SYNTAX - hand out XV, reference, koreference, endofora SYNTAX - hand out XV, reference, koreference, endofora Reference Mluvčí užitím jistých jazykových prostředků může (záměrné) způsobit to, že adresát identifikuje entitu/fenomén, který má mluvčí na mysli, tzn. mluvčí užívá jazykové prostředky, které se vztahují (referují) k tomu, co má na mysli {referentu). Reference obvykle miří mimo jazyk. (1) Myslivec zastřelil kance Avšak jazykové prostředky mohou referovat také k jazyku (metajazykové užiti jazyka): (2) Tvé "ne" nesnáším (3) "Pravda a láska" jsou ošklivá a falešná slovíčka Referovat se může také k entitám, které jsou v rozporu s našimi znalostmi reálného svčta; reference pak může být úspěšná, jestliže si představíme svét, v němž je užití takového jazykového výrazu pravdivé (ve smyslu pravdivosti extenzionální logiky): (4) Peking, hlavni město USA, přivítalo císaře Evropské unie (5) Za posledních pět let si Marťané vypěstovali závislost na duhovém rybízu Intenze X extenze pojmu Schopností nominálních vyřazuje označovat (víceméně nezávisle na situaci a kontextu) jistou třídu/množinu fenoménů (tj. pojem). Toto označování zahrnuje dva aspekty: 1. konstitutivní' vlastnosti této třídy (množiny) fenoménů (tzv. intenze): kočka = malá kočkovitá šelma chovaná obvykle v domácnosti, malé čtyřnohé domácí zvíře náležející mezi kočkovité šelmy, 2. všechny jednotlivé fenomény, které tvoří prvky třídy označované daným nominálním výrazem (extenze): kočka = množina všech jednotlivých koček, tj. Micka, Tlapka, Flíček, Šmudla..,, Reference je na rozdíl od těchto staticky pojatých termínů spjata s konkrétní situací, je identifikovatelná a rekonstruovatelná skrze jedinečnou událost, může se týkat jak intenze, tak extenze pojmu, tj. buď vlastností určité množiny jevů, anebo jistého konkrétního prvku dané množiny fenoménů nebo jejich Částí či všech jejích prvků. To, k čemu se ukazuje v rámci referenčního aktu, je pak definováno jako referent (v českém prostředí se také užívá termín předmžt řeči, který má proti referentu širší význam - míní se jím cokoli, čeho se jazykový projev týká, co má mluvčí na mysli a v promluvě uvádí). Hlavním cílem reference je identifikace nebo delimitace referentu. Identifikace Chce-li mluvčí dosáhnout toho, aby adresát pochopil, co má na mysli, může učinit toto: 1. na fenomén ukázat (nejazykový prostředek) - ostenze: 2. daný fenomén identifikovat zástupným (zájmenným) výrazem, obvykle doprovázené ostenzí - deixe: (5) Toto ie má manželka 3. daný fenomén identifikovat vlastním jménem: (6) Helena ie má manželka 4. daný fenomén pojmenovat nominální skupinou - určité jmenné deskripce: (7) Ta veselá černovlasá pani, která stojí u okna, ie má manželka Typy reference A/ individuální (singulární)-týká se fenoménu pojatého jako jedinečný exemplář/exempláře Í81 Petr ie zdvořilý (9) Mi rodiče jsou zdvořilí Můžeme odlišit dva typy: II reference specifická (defmítní, určená a určitá) (10) Tento chlapec je veselý (11) Petr je ten největši blázen, kterého znám. (12) Můj bratr je učitel 21 reference nespecifická • indefinitní, určitá a neurčená Je realizována pomoci neurčitých zájmen: 1 2 SYNTAX - haiid out XV, reference, koreference, endofora (13) Včera přišel k Chluparům nějaký/iakýsi/ieden pán// někdo// kdosi • neurčitá a neurčená Na hraně mezi individuálni a generickou referencí (14) K Chluparům můžeš přijít v kteroukoli dobu BI reference generická - týká se referentu pojímaného jako otevřená třída (15) Pivo je kalorické Stejné slovo však může být použito ve významu reference generické: (16) Pivo (které jsi koupil v Lidlu) je zkažené KOREFERENCE Prostá věta (17) Ten to tehdy udělal může mít v rozličných kontextech a situacích rozličné ekvivalenty (17a) Petr včera řekl, že Marii navštíví (17b) Karel loni státnice udělal (17c) Tatínek po roce 1968 vystoupil ze strany Tato schopnost výrazů označovat v závislosti na situaci a kontextu stejné fenomény se nazývá koreference. Reference je označována dolními indexy. Koreference se pak vyznačuje koindexací: (18) Petr-, oznámil Karlovy, že mu\ zpronevěřil výplatu, ons se na něj, proto zlobil Koreference se netýká jen nominálních výrazů. Může se také týkat větných frází či celých vět. (19) Řeknu ti jen toto,: [už mě neštvi],! (20) Petr na mě hodil [své obrovitánskě trenýrky]^ což; byla zbraň odpovídající dvěma atomovým bombám svrženým na Hirošimu Vlastnost jazykového výrazu realizovat ve větě koreferenci (přesněji odkazovat k tomu, co je obsaženo v textu) se nazývá ENDOFQRA (rěkávanafora). Dčli ľc.nu anafori* (22)