Zřízení c správě panství Potšteinského a Litického (1525).
57
46.
Zřízení předepsané Yojtěchem z Pernšteina o správě panství Potšteinského a Litického
(okolo 1525).
Hrad Potštein nad Orlicí, jenž ve 14. století býval královský a v 15, století zápisný, dostal se okolo roku 1495 v držení znamenitého v onom tase pana Viléma a Pernäteiaa zároveň s Liticemi a s jinými statky v okolí; pan Vilém získal je od synův krále Jiřího, a přikoupil k nim r. 1497 také Bychnov. nad Kněžnou. Vilém z Pernšteina vládl mnohými panstvími v Moravě i v Čechách, a maje dva syny, rozdelil r. 1507 svá držebnosti na dvě polovice, českou a moravskou (AČ. XVII. str. 71—77). Po smrti Vilémové (8. dubna 1521) česka polovice připadla mladšímu jeho synovi Vojtěchovi; ten v sousedství Litická přikoupil statek Žampach r. 1521 jménem zástavy.*)
S hradu Potšteina byl tehdáž spravován jeden valný shluk statků Pernäteinských, totiž netoliko panství Potštejnské^ s městečkem Kostelcem, ale i panství Litické s městečkem Týništěm a s polovicí městečka Zamberka, Žampašské s druhou polovicí městečka Žamberka, i Rychnovské; svědil o tom článek 35 a 36 následujícího zřízeni.
Palacký uveřejnil toto zřízení v Časopise Českého Musea 1835 str. 269—291, vynechal vsak některé články, (totiž naše články 60-65, 71 část, 72, 78-89, 91-93, 96, 99, 100, 108, 109J. Našel .to zřízeni, jakž v úvodě se zmiňuje, v archive panství Pardubského v starém sou-věkem přepise. Jako mnoho jiných archiválii, jež se chovaly na zámku Pardubském, tento starý rukopis Palackým užitý tam nyní schází, a vyskytl se před několika lety v Golčově Jeníkové a bývalého četnického strážmistra Jana Kyselky, od té doby již zemřelého; přijde nyní do archivu Českého Musea v Praze. Jest to zřízení napsáno v sešitě foliovém na 32 stranách, několika rukami, nejméně čtyřmi; sešit jest bez obálky, a byl nepochybné vždy bez tuhých deštěk; ukazuje k tomu jeho porouehanost v tom místě, kde by jej člověk levou rukou držel, kdyby jej stoje předčítal: první list v těch místech, kam by přišel palec, jest prodrán, až i kousky papíru scházejí, též poslední list má tam diru, a vůbec všechny listy jsou v těch místech zpro-hýbané a zvetšelé, a inkoust jest tam od vlhkých prstů poněkud otřený a rozetřený. Patrně bylo toho exempláře Často a dlouho užíváno. Která slova a písmena v prvním listě vypadla, ta doplnil Palacký z domyslu; v našem otisku jsou taková inista postavena do závorek [ ].
Starý rukopis nem datován. Palacký mínil, že to zřízení bylo vydáno okolo roku 1525. Také já soudím, že Vojtěch z Pernšteina vydal tato pravidla spíše při začátku svého panování brzo po smrti otcově (1521), nežli na sklonku svého života (f 17. března 1534), poněvadž noví páni rádi zavádívají nové pořádky. Určitěji k tomu vede také ta okolnost, že Jan Okrouhlický, jenž dle našich článků 102 a 104 byf purkrabím na Potšteině a k němuž výslovně se vztahuji
*) Více o toni o všem psal Sedláček i Hradech II., a sice o Potiteině str. 16, o Litidch 83, o Žam-pachu 128, o Bychnově 184. K samému panství Potíteinskdmu naležela r. 1497 jen dvě městečka, Potjteinek a Kostelec nad Orlicí, a 13 Těsníc, jez jsou vyčteny v Arch. Českém V. 663.
četné články tohoto zřízeni, nejspíš již roku 1526 nebyl ve službě Pernšteinské, neboť toho roku počal kupovati ve Vysokém Mýtě rozličné usedlosti, a roku 1529 byl již mrtev.1*)
Prvním úředníkem na Potšteině, jakému na jiných panstvích tehdáž již také říkali hejtman nebo regent, byl Albrecht Sudlička z Borovnice; jest to vitléti ze seznamu piatQ ve článku 104. Tomuto Albrechtovi Sudličkovi svědčí úvod, v němž Vojtěch z Pernšteina jemu jakožto úředníkovi poroučí vrchní dozor nade všemi zřízenci svými na Potšteině. Albrecht Sudlička musí- se rozuměti tou osobou, kterou pan Vojtěch oslovuje také v mnohých jiných článcích, jako v čl. 19, že zastupuje panství a poddané naproti sousedům. Pročež jest věc podivná a těžko vysvětlitelná, že v 51. 18. mluví se o Albrechtovi | Sudličkovi jako o osobě třetí, rozdílné od úředníka i od purkrabího, něhot tam pan Vojtěch předpisuje, když by úředník i purkrabí zároveň měli z hradu odejeti,. tu že Albrecht Sudlička má býti obeslán a na jich místě zůstávat! na hrade, a úředník má Albrechtovi nkázati, co by měl dělati. Nemohu si to vy-světliti leč domněnkou, buďto že do toho čtánkn dostalo se jméno Albrechta Sudličky omylem na místě jiného jména, anebo že čiánek 18. (snad s některými jinými) předepsán byl jíž dříve, dokud Albrecht Sudlička ještě nebyl prvním úředníkem na Potšteině, i že byi do tohoto zřízení potom j bez náležité opravy opsán. Albrecht Sudlička vytrval ve službě Pernšteinské déle a byl panu
i Vojtěchovi služebníkem milým; když Vojtech z Pernšteina dělal poslední vůli 22. listopadu
í 1531, a v ni odměňoval také některé že svých služebníků,' ustanovil pro Albrechta Sudličku
i    ' 250 kop gr. č. (Arch. Č. XX. 365.)
1 '  Zde otiskuje se celé zřízení Potäteinské, při čemž starý rukopis byl srovnán s otiskem
i Palackého, a obdržel ovšem přednost, kde otisk od něho se uchyloval.  Číslován! článků při-
činil jsem já.
Kromě tohoto zřízení, kteréž avědči hospodářským úředníkům, pan Vojtěch z Pernšteina předepsal také jiné zřízení pro poddané, kteréž se čítalo při soudech vesnických; vy-j svítá to z článků 28, 30, 32;  více se o něm ubví.
5 *} Smolík v Památkách arch. IX. 515. Srt. rodokmen vlädyk OkrouMických z Kněnic v Sedlííkových.
j Hradech II. 30.
i Zřízeni o zámcích. t
"Vojtěch z Pernšteina ac. Albrechte milý! Teď zřízení toto dávám tobě pro ■ pamět budúci; při kterémžto zřízení konečná vuole má jest, aby jse tak zachoval
ke mně v službě své, nižádným zpuosobem z něho nevystupuje bez oznámení od tebe . mně a ode mne tobě zvlílätnieho povolení zoustně aneb psaním mým.   Neb mi jse 1   tak zdá v pravdě, že té práci a službě, kterúž mi podle tohoto zřízení .budeš mieti 'I 1   činiti, odoláš [psáno: od wolass] snažně a dosti učiníš; však proto talt a na ten
j j konec, aby ty jakožto úředník ode mne ustanovený všecky zpravoval a k niem do-
' * > Méda!, a při komž by koli jaký neřád seznal, aby jeho žádnému netrpěl.
i , 1. Item úředník všecky lidi zpravuoj, a k tomu pilně dobiédaj, jak při
svých živnostech sedí; a jestliže by který v "spravedlnosti svej potřeboval proti komuž koli opatření, toho každého bez dlúhých v tom prótahuo a jeho mnohých prací opati.
1 ■ Archiv Český XXII; 8
53 D. XXII. Řády sdsM-a instnt&ce hospodávsJté:
It. o stavení na zámku a okolo zámku, kteráž mnou. rozkázána a projednána s mým povolením budú, a též při rybnících, pri haltérích, při dvoře, při mlým'ch po panství, pri krámícli masných, pivováŕíeh, šäejferaách nožieŕských, vaä-chovních v místečkách, a tak pri rozličných dílích po pans'tví, ahy opatroval a k nim přihlédal, aby jse při nich všecken pořádek zachovával, jedno aby na nich dělníci dělajíc nezaháleli, a druhé aby je tak ta díla dělali, jakž siušn6 náleží, aby stálá býti mohla. A kdež kola nádenní dělníky budeš jmíti, při těch vždycky někoho nech, komuž by věřil, že jim zaháleti nedopustí; a k ňkotníkuom nechť jest často dohledáno, aby oni pro svuoj zisk pospiechajice, mně v tom, což dělati budou, škody neučinili.
§j It. o sámek pilná p[éči] měj, aby jse ve dne i v noci opatroval a tak choval, aby-bezpečen [býti] mohl. Jakož Jan Vokrúhlický pH odmykání a zamykaní s holom[ky a] s jinou čeledí některá vždycky má bývati. Avšak proto ty sám pri tom tu péči a pilnost zachovaj, ahy jse všecko tak dílo. jakž jse díti má. A schá-zelo-li by kým koli z služebníkuov i-ze vší čeledi, kteráž jest na Pottnšteině pří [této věci],*) toho ty žádnému nesmlčuoj ani netrp, než každého k [tomu přidrž jakožto] úředník ode mne nad nimi postavený, ať každý té práci [dosti činí], kteráž k němu příleží.
*) Zde jest vfce místa vypadlého a vybledlého, aei by soajala poslední dvä slova ŕaäackjm tišténd.
i/ It. zámek když [se] má zamykati, všickni holomci k vratuom jděte, také i k. odmykání; a jeden [vždy] před zamykáním a odmykimm, buď Jan Vokrúhlický neb úředník, bývaj; a jestliže který holomek zniešká zamykání neb odmykání, jsa nahoře, [uiojžiti pokuty lopatky.
Žj. It. když jse zámek odmykati má, zavolati na hlásně dolní, aby zvohlidovali vš[udy], i holomci s nimi, kteříž dole léhají, a vohiedajíc velmi pilně, tepruov nahoru zvolati, aby se zámek odmykal. A když by. kto z služebníkuov zmeškal, že by jse již zámek zamekl, zámku pro toho neoďmykati, leč by v tom vzláštnie potřeba JMti páně byla: ale v tom tak první pořádek zachovati má jse; tehdy úředník pošli jednoho k nim, aby ještě jednu zvohledovali, a ten když jse vrátí nahoru, tepruov at jse zámek odnryká.
6/ It. holomkuov vedle položení těch ustavně aby držáno bylo XII; jestliže by který dosloužil, na to místo lined jiný aby zjednán byl.
y It. z těch XII holomkuov aby byla přidána dva k fíšmajstrovi, což jemu potřeba k rybmkuom, ty aby on sobě vedl při rybnících.
8/' It. k řekám dva holomci aby byla přidána, aby bili pihu pstruhuov lovením^kdy by JMt pán ráčil rozkázati, a také aby jse v řekách nekradlo; však tak, kdy by měli jiti lovit neb k. řekám, úředník o nich věz, a na to jse pilně zeptaj, co jsou jednali, a k jich útratám přihlédni, aby v krčmách ležíce, na pána JMt bezpotřebně neutráceli.
Zfíeení O spraně panství ratiteinského a Litického (1525). 59
9. Ještě zuostane ustavně YIII holomkuov na zámku; ti bez vědomí a do-! tazii úředníkova doluov nechoďte nikam.   Též o písařích: cheeš-li-kto dohtov jití,
úředníka jse dotažte; též i čeleď dělná. ; 10. It. z těch VIU holomkuov úředník k tomu je sobě stroj při najmenším
dva; jarním časem která pláň kde v stráni jest, aby ji štěpovali, štěpy staré ty aby proklešťovali, překáží-ii kde která dříví kterému dříví štěpu, ta [sic] aby čistě obroubali. To pán JMt předkem prikazovati ráčí, aby úředník o tom pilnost a dba^ livost konečnú měl.
11. It. čeleď kteráž dole léhá na přihrádku, toho býti velmi pilnn při každém 1 zamykáni, aby ta čeleď důle nezuostávala, než každý aby ležel na svém místě, kdež
Iležeti má; a jestliže by jse který našel, v toni moha jse neucho[val], trastati [sic] jej hned věží. 12. It. vohiíuov těch velmi pilnn býti a s světly žádnými v noci nechoditi na zámku do komor; a ani dělná čeleď na přihrádku, ani ve dvoře do maštali. A jak jse v jistbách s. ohněm obieraji, úředník k [tomu přijhlédaj, aby jse škody nestalo, a viděl-li by jaký nezp[uosob, toho !me]d netrpěti a i toho trestati ty, od kterýchž by jse ten nezp[uosob] činil. ISTež laterny ať mají a v nich světla sobě ať í nesou do maštali, do komor, a jinače ať jse nečiní.
13. It. pověžný nebo pozedný ten aby velmi pilen byl toho, okolo zámku vždy aby šel, a vzláště při ohědě a večeři, tn jest potřebí pilnosti'.
14. It. hradský pilnost aby o tom měl, když hlásní chodí v noci po zdích í; hlásajíce, na ně zvolával; a úředník je k tomu přidrž, aby oni toho pilní' byli a zámku i                 hledali dbalivě pánu svému JMti.
15. It. vyprosí-li jse který holomek doluov, neb čeleď dělná, a i jiný služebník, pro kterú koli potřebu, ňa to pomněti, do které jse chvíle vyprosil, aby jsě
■ ' zase vrátil na tu chvíli; a jestliže by jse nevrátil ua tu chvíli, úředník jej věží tresci.
16. It. lidí žádných nahoru nepouštěti, ani jich nahoře ■ slyšett, než v světnici u dolních vrat, a tam k nim scházeti, leč kterého rychtáře neb hajného, že by nesli peníze, toho pustiti samého aneb sama druhého, a víc nic.
i 17. It. na zámek žádného nepouštěti, buď ktož koli, buď jakž koli známý,
by pak byl i z služebníkuov páně, než ať jse prvé opoví úředníku, a úředník jest-li ■ 1 tiem dobře jist, že -ten ještě jest u pána, a byla by toho potřeba páně, ten jse
5 může pustiti. S rozšafností v tom jse zachovati, a jinač nic.
; \'j 18.. It. úředník a purgrabie oba spolu z zámku nesjíždějte, než jeden z nich
vždy na zámku aby ostal. Pakli by toho byla pilná potřeba, že by bez ní býti nemohlo, jestliže by oba měla s zámku sjeti, tehda- k tomu obesflati] Albrechta Sudličku, ten na zámku na místě jich ostaň a k potřebám dohlédaj; a ty dva po potřebě panské jeďte; a pakli mohl tu věc Albrecht způsofbiti], to jemu úředník
60
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
ukaž, co zjednati má. A holomci, kteří jsú nahoře, ješto zuosianú mimo potrebu rozesláním na zámku, ti buďte poslušní toho, komuž hy na zámku úředníkem poručilo se, a bez vědomí jeho nikam nechoďte. Tak jse zachovajte, jak jse napřed píše.
19; It. co jse psaní souseduom dotyce o lidi, to ty od sebe čiň a odpovědi zase prijímaj. Též byli-li by jací potřební sjezdové s súsedy aneb jednáni o lidské spravedlnosti, buďto v městech aneb jinde, tu ty sám osobně, vezma s sebú Jana Yokrúhlickéko a podle toho, kohož by jse zdálo a v tom jeho užiti mohl, s lidmi mými bývaj; a pokudž by čí spravedlnost znal, v té jeho neopouštěj; toliko častých stávání o jednu věc což můžeš nedopouštěj jse pro žádné prázdnění své v mých potřebách, též i lidské v jich živnostech; avšak než by měl oč často stávati a nemoci toho zjednati, radše mi tu věc psaním, jak jest šatna v sobě. oznam, a jakť •o tom rozkáži, tak jse zachováš. Alě prvé pilné vždycky rozvaž spravedlivost každého člověka, jaká jest a můžeš-li ji obdržeti, a potom tepruo k soudu, nemoh(o-li by jinač srovnáno býti, přistup.
20. It. lidi slyš s Janem Vokrúhliekým všecky v světnici u dolnieho mostu, a konce lidem v jich spravedlnostech čiňte brzké mne dle, aby oni častých schůzí na zámek od svých živností nečinili.
It. Jana "Vokrúhlického vysélaj často, ať k lidem dohledá a je k tomu přidrží, aby živností svých hleděli a stavení aby opravovali. Však ty všecky jízdy i jeho opatrování at jest s tvú vědomostí, a ty aby o tom o všem věděl, s čímž jej k opatrování pošleš mezi lidi, tak-U jest to vykonal či jinak. A jestliže by kterého v nedbalivosti aneb v jakém lotrovském běhu člověka seznal, aneb živnosti své nechcztěl hleděti a grunt opouštěl: toho nechť uručí, aby jse před tebú na zámku stavěl, a tu ty vyrozuměje, jak jest ta věc sama v sobě, vezmi tu věc rozumně před sebe, potřebuje-li zústnieho trestání aneb věží aneb z gruntu vyprodání; pokudž uznáš, tak jse k nemu zachovaj.
22. / It. lidi k tomu dostatečně přidrž, aby stavení na gruntích neopouštěli, alě je opravovali, a kterýž by zanedbal opraviti moha, toho na ruokojmě vzíti, aby do času určitého grunt osadil aneb to, což jest potřebného a ty jenm oznámíš, opravil-; však proto v tom na íidskú možnost rozumně vhlédaj, co můž učinit: pojedná a co pomalu.
23. It. selští synové kteříž by na panství byli a při otcích svých živnosti nehleděli^' ty na zámek za holomky aneb k jiné práci, k čemuž by jse který tre-fiti mohl, obracej, a služba nechť jse jim též platí, jako jiným. Pakli kterého k voženém a k osazení můžeš přivésti, také tak učiň.
24. ; It. pojezdný ten aby jse zjednal, a ten po panství jeď a k každému sedláku aby dohledal, a jest-li jaká potřeba jemu opraviti stavení neb piotuo, to podle možnosti jeho k tomu jej přidrž, do času jmenovitého aby opravil; a pakli
1
ZHseni o spraví panství Polšteinského a Litického (1525).
61
by neopravil, pojezdný to na úředníka vznes, a úředník jej k tomu přidrž věží, ať jse tak staue. Též také rolí opouštěl-li by který, též jej k tomu přidržeti, aby klučil a rolí sobě nezapouštěl, alé přidělával a oséval, takž jakž na to přísluší.
25. Týž pojezdný na to jse také vyptávaj na jiných lidech postranních, jak jse který hajný zachovává nebo rychtář k lidem, činí-li jim jaké křivdy; než jestliže by jim hromady činil jaké pro své požitky šenkovní, to vše pojezdný úředníku oznam. A nalezl-[l]i by jse který takový buď hajný, že by JMti pánu nesloužil tak, jakž na to sluší, neb rychtář že by činil lidem křivdu: toho úředník tresci podle zasloužení jeho.
26/ It. co jse krčem po všem panství ve všech dotýče, poněvadž jimi není než záhuba lidem, o tom jse takto chovati: aby v žádné vsi více přes jednu krčmu nebylo, leč by ves byla taková, že by úředník znai, 'že pro lidi druhá krčma býti musí, to ať jest. A ktož by šenkoval piva kromě krčem uložených kde jinde, ten každý pokuty pánu JMti daj 1 kopu gr. A rychtář s konšely toho buďte pilni, aby toho šenku nebylo neřádného, i jiných neřáduov; pakli toho rychtář s konšely zanedbali by,, a činil jse neřád, nadepsanou summou povinni budou a trestáni býti mají.
2l/ It. co jse piv Hradeckých dotýče, těch hned všudy na panství brániti a nedati jich šenkovati; a ktož by je šenkovali, ten každý pokuty pánu JMti aby dal 1 kopu gr., a ty pokuty aby byly ukazovány pánu JMti při počtu každém. A to šenkování pokoutné neb zjevně by bylo, na to jse pilně yyptávati, . a těch pokut nepromíjeti v tom bez povolení pána JMti.
28. It. zřízení, kteráž jse při sazení konšel každého roku čtou jim, v prvním artikuli jest, aby každý rychtáře poslušen byl; a pakli by nebyl poslušen, hned jej trestati, což by koma rozkazoval slovem panským; a pakli by co rychtář jiného rozkazoval a toho zanedbával, což jemu úředník rozkáže, toho trestati. touže než jiného.
29. It. jestliže by jse který nevolný trefil a rychtáře uposlechnutí nechcztiel, tu komuž rychtář rozkáže, ten toho svévolného nahoru ať vede; a jestliže by ten toho neučinil, komuž jest rozkázáno, toho také tresci, a toho jemu nepromíjej. Pakli by toho rychtář zanedbal, toho jemu nelehčiti, ale o to jej trestati.
30. It. jestliže by který člověk dělati nechcztiel a krčmování hleděl, a také byly-li by jaké hry u kterého neb od kterého člověka: rychtář toho pilen buď a toho tresci každého, kto by to činil. A byl-li by při tom rychtář aneb konšel i který obecný, a toho naň zatajil a na něj nepověděl; ten každý tu pokutu trpěti má, jakž toho ukazuje zřízení, kteréž jse čítává při každých soudích, a k tomu trestán aby byl.
31. It. rychtářové poplatky panské ať vybieraji, a vybera na zámek písaři důchodniemu ať nesou. Pakli by který nechcztiel dáti poplatku panského rychtáři svévolně i pro svá nedbalivost, a v tom jse jemu protivil: nemohl-p]Í by sám s něho
62
jD, XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
rychtář býti, tehdy komuž koli rychtář rozkáže, ten ať jej nahoru vede. A nezacho-val-li by jse rychtář- i ti, komuž by poručil, ty trestati a o to k nim hleděti, a toho jinač neměnili.
32. It. našel-lí by sě člověk který, an vystupuje z toho zřízení a z toho pořádku, kterýž jim bývá čten při sázenie konšel: tu když pojezdný pojede po panstvie, ty nepořádky, kterýž by se činily, ať je sobě spisuje, a úředníku hned o tom ať oznamuje, a na rnkojmě takoví af jse berou pojezdným: a bude-li trestáni hoden, úředník jeho tresei hned. A pakli jse uzná, aby rám trpěl, to úředník u sebe rozvaž, a s pánem JMti aneb s výžšiem úředníkem dotaaz o tom vezma, tu pokutu, kteráž na která věc uložena v zřízení, kteréž se čítá při soudíck, jest, vezmi.
313. It. těch vin žádným obyčejem neodpouštšti: kdož by piva Hradecká šenkovali mimo zápověd, kto koho zbil, kto by hrál, který by hru viděl a nepověděl, též se k němu zachovat! jako k hráči. Než byly-H by jaké jiné viny, těch nebratí, než ať jse to na pána JMt vznese, a napsané při počtu ukázali: tu pán JMt káze-li vzíti, ať jse vezmú.
34 It. byla-li -by jaká žaloba před úředníkem o Škody pastev, o přeorování mezí, neb o kterň jinú věc domovitú, to konšeluom a rychtáři přikázati přísné, aby to mezi stranami rovnali a pilní toho byli; a jestliže by toho rychtář s konšely zanedbával, o tu věc je trestati; a pakli by ty strany na nich toho přestátí nechcztieli, což-vyřčeno rychtářem a konšely podaě uznání, ježto by mohly ty strany na tom přestátí: tu úředník obě straně dostatečně tresei; však tak toho pilně pozorovali, aby rychtář s konšely skrze ňákou vzláštní věc, od strany odjímajíc, straně drnhé nepřidávali, ješto by ta strana z té příčiny na nich toho přestátí nechcztiela; a o tom rychtář s konšely i z stranami zaměstnání bezpotřebnieho nečiňte úředníkovi. Než jiných žádných věcí rychtář s konšely rovnati ani s nimi co činiti mějte v tom bez vědomí úředníkova.
3^ It. majtaa kteráž jsou na panství v Kostelci, y Týništi, v Potenšteinu, v Žamberku, pod Žampachem, k těm majtuom vybieráním osoby, .kteréž jse k tomu uznají, vyhrati a to jim pornčiti, závazek učiníc, aby jše v tom pánu JMti svému spravedlivé zachovávali; a úředník proto k těm vybieráním majt rozšafně k tomu přihlédaj podle rozumu svého, aby v tom pánu JMti věc škodná nebývala.
3.6. It. viny z soukennílcuov v Rychnově kteréž sou, 'i v městečkách jiných po panství, o těch jse'nemúž spravedlivěji vypátrati, než obdarování, kteráž mají na ty viny, tu aby jse vhledlo v ta obdarování, jak v uich a co JMti pánu náleží, a co obci při městečkách.
37/ It. sladové kteříž přicházejí po várkách na mlýních v městečkách po panství, V těch pilnost jmíti a k nim dohlddati, tak-Ii jse nachází na mlýních podle várek, jakž který purgraistr dává zapisovali do dúchoduov za jeho. čtyři neděle na
Zŕtemí o sprátč pansloi PotěCeinského a Litického (1525).
6S
zámku písaři. Pakli by jse trefilo, -že by jse více sladuov našlo na mlýních, než registra od důchodnieho písaře ukazují, na to jse pilně zeptaj, proč a jak jest ta věc přišla. A též kdyby jse"nenacházelo sladuo podle várek sepsaných, to což by jse nalézti mělo, též jse o tom zeptávatí, kudy jest to. Protož af jse v každém městečku obéře k tomu člověk jeden osedlý, kterýž by jse zdál víry hodný, a porač jemu, ať takové slady po várkách v jisté místo přijímá, a tobě ať z nich počet činí, abych já takových mně škodných omyluov tud}' budoucích ujiti mohl.
38. It. obielee u dvora Potenšteinského a Litického kteráž jse sejí,, toho pilnu býti, co kterého obiele mandel jse z toho vysetí najde, na to hned rejstřík vzláštní udělali,' a které obiele co z mandele dává, to zapsatí a zkusiťi toho, hned jakž jse obiele do stodoly svezou, omlátiti každého obiele mandele dva neb tři, a tak hned zapsati podle zkušení summu každého. obiele, aby jse vědělo, co jse má' nalézti kterého obiele v té stodole podle svezení obiele v mandelích do ní. Nebo já již více nedopustiem z dúchoduov obiele k útratám brati, než ze dvoruo, a což dvorové nepostačí, na tof peníze ukáži na skoupení ostatka obielee k týmž útratám, poněvadž v tom v každém počtu sobě škodný zple.tek znám, když obiele z dúchoduov k útratám jse béře. A toho nálezu ať mi jse registřik posélává..
39. It. sení vobielné na zimu i z jara, což jse kterého obiele u těch dvorno vyseje, jakž jse to segee [ta seje?] vykoná, tak mi hned na registříku vypsanou summu vyseti toho obiele pošli.
40. It. pří mlácení těch obielije v týchž dveřích tento pořádek af jse zachovává: mlatci ti ať jsou jednáni mlácením na štrychy; a který týden co jse kterého obiele vymlátí a naměří, to hned ať jse v registra příjmová zapíše, kolik korcuov a jakého obiele namláceno jest, a kterými mlatci zejména, a po čem od korce jim jse vydává na penězích. A to obiele hned ať jse na zámek sveze. A Zayssek šafář ten při míře vždycky toho obiele ať jest, a ráno stodolu miatcuom ať odmyká, a večer po vyjití mlatcuov z stodoly ven ať stodolu zamyká; a ve dne k miatcuom ať vždycky dohledá, aby dobře vymlacovati, a obiele aby nekradli. A ta obiele aby byla všecka vymlácena do sv. Jiří. A od mlácení toho obiele ať písař důchodní platí, a do register af zapisuje zejména, co kterému mlatci od kolika korcuov po čem od korce vydá.
41. It. mléčné ze dvoruov v registra nechť jse zapisuje,, každý týden co jse másla, sýra udělá v kterémž dvoře; a z toho co jse vezme k útratám na zámky másla, sýra, voluov, krav, telat, vepřuov, prasat, slepic, vajec, ať na to jsou registra vzláštní, co jse čeho který týden utratí na kterém zámku; a to proto takovú věc chci míti, abych tomu mohl vyrozuměti, jaký užitek těch dvoruo mám.
42. It. k chlebu a k pivu, i také k vovsu vydáváním vedle položení v zřízení toho pilnu býti a v té míře stati a z toho nevystupovat!, než tak jse chovali,
G4
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
Zřízeni o správě panství Potšteinského a Litického (1525).
05
jakž jse v zřízení ukazuje. Pakli by mimo to zřízení jse co více utratilo, ješto by bez toho býti nemohlo, to rozumně pána JMti ukázati, proč jse to jest stalo.
4^. It. 7, kuchynĚ, z schlebnice ani z pivnice dokov aby jse nic nenosilo z zámku, než což jse komu dáti má, aby jse dalo nahoře k snčdění aneb k vypití. Pakli by jse co doluov dávalo, ješto bez toho býti by nemohlo, v tom slušnú míru jmíti, a tak podle miery dáti, a více nic.
i^. It. chleb k snídaní a k svačni [swacznij] čeledi aby dáván byl po pecníku, a n stolu, co jeho může snicsti. Než čeledi, kteráž jest při zámku hodná, těm dva i tři pecníky chleba, chcztiel-Iiby, dáti jse má.
4í/. It kuchyně, pekárně, špižírně, pivnice, obročnice, to aby jse opatrovalo, a k těm věcem pilně aby jse prohledalo, aby jse při nich všecek pořádek slušný zachovával, a v registra, kteráž na ty věci jsou, aby jse to vše zapisovalo, a to každú v sobotu, jal; jse čeho utratí, chleba, masa, pšenice na koláče a na krupici, ječmene na kroupy i jinak, sýruov, másla, sádia, slanin, slepic, vajec, ovsa na koně i na jiný dobytek.
4Ej/ It. jestliže by která kolivěk čeleď po páně potřebě šla aneb jela, ttí aby jídlo schováno bylo, a kuchmistr toho při stoliech pilen buď, které by čeledi za stolem nebylo, na toho aby jse dotázal, a jestliže by který po panské potřebě byl, aby tomu jisti schoval. A čeleď bez tvé vědomosti hned nikam z zámku aby nechodila.
4JÍ It. pivo při snídaní a při svačině aby jse čeledi dávalo, to což by zadosti bylo, aby jse při pivnici napili, doluov nenosíc.
48. It. počet peněžitých žádných s lidí aby jse nebralo, ani jiných, to jse pod milostí přikazuje. Než jestliže by co nahoru přinesli lidé, ješto by to k jídlu bylo, slepice nebo vejce neb což kolivěk od jídla, to aby vzato bylo a do kuchyně dáno k outratě čeledi panské.
49. It na zámku k zasekávání do kuchi/ng, k vydávání chleba a piva a jiných potřebných věcí, ty ať jse vydávají pořádkem, tak aby čeleď křiku žádného nečinila, nouze a nedostatku netrpíce, a také zbytečnosti přílišné aby nebylo,
50. It. což jse vydávání dotyce uzed, šli neb jakých jiných koli potřeb voikuom nebo vozatajuom, o tom také Jan Vokrúhlický věz.
_51. It. obrokové kteříž jse nahoru přijímají, na to vzláštní registra aí jsou, od koho co jse přijme, ať jse vymazuje aneb vpisuje, a šafář z každého téhodne ať počet dělává, komu a čemu a kde z toho příjmu co vydává, to též v registra psáti proti přijmu za vydání.
52. It. Jan Vokrúhlický ke dvoru přihlédaj a tento způosob zachovávaj, aby toho pilně šetřil, co jse robot dotýče orních, vláčebných, ženných, sečných, hrabniecli na lukách i jinak, aby jse toho, což jse může najméně vypotřebovalo, o tom o všem pilnú péči měj.
53. It. toho také pilně šetříti, mohou-li kde jaké luky býti, aby lidé ujímali v jitra aneb na pruty, to dáti lidem pod plat, při čemž by mohli spravedlivě zuostati.
54. It. o lukách, kteréž jse lidem za peníze prodávají, o těch Jan Vokrúhlický věz, kto je drží aneb jak jse prodávají, aby uměl pána JMti aneb úředníka, toho všeho zpraviti.
55. It. Jail Vokrúhlický aby k hajným, přihlčdal, jak jse kde majtí, vždy co může nejčastěji na mýtech bývaj, maje registra před sebú, každého hajného vedle těch register vyptávati jse, kdež jest to majto, kteréž jsi prodal tomuto, z register menujíce jeho, tu ať tě hajný na to zvěde.
56. It. což jse řeky dotýče pod Litici, tu úředník Potnštaynský dobře opa-truoj, aiy v ní žádných krádeží nebylo ani žádného loveni od žádného, ani od Litické čeledi, což jse pstruhuov, lipenuov, střevlí dotýče, těmi hned nehýbati, než jelce ty houiti sobě muže úředník Litický, však tak, vzuesa to na úředníka Potn-štajnského; ale jiných žádných ryb nebrati.
5|! It. mlynář Záchlumský pstruhuov aby nehonil v ředce [sic] neb v struze. A pakli Ly v toni byl postižen aneb usvědčen, an to činí, a ryby zápovědní lapal by, o tom pánu JMti oznámiti, co JMt ráčí rozkázati činiti 5 tiem.
58. It. o dilích, kteráž bývají po panství činěna nákladem JMti páně při rybnících, haltéíich, pivovářích, nilajních, krámuov masných, valchovních, šlejfernách nožieřských po městečkách, i jiných díl neb oprávek, bez kterýchžt býti jse nemůže po panství a v městečkách a při zámku: což pak by.bylo potřebte, ješto na ta díla neb oprávky s volí pána JMti z důchoduov, z kterýchž JMt ráčí rozkázati, penízi jse vyzdvihovati musejí, jakož pak, jak jse uzná, vzíti peněz co na jaké dílo podle projednaných úkoluov.
59. - It. při těch dílich co sé dotýče předávání, to hned pán JMt přikázati ráčí, aby toho nebylo; by bylo pak o kopu anebo o dvě, ať se nepředává, leč pánu JMti ta věc oznámena bude.. A jestliže pán JMt ráčí rozkázati, aby co předáno bylo přes to, což od pána JMti přijato jest peněz, tak nechť sě učiní a jinače nic, aneb jakž JMt pán ráčí o ty věci rozkázati, tak ať se zachovává. Než jestliže by pak kdo v tom sě nezachovával, a přes to rozkázání JMti páně vystupoval předáváním i jiným během, již by pán JMt tím povinen neráčil býti, než sám ten každý sebú vinen aby byl.
60. *} It. útraty tvé, Jana Okrúhlického, fišmejstra i písařův pojezdných a holomcích [sic] každú sobotu nebo neděli ať jsú při tvé přítomnosti v rejstra důchodního písaře ty útraty zapisovány, a to dopisováno zejména, kdo je kde pro jakú potřebu chodil nebo jezdil, a kolik jest dní a nocí tam byl.   A již ty tomu
*> Odtud psala druui ruka.
66
D. XXIl. Řády selské a instrukce hospodářské.
Zřízeni o správě panství Potiteinského a Litického (1526).
67
vyrozuměje, platné-li jest to chození nebo jízdy či neužitečné, aby mi o tom uměl
správu vydávati při činění počtů tvých. . j
61. It, co jse útraty dotyce, kteráž jse za peníze kupuje, v tom jse takto zachovat!, a vzláště masa pán JMt kdež již na puol leta dávati ráčí, a to hned pojedmí dobytka líúpiti po Těsnicích, kdež koli bude moci, můž-li ten dobytek držán býti pastvu při zámku, to dobře. A na kterémž by rnoM z těch dobytčat který groš přijití, to prodati a na to místo jiné kúpiti, a tak tím zpuosobem koštovali,
bude-Ii moci maso vystačovati. Pakli by to nemohlo, pánu JMti oznámiti o tom. ! Nebyl-li by toho úředník pilen a toho tak nechtěl zsskosstowatij [zkoštovati], již { by pán JMt rozuměl, že to nedbalstvím úředníka schází.
62. It. jiné veci, na kteréž jse peníze dávají též k outratě, to takto před
se vzíti: každú neděli v.to úředník nahlédni a na tom s písařem poseď, co se |> jest nač daio podle zřízení, ' a na to hned zvláštní registra hleď udělali, a do nich :\ '■
hned nic jiného nepsati, než tn outvatu, kteráž se za peníze kupuje, každý artikul i ;
vzlášť, jakž zřízení ukazuje.
G3. It. z těcli peněz, kteréž se na útratu dávají, za ně nic jiného nekupovat!, ani jich kam obraceti, příď jakž potřeba příď, než na to vedle artikule v řízení položených. Pakli by to jinače změnil, v hněv JMti pánu upadneš.
64. It. což se peněz dotýče, kteréž jse JMU pánem z důchoduv dávají na ,;í ' dílo při zámku a útraty, a na díla po panství i na jiné potřeby, ti penízi na žádnu j věc jinú aby se neobraceli, než tak se na tn věc vydávali, na kterú jse příjmů podle
listu JMti páně .do rejstr těm penězům vydání náležitém [sic]. 11
65. It. takto jse na díla při zámku, útraty a díla po panství penízi přijí- \ máti od JMti pána maji: Dila kteráž by byla aneb budú roku kterého potřeba po - ! panství, tn sepsati zejména každú věc, na kterém rybníku co a víc [sic] sě peněz
potřebuje, též při městečkách, jakž potřeba jse kde uznává při čem, pivovářích, íf
krámích masných, valchovních, šlejfěrnách, toho hned rejstřík uďělati, a tak všecky
věci potřebné na něm sepsati, zejména dostavujíe, kde se co dělati má, a co se
peněz potřebuje na to dílo, a to JMti pánu posiati. Ta JMt ten rejstřík přehlídna, ;if
podle toho sepsání na něm tak peníze ráčí ukázali na každú věc. ^J; f
66. It. při dílích tatko [sic] se úředník chovaj: Dila, kteráž by byla úkolaí íf nebo nádenní po panství neb při zámcích, při těch vždycky jednoho z holomkův, f kohož se jemu zdáti bude, aby míval, a nádoby, kteréž sfl, aby vydával k těm
dílům, jako kolečka, lopaty, krátce, špice, došláky [Durchschlag?], feyle, fimale, ,; i
i jiné jakéž pak koli,nádoby.   A ten holomek aby o tom pilnost měl, aby se ty J i|
nádoby po stranách nerozcházely, než tak kslizely [sklízely] v místo jich. A jestliže • [;
by se které kolečko zlámalo neb jiná věc, to schovati, tím aby se jiné opravilo k potřebám. ". g.
G7.*) It. díchodové bííní kteříž jsú, ti všickni neehl jsú zapisováni v rajstra písaře důchodního, zejména každá věc po různém, co a zač od koho se přijme, ne summami.
a) Odtnd jjaala třetí ruka.
68. It. kdež se nkází s lidmi o placení dhik&v na roky, o tom péče aby byla, aby se jim toho na holá slova jich nevěřilo, než aby to urukovali. Neb ten každý uteka, schůdná neb uinra, tudy mi hned ten dluh zaplatí, kdo toho ncuručí.
60. It. co sě odpouštění poplatk&v lidem nrým pro chudobu dotýče, toho necht se nečiní bez mého povolení v tom.
70. It. co sě dotýče dlukúv, kteříž se při pottsstich [— při počtích] ukazují na lidech, a též se ukazuje, že se s některých pro chudobu nemohu vybírati: protož když se již co s lidí vyupomlná do počtu, v tom pilnost miti, aby se to nezdržovalo na lidech, než hned po počtu aby se supomínalo. A jestli pak že by co na lidech bezelstné s kohož již nemohlo dobyti se pro chudobu, tehdy aby se to pánu JMti oznámilo v čas, že pán JMt radši úředníku ráčí peněz dáti něco, aby sě za ně zaplatilo, jedné aby se tudy cesta jiným k tomu nedávala, aby sé na též nebezpečiu, aby jim mělo odpuštěno býti. Však proto s rozšafuostí a s rozumem k tomu pri-hlédati, kde můž neb nemůž co dobyto býti.
71/ It. co sě důchoduv dotýče, ty pán JMt takto niíti a vyzdvíhovati ráčí: SvatojirsKé důchody typán JMt ráčí vyzdvihnouti ten týden po Svatém Duše, a Svato-havelské důchody ten týden po sv.Martině. A protož k tomu času tak každé důchody s pilností aby se shromažďovaly, a to beze všech ocasů; a to nikterakž jinač aby se neměnilo bez vzláštního páně JMti rozkázání a povolení, leč by pán JMt ráčil k čemu povolení a list na to pod sekretem dáti. Pak když by úředník hodnú příčinu toho pánu JMti oznámil, aby tím prodlíno bylo, uz,nd-li pán JMt hodnú příčinu a ráčí k tomu svoliti i dá list na to, že k tomu svoluje. Ale se toho pilně varovali, aby toho nebylo.
72. It. jakož jsú truhly na všech zámcích zpravené, kdež se penízi chovati mají; od kteréž truhly úředník má jeden klíč a písař druhý. Při chování peněz těch tento pořad aby-zachován byl: Což sě jakýchkoli důchodův přijme, pisař to vyčtúc, hned aby do tej truhlice schoval s úředníkem; a s tím aby se neprodlévalo. Než měl-li by úředník jaké zaneprázdněni, že by ten den toho schovati nemohl, ale druhý den -konečně, aneb nejdéle do třetího dne aby schovány byly. A úředník aby o to péči a pilnost měl; neb písař proto toiiko má klíč od tej truhly, aby věděl, co tam vloží, a aby neřekl, že by mu sě co v tom sě [sic] úředníkem, ukracovalo.
73. It. penězi důchodními aby se nehýbalo bez vzláštního pána JMti rozkázání v tom; nebo JMt rá£í-li jakými penězi hýbati anebo nač vydávati, na to JMt list pod sekretem svým ráčí dáti, aby to- hnutí mohl písař okázati, že jest nešlo
9*
68 D. XXII. Řády selsůé a instrukce hospodářské:
jinak, než z vůle a rozkázání JMti páně. Pakli by písař aneb kdož kolivěk jakým jiným zpuosobem tu věc přestupoval a podle své vuole činil, to JMt pán tak ráčí váziti, jako by JMti kradl, a k němu se tak miti ráčí a jej tresteti.
O rybnících.
74: It. o rybnících o všech, velikých i malých, též o všecli struhách a vodo-tečmáchXta témž všem panství, jakž k zprávě náleží, pilnú péči měj, aby mi se buďto případními vodami anebo tvým zajedbáníni oprav podle vší možnosti v tom škod uvarovalo, a plodové vejtažní i též také i tříletí, kterýmiž se má i na ryby saditi, aby časně se a dobrým hospodárskym pořádkem zpuosohovali a řídili, tak aby v nich ten dostatek nalezen býti mohl, kteréhož ti rybníci k násadám potřebují; ne aby potřeby v čas, když se saditi má rybník aneb rybníci, mně oznámeno byio, že není čím; než vždycky taková věc a potřeba aby se v čas náležitý k vopatření předcházelo, jako vslušná mista na tření kaprův, k sázení a potom též na vejtahy rozsazením; a tak aby se doma dostatek plodův bez skupování nacházeti mohl. A pakli by vždy jakžkoli bezelstně v čem jaký nedostatek sě nalezl, ten aby mi byl před časem oznámen; ale toho sě pilně varovati, aby potřeba nebyla.
75*) It. rybníkov cojse dotýče, násadami jakž jse dosadí, hned na rejstříku ty násady, co jse do kterého rybníku vsadí na ryby, buď na jedno nebo dvě teple, pošli; a u vajtažních plodích i kapřích na tření též se zachová.] fišmajstr a mně na rejstříku sepsané posílaj, abych věděl, co se kde vsadí. A když se rybníci doloví, bud na podzim neb zjara, nečekajíc s tím počtu, hned mi oznam, cos v kterém rybníce našel a z něho vylovil, buď kapruov, štik, drflbeže aneb plodnov.
*) Odtud psala čtvrtá ruka.
76. It. tento způsob při prodaji kapruou zachovati: Když se kapři prodávají na čbery, tu ať se ví, co do kterého čberu vchází kapruov s kterýho rybníku, a po čem, to hned zapsati k pravení při počtu podle zapsání v rejstřích rybních.
77. It. násady na ryby, kteréž jse činí do rybníkuov, hned ať so při prvním nasazování, jakž se počne k slovem, dosazují končitě, leč by beze lsti nemohl se který rybník dosadit! pojednú, to by již tak musilo býti, a potom, se dosaditi; ale toho jse nedopúštěti.
78. It. při nasazování rybníkuov rybních i plodových, toho před se fišmajstr neber, aby měl násady jaké činiti bez vědomí a dotazu v tom úředníkova, než to
■všecko činiti, vezma od něho dotaz a vuoli.
79. It při lovení těch rybníkuov takto se fišmajstr zachovávaj: Ryb žádných žádnému, bud otci nebo bratru neb komuož kolivěk, nedávaj, leč by měl rozkázání od úředníka, tu dáti muož, však tak, když v tom uznaná véc bude, ku potřebě JMti páně že jse bude moci trefiti. Též i s své strany úředník taky se tak chovaj.
ZHseni o správé panství Potlteins&élio a Litického (1525). 60
80. It. tento zpuosob fišmajstr drž: Co se do kterého rybníku vsadí, na to zvláštní rejstřík měj; a též zase co se vyloví, na kopy počítaj, do čberuov jak vchází, za ty kopy co učiní čberuov, to JMti pánu oznam. Též také zvláštním pořadlem [čti: pořádkem] při tom štiky sčítati na kopy, jaká se jich summa bude nalézati k prodaji, aby se vědělo. A drůbež na čbery neb na škopky zméřiti, když se má rozvézti.
81. It. co jse tniklice dotýče, do kteréž se penízi kladú, za který se ryby na porůznfo] prodávají, to úředník způsob takto: Když se ryby prodávají na čber, to nagidij [nejdi?] v žádný prodaj na poruozno, než odbudúc čberuov, fišmajstr k sobě truhlici vezmi, a peníze do ní klaď, a písař piš, zač kto koupil. A z těch dvú holomkuov předepsaných jednoho sobě veď, aby prodával na poruozno, aneb sám fišmajstr prodávaj, a jeden z těch holomkuov truhlici chovaj, kterému fišmajstr káže. A od té truhlice písař měj klíč jeden a úředník druhý.
82. It. písař každého dne prodaj, kterýž jde na porůzno, summuj sobě, a toho nsmajstruo neoznamuj. A to čiň úředník s písařem, hned přijedúce s ry-bníkuo, co jest v truhlici peněz, za kteréž jsou se ryby vyprodaly poruozno. A potom, když jse truhlice otevře, toho pilně šetřiti, tak-li se peněžitá summa najde, jakž se položila jest písařem při úředníkovi; a vyčtúce při přítomnosti fišmajstra, v rejstra rybní hned zapsati, ač by byl příjem za kapry, za štiky, za drůbež, obzvláště každú vec [sic] dostavíce.
83. It. vzláštní péči fišmajstr měj, když se ryby na čber prodávají, fišmajstr hned zvolaj na písaře a jmenuj jemu toho, komuož chceš prodada měřiti, aneb měřil by; a písař toho velmi poslúchaj pilně, koho fišmajstr jemu jmenuje, aby tomu napsal, a jinému nic, než komu se prodá, aby zmatkuov žádných nebylo o takové veci. A při tom také prodají k nalezené summě, co se do haltéřuov sveze kapruo, štik i drůbeže nebo do rybníkuov, to též psáti, aby se ukazovalo, kam se obrátí co, pro shledání sumniy podle násady.
84. It. by měl úředník při každém lovení a prodaji býti sám, tof jest wecz nemožná. Než proto k každému rybníku úředník dohlédni; a pozná-li, an z čeho fišmajstr vychází, fišmajstra tresčí. A také fišmajstr žádných ryb sám neprosazuj na čbery tu, leč jest přítomnost úředníka. A nebyl-li by fišmajstr pilen kterýchž koliv nádob a škorní aneb jakýchž leoliv nádob, v tom jej úředník tresci, ať se v tom hospodářsky má.
85. It. co jse vazeb dotýče, o tom fišmajstr péči měj, buď tvrzení aneb nové vazby. Čehož by sám fišmajstr opraviti nemohl by, to ať se úředníku oznámí, a nahoře holomci ať to udělají a opraví.
86. It. co jse dotýče rievoduov i jiných vazeb, též škorni i jiných potřeb, to aby chováno a opatrováno bylo fišmajstrem, tak jakž na to sluší, aby se nic ne-
70
D. XXII. Sády selské a instrukce, hospoddľsié ;
Zřízení o spraví panství PoUUmsltího a Litického (1525).
71
opatrností nešeredilo. A jestliže by toho on zanedbal, toho ty jemu netrp, a!e o to . r
jej napomínaj, aijy tolio hledal, tak jalc mi hleděti, a též jiného, což k jeho práci i náleží.
87. ?) It. prodaj rybní, ten aC se prodává po summé, což bude moci nejvyšsí, f na zpuosob tento: Což koiivěk komu prodáno bude na čbery, aby od každého ce- ; dule nebo list, tak jakž jest obyčej o to, kdož to kupuje aneb slibuje o tu věc,
kteráž se prodává, vzat byl; a v tom listu neb ceduii aby dostaveno bylo, co a zač byre [bere] a do kterého času zaplatiti má. A ti listové neb cedule kladeni ať jsú ;j? písařem rybním při přítomnosti tvé a písaře důchodního do vzláštní truhlice v sklepě, ' |
a do druhé truhlice v témž .sklepě penízi za ryby vyčteni od rybního písaře spolu i z důchodním písařem, a při tvé přítomnosti aby kladeni byli. A od těch dvů 1 truhlic, listovní a peněžní, mějte klíče všickni tři, od každé truhlice ty jeden, -písař \ důchodní a rybní po jednom klíči, a tak aby jeden bez druhého pro všelijaký v toni í omyl anebo jakú výmluvu do té žádné truhlice nemohl. A ti listové neb cedule ať !"'
nejsú vydáváni žádnému, let se ti penízi, kteříž jsú v nich zapsáni, přijmu. i *) Odtud psal.i třetí ruka.
88. It. prodaj po rfizném, který de přes celý rok za peníze hotové, ty ať l| jsú přijímány do pušky zamčité, a jinde nic; a táž puška nechť jest tak vopatřena, s Aby se zní penižTíěz" odemknuti trúsšti nemohli. A od pušky ať má písař důchodní ;' klíč; a pušku ve dne v své moci písař rybní, a na noc s penězi ať jest tobě dána. i A co nejčastěji bude moci, ať jse z ní penízi písařem rybním a důchodním při tvé - i přítomnosti vyčítají; a což jse jich koli vyčte který čas, ty všecky, zúplna ať jsú
zapsáni v troje rejstra, v tvá, písaře důchodního a rybního; a hned při všech tří přítomnosti ať jsou do truhlice penízi k jiným rybním vloženi.
89. It. co se koliv kaprův na čbery aneb štik na kopy i drůbeže na vědra neb na škopky rozprodá, to můž-li býti každý den, pakli nemůž, ale konečně v každú
sobotu ať se tim způsobem všecko, kdož jest co zejména dlužen, ve všecka troje ; registra zapíše, nebezpeče se v tom na samy listy aneb cedule, kteréž od kupcův ' :■
budete míti; než ať jsú registra troje, též i ti listové aneb cedule, před rukama. ■] A pakli by se co i za botové peníze na znamenitější summě prodalo, ješto by do V • I
pušky nenáleželo, jako za kapry, kteří jse na čbery prodávají, aneb za štiky, kteréž -\ sě též na kopy prodávají, také v registra troje hned každý den, aneb což můž I j
nejspíš, zapište, a vyčtúc peníze, do truhlice vložte, a zase ze všech trojích registr, ■! I
jakž rybní písař rybních'co peněz přinese a vyje do truhlice vložíte, hned vymažte jj| pro potomní omyl.. "j;
90. It vzláštní péči fišmajstr měj každého roku díla všecka, kteráž by byla "j\ potřebná na panství při rybnících, splavích, trubách, čbelíeh, hrázech, tarasích i všech [ struhách vodotečnýcb, ať jsú fišmejstrem úředníku oznamována; a tu úředníkem aby l
se ta každá věc rozvažovala a mně v podzimní čas oznamovala. A k čemuž povolím a rozkáži, aby ta díla a potřeby se dělala, jako dřiví, kámen i jiný věci, aby se v čas zimní to schystávalo, aby časem letním při živnosti lidské od potřeb jich pilných hýbáno nebylo.
91. It. také fišmejstr péči o rybnících majíc, oprávky kdy které jsú, čehož by nemohl vopraviti s těma dvěma pachólkoma, kteříž k rybníkům přidáni, to na úředníka vznes takovú nemožnost, a úředník tu opravu pánu JMti oznam, tak jakž jse předpisuje.
92. It. kdyby vody velký byly, v tom znamenitú pilnost fišmejstr měj, aby se škoda nestala, buď oprávkami v chobotích anebo v splavích, tak aby se rybničí nestrbali, ani aby ryby vyjiti mohly. Ješto kdyby se to stalo, byla by známá věc, že nedbalstvím fišmejstrovým, a i mohlo by býti, i úředníkovým to sešlo.
93. It. což se oprav rybničných, mlýnských, pivovarských i jiných na panství dotýče, ty oprávky některé skrze projednání úkolem aby každé vzláště psány byly, a počet dělán z každých věcí aby byl, a jínj'cli díl v taková ani ta v jiná díla ne-plésti, než na ta díla registra vzláštní ať jsou.
94 It. což se pak dotýče fuor rybních, rozvažování ryb a plodův, na ty pán JMt ráčí ukazovat! časem podzimním X kop, a na fůry jarním časem VIII kop, aby se lidem při každým polútetí podle ukázání od fůr rybních, plodových, podzimních i jarních, tam hned při rybnících platilo, aby se lidmi netrmalo na zámek, aby neobmeškávali svejch živností. Pakli by nevystačilo to ukázání, pánu JMti to v čas oznámiti; tu JMt pán také ráčí dokázati doplacení lidem. A již při počtu Svatohavelským a Svatojirským s polúletních s přijmuv aby se počet dělával s těch fuor při každém počtu.
95. It. což pak kdyby se lidem rozkázalo sväžeti íes k tarasu neb i jiné věci k potřebě rybničné neb jakéž koU, tu ať jse jim od těch fuor nebo díl, vezroa dotaz od JMti pána, když JMt pán ráčí na ty věci peníze ukázati, platí, aby lidé také skrze takovú věc pánu JMti poplatkův dosta" [dostavovati; Palacký čte: do-stačovati] mohli.
96. It. dluhové, kteří za ryby pánu JMti zůstanu na. iidech, písař rybiií ať po těch dluzích jede [gedie] a penieze za též dluhy ať přijímá od lidí; a jakž domů přijede a peníze kteréž přinese, ať je s písařem důchodním hned vyčte, a při tvé přítomnosti a písaře důchodního ať je k penězům jiným rybním do truhlice vloží, a po komorách ať jich nechová. Treftlo-li by se pak, že by kdo velikú summu peněz písař vyzdvihovaíi měl, tehdy pro nebezpečenství s ním někoho pošli aneb sám dojed-.
97. It. úředník Liticky ten aby lidí nerovnal o nic, ani jich slyšal, ani jim co rozkazoval, leč by jemu vzláštně poručeno bylo od úředníka Potnšeinského, to aby jednal, a víc nic. A byl-lí by v tom nalezen, an jaký přísivky činí na lidských
4
72 .       D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:
rolích jinam, než k ruce JMti piuě: to jest pan JMt ráčil přísně rozkázat!, aby se toho netrpělo žádným obyčejem; a o to hned úředník Potnšteinský vzláštnie péči měj.
98. It. úředník Potnšteinský proto čeleď Litickú opatruj, aby proto núze netrpěla od ryb; a mají-li jakú řeku, oni té užívejte, pstruhův neberúc.
99. It. zřízení toto purkrabí? často čítaj, aneb sobě z něho notuli ber, z arti-kulův předepsaných, a podle nich lidi slyš a zpravuj, a z toho žádným obyčejem nevystupuj.
100. It. ty artikule předepsané aby je tak držal, však tak: byloli by co potřebného, že by bez toho bejti nemohlo, mohl by v tom z dotazem úředníka [nedokončená věta].
101. It. úředník aneb který koitvek jede z zámku pro panskú potřeba, toho pilně šetřit), aby 'dole žádný neostával, leč by toho znamenitá potřeba kázala a že by toho dne k zámku přijeti nemohl; než porozuměl-li by, že toho dne přijeti by nemohl, to oznam, aby ho s zámkem nečekali.
102. It. Jan Okrúhlitský purkrabie a i Sudlička oba spolu mezi sehú roz-jímejta, každú neděli, aby tito arťikulové v tomto zřízení sepsaní všickni tak stah' a držíni byli, to sobě j-ozvážíc: „ty toto učiň, k tomuto přihlídni, a já taky učiním," a v tom se snášeli. Žádný na svým rozumu nezavazuj, než poví-li jeden druhému lepší roznm, toho se držeti a při tom stati.
103. It. těchto všech artikulův předepsaných, kteří se v tomto zřízení pokládají, toho všeho úředník pilen buď a je tak zachovávej, jakž který artikul ukazuje; neb jestliže by z nich vystupoval, již by tu známo bylo, že by úředníkovým ned-balstvím to se nalézalo. A také jestliže by tuto co bylo položeno k nemožnému zachování, to oznámili JMti pánu, a to změniti s volí JMti. Než jedné při tom pilnost a£ jest, na to se vyptávati, v rejstra důchodní, v útratní, v oukolni i v jiná přihlédati; a již o všech věcech vědomost míti. A jestliže by kdo koliv z toho vystupovat, jakž v artikulích dotčeno, v tom hned úředník žádnému prominuté věci nečiň, než každého, kdo by se čeho dopustil, věži, ne bitím, tresčí. A jinač toho-neměň ani čiň pod rozhněváním pána JMti na se.
Následuje půldruhé straty prázdné; pak od za&Ltku síran}- 22 opět psino: Čeleď služebná na zámcích PottnŠtayne1 a Liticích službou roční i polúletnt
104. SMba roční. Zámek PoílnStein:
Panu Albrechtovi Sudličkovi XL kop. Panu Janovi Okrúhlitskénra purkrabí XX kop. Faltovi polesnému XII kop. Pavlišovi písaři rybnímu VII kop.
Zříseni o správě paiisrcí Potíteinskiho a Litíctsého (1525).
Vodičkovi písaři pojczduému po lidech VITI kop.
Vaňkovi hradskému VI kop.
Matyášovi písaři důchodnímu VIII kop.
Duškovi holomku IIII kopy."
Martincovi při rybnících V kop.
Mikšovupři rybnících V kop.
Vondráčkovi při rybnících V kop.
Bendovi holomku IIII kopy.
Vavřincovi pekaři a holomku VI kop.
Vaňkovi Přestavlckému holomku a při rybnících bývá, V kop.
Jeništovi holomku IUI kopy.
Kubovi Záchlumskému nádvorníku IUI kopy.
Poláčkovi holomku, a jede, kdež se rozkáže, 47= *) kopy.
Martinovi bezrukému holomku 4 kopy.
Martinovi kováři a holomku 1 kop.
Jakubovi kuchmistrovi 5' kop.
Mareškovi kuchařovi 5 kop.
Jírovi řezníkovi a holomku 5 kop.
Zeyškovi šafářovi 6 kop.
Vařečkoví povoznému 4V2 kopy.
Prokopovi vozkovi 4Vs kopy.
Jírovi vozkovi 47; kopy.
Svíralovi povoznému 4'i'a kopy.
Hanušovi Němci, který hlídá koní pojezdných, 47- kopy.
Petrovi vrátnému dolnímu 3 kopy.
Prostřednímu vrátnému a hlásnému 4 kopy.
Točikovi hornímu vrátnému hlásnému 37= kopy.
Bryndovi hlásnému 4 kopy.
Strejcovi hlásnému 4 kopy.
Jakubovi Poláčkovi hlásnému 4 kopy,
Pavlovi pozednému hlásnému 2 kopy.
Markétě šafářce 2 kopy 18 gr.
Martě dívce 2 kopy 18 gr.
Aničce dívce 2 kopy 18 gr.
Matějkovi skotáku a pacholku při dvoře 3 kopy.
Pikhartovi svináčeti 3 kopy.
Vaňkovi kuchtičovi 2 kopy.
*j V rukopise jsou cifry římské yorikoncem; vydavatel oátnd proměnil je v cifry Archiv česlcý XXII.