Sklo ve středověkém Brně Co to je sklo Sklo je vedle keramiky a bronzu nejstarší materiál který člověk začal vytvářet a jde o první uměle vyrobenou hmotu člověkem. - Sklo se z 50-70% skládá z křemičitého písku, a jeho problémem je- Sklo se z 50-70% skládá z křemičitého písku, a jeho problémem je tavitelnost.(okolo 1750 stupňů). Teplota se dříve určovala podle barvy plamene. - Barvící složkou jsou oxidy kovů. Druhy skel: • Přírodní obsidián Vltavín • Druhy člověkem vyrobeného skla: – SKLO SODNOPOPELOVÉ: tavidlem je popel ze sodnomilných rostlin který snižuje teplotu na 1000 stupňů. Receptura objevena v Mezopotámii. – SKLO SODNOVÁPENATÉ: tavidlem je minerální soda (trona) která se těžila v Egyptě, dovoz trony do Evropy končí v 8 stol n. l – SKLO Z POPELE SUCHOZEMSKÝCH ROSTLIN- tavidlem zejména buk, tavitelnost 1350 C – SKLA OLOVNATÁ: tavidlem olovo, tavný bod mezi 750-900 C. obsidián Vltavín České sklo ve vztahu k Evropě • Množství a kvalita skla v našich zemích je úzce spjata se zahraniční politikou země, do doby kolem roku 1400 je u nás zastoupeno sklo především z Itálie (jižní orientací politických ambicí posledních Přemyslovců) • V polovině 14.století jsou u na našem území doloženy první domácí výrobky, které po 14 století jasně převažují. • Sklo z německých zemí se u nás vyskytuje velmi málo a je omezeno jen na• Sklo z německých zemí se u nás vyskytuje velmi málo a je omezeno jen na několik základních typů. • Mezi základní nálezy českého středověkého skla patří hlavně – Číše českého typu ( lze je rozdělit na píšťalové kyjovité) – Šálky – Lahve s prstencem – Číšky – Konvice Sklo v Brně • Předběžné výsledky zpracování Brněnského skla ukazují, že do poloviny 15 století se sem dováželo převážně italské, vysoce kvalitní sklo a dovoz byl omezen pouze na Brno a nejbližší okolí. • Většina skleněných nálezů pochází ze zásypů odpadních jímek a studní. Významné soubory skla známe především z prostoru – Velkého špalíčku (především z Dominikánské 5 a 7, Dominikánské 11 –– Velkého špalíčku (především z Dominikánské 5 a 7, Dominikánské 11 – 19 a Mečové 2) – Dominikánského náměstí – náměstí Svobody 17 („Dům pánů z Lipé“) – Kozí 4, Kobližné 3 a 4, Petrova 2, Panenské, Jakubské a Rašínovy ulice. Středověké sklo můžeme rozdělit na: I. Sklo s plastickým dekorem II. Sklo s optickým dekorem III. Sklo foukané hladké Tenkostěnné silnostěnné III. Sklo foukané hladké IV. Sklo malované zlatem a emaily V. Okenní tabulky VI. Jiné předměty Sklo s plastickým dekorem • Jde o sklo, vybavené (nečekaně) plastickými dekoracemi ☺ Motiv plastiky – zvířecí hlavičky Číška s nálepy Zdobení štípanou páskou Zdobení žebrováním Dno obtočené hladkým vláknem Dno obtočené štípaným vláknem Číše s taženými kapkami – výroba podobná jako s nálepy, jen se nálep celý nenalepí a táhne se směrem dolů. ☺ Dno obtočené štípaným vláknem štípaným vláknem Sklo s optickým dekorem Výroba nádoby vzniká předfouknutím nádobky do drobné formy s vyznačeným dekorem, a následným dofouknutím do požadované velikosti ve volné ruce Žebra jsou po vyfouknutí ve formě jasně zřetelná, při vyfouknutí ve volné ruce se ale motiv zvětší, zmatní, a už není tak výrazný. Sklo foukané hladké Na obrázku vidíme Láhev s vnitřním prstencem Vpíchnuté dno Vnitřní prstenec v láhvi Sklo zdobené zlatem a emaily Zlomek válcové části těla s emailovou malbou. Rostlinný dekor květů a úponků doplněný motivemdoplněný motivem architektury Email- na již hotovou nádobu nanášíme rozdrcený skleněný prášek, který po roztavení znovu slyne do jednotného povlaku. ☺ Zlomek z válcové části těla zdobené motivem delfínů, malba zlatem. Sklo průhledné s nepatrným žlutozeleným nádechem. Brno – mečová ulice čp.2 Odpadní jímka, 2 pol. 14.čp.2 Odpadní jímka, 2 pol. 14. století Jiné předměty Nádobka ve tvaru jelena – zlomky Mečová ulice č.p. 2 odpadní jímka č4 Původ neznámý Skleněné kroužky se natavenými čtyřmi dvojicemi kuliček. Sklo průsvitné, žluté a zelené. Olovnaté sklo téměř bez koroze. Mečová uliceč2 odpadní jímka č2 Nový tvar - šálky – Jsou identifikovány od poloviny 13. stol. až do závěru 14. stol. (do tohoto rozmezí patří také Brněnské nálezy) – Šálek je charakterizován jako nádobka nižšího širšího tvaru,s výrazně baňatým tělem a odděleným ústím, buď válcovitým nebo kuželovitým – Ouško bývá napojené na maximální výduť • Šálky můžeme dělit na – Hladké– Hladké – Šálky se svislými nebo šikmými žebry a modrým vláknem • V Brně o častý nález (39ks) hlavní nálezy z mečové ulice č2, panenské ulice a kozí ulice. – Výroba šálků s jemnými žebry je stejná jako výroba skla s optickým dekorem – KOROZE: projevuje se jako jemný odlupující se povlak zlatavé barvy – Výroba šálků s výraznými žebry probíhá tak, že se do keramické nebo dřevěné formy vyfoukne rovnou celý tvar, nádobka se v ruce nedofoukává. – KOROZE: projevuje se zmatněním povrchu, či jemné důlky. • Rozšíření šálků – od středního Maďarska po severozápadní německo, v úzkém pásu podél Dunaje a rýna s ojedinělými exempláři mimo toto území • Nejčastějším typem šálku je šálek s jemnými žebry a to jak v brně, tak obecně. • Tvar šálku je po celou dobu jeho výskytu ustálený, není doložen vývoj, má vždy 12 žeber. • Po stoleté pomlce se objevuje na konci patnáctého století, ovšem ne s páskovými oušky ale s hákovými držadly. Mapa výskytu šálků v Evropě Šálky s jemnými a výraznými žebry (nahoře) Šálky hladké a šálky s jemnými žebry (vlevo) Schematizovaný řez obsahem studny 4/90, Brno Mečová ulice č. 2.Mečová ulice č. 2. Typologie Brněnského skla podle Hedviky Sedláčkové • 1240-1270 – Z deseti objektů pochází 48 nádob, nejzákladnějšími typy jsou: konvice, číška s optickým dekorem, nádoby z jasně zeleného skla, lahve s natavenými žebry (žlutohnědé, fialové nebo nažloutlé sklo) nejpočetnější jsou lahve s vnitřním prstencem (modré, hnědé či fialové sklo) • 1271-1350 – Z tohoto období nejbohatší nálezy, nejpočetnější skupinu tvoří několik variant číšek s nálepy, číšky s velkými šnekovitými nálepy jsou vždy z hnědého (hnědožlutého)skla. Dále pak číšky s nálepy vtaženými do hrotu. Na druhém místě v množství jsou lahve s vnitřním prstencem a šálky s jemnými a výraznými žebry. Výrobky s hnědé- fialové skloviny jsou na ústupu. ☺ • 1350-1400 – V tomto období dochází k mírné obměně repertoáru skla. Vedle konvičky ze skla barvy pečetního vosku se objevují– V tomto období dochází k mírné obměně repertoáru skla. Vedle konvičky ze skla barvy pečetního vosku se objevují džbány, překvapivě mnoho je i stolních lahví. Naopak ubývá lahví s vnitřním prstence,Novou variantou je číška se žebry. Číšky s nálepy jsou často malých rozměrů. V předpokládaném místě markrabství se objevují výjimečné typy výrobků, mizí výrobky hnědé a fialové barvy. Stolní lahve, číšky s nálepy a poháry se objevují i na šlechtických sídlech v okolí Brna. Poprvé se objevují domácí výrobky • 1400-1450 – Zhruba 60% nálezů jsou domácí produkty, především číše českého typu. Se sklem se setkáváme i u chudších městských vrstev. Mizí lahve s vnitřním prstencem,číšky s nálepy jsou zastoupeny pouze variantou s hrotitými nálepy, tělo je soudkovité s nízkým okrajem. Novinku představují číšky s více bokou kupou a vysokou hladkou horní částí. • 1450-1550 - Náplň tohoto období je známa z několika bohatých jímek z prostředí církevních hodnostářů a městských patricijských domů a importované sklo tvoří zhruba 30% nálezů. Vyskytují se zde číšky s emaily, světlé modrozelené výrobky z německých hutí, také vysoké německé číše. Brněnské sklo 1240- 1270 Láhev s natavenými žebry Konvice Láhev s vnitřním prstencem Fragment konvice Brněnské sklo 1270-1350 konvice Lahve s vnitřním prstencem Číšky s nálepy Brněnské sklo 1350-1400 Číška s nálepy vytaženým i do hrotu Konvička barvy pečetního vosku Stolní konvice Brněnské sklo 1450- 1550 Číše Českého typuČíše Českého typu Zdroje • Webové stránky archaie Brno – http://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=projekt_sklo#ID944 • Černá, E. 1994: Středověké sklo v zemích koruny české. Katalog výstavy, Most.Hana JordánkováMost.Hana Jordánková • Hedvika Sedláčková 2005: Skleněné šálky - "Scheuer" - ve středověkém Brně, Brno v minulosti a dnes XVIII, s. 461-483, 658.