* Diplomový seminář ►Architektura◄ Konzultace * * * * 1) max. 1 měsíc po zvolení tématu: formulace problému * * 2) po provedeném výzkumu: formově interpretační přístupy * * 3) min. 1 měsíc před odevzdáním práce: nad hotovým textem Kritéria vědeckosti * Originalita: Mgr., Ph.D. nvýzkum by neměl být opakováním známého, případně by neměl využívat jednoduchých a neadekvátních přístupů k řešení problémů; zabývá se naopak novými či složitějšími badatelskými otázkami, resp. řeší existující problémy novým způsobem. • * Význam: Ph.D. nvýzkum by měl přinášet nové impulsy na poli výzkumu, měl by přispět k existujícím vědeckým diskusím, měl by mít podstatný dopad na další výzkum a praxi. • * Preciznost: Bc. nznamená zřetelně formulované metodické a teoretické úsilí, užívání systematického přístupu. Termín obsahuje jak tradiční kvality: jako je pramenná spolehlivost, badatelská platnost, ale rovněž takové kvality jako je: integrita, důslednost argumentu a dodržování etických momentů. * Příprava výzkumu • •Památky (vidění) Literatura (vědění) • • •Uměleckohistorické pole • • •Dějiny umění •Badatelské téma: umělecké dílo •Pochopení významu uměleckého díla Hledání tématu * * Cíl: prakticky si vyzkoušet komplexní analýzu a interpretaci uměleckého díla, případně malé skupiny uměleckých děl * * Možnosti tématu: na) formově interpretační přístupy, komparace, autor díla nb) archivní prameny kolem jediného díla nc) jedno období ze stavebních dějin díla, autor a objednavatel * * Model: brožurka o uměleckém díle pro veřejnost • • Téma a problém * Osobní zájem a vlastní úkol * Badatelský úkol na pracovišti * Vědecká (společenská) aktuálnost • •TÉMA • • * Nalezení nových skutečností na díle * Nalezení nového materiálu k dílu * Úvaha a zamyšlení nad dosavadními interpretacemi • •STANOVENÍ PROBLÉMU Stanovení problému * A) Nově nalezené skutečnosti na památce nstarší části pod fasádou, zbytky v suterénu nebo pod krovem * B) Dosud neznámý písemný a plánový materiál narchivní materiál, plánové zaměření * C) Nově zvolený způsob interpretace známých faktů nobjasnění symboliky (ikonografie), původní funkce * D) Formální analýza a stylově-historický výklad nzařazení do dějin stylu (inspirace jinou významnou stavbou, případně naopak zdroj myšlenky pro významnou pozdější stavbu; rozšíření ideje předního architekta, význam pro lokální či regionální dějiny umění) * Úvod: * A) … Před několika lety byla prováděna oprava farního chrámu. Při té příležitosti byly nalezeny zajímavé kamenické části na vnější straně objektu a v interiéru byly odkryty relikty starší malířské výzdoby. Tyto nové skutečnosti nás vybízejí nejen k úvaze o původním vzhledu stavby, ale též k promýšlení odlišné chronologie objektu než té, která je všeobecně v dosavadní literatuře udávána… • * B) … Při hledání materiálu k monografickému zpracování stavebních dějin zámku ve Strážnici jsme nalezli dosud nezpracovaný konvolut dopisů, stavebních účtů a plánů, vztahujících se k zamýšlené přestavbě zámku po polovině 19. století. Zajímavost a dosavadní neznalost tohoto materiálu posunula akcent našeho výkladu od celkových dějin k důslednější analýze stavu a funkce zámku v období historismu… • * C) … Dějiny a autorství valtického zámku se staly tématem již celé řady studií jednak z české strany (V. Richter, Zd. Kudělka, M. Stehlík, Mir. Plaček), jednak studií rakouských historiků (Ant. Wilhelm, H. Lorenz, W-G Rizzi). Zatímco autoři českých prací neměli k dispozici archivní pramenný materiál a jejich úvahy se točily především kolem objasnění stylově-historické struktury zámku (včetně zdůraznění především osoby architekta Domenico Martinelliho jako údajného hlavního tvůrce zámku), rakouští historikové umění se naopak mohli více opřít o archívní rešerše asi nejvýznamnější publikace o valtickém zámku, sepsané Gustavem Wilhelmem za 2. světové války. Přirozeně se nyní po těchto vydaných studiích nabízí otázka, co můžeme ještě dnes přinést nového k poznání dějin valtického zámku ? Umělecký historik by se neměl zajímat pouze o stanovení stavebního vývoje a o výčet jeho dat, ale měl by vysvětlit, co vedlo ke vzniku významného uměleckého díla, případně proč byly při jeho realizaci použity zcela určité formální prvky… * * D) … Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích u Kravska patří mezi jednoduché venkovské stavby z období raného středověku, ovšem nejasného stáří a stavebního vývoje. Existují o něm pouze nejobecnější údaje v základní topografické a slovníkové literatuře. Při absenci jakýchkoli pramenných zpráv je třeba vyjít pouze ze sporadických formálních prvků na stavbě a pokusit se začlenit chrámovou stavbu do kontextu drobné lokální církevní architektury na Znojemsku… Architektonické téma pro diplomovou práci na oboru dějiny umění * * * A) Stavebně – historický průzkum jako možné východisko * * B) Umělecká kritika moderní a současné architektury jako možné východisko * * Uměleckohistorická studie – interpretace, narativní forma jako cíl Heuristika „i“ (získávání poznatků) * Karl Friedrich von Rumohr: teorie pramene n1. Umělecké dílo - téma n2. Písemné prameny n3. Dosavadní literatura o tématu * * „Ohledání tématu“: nCo bylo dosud o tématu napsáno nProzkoumání archivních pomůcek nProhlídka uměleckého díla (jeho přístupnost) Heuristika „ii“ (kritika poznatků) * Karl Friedrich von Rumohr: n1. Kritika uměleckého díla n2. Kritika pramenů n3. Kritika literatury * * Kritika: nvnější – použitelnost pramene, originalita díla nvnitřní – pravdivost údajů, analýza díla I. Základní informace * Obecné poznatky (soupisy, syntézy) • * Stavebně historický průzkum (ano-ne) nzákladní technická zjištění nexistence pramenů * * Prohlídka uměleckého díla (rozhovor • s majitelem, farářem, správcem, apod.) • * Vyhodnocení – první stanovení problému II. Ohledání • * I. První prohlídka - popis objektu npůdorys a zaměření (kontrola, poznámky) nfotografie (exteriér, interiér, detaily) * * II. Nové ohledání nna základě nově nalezených pramenů nna základě nových zjištění III. a) Analýza * Stavebně technická: nSHP, vnějšek, vnitřek, nepravidelnosti ve zdivu, půda /klenby, materiál a technika zdiva, jaké stavební periody • * Stylově historická: nkomparace s podobnými objekty, formy, datace, připsání, představa prostoru npozor: úloha x typ x individualita • * Sémantická: nza jakých okolností-proč, funkce celku a jeho částí, měnící se „ikonologie“ stavby a vnitřní výzdoby III. b) Stylová kritika a význam * Formální a stylová analýza nPůdorys /typologie x osobní přínos/ nFasáda /dobový styl x osobní styl/ nDetaily /vzorníky, ohlas jiných staveb ?!/ n * Struktura nVnější: formy formální analýzy nVnitřní: rozvržení prvků, sjednocující autorské prvky n * Materiál - Technika – Funkce n IV. Prameny * vydané, tištěné * * archivy – průvodce * inventáře fondů (Vs, RA, Sbírky) * * korespondence, smlouvy a účty * plány a pozdější zaměření * historické veduty a fotografie V. a) Literatura * Topografie (Wolný, Schwoy, Schaller) * Vlastivěda moravská, soupisy * Bibliografie * * Syntézy – dějiny umění * Dějiny obcí * Brožurky o zámcích, kostelech V. b) Literatura * Lístkový systém (v počítači): • nseznam literatury k tématu (místo – doba) nseznam použité literatury (bibliografické údaje, stránky, citace) Struktura studie „i“ * Úvod (proč a jak si vymezuji problém) * * Kritika literatury * Dějiny objektu * Popis objektu * * Uměleckohistorická analýza: stylová kritika * Postavení objektu v dějinách umělce nebo doby * Objasnění uměleckohistorického významu * * Závěr (stručně, v čem se odlišujeme od předchozích) * Literatura •Soupisy: základní údaje (je možné zjistit odkud?) • •Základní práce: Cerroni – Wolný/Schaller – Vlastivěda/Soupis český • •Vlastivědné a monografické práce (Dějiny výtvarného umění, Dějiny baroka, Dějiny města): jsou tam nové prameny a údaje nebo se opakují stejná data ? • •Uměleckohistorické studie: stylová a formální analýza, časové zařazení (provedená komparace?), naznačení otevřených otázek. • • •Vše, co se dosud ví (případně neví) o objektu v literatuře. Dějiny •Data od nejstarší zmínky o objektu: • •změny držitelů, požáry – je třeba sledovat především ty údaje, které se blíží možné výstavbě a přestavbě objektu; •průběh samotné výstavby; •stručně: další osudy objektu, opravy. • • • •Všechna relevantní a ověřená data – data, která můžeme použít při výkladu. • Popis •Charakteristika a urbanistická situace •Půdorys a jeho typologie •Vnějšek (hlavní fasáda, ostatní fasády, viditelné detaily starších dob) •Vnitřek (charakteristika prostoru a utváření vnitřních stěn) •Další části (sklepy, půda, krov) •Doprovodný uměleckohistorický materiál (objektivní datace oltářů, •křtitelnice - zámecký mobiliář, zvony, sluneční hodiny, apod.) • •Popis musí být propojen s charakteristikou!! • •Všechna objektivní „stylová“ data (formy, detaily), která později použijeme. Schéma badatelských úloh (příprava na zpracování problému) • •Památky Prameny • •Umělecké dílo •Vztahy podobností •Genetické vztahy (časová posloupnost) • •Dění při vzniku díla •Dějiny •Faktory Prameny * Ověření údajů z literatury; vyhledání původu tradice určitého data; objasnění případně zjištěného omylu * * Hledáme data z průběhu výstavby. * * Všímáme si údajů, objasňujících dobový kontext. * * Dobové texty ke stavbě, výroky současníků (moderní architektura). * * Prameny jsou zdrojem dvojího použití: I. dějiny objektu • II. interpretace objektu * Struktura studie „ii“ * Úvod (proč a jak si vymezuji problém) * * Kritika literatury * Dějiny objektu * Popis objektu * * Uměleckohistorická analýza: stylová kritika * Postavení objektu v dějinách umělce nebo doby * Objasnění uměleckohistorického významu * * Závěr (stručně, v čem se odlišujeme od předchozích) * Poznámky k přístupům v interpretaci * * Popis uměleckého díla * Heuristika * Analýza a komparace * Rekonstrukce kontextu * Konstrukce významu a) Interpretace historické stavby * Stavební dějiny objektu nhistorické mapy a katastry, veduty n * Styly a architekti nprojekt a provedení, spoluúčast stavebníka, významné detaily * * Význam: nKupařovice (maison de plaisance) nValtice, Slavkov (proměna majitelů=proměna autorů a stylů) nDietrichsteinský palác (staré jako základ pro novou výstavbu) b) Interpretace - zahrada * Veduty a plány njosefínské mapování, katastry, staré plány a veduty n * Sochy, ohrazení * * Srovnání s dobovými významnými projekty a koncepcí zahradních architektů * * Význam – analogie se vzorníky, pokus o vysvětlení na základě dobových modelů c) Moderní stavba * Architektonické pozůstalosti n(Muzeum města Brna, Národní technické muzeum Praha) * Dobové časopisy núloha-zadání, plány, půdorysy, neprovedené variantní projekty) * * Analýza architektonického zaměření nkonstrukce, materiálnost/emocionalita, funkce, organické či skulpturální zaměření, symbolizace * * Prostorová, případně časová koncepce * * Význam (postavení v díle architekta, forma a funkce) d) Interpretace uměleckého díla * Dějiny a struktura zakázky nObjednavatel, „decorum“, přípravné kresby a ricorda n * Umělecká forma nMalíř, sochař, abalýza a srovnání formálních motivů n * Ikonografie nemblematika, narativní struktura díla * * Ikonologie – „vnitřní význam“ a funkce e) Architekt/Umělec * Životopis (stručně) * Soupis díla rozdělený podle funkcí a času * Nejkvalitnější práce * * Charakteristické rysy díla (vnitřní struktura) * Srovnání s dalšími staviteli a úlohami * Odlišení osobního stylu x dobového stylu * Závěrečná formální úprava * Základní rozvržení práce (přehledné rozvržení kapitol, odstavce jako drobné subkapitoly) * * Poznámky * * Citování pramenů a literatury * * Obrazová příloha * * Vložení do informačního systému MU Struktura vytištěné práce •Předmluva (může být osobně laděná, zmiňuje řešený problém v obecné rovině, naznačuje rozdělení práce, poděkování) • •Obsah • •Textová část (rozdělení do kapitol: úvod, stať, závěr) • •(Exkurz) Textové přílohy • •Prameny a literatura, obrazové přílohy !! Pozor na !! * Odstavce: •jsou něco jako „podkapitoly“, tj. dají se formálně rozdělit na „úvod-stať-závěr“; vyznačují vždy nové sřetězení myšlenek – při četbě klesáme hlasem a krátce se odmlčíme. • * Citace pramenného či cizího textu: •nejlépe ve formě odstavce – nejvýše jediného (zvýrazněného kurzívou). * Poznámky * Pod čarou nebo na konci textu: • - odkaz na prameny, archivy, jiná díla, aj. - citace cizích názorů, odkaz na literaturu; - odbočka, která by jinak mohla znejasnit text. • • * Používají se zkratky: • - slovní: Srov. - Např. – Tamtéž, s. 243. • - MZA Brno (Moravský zemský archiv); • - u citací: naše pozn. č. 9; op. cit.; art. cit.; l. c. * Jaké poznámky ? * Množství rozsáhlých poznámek (např. Pavel Preiss, Lubomír Slavíček) - snaha po co nejobjektivnějším textu – každý argument je možné sledovat a přesně následovat text. • * Málo stručných poznámek, zejména pramenných (Georges Duby, Josef Válka) – úsilí ukázat vlastní pohled, snaha po literárně čtivý text. • * Dlouhé poznámky ve formě exkurzů, kritiky cizích názorů, polemiky apod. * Citace pramenů * Prameny archivní, netištěné •MZA Brno, RA Berchtoldů, G 138; karton 9, inv.č. 139: opis závěti Amanda Antonína Petřvaldského z roku 1731. •Moravská galerie Brno, inv.č. Z 2805; Neznámý autor, Portrét sochaře; olej na plátně, 90 x 75 cm, nesign. • * Dobové tisky, noviny, letáky * * Prameny tištěné, vydané •Ignaz Chambrez, Nachlass eines mährischen Künstlers zur Belehrung seiner Söhne. In: Christian d´Elvert, Schriften der hist.-stat. Sektion der mähr.-österr. Gesellschaft etc. 9, 1856, s. 361-410. Citace literatury * Monografie: •Justus Schmidt, Die alte Universität in Wien und ihr Erbauer Jean Nicolas Jadot. Wien 1929. * * Článek v periodiku: •Jiří Kroupa, Tři návraty k Rumohrovi. Umění, XLVIII, 2000, s. 3-21. • * Článek ve sborníku: •Jiří Kroupa, Palazzo in villa, memoria a bellaria. Poznámky k sémantice architektonické úlohy v baroku. In: Jiří Kroupa (ed.), Ars naturam adiuvans. Sborník k poctě prof. PhDr. Miloše Stehlíka. Brno 2003, str. 117-132. První strana •Filozofická fakulta Masarykovy univerzity • • •Architektonické dílo Františka Antonína Grimma • •Diplomová práce • •Jiří Kroupa Brno 2007 Prohlášení • • • • • •Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci napsal/a samostatně a použil/a přitom pouze ty prameny a literaturu, které jsou uváděné v textu. …………….