1. Litevs	ká abeceda		
písmeno	název	příklad	Komentář
A a	a	daryti (dělat) daro (dělá)	Toto písmeno může znamenat dlouhou a krátkou samohlásku.
A *	a nosiné (nazální a)	kťjsti (kousat)	Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku a:.
B b	b	éatas (bota) ôité (včela)	
C c	c	cukrus (cukr) citrina (citron)	
Č č	č	bačka (sud) ačiu (děkuji)	
D d	d	ť/uoti (dát) rféti (klást)	
E e	[e] [e:]	vežti (vézt) veža (veze)	Otevřené e. Toto písmeno může označovat dlouhou a krátkou samohlásku.
E. ?	[e:] nosiné (nazální e:)	saule (slunce, acc. sg.)	Vyslovujeme jako dlouhou otevřenou samohlásku e.
E é	[e:]	ésú (žrát)	Úzké dlouhé e.
F f	f	/abrikas (továrna)	
G g	g	galva (hlava) £erti (pit)	
H h	h	Aarmonija /limnas	
Ii	i trumpoji (krátké i)	b/jotí (bát se)	
i i	[i:] nosiné (nazální i:)	brol/ (bratra, acc. sg.)	Vyslovujeme jako dlouhou samohlásku i:.
y y	[i:] ilgoji (dlouhé i:)	yra (je)	Litevština nezná opozice měkké i-twdéy. Rozlišuje krátke i a dlouhé y.
J j	jot	/onas	
K k	k	Aalba (jazyk) Aino (kino)	
L 1	1	/apas (list) /yti (pršet)	
M m	m	mama mirtis (smrt)	
N n	n	namas (dům) wešti (nést)	
0 o	0	oras (vzduch) astronómia	
p p	p	plavkti (plout) pižama (pyžamo)	
R r	r	ranka (ruka) ritmas (rytmus)	
S s	s	sapnas (sen) silpnas (slabý)	
Š š	š	íauti (střílet) íimtas (sto)	
T t	t	* (ty) ňk (jenom)	
U u	u trumpoji (krátké u)	b«vo (byl)	
V-U	[u:] nosiné (nazální u:)	ůangu (nebe, acc. sg.) í	Výslovnost odpovídá českému u.
U u	[u:] ilgoji (dlouhé u:)	bfiti (být)	Výslovnost odpovídá českému ú.
V v	v	vaikas (dítě) višta (slepice)	
Z z	z	zuikis (zajíc) Azija (Asie)	
Žž	ž	zaisti (hrát) zirnis (hrách)	
Litevská abeceda nemá písmena Q q, X x. Píše se např. "kvartetas", "tekstas", "Meksika". Dále chybí W w; Ch ch je chápáno jako posloupnost dvou písmen.
Přehled zvláštních písmen litevské abecedy:
4%-	[a:] dlouhé a	Grafémy, označující bývalé nosovky. Dnes se vyslovují jako prosté dlouhé samohlásky.
Se	[e:] dlouhé otevřené e	
U	[i:] dlouhé i	
Vu	[u:] dlouhé u	
Ee	M	
Eé	[e:] zavřené dlouhé e	
Yy	[i:] dlouhé i	Litevština nezná opozice měkké i-ťvrdéy. Rozlišuje pouze KRÁTKÉ i a DLOUHÉ y.
Oů	[u:] dlouhé u	Výslovnost odpovídá českému ú.
1.2. Cvičení:
q:      stalq (stůl, acc. sg), kardq (šavli, acc. sg), qžuolq (dub, acc. sg), šqla (ochlazuje se), bqla (bledne); q:      katq (kočku, acc. sg), gělq (květinu, acc. sg), gatvq (ulici, acc. sg.), tqsti (pokračovat); {:       nakti (noc, acc. sg.),pili (hrad, acc. sg.), pažistamas (známý), l^sti (lézt); i(:      nämíi (dómů, gen. pl.), vaiku (dětí, gen. pl.), sii{sti (posílat);
1.3. Dvojhlásky:
ai, au, ei, ie, uo, úi
vaikas (dítě), laivas (loď) šaukti (křičet), paukštis (pták) leisti (pustit), keistas (divný) pienas (mléko), dievas (bůh) duona (chléb), šuo (pes) půikus (skvělý), muilas (mýdlo)
1.4.Cvičení: retas rétis rietis
melas mělis mielas
metas méta mietas
žemas žéréti žiedas
mesti métyti miegas
kedras kédé kiemas
vena vépla viena
1.5. Kombinace samohláska + souhláska ... tzv. nepravé dvojhlásky
a, e, i, u al, am, an, ar
+ =      el, em, en, er
1. m. n. r il, im, in, ir
ul, um, un, ur
1.6. Přehled krátkych a dlouhých samohlásek: Vždy dlouhé: q f j q    é y ti Vždy krátké:   i u
o       vždy dlouhé v litevských slovech: mótina (matka), žoléjě (v trávě), šóko (tančil, -a), o      vždy krátké v cizích slovech: autochtônas, komanda, astronômija. a e    mohou být dlouhé nebo krátké:
bez prízvuku - vždy krátké: mamá (matka), valandá (hodina), dárbas (práce), pasáulis (svět); nešú (já nesu), mešká (medvěd).
na konci slova vždy krátké: Väclovas, dárbas, mama, valandá; su pele (s myší = instr. sg.), gatvěs (ulice = ac. pl.)
ai, au, ei, ie, uo, ui dvojhlásky jsou vždy "dlouhé" -tzn. z morfologického a prozodického hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
al, am, an, ar el, em, en, er íl, ím, in, ir
ul, um, un, ur        tyto jednotky j sou také "dlouhé" - tzn. z morfologického a prozodického hlediska se chovají jako dlouhé samohlásky.
1.7. Přední a zadní samohlásky
Přední; Zadní:
U\,y u,q,u
é o
e, f a, q
1.8. Ano=Ne
taip (ano) ne (ne)
1.9. Osobní zájmena
aš-já mes-my
tu - ty jus - vy Zdvořile se říká "Jus".
jis - on jie - oni
ji - ona jos - ony
1.10. Sloveso bflti (být) Inditakiv praesens (přítomný čas):
bflti - yra - buvo (být - je - byl, -a) aš     esu mes esame
tu      esi jus esate
jis, ji yra jie, jos yra
bflti - buna - buvo (bývat, bývá, býval, -a) aš     bůnu mes bflname
tu      bfini jus bfinate
jis, ji  buna jie, jos buna
První fráze: Labas, aš esu Lenka, Honza, Petr..