Futurum
Derivační schéma:
		-iu -ime
Kmen infinitivu - li	■f-S- H	-   -i -ite
		-(0)
kalbéti, kaíba, kalbéjo —> kalbé- ti + -s- + # —> kalbésiu, kalbési, kalběs (...) sédéti, sédi, sédéjo —> sédé- ti + -s- + # —> sédésiu, sédési séděs (...) rašýti, räšo, räšé —> rasy- ii + -s- + # —> rašýsiu, rašýsi rašýs (...)
Komentář
1. Třetí osoba (resp. neosoba) končí na sufix, nemá žádnou koncovku.
2. Pokud infinitivní kmen končí na souhlásky s, z, š, ž, dochází k interakci se sufixem -s- :
-s- + s —> s
městi —> meS -S—>■ aš měsiu, tu měsi, ... [hodit]
-z- + s —> s
měgzti —> megz-S—>■ aš měgsiu, tu měgsi, ... [plést]
-s- + s —> s
něšti —> něš -S—>■ aš něšiu, tu neši, ... [nést]
-z- + s —> s
grjžti    grjž -S—>■ aš grjšiu, tu grjši (...) [vrátitse]
3 a) slovesa o jednoslabičném infinitivním kmeni (předponu nepočítáme) na -úti, -yti v třetí osobě (resp. neosobě) futura mají krátké -u-, -i-:
búti —> bus [být]
griuti     grius [padat; chátrat]
lyti      l/S [pršet]
9yti     9IS [hojit sel
Poznámka. Tento proces postihuje uzavřenou skupinu sloves:
búti, yra; buvo [být]; zuti, žúva, žuvo [zahynout]; griuti, griúva, griuvo [padat; chátrat];puti, púva, puvo [hnít]; kliúti, kliúva, kliuvo [zachytit se, zavadit za něco]; lyti, tyj a, lij o [pršet]; gyti, gyja, gijo [hojit se]; ryti, ryj a, rijo [polykat].
3 b) v třetí osobě (resp. neosobě) futura dochází k metatonii (proměně intonace): klesavá intonace (akut) se mění na stoupavou (cirkumflex). Ostatní gramatické osoby zachovají prozodické charakteristiky infinitivu:
kláusti —> kláusiu, kláusi, klaůs [ptát se] sakýti —> sakýsiu, sakýsi, sakýs [říkat];
Poznámka. Metatonie v tomto případě funguje pouze v případě klesavé intonace, infinitivní cirkumflex (stoupavá intonce) zůstává beze změn:
šáuti —> šaůs [střílet] ale
šaůkti —> šaůks [křičet]
Také musíme pamatovat, že metatonie nepostihuje tvary s krátkou prízvučnou slabikou, na které se intonace vůbec nemůže projevit. To platí např. pro futur sloves, vyjmenovaných pod bodem 3a).
Cvičení. Vyčasujte ve futuru:
láukti, láukia, láuké [čekat]; ródyti, ródo, ródé [ukazovat]; válgyti, válgo,válgé [jíst]; búti, yrá, búvo [být]; věžti, věža, věže [vézt]; pěsti, pěša, pěše [škubat]; dainúoti, dainúoja, dainávo [zpívat]; lýti, lýja, lijo [pršet]; ziřzti, ziřzia, ziřzé [bzučet]; gýti, gýja, gijo [hojit se]