„Remember well, that all is but illusion.“ (John Dryden: King Arthur, 4. Akt) Parzivalovská léta Tankreda Dorsta • …válečné zkušenosti… hledání studijního poznání • •1925: narozen v obci Oberlind u Sonnebergu v Durynsku •1931: umírá otec, ředitel strojní továrny •Studium: obecná škola, gymnázium •1944: narukoval, nasazen na Západní frontě •1945: válečný zajatec v Angalii, USA, Belgii ̶> válka •1947: vyšší střední škola v Münsterlandu •1950: maturita ve Vestfálsku, studium germanisticky a dějin umění v Bamberkku •1952: Mnichov, dále studia divadelní vědy • Přetržené nitky loutkárenské •1953: spolupráce se studentským loutkovým studiem Das kleine Spiel, napsal pro ně šest textů •1957: první uveřejněný text: Tajemství loutky •1959: knížka o loutkách: Na malém jevišti • •První uvedení •1960: Zatáčka, Společnost v době podzimu, Svoboda pro Clemense •Začátek spolupráce s režisérem Peterem Zadkem při natáčení hry Zatáčka pro televizi. •Komedie Mrtvý plukovník Vliv loutkáren na pozdější tvorbu •- alegorie, nadsázka, abstrakce / vnějškovost bez vnitřního života •Zatáčka •- fraška, groteskní hra o dvou bratrech, živí se tím, že nad jejich domem havarují auta. Jeden opravuje rozbitá auta a druhý se stará o pohřební rozloučení s obětí. •Velké lhaní před hradbami (první uvedení 1961) •- vychází z čínské stínové hry, žena chce zpět muže, který se dal k vojákům •Kocour v botách (první uvedení 1962, loutková úprava) •- hra ve hře, loutky v životní velikosti •Toller •- alegorické postavy ve scénách z německé revoluce • Německé hry •1964: Maurka – adaptace námětu Aucassin a Nicolette •1968: Toller – vzpomínky E. Tollera Mládí v Německu, „scény z jedné německé revoluce“, psal déle, Republika rad, premiéra Stuttgart, 9. 11. 1968 – 50. výročí německé revoluce, - TD se brání škatulce dokumentární divadlo •1972: Ledový věk – předobraz Knut Hamsun, obžalován ze sympatizování s Hitlerem • „Dějiny tvoří osobnosti. • A proto jsou i viníci.“ „Vše, co už není, není pravda.“ (Paul Valéry) dorst1 Dorst s Ursulou Ehler Po ledovém věku…realistické hry „Divadelní hra nemá být příliš osobní.“ •1972: jevištní úprava Falladova románu Občánku, a co teď? •1973: cesta do Austrálie a na Nový Zéland •1974: Na Chimborazu - Podnětem rodinný portrét, stará matka se starším synem v lese, jako by zabloudivší. • „Duše bližního je temný les.“ (Platonov) -> Parzival •1979: Vila - vzpomínka: vila na hranicích, pašeráctví, majitelka vily se otrávil •Částečně biografické hry, měly být součástí trilogie • „Nakonec všechno záleží na příběhu, který chcete sdělit: je-li forma hry otevřená, nebo jestli je to uzavřená parabola, jestli autor postavy hrou provede nebo je opustí, mají-li postavy psychologický vývoj nebo jsou ukázány jen jako alegorie – je to příběh, fabule, která si vytváří svou vlastní dramaturgii.“ • (Tankred Dorst) Merlin •Malory nezajímavý •Motivy: Yenkee Mark Twain, tanečník Nižinskij, Ludvík Dlouhý, Kennedy, letec Herman Göring, Fourier •Začíná od konce – Mordred a jeho bratři provokují krále Artuše •Záměr inscenovat v hamburské rybí tržnici •Téma ztroskotání idejí •1. uvedení: Düsseldorf, 1981, režie Jaroslav Chundela (od 14 do 23 hodin) •Realistické divadlo v Praze, 1988, Miroslav Krobot „Merlin není žádný idealista.“ Po Merlinovi •1982: Ameley, bobr a král na střeše – hra pro děti na motivy Brentanových Rýnských pohádek •1983: Zakázaná zahrada: fragmenty o D´Annunziovi, starý muž žije ve své zahradě, obklopený rekvizitami a lidmi z uměleckého prostředí, nápad v Itálii během psaní Merlina •1984: Heinrich aneb Bolesti fantazie •1985: Já, Feuerbach – stárnoucí herec si touží ještě zahrát na jevišti, pomíjivost divadelní slávy •1988: Grindkopf – libreto pro herce, grimmovské pohádky • • • Korbes a Karlos – dvě osamělé postavy •Fabule ke Korbesovi: Temnota (1980) – muž oslepne, vrátí se za ním dcera, oba jsou trýzněni •Korbes (1988): název a motivy „antipohádky“ od Grimmů -Korbes oslepne, zlobou nakazí i dceru, • postavy reálné a ze Starého a Nového zákona • -> téma člověka uzavřeného v temnotě vlastní existence, • motiv zla, kosmos / svět -1989: Karlos: dostává se k moci, Velký inkvizitor pokouší jeho věrnost zemi, dvojníci skutečných postav, ztráta reality, co je sen, co skutečnost? -Karlos zakončuje „Phantasiestücke“ započaté Merlinem - Velká hlava: On je bůh, On je světlo / kričíš marně, On tě neslyší Ó, kameni, který padáš do hloubky / Ó, homoto světa opuštěná Bohem dorst2 Schein und Sein •1992: Fernando Krapp mi napsal dopis – podle povídky Miguela de Unamuno „Celý muž“ – co je zdání a co je realita, milostný trojúhelník, podtitul „pokus o pravdu“ •1994: Pan Paul: postavy Helmy a Paula poprvé už v poznámkách o Tollerovi •Autor vychází z Grimmovy pohádky o „těžkém dítěti“, která je mottem příběhu, a připomíná i legendu o těžkém Jezulátku, které svatý Kryštof nebyl sto přenést přes řeku. •1994: Nach Jerusalem – fragmenty německých dějin a současnosti na osudech ztracených existencí žijících v kotelně věžáku Mytologické stíny zdání a skutečnosti •1995: Hranice stínu – konfrontace se třetím světem, černošské mýty a pohádky, vztah otce a syna, zla. Malthus odtržený od reality, prototyp generace roku 1968, jeho syn Jens, skinhead, opovrhuje otcem i celým světem, zabije Černocha •1997: Legenda o nebohém Jindřichovi •- Vychází ze středověké veršované povídky Hartmanna von Aue: Der arme Heinrich. Dívka Elsa doprovází rytíře na cestě do Salerma, kde se Heinrich může uzdravit ze své nemoci. Obětování se pro druhé. Co (dělat) dál? •1997: Co dělat? – hra o synovi L. N. Tolstvého Ljovovi, který se pokouší vystoupit ze stínu svého slavného otce •2000: Velká scéna na řece – válečný novinář zjišťuje okolnosti úmrtí vojáka na fotografii. Zpovídá jeho dva přátele a zjišťuje, že jednoznačný pohled na minulost není možný. •2001: Kupš (monolog o rozdvojení osobnosti) •2002: Die Freude am Leben, Othoon •2005: Poušť - líčí rozmařilý důstojnický život Charlese de Foucalda, včetně intimního vztahu k manželce jistého státního činitele, tak jeho konversi ke katolické víře a jeho „zázračná“ vidění. •2008: Umělec • Purcelův sen o králi Artušovi •Hra z roku 2004 •Východiskem hry je barokní opera Henryho Purcella (1659-1695) King Arthur, a z ní do hry včleněné sólové i sborové pěvecké party jsou v anglickém jazyce. •Vystupují postavy krále Artuše a kouzelníka Merlina •Témata: konflikt otce a syna, pustina, ideály, labyrint, slepota, zlo, anděl, motiv dveří, zpěvy… • •Emmelina: „Všechno vypadá jinak, než jak jsem si to představovala.“ (prozření ze slepoty) • Tankred Dorst: •Pokládal bych za nesmyslné psát divadelní hru, u níž bych předstíral, že její děj plyne v nepřetržité návaznosti. Jedním z důvodů je, že mám sklon vidět realitu zlomkovitě. Zobrazují skutečnost jako v nějakém rozbitém zrcadle, rozloženou do jednotlivých částic, které spolu vůbec nesouvisejí. Když se však ty střípky sestaví dohromady, pak z nich vyplyne obraz doby i její výklad. Dorst a film •1960: Zatáčka – televizní film, režie Peter Zadek •1969: Rotmord – televizní film podle předlohy Toller, režie Peter Zadek •1971: Písek – televizní film, režie P. Palitzsch •1976: Dorothea Merz, režie P. Beauvais •1978: Klářina matka, režie Dorst •1980: Mosch, režie Dorst •1983: Eisenhaus, režie Dorst