Prostorové analýzy a sídelní strategie Ondřej Mlejnek 30.10.2012 Úrovně prostorových analýz •- úroveň výzkumu, sídelní jednotky •- úroveň sídliště •- úroveň mikroregionu •- úroveň regionu •- nadregionální úroveň Analýza prostorové distribuce nálezů •Pomocí totální stanice dochází k zaznamenání polohy všech nálezů a situací ve 3-D souřadném systémů (ŠI větší než 2cm, ŠI z výplavů, barviva, hrudek vypálené hlíny, kostí, jednotlivých surovin…) •V rámci zpracování výzkumu je vypracována plošná (horizontální) a kolmá (vertikální) distribuce nálezů •Je možné sledovat vzdálenosti mezi jednotlivými částmi skládanek (refits) •Analýzy prostorové distribuce mohou prozradit informace o počtu kulturních vrstev, případném posunutí vrstev a artefaktů, o přítomnosti sídelních struktur v místě výzkumu … •Pomáhají nám interpretovat funkci lokality Tvarožná (2008) • distribuce Zelec XY Plan Hearths Features Zelec XZ Hearths Features2 • C:\Users\Ondra\Documents\Archeologie\Výzkum\Výzkum Ondratice\2011\Copy of Zelec_XYb.jpg C:\Users\Ondra\Documents\Archeologie\Výzkum\Výzkum Ondratice\2011\Copy of Zelec_XZ.jpg •Spytihněv •(2003-2004) Obr07a spyt0310 Bohunice 2002 – zpracování plošné distribuce • • psgil7a1 psgil7b1 Brno-Líšeň (2009) • XY YZ Prostorová analýza na úrovni sídelní jednotky •Jedná se o nejnižší možnou úroveň prostorové analýzy •Může nám prozradit funkci zkoumané plochy (obydlí, dílna na zpracování ŠI …) •Bariérový efekt v případě obydlí x centrifugální efekt v případě místa, kde docházelo k výrobě ŠI •Prostorová analýza může napovědět také při studiu sezonality (umístění ohniště) Prostorová analýza • M1planb PA+kostí+celek+SvNH+hotovo Typy obydlí v pavlovienu typy_obydli Prostorová analýza na úrovni sídliště •Jedná se o analýzu plošné distribuce artefaktů v rámci celého sídliště, nbo významné části sídliště – např. Pavlov (B. Klíma, M. Novák) •Je možné rozlišit jednotlivé obytné jednotky, případně funkční zaměření jednotlivých částí sídliště, nebo celé lokality (např. killing site, butchering site, centální sídliště, sezónní sídliště •Nevýhodou je značná časová a finanční náročnost výzkumu, v případě starších větších výzkumů zase nedocházelo k zaměřování všech nálezů – nedostatečná dokumentace Pavlov_jv Pavlov Pekárna - mapa Analýza na úrovni mikroregionu •Jedná se o analýzu sídelního clusteru (settlement cluster) – porovnání lokalit přibližného stáří na malém území – např. okolí Pavlovských vrchů •Možnost zkoumání sídelní struktury (settlement pattern) - pokud máme k dispozici větší počet sídlišť, která spolu souvisejí, můžeme analyzovat jejich vzájemné vztahy a interakce s okolními sídlišti •Problémy: neobjevené lokality, lokality setřené erozí, nejisté chronologické postavení •Je možné definovat funkci lokality v rámci sídelní struktury – centrální sídliště x satelitní sídliště, místa lovu, zpracování kořisti, doly a dílny na zpracování ŠI … Sídelní struktura Pavlov – Dolní Věstonice pavlovska_oblast Sídelní struktura Ondratice - Drysice C:\Users\Ondra\Documents\Archeologie\Články\Ondratice\Přílohy\Mlejnek_fig_01.tif C:\Users\Ondra\Documents\Archeologie\Výzkum\Výzkum Ondratice\ondraticeGPS_upravene2.JPG Úroveň regionu a studium sídelních strategií •Na úrovni regionů (např. Drahanská vrchovina, Dolnomoravský úval, Moravská brána, Krumlovský les…) je možná analýza sídelních strategií •Studium sídelních strategií se zabývá analýzou umístění sídlišť v krajině, tj. hledání společných geograficky determinovaných vlastností •Výstupem je tzv. charakteristický vektor, složený s geografických, geologických a archeologických proměnných •Problémy: nedochování tzv. fosilní krajiny, nepřístupnost části krajiny pro povrchové sběry, mnohé dochované lokality nebyly objeveny, polykulturní lokality… • • Drahanský paleolit C:\Users\Ondra\Documents\Archeologie\Články\Ondratice\Přílohy\Mlejnek_fig_02.tif Etnografické a subrecentní paralely •Binford (1979; 1983; 1991) se věnoval zejména lovcům sobů na Aljašce, Frison (1987) se věnoval prehistorickým lovcům severní Ameriky, Straus (1987) studoval lovecké strategie v západní Evropě • •Je třeba vzít v potaz: • přesouvání sídlišť v krajině, • sezónní přesuny lidí v krajině (year-round migration), • funkční diferenciace jednotlivých nálezových poloh (findspots) • Používané termíny •1. sídelní aktivity • krátkodobá versus dlouhodobá sídliště (short-term versus long-term occupation) • technologická diferenciace (dílny, sídliště, různé technologické zóny v rámci sídliště) •stálá výbava sídlišť, u nás většinou nazývána hrubotvará industrie (site furniture) •skládky kostí • • 2. lovecké aktivity •usměrňovací kameny (soldier rocks) •lovecké úkryty (hunting blinds) •místo zabíjení a zpracování ulovené zvěře (killing and butchering spots) • •3. další aktivity v krajině •donášení materiálu z výprav na sídliště (Binford 1979) •úkryty a zásobárny (caches) na sídlištích i v otevřené krajině, zejména v prostoru výrazných bodů v terénu • Binford (1979; 1983; 1991) se věnoval zejména lovcům sobů na Aljašce alaska 5 hunting_ blinds Soldier rocks & hunting blinds 10 7 Frison (1987) se věnoval prehistorickým lovcům severní Ameriky •Metody lovu: •bizoní skok (bufallo jump, např. Alberta, Canada - Head-Smashed-in kill site) •past v písečné duně parabolického tvaru (parabolic sand dune trap) •ohrada (bison corral) •past ve strži, ve slepém údolí (arroyo trap) • Head-Smashed-in kill site – analogie Stránské skály IV buffalo jump DSC08102 Past ve strži, nebo slepém údolí (Napajedla, Dolní Věstonice) • Napajedla1 Krajina jako palimsest •Určitá místa jsou pro osídlení příhodnější než jiná • •Příhodnost místa pro osídlení je dáno řadou faktorů, jinými slovy, pro každou kulturu může být odlišná – to závisí na klimatu, ekonomii dané kultury atd. • •U každé lokality můžeme rozlišit dvě fáze – agradační (hromadění materiálu v průběhu osídlení) a degradační (nastává po opuštění lokality, dochází k postupnému zániku materiálu i situací) • •Používá se pojem fosilní krajina (P. Škrdla) a procento současné krajiny, na kterém se fosilní krajina dochovala; jinými slovy na jakém procentu současné krajiny se dochovaly povrchy krajiny dávno minulé • •Tak jako pergamen je přepisován, krajina také - i s tím, že někdy jsou stopy starších činností zcela odstraněny • Stratifikované versus povrchové lokality •Určité místo, které je z nějakých důvodů vhodné k osídlení, mohlo být navštíveno na jeden krátký časový úsek (jedna sídelní událost – single-event site) nebo mohlo být navštěvováno opakovaně (multiple-event site) • •Takovéto místo mohlo být opakovaně osídlováno jednou kulturou v průběhu trvání této kultury, není však vyloučeno, že v tomto časovém úseku mohlo být byť jen krátkodobě navštíveno i lidmi s jinou, chronologicky současnou kulturou, nebo že pro svou příhodnost mohlo být opětovně navštíveno i nositeli jiné, chronologicky mladší kultury • •Zatímco v případě stratifikovaných lokalit jsme schopni jednotlivé sídelní epizody za určitých okolností odlišit (vertikální nebo horizontální stratigrafie), u povrchových lokalit se kolekce nálezů uměle homogenizuje • •Obrácený problém je snaha některých badatelů odlišit tzv. hlavní a archaickou komponentu sběrů • •Je třeba odmítnout koncepci jednotné monokulturní povrchové lokality - jakákoliv studie založená na povrchových lokalitách je metodicky nesprávná • •Povrchové lokality je ale možné využít na hodnocení sídelních strategií • Hlavní geomorfologické činitele •Ukládání eolických sedimentů v průběhu glaciálů •Eroze svahů v interglaciálech •Ukládání a odnos povoďňových sedimentů plošný splach výtokový kužel blokový sesuv proudový sesuv povodňové sedimenty Copy of spytnap5 Historie studia sídelních strategií v archeologii paleolitu na Moravě •Klíma (1961; AR 13), podobně Oliva (1984; SPFFBU E29) a Valoch (1985; ČMM 70) si uvědomují rozdíly v umístění lokalit v terénu •1994: Svoboda aplikuje koncepci sídelních strategií na příkladu Vyškovské brány (Svoboda PA 1994); •1996: Svoboda předkládá koncepci členění krajiny do zón A, B a C (Svoboda 1996; Geolines 2); •1996: Začíná se pracovat na koncepci sídelních strategií (Škrdla, Svoboda 1998); •2000: předběžná studie o gravettienu (Škrdla – Lukáš 2000; PV 41); •2000: vojenský GPS systém se otevřel široké veřejnosti včetně archeologů •2008: projekt vedený P. Škrdlou na vyhledání nových potenciálních časně mladopaleolitických lokalit •2005: studie o gravettské a aurignacké sídelní strategii na Uherskohradišťsku (Škrdla, ed. 2005; DVS 13); •2005-2012: byly studovány další mikroregiony: Brněnská kotlina (P. Škrdla, O. Mlejnek), Vyškovsko a Prostějovsko (O. Mlejnek), Zlínsko, Kroměřížsko (L. Pěluchová Vitošová), jihozápadní část Moravské brány (Z. Schenk); Krumlovský les (M. Oliva, Z. Nerudová), údolí Jihlavy (P. Škrdla), údolí Bobravy (P. Škrdla) … • Sídelní strategie • mapa2 mapa3 2-D mapa povrchu 2Dlokality 3-D reliéfní model terénu 3Dlokality Sídelní strategie - Vyškovsko •Szeletien: •- poloha na mírných svazích na okraji Drahanské vrchoviny •- nadmořská výška mezi 290 a 380 metry (nejčastěji kolem 345 metrů) • - dobrý výhled do Vyškovské brány • - blízkost pramenů • •Epigravettien: •nadmořská výška mezi 321 a 365 metry (nejčastěji kolem 325 metrů) •poloha v úzkých údolích, která zabíhají do Drahanské vrchoviny •umístění na svazích nad lokálními vodotečemi (Rakovec, Pustiměřský potok) •výhledu do Vyškovské brány brání kopec, o který se zároveň zastavují větry vanoucí Vyškovskou branou •dobrý výhled do údolí i na přístupovou cestu do údolí z Vyškovské brány • Predikční model – 2-D • 2Dlokalitymodel Predikční model 3-D 3Dlokalitymodel • Metodika sběru a analýzy dat •Analýza stávajících fondů, tj. ověření lokalizace dříve publikovaných lokalit i kritická revize materiálu z nich v muzeích •Povrchový průzkum •Vytvoření 3-D modelů krajiny a analýza umístění sídlišť •Analýza pokryvných sedimentů a procenta dochování fosilní krajiny •Vytvoření charakteristických vektorů různých kultur •Predikce nových lokalit, ověření vytipovaných poloh, upřesnění charakteristických vektorů •Analýza vybočujících jevů (mimo předpokládané oblasti rozptylu)‏ • CASA2010_new CASA2010_new1 Sídelní strategie – Dolnomoravský úval •Aurignacien: •lokalizace ve vrchovinách lemujících řeku Moravu, ale na dohled Dolnomoravského úvalu •umístění na výrazných dominantách (kopcích) v krajině •strategická pozice, která umožňuje: • a) kontrola hlavního říčního údolí (úvalu) • b) kontrola sekundárního údolí • c) kontrola bran spojujících údolí • d) kontrola soutoku významných řek • e) kontrola okolní vrchoviny •na vrcholu návrší nebo na temeni •nadmořská výška lokalit v rozmezí 280-390 m n. m. • •Gravettien: •lokalizace podél významné řeky •umístění na výrazných dominantách (kopcích) v krajině •strategická pozice, která umožňuje: • a) kontrola hlavního říčního údolí (úvalu) • b) kontrola bran spojujících údolí • c) kontrola soutoku významných řek •převážně severní orientace lokality •na svahu kopce (běžně s vrcholovou kótou přesahující 300 m n. m.) •nadmořská výška lokalit v rozmezí 200-290m n. m. •relativní převýšení lokalit v rozmezí 10-100 m nad současnou hladinou řeky •drobné toky a prameny v blízkosti lokality • • aug_gvt_asl Dolnomoravský úval – predikční model •Na základě nadmořských výšek charakteristických pro jednotlivé mladopaleolitické kultury byly predikovány možné lokality - pro gravettien jsou charakteristické polohy na svahu nad řekou v nadmořské výšce ca 250 m a pro aurignacien vrcholy a temena v nadmořské výšce ca 300 m •Na většině predikovaných AUG lokalit byly ve zmíněných polohách povrchovými průzkumy doloženy paleolitické nálezy •Pouze na 1/3 predikovaných GVT lokalit byly doloženy paleolitické nálezy - tento jev pravděpodobně souvisí s malou mocností kvartérních pokryvných sedimentů (spraší) a intenzivní erozí; na druhou stranu, v místech s mocnými sprašovými pokryvy není jisté, že bylo při sondáži dosaženo úrovně gravettského osídlení • • EUP projekt EUP_projekt EUP projekt •Cíl: •vyhledat nové stratifikované lokality, které je možno zkoumat •provést na nich výzkumy za pomoci precizní metodiky •získat přesné stratigrafické informace (sedimentologie, mikromorfologie) •získat absolutní data (AMS, OSL, TL) •získat hodnotitelné kolekce artefaktů a dalších utilitárních i neutilitárních předmětů • •a nepřímo tak přispět do diskuse o příchodu AMH a tvůrcích jednotlivých EUP kultur • •Vzhledem k charakteru sedimentů nepředpokládáme přítomnost kosterních pozůstatků tvůrců jednotlivých industrií • •Metoda: •1. nalezení vhodných lokalit (revize starších fondů, užití koncepce sídelních strategií) •2. terénní průzkum, zaměřování všech nálezů a jevů pomocí GPS a vyhodnocení v prostředí GIS •3. sondáž na vytipovaných polohách •4. systematický výzkum Software •Geografický software pro analýzu dat: Surfer • • •3D dataset: SRTM • • • • • • •GPS Garmin, ukládání dat v software MapSource S9_BrochureCover_shadow banner2 c10387 mapsource Prostorové analýzy na nadregionální úrovni krizovatka Analýzy rozšíření archeologických kultur Mapa magdalénien Mapa Evropy Literatura •Mlejnek, O. 2006: Srovnání polohy mladopaleolitických lokalit na Vyškovsku a na Brněnsku. Rkp. Oborové práce z archeologie. Uloženo: ÚAM FF MU Brno. • •Svoboda, J. 1994: The Upper Palaeolithic Settlement of the Vyškov Gate: Regional Survey, 1988-1992, Památky archeologické LXXXV, 18-34. • •Škrdla, P. 2005: The upper paleolithic on the middle course of the Morava river. Dolnověstonické studie 13, Brno. • •Škrdla, P. – Tostevin, G. – Nývlt, D. – Lisá, L. – Mlejnek. O. – Přichystal, A – Richter, D. 2009: Tvarožná – Za školou. The Results of 2008 Excavation. Přehled výzkumů 50, 13-26. • •Více v textu prezentace • Děkuji za pozornost joke 1