Evropa se rodí v nás. Směšná První, Druhá a Třetí socIalIstická
internacionála byly sama povrchnost: jen a jen slova.
Internacionála ducha je vnitřní, nepřeložitelnádo slov. Má
daleko k tomu, aby byla slovní nabubřelostí, je vytvářena
výtvarnými činy a vnitřní životní silou. Silou duchovní. Tak
se rýsuje nová rovina světa. Nečiníme výzvu k národům:
"Spojte sel" nebo "Spojte s námll". Vůbec k ničemu nevyzýváme
národy. Víme. že ti, kdo se spojí s námi, náležejí
již k novému duchu. Jenom společně s nimi bude možno
ztvárnit duchovní tělo nového světa. Jednejtel
356
I
I
CHRONOLOGICKÁ
TABULKA
1 1866 Zola napsal Můj s a Ion a věnoval ho Cézannovi:
vyšel Dostojevského Z I o čin a t r es t; narodil
se Kandinskij.
1867 Marx uveřejňuje K a pit á I: zemřel Baudelaire;
zemřellngres; nor. Nolde: nor. Bonnard: nar. Kllthe
Kollwitzová.
1868 Nar. Maxim Gorkij.
1869 Tolstoj dokončuje Voj n u a mír: nar. Matisse.
1870 Francouzsko-německá válka: nar. Barlach.
1871 Pořížská komuna: nar. Rouault.
1872 Nar. Mondrian.
1874 První výstava impresionistů v PařížI.
1875 Zemř. Millet: zemř. Corot.
18n Zemř. Courbet, ve vyhnanství.
1879 Zemř. Daumier: nar. Paul Klee.
1880 Nar. Kirchner; nar. Franz Marc.
1881 Vychází Vergův Dům u m I š p u I e (I m a I avo
9 II a): nar. Plcasso; nor. Léger: nor. Gleizes:
nar. Carra.
1882 Nar. Braque; nar. Vianl.
1883 Vyšlo Nietzschovo T a k p r a v i I Z a r a t h u str a.
1884 Založení Salonu nezávislých umělců v Paříži; nar.
Beckmann: nar. Modiglianl.
1885 Zemř. VIetor Hugo: nar. Delaunay; nar. Sironl.
1886 Zola uveřejňuje Dílo; Seurotvystavuje G ran d e
Jat t e; Van Gogh přichází do Paříže; nar. Permeke;
nar. Kokoschka.
1887 Vycházejí Mallarměovy Po é s i e s com pie t e s:
první pobyt Gauguinůvv Bretani; nar. Chagall; nar.
Juan Gris: nar. Arp; nar. Duchamp.
1888 Van Gogh je v Arles; Ensor maluje V jez d Krl sta
do Bruselu; nar.DeChirico.
1889 Světová výstava v Paříži: Verlaine uveřejňuje Par
a II e lem e nt; Van Gogh Je v Salnt-Rémy: výstava
Toulouse-Lautreco v Salonu nezávislých.
357
]

1890	 Sebevražda van Goghova v Auvers-sur-Oise; GauguinOv
pobyt v Le Pouldu; Seurat vystavuje K a nk
á n (Le Chahut).
1891	 Retrospektivní výstava va,n Goghova v Salonu nezávislých;
Gauguinova cesta na Tahiti; zemř. Rimbaud;
zemř. Seurat; nar. Max Ernst; nar. Otto Dix.
1892	 Retrospektivní výstava Seuratova v Paříži; výstava
Munchova v Berlíně; založení mnichovské Secese;
nar. Gromalre.
1893 Nar. Majakovskij; nar. Mirá; nar. Grosz.
1894 Výstava Odilona Redona v Paříži; nar. Sutin.
1895 Vychází Rimbaudovo dílo (P o é s i e s com p , et
es); výstova Cézannova ve Vollardově galerii;
nar. Rosal.
1896 Zemř. Verlaine.
1897 Zoložení vídeňské Secese. jejímž předsedou je
Klimt; vychází Gauguinova N o a - N 00.
1898	 Zemř. Mallarmé; zemř. Gustave Moreau.
1899 Založení berlínské Secese. jejímž předsedou je liebermann;
výstava na b i s t O v Paříži; LaP I um
e věnuje jedno číslo Ensorovl.
1900 Vychází FreudOv V Ýk I a d s nu; rozmach s ece
s e; první cesta Picassova do Paříže.
1901	 Vycházejí Bud den b r o o k o v é Thomase Manna:
retrospektivní výstava van Goghova v Poříži;
Apollinaire přichází do hlavního města Francie; Picasso
zahajuje ..modré údobí"; zemř. Toulouse­
Lautrec.
1902	 Retrospektivní výstava Toulouse-Lautrecova v Paříži;
zemř. Zola.
1903	 Croce zakládá čas. La Cr i t i ca; Paplni zakládá
I I Leo n a r do; Picasso se usazuje v Paříži; založení
Podzimního salonu; cesta Kandinského do Tunisu;
zemř. Pissarro; zemř. Gauguin; retrospektivní
výstava Gauguinova.
1904	 Pirandello uveřejňuje Ne b o žl í k a Mat y á š e
P a s c a I a; výstavy Cézannova. van Goghova.
Gauguinova v Mnichově; Cézannova výstava v Berlíně;
nar. Dalí.
1905	 Fauvisté v Podzimním salonu; založení M o s t u
v Drážd'anech; výstava von Goghova v Drážd'anech;
"ríiiové obdobíll
Picassovo.
JS8
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1
1914
1915
1916
1917
359
Modigliani přichází do Paříže; Picasso začíná malovat
A v i 9 n o n s k é s leč n y. které dokončuje
příštího roku; Matlsse vystavuje S I a st žít; zemř.
Cézanne.

Ve Florencii vychází L a V o c e; Nolde opouští

M o s t; Viani začíná malovat své vyděděnce.

Hostina na počest celníka Rousseaua v Picassově

atelieru; první kubistická plátna Picassova; zemř.

Fattorl.

Kubisté vystavují v Podzimním salonu; založena

Ne u e K (j n s t I e rve r e i n i g u n 9 v Mnichově;

založení a První manifest futurismu; La­

rionovvRuskuvydává Manifest rayonlsmu;

první metafysické obrazy De Chiricovy.

Man I f e st f u tur i s t i c ký chm a I í ř O;

Technický manifest futuristického

malířství; založení revue Sturm v Berlíně;

Kandinskij maluje první al:-straktní akvarel; Nolde

maluje S vat o d u š n í s vát k y. Delaunay

EI ff e lov u věž; Légervystavuje A k t Y v I e s e;

veliká výstava Rouaultova v Paříži.

Retrospektivní výstava Rousseauova u Nezávislých;

založení a první výstava Mo d r é hoj e z d c e

(Der Blaue Reiter); zrození ruského futurismu.

Kubistické pap I e r s c o II é s; vychází Kandin­

ského kniha O d uch o v n o s t i umě ní; vý­

stava futuristO v PařížI.

Vycházejí první povídky Kafkovy; Papini a Soffici

zakládají La cer bu; Apollinaire uveřejňuje Les

peintres cubistes; počátek ruského konstruktivismu

a suprematismu; konec M o stu.

Vypukne první světová válka; první výstava Chagal­

lova v Berlíně; v Anglii Wyndham Lewis a Ezra Pound

zakládají vorticism.

MalevičOv Man i f e s t s u p r e mat i s m u; Ma­

jakovsklj píše O b I a k v k a I hot ách.

Zrod dadaismu v Curychu; počátek metafysického

malířství Carrova; v Mnichově vychází BahrOv essay

Ex p r e s i o n i s m u s; zemř. Boccioni; zemř. Franc

Marc.

Ruská revoluce; založení revue DeS t i j I v Ley­
I
denu; Edschmldova přednáška O ex p r e s I 0nlsmu
v poesiI.
1918	 Německá revoluce a Welmarská republika; P r vn í
manifest dadal Manifest purlsmu
Ozenfantův a Jeanneretův; P r vn í man I f e s t
r e v u e "O e S t I j '''; vycházejí Apollinairovy K aI
i 9 r a my: zemř. Apollinaire; vychází první kniha
básní Garcíi lorcy.
1919	 Založení Bauhausu; v Turlnu vychází Gramsclho
O rdi n e n u o v o (N o v ý ř á dl, v Rímě Valo r I
p I a s t I c I (P I a s t I c k é hod not yl: Cardarelli
zakládá l a Ron d a; Ungarettl uveřejňuje Poh
ř b e n Ý pří s t a v; Chagall pracuje na výzdobě
moskevského 2idovského divadla: Rosal maluje své
první "lidi",
1920	 Vychází Gidův S pat n ě při P o u ta n Ý Promet
h e u s; v Bruselu Galerie Výběr (Gallerle Sélectlonl
uvádí Permeka a ostatní belgické expresionisty;
Gabo a Pevsner uveřejňují Man I f e s t
r e a I I s m u, aby se odlišili od Tatllnova konstruktivismu;
Rodčenko uveřejňuje Man I f e s t p r od
u k t I v J s mu; v Paříži vychází revue ľ e spr I t
N o u v e a u: zemř. Modlglianl.
1922	 Thomas Stearns Ellot uveřejňuje Z p u s t o š e n o u
zem I: vychází Jayceův U II x es: výstava dada
v Paříži: Kandinsklj a Moholy-Nagy vstupují do
Bauhausu.
1924	 Založení "Ctyř blankytných"; fašistický převrat v Ita­
III.
1925	 Vychází Majakovského poema V I a d I mír II j I Č
lenln; Montale uveřejňuje Kosti seple;
Bauhaus přesidluje do Desavy; první Bretonův
S u r r e a I i s t I c kým a n I f e s t: první surrealistická
výstava v PařížI.
1926	 Van Doesburg uveřejňuje Man I f e s tel e ment
a r i s m u v revul O e S t Ijl; první výstava "Novecenta"
v Mlláně; zemř. Monet.
1927	 Brecht píše Tří 9 r o š o vou ope r u; zemř. Juan
Grls.
1928 Breton uveřejňuje S u r r e a I I s m u s a m a I í řs
tví.
1929 O r u h Ý s u r r e a II s t I c kým a n I f e st Breto­
360
I
I nův; Mezinárodní výstava abstraktního umění v Cu­
rychu.
1930 První číslo revue les u r r é a II s m e a u ser·
v i c e	 d e I a révo I u t Ion; Van Doesburg zaI
kládá R e v u e A C (Arte Concretal; zemř. MaJa­
kovskij.
1931 Založení skupiny A b str a cti on- C r é a t i o n
v Paříži.
1931 Vycházlsvazekbásní Potopený hoboj (Oboe
s o m m e r s ol Salvatora Quaslmoda.
1933	 Počátek nacistických persekucí v Německu. zaměřených
proti "zvrhlému" umění; Hitler dává zavřít Bau·
haus.
1935	 Picasso ryje Z á p a s s min o t a u r y (Mlnotauromaquial;
zemř. Malevič.
1936	 Válka ve Spanělsku; Plcasso ředitelem Prada: vycházejí
Eluardovy les ye u x f e r t i I es; zemř.
Vlanl.
1937	 Díla moderního umění Jsou odstraněna z německých
galerií; Picasso maluje G u e r n I k u.
361