f v
ERMITAZ
Poustevna. Stará, rozštěpená lípa. Jabloňový sad. Poustevník sedí na strome, je to Merlin.
Merlin, Merlin, pelec c et-hu ken beuré-ze ho ki du Ou ou ou ououououou jou ou ou ou
/Přeruší zpěv/ Ta stará keltská píseň má sto dvacet slok. Než se tu objeví sir Mordred a sir Lancelot, zazpívám ještě jednu sloku. /Zpívá/
Mont a rann da glask d ar flouren ar béler glaz ha nn aour geoten Ou ou ou ououou jou ou ou ou
/Přicházejí sir Lancelot a.sir Mordred. Rozhlížejí se, jsou unaveni, hledají, kde by si odpočinuli. Sir Lancelot si lehne pod jabloň a usne. Mordred brousí kolem kaple /
Merlin
/jako poustevník, zpívá keltskou píseň/
Merlin
Bůh tě provázej na tvých cestách!
Mordred    Bůh ti žehnej.
Merlin
Nechtěl bys med? /Olizuje si prsty, ukazuje na strom/
Mordred    Díky, zbožný muži. Kde ses tu vzal?
Merlin
Seděl jsem tam nahoře. Vyhlížel jsem do dálky a pořádně jsem se
nedržel.
39
Mordred    Koho očekáváš z dálky, tady v osamělém lese? Merlin       Dva rytíře.
Mordred    My jsme dva rytíři. Já a ten druhý, co usunul támhle pod jabloní.
Merlin      /si ho prohlíží/'Vás nečekám. Očekávám dva rytíře, kteří se vydali po temné, neblahé cestě, a já je musím od ní odvrátit.
Mordred    My jsme na cestě, chceme nalézt grál, a jsme dlouhým putováním unaveni.
Merlin       Jmenují se sir Lancelot a sir Mordred! Mordred    /se zastaví/ Kdo se tak jmenuje?
Merlin       Ach, byl bych rád, kdyby nepřišli! Pomodli se za mou nebohou duši, bojím se!
Mordred Čeho by ses měl bát?
Merlin Mají tak velké nohy, jeden z nich mě chce ušlapat.
Mordred /se směje/ Ušlapat? Proč?
Merlin Protože jim řeknu pravdu! To v jednom z nich vzbudí strašný hněv.
Mordred    Ty jim chceš říct pravdu? Jakou pravdu? Co víš o siru Mordredovi a siru Lancelotpvi?
Merlin       Joj o! Jen kdybych to nemusel říct!
Mordred    Co jim musíš říct.
Merlin      Král Artuš a jeho říše je v nebezpečí, protože ti dva je zahubí. To jim musím říct.
Mordred    Sir Lancelot, říkáš?
Merlin      A sir Mordred, sir Mordred!
40
Mordred    Sira Mordreda dobře znám! Mýlíš se, zbožný muži. Usiluje o dokonalost a osvícení, chtěl by nalézt grál!
Merlin      /přistoupí těsně k Mordredovi a vykřikne mu do obličeje/Nikdy grál nenajde!
/Mordred ustoupí o krok, chce Merlina udeřit, ale opanuje se a zůstane dále zbožným poutníkem/
/klidně, jako by nic nepozoroval/'Ty si snad myslíš, že touží po dobru. Je to pokrytec, sedl jsi mu na lep.
Mordred Změnil se.
Merlin To se ti jen tak zdá!
Mordred Dříve byl závistivý, teď už ne.
Merlin To se ti jen tak zdá!
Mordred Dřív nenáviděl svého otce, ale odpustil mu.
Merlin To se ti jen tak zdá!
Mordred Proč si to myslíš?
Merlin Vím to.
Mordred Ty to víš?
Merlin /se zastaví/ Ano, protože Bůh to ví.
Mordred Ach, a ty jsi zřejmě jako Bůh?
Merlin Ochutnej můj med! Ještě ho mám na prstech! /strká mu prst do úst/
Mordred /vztekle/ Jdi pryč! - Pustil jsem si tě moc blízko k tělu.
Merlin /si otře prst o Mordredův kabát/ Ukážu ti, jaký jsi.
Mordred     /ho odstrčí zhnuseně od sebe/Ty svinský všiváku! Já jsem sir Mordred!
41
Merlin       Ty jsi sir Mordred? /Nutí se do zlosti/To mě pak mrzí, že jsem strkal svůj medový prst do tvé prolhané huby! Málem jsem ho už nikdy nevyndal, protože máš hubu plnou svinstva! Latrínu plnou zloby a závisti! Otče na nebesích, musím s ním tak mluvit, jinak to nejde.
/Sir Mordred ho popadne za vlasy, Merlin padne na zem/
/křičí/ Vidíš, já to předpověděl! Ty mě zabiješ! Jsem zbožný muž, sbírám med, ale ty mě zabiješ!
Mordred    Zmiz! Nepokoušej mě!
Merlin       Ty nejsi zbožný - ty jsi ješitný! Ty se ve své zbožnosti vzhlížíš! Jsi stejná opice, jako dřív! Ješitný! Ješitný! Ješitný!
/Sir Mordred se na něho znovu vrhá/
Jsi vrah! Kdybys věděl, co se ještě z tebe stane! Já to vím! Při vyslovení tvého jména si lidé odplivnou! A tak rychle si odplivnou, že tvé jméno bude nakonec totéž jako slina a hlen. /Plivne/ Takhle! To znamená Mordred! /Znovuplivne/Mordred! Plivne/Tak\ /Znovu plivne/
/Sir Mordred po něm šlape a bije ho/
Ptáci šerou na tvou hlavu! Já ale vstoupím osvobozený k Bohu na nebesa! /Opět klesá/Pane, odpusť mi mou hrdost!
/Sir Mordred ho ušlape k smrti/
Mordred    Idiotský žvanile!
/Ve stejném okamžiku, když Merlin padne mrtev, vzlétne pták, Merlin pták, a současně stojí nahoře Merlin nedotčený a shlíží na Mordreda a mrtvého poustevníka/
Lancelot    /se probudí, vstane/ Vola jsi mě, Mordrede?
42
Mordred Musíme se modlit a kát, Lancelote.
Lancelot /spatří mrtvého poustevníka/ Kdo je to?
Mordred Vzali jsme na sebe vinu.
Lancelot /zděšeně/Moráreáel
Mordred Musel jsem to udělat. Nemohl jsem to déle snášet.
Lancelot Zbožný muž! Stařec!
Mordred Udělal jsem to kvůli tobě.
Lancelot /se sklání nad mrtvým/Nikdy jsem ho neviděl, neznám ho.
Mordred    Jsi můj přítel! Nebyl bys to udělal? Byl bys strpěl, kdyby o mně někdo mluvil zle? Měl jsem připustit, aby ta slova křičel do lesa?
Lancelot    Ježíši Kriste, vysvoboď mne!
Mordred    Musel jsem mu rozšlapat hubu.
Lancelot    Och! Och!
Mordred    Naříkáš nade mnou? Ale ty jsi vinen, Lancelote! Ty! /Mlčení/
Lancelot    Ach Mordrede, co jsi to kvůli mně učinil! Už nikdy v životě nebudu šťastný.
Merlin      /křičí vztekle dolů/Dal jsem si takovou námahu, ty hlupáku!
Takovou námahu! Myslíš si, že je snadné tak rychle se proměnit, nejdřív v poustevníka, potom v ptáka? V mém věku! Lancelote! Ty hlupáku!
/Sir Lancelot neslyší Merlínův křik, sedí na kameni. Beznaděje. Smutek/ Merlin se obléká za tlustou starou kuplířku, vycpává si tělo polštáři, líčí se
43
Merlin       Gawaine! Gawaine! Jdeš správnou cestou? Chceš nalézt grál, ale já o tom pochybuji....! Musím tě vyzkoušet, Gawaine. Doufám, že obstojíš!
/Sedne si na kraj cesty. Sir Gawain přichází/
/jako kuplířka/Hej, ty, mladý muži! Sire Gawaine!
Gawain     Odkud mě znáš, holčičko?
Merlin      Nebyls v „Sanspareilu"? /zpívá/ ... když Nový rok se slavil, byls vyfocen bez šatů s dámami, které jsi příjemně bavil.
Gawain Ano, to jsem byl já. Ale na tebe si nevzpomínám.
Merlin Tady je ta fotka. /Podává mu fotografii/
Gawain Hrome, to je ale pěkná prasárnička. Na tebe si ale nevzpomínám.
Merlin Slyšel jsi někdy o svůdné Orgelouse?
Gawain To j si ty?
Merlin Připadám ti taková?
Gawain /směje se/ Kdybych nebyl složil slib, už bych své kopí napřímil.
Merlin Pojď jen se mnou, za stovkou žen v Chastelmarveilu.
Gawain Stovkou žen?
Merlin Sedí tam a čekají, kdo je vysvobodí.
Gawain Vysvobodí? Od čeho?
Merlin /vříská/ Od čeho? Od čeho? Taková hloupá otázka. Nevěříš si!
Gawain Sto žen! Když si to představím!
44
Merlin       Radši si to nepředstavuj t IZapomene se, vypadne z role/ Odpadlíku! Zrádče! Křivopřísežníku!
Gawain     Hola, stará, opatrně!
Merlin       Ty přece nemáš čas! - Je třeba nejdřív zvítězit nad Klingsorem, který ty dámy uvěznil a nedovoluje jim, aby si přišly na své. Sedí tam v salóně a pomalu už plesnivějí. Máš chuť do toho jít?
Gawain Ne, nemám. Já totiž složil slib, rozumíš?
Merlin Jaký směšný slib jsi složil?
Gawain /zmatenějako školák/ Že se nikde nezdržím...
Merlin /přísně/ To je všechno?
Gawain Ne, to není všechno.... A že se nedotknu žádné ženy...
Merlin /přísně/ Dál! /vztekle/ Dál!Dál!
Gawain Ano, a kromě toho...
Merlin /přísně/'Víš ty aspoň proč?
Gawain /odloží zlostně přilbu/Hele, já se od tebe nenechám zkoušet!
Merlin /polekaně/ Já ti přece nechci zkazit náladu!
Gawain     /vezme opět přilbu/ Grál! Grál! Kvůli grálu, protože chci nalézt grál... musím ho nalézt!
Merlin Kdo ti to poručil?
Gawain Mám pocit, že si ze mne utahuješ.
Merlin /polekaně/Ne\ ne! Tak tedy grál...
Gawain To je něco nej vyššího! Rozumíš?
Merlin Neé.
45
Gawain     Musím nalézt grál. Když ho nenajdu ... /vztekle/Proč ti to všechno vykládám? Stejně to nepochopíš!
Merlin Néé.
Gawain     /křičí/ To pak bude můj život k ničemu!
Merlin      Teď mě poslouchej, mládenče! Vyprávěl jsi mi tu dlouhou historii... dlouhá vlastně nebyla, ale zmatená. Já ti teď dám jednu dobrou radu. Ty hledáš ten svůj grál, ale nemáš tušení, kde ho můžeš nalézt. Já ti teď poradím: zdvihni sukni nějaké fešné dámě a podívej se důkladně, jestli se neskrývá tam. Až tam budeš, tak tam najdeš ten svůj grál, a nebudeš chtít víc ven.
Gawain /směje se/ Tak mi ukaž, jak se dostanu ke Klingsorově věži, kde je zajatá krásná Orgelousa! Chci se utkat s Klingsorem a vysvobodit všechny ženy ze zajetí!
-Hned, hned, křičel proměněný Merlin, hrom a peklo, ukážu ti tu věž,
doufám, že ten strašný boj nepřežiješ!
A odstrčil Gawaina vztekle od sebe, ke Klingsorově věži.
Merlin   Nechci už! Nechci už mít s touhle proklatou světovou historií nic společného! Všech mám dost! Nikoho nechci ani vidět! Žádného moralistu! Žádného kapitalistu! Žádného strukturalistu! Žádného royalistu! Žádného policistu! Ať po mně pátrají, ať pošlou zvědy třeba na nebesa! Já zmizím, teď do Brocaliandského lesa!
46
Merlin, Viviana, mladá víla.
Les
Viviana     Kdybych uměla čarovat jako ty, tak bych udělala to, že...
Merlin /vzrušeně/'Ty prstíčky, ach, ty sladké prstíčky! /olizuje ji prstíčky/
Viviana     ... že bych tě začarovala, abys odtud už nikdy neodešel. Jak jsi starý?
Merlin       Starý, prastarý, ale skočím na tebe jako mladý kozlíček. Viviana     /směje se/'Je čarování těžké, Merline?
Merlin       Vůbec ne, ani trochu! /Zatřese rukávem, vypadne králík. Dá Vivianě králíka/
Viviana     Ne, takhle ne! To zná každý, to je jenom trik, znám to z cirkusu. Merlin Promiň!
Viviana     Chtěla bych s tebou ležet pod kvetoucím keřem! V hlohovém houští! Vyčaruj tu hloh!
Merlin       Ovinu se nohama kolem tvého krásného krčku.
Viviana     Ano, pojď!
/Leží do sebe zaklesnutí a kolem nich se pne hlohové houští. Vzdychání hihňání, sténání. Viviana po chvíli/
Merline, musí se vyslovit nějaké zaříkadlo? Nebo jak to děláš? Řekni mi to! Chci se od tebe učit! Všechno, co znáš!
Merlin      /se směje/ Vyčůrám se tu na zem a na tom místě se objeví mladý rytíř!
Viviana     Nechci mladého rytíře, chci tebe!
47
Merlin       Viviano, Viviano, ty krásná lesní panno. /Hladíji/ Viviana     Zůstaneš u mne, nebo se vrátíš ke svým rytířům? Merlin      /smutně/ Volají mne! Slyším, jak mě volají!
/Viviana naslouchá. Merlin volá/
Artuš! Lancelot! Gawain! - Ach, ten prokletý Mordred.
Viviana     Řekni mi, umíš svým kouzlem způsobit, že se někdo nemůže pohnout z místa?
Merlin      To je maličkost!
Viviana     Ach, Merline.
Merlin       Ale tobě to neprozradím.
NAVRAŤ DOMU
Rytíři se vracejí z cesty za grálem rozrušení, otrhaní] jako kdyby se vraceli z bitvy. Král Artuš sedí sám u stolu.
Kay Sir Nabon se vrátil, je nemocen, sir Orilus se vrátil, pomatený. Sir
Mordred se vrátil.
Artuš Sir Lancelot se nevrátil?
Kay Ale ano, vrátil se, byl velice sklíčený, nechtěl s nikým mluvit.
Artuš Ten ho musel najít!
Kay Sír Gawain se vrátil.
Artuš Taky ho nenašel!
48
Kay Však ho taky přestal hledat. Ale zato osvobodil 100 žen
z Klingsorovy věže, a je bohatý.
Artuš        Mladý Gareth se vrací! Nalezl jsi grál?
Gareth       Viděl jsem znamení na nebi! Byla to obrovská mísa, chvěla se a zářila pod hvězdným nebem.
Kay Něco se ti zdálo.
Artuš Co to znamená? Co to znamená?
Kay Merlin to ví! Merlin ať nám to vysvětlí!
Gareth Kde je vůbec Merlin?
Hlasy Merline! Merline! Merline! Merline!
Artuš Merlin nás neslyší. Často jsem ho volal, Merlin neslyšel.
Hlasy Merline! Merline! Merline!
Artuš Sir Gawain byl poslední, kdo s ním mluvil. Gawain slyšel jeho hlas v Broceliandském lese.
Hlasy       Merline! Merline!
Artuš        Řekl Gawainovi, že už se nikdy nevrátí. Viviana z něho vymámila tajemství, uvěznila ho do hlohového houští.
Přichází Mordred a Agrawain, hovoří spolu.
/ Vidí je král Artuš. Sir Agrawain předstírá překvapení. Pak oba zmlknou, předstírají rozpaky a usmívají se/
Artuš O čem hovoříte?
Mordred Kdo?
Artuš Vy dva!
Agrawain Říkali jsme jen o siru Lancelotovi...
Artuš O rytíři Lancelotovi... to je v pořádku. /Odchází/
Mordred /volá za ním/ Sázeli jsme se.
Artuš /se otočí / Chceš mě dráždit.
Agrawain Sázeli jsme se, že sir Lancelot...
Mordred Ne, že královna Ginevra...
Agrawain Ze Ginevra a Lancelot...
Artuš Kvůli čemu jste se sázeli!
/Mlčení. Artuš se rozhlíží o bratřích/
Mordred Sázeli jsme se, že je král Artuš spravedlivý, že nikoho nešetří, když jde o pravdu, ani sebe sama.
Artuš Taky, že ano.
Mordred Ani královnu, Í když ji nade všechno miluje.
Artuš Ano. Ano. A co s tou sázkou?
Mordred Ledaže by to nevěděl
Artuš
Co?
Mordred    Sir Agrawain tvrdí, že to nevíš. Já ale tvrdím, že to víš už dlouho, ale nechceš tb vědět.
Artuš
Co? Co?
Mordred    Protože si nedovedu představit, že by král nevěděl, o čem se už léta hovoří a čemu se všichni smějí.
/Na okamžik teď všichni ztichnou, pak znenadání přiskoč král Artuš k Mordredovi, chytne ho pod krkem a třese jím/
Artuš        /bez sebe rozrušením/'Ty pokrytecká svině! Ty sprostý lumpe! /Mordred sebou mrská a křičí/
50
Agrawain   /křičí na všechny strany/Pomoc/! Pomoc! Král uškrtí sira
Mordreda! Král uškrtí svého syna! Královna podvádí krále se sirem Lancelotem! Královna podvádí krále se sirem Lancelotem! Král tomu nechce uvěřit! Královna podvádí krále se sirem Lancelotem!
/Přiběhne sir Kay, roztrhne krále a Mordreda. Král Artuš vyčerpaně usedne. Sir Mordred se zdvihne, oklepáva si ze šatů prach. Sir Kay vyhání zvědavce/
Mordred    /si ohmatává košili/ A mám po drahém límci. K vzteku. Schválně jsem si ho dal poslat až z Burgundska. Kdo mi tady v Anglii takový límec vyšije!
Kay Vy ničemní bratři! Nejste ve své kůži, dokud nezasijete nějaké zlo!
Agrawain   Dokážeme to! Dokážeme to!
Kay Zkuste to, a uvidíte, jak král soudí! Rozmlátí vám ty vaše prolhané
rypáky!
Mordred    Dokážeme to! Dnes v noci!
Kay /se škaredí na Mordreda, který se ustavičně zaměstnává svým
oděvem/ Opice jedna fíntivá!
Mordred    Královna musí být upálena. /Neustále oklepáva šaty/
Královnina ložnice
/Královna Ginevra leží v posteli Je slyšet klepání na dveře/ Ginevra     Kdo je?
Artuš /vstupuje/'Proč se ptáš? Kdo' by to měl být? Koho čekáš? A proč tak jasně plápolá oheň?
Ginevra     Mrazilo mě, když jsem uléhala. Oheň ještě doutnal.
51
Artuš Jsou ale na něm dvě čerstvá polena. Ginevra     Ach ano.
Artuš
Ginevra
Artuš
Ginevra Artuš Ginevra Artuš
/mlčeni/ Prosím tě, vstaň a pojď se mnou Kam mám jít s tebou teď v noci?
Chci jít k Panně Marii na kopec. A ty půjdeš se mnou a budem tam přes noc spolu ležet a modlit se.
Proč tam chceš jít dnes v noci?
Chci tam jít.
Proč zrovna dnešní noc?
Před deseti léty mi Svatá Panna pomohla, když jsme všichni byli ve veliké nouzi, vzpomínáš si ještě?
Ginevra     /zabrána do svých myšlenek/ Bylo to za té velké bitvy u Arestuelu, kdy tě Lancelot zachránil ze zajetí?
Artuš        Ach, královno Ginevro, jak málo mě miluješ!
/Královna Ginevra se rozpláče, vstane z postele a běží ke králi Artušovi, klekne před ním, obejme mu kolena, tak setrvá dlouhou dobu. Oba mlčí/
Musíš dnes v noci jít se mnou a modlit se. Už je čas. Pojď!
Ginevra Nemohu.
Artuš        Ginevro, prosím tě o to.
Ginevra     Nemohu, já nemohu. /Leží bez pohnutí na zemi/
/Artuš chvíli čeká, pak odejde, královna Ginevra leží dlouhou dobu na zemi/
Lancelotův hlas
Ginevro! Ginevro! Proč pláčeš Ginevro?
52
Ginevra     Byl tu král, chtěl, abych sním šla tuto noc do kaple. Lancelot    Ano, viděl j sem ho.
Ginevra     Nešplhej sem po zdi! Určitě ukryl za kameny zvědy. Lancelot    Dával jsem pozor. Nikoho jsem neviděl.
Ginevra     Slyšela jsem, jako by venku po chodbách řinčelo železo. Chtějí nás dnes dopadnout a usmrtit.
Lancelot    Ještě nikdy nás nedopadli! Ginevro, pusť mě dovnitř. Pomoz mi, ať nespadnu!
/Ginevra přistoupí k oknu a pomáhá Lancelotovi, Sir Lancelot je zraněný z boje, celé tělo má zakrvácené/
Ginevra     Bojím se.
Lancelot    Milujú tě.
Ginevra     Říkal jsi, že jsi nikoho neviděl, proč jsi tak zakrvácený?
Lancelot    To mě podrásalo trnité křoví na zdi.
Ginevra     Pobil jsi hlídače, vyslídili tě.
Lancelot    Chci k tobě do postele. Proč nic neříkáš?
/Líbá ji. Svlékají se, objímají Silný hluk přede dveřmi, lomcování mohutně rány na dveře, řinčení zbraní/
Hlas Agrawaina
Královno! Otevři dveře! Musíme se přesvědčit, kdo je uvnitř, král to chce vědět!
Lancelot    /vyskočí, řítí se k oknu/Do\z taky stojí lidé! Nemohu vyskočit z okna!
Hlas Agrawaina
Královno. Vyrazíme dveře.
53
/Sir Lancelot vyrve dveře od oblékárny, vrazi dovnitř. Královna Ginevra zastrčí kusy jeho oděvu pod postel. Sáhne po prostěradle, aby se jím přikryla, ale pak je opět odhodí. Položí se nahá na postel Dveře se s rachotem otevřou, dovnitř se vhrnou muži v brnění, jako první sir Agrawain, za ním sir Mordred. Spatří královnu nahou na posteli a zůstanou stát/
Agrawain   /po chvíli ticha/ Vstaň, královno! Kde jsi ukryla Lancelota? - Kde jsi ho ukryla?
/Ginevra neodpovídá. Vstane z postele; nahá královna stojí ve své vznešenosti před muži v pancéřovém odění. Neodvažují se pokročit blíž/
/Slídí po pokoji. Zdvihne do výšky prostěradlo/'Na polštáři je krev.
Ginevra     Často na mne přijde krvácení z nosu.
Agrawain   Tady jsou kapky krve na podlaze, vedou od okna sem.
Ginevra     Vstala jsem a Šla k oknu.
Mordred    /obchází nahou královnu/Máte skvrny na stehnech, je to otisk zakrvácené dlaně.
Agrawain   /ozbrojencům/Hledejte ho! Vezměte oheň a posviťte do všech koutů!
/Ozbrojenci vezmou z krbu hořící poleno a hledají/
I tady vidím kapky krve na podlaze, vedou ke dveřím do komory. Kde ty se tu vzaly, královno?
Ginevra Chtěla jsem do oblékárny, ale dveře byly zavřené.
Agrawain /lomcuje dveřmi/ Kde je klíč?
Ginevra Ztratila jsem ho.
Agrawain Škoda. Pak musíme dveře vylomit.
Ginevra /vykřikne v hrůze/Ne! Já nechci!
54
Dveře se rozletí. Vyběhne sir Lancelot, který si kolem sebe přehodil a ovinul královniny šaty a šátky, vyhlíží jako groteskní, fantastický démon. Odstrčí stranou sira Agrawaina, vytrhne jednomu z mužů z rukou poleno, jeho hořící konec vmáčkne siru Agrawainovi do obličeje. Ten vykřikne a padne na zem. Sir Lancelot postupuje, mávaje pochodní, posléze ve zmatku unikne. Zatímco sir Mordred stojí v celém tom zmatku zdánlivě nezúčastněně a pozoruje královnu, objeví sir Gareth ubitého bratra, sira Agrawaina.
Gareth       Agrawain je mrtev! Lancelot zabil Agrawaina! - Mordrede, tady leží náš bratr Agrawain.
Mordred    /siprohlíží královnu Ginevru/ Ještě nikdy jsem neviděl královnu tak krásnou. Jaká škoda, madame, že vás musí můj otec dát zítra upálit.
Svítání
Průvod, který doprovází Ginevru k hranici - duchovní, kat, mniši, vězeňští dozorci - si razí cestu obecenstvem a vychází otevřeným východem do volného prostoru.
Na galerii král Artuš, sir Kay, sir Gawain, sir Mordred a mladičký sir Gareth Artuš        /siru Kayovi, který se dívá dolů/ Přišlo jích mnoho? Kay Ano, králi, pěkný houf lidí, víc žen než mužů, tak už to bývá.
Artuš        Co říkají?
Gawain     /zle/ Jsou nespokojeni. Mají pravdu, když jsou nespokojeni.
Artuš        Dostavili se moji rytíři k popravišti?
Kay Pár jich tam došlo, ale většina se omluvila.
Artuš        Musí být u toho. Na co se vymlouvají?
55
f
Kay Sir Dodinas řekl, že zrovna dnes vdává dceru, sir Orilus musil
domů kvůli dědickým záležitostem...
Gawain     A já tam'taky nejsem! Nechci vidět královnu jak hoří!
Kay Jsi-li toho mínění, že s ortelem není něco v pořádku, mohls to přece
říci během procesu.
Gawain     Co bych měl říkat, nic nevím, já u toho nebyl, když jste to zpunktovali. Jdu ke svým psům, tam mi bude lip. /Odchází/
/Mordred za ním štěká/
Kay /u okna, dívá se dolů/Dyť ani neumí číst, co ten s tím dělá? Vrtí
lejstrem před nosem sem a tam. Měl by si vypucovat brejle. /Pláče/ To se dá takovému ťulpasovi vysokej úřad a ten tam teď stojí a nepřečte ani vobyčejnou vyhlášku.
Mordred Jedná se o rozsudek smrti.
Kay Vy jste pořád tady? Račte opustit galerii! Sem smí jen král.
Mordred Král ale musí taky k popravišti!
Kay Nemusí, nemusí! Podle zákona to není nutné.
/Vystrkuje všechny tři bratry z galerie, mladičký sir Gareth mu uklouzne a schová se/
Však se pak ukáže!
Artuš        Nepotřebuji tě, Kayi.
Kay Potřebuješ vedle sebe někoho, kdo s tebou soucítí.
Artuš        Jen jdi.
Kay V takový smolný den, jako je ten dnešní, jsem zase jednou rád, že
jsem tenkrát nevytáh meč, že jsem ho tam nechal trčet. To jsem měl tenkrát čuch.
Artuš        Jdi už, jdi!
Kay No, tak teda jdu. Zahrajú si špeha a poslechnu, co si lidi povídají.
/Jde dolů/
/Král je sám. Vrhne úzkostlivý pohled dolů kpopravišti; nemůže ten pohled snést, trhne záclonou, aby zakryl okno. Mladičký sir Gareth vypadne zpoza záclony/
Artuš        Co tu děláš?
Gareth      Nemohu tam dolů
Artuš        /vztekle/Rozkázal jsem abyste tam šli.
Gareth       Ano, králi, ale já nemohu.
Artuš        "Já nemohu"! Myslíš si, že jsem ji odsoudil neprávem? /Křičí/Když máš za to, že byla odsouzena právem, musíš taky snést, když bude upálena!
Gareth      To nemohu! To je příliš hrůzné!
Artuš        Chceš se přece stát rytířem.
Gareth      Ano, to chci.
Artuš        Pak se taky musíš učit zabíjet druhé.
Gareth       Ovšem! To je něco jiného.
Artuš        Kolik ti je, Garethe?
Gareth      Bude mi patnáct.
Artuš        Byl jsem tak starý jako ty, když jsem z kamene vytáhl meč. Tenkrát mi bylo čtrnáct.
Gareth      Ach ano, ta slavná historka!
Artuš        Tyji znáš?
57
Gareth       Samozřejmě! Tu zná každý! Je přece v čítankách. Artuš        Líbí se ti? Gareth       Ano, velmi.
Artuš        Co sis při ní myslel, když jsi ji četl?
Gareth      Že bych chtěl být taky tak slavným rytířem na dvoře krále Artuše, jako můj bratr Gawain.
Artuš        A jako sir Lancelot.
Gareth       Ano, i jako sir Lancelot! Ten je ... /hledá výraz, odpovídající řeči mladých lidí/
Artuš        /tiše, opatrně/Bezva?
Gareth       Ano, bezva!
Artuš        Já ti teď řeknu, proč jsem se vyptával. Nevím totiž, jestli jsem . všechno udělal správně.
/Gareth se směje/
Gareth       Král přece dělá všechno správně, jinak by nebyl král. Ten nemůže pochybovat.
Artuš        Tak, a teď už běž.
Gareth      /se zdráhá/ No dobrá, už jdu.
Artuš        Zapomněl sis tu meč! /Chce mu hodit meč/
Gareth       Meč si s sebou nevezmu. Nechtěl bych totiž... myslím, kdyby měl přece jen přijít...
Artuš        Ty myslíš, že přijde sir Lancelot a královnu osvobodí?
Gareth      Kdybych byl sirem Lancelotem, přišel bych a královnu Ginevru osvobodil.
58
Artuš        /vzrušeně/ Kdyby tak přišel! Kdyby tak přišel! Taky jsem už na to myslel! (Chytne sira Garetha, chce ho k sobě strhnou, obejmout/
Gareth      /je zmaten, zvolá/ Ať žij e král! /Běží ke schodům!
Artuš        Dej pozor, sic spadneš ze schodů!
/Gareth prchá pryč. Král Artuš rozhrne odhodlaně záclonu a postaví se k oknu. Neodvažuje se ale pohlédnout dolů. Stojí s odvrácenou hlavou. Vrací se sir Kay/
Artuš Co tam teď dělají?
Kay Modlí se.
Artuš Musíme se taky modlit!
Kay Teď se dívá nahoru!
Artuš Proboha! Vidí mě? /Krčí se/
Kay Nejsi přece u okna, klečíš. Tak tě nemůže vidět.
Artuš Nemohu vstát. Bolí mě v kolenou.
Kay Mám ti pomoct, králi? Pořád se ještě dívá nahoru. Zrovna ji přivazují ke kůlu.
Artuš        Ach, nemohu vstát.
/Pokouší se vstát, znovu upadne. Kay ho vyzdvihne, teď se král musí podívat dolů/
Nemohl jsem dělat nic jiného, Kayi! Musel jsem ji odsoudit!
Spravedlnost, rozumíš, Kayi! Kay Rozumím.
Artuš        Zákon musí být dodržen, rozumíš! Z principu. Kay Rozumím.
Artuš        Tam vzadu vidím na nebi oblak prachu. Vidíš ho, Kayi?
59
Kay
Néé, nic nevidím.
Artuš
Je to prach nebo nějaká koule? Ano, je to koule, která se valí z kopce. Zlatá koule!
Kay
Co jen to vidíš?
Artuš
Lancelot! - Kayi, to je Lancelot!
Kay
Nevěřím.
Artuš
Je to Lancelot! Věděl jsem to!
Kay
/běžípryč/To musím dolů!
Artuš
Garethe, měli jsme pravdu!
/Sir Mordredpádí se vzrušeným křikem, meč v obou rukou před sebou, dolů ze schodů. Pokřik. Hluk boje/
Zpěvák      Tu unesl rytíř Lancelot
tu čarokrásnou paní Robátka v spánku jímal třas v plameni vzdouval sejí vlas vlál modrý závoj za ní
A na krátkou, půlhodinku
svět celičký potemněl
a než přešlo slunce nadhlavník
prošel se po poli zahradník a posbíral šest těl
Když bylo po boji, rozlétly se veřeje bran a dovnitř byli sneseni mrtví.
-1 Gareth zasténal král. A civěl přes zábradlí dolů na chlapcovu mrtvolu, kterou směrem k němu sir Mordred vyzdvihoval s obličejem zkřiveným námahou.Artuš nebyl schopen odvrátit zrak, a sir Mordred stál a ačkoliv neměl síly nazbyt, držel v rukou mrtvolu ve výšce po celou hodinu.
/Ticho/
60