.cz/gallery04.htm