Základy osteologie Miriam Nývltová Fišáková Archeologický ústav AV CR v.v. i. Královopolská 147 61200 Brno Tel: 541 514 118 E-mail: nyvltova@iabrno.cz Kost (os) se řadí mezi pojiva a je druhem tkáně. Kosti jsou tvořeny tkání dvou základních forem: a) tkání hutnou (substantia compacta), která zpravidla tvoří povrch kosti b) kostní trámčinou (substantia spongiosa), která je v nitru kosti. Je tvořena trámečky, které vytvářejí prostorovou síť. Na povrchu je kost krytá okosticí (periosteum). Proximal epiphysis. Spongy bone. Compact bone Nutrient foramen Nutrient blood vessel Medullary cavity Periosteum Endosteum Epiphyseal line Distal epiphysis Diaphysis Articular cartilage - - ' Podle tvaru rozeznáváme tři typy kostí: a) dlouhé kosti. Dlouhé kosti mají dlouhé tělo {diafýzú), s dutinou (cavitas medullaris) uvnitř. Na obou koncích diafýzy jsou kloubní zakončení (epifyzy). Na povrchu je tenká vrstva kompaktní kosti a uvnitř je trámčina. b) krátké kosti. Krátké kosti mají tenkou vrstvu kompaktní kosti, uvnitř je spongióza (např. obratle) c) ploché kosti. Ploché kosti mají na zevním a v případě existence vnitřního povrchu i zde vrstvu kompaktní kosti (lamina externá et interna). Mezi nimi je spongióza zvaná diploe (např. lebeční kosti). Zuby (dentes) Na stavbě zubu se podílejí tři mineralizované tkáně: 1) sklovina, která kryje korunku 2) dentin, tvořící hlavní hmotu zubu 3) cement, který pokrývá krček a kořen zubu Na zubu se rozeznávají tyto útvary: 1) korunka (corona dentis) 2) krček (collum dentis) 3) kořen (radix dentis) Uvnitř zubuje dřeň (pulpa dentis), což je měkká tkáň obsahující krevní cévy a nervy. Zub jev alveolu upevněn systémem vláken, zvaných ozubice (periodontinum). Stavba zubu zubní sklovina email zubovina dentin zubní dreň — pulpa zubní cement nerv a vlásečnice korunka krček kořen Typy zubů: 1) řezáky (dentes incisivi) 2) špičáky (dentes canini) 3) třenové zuby (dentes praemolares) 4) stoličky (dentes molares) Vyzvedávání koster velkých obratlovců z nezpevněných hornin Nezpevněné horniny: -jíly |SJ Kg| i vl;.; - spraše - štěrky V těchto horninách nečiní potíže odkrytí kostí, problém začíná v okamžiku, když chceme fosilii vyzvednout, protože kosti j sou často křehké a okolní nezpevněná hornina není dostatečnou oporou. Pro tento případ se používá technika sádrového nebo polyuretanového obalu. Říční písky a štěrky, Lokalita Eppelsheim (Německo) sp. miocén lokalita Dolní Věstonice, Jižní Morava svrchní pleistocén Sídliště „lovců mamutů" Postup je následující: a) fosilii odkrýváme vždy shora b) po částečném odkrytí vykopeme kolem hluboký zářez. Zářez musí být hlubší než je přepokládaná tloušťka fosilie. c) část, která zůstane v terénu, se podhrabe tunely, kolmými k ose kostry. Počet tunelů se řídí velikostí nálezu. Sloupy, které zůstanou mezi tunely se postupně ztenčují až po určitou hranici. Je nutno postupovat velmi opatrně. d) fosilii je nutno před přiložením sádrových obalů zdokumentovat fotograficky, změřit ji a pořídit náčrt celé nálezové situace. Na fragmenty kostí namalujeme čáry kolmé ke směru zlomů nejlépe barevně. Pokud fosilie leží v anatomické poloze, tak žebra a obratle označíme pořadovými čísly, aby se v laboratoři jednotlivé kusy dobře skládaly. e) na připravenou fosilii začněme přikládat vlhký novinový papír. Na papír přikládáme vrstvu gázy namočené v sádrové kaši. Pokud má nález více jak 50 cm, tak ho zpevníme dřevěnými trámky nebo tyčemi na míru, které se přisádrují. f) po ztvrdnutí sádry podsekneme sloupky a celý blok se vyzvedne. Získávání kosterního materiálu z nezpevněných hornin Plavení makrofosilií Tato technika se používá pro získání vzácných drobných fosilních obratlovců. Množství vyplaveného materiálu se mnohdy blíží tunám. Většinou se plavení provádí v terénu (u vodních toků a nádrží) a nebo tam, kde je možné napojit hadice. Rozměry sít jsou 50 x 40 cm a napínají se do rámů s prkének, aby se zamezilo únikům fosilií. Oka sít jsou 1-5 mm. Pokud sediment obsahuje hrubší materiál, tak se použijí hrubší a jemnější síta, která se dají pod sebe. Výplav se suší buď na sítech a nebo na hrubé tkanině. Po vysušení se dá výplav do krabiček a označí. Vybírání výplavu provádíme pod binokulární lupou a pinzetou. Plavení zakreslování nálezů lokalita Dorn-Dürkheim, Německo hranice pliocén/pleistocén 500 'grafie Půdorys lehkého stanového obydlí -100 o Planigrafíe Prostorové rozmístění kostí na lokalitě DV II - SZS (1987) 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 A # A * -X--X- O O *A"^ □ JA*1 -x-a* *A □ -x- • O * #AA □ •* » -X--X- * * A ADA AA* * -X- * -X- -xA -X- * ▲ # -X- • * *■ * A AO* * * Q □ •x- # ■Ur A* A* -x- # ** ** * * -X- -X--X- A A O. A 0-X-□ • A ;0 A O * A . □ AA A * -x- A v* WA* ■X- -x--X- ■x- -x- * * * * □ • n o O r.O a* O*) ao m o O -x- ° o * *w-x- -X--X- ■X- ^."X" — ■X-"X" to t *- * * ■* **■ .O O O •X- ■*■ -x- ■* -x- # -x- -x- -x- * □ □o O □ : A • A * ■x- * * * -X- -X- * * A* *** -X--X- ■X- -X- * * *■ -x- ,-x-A ▲ • * A O -x- O A O Mamuthus primigenius Alopex lagopus a Vulpes vulpes Canis lupus Lepus timidus Rangifer tarandus Equus germanicus Určení stáří kosterního materiálu - stratigrafie Zvířátka, která lze najít na archeologických lokalitách Paleolit Pratur Zubí Jezevec Levhart Sněžný zajíc Liška polární Hyena jeskynní Rosomák / Popis osteologického materiálu -anatomický popis sagitální mediánní ■frontální' »transversalm Postava s proloženými rovinami v zákl. anatomické poloze(Čihák, 1987) Prostorové znázornení rovin těla Obr. 1 sintsterCsin.) dexter (dext) volar dorsal lateral (laU | „lmed.al volar plantar ventral Palmar <- interior Pes anterior Pes posterior manus pes distáln distální distální proximální inferior proximal™ distální proximální superior Obr. 2. Označení směru na končetinách (Čihák, 1987) proxímální Obr. 3. Označení hlavních směrů (Čihák, 1987) mesi°! labial palatinal in maxilla = lingual in mandible in incisors not distal but lateral palatinal im Oberkiefer = lingual im Unterkiefer bei den Schneidezähnen statt distal = lateral occlusal lateral (buccal) laterální ( mediální \ ,-> <-1 radiální l i ÍA ulnární laterální mediální fibulárni tibiální i) Obr. 4. Označení směrů na horní a dolní kočetine (Čihák, 1987) sunrínor anterior posterior inferior Obr. 5. Označení směrů -zachovává se i v jiných polohách (Čihák, 1987) Měření osteometrických měr na kostech Technika měření - Posuvné měřidlo - Dotykové měřidlo (kraniometr a pelvimetr) Je složené ze dvou kovových ramen, která jsou na jednom konci pohyblivě spojena a na druhé, volné, konci tvarovaná do oblouku. Mezi hroty ramen se odečítá na redukované stupnici zjišťovaná vzdálenost. - Pásové měřidlo - Úhlové měřidlo - Dioptrograf Je to upravený pantograf, přizpůsobený k přesnému zakreslování tvaru kostí. Pantograf je namontován na speciální schránku s horní skleněnou deskou. Do schránky se vloží kost a je ze stran osvětlená lampami. Tvar kosti i s detaily obtahujeme pomocí okuláru s nitkovým křížem a jeho pohyb se ramenem přenáší na hrot tuhy, která vytváří kresbu. - Osteometrická deska Základem osteometrické desky je prkno pokryté milimetrovým papírem. K jeho sousední podélné a příčné straně přiléhají dvě vertikální prkénka, která tvoří pravý úhel. Patří k tomu ještě pohyblivá destička tvaru trojúhelníka. Kosti se měří tak, že se jedním měrným bodem dotýkají jednoho ze svislých prkének a druhým pohyblivé destičky. Hodnota se odečítá na milimetrovém papíru. Určování věku Určování věku u zvířat podle stupně abraze zubů CANIS FAMILIARIS 0 12 3 4 5 6 Months J_I_I_I_L öe b D I I I i r n—r i i i c/fc p, m,/R, mj/P, M, M2 M3 A,B.: white = vestigial; light shading = milk teeth; dark shading = permanent teeth. A,B.: weiss = in Reduktion begriffen; hellgrau = Milchzähne; dunkelgrau = bleibende Zähne. 99?9 «. )0 8-9 $9 a HQ© /J Li 50+/ FRONTALE \ V* \ 30-40 30-40,^ \/ (50 + so+^^y __^>^ 50+ I 40-50 \ C.80 30-40 1 J c 80 ) 20-30 i 30-40 T S o>\ 50 + 50+>i S 60+N '50+\ i 1 '60+^ '' \ 1 Urcoväni veku u zvif at a cloveka podle zubu a kosti Tafonomie-abraze povrchu kosti Možnosti odhadu teplota/kremace Makroskopicky (zba Mikroskopicky (optická, dektjxmová) Analytickými metodami ■ Wm Termické po š nost org. složky ěny kostního minerálu ■á keramika, sklo) soke teploty na kostní tkáň Stage of Transformation Dehydration Decomposition Evidence Fracture patterns; weight loss Color change; weight loss; reduction in mechanical strength; changes in porosity Increase in crystal size Increase in mechanical strength; reduction in dimensions; increase in crystal size; changes in porosity Revised Temperature Range (°C) 100-600 300-800 500-1100 700+ 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 (°C) žlutá hnědi černá šedomodrá I | bil a | přechodné j j stadium | t (kridovitá I i struktura) i UBÝVÁ \ ! / / PŘIBÝVÁ Obr. 10 Změny pevnosti a barvy kostí v závislosti na výši žáru, ■ in "C Changes in bone Stupeň spálení Zabarvení kosterních částí Poznámka Stupeň žáru (teplota spalování) I nedokonalý žlulobilé hnčdošcdé vzhled téměř jako nespálená čerstvá kost ■ první svraštěni (asi o 1%) ztrátou vody (až do teploty 300 °C) poté až do 750 "C žádné zmenšeni do 200 °C kolem 250 °C II zčásti nedokonalý hnědé tmavohnědé černé nedokonalé spálení resp. zuhelnatční organické kostní substance kolem 300 °C kolem 400 °C III dokonalý šedé modrošedé (mléčně světlošedé) vnitřní plocha kompakty v některých případech ještě černá kolem 550 °C IV dokonalý až křídovitý mléčně bílá matně křídovitá křidovitý povrch kost málo odolná od 750 °C silnější zmenšování (svrašťování) kosti od 650 °C do 700 "C V křídovitý sytě bílá bílá i na lomu hladký povrch postupně tvrdá a křehká vznik parabolicky probíhajících puklin maximální zmenšeni (svraštění) v průměru o 10-20% do 800 °C od 750 °C nad 800 °C GRADE 2 600 700 800 GRADE 3 900 1000 1100 GRADE 4 1200 Insignificant changes in bone and teeth. Collagen still intact. Only superficial colour changes in bone and teeth. Considerable reduction of collagen. Weight reduction, loss of water. Modestly reduced volume. Collagen completely destroyed. Colour: brownish. Lowest solidity of the bone structure. Formation of slight microscopic fissures in the bone surface.' Small cracks in the enamel of the teeth. Colour: black/dark grey. Deformation of the bone. Larger, net-formed microscopic cracks in the bone surface. Colour: greyish. Further macro- and microscopic cracking of the bone surface. Formation of pyrophosphate. Colour: light grey. Further reduction of volume due to fusion of mineral crystals. Liberation of water of crystallization. Previous formed pyrophosphate53' compounded with hydroxylapatite to whitlockite (3-tricalciumphosphate). Shrinking and changes in the lamellar construction of the osteones. Further shrinkage and deformation. Further fusion of mineral crystals in the bone. Melting and crystallization of the dentine, but without destruction of dentine tubuli. Colour: white/grey. Marked macroscopic cracking of the bone surface. Destruction of the osteone structure. Further fusion of the mineral crystals. Melting and destruction of the enamel. Microscopic oval holes of v.arious size in the bone surface. The dentine, appears as coherent ball-shaped formations with the tubuli still intact. Melting of the dentine tubuli. Total decomposition of the microstructure in bones and teeth. Temperature (°C) 300 200-^00 600 800 Color Effects Black color of cortical bone Ultrastructural orientation of collagen fibers is well preserved Gray color indicates a leaching out of the organic portion White color of bone Di irrtt Dnna Cnlrttíř InřJav 25C 100'C I25C 200'C 225C S25-C 72SC 800'C 825-0 900X 2 5Y8/1 ■ •2 5Y7/3- 10YR7/6 ■ 10YR2/0 ' N2/0 Bone Color (temp. °C) White (800-1400) Gray (-600) Black (200-600) Cortical Position Crystal Morphology Outer Spherical and Hexagonal Mid-cortex Spherical Size Range 0.25 ± 0.07 um to 0,41 ± 0.09 urn -0.060 ± 0.007 um Inner No crystals Lamellar Pattern Not observable Not observable Observable Collagen Fibers In Haversian Canal Indistinguishable Fraying No Fraying NO S'O absorpce Infračerveného záření při průchodu vzorkem, využita Kezměnám rotačně vibračních energetických stavů >ti na změnách jejího dipólového momentu. Různé dru absorbují záření růzr^vli^vádélíqi(^^čť^ resp. Infračervená spektrometrie Různé typy vibračních přechodů absorbují fotony o různé energii (frekvenci, vlnové délce, vlnočtu). Přítomnost spektrálního pásu pro určitý vlnočet svědčí o přítomnosti určitého typu vazby a tím pádem i na přítomnost určitých funkčních skupin wavelength (microns^ 2.5 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 —i-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1-1- _I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_I_L_ 5000 4000 3600 3400 3Z00 3000 ZSOO Z600 Z400 ZZOO ZOOO 1900 1S00 1700 1600 1500 1400 1300 1Z00 1150 1100 1050 1000 950 900 350 SOO 750 700 650 frequency (v) Typy molekulárních vibrací v infračervené spektrometrii t C—O h h h h Stretching Bending Stretching Valenční vibrace (stretching, změny délky vazby) , O v H H R - 0---H Symmetric stretching Asymmetric stretching Deformační vibrace (bending, změny vazebného úhlu) H H H H + H + + H H H \y x CH-s CHo \ / /C=cx CH, H J + CHt CťU \ / /c=c\ CH, H / Deformation Rocking Wagging Twisting Out-of-plane bending In-plane bending Infračervená spektrometrie KBr technika Asi 10 mg vysušeného (cca 150 minut, při 85 °C) vzorku bylo smícháno s 100 mg vysušeného bromidu draselného (KBr) a po homogenizaci směsi (třením v achátové misce) z ní byla vylisována tableta. Infračervené spektrum tablety bylo snímáno přístrojem ATI Mattson Genesis Series FTIR. Analytickým výstupem je infračervené spektrum - závislost množství absorbovaného infračerveného záření (vyjadřované např. jako absorbance) na jeho vlnové délce (vyjadřované zpravidla jako vlnočet, v cm1). IR spektrometrie kosti Nespálená kost 3600-3000 cnr1: O-H a/nebo N-H 3100-2800 cm1 C-H 1650 cnr1: C=0, amid I (proteiny a peptidy) 1650 cm1: H-O-H 1500- 1400 cm1: pásy C-0 (uhličitany) 1200-900 cm1: pásy P-0 564 a 604 cnr1: pásy P-0 \ < > < •—|——| ' ' ' ■ | ■ ' ' ■ | ■ ' ■ ' | ■ I 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 Wavenumbers (cm-1) Možnosti využití IR spektrometrie Odlišení spálených a nespálených kostí, přibližný odhad teploty a podmínek spalování. Sekundární změna zbarvení kosti (uhlík z žároviště, půda, aj.) nemá na výsledky analýzy vliv. Sledování fosilizace kostní tkáně (úbytek organické složky, pronikání uhličitanu, resp. kremičitanu do kosti) Sledování degradace kostní tkáně (rekrystalizace kostí v prostředí krypt) Identifikace a analýza ostatních materiálů (keramika, mazanice -odhad teploty výpalu, resp. přepálení) IR spektrometrie kosti Spálená kost 3570 cm-1 OH; redukce širokého pásu OH a N H vodíkových vazeb Redukce a posun pásů C03 (1400-1500 cm-1) rozklad apatitu na (3-TCP : nové pásy 655 , 945,970, 982 a 1100 cm-1. 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 Wavelength 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 Wavelength Fig. 2. Comparison of (a) low intensity (500 °C) burning and (b) high intensity (900 °C) burning FTIR-ATR spectra. Infračervená spektrometrie indikuje: přítomnost vody přítomnost organické složky změny v krystalické mřížce (obsah uhličitanu, přítomnost (3-trikalcium fosfátu, apod.) Přítomnost (3-trikalcium fosfátu Temperature (°C) 300-500 600-700 >700 ] >800 Effect H20 removed from nonmineralized portion. Organic carbon burnt to C02 and eliminated from bone. H20 removed from apatite crystals; C02 formation. Physiological hydroxyapatite changes to J3-tricalcmm phosphate; Shrinking 30% due to recrystallization and crystal fusion. Zhruba od 800 °C se objevuje pás (3-trikalcium fosfátu ((3-TCP; vlnočet cca 655 cm1). 500 Wave nu m ber / cm Index krystalinity crystallinity index (Cl) splitting factor (SF) 650 600 Wavenumbers (cm-1) Působením vysoké teploty se amorfní hydroxyapatit mění na krystalický (zvyšuje se uspořádanost krystalické mřížky kostního minerálu). o- 3.5 co 200 400 600 800 Temperature / °C Stupeň spálení Dokládal 1999 Holck 1997 kráva h stupeň II Grade 1 (± 300° C) (cca 300° C) kráva c stupeň II Grade 2 (± 400° C) (cca 400° C) kráva b, prase, ovce stupeň V Grade 3 resp. 4 (nad 750° C) (nad 800° C) Zbarvení 2 5YB/1-2 5Y7/3 Munro et al. 2007 Walker et al. 2007 kráva h 250-300 ° C cca 250° C kráva c cca 350 ° C 350-400° C kráva b, prase, ovce >700° C cca 900° C Kráva Projevy působení vysoké teploty \^ Výrazná redukce pásu mezi 3600 -2600 cm" \ Redukce obsahu uhličitanu (1459-1410 cm1) \ \ Nový pás fosfátu (p-TCP) při cca 1090 cm" \ Pás p-trikalcium fosfátu (p-TCP), cca 655 cnr Pásy organické složky: C-H (2920-2950 cnr1) a C=0 (1700 cm1), resp. pásy N-H a O-H (3600 -2600 cm1) a C-0 (1459-1410 cm-1; interferece s uhličitany). Organická složka v hnědé kosti muže být redukována postdepozičními procesy. V černé kosti je stabilizována karbonizací. 4000 3500 3000 2500 2000 1500 vlnocet (cm-1 ) 4000 3500 3000 2500 2000 vlnocet (cm-1 ) 1 .6 -r- 1 -4 Š 1 .2 a> o = 1 re o 0.8 * 0.6 0.4 0.2 1000 500 1500 1000 500 : bílá 0' 2 3574 A ^^^1456 j J*__' „5„7.3 60.4 N --1-1-1-1-1-1-1- 4000 3500 3000 2500 2000 vlnocet (cm-1 ) 1500 1000 500 Teploty spalování zhruba odpovídají teplotám zjištěným odhadem ze zbarvení a stupně přepálení. Intenzita pásu uhličitanu (poměr C/P: 1410/1040 cm1) Ukazuje, že teplota působící na pozůstatky krávy byla něco nižší ve srovnání s pozůstatky ostatních zvířat. Teplota dosahovala cca 800 - 900 °C v případě krávy, u ostatních spíše 900 - 1000 °C. Všechny odhady jsou učiněny pouze na základě údajů z literatury, detailnější odhad by vyžadoval provedení experimentů. SF C/P kr h 3.85 0.162 kr č 3.79 0.618 (?) krb 7.00 0.040 o/c b 7.24 0.022 pr b 7.13 0.024 3.5 3 2.5 prase 572 ^- 2500 2000 vlnocet (cm-1 ) 1500 1000 2 1 .8 1 .6 1 .4 1 .2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 ovce/koza ^"Nfcio V \ 14 5 4000 3500 2500 2000 vlnocet (cm-1 ) 1500 1000 500 2 1 .8 1 .6 ~ 1 -4 zs 3. 1 .2 CD O = 1 JD o 0.8 JD ■* 0.6 0.4 0.2 kráva 2 \ 3^74 A ^Nfc|456 J J*__' N 2500 2000 vlnocet (cm-1 ) 1500 1000 Příbor Výzkum žárového pohřebiště KLPP v Příbore - poloha lokality (2007) a = křídovité b = křídovité - dokonalé c = dokonalé d = téměř dokonalé e = nedokonalé technická stránka kr< Lužická kultura: dobře organizovaná technická stránka kremace (snad spodní přívod vzduchu, omezení ztrát tepla do okolí), případně potótnznačného množství paliva (Chochol 1961). Pohřební ritus lužické kultury Experimentální hranice (McKinleyl 997), Analogie: kremace v Tibetu zjištěna teplota místy téměř 1000°C. x P (d ■o n "o cd 3 čj zs. (D S-3 n q) cd ^ co CoCD g q) "o < t-5 q>< q)> o g 5, g? CD = oE o 03 g tt o) 5i cd> cn ü) q) Absorbance (a. u.' Absorbance (a. u.) o q. 13 o O 3 ÍL cd o 5T n cd = zs cd< o cd i—t-cd -> q) CD q. - q) q. cd "o O d tt o- Zj c° z> o 8 o, CD oi CT ^ 00 < "5 q. z! o q) 3 K CT) Absorbance (a. u. -P- 4^ o Absorbance (a. u. --j 2 -i 1051 0 "I-1-1-1-1-1-1-1— 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1 000 500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 vlnocet (cm-1) vlnocet (cm-1) Analýza vzorků z různých kostí téhož spáleného skeletu může ukázat expozici různých částí těla ohni. Odhadnutá teplota kremace odpovídá i přepálení nalezených skleněných korálků. Tafonomie-kostěné nástroje 9674 Analýza kosterního materiálu Minimální počet jedinců DV-Dolní Věstonice, P-Pavlov, Př-Předmostí, W-Wilendorf, M-Milovice ■ Mammuthus primigenius ■ Lepus timidus □ Rangifer tarandus □ Canis lupus ■ Alopex lagopus □ Vulpes vulpes □ Bos sp. seu Bison sp. □ Equus germanicus ■ Ursus sp. □ Panthera spelaea □ Felis silvestris □ Coelodonta antiquitatis 1 IL ML n n DV II - , DV IIa szs DV Př P 1957 P 1958 P 1952 a 1953 Wl Wl M Př 1992 Laboratorní zpracování Laboratorní zpracování Analýza stabilních izotopů Stroncium Izotopy stroncia se dostávají do biosféry a do potravního řetězce zvetrávaním krystalických a vyvřelých hornin. Z vody se izotopy dostávají kořenovým systémem do listů rostlin a následně do krevního systému býložravců a následně masožravců. Sr v kostech se váže na P04" místo vápníku (Ca 2+). Z poměru Zn a Sr lze zjistit výživu zvířete či člověka. Více stroncia a méně zinku je u býložravců. U masožravců je poměr obrácený. Poměr ^Sr/^Sr závisí na geologickém podloží. Podle izotopového složení v kostech sledovaných zvířat a lidí lze rekonstruovat migraci daného zvířete či člověka během jeho života. Izotop kyslíku Poměr izotopů kyslíku 180/160 nám řekne o klimatu během života zvířete a vodě kterou dané zvíře či člověk pil. Izotop lsO se velmi snadno váže do fosforečnanu vápenatého (tvořícího kost) a do fluoroapatitu (tvoří sklovinu zubu). Podle izotopového složení lze zjistit nejen klima v době života zvířete či člověka, tak rovněž lze zjistit migrace v raném věku. Izotop dusíku Podle poměru izotopu dusíku 15N/14N lze říct zdali zvíře či člověk hladověl či ne. Nejvíce izotopu má maso a nejméně obiloviny. Z rostlin má nejvíce dusíku luštěniny. Izotop uhlíku Izotop uhlíku nám něco řekne o složení potravy. Rozlišuje tzv. C4 a C3 rostliny, tzn. rostliny, které zabudovávají během fotosyntézy izotop uhlíku 13C/12C různém poměru do složitých cukrů. U C3 rostlin izotop uhlíku 13C tvoří -22 až -30 %o, u C4 je -9 %o až -16 %o. C3 rostliny jsou u nás rostoucí stromy, ovocné stromy či rýže, C4 rostliny jsou všechny obiloviny a traviny. Podle zjištěného poměru lze zjistit čím se daný jedinec (zvíře a člověk) živil. Izotop síry Podle poměru izotopu 32S>(*?$ lze zjistit nejen výživu daného jedince tak i migraci. Specifický poměr těchto dvou izotopů je odrazem geologického podloží a mikrobiologické aktivity v půdě a vodě. Velký obsah 34S značí ukazuje na potravu bohatou na mořské živočichy. Laboratorní zpracování - zjištění věku a sezonality na zubu zvířete Použit polarizační mikroskop Laboratorní zpracování Archeogenetika ^ jako nový obor se prosadila v roce 1990 > nejdříve se zaměřovala na lidskou DNA, v posledních letech se začala zajímat >o zvířecí a rostlinný archeologický materiál > z jaderné a mitochodriální DNA lze zjistit původ domácích druhů zvířat, plemena, pohlaví, křížení s divokými druhy > z populační genetiky lze zjistit pohyb domácích i divoce žijících zvířat > z analýz DNA lze zjistit migrace jednotlivých kusů zvířat a tím zjisti obchodní a migrační cesty zvířat i lidí o Literatura; Pavelka, J. a Šmejda, L. (2007): Archeogenetika domestikovaných zvířat. Archeologické rozhledy, LIX, 315-335 Rekonstrukce zvířete