Hmotná kultura středověku - 1 Adria Winterová Šperk Z období renesance a baroka v 19.století nemáme stále dostatečné znalosti o drobném užitém umění a šperku, zejména vesnickém. Doloženy jsou malé, podkovovité předměty, jejichž zadní strana je plochá a přední zdobená. Jedna z teorií byla, že sloužily k upevnění čepce, síťky na vlasy nebo účesu. Další teorie se přikláněla spíše k možnosti, že se mohlo jednat o součást ženského šperku z období manýrismu, který sloužil k upevnění šněrovačky šatů. V současné době je známo 21 těchto předmětů z 14 moravských lokalit. Podle výzdoby je lze rozdělit do dvou hlavních skupin: • s šikmými žlábky • s volutami. Na základě nálezů s připevněnými zdobenými pásky lze nakonec konstatovat, že jde o pohyblivé články malých opasků či spínadel oděvů. Na první lokalitě bylo spolu s podkovovitým článkem nalezeno železné nákončí opasku uzpůsobené na konci k připevnění ke koženému řemínku. Z Pražského hradu, Rychtářova, Brna-Pekařské a z Děviček pocházejí zdobené obdélníkové bronzové pásky, které jsou ještě připevněny k zúženým koncům podkovovitého článku. S fragmentem z Děviček nepochybně souvisí i obdobně zdobená část přezky. Kompletně dva celokovové stříbrné a pozlacené pásy pocházejí z Černčína. Nálezy podkovovitých článků: 1-4 - Němčice nad Hanou 5 – Mušov 6-7 – Pustiměř 8 – Jevíčko 9 – Rakvice 10 – Rymice 11 – Borotín 12 – Brno-Pekařská 13 – Biskupice 14 – Pavlov, Hmotná kultura středověku - 2 Dva stříbrné pozlacené opasky z Černčína. Oblíbeným šperkem byly i tzv. „Fede rings“. Byly populární v celé Evropě od 12. až do 18. století. Některé mají i nápisy – obvykle milostné, ale někdy i náboženské a magické. Vyznačují dvěma sepjatýma rukama. Symbol sepjatých rukou byl používám po mnoho století v Evropě. Ruce symbolizovaly sílu, věrnost, pracovitost, nevinnost a jednotu. Sepnuté ruce byly projevem respektu, přátelství, , věrnosti a sladění. Tento motiv se objevil na prstenech od doby Římské. Dal se kombinovat s různými dalšími. Motiv sepjatých rukou bylo možné obměnit například za motiv dvou rukou držící srdce. Toto srdce bylo často vyrobeno z drahého kamene. Pojem „Fede rings“ se dá přeložit jako „ruce ve víře“. Tyto prsteny bývaly používány jak k zasnoubení i k vyjádření přátelství mezi dvěmi osobami. Hmotná kultura středověku - 3 Další významná součást oděvu kromě šperku byl i špendlík. Někdy byl nošen jako samostatný ozdobný kus – obdoba šperku samotného. Byl součástí oděvu a ozdob všech společenských vrstev. Špendlíky užívané „před hradbou“ byly často z levnějších materiálů a spíše nezdobené, špendlíky „za hradbou“ byly v některých případech zdobnější, z dražších materiálů (například postříbřené) a odrážely soudobou módu. Vyráběny byly nejčastěji z mosazi a železa. V některých případech jsou pokovány drahým kovem. Výroba špendlíků, nebo spíše jehlic, z drahých kovů přináležela zlatníkům, případně stříbrníkům, nikoli špendlíkářům. Rozložení špendlíků u barokního pohřbu dítěte, špendlík. Mezi velmi zajímavé šperky patří bezesporu i pásové řetězy. Jde o výrobky z barevného kovu,zřejmě bronzu či mosazi, provedené lisováním, tepáním a vybíjením. Jemná výzdoba rostlinným motivem vinného listu a úponku, perlovcem na okrajích a středovými ovály či hlavičkami nás neomylně zavádí do ornamentiky umění renesance. Nutno poznamenat, že celistvě zachované exempláře zatím nemáme a neznáme. Ve městech pásy nosili jak ženy, tak i muži. Ženy pochopitelně více pro ozdobu, ale v tomto prostředí už převažovala praktická stránka. U obou pohlaví se na tyto pásy připevňovaly různé předměty a to prostřednictvím nožnic, více či méně luxusních pouzder na nože, nožíky, nebo nůžky. Často bylo na konci zavěšeno vonné jablíčko či dokonce „pazour rysí“. Tato móda zasáhla i venkovské prostředí, kde se projevuje kontakt lidového spotřebitele s městským řemeslníkem, zlatníkem. Z měst na venkov se kovové šperky šířily jako funkční doplněk nově se utvářejícího typu lidového oděvu-kroje. Snad nejvíce je v tomto případě stříbrný šperk zastoupen v kroji těšínském. Původ těchto krojových šperků je odvozen z renesančního oděvu měšťansko-šlechtických vrstev, což dokládají dobová vyobrazení a zápisy v těšínských městských knihách z období druhé poloviny 16. a 17. století. Hmotná kultura středověku - 4 Stříbrné a pozlacené pásy z Černčína u Bučovic. Pásy vzácných kovů z muzejních uměleckohistorických sbírek. Hmotná kultura středověku - 5 Součást stříbrných ozdob – „hočků“ na živůtku těšínského kroje ( 2. s pyramidkou a 3. s oválkem uprostřed) Hmotná kultura středověku - 6 Zaniklá středověká ves Konůvky (okr.Vyškov), kterou archeologicky zkoumala v 60. letech a 70. letech dr.Dagmar Šaurová z Historického muzea ve Slavkově u Brna přinesla jeden z prvních velkých souborů archeologického materiálu ze 14. až poloviny 15. století. Zajímavá je drobná přezka atypické šedé barvy, která byla původně označena jako bronzová. Je však zhotovena z železa, které je povrchově upravené cínováním. Snad jen díky tomu se v půdě tento předmět dochoval. Železná je i hraněná tyčinka se zavinutím – interpretována buď jako psací rydlo (stylus), nebo jako jehla větší bronzové přezky, ale nejspíš se jednalo pouze o silně deformovaný hřebík se svitkovou hlavicí. Ostatní předměty jsou vyrobeny ze slitiny mědi. Původně označeny jako Bronzové (přezky, rolničky, zlomky drátů). Je zde i deformovaná rolnička, jenž byla zřejmě ozdobou honosnějšího šatu a dvoudílné obdélníkové kování s kloubem – rovněž mosaz a mohlo tvořit součást ozdobného řetězce. Esovitá záušnice je vyrobena z mosazi s nižším obsahem zinku. Zajímavá kombinace materiálů se vyskytla u velkých spon: mosazné jsou jejich týlní ploténky, kdežto materiál použitý pro výrobu jejich rámečků je bronz. Bronz je výrobní surovinou v těchto případech: rámeček drobné přezky, spona, zlomek bronzového drátu a bronzová tyčinka. K výrazným exemplářům patří bronzové masivní kování s heraldickým ukončením, snad kování (spona) knižní vazby nebo oděvu. ERROR: stackunderflow OFFENDING COMMAND: ~ STACK: