gestibilita - clovek si „vzpomene"
i na to, co se nestalo, pokud
je k tomu sikovne vybidnut (napfiklad
otazkou v testu). Podobnfe
funguje zkreslovani. Jste-li zrovna
dobfe naladeni, vybavujete si
udalosti z minulosti pozitivneji
nez ve chvili, kdy jste smutni ci
nahnSvani. Dalsi kategorie je
atypicka: pfetrvavani je opakem
zapominani. Nemuzete vyhnat
z hlavy protivnou pisnicku? Nebo,
CO je horsi, traumatizujici obraz
autonehody, kterou jste zazili?
Vypada to banalne, ale takovy
stav muze vyiistit i v dlouhodobe
psychicke potize. Jak se vsak nase
pamet' i se svymi sedmi hfichy
promenuje s moderni dobou?
Dilci odpovedi, jez maji vedci
dosud k dispozici, nejsou jednoznacne.
American Nicholas Carr,
autor bestselleru Na melcine: Jak
internet meni nds mozek, mluvi
o torn, ze jednim z dusledku pfenechani
dusevni prace internetu
je snizena schopnost delsiho soustfedeni
a koncepcni prace vubec.
„Sedmdesat procent respondents
feklo, ze se nebyli schopni zaCist
do Tolsteho Vojny a miru," pise
Carr. Lide si podle neho pfilis
zvykli na „staccatovy" rytmus
mysleni, spojeny prav§ s uzivanim
internetu. Soustfedgni,
jehoz si zada cetba Tolsteho romanu,
pro ne bylo neunosne namahave.
Carr proto varuje pfed
pausalnim lipadkem lidskeho
intelektu oslabeneho neustalou
pfitomnosti on-line berlicek.
BOJ O POZORNOST
Zavery studie americkych psychology
z Harvardovy a Kolumbijske
univerzity, zvefejnene letos v lednu,
jsou komplikovangjsi - a mene
pesimisticke. Podle nich jsou lide
stale schopni si leccos zapamatovat
i z toho, co najdou na internetu
- ovsem pouze tehdy, kdyz
pfedpokladaji, ze jiz nebudou
mit moznost se k on-line zdroji
vratit. Tak jsme si vypgstovali
schopnost zapamatovat si, kde takovou
informaci najdeme, ackoli
informaci samu zapominame.
Jinymi slovy, lidsky mozek se
chova pofad stejne: pfizpilsobuje
se. Stejne jako v dobach pfeddigitalnich
dostava nekonecne
mnozstvl podnetu, z nichz drtivou
vetsinu musi odfiltrovat, aby
jeho majitel pfezil. (Je k nicemu
ulozit si do pamfiti pfesny tvar
dopravniho semaforu, pokud by
nam to znemoznilo zaregistrovat,
ze prave sviti cervena.) Potiz
je V tom, ze mnoho z podnStiS, jez
dostavame dnes, se tvafi jako duStejne
jako je nasim
velkym problemem
slabnouci
pamet,
je jim i nedostatecna
schopnost flltrovat
podstatne
infomiace
od nepodstatnych,
tedy spravne
zapominat.
lezita informace a bojuje o nasi
pozornost. Vidime-li napfiklad
les ci ulici, dostavame miliony
podn§til najednou - a bez rozpaku
vetsinu z nich vypoustime. Naproti
tomu novinovy titulek o milostnem
zivote Ivety Bartosove je
pro nasi existenci podstatne men6
vyznamny, avsak aktivng nasi pozornost
vyzaduje (Co ze to zas ta
Iveta...?). Nakolik takova informace,
jez se nam hrne do pameti, vytlacuje
informace uzitecnejsi (Kdy
proboha ma syn tfidni schuzku?),
pf esne dosud nevime.
Zda se nicmene, ze stejne jako je
nasim problemem slabnouci pamef,
je jim take nedostatecna schopnost
filtrovat podstatne informace od
nepodstatnych, tedy spravne zapominat.
K tomu nam ovsem internet
pomuze jen malo; zadny Google
Forget neexistuje. Zatim. •