Tajemství mumií[MJ1] Tuto knihu napsala autorka Renate Germerová, bioložka spolupracující s egyptologickým ústavem univerzity v Hamburku a s Kästnerovým muzeem v Hannoveru. V této knize nás velmi poutavě seznamuje se všemi stránkami mumifikace, s vývojem a všemi technikami, kterými postupem času prošla. V knize jsou popisovány také konkrétní příklady a objevy. Velmi zajímavá kniha sepsaná do 34 kapitol nás podrobně seznamuje a zavádí do říše mumifikace. Dozvídáme se zde, že mumie byly výrazem touhy starých Egypťanů po nesmrtelnosti. Zájem o mumie a jejich tajemství má starobylé kořeny a přetrvává dodnes. Kapitolu po kapitole se seznamujeme s příběhy a záhadami, které si před námi staří Egypťané snažili střežit a nejen oni, ale i jiné dávné civilizace. Nejstarší dochovaná mumie pochází z roku 3 200 př. n. l., ale mumie existovaly už dlouho před tím. Spisovatelka dodržuje v knize časovou osu. Obsah kapitol je spojen s časovým vývojem událostí, od nejstarších, –[MJ2] nejméně probádaných, až po užití nejmodernější techniky zachování a zkoumání. V prvních kapitolách je například popsáno, že mumie nebyly pochovávány tak vznešeně a s tolika rituály, jak se mnozí lidé mohou domnívat, ale že byly jednoduše vkládány do země. Další navazující kapitola je věnovaná příběhu egyptských mumií. Dostaly se i do jiných zemí,[MJ3] díky tomu, jakým velkým fenoménem pro cizince byly. Až postupem času se zlepšuje péče o mrtvé. Tomuto tématu je v knize věnováno nejvíce prostoru. Od kapitoly, která vypráví o začátcích balení mrtvých do plátna, až po ukládání do sarkofágů. Velmi zajímavými kapitolami,[MJ4] je téma nazvané [MJ5] „375 m^2 plátna na mumii“ nebo „Královské mumie ve společném úkrytu.“ V první z nich se dovídáme, jak se mumie balily a proč na to kněží, kteří mumifikaci prováděli, spotřebovávali tolik materiálu. Vysvětlení je -[MJ6] „aby jí bylo propůjčeno akceschopné vzezření (s. 24).“[MJ7] Hrobky jsou v pozdější době i bohatěji vybavovány. Už se neklade důraz na tělo, ale na výzdobu sarkofágu. O tom vypráví druhá z těchto kapitol. Dozvíme se v ní o největším a nejbohatším nálezu egyptologů, který pomohl objasnit mnoho skutečností z dějin Egypta. Například o způsobu života, o hierarchickém postavení v něm, i v jeho okolí. Od tohoto velkého objevu se v knize vše popisuje podrobněji, dějiny, vynálezy a techniky jsou mnohem jasnější[MJ8] . Další z kapitol jsou převážně věnovány zdobení sarkofágů a hrobek. O malbách a kletbách[MJ9] . Jsou tu zaznamenány některé pokusy egyptologů, objevitelů,[MJ10] i vědců, kteří se snažili přijít na záhadu, jak se Egypťanům podařilo zachovat tělo v takovém stavu, aby přečkalo tisíce roků. Postupně, jak se v knize popisuje vývoj mumifikování, vědci zjišťují i vývoj v používání nástrojů při obřadech a přípravách mumií. Dozvíme se, že to velmi výrazně ovlivnilo dnešní medicínu. Napomohl tomu hlavně vynález zvaný [MJ11] rentgen, který vyřešil řadu dalších problémů v případě zkoumání mumií a také vyluštil mnoho z posledních záhad.[MJ12] Kniha je zakončena kapitolami pojednávajícími o ochranných amuletech, nejen v podobě zvířat, ale i sošek, o zemědělství, příčinách smrti, nebo druzích potravin, kterými se staří Egypťané stravovali. Mezi posledními,[MJ13] je zajímavá kapitola „Mumie zvířat.“ Nejenom lidé, ale i zvířata se mumifikovala, protože byla posvátná a dokonce sami panovníci si nechali mumifikovat své vlastní mazlíčky. Pro Egypťany to mělo skoro stejný význam, jako lidská mumifikace. Konec knihy řeší otázku, zda mumie patří či nikoliv do muzeí. Tato kniha je velmi poučná a poutavá. Historie Egypta mě vždy zajímala[MJ14] . Záhady týkající se mumií, jejich pochovávání, rituály, styl architektury i druhy výzdob. Podle mě [MJ15] je to jedna z nejzajímavějších dávných civilizací, která [MJ16] přes to v jakém období existovala, byla velmi vyspělá. Autorka,[MJ17] v této knize mnoho záhad vysvětluje, snaží se popsat a objasnit dlouhou historii Egypta. Dozvěděla jsem se z ní mnoho věcí, které jsem nevěděla[MJ18] . Je napsaná stručně a zajímavě. Obsahuje některé osobní poznatky samotné autorky a jsou v ní i obrázky[MJ19] , takže si čtenář může představit, jak některé věci, nástroje, mumie nebo dokonce i někteří lidé v době starověkého Egypta vypadali. Myslím si, že jako naučná kniha je výstižná a kdo se jen trochu zajímá o historii starověkého Egypta, by si tuto knihu mohl přečíst. Není dlouhá a dobře se čte.[MJ20] Dr. Renate Germerová: Pochází z Německa, vystudovala biologii a napsala mnoho knih a článků, týkajících se starobylého Egypta. Další díla: 1985 - Flora des pharaonischen Ägypten, Sonderschrift des Deutschen Archäologischen Instituts Abteilung Kairo 14 1989 - Die Pflanzenmaterialien aus dem Grab des Tutanchamun, Hildesheimer Ägyptologische Beiträge 28 1991 - Mumien - Zeugen des Pharaonenreiches 2002 - Die Heilpflanzen der Ägypter[MJ21] GERMEROVÁ, Renate;[MJ22] Lutovská, Pavla.[MJ23] Tajemství mumií[MJ24] . 1. vyd. Praha : Set out, 1997. 135 s. ISBN 80-902058-6-0 Tato verze je mnohem povedenější než předešlá. Podařilo se Vám napsat úhledný, lépe strukturovaný text bez gramatických chyb. Nicméně ještě bude třeba provést několik drobných oprav (viz komentáře). Až budete psát texty delšího rozsahu, mějte na paměti, že v odborném textu je lépe se vyhnout hovorovým výrazům, emotivním vsuvkám, banálním formulacím (např. „dozvěděla jsem se z ní mnoho věcí, které jsem nevěděla“, „tato kniha je velmi poučná a poutavá“). ________________________________ [MJ1]jednodušeji a úhledněji zarovnáte na střed pomocí „zarovnat na střed“ (ikona nebo klávesová zkratka Ctrl+e) [MJ2]bez pomlčky [MJ3]bez čárky [MJ4]bez čárky [MJ5]nelze: buď „velmi zajímavými kapitolami jsou“ nebo „velmi zajímavé téma je“ [MJ6]bez pomlčky [MJ7]„je aby“: stylisticky neobratné Přemýšlím, jak větu napsat lépe, ale nic mě nenapadá. Raději větu vynechte. Možná snad „Vysvětlení je [MJ8] [MJ9]? [MJ10]bez čárky [MJ11]vynechte (působí to tak, jako byste předpokládala, že čtenář neví, co je to rentgen...) [MJ12]rentgen sám o sobě nemohl nic „vyluštit“, vypadá to, jakoby rentgen byl živoucí bytost. Tuto část věty buď zrušte anebo zkuste přeformulovat (např. a také umožnil rozluštit) [MJ13]bez čárky [MJ14]vynechte [MJ15]působí hovorově, raději zvolte nějakou obecnější formulaci, např. [MJ16]buď „která přesto, v jakém“ anebo „která navzdory svému stáří/době vzniku/době rozkvětu“ [MJ17]bez čárky! „Čárkou (,) se oddělují: A. věty v souvětí, B. složky několikanásobných větných členů, C. výrazy, které jsou do věty vloženy nebo k ní volně připojeny.“ (viz Pravidla českého pravopisu) Zde by mohla být čárka, pokud by následovala vložená věta vedlejší např. „Autorka, která...“ [MJ18]vynechte [MJ19]raději „dostatek obrazového materiálu“ nebo „fotografií“ [MJ20]vynechte [MJ21]pokud na této pasáži netrváte, myslím, že bude lepší ji vynechat: - informace o autorce uvádíte na začátku textu - bibliografické údaje (nakladatele) byste měla uvést buď u všech knih, nebo u žádné [MJ22]. (tečka) [MJ23]pokud se jedná o překladatele, je nutné uvést. „Přeložila Pavla Lutovská“ [MJ24]kurzívou