Literární podklady k dokumentárnímu filmu (tzv. TV standard úprava)



Úvod

Ze závislosti děl ///,zpracovávaných tzv. dokumentární metodou,/// na proměnách reality, vyplývá
nevyzpytatelnost celého tvůrčího procesu. Náměty i scénáře budeme proto vnímat jako východiska
k dílům, jejichž podoba se může od svých literárních podkladů více méně lišit a to způsobem a
rozsahem, který vyplývá i z průběžných konzultací.


                                          Základní pojmy

Námět

Námět je literární útvar, který dává předpoklad pro vypracování scénáře. Slouží jako „minimální
informační konzerva" k ujasnění a ke zpřesnění záměru a k dalšímu institucionálnímu postupu.

-           Definuje základní smysl a cíl (záměru) filmu.

-           Představuje jasnou myšlenku o obsahu díla, o jeho stavbě, obrazovém pojetí, zvukové
stránce a to vše i s ohledem na možnosti a požadavky natáčení.

-           Z námětu musí jasně vyplývat, o jaký druh díla půjde a jaké má být jeho vyznění.

-           Mělo by být patrné, že námět je již výsledkem určité práce, že tvůrce je s látkou
seznámen podrobněji.


Bodový scénář

Bodový scénář je literární útvar podobný seznamu, který vystihuje co možná nejpřesněji metodu a
technicko-organizační podmínky k realizaci námětu. Naznačuje výchozí stanoviska, okruh situací a
osob, se kterými je možné počítat, v případě rozhovorů výčet v úvahu připadajících otázek.

Bodový scénář může být i fází mezi námětem a scénářem.

Bodový scénář je žádoucí u náročných dokumentárních reportáží, které nelze předem připravit
(zvláště těch z nepředvídaných konfliktů či jiných extrémních podmínek).


Scénář

Scénář je literární útvar, který díky přehledně zpracované obrazové i zvukové části vytváří co
nejpřesnější možnou představu budoucího filmu.

Obrazová část obsahuje řazení záběrů či sekvencí, možných situací, které lze předpokládat nebo
vyvolat (eventuálně s technicko organizačními pokyny), zvuková část obsahuje komentář (konečná
verze stejně až po střihu)  nebo nástin dialogů či výpovědí. Je možné uvést i další zvukové
výrazové prostředky.

Je lhostejné, zda je scénář komponován „klasicky“ na levou a pravou stranu, či „pod sebou“. Jeho
cílem je co nejpřesněji a nejsrozumitelněji představit autorovy záměry.

Scénář je žádoucí zejména u historických témat (které pracují s archivy) a vědeckých filmů, u
některých portrétů, u esejů, a u děl, která budou používat stylizovaných prostředků.


Námět  dokumentárního díla

A/ Identifikační údaje (pracovní název, jméno autora, datum předložení).

B/ Obecné údaje (charakteristika žánru díla, navrhovaná stopáž, navrhovaná technologie výroby).

C/ Anotace (max. 1/2 strany – ve formě podobné tiskové informaci) – obsah a záměr díla (téma,
charakteristika problému, klíčové osoby a hlavní prostředí).

D/ Konkretizace (2 - 4 stránky) – „story“ (popis příběhu, jevu či situací s charakteristikou
klíčových osob), předpokládaná struktura zpracování, předpokládané audiovizuální postupy a
prostředky.

E/ Explikace (min. 1 strana) – zamýšlené vyznění (poselství) díla, přístup autora k tématu
v aktuálních společenských souvislostech.

F/ Rámcový odhad producentsko – technologických náležitostí (roční doba natáčení, odhad počtu
natáčecích dnů, odhad trvání realizace, nutné zvláštní technické předpoklady).

G/ Případně - podkladové materiály (rešerše, fotografie, rozhovory s aktéry, video,…).


Scénář dokumentárního díla

A/ Identifikační údaje (pracovní název, jméno autora, datum předložení);

B/ Obecné údaje (charakteristika žánru díla, navrhovaná stopáž, navrhovaná technologie výroby,
metoda realizace, návrh jmen hlavních tvůrčích profesí);

C/ Anotace (max. 1/2 strany – ve formě podobné tiskové informaci) – obsah a záměr díla
(téma,charakteristika problému, klíčové osoby a hlavní prostředí);

D/ Konkretizace (min, 5 stran)

-           Popis současné (výchozí) situace, resp. její historie, a uvedení tématu díla do
společenských, odborných a mediálních souvislostí.

-           „Story“. Strukturovaný popis obrazové a zvukové složky díla. Demonstrativní výčet
situací či akcí. Obsah a způsob zpracování je uveden alespoň v podobě bodového vypsání plánovaných
sekvencí, akcí či situací, tématických okruhů a jejich pravděpodobného řazení (scénosledu), včetně
jejich proporcí. Je charakterizována vyprávěcí perspektiva.

-           Oproti námětu je třeba uvést hlavní osoby (jejich charakteristiku) a reálie v rozsahu,
z něhož je možné získat konkrétní představu o celkové podobě díla a to ve smyslu jeho hlavních
obsahově - formálních linií.

-           V případě zamýšleného použití komentáře jeho hlavní téze, v případě rozhovorů (anket)
klíčové otázky a žádoucí obsah rozhovorů.

-           Modelové příklady.

-           Realizační poznámky.

E/ Explikace (min. 2 strany) – zamýšlené vyznění (poselství) díla, přístup autora k tématu
v aktuálních společenských souvislostech, objasnění motivace předkladatelů k realizaci díla
(ambice).

F/ Odhad producentsko – technologických náležitostí (roční doba natáčení, odhad počtu natáčecích a
střihových dnů, rozsah použití archivních materiálů, odhad trvání realizace.

G/ Materiály shromážděné během literární přípravy (rešerše, fotografie, rozhovory s aktéry,
video,…).

H/ Návrh harmonogramu fází realizace, v případě, že bude literární předloha přijata k realizaci.