Průvodce Čínou 21. století Ai Weiwei, 1995, „Upuštění vázy z dynastie Han na zem“ aiweiwei Vývoj mezinárodních vztahů •1949 založení ČLR a ČR na Taiwanu – soupeření o mezinárodní podporu a diplomatické vztahy •50.léta podpora komunistického bloku •1950-53 Korejská válka •1962 válka s Indií o sporná území •1960-69 vyostření sporů se SSSR, orientace na rozvojové státy, neutralita •1971 přijetí do OSN (ČR na Taiwanu zde končí) •od 70.let orientace na Západ (USA) •od 1978 „otevírání se Číny světu“ •1979 válka s Vietnamem (podporovaný SSSR) •1989 konec bipolárního světa, masakr na Tiananmenu Vývoj diplomatických vztahů ČLR PRC_relations_commencement 1949/50.léta – hnědá barva 80.léta – žlutá barva 60.léta – červená barva 90.léta – světle žlutá 70.léta – oranžová barva šedá barva – bez diplomatických vztahů 80.léta – žlutá barva Obecné trendy a strategie čínské zahraniční politiky •Koncepce „Mírového vzestupu Číny“ (Zhongguo heping jueqi) –autorem termínu Zheng Bijian z Univerzity ÚV KS Číny –od roku 2003 si ho osvojila čtvrtá generace vedení ČLR (vývoj) –odvolává se na starověkou politickou filosofii (Guanzi, Laozi, Confucius, Mencius, Mozi, Xunzi, and Hanfeizi ) a vojenskou strategii (Sunzi: Bingfa) –multilateralismus a využívání „soft power“ metod (Konfuciovi instituty, noviny Global Times, televize CCTV 9, PR kampaně) –analogie k vnitropolitické koncepci „Harmonické společnosti“ –Yan Xuetong, Daniel Bell, tzv. Nový konfucianismus •Další trendy: •investice do zbrojení •důraz na export •důraz na vědu a výzkum (studium v zahraničí) •zajišťování trhů a surovinových zdrojů Současný stav diplomatických vztahů ČLR 800px-China_Diplomatic_Relations Země bez diplomatických vztahů s ČLR •Afrika • Burkina Faso (1961–1973, 1994) • Gambie (1968–1974, 1995) • São Tomé and Príncipe (1997) • Swazijsko (1968) • •Evropa • Vatikán (1942) • •Oceánie • Kiribati (2003) • Marshalské ostrovy (1998) • Nauru (1980–2002, 2005) • Palau (1999) • Šalamounovy ostrovy (1983) • Tuvalu (1979) •Střední a Jižní Amerika, Karibské státy • Belize (1989) • Dominikánská republika (1957) • El Salvador (1961) • Guatemala (1960) • Haiti (1956) • Honduras (1965) • Nikaragua (1962–1985,1990) • Panamá (1909) • Paraguay (1957) • St. Kitts and Nevis (1983) • St. Lucia (1984–1997, 2007) • St. Vincent a Grenadiny (1981) • •Asie •Bhútán (neuznává ani Taiwan) • Čína - Taiwan •Taiwanskou otázku nepovažuje ČLR za problém mezinárodní politiky •Uplatňuje politiku jedné Číny •Na politické a vojenské úrovni napjaté vztahy •Na úrovni obchodu, kulturní a společenské výměny vztahy velmi dobré •Klíčový partner Taiwanu - USA - ručí vojensky za status quo v taiwanské úžině •Anti-Secession Law 2003 •Od zvolení Ma Ying-jeou (KMT) za prezidenta v roce 2008 dochází k stabilizaci vztahů Čína - USA •Dvě největší ekonomické a politické velmoci současnosti •Od 70. let dochází k politickému sbližování spolu se vzrůstajícím velmocenským soupeřením •Spojuje je vzájemný obchod a ekonomické vazby –ČLR je největší zahraniční věřitel USA –Obchodní bilance v roce 2006 byla 360 miliard USD ve prospěch Číny –dlouhodobé podhodnocení RMB vůči USD nahrává exportu z ČLR do USA •Hlavní zdroje napětí mezi USA a ČLR –Taiwan –Tibet a dalajlámova exilová vláda –dodržování lidských práv –zbrojení a vzájemné vojenské špionáže –vytváření ekonomických bariér –střety zájmů v mezinárodní politice (Blízký východ, Afgánistán, Severní Afrika…) – – Regionlání soupeři •Japonsko •silné resentimenty z období japonské okupace Číny (1937-1945) •pravidelně oživovány územními spory, návštěvami japonských politiků svatyně Jasukuni, státem autorizované učebnice historie •regionální konkurence – ekonomická a politická •vazby Japonska na USA, americké vojenské základny • •Indie •hlavní ekonomický a politický konkurent v regionu •Nejlidnatější země světa a nejrychleji rostoucí světové ekonomiky •velmi odlišné kulturní zázemí a historická zkušenost •územní spory na čínsko-indické hranici •Indie poskytuje azyl Tibetské exilové vládě • "Sino-Indian ties would be the most important bilateral partnership of the century„ •člen BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) Strategická partnerství v sousedství •Pákistán - vyvažuje moc Indie v regionu, ekonomická a strategická spolupráce •Mongolsko – zdroj uhlí a drahých kovů, masivní čínské investice •Rusko a Střední Asie (Kazachstán, Kirgizstán, Tádžikistán a Uzbekistán) – Shanghaiská pětka •Severní Korea – ČLR hlavním partnerem, politická karta vůči Japonsku, USA, Rusku, Jižní Koreji (diskuse 4 + 2) •Jižní Korea – zásadní obchodní partner, vyrovnaná obchodní bilance •ASEAN (Brunej, Kambodža, Barma, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam) – ekonomická spolupráce, diplomacie • Nové trhy, surovinové a energetické zdroje •Blízký východ •Saudská Arábie, Írán (Libye, Sýrie, Irák) –energetické zdroje •Afrika •dobré vztahy od 50. let, podpora proti-kolonializačního boje a afrického socialismu •obchod mezi Afrikou a Čínou dosáhl v roce 2010 úrovně 114 miliard USD (positivní obchodní blance na straně ČLR) •masivní čínské investice do infrasturktury, energetiky, telekomunikací, průmyslu a obchodu •Afrika jako odbytiště čínského zboží, surovinová a energetická zásobárna •vzdělávací výměny (afričtí studenti na čínských univerzitách) •vzrůstající intenzita protičínských nálad •kritika Číny za neo-imperiální politiku, podporu diktatur, dovoz zbraní Sporná území •Tibet •Východní Turkestán •Spratlyovy ostrovy –nároky ČLR, Vietnamu, Taiwanu, Malajsie, Filipín a Bruneje –strategická poloha, rybolov a ložiska ropy a zemního plynu •ostrovy Senkaku/Diaoyu Islands –nároky ČLR, Japonska a Taiwanu •jižní Tibet (Arunachal Pradesh) –nároky Indie a ČLR Evropská unie a ČR •EU je největším obchodním partnerem Číny •Čína je druhým největším importérem do EU hned po USA •mezi 2009 a 2010 export EU do Číny vzrostl o 38% zatímco čínský export do EU vzrostl o 31% •Čína se podílela na financování dluhu některých evropských zemí na počátku ekonomické krize •Evropa buduje s Čínou systém strategických partnerství •nejednotný přístup evropských zemí k požadavku na dodržování lidských práv a Tibetu