Analýza štípané industrie Kamenné suroviny Ondřej Mlejnek 27.11.2012 Suroviny ŠI •Viz Přichystal, A.: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy, Brno 2009. •Dělení surovin: •Silicity (SGS, buližníky, rohovce, spongolity, radiolarity, limnosilicity) •Minerály SiO2 (křemen a jeho variety, chalcedon a jeho variety, opál, zvětraliny serpentinitů) •Přírodní skla (obsidián, perlit, tachylit, smolek, vltavíny) •Klastické sedimenty (křemence, rohovcové brekcie •Ostatní horniny (porcelanity, kontaktní rohovce, jemnozrnné vulkanity, silifikovaná dřeva) SGS •Eratické silicity z glacigenních sedimentů (mechovkové rohovce danského stáří a maastrichtský pazourek) •Původ Slezsko, Moravská brána •Využití – hlavní surovina od střední fáze mladého paleolitu Rohovec typu Stránská skála •A. Přichystal rozlišil 7 typů •Kvalitní často proužkovaný rohovec pochází z horních vrstev jurského stáří na Stránské skále •Šedá barva, nažloutlá kůra, proužky nemusí být přítomny •Využití: bohunicien, aurignacien, méně zbytek mladého paleolitu • levalhroty Rohovec typu Krumlovský les •Rozlišeny 3 variety – I (namodrale šedý), II (kvalitní nahnědlý), III (černošedý) •Kromě oblasti Krumlovského lesa se vyskytují také ve štěrcích na Brněnsku, Vyškovsku i Prostějovsku •Využíván od středního paleolitu až po konec paleolitu, zejména v szeletienu a aurignacienu •Jurského stáří s typickou černou pouštní kůrou vzniklou v třetihorách Rohovec typu Olomučany •Tmavě šedý matný povrch, vrstevnatý •Využívaný vzácně v magdalénienu, pozdním paleolitu a mezolitu, typický ale až pro KLnK a později •Pochází z jurského reliktu u Olomučan, kde byl zřejmě těžen • Olomučany Rohovec typu Troubky - Zdislavice •Drsná rovná hnědá kůra a krupičkovitě zakalená bílá patina (tečkovaný) •Výchozy u Troubek-Zdislavic na Hané •Využití: zejména EUP v okolí (Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko) Troubky Moravské jurské rohovce •Nekvalitní valounové rohovce ze štěrků teras, šedá kůra •Rohovce místního původu využívány ve všech obdobích paleolitu, zejména EUP •Někdy sem bývají řazeny také jiné neurčené rohovce MJR Křídový spongolit •Rohovce medové barvy, někdy až do červena •Primární výchozy v okolí Bořitova, sekundární výchozi ve štěrkových terasách jižní a střední Moravy •Využití od středního paleolitu až po pozdní paleolit, nejvíce koncem středního paleolitu (Kůlna) a v EUP spongolit Radiolarit •Pestře zbarvená surovina, nejčastěji hnědá až červená •V paleolitu většinou typ Vršatecké Podhradie z Vlárského průsmyku •Využíván vzácně po celý paleolit, na některých stanicích ale dominuje (Tvarožná I), nebo je významně zastoupen (Jundrov, Milovice, Pavlov) Polské silicity •Silicity krakowsko-częstochowské jury: vyčleněno několik typů, v paleolitu nejvyužívanější, hlízy, hnědošedá barva, bílá až šedá kůra, využití např. Jarošov •Páskovaný silicit typu Krzemionki: krzemeń pasiasty, výchozy v Kielecko-sandoměřské vrchovině, svrchnojurského stáří, bochníhovité hlízy, postpaleolitické doly •Čokoládový silicit: krzemieň czekoladowy, výchozy na sv. úpatí Svatokřižských hor, svrchnojuirského stáří, oválné konkrece s šedou kůrou, užívání od středního paleolitu, vrchol v pozdním paleolitu a mezolitu, využíván ale i nadále •Kropenatý silicit typu Świeciechów: krzemień nakrapiany, výchozy v severní podhůří Svatokřížských hor, využíván už od středního paleolitu, daleké exporty během mladého paleolitu (Tibavá, Pekárna), užíván i v pozdím paleolitu, mezolitu a později • Ostatní silicity •Plattensilex: deskovité jurské rohovce Franské Alby západně od Řezna, např. pozdní paleolit Čech (typy Arnhofen a Baiersdorf) •Limnosilicit: silicity jezerního původu, výchozy na SK a v Maďarsku, výskyt vzácně i v paleolitu Moravy •Bašské rohovce: severní Moravy, příměs uhlí, jeskyně Šipka, okolí Kopřivnice •Rohovec typu Boršice: výchozy v Dolnomoravském úvalu, připomíná rohovec typu Krumlovský les I, využití v EUP Uherskohradišťska •Rohovec typu Býčí skála: výchozy v rudických vrstvách v Býčí skále, původně Absolonem považován za křemenec, nepříliš kvalitní, lokální využití •Buližník: silicit proterozoického stáří, černě zbarvený, bílé žilky křemene, nekvalitní, starý paleolit- Přezletice • • Minerály SiO2 •Křemen: využíván hlavně ve starém a středním paleolitu, později spíše vzácně •Křišťál, citrín záhněda: zdroje na Českomoravské vrchovině, dále v Alpách, vzácně už od středního paleolitu (Kůlna), častější v Nové Dědině a Žitného jeskyni •Chalcedon a variety: chalcedon, chalcedonová zvětralina, jaspis, achát a opály – vzácně se v paleolitu štípaly •Křemičité zvětraliny hadců: využívány zejména na jz. Moravě (Znojemsko) – tzv. plazma, méně často i jinde • • Přírodní skla •Obsidián, perlit, smolek: hlavní zdroje na jv. Slovensku a v Maďarsku (Viničky), poměrně daleké importy (škrabadlo v Neslovicích) •Vltavíny: přírodní sklo vzniklé při pádu meteoritu, zdroje na západní Moravě a v jižních Čechách, využití spíše až postpaleolitické, snad vzácně v paleolitu Rakouska • Křemence •Křemenec typu Bečov: bílý jemnozrnný křemenec z Českého středohoří, štípán již od starého paleolitu, zejména ve středním paleolitu a magdalénienu •Křemenec typu Tušimice: světle šedavě žlutý křemenec z východního okolí Kadaně, štípán již od středního paleolitu, vzácně v pozdním paleolitu a mezolitu, později hojný •Křemenec typu Skršín: jemnozrnný šedý kremenec z Mostecka, využíván v pozdním paleolitu a mezolitu, častěji později •Křemence typu sluňák: různě zbarvené křemence z Drahanské vrchoviny, často využívány v místním paleolitu (Ondratice), jinde vzácněji • Literatura •Přichystal, A. 2002: Zdroje kamenných surovin. In: J. Svoboda: Paleolit Moravy a Slezska. 2. vydání, DVS 8, 67-76. •Přichystal, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části Střední Evropy. Masarykova univerzity, Brno. • Děkuji za pozornost