Tajemství mumií Tuto knihu napsala autorka Renate Germerová, bioložka spolupracující s egyptologickým ústavem univerzity v Hamburku a s Kästnerovým muzeem v Hannoveru. V této knize nás velmi poutavě seznamuje se všemi stránkami mumifikace, s vývojem a všemi technikami, kterými postupem času prošla. V knize jsou popisovány také konkrétní příklady a objevy. Tato velmi zajímavá kniha sepsaná do 34 kapitol nás podrobně seznamuje a zavádí do říše mumifikace. Dozvídáme se zde, že mumie byly výrazem touhy starých Egypťanů po nesmrtelnosti. Zájem o mumie a jejich tajemství má starobylé kořeny a přetrvává do dnes[MJ1] . Nejstarší dochovaná mumie je z roku 3 200 př. n. l. [MJ2] Mumie jako prostředek uzdravování[MJ3] : staří Egypťané věřili, že odvarem nebo jejich rozdrcením z mumie získají elixír či prášek na nesmrtelnost, proto se s mumiemi obchodovalo a prodávali [MJ4] se do celého světa, i díky tomu se jich dochovalo velmi málo. Z mumií se dříve vyráběl i papír, ale pro jejich nedostatek se tato technika [1]nedochovala[MJ5] . Mumie, suvenýr z Egypta: v 18. a 17. Století se mumie prodávali do celého světa jako suvenýr, který se na večírcích a plesech rozvinoval jako velká atrakce. Výbava hrobů bohatne, boj proti rozkladu začíná: Egypťané zjistili, že rozklad těl začíná od vnitřností, proto se už velmi brzy ve 3. nebo 4. dynastii [MJ6] začaly vnitřnosti vyndávat, balily se zvlášť a vracely se zpět do těla. Ze Staré říše se dochovaly jen 2 královské mumie, panovníka Džosera z 3. dynastie a Merenrea z 6. dynastie. 375 m^2 Plátna [MJ7] na jednu mumii: ve Staré říši dbali na to, aby byla každá část mumie zabalená zvlášť ^1[MJ8] „tak aby jí bylo propůjčeno akceschopné vzezření.“^ Měli přesný postup zavinování, největší rozvinuté plátno:^2 Vědci zjistili, že balzamovači omotali kolem těla 375 m^2 plátna.^ Vyjímání mozku: až v 18. dynastii našli techniku a začali z těla vyjímat mozek nosem. Zvyšování péče při ukládání vnitřností: ve Staré říši se začaly ukládat vnitřnosti do 4 nádob [MJ9] kanop, ty se pak ukládaly zvlášť mimo tělo do dřevěné skříňky. Každou z kanop chránil jeden bůh. Ošetření těla v období Střední říše: z této doby se také dochovalo jen velmi málo mumií. Na těch [MJ10] co se dochovaly, se našly stopy experimentování s druhy vyjímání vnitřností z různých částí těla. Také byly nalezeny vpichy, kterými jim byly vstříknuty do těla látky na rozpuštění vnitřností. Byly nalezeny i těla žen, které byly tetované. Zlatý faraon – Tutanchamon: jeho hrobku objevil Howard Carter, pochází z 18. dynastie. Byla bohatě vybavena, proto trvalo dlouho, než se vystěhovala a byl objeven kamenný sarkofág uvnitř se zlatými rakvemi. První mumie, u které se zjišťovaly podrobnější věci[MJ11] , jako příbuzenské vztahy, stáří osoby nebo příčina smrti. Tutanchamonova mumie a prokletí faraonů: existují historky o „prokletí faraonů“. Týká se to všech, co se mají dotknout jeho hrobky. Historky jsou nepodložené, v hrobce nebyly nalezeny žádné texty s kletbami. V Tutanchamonově hrobce byly nalezeny i 2 dětské mumie malých holčiček, jejich původ a spojení s ním nejsou jasné. Královské mumie ve společném úkrytu: v Údolí králů byla nalezena největší sbírka královských mumií a jejich pokladů. Popis vykradačů hrobů na papyru:^3[MJ12] „Potom jsme otevřeli jejich rakve a obaly, v nichž leželi. Nalezli jsme úctyhodnou mumii tohoto krále ozdobenou dlouhou řadou zlatých amuletů a ozdob na krku, s hlavou pokrytou zlatem.“ Zvláštní chirurgie u mumií: tak jak postupuje móda u lidí, tak postupovala i u mumií. Začali se zdobit šperky, speciálně se upravovaly i chirurgicky a zalívaly se vonnými oleji. Obal je důležitější než tělo: už se nedává takový důraz na zachování a úpravu těla, ale na zdobení, a zachování sarkofágu. Jsou bohatě zdobeny. Dokonce byly mumie posílány jiným členům rodiny, aby byli lépe pochováni. Místo mumifikace: mumifikovalo se ve speciálních místnostech balzamovačů, kde se mumie připravily a poté se při obřadu přemístily do hrobky. Nástroje balzamovačů: bývaly z bronzu, mědi nástroje označované, jako chirurgické – různé drátky, kamenný nůž, dlouhé háčky, pinzety, špachtle, atd. Způsob konzervace těla: jsou vyvíjeny nové techniky konzervace a je objevena nová látka pro lepší konzervaci. Magická ochrana mumií: k mumiím byly přikládány amulety na ochranu jejich duše, např. na srdce se přikládal skarabeus, jinak to byly různé malé sošky. Obinadla mumií byly bohatým zdrojem pro poznání textilních specialistů. Mumie a sarkofágy se začali [MJ13] v 18. dynastii zdobit květinami a květinovými věnci. Po dlouhých přípravách – pohřeb: obřad mumifikování trval dlouhých 70 dní. Životní podmínky ve starém Egyptě: podle výzkumů se zjistilo, že v plicích mnoha Egypťanů byly nalezeny pozůstatky prachu, sazí a písku, z bouří a práce na poli i u pecí. Pohled do mumie bez rozvinutí: díky vynálezu rentgenu (1895), se mumie nemuseli [MJ14] rozvinovat, bylo a je možné je mnohem lépe zkoumat, zjistíme tím mnohem více věcí, způsob smrti i života, původ mumie a dokonce se dá podle lebky vyrobit obraz tváře zemřelého. Mumie zvířat: v Egyptě byly [MJ15] posvátná i zvířata, každá vesnice uctívala jiné – ^4[MJ16] „Lidé v okolí Théb a u jezera Moeris považují je [MJ17] krokodýly zvláštní mírou za posvátné“, proto se mumifikovala také a ukládala do hrobů ke svým pánům, nebo měli [MJ18] dokonce své chrámy, jako např. svatý býk Apis[MJ19] . Konec knihy se zabývá otázkou, zda mumie patří či nepatří do muzeí. Dr. Renate Germerová: Pochází z Německa, vystudovala biologii. Další díla – 1885[MJ20] : Květena faraonského Egypta 1989: Rostlinné materiály z hrobu Tutanchamona 1991: Mumie - svědkové Pharaohs[MJ21] 2002: Léčivé rostliny Egypta[MJ22] ___________________________________________________________________________________________________ ^1Germerová,Renate; Tajemství mumií ; 1.vydání – Praha 1997; s.24[MJ23] ^2Germerová,Renate; Tajemství mumií ; 1.vydání – Praha 1997; s.24 ^3Germerová,Renate; Tajemství mumií ; 1.vydání – Praha 1997; s.47 ^4Germerová,Renate; Tajemství mumií ; 1.vydání – Praha 1997; s.126 Vaši recenzi bude třeba přepracovat. Nejprve formátování: - zarovnávejte text do bloku (působí úhledněji) - poznámky rozhodně vkládejte pomocí automaticky pomocí „vložit poznámku pod čarou“ (ve Wordu 2010 na kartě „Reference“). Ve Vašem textu máte 4 poznámky, což lze ještě ručně zvládnout, ale v práci delšího rozsahu můžete mít desítky poznámek a při jejich úpravě jsou automatické poznámky nutností. - nepracujete s odstavci (členěním textu). Zvykněte si začínat nový odstavec buď za prázdným řádkem nebo s odsazením (min. 0,5cm, ve Wordu automaticky nastavitelné) Obsah: - v recenzi chybí (na začátku nebo na konci) bibliografické údaje o recenzované knize podle ISO normy (viz studijní materiály) - chybí kritické zhodnocení (viz „Podmínky ukončení předmětu“ – bod 4); doporučuji Vám také přečíst si vzorové recenze (viz http://www.iliteratura.cz/TypPolozky/1/recenze, http://is.muni.cz/do/phil/Pracoviste/5082854/5082856/5082931/B54_11recenze_2007.pdf) - není nutné mluvit o všech kapitolách jednotlivě. Jako čtenáře mě nezajímá (podrobný) obsah jednotlivých kapitol, ale struktura knihy a stručný obsah. Můžete např. shrnout několik kapitol do jednoho odstavce nebo se soustředit na několik vybraných kapitol (např. „velmi zajímavá je kapitola věnovaná/jsou kapitoly věnované...“) Zkraťte tedy popisy kapitol, přidejte kritickou část (alespoň jeden odstavec o 5 řádcích, kde se pokusíte zhodnotit, co je na knize přínosné a/nebo jaké jsou její nedostatky), opravte gramatické chyby. Pokud budete mít dotazy, můžete napsat nebo si domluvit konzultaci. ________________________________ [1] ________________________________ [MJ1]dodnes [MJ2]tato [MJ3]? jedná se o název kapitoly? pokud ano, bylo by vhodné někde výše zmínit, že kniha je rozdělena do tolika a tolika kapitol, v ideálním případě se pokusit o plynulou návaznost mezi odstavci. Např. „v následující kapitole s názvem“ [MJ4]prodávaly [MJ5]?? máte na mysli, že o ní nejsou dochované žádné důkazy nebo že se technika využívala pouze po omezenou dobu? [MJ6]bohužel nejsem egyptolog, a tak nevím, do jakého období spadá 3. a 4. dynastie... [MJ7]vypněte si automatické opravy, ať se Vám neobjevují velká písmena na nezvyklých místech [MJ8]číslo poznámky vkládejte ZA citaci; pokud citujete z recenzované knihy, stačí za citaci přidat „(s. 24)“ [MJ9]nádob - kanop [MJ10]těch, [MJ11] informace, skutečnosti, která se podrobněji zkoumala [MJ12]viz výše [MJ13]začaly [MJ14]nemusely [MJ15]byla [MJ16]! číslo poznámky ZA citaci [MJ17]? [MJ18]měla [MJ19]tato věta je nepřehledná, pokuste se ji zjednodušit (např. rozdělit na více vět nebo zkrátit) [MJ20]? 1985 [MJ21]? Faraonů [MJ22]můžete vynechat; nebo přidejte informace o tom, zda a kdy byly knihy vydány v češtině. Pokud knihy nebyly přeloženy do češtiny, bude lépe ponechat názvy v originále [MJ23]Pozor! takto se nezapisují bibliografické údaje. Viz studijní materiály.