FREKVENTATIV
(BŪTASIS DAŽNINIS LAIKAS)
DERIVAČNÍ SCHÉMA:
-au -ome
-ai -oteKmen infinitivu – ti + -dav- +
-o
kalbė́ti, kal ̃ba, kalbė́jo → kalbė- ti + -dav- + # → kalbė́davau, kalbė́davai [ ]
sėdė́ti, sė́di, sėdė́jo → sėdė- ti + -dav- + # → sėdė́davau, sėdė́davai [ ]
rašýti, rãšo, rãšė → rašy- ti + -dav- + # → rašýdavau, rašýdavai [ ]
Frekventativní tvary vždy přebírají prozodickou charakteristiku infinitivu. Frekventativem
vyjadřujeme opakovanou činnost v minulosti, pokud počet opakování není určen nebo není
znám.
VÝKLAD:
a) „Frekventativem se vyjadřuje opakovaná činnost v minulosti […]“ Tzn., použijeme
frekventativ, pokud chceme zdůraznit periodicitu činnosti. Sémantika frekventativu vynikne
při srovnání s préteritem, který opakování nezdůrazňuje:
Vasarą važiuodavome prie jūros. // Vasarą važiavome prie jūros.
[V létě jsme jezdívali k moři. // V létě jsme jeli k moři.]
Studentai skaitydavo tekstus. // Studentai skaitė tekstus.
[Studenti čítávali texty. // Studenti četli texty.]
Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. // Mama darė tešlą ir kepė pyragą.
[Matka dělávala těsto a pekávala koláč. // Matka dělala těsto a pekla koláč.
b) „[…], počet opakování není určen nebo není znám.“ Tzn., použijeme frekventativ,
pokud nechceme (nemůžeme) upřesnit, kolikrát činnost se v minulosti opakovala. Opačně:
pokud alespoň přibližně určíme, kolikrát v minulosti k dotyčné činnosti došlo, použije se
préteritum, por.:
Mes dažnai važiuodavome pas močiutę.
[Často jsme jezdívali k babičce.]
Mes tris (penkis, kelis) kartus važiavome pas
močiutę.
[Tři (pět, několik)-krát jsme jeli k babičce.]
Studentai kasdien rašydavo testus.
[Studenti každý den psávali testy.]
Studentai tris (penkis, kelis) kartus rašė testus.
[Studenti tři (pět, několik)-krát psali testy.]
Mama vakarais darydavo tešlą ir kepdavo
pyragą.
[Matka po večerech dělávala těsto a pekávala
koláč.]
Mama tris (penkis, kelis) kartus darė tešlą ir
kepė pyragą.
[Matka tři (pět, několik)-krát dělala těsto a pekla koláč.]
c) Synonymie frekventativa a préterita
Oba časy spadají do sémantického prostoru vyjadřování minulosti a jejich rozdíl vyjadřuje
základní protiklad „opakované“ a „neopakované“ činnosti v minulosti. Pokud se tento
protiklad zruší, vzniká synonymie frekventativa a préterita. K tomu dochází zejména:
1. pokud je obtížné určit, zda činnost byla „opakována“ či „neopakována“, např.:
Anksčiau studentai studijuodavo lotynų ir
graikų kalbas.
[Dříve studenti „studovávali“ latinu a řečtinu.]
≈
Anksčiau studentai studijavo lotynų ir
graikų kalbas.
[Dříve studenti studovali latinu a řečtinu.]
Lietuva eksportuodavo medų, o
importuodavo metalus.
[Litva „exportovávala“ med a „importovávala“ kovy.]
≈
Lietuva eksportavo medų, o importavo
metalus.
[Litva exportovala med a importovala kovy.]
Senovėje žmonės rašydavo plunksnomis.
[V minulosti lidé psávali perem.]
≈ Senovėje žmonės rašė plunksnomis.
[V minulosti lidé psali perem.]
2. pokud použijeme dodatečných prostředků pro vyjadřování periodicity:
Mes dažnai važiuodavome prie jūros. ≈ Mes dažnai važiavome prie jūros.
[Často jsme jezdívali k moři ≈ Často jsme jeli k moři.]
Studentai retkarčiais skaitydavo tekstus. ≈ Studentai retkarčiais skaitė tekstus.
[Studenti občas čítávali texty ≈ Studenti občas četli texty.]
Mama kai kada darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≈ Mama kai kada darė tešlą ir kepė
pyragą.
[Matka někdy dělávala těsto a pekávala koláč. ≈ Matka někdy dělala těsto a pekla koláč.]
Zde použitá slova dažnai (často), retkačiais (občas) a kai kada (někdy) vyjadřují periodicitu a
spolu s préteritními tvary vytvářejí konstrukce, které jsou schopné plnit funkci frekventativu.
Pokud zmíněná dodatečná slova vypustíme, zanikne rovněž synonymie:
Mes važiuodavome prie jūros. ≠ Mes važiavome prie jūros.
Studentai skaitydavo tekstus. ≠ Studentai skaitė tekstus.
Mama darydavo tešlą ir kepdavo pyragą. ≠ Mama darė tešlą ir kepė pyragą.
CVIČENÍ:
Doplňte préteritní nebo frekventativní tvary
Kai Saulius buvo mažas, dažnai (žaisti) _____________ su draugais kieme. Jie (žaisti)
_________ krepšinį, (važinėti) _____________ dviračiais, (eiti) _____________ maudytis.
Mokykloje jie dažnai (rašyti) _____________ diktantus ir (skaityti) _____________ daug
knygų.
Kai Saulius (užaugti) _____________, jis (pradėti) _____________ studijuoti
universitete. Saulius kasdien (eiti) _____________ į fizikos fakultetą. Čia jis pusę metų
(studijuoti) _____________ kvantinę fiziką.
Kartą Saulius (perskaityti) _____________ knygą apie Čekiją. Knyga jam labai
(patikti)_______. Po dviejų mėnesių Saulius (iškeliauti) _____________ į Prahą. Ten jis
(gyventi) _____________ dvi savaites. Saulius (eiti) _____________ į muziejus,(važinėti)
_____________ metro ir dažnai (gerti) ____ čekišką alų. Čekijoje (būti) _____________
puiku!
Po to Saulius dar kelis kartus (būti) _____________ Čekijoje. Kai jis (atvažiuoti)
_____________, stotyje jį visada (pasitikti) _____________ draugai. Saulius (aplankyti)
____________ Brno, Pilzeną, Olomoucą ir kitus šalies miestus.