ŘÍMSKÝ KALENDÁŘ
V římském kalendáři (jästi Rômäní) dělil se rok na dvanáct měsíců, jejichž jména jsou:
Iänuärius ,leden' Máius1) .květen' September ,záři'
Februärius, únor' Iunius, červen' Oetôber .říjen'
Märtius .březen' Iulius .červenec' November .listopad'
Aprílis .duben' Augustus .srpen' December .prosinec'.
Měsíc Iulius byl nazván na poctu C. Iulia Caesara, měsíc Augustus na poctu Augusta, prvního římského císaře. Předtím sluly Qulntllis a Sextllis. Jména těchto dvou a jména posledních čtyí měsíců jsou z doby, kdy se římský rok začínal březnem, takže Qulntllis byl 5. měsíc, Sextllis 6. atd."
Jednotlivé dny nepočítali Římané od prvního dne měsíce do posledního, nýbrž podle tří hlavních dní každého měsíce. Ryly to:
Kalendae (zkratka K., Kal.) = první den v měsíci,
Nonete    (zkratka Nôn.)    = pátý nebo sedmý den v měsíci, Idus      (zkratka Id.)       =- třináctý nebo patnáctý den v měsíci.
^'Vyslovuj: maj-jus (v. § 3).
59
Nönae připadaly na 7., Idus na 15. den v měsících: Märtius, iafíus, Maius, October (pamatuj MILMO), v ostatních na 5. a 13.
Datum
III. V. VII. X. (31 dní)
I. VIII. XII.
(31 dní)
IV. VI. IX. XI. (30 dní)
II.
(28 dní)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
Kalendls (téhož měsíce)
a. d. VI. a. d. V. a. d. IV. a. d. III. prldiě
Nönis (t.m.) a. d. VIII. a.d. VII.
a.d. a. d. a. d. a.d. pridiě Idibus (t.m.)
VI.
V. IV. III.
a.d. XIX. a.d.XVIII.
a. d.	XVII.
a. d.	XVI.
a. d.	XV.
a. d.	XIV.
a. d.	XIII.
a. d.	XII.
a. d.	XI.
a. d.	X.
a. d.	IX.
a. d.	VIII.
a. d.	VII.
a. d.	VI.
a. d.	v.
a. d.	IV.
a. d.	III.
prldiě
a.d. a. d. a. d. a. d. a.d. prldiě Idibus (t. m.) a. d. XVIII. a.d. XVII.
VII. VI. V. IV. III.
.13 .
d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d. d.
XVI. XV. XIV. XIII. XII. XI. X. IX. VIII. VII. VI.
v.
IV.
III.
prldiě
a.d. XVI.	
a. d.	XV.
a. d. XIV.	
a. d. XIII.	
a. d.	XII.
a. d.	XI.
a. d.	X.
a. d.	IX.
a.d.	VIII.
a. d.	VII.
a. d.	VI.
a. d.	v.
a. d.	IV.
a. d.	III.
prldiě
c "o
60
K těmto třem jménům se připojovala jména měsíců jakožto adjek-tivní přívlastky a datum vyjadřováno ablativem: Kalendls Iänuärils ,1. ledna', Nônls Febmärils ,5. února', Idibus Märtils ,15. března'.
Ostatní dny určovali ftímané tak, že odčítali od nejbližšího z těchto tří hlavních dní. Den před nimi přímo předcházející byl označován slovem pňdiě spojeným s ak. jména hlavního dne a adjektiva označujícího měsíc: prldiě KalendasAprílěs (prid. Kal. Apr.) ,31. března', prídiě Nônäs Iúniäs (prid. Nôn. lun.) ,4. června', prídii Idůs Odobrěs (príd. Id. Od.) ,14. října'. Dny zbývající byly označovány výrazem ante diem (a. d.) spojeným s ak. číslovky řadové, ak. hlavního dne a ak. adjektiva označujícího měsíc. Při odčítání od nejbližšího dne hlavního byl započítáván i tento den i den, který měl býti určen (terminus ä quô i terminus ad quem): 25. ledna je 8. den před Kalendami únorovvmi = ante diem oclävum Kalendäs Febru-äriäs (a. d. VIII. Kal. Febr.).
Praktický návod k výpočtu zpaměti.
a) Převádíme-li římské datum na naše, připočteme
a) k Nonám a k Idám jeden den
0) při Kalendách k počtu dní předcházejícího měsíce dva dny a od získaného čísla odečteme počet dní římského data:
a. d. VI.  Nôn. Maiäs: (7 + 1) - 6 =  8 - 6: 2. května,
a. d. IV.   Id. Aug.: (13 + 1) - 4 = 14 - 4: 10. srpna,
a. d. IV.   Id. Märt.: (15 + 1) - 4 = 16 - 4: 12. března,
a. d. VII. Kal. Dec: (30 + 2) - 7 = 32 - 7: 25. listopadu,
a. d. VII. Kal. Iän.: (31 + 2) - 7 = 33 - 7: 26. prosince.
b) Převádíme-li naše datum na římské, připočteme
a) k Nonám nebo Idám jeden den, /S) při Kalendách k počtu dní udaného měsíce dva dny a od získaného čísla odečteme počet dní našeho data:
3. dubna:        (5 + 1) -  3 =  6 - 3: a. d. III. Nón. Apr. 10. července:    (15 + 1) - 10 = 16 - 10: a. d. VI. Id. Iul. 28. září: (30 + 2) - 28 = 32 - 28: a. d. IV. Kal. Od.