ČESKY LID 99. 2012, 3
případě genderovém) stereotypu a tradici. Synům se snaží všemožně vypomáhat a ulehčit studium nebo první zaměstnání. Od dcery jaksi samozřejmě předpokládá, že kromě přípravy na povolání vypomůže v domácnosti. Tento postoj se stupňuje v posledním období života Němcové, kdy Doře vytýká neochotu, přiděluje jí v dopisech řadu úkolů a v podstatě nechává na ní, jak se vypořádá s dluhy.
O výchovném stylu, který Němcová uplatňovala, v žádném případě nelze mluvit jako o liberálním ve smyslu naprosté volnosti dětského chování a jednání. Němcová svým dětem mnohem častěji připomíná povinnosti, morální zásady, poslušnost a zodpovědnost - tedy vlastnosti, jejichž nedostatek jí samotné společnost často předhazovala.
Červen 2012
Literatura a prameny:
Božena Němcová. Korespondence I. 1844-1852. Adam, R. - Pokorná, M. - Skicová Řimalová,
L. - Sommer, S. (eds.), Janáčková, J. (věd. red.). 2003 - Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Božena Němcová. Korespondence II. 1853-1856. Adam, R. - Pokorná, M. - Skicová Řimalová,
L. - Sommer, S. (eds.), Janáčková, J. (věd. red.). 2004 - Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Božena Němcová. Korespondence III. 1857-1858. Adam, R. - Pokorná, M. - Skicová Řimalová,
L. - Sommer, S. (eds.), Janáčková, J. (věd. red.). 2006 - Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Božena Němcová. Korespondence IV. 1859-1862. Adam, R. - Pokorná, M. - Skicová Řimalová,
L. - Sommer, S. (eds.), Janáčková, J. (věd. red.). 2007 - Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Božena Němcová. Sborník ke 140. výročí úmrtí. 2002 - Praha.
Božena Němcová ve vzpomínkách. K stému výročí smrti Boženy Němcové. 1961 - Praha. Božena Němcová. Život - dílo - doba. 2006 - Česká Skalice: Muzeum Boženy Němcové. Korespondence a zápisky Boženy Němcové. 1913 - Praha: Vincenc Vávra. Ulehla, Vladimír: 2007 - Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora. Jičín.
Contact: PhDr. Marie Bahenská, Ph.D., Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, Czech Republic, e-mail: bahenska@mua.cas.cz.
ČESKÝ LID 99.2012.3
STATI / ARTICLES
LÁSKY
FERDINANDA PRAVOSLAVA FINGERHUTA NÁPRSTKA. KULTURA A STRAVA ČESKÉ VLASTENECKÉ SPOLEČNOSTI 2. POLOVINY 19. STOLETÍ POHLEDEM NÁPRSTKOVA DENÍKU
MILENA SEČKA
Passions of Ferdinand Pravoslav Fingerhut Náprstek. Culture and cuisine of the Czech patriotic society of the second half of the nineteenth century as seen through Naprstek's diary
Abstract: Among the admirers of Božena Němcová belonged also the Prague brewer Ferdinand Fingerhut. In the correspondence of Božena Němcová he was almast always alluded to in connection with eating, drinking or theatre. As reveals his diary from the years 1886-1887, food, drinks and theater played very importem role in his life. The preserved diary is, first and foremost, a cokery book that reveals the everyday life of the bourgeois household and its dietary regimen in the second half of the nineteenth century. Besides, for Ferdinand Fingerhut and his daughter Božena were very important the home musical-declamation entertainmants that they organized in their household. Music and recitations were performed in presence of such personalities as Antonín Dvořák. Karel Bendi, Helena Róslerová or Otýlie Sklenářová Malá. The diary thus also renders possible the study of the cultural activities of this important patron of the Czech theatre.
Key words: Božena Němcová, Ferdinand Fingerhut, Antonín Dvořák, bourgeois cuisine, Czech theatre.
319
ČESKÝ LID 99, 2012, 3
Uvod
„To on začastépřinese také kus šunky- nebo pečeného kuřete, ale se mnou to také hned sní. Já mu ale za to musím všelicos napsat a číst. Jen kdyby nebyl takový sprosták; jako všickni, tak i on ví, že se mnou smi mluvit otevřeně, a proto i on mi všecko povi, a onehdy mi také řekl, že bych se mu Ubila, já mu také řekla své mínění a on si zakousl kus šunky a zajed to. "'
Takto emotivně popisuje Božena Němcová v dopise svému muži jedno z četných setkání s Ferdinandem Fingerhutem, který si jí nejen vážil, ale také se jí marně dvořil. I když je dochován jen jediný dopis Ferdinanda Fingerhuta Boženě Němcové, v korespondenci s rodinou či přáteli se Němcová o Ferdinandovi zmiňuje mnohokrát. Většinou o něm mluví jako o Halánkovi,2 Ferdovi, Fingerhutovi či dokonce o Klassikerovi. První zmínky jsou až z roku 1852, ale patrně se znali již ze čtyřicátých let.3 Je zajímavé, že téměř všechny poznámky o Ferdinandovi jsou spojeny s jídlem, pitím nebo s divadlem.
Ferdinand Fingerhut (1824—1887) byl starším bratrem Vojty Náprstka. Vystudoval pivovarnictví, odešel na zkušenou do Německa, Švýcarska, Belgie a Anglie, ale nejvíce si oblíbil Francii, kam se později několikrát vracel. V revolučním roce 1848 se angažoval ve studentském hnutí (byl velitelem 17. setniny národní gardy) a prokázal, že je aktivním českým vlastencem s přijatým jménem Pravoslav. Zatímco se jeho bratr Vojtěch snažil uplatnit v americké emigraci, pomáhal mu finančními „výpomocemi" důstojně přežít. Na čas matka přenechala Ferdinandovi vedení živnosti pivovarnické a vinopalnické U Halánků, a když se osvědčil, v roce 1860 mu zakoupila Černý pivovar na Karlově náměstí. Ferdinand tak získal nezávislost a možnost věnovat se svým vlasteneckým aktivitám. Mimo jiné se snažil také potřebným vypomáhat dodáváním alkoholických nápojů - ať již Boženě Němcové nebo jejímu muži do vězení, kde byl za organizování pohřbu Karla Havlíčka. Organizace pohřbu se ostatně účastnil i Ferdinand; především zaplacením a vydáním zakázaných úmrtních oznámení, ale on potrestán nebyl. Božena se o tom zmiňuje v dopise Lamblovi: „Halánek vlastně nejvíce se o vše staral... Hodný kus ješitnosti je při každém jeho činu, ale kde se jedná o to, ukázat vlastenectví, tu se nedá Halánek zahanbit. Palacký- se až bál těch jeho příprav... "4
Dopis Boženy Němcové Josefu Němcovi ze dne 13.6. 1857. Božena Němcová, Korespondence III, 1857-1858. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2006: 128-136.
Ferdinand Fingerhut bydlel u své matky v domě U Halánků na Betlémském plácku na Starém Městě pražském.
O setkáních s Boženou Němcovou se zmiňuje v deníku z roku 1845 bratr Vojtěch Náprstek. Rukopis v knihovně Náprstkova muzea.
Dopis Boženy Němcové Dušanu Vilému Lamblovi ze dne 2. 8. 1856. Božena Němcová, Korespondence II, 1853-1856. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2004: 262-264.
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprstka
Další Ferdinandovou zálibou vedle Francie a vlasteneckých aktivit se stala hudba a české divadlo. Božena Němcová se zmiňuje o vstupenkách, které dostala od Ferdinanda a jednou popisuje i komickou situaci z představení: „Najednou ti v druhém aktu - trkne mne cosi do ramena - já se ani neohlédla, aby mi ani slůvko neušlo, ono zase, tu se obrátím a Halánek vedle mne spí a hlavou sem tam klátí. Na mou duši jsem nevěděla, mám-li se smát, nebo stydět za něho. "5 Velká spisovatelka pro Ferdinanda nejen psala adresy či opisovala texty, ale také například překládala divadelní hru.
Rodinný život Ferdinanda Fingerhuta nebyl jednoduchý. Matka mu našla vhodnou nevěstu, ale ta ho po čtyřech letech opustila a ještě několik let se táhly spory o paternitu a soudní vyřízení rozvodu. Své dcery6 dal Ferdinand na vychování do rodiny k ženě, kterou miloval, a sám se věnoval živnosti a divadlu. V roce 1873 zemřela Anna Fingerhutová a v poslední vůli odkázala rodinný podnik mladšímu synovi Vojtěchovi, což vyvolalo mezi bratry rozkol, který se již nikdy neurovnal. V roce 1877 Ferdinand prodal Černý pivovar a sám odjel s dcerou do Paříže, kde ji desetiletou nechal v internátní škole.
V roce 1880 se vrátili do bytu v Černém pivovaru na Karlově náměstí, kde byl Ferdinand až do své smrti v nájmu a žil z renty. Dcera chodila do Vyšší dívčí školy, soukromě se učila na klavír, u rodilých Francouzů brala hodiny francouzské literatury a také se učila rusky. Od roku 1882 začal Ferdinand Pravoslav ve své skromné domácnosti pořádat hudební matiné, která později nazval Slovanské hudebně deklamatorní zábavy. Na programu byla především klavírní čísla (v domácnosti byly dva klavíry a občas se hrály skladby pro osm rukou) často v interpretaci hostitelovy dcery, a také recitace v provedení herců českých divadel, ale i samotného hostitele. Ferdinand byl od studií rovněž velkým příznivcem českého divadla.7 V roce 1850 podepsal výzvu Sboru pro zřízení českého Národního divadla k veřejným sbírkám, později jednal se zahraničím ohledně dramaturgie, a také mnohé hry z francouzštiny přeložil. Několikrát vypsal ceny za vytvoření původního českého historického dramatu, které vyústilo v Cenu Ferdinanda Pravoslava Náprstka,8 kterou pod patronací Svatoboru ustanovil ve své závěti.9
Dopis Boženy Němcové Čeňku Bendlovi ze dne 7.1.1857. Božena Němcová. Korespondence III, c. d.: 40-42.
Ludmilu (1864-1870) a Boženu (1866-1939) dal v roce 1869 do pěstounské péče k Ludmile Staňkové.
Paměti Josefa Vácslava Frice. Praha 1885. díl I.
Jméno Náprstek mu bylo povoleno Místodržitelským dekretem v roce 1880 místo původního Fingerhut.
Nadace se týkala historického dramatu, národní veselohry a obrazu z českého národního nebo společenského života. K nejznámějším oceněným hrám patří Kvapilova Princezna Pampeliška, Šrámkovo Léto a Čapkovo RUR.
320
321
ČESKY LID 99. 2012. 3
Náprstkův deník
Poslední dva roky Ferdinandova života (tj. 1886-1887) podrobně zachycuje jeho deník, který je unikátním dokumentem. Je především každodenním příkazníkem kuchařce, co má nakoupit a co vařit, ale mimo to se zmiňuje také o kulturních událostech konaných jak v domácnosti, tak rovněž v pražské společnosti. Je psán pečlivě a pravidelně do silných sešitů,10 česky (jen výjimečně francouzsky, ale s dceřiným překladem do češtiny) a dobře čitelným rukopisem. Ve Ferdinandově domácnosti žila v té době kromě jeho dcery jen kuchařka a na výpomoc docházela pradlena a v případě potřeby i sousedka. Chyběla zde tedy „paní domu", která by každodenně připravovala pro kuchařku příkazy. Ferdinand tuto roli ne-přenechal své tehdy již téměř dvacetileté dceři, ale ujal se této ženské role sám. Ze zápisů je vidět, že jídlo pro něho bylo velmi důležité a vymýšlení jídelních menu bylo vítaným zpestřením života.
V první řadě tedy deník vypovídá o skladbě stravy Ferdinandovy domácnosti. Sám ji charakterizuje jako českou, zdravou, chutnou a levnou. I když byl finančně zajištěn, přesto je z deníku vidět, že se svým způsobem opravdu šetřilo, a dokud se nezkonzumovaly zbytky jídel, nekupovaly se nové potraviny. Každý den obsahuje zápis týkající se oběda s příkazem na nákup surovin, stanovení přesné hodiny oběda a tytéž pokyny týkající se večeře. Pokud se ten den konala nějaká důležitá akce, je rovněž zmíněna a je jí popřípadě i přizpůsobena hodina stolování. V této domácnosti se tak obědvalo někdy v rozmezí od 10 do 14 hodin a večeřelo kolem osmnácté hodiny. Navíc Ferdinand připojuje často různé poznámky, které svědčí nejen o jeho vlasteneckém nadšení (Jen v práci a vědění jest naše spasení!), ale i humoru {Udělám dnes v parní lázni ze sebe pouhý škvarek a poletím jako pírko domů!). Zajímavostí zápisů je, že v soupisu uvádí postupně číslované „Novinky", tedy jídla, která se dlouho již v jeho domácnosti nepodávala nebo se vůbec nikdy nepřipravovala. Od čísla 33 je i graficky zvýrazňuje, takže se čtenář v deníku lépe orientuje a sám autor se příliš neopakuje. Celkem je v denících zaznamenáno 385 novinek a u většiny je také zaznamenán přesný návod přípravy. U první stovky je receptů méně a pro kuchařku patrně nebyla příprava neznámá. Frekvence jednotlivých novinek je odlišná, někdy se připravovaly dvě denně, někdy až po několika dnech. Po první dvoustovce novinek to autor okomentoval: „Během úplných sedmi měsíců od 10. ledna 1886 až do 10. srpna 1886 vypravil jsem 200, pravím dvě stě rozličných jídel, rozmanité polévky a různé omáčky k masu v to nepočítaje. Byla to dosti namáhavá práce,
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprslka
10   Děkuji Doc. PhDr. Ludmile Sochorové. CSc. za upozornění na pramen a rodinám potomků Ferdinanda Fingerhuta-Náprstka za laskavé zapůjčení deníků.
zvláště an já k tomu hledím, aby vedle dobrých a zdravých jídel byla také zároveň laciná jídla upravena a požívána, neb o drahotu není co stati. " Vzhledem k tomu, že u některých jídel je poznámka, že toto bylo oblíbené jídlo v domě LI Halánků nebo U Černého orla," můžeme si udělat představu také o jídlech připravovaných v pražské měšťanské domácnosti na počátku 19. století. Autor poznamenává, že nepoužil žádnou kuchařskou knihu (alespoň v počátcích jistě), a to svědčí o Ferdinandově neobvyklém kulinářském zájmu, který se jistě prohloubil během jeho zahraničních pobytů. Kromě českých jídel je zde uváděno více receptů s přídomkem „na francouzský způsob", které dokumentují jeho frankofonní zaměření. Pokud může, zdůrazňuje český nebo slovanský původ jídel: „ Vůbec všechno, co ze slovanských bratrských zemi pochází, ať jsou to nápoje nebo jídla, má zvláštní původní ráz do sebe, a znamenitou, rozkošnou chuť u všech vzdělaných evropských národů oblíbenou! Sláva Slovanům slouti Slované! Slavme slavně slávu Slávův slavných!"
O tom, že Ferdinand dbal i na kvalitu jídel, svědčí jeho příkazy, kde potřebné suroviny kupovat. Zmiňuje některé konkrétní adresy lahůdkářství, uzenářství i krupařství. Aby zjistil, kde mají např. nejlepší slanečky, posílal kuchařku postupně nakupovat do různých obchodů a podle výsledku se pak rozhodl. Ačkoliv domácnost tvořily tři osoby, ze soupisu je vidět, že Ferdinand si jídlo dopřával ve větším množství. Ostatně na to poukazuje v jednom z dopisů již Božena Němcová Žofii Rottové: „ V duchu vidím originálního pana Halánka, jak žije a tyje, a slyším ten jeho srdečný smích. "u
Záliba v jídle vedla u Ferdinanda k nadváze, kterou podle deníkových záznamů řešil návštěvou parních lázní a později i drastickými dietami: „Největší dieta, kterou jsem já už několikráte provázel, jest, tři dni za sebou, tj. 72 hodin docela ničeho nepojídati a teprve čtvrtého dne půl libry nebo 'A kila hovězího masa požívali a docela nic jiného. Mezi tím se musí hodně chodit, každodenně nejméně šest až deset hodin v lesním a zahradním vzduchu ztráviti a se pohybovati. "
Je pravda, že se tímto způsobem dostal ze 152 kg na 131, ale brzy je opět nabral, i když v pátek dodržoval půst a páteční zápisy začínaly slovy: „Pátek postem oslavovati, zádně maso nepojídati!" Objevuje se také poznámka: „Boží pátek postní den. Žádné maso koupit ani požívati, snad nějaké masité zbytky. " Ještě pregnantněji zní příkaz pro postní týden: „Začíná svatovečernípostní týden, nedá se tedy žádné hovězí maso. Jen výborný český hrách se škvarkama
V domě U Černého orla Na Poříčí žila Ferdinandova teta Barbora Serafínová (1780-1852). která zde měla krupařství.
Dopis Boženy Němcové Žofii Rottové ze dne 19. 9. 1852. Božena Němcová, Korespondence I. 1844-1856. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2003: 256-258.
322
323
ČESKÝ LID 99. 20/2, 3
s pěkným mladým vepřovým bůčkem, % kila nebo I 'A libry těžkým. " O tom, že měl Ferdinand i odlišné představy o postu nejen co do obsahu, ale i množství, svědčí předpis pro Velký pátek, který obsahoval k obědu rybí polévku, českého kapra na modro, Jidášové mazance, 6 vajec na hniličku se třemi slanými rohlíky a zbytek vdolků od včera. K večeři pak rybí polévku a zbytky od oběda. Tento soupis pro den, kdy se dodržoval nejpřísnější půst nejen od masa, ale i od množství, svědčí o mnohém.
Minimálně jednou týdně se Náprstkova domácnost rozrůstala o další strávní-ky. Pravidelně ve čtvrtek přicházeli „velevážení hosté", které tvořili skladatel Antonín Dvořák, Karel Bendi, ředitel Národního divadla František Šubrt a jiní, kteří po obědě „muzicírovali". Ve čtvrtek se proto vařilo ve větším množství o více chodech, a také s ohledem na ,, Veličenstva Královských Tónů" se objevovala tradiční česká jídla, jako byly Dvořákovy oblíbené české vdolky nebo krupičná kaše (vždy jako jeden z pěti až šesti chodů). Ve větším množství se také vařilo o svátcích a v den, kdy se konaly hudebně deklamatorní slavnosti a hosté se popřípadě zdrželi na večeři.
Co se týká složení jídelníčku běžného dne, oběd se vždy skládal téměř výhradně z hovězí polévky (jen v pátek se vařila zeleninová), která se buď podávala s nějakou zavářkou, nebo jako základ pro polévky zeleninové (bramborové, čočkové, hrachové apod.). Následovalo hlavní jídlo s přílohou, bez moučníku a dezertu, v sezoně někdy se salátem. Co se týká masa, nejoblíbenější bylo hovězí, telecí, skopové, vepřové, srnčí a zajíc. Z drůbeže kuřata, husa, kachna, krůta, holub, perlička, tetřev, koroptev, kvičala, lyska a drobní ptáci. Podobně široký sortiment se týkal i ryb: kapr, štika, mihule, lín, losos, candát, úhoř, sumec, slanečci, sardele a nelze opomenout ani škeble, raky a žáby. Z uzenin se podávala nejčastěji pražská šunka, párky, klobásy, sezónně jelita a jitrnice. Z bezmasých jídel převládala dušená zelenina, makové buchty, krupicová kaše, nudle s mákem a ovocné knedlíky. Jako příloha byly nejčastější brambory (různé druhy), rýže, nudle a houskové knedlíky. Téměř denně se vařila k hovězímu masu omáčka, a to smetanová, houbová, křenová, cibulová, sardelová nebo koprová. Sezónním salátem byl hlávkový (často s vařeným vajíčkem natvrdo), celerový, mrkvový, zelný a bramborový. Při hostinách pro větší společnost se na závěr podával vždy Harrachovský smetanový sýr. Drobné sladké cukrovinky se nepekly, vánočky a mazance se kupovaly. V tom Ferdinand funkci matky, jako pečlivé dohlížitelky na dceřino kuchařské umění, nenahradil. I když, jak vyplývá z poznámek, dcera se na přípravě jídla rovněž podílela: „ Sláva sestavovateli rozmanitých, zdravých, měšťanských pokrmů a Boženě spanilé vykonavatelce tohoto blahodárného silného a lahodného programu, - sláva též obratné kuchařce. - Všem sláva! Sláva trojnásobná!"
___Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslma Fingerhuta Náprstka
Ačkoliv jsou jídelní lístky základem deníkových zápisků, přesto jsou neméně zajímavé informace o akcích, kterých se Ferdinand Náprstek se svou dcerou účastnil. V neděli 7. února 1876 pořádal Domácí slovanskou hudební a deklamatorní zábavu, které se účastnily jen dámy a bylo přítomno asi 15 osob, včetně Boženiny profesorky, klavírní virtuosky Heleny Rôsslerové. Další Slovanská zábava se konala 7. března 1876 a celý program byl sestaven jen ze skladeb Antonína Dvořáka. Kromě samotného skladatele bylo přítomno na 15 osob zpívajících, recitujících či hrajících na strunné nástroje. 4. dubna 1876 se konala již čtrnáctá Domácí slovanská hudební a deklamatorní zábava, na kterou zval Ferdinand Náprstek tištěným programem; přítomno bylo téměř třicet osob. Program byl sestaven opět ze skladeb Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Jana Ladislava Duška, Josefa Nešvery, Karla Bendla, Bedřicha Smetany aj. Třetí sezonu domácích zábav uzavřela patnáctá, konaná 2. května 1886. Pozvánka nese v záhlaví heslo: Zvelebujme a pěstujme deklamaci, zpěv a hudbu v duchu Českém, v duchu samostatném, Slovanském! Chraňme se ubohých rádců, kteří žádají, abychom se neustále po Němcích opičili, a po Wagnerovsku komponovali! - Pokračujme zpěvem, hudbou a deklamaci naší samorostlou cestou Českou, cestou původní. Slovanskou! Slovanský program byl opět sestaven ze skladeb převážně českých (ze zahraničních byli zastoupeni jen F. Chopin, A. Rubinstein, A. Dreyschoch a L. v. Beethoven). Přítomno bylo více než třicet osob, které se dobře bavily až do pozdních večerních hodin. Čtvrtá sezona byla zahájena šestnáctou zábavou 5. prosince 1886. Tištěná pozvánka je uvozena obdobným heslem jako minulá a z výběru slovanských autorů vybočovali jen W. A. Mozart, F. Liszt a L. v. Beethoven. Nově je na pozvánce vytištěn také přehled následujících zábav zimní sezony (celkem pěti) a s datací „Ve Slovanské Praze dne 20. listopadu 1886" jsou podepsáni: Božena Náprstkova a Ferda Pravoslav Náprstek, číslo 292-11, Karlovo Náměstí, „ Černý pivovar", v patru prvním.
Protože počet účinkujících stále vzrůstal, musel Ferdinand 30. prosince několik tuctů talířů, talířků a rozličných mís přikoupit, také lžičky k čaji, vidličky a nože. V roce 1887 se konala sedmnáctá domácí zábava již 2. ledna, program byl označen jako polský a hudba i slovesné ukázky byly skutečně jen od polských autorů.
Další zábava byla plánována na 6. února. Pán domu v deníku na ten den připomínal: „O dvanácté hodině musí býti všechno nádobí umyté, kuchyně také, pokojíček důkladně vyklýzený, aby si tam dámy a slečny mohly pohodlně šaty a klobouky slíkat a ukládat. - Páni své klobouky a svrchníky v jídelně ukládají, - do almar a na věšák pohyblivý. " Program byl sestaven Na oslavu našeho ve-leslovutněho skladatele pana Antonína Dvořáka a za jeho laskavé přítomnosti.
324
325
ČESKÝ LID 99. 2012. 3
Ze skladeb našeho věhlasného mistra, celou Evropou obdivovaného, - a tedjiž také za oceánem v daleké Americe velebeného. K Dvořákově hudbě v podání klavírů a smyčců se přednášely verše Jaroslava Vrchlického a Svatopluka Čecha.
V neděli 6. března se konala devatenáctá domácí slovanská zábava, tentokrát výhradně z děl ruských autorů. Pořadatelé se připravili opravdu důkladně a rozeslali pozvánky více než devadesáti osobám a redakcím časopisů, mimo jiné i Ladislavu Zavrtalovi, českému hudebnímu skladateli žijícímu v Londýně, na čtyřicet adres do Ruska (včetně P. I. Čajkovského, E. Nápravníka, M. A. Balakireva, V. Lauba aj.), D. V. Lamblovi do Varšavy, T. Stolzové do Milána a dalším do Uher, Bosny a Francie. Z českých zemí byli pozváni vlastenci z Prahy, Mělníka, Liběchova, Dolních Beřkovic, Rakovníka, Chrudimi, Pardubic, Nymburka, Křince, Roudnice ad.
Dvacátá domácí slovanská hudební a deklamatorní zábava se konala v neděli 3. dubna 1887. V záhlaví pozvánky je vytištěno: Začátek určitě o třetí hodině odpoledne. Konec po půl sedmé hodině. (Poslední zábava čtvrtého ročníku.) Český program na oslavu našeho znamenitého skladatele pana Karla Bendla a za jeho laskavé přítomnosti jest program sestaven ze samých skladeb našeho výtečného mistra. Program tvořilo celkem patnáct vystoupení hudebních (piano, housle, violoncello, zpěv) a dvě recitační z díla Jaroslava Vrchlického a Elišky Krásnohorské. Na závěr jsou data dalších pěti plánovaných zábav v zimní sezoně, ale ty se již nekonaly. Pozvánky byly rozeslány na více než devadesát pražských adres, kde kromě umělců a hudebníků byli zastoupeni i politici (Rieger, Bráf), přátelé Schwarzenbergové a Lobkovicové, vysokoškolští profesoři, literáti a novináři. Pozván byl i bratr Vojtěch Náprstek a Josefina Náprstková. Je to jediný případ, kdy je v deníku bratr vzpomenut. Na svátek sv. Josefa nařizuje Ferdinand poslat švagrové k svátku velkou kupovanou vánočku a v roce 1887 zmiňuje, že 23.4. je svátek sv. Vojtěcha, ale bratra nejmenuje. Za léta 1886-1887 Ferdinand navštívil matčin dům jen jedenkrát, a to 24. dubna 1887: „Mezi 10tou a litou hodinou půjdeme k Halánkovům na otevření výstavy ,Národních krojů ' v Průmyslovém museum - vlastně .výstava národního vyšívání'. " A na závěr zápisu toho dne dodává: „Dnes jest tomu právě 100 roků, co se moje zvěčnělá matka narodila."
Další zajímavé informace deníku se týkají kulturních a společenských akcí, které se konaly mimo Černý pivovar. Jednak dokládají Ferdinandovu činnost v rámci spolků a společností (spolek vinařský, Hostimil, dramatická porota Národního divadla aj.), ale také jeho četné návštěvy divadel a koncertů. U mnohých představení rozepisuje obsazení a další podrobnosti k provedení a k jednotlivým aktérům. Méně informací zapisuje k navštíveným koncertům (Hlahol,
Milena Sečká: Lásk\- Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprstka
Žofínský sál, Národní divadlo. Rudolfinum), ale i tak je vidět, že Ferdinand vedl velmi bohatý společenský život.
Zcela zvláštní druh zápisu, který z větší části vytvořila dcera Božena, se týká letních pobytů na dovolené a výletů. V roce 1886 trávil otec s dcerou léto (tři neděle) u přátel v pivovaře v Klášteře u Mnichova Hradiště a pobyt spojil s drastickou dietou, která spočívala v úplném postu, pití minerální vody, koupání a plavání a v pěších vycházkách.
Zde si Ferdinand poprvé stěžuje na pálení v nohách, které si chladí v Jizeře, a na puchýře způsobené nadměrnou chůzí. V době jeho pobytu byl v Mnichově Hradišti divadelní spolek i kočovná společnost, a tak Ferdinand holdoval divadlu i na letním bytě. Každé představení v deníku okomentoval, včetně obsahu, obsazení, návštěvnosti a prodaných vstupenek. V polovině září odcestoval do Itálie na výstavu vín, kde působil jako rozhodčí, a dceru ponechal v Klášteře. Do Prahy se vrátili až posledního října. Boženin popis dokumentuje život na vesnici s radostmi (posvícení) i problémy (požár). V příštím roce hledal Ferdinand nový letní byt a během několika podrobně popsaných výletů (i s cenami za nájem) si nakonec vybrali bydlení v Liběchově u Mělníka. Přijeli sem 14. července 1887 a poslední zápis v deníku končí 29. července. 16. srpna Ferdinand Pravoslav po krátké nemoci v Praze skonal.
Ačkoliv se zdá, že deník popisuje z větší části jen jídlo a hudbu, nepřímo vypovídá o svém autorovi. Jazyk, styl i sloh svědčí o muži se silným vlasteneckým cítěním, vzdělaném a společensky velmi zběhlém. Víme, že hodně četl, dokázal veřejně recitovat a všemi silami usiloval o povznesení českého divadla kvalitním repertoárem a také získáváním předplatitelů. O tom se ostatně zmiňuje v korespondenci i Božena Němcová již v roce 1857.13
Své vlastenecké nadšení uplatňoval i v jazyce, který je téměř bezchybný, a občas si neodpustil rovněž lingvistické napomenutí: „Pažitka, ošlejch menší, v obecní mluvě chybně šnitlík, vyhýbejme se tomuto švábskému výrazu a užívejme provždy a všude pěkného českého výrazu pažitka. "
Skrze potraviny se dovídáme i o jeho obdivu k některým osobnostem, např.: „Malečský meloun zavařený, - konserva prima qualita z panství malečské-ho pana Dr. Františka Ladislava Riegra, všeobecně milovaného vůdce národa Českého a všech Slovanů v mocnářství Rakouském! Sláva Riegrovi! Sláva!
Sláva! Tisícerá sláva!"
Při čtení těchto zápisů se zdá, jako by autor oslovoval více čtenářů; kuchařka, i když byla průvodkyní dcery Boženy na výletech a na letním bytě, jistě
13   Dopis Boženy Němcové Josefu Němcovi ze dne 20. 6. 1857. Božena Němcová. Korespondence ///,c. d.: 139-141.
326
327
ČESKY LID 99. 2012, 3
neocenila všechny tyto Ferdinandovy nadšené poznámky. Ostatně ona je v deníku několikrát zmiňována a někdy i s laskavou kritikou: „ Tyto rohlíčky (brambory - pozn. MS) se pořádně uvařeji - ale né rozvářejí na cucky a kaši učiněnou -jak to naše dovedná kuchařka obyčejně dělává. Naše kuchařka dovede rozličná jídla upravovat, ale nejchutnější národní jídlo - totiž výtečná zemčata důkladně uvaří ti a celé na stůl postaviti, to dosaváde nedovedla. " O tom, že psaní deníku přikládal důležitost, svědčí i to, že výslovně nabádá, aby se na dovolenou nezapomněl přibalit tento sešit včetně již jednoho popsaného.
Deník přináší i drobné poznámky, které dokreslují běžný život v Praze: návštěva křížové cesty na Petříně na Velký pátek, kam Ferdinand vyrážel s dcerou již ve tři hodiny v noci za svitu luceren; Petřín pak navštívila Božena s kuchařkou Amálkou ještě jednou dopoledne (206 schodů) a odpoledne Ferdinand objížděl drožkou boží hroby v pražských kostelích - stihl jich sedm. Zajímavé jsou i mimochodem zmíněné poznámky, které rozšiřují již známé informace týkající se např. živnosti matky (Anny Fingerhutové), letní domácnosti Antonína Dvořáka,14 hromadné návštěvy Prahy americkými Čechy nebo zajímavé postřehy z navštívených míst v Čechách. Náprstkovy popisy jsou velmi přesné a jednoduché, obšírnější výklad přenechával dceři.
Ostatně dceři organizoval život podle hodin a určoval také, kam půjde: „Božena s kuchařkou Amálkou musejí hned dnes do výstavy do velkého nového Zofinského sálu přijíti, všechny vystavené věci důkladně prohlídnout a proskou-mati. Božena podá dnes písemní zprávu do této knížky podle vytištěného výstavního katalogu, kterého koupí dva výtisky. " Vzhledem k tomu, že se jednalo o výstavu hostinských potřeb spolku Hostimil, nebyly jistě všechny vystavené exponáty předmětem zájmu dvacetileté dívky. Ferdinand také přísně dohlížel na to, aby se dcera zdokonalovala ve hře na klavír. O tom, že neorganizoval život jen dceři, svědčí i telegram, který zaslal svému příteli Brejchovi v Klášteře, kam se chystal přijet na letní byt: „Oznámíme den odjezdu docela určitě telegramem. Skládáme veleúctu milostpaní manželce a matince. Pozdravujeme roztomilou slečinku dceru a slečnu vychovatelku. Prosíme slečnu vychovatelku a virtuosku na piano, aby laskavě nastudovala těžké čtyřručné skladby pro piano do Kláštera zaslané. Naše hudba Česká, Polská, Ruská, Srbská a Slovanská vůbec j es t i pravý' Božský požitek a učiněná Rajská zábava. Sláva Vám! Sláva! Božena a Ferda Náprstek. "
Po ochladnutí kontaktů mezi bratry byla dcera jediná blízká příbuzná, a tak Ferdinand zastával nejen roli otce, ale i matky a společnice. Pokud možno ji
14   Letní dům ve Vysoké u Příbrami navštívil Ferdinand s Boženou 30.5. 1887, když hledali letní byt a také zde u Dvořákových přenocovali.
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprstka
všude doprovázel (slečna Božena se neustále procházela, buď se slečnami páně pflanzerovými, nebo se slečnami Šrámkovými, viděla celý ostrov ...já bohužel musel jsem neustále na jednom místě sedětijako tlustá husa na vošatce, a na stráži býtí), rozhodoval, co bude nosit (o desáté hodině koupím Boženě látky na dvoje nové šaty, o půl jedenácté budeme obědvati a pak musím nevyhnutelně do parní lázně) i co bude jíst (na velký pekáč udělá se 6, pravím šest buchet stejných, totiž tři buchty mákem nadívané a tři buchty domácí ovocnou zavařeninou nadívané. Pro mě se nechají dvě krajní buchty se zavařeninou a jedna krajní buchta s mákem. Slečna Božena dostane jednu buchtu dle libosti, Amálka dostane jednu buchtu. Pro paní pradlenu dají se dvě buchty, které zbydou).
Přesnost až pedanterie dělaly z Ferdinanda dobrého organizátora, jeho humor a kontakty zase vyhledávaného společníka. Z četných pokusů zhubnout je patrná i silná vůle: „Jsem také se svou letošní kurou nad míru spokojen a skáču samou radostí jako pětadvacetiletý mladík! Na vzdor tomu, že mám 62ku na zádech. Račiž mně Pánbůh zachovati po delší dobu v tomto růžovém humoru a při stálém zdraví a rodinné spokojenosti!"
1 když se v deníku objevují malé narážky na problémy s nadváhou a chůzí, snažil se Ferdinand ulevit mastmi, parní lázní, plaváním a dietami. Mezi nimi se ovšem vracel k zažilým stravovacím návykům, a tak diety neměly valného účinku. Je zajímavé, že i Ferdinandův bratr Vojtěch měl velkou nadváhu, ač strava pro něho nehrála takovou roli jako pro bratra. Oba vyšli z jedné rodiny s určitými stravovacími zvyklostmi. Matka Anna Fingerhutová, která byla známá svou šetrností, dávala přednost jídlům jednoduchým, laciným a výživným. Ferdinand se naproti tomu při svých cestách seznámil s různými kuchyněmi a ve Francii si rychle zvykl na chutnou pestrou stravu, kterou z domova příliš neznal. Je jisté, že po návratu domů se snažil jídelníček i kulturu stolování napodobovat. Vypěstoval si velký cit pro chutě a vůně a byl schopen chuťově rozeznávat různé
druhy brambor i raků.
Naproti tomu mladší bratr Vojtěch odešel na studia do Vídně, kde často žil jen „o bramborách", a během desetileté emigrace v USA mu strava sloužila pouze k přežití. Ve svých denících se Vojtěch o jídle zmiňuje jen jednou, a to v souvislosti s oslavou Vánoc: „Jednoduše jsem slavil Štědrý večír: 2 roztrhané rybičky, omeleta, čaj. "[S Desetiletý pobyt byl pro něho spojen s nedostatkem financí, a tak jídlo bylo jen potřebou k živom. Po návratu se pak přizpůsobil matčině kuchyni, která zůstávala konzervativní. Když se oženil, slovenská kuchařka uměla jen velmi jednoduchá jídla, která hosty příliš nepřitahovala. Navíc bylo třeba
Zeyer Julius, Kostra deníku Vojty Náprstka. S. 140. Rukopis uložen v knihovně Náprstkova muzea.
328
329
ČESKY LID 99. 2012. J
peněz na nákup knih a muzejních exponátů. Zatímco Ferdinand pořádal nákladné a opulentní hostiny, jeho bratr obědval, až když hosté odešli.
Ferdinand považoval dobré jídlo za součást společenského kontaktu: když se dvořil Boženě Němcové, činil tak u jídla, které pro něho znamenalo potěšení. Pro velkou spisovatelku naopak bylo jídlo jen životní nutností, a pokud nějaké dostala, snažila se o ně podělit s dalšími potřebnými. To, že Ferdinand jídlo, které přinesl, s ní také snědl, považovala za hulvátství a neomalenost. Nemohla tušit, že i jídlo může umocňovat milostné touhy a sloužit k navození příjemné atmosféry. Sama zpravidla nevařila a z korespondence je známo, že její jídelníček byl často sestaven z toho, co dostala: „Dr. Staněk mi poslal malou štiku. Od Skřivanů dostala jsem bochník chleba a láhev vína a od Fingerhut a punč. "I6 I když se jednalo o štědrovečerní hostinu, bylo to jídlo, které sotva mohlo Boženu a její blízké nasytit. Spisovatelka si uvědomovala, že by hostina měla být bohatší, ale byla vděčná i za tyto příspěvky. Každodenně bojovala s nedostatkem a jejímu sociálnímu cítění se příčilo sníst darované jídlo sama s dárcem. Ferdinand nedostatkem netrpěl a nemohl pochopit její rozpaky. Ke krásné ženě přinesl dobré jídlo a předpokládal, že i ona z toho bude mít takový požitek jako on.
Závěr
Dochovaný materiál, který primárně vypovídá o jídelníčku měšťanské domácnosti, může ukázat mimo jiné i na povahové rysy jejích členů. Deník Ferdinanda Pravoslava Náprstka je tak jedním z pramenů, které pomáhají pochopit osobnost autora a vysvětlit jeho jednání. Bratři Náprstkové měli naprosto odlišné vztahy k jídlu i k hudbě, ale měli něco společného - byli mecenáši a práci pro blaho národa přizpůsobovali celý svůj život.
Červen 2012
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Prmoslava Fingerhute Náprstka
Příloha:
Ferdinand Náprstek - seznam Novinek v letech 1886-1887:
nových jídel připravovaných
///OPc.SdBO3Žn0NěmCOVé Kar'U NěmC°VÍ 26      5' L 1857- Bo£e"aN™«>vá. Korespondence
1. zajíc pečený ve své šťávě - nátur
2. česká svatba, tj. hrách a kroupy
3. pečené daňčí s průsinkami a citronem
4. jahelník s jablkami a rozinkami špikovaný kapoun na sardelovém másle
6. tlusté nudle sypané tvarohem, parmazánem, část perníkem
7. zadělávaná srnčí zvěřina s rybízem
s.    buchty s povidlami a půl s tvarohem
9. svíčková hovězí pečené se smetanovou omáčkou
10. dušená vepřová žebírka s dušenou mrkví
11. žemlovka čili bábovka z housek, jablek a rozinek, mléka a másla
12. paprikáš s knedlíkem
13. štrúdle pečené s jablkami, půl s tvarohem
14. treska s máslem a smaženou cibulkou
15. srnčí naložený cemr pečený se smetanovou omáčkou
16. italiánská rejže ve mlíče vařená s cukrem a skořicí
17. treska s dobrým máslem a křenem
18. prošpikovaný srnčí cemr s knedlíkami
19. amolety nadívané bosenskými švestkovými povidlami
20. brambory upravené na způsob salátu s pěkným matesovým slanečkem
21. mladá vepřová pečené s ledvinkami
22. jáhlový nákyp se sušenýma švestkami proložený
23. čočka se smaženou cibulkou
24. krupková kaše na čerstvě dojeném mlíče s cukrem a skořicí
25. pečená sekanina s křenem
26. pečený beránek s nádivkou
27. kroupy na másle a kmíne dušené
28. skopové zadělávané s marjánkou
29. telecí řízky pečené - naturky
30. vařený hrách se škvarkama
31. pečený krocan s nádivkou po francouzsku
32. mladé vepřové na pivě dušené
33. tašky čili kraple se špinákem nadívané
34. uzený slaneček baltický na másle s dvěma sázenýma vejcema
35. flíčky s uzeným masem
36. bramborové placky
37. krupičný nákyp s jablkami spečený
38. brambory na koláčky nakrájené, spečené s uzeným vepřovým masem
39. jáhlový nákyp silně jablkama proložený
40. míchaná vajíčka s vrchlabským máslem upravená
330
331
ČESKÝ LID 99. 2012, 3
41. tašky se šunkou nadívané
42. špinák se sázenýma vejcem obložený (pětima)
43. částka beránka (asi čtvrtka) zadělávaná se ředkvičkou
44. mrkev s dvoj ma vepřovýma žebírkama
45. flíčky se spínákem
a sultánovýma rozinkami propečené
46. divoké kachny s výbornou úpravou a znamenitou omáčkou podle Rettigové
47. římský ouhoř marinovaný
48. vodní lyska s divokou omáčkou
49. přední kůzlečí zadělávané s bílou omáčkou
50. tašky se spínákem nadívané
51. smažená žabí stehýnka
52. pečené holuby (čtyřky) na jalovci
53. nové brambory na másle s tvarohem
54. zadělávaná žabí stehýnka
55. napolitánské vlašské makaróny s pravým parmazánským sýrem
56. kůzlečí zadek zadělávaný
s falešnou mušlovou omáčkou
57. pečený kapoun
58. jáhlový nákyp s jablkama a rozinkami
59. míchaná vejce s dušeným smržem
60. hovězí oháňka dušená ve vlastní šťávě - nátur
61. smažená kuřátka s hráškem
62. sněhový rybízový nákyp
63. pečené brambory ve slupce s čerstvým máslem
64
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
78.
79.
80.
82.
83.
84.
85.
86.
87.
89.
90.
uzený vepřový jazyk se spínákem
skopová kýta pečená i s ocáskem štrúdle s tvarohem a rozinkami naplněné
hovězí jazyk zadělávaný vařené brambory ve slupce na loupačku s máslem a solí lososový uzený slaneček brambory na mlíče amolety se sekaninou telecí a vepřovou
vajíčka na měkko nebo na hniličku
kapr na černo s knedlíkem smažený kapr s křenem pečený kapr se sardelemi kapr na modro
svíčková pečene s bramborami losos pečený české koláče s povidlama a tvarohem
božíhodové vánočky nebo koláče od Mandíků
vltavský losos s pikantní omáčkou s majonézou á la francoise
losos marinovaný na modro pečený vepřový jazyk s bramborovou kaší pečená šunka
hovězí uzený jazyk pečený tvarohové knedlíky pověstné italiány nebo Udžovky Uggé zvané
vejce na hniličku, do nich chlebíček namáčený buchtičky se šodó z bílého vína ruské raky
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprslka
91. telecí nožičky zadělávané s bílou omáčkou
92. telecí nožičky smažené se spínákem
93. skopová kýta pečená na způsob zvěřiny
94. amoletka s rybízovou nebo malinovou šťávou
95. knedlík s tvarohem a bosenskými povidly
96. pečená mladá husa s bramborami
97. špekové knedlíky se sekaninou uzenou a zelím
98. čokoládový nákyp
99. pečené karbanátky
100. boeuf á la mode
101. pečený candát
102. nuky na mléce z Malce (podle Riegra)
103. rozhuda, v obecné mluvě toleranc
104. mladá vepřová kýta pečená i s ocáskem
105. šlejšky - nudle s mákem
106. tvarohový nákyp (podle H. Rósslerové)
107. roštěná pečené se sardelemi
108. radeckého rýže z Malce (podle L. Riegrové)
109. uzený jazyk vařený nebo pečený s bramborovou kaší
110. skopové dušené s mrkví
111. pečená holoubata na divoko
112. bramborové šišky s tvarohem a máslem
113. skopové nožičky po parížsku v bílé pikantní omáčce
114. hovězí jazyk s polskou omáčkou
115. nadívané žemličky se zavařeninou ovocnou
116. bryndza s máslem
117. beefsteak s bramborem
118. telecí mozek pečený
119. karfiol smažený
120. skopové po uhersku zv. perkelt
121. pečený úhoř
122. vařený hrášek zelený s máslem
123. chřest s omáčkou
124. krupičné knedlíky
125. husí drobečky zadělávané s rejží
126. línek na modro
127. pečená kachna s bramborami
128. nový nákyp se zavařeným ovocem
129. štrúdle máslové tvarohové
130. vepřová žebírka na francouzský způsob
131. pečené nudle na mléku
132. telecí maso na francouzský způsob
133. český koláč s novýma višněma
134. pečený sumec
135. knedlíky nadívané višněma s tvarohem
136. kapr na francouzský způsob
137. vařené hovězí na francouzský způsob
138. hovězí žebra po vídeňsku
139. dušený hrášek s chřestem
140. pečený skopový zadek jako zvěřina upravený
141. husí játra pečená nebo dušená
142. lehký višňový nákyp
143. macaroni au gratin
144. hovězí po švýcarsku - hašé
145. jahodová lahůdka - jahodové koblihy
146. nové brambory pečené na skopovém omastku
332
333
ČESKÝ LID 99. 2012, 3
150.
151.
147. boeuf en Miroton
148. houby á la poulette
149. vepřové nožičky pečené neb smažené - pieds de cochon grillés
husí krev na cibulce (dle Rettigové)
dusený zelený hrášek s mrkvičkou
152. šťovík se smaženými játrami
153. vdolky s višněma a třešněmi
154. dušený zelený hrášek s vodnicí
155. nadívaná vejce
156. sekané řízky z hovězího
157. višňový kompot
158. smažené vemeno
159. ruské hovězí řízky
160. brukve nadívané
161. kuře s paprikou
162. okurkový salát se smetanou
163. nákyp se zavařeným ovocem v lahvích
164. telecí guláš smíšený (s vepřovým)
165. nová dušená vodnice s mladým vepřovým masem
166. cotelettes de veau en papillotes / telecí žebírka v papíru/
167. vemeno zadělávané s citrónovou a sardelovou omáčkami
168. vemeno s paprikou na způsob paprikáše
169. sázená vejce se sardelemi
170. carottes á la Maitre ďHotel
171. ceufs á la tripe au gras (vejce natvrdo, rozkrájená a podušená)
172. poulet au petits pois (kuře dušené se zeleným hráškem)
173. ořech z telecí kýty prošpikovaný a pečený
174. čerstvé višně a třešně
175. pečená neb smažená zemčata na francouzský způsob
176. třešňová bublanina
177. pečené kuře
178. boby kyselé
179. cotelettes de mouton au fromage de Parme (skopová žebírka
s parmazánem)
180. dušené bobové lusky zelené
181. zelený hrášek a bobové lusky zelené
182. poulet á la Marengo
183. holubi se zeleným hráškem
184. smažený holub
185. pečené uzenky se křenem
186. skopové maso s vodnicí
187. telecí frikando
188. pečené bramborové nudle (halušky)
189. vepřové maso s polskou omáčkou
190. pečená rejže na mlíče
191. lívance s rybízem a třešněmi
192. telecí maso s vínem
193. smažené telecí uši s brzlíkem
194. malinová pěna
195. telecí řízky s kyselou smetanou
196. oreilles de cochoná la purée de légumes (vepřová ouška s pyré ze zeleniny)
197. telecí okruží zadělávané
198. telecí po italiánsku
199. nudle s raky
200. pommes de terre au gratin
201. štika na modro
202. nákyp s račím máslem
203. vejce se sladkou smetanou
204. dobrý tvarohový koláč
Milena Sečká: Lásky Ferdinanda Pravoslava Fingerhuta Náprstka
205.
206.
207.
208.
209.
210.
211.
212.
213.
214
215
216
217.
218.
219
220
221
222
223.
224.
225.
226.
227.
228.
229.
230.
231.
232.
233
234
235
236
nákyp s bílým vínem
nákyp meruňkový
skopové maso s kroupami
telecí brzlíky na nový způsob
upravené (s houbami)
knedlíčky ve smetaně
puding ze zemčat
zcela čerstvé matesové slanečky
telecí hrudí s vinnou omáčkou
knedlíky s jablkami
martinské podkovy
štika s citrónovou omáčkou
velký tetřev mladý pečený
s knedlíkem a vinnou omáčkou
s kaprlaty
švestkové knedlíky (ze sušených švestek) . zelníky
. skopová kýta na způsob zvěřiny . jablkové omelety . domácí jaternice jelítko pečené mihule nakládané pastičky s brzlíkem škrobová buchta český kapr pečený s kyselou omáčkou (dle Rettigové) štika marinovaná kuřata s lanýži
hovězí roštenky na francouzský způsob
kvíčaly po královsku . špikovaná pečená kuřata . nastavovaná kaše . flíčky se šunkou pražskou . hovězí jazyk se sardelovou omáčkou . kapusta dušená pečený hovězí jazyk se šípkovou omáčkou
237. nudle s mandlemi
238. fašírované karbanátky
239. malí ptáčci s omáčkou
240. kolník s kaštany
241. malí ptáčci v rejži zadělávané
242. kvíčaly s rejží
243. sekané řízky z hovězího
244. krupičné knedlíky
245. roštěnec s kyselou smetanou
246. flíčky s jablky a rozinkami
247. fašírovaný roštěnec
248. mozečkem nadívané žemličky, povozky nazvané
249. pravý vlašský salát bez zemčat
250. hovězí pečeně
251. koroptve po královsku upečené
252. jahli se smaženou cibulkou
253. koroptve dušené
254. anglický puding
255. jablka v županu
256. smažená telecí játra
257. pečené mušle se sardelemi
258. španělští ptáčci
259. mušle na víně
260. pečené nadívané šneky
261. dušené hovězí na nový způsob
262. kapoun s mušlemi
263. marinovaný úhoř s kaprlami
264. nový zemčatový nákyp
265. slané rohlíčky se sardelovým máslem
266. čerstvé suchary Popelový
267. dušené hovězí na nový způsob se šípkovou omáčkou
268. míchané karbanátky s kapustou
269. dušená mrkev
270. zemčata na mlíče
271. smaženec z mouky
272. piškoty se šato
334
335
ČESKY LID 99, 2012, 3
273. nákyp ze strouhaného chleba
274. vídeňský závin z krupice
275. telecí maso zadělávané s mušlemi
276. zemčatová smaženka
277. čočka zapražená
278. lastury s vinní omáčkou na francouzský způsob
279. kaše nebo pyré z bobů
280. sekané hovězí karbanátky
281. tažená štrúdle s čokoládou
282. pečené kůzlátko
283. polská pečené hovězí
284. knedlíky rejžové smažené
285. pečené škeble
286. dušené hovězí maso na nový způsob
287. zadělávané skopové s cibulí
288. sázená vejce se sardelema
289. spěšný nákyp z jablek
290. svíčková pečené na nový způsob
291. karfiol v krému
292. vídeňská pečené hovězí
293. karfiol s parmazánským sýrem
294. boží milosti
295. pečená krůta s nádivkou mandlovou
296. italská rejže s jablkama
297. zadělávaná krůta s bílou omáčkou a s nudlemi
298. zemčata se slaninou
299. pražská pečená šunka na sardelovém másle
300. jehněčí smažené se sprošníkem a s kaštany
301. rejže s pražskou pečenou šunkou
302. zadělávané jehněčí s paprikou a s novou řetvičkou
303. vejce v kyselé smetaně a se sardelemi
304. litá štrúdle pomerančová
305. vejce nadívaná
306. pečené prasátko
307. zadělávaná selátka, nožičky a vnitřnosti
308. zadělávané telecí nožičky
309. chlebový puding s vinní omáčkou
310. karfiol v krému
311. lité štrúdle s jablkovou zavařeninou
312. smažené křupky z telecího hrudí
313. anglický puding
314. smažené žáby se špenátem
315. zadělávané telecí maso s čerstvou řetvičkou
316. pečená perlička
317. pečené sněhule ruské
318. krupičné knedlíky v krému
319. zemčatové závitky s uzeninou
320. svítek z jater se špenátem
321. jehněčí kotletky s omáčkou a se zemčaty zadělávané
322. tašky s tvarohem
323. buchty s višněma nadívané
324. strouhanka na mlíče
325. vepřový bůček nadívaný jako paštika
326. opilá jeptiška (nákyp dle J. Pflanzerové)
327. hrách promačkaný nebo procezený
328. zadělávaní holubi s rejží
329. dušení holubi se zemčaty
330. vejce s kyselou smetanou
331. kraple s povidly
332. špenát ve formě
333. smaženec z mouky
334. přední čtvrtka kůzlete se šparglem a smrži
Milena Sečká: Lásky- Ferdinanda Pravoslma Fingerhuta Náprstka
335. španělské větry se šodó
336. smaženec s vanilkovou smetanou nebo dobrým mlékem
337. skopové hrudí dušené a opečená zemčata
338. zadělávané srnčí
339. vlašská rejže s lanýžem
340. chudí rytíři (dle J. Pflanzerové)
341. kapusta s rejží v páře vařená
342. kuřata se šparglovými hlavičkami
343. paštiky bramborové
344. telecí hrudí s vinnou omáčkou
345. kuře s majonézovou omáčkou
346. kuře na turecký způsob
347. chřest s mrkví
348. meruňkový nákyp z bílkového sněhu
349. čerstvá vejce na kyselo
350. vejce se sladkou smetanou
351. bobové lusky zelené dušené
352. míchaná vejce s raky a se šparglem
353. zelené boby (lusky) s jehněčím masem
354. míchaninka ze zeleniny
355. smažená vejce s hořčicí
356. nadívaná vejce s raky
357. měsíčné ředkvičky s jehněčím hrudníčkem
358. pěkné a velké kuře s karfiolem, se hříbky a s račími ocásky
359. měchůrky s velkými rozinkami nadívané
360. měchůrky s mákem nadívané
361. měchůrky s tvarohem
362. vejce s okurkami
363. hlávkový salát nadívaný
364. holubi se zeleným hráškem
365. bublanina třešňová
366. sázená vejce se sardelemi
367. hovězí roštěnec na francouzský způsob
368. knedlíky s dušenými černými třešněmi a máslem polité
a tvarohem sypané
369. skopové maso s krupkami
370. bílkové koláče
371. koláče žloutkové
372. raci se smetanovou omáčkou
373. vejce s houbami
374. štika s knedlíčky
375. moravský koláč s višněmi
376. tvarohové koblihy
377. línek na modro
378. línek se žampiony
379. kuře s omáčkou z rajských jablek
380. nákyp jahodový
381. kuře na spěšný spůsob
382. hovězí pečené se zeleným hráškem
383. měchůrky nadívané revízem čerstvě zavařeným v cukru
384. vdolky se zavařeninou z černých jahod (borůvky) namazané
a s tvarohem rozdělaným posypané
385. zadělávaní holubi s rejží
Contact: PhDr. Milena Sečká, CSc, NM - Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Betlémské nám. 1, 110 00 Praha 1, e-mail: milena_secka@nm.cz
336
337