BERNARD BESSIERE: «Madrid»


Autor článku: Valeria Čerňavska (učo 400613)

BERNARD BESSIERE: Historie de Madrid. Přeložil z francouzštiny Jan Binder. Nakladatelství Lidové
noviny, 2001, ISBN 80-7106-174-3


Bernard Bessiere není významnýspisovatel pro českou veřejnost. Ve Francii je profesorem na
univerzitě LeMirail v Tolouse a dlouholetým členem madridské společnosti CasaVelázquez. Je též
autorem knih LeDéfiespagnol (1991, ve spolupráci s BartoloméBennassarem),  LaCultureespagnole: les
mutations de l’apres-franquinsme (1992) a VingtAns de créationespagnole (1995).

Jeho dílo Historie de Madrid, které už dosud vyšla[ŠH1]  v Itálii, Velké Británii, Německu, Izraeli
a České Republice [ŠH2] bude určitě poutavé jak pro studenty a odborníky španělštiny a historie
Hispánii, tak i prostě pro každého, kdo má zájem o Madrid. Po přečtení jeho knihy jsem pochopila,
že Bernard Bessiere si správně zvolil povolání. Je skutečným odborníkem ve svém oboru a disponuje
pokročilými znalostmi španělských dějin. To mnohokrát potvrzuje svým jednáním, a v tom se snažím
vás přesvědčit.

«Historie de Madrid» je napsaná v odborném stylu, proto samozřejmě vyznačuje se spisovným jazykem.
Autor rozdělil knihu na 3 části – 3 časové[ŠH3]  období. Bessiere se přiznává, že Madrid nemůže
soupeřit svými dějinami s takovými nejvýznamnějšími městy jako třeba Řím či Paříž. I přesto
neztrácí naději prozradit svému čtenáři ty nejpodstatnější zajímavosti spojené s Madridem,
jíž[ŠH4]  od založení až do dnešní doby.

V první části, která se nazývá «Madrid před Madridem» Bernard Bessiere vypraví o nejstarším období
známé madridské historii. Badání čehokoliv podle autora se začíná ze zkoumaní [ŠH5] názvu, proto
věnuje zvláštní pozornost původu slova Madrid. Aby vyšetřil všechny možné způsoby vzniku jména
města a zjistil to pravé, používá rozsáhlý počet zdrojů. V prvních kapitolách autor na základě
studia bohatých pramenů (primární prameny, archeologické archivní dokumenty, atd.) píše historické
události o «budoucím Madridu». Archeologické vykopávky na pravém břehu řeky Manzanares dokazují, že
první lidi zde osídlili už v paleolitu – v rozmezí 60 000 – 10 000 let př. Kr. Nicméně, první
zmínka o Madridu jako o městě se objeví mnohem později. V roce 852 z popudu córdobského emíra
Muhammada I. získal Madrid poprvé ve svých dějinách opravdu městský ráz.  Emír nechal kolem roku
875 zbudovat alcázar – pevnost, která umožňuje střežit případné přesuny nepřátelských křesťanských
houfů a má strategické postavení pro obranu města. Minulo více, než 200 let a kastilský král Alfons
VI dobyl definitivně Madrid.Odtétodobyběhemmnoharokůveměstěbydlelispolumavry[ŠH6] , židy a
křestany, současně se městozvětšovalo a
zhromažd’ovánírůznýchkulturmělozanásledekvznikunikatníhoprostředi, kde se setkavalarabský a
evropskýsvět.  KrálovérůznychšpanělskýchdinastiivěnovalivětšípozornostMadridu a
častějipovažovaliměstozamožnéusidleníbudoucíhokrálskéhodvoru. To davalodalšíimpuls k
rozvítí[ŠH7] města.

Druhá cast knihypojednává o rozkvětuMadrida[ŠH8]  «odsídelníhoměsta k metropoli». V roce 1561 Filip
II dál rozkaz o přestěhování dvora z Toleda do Madridu. Od té doby osud města se spojil s osudem
dynastií, které následovali[ŠH9]  jedna po druhé. Madrid Habsburků – «království dvou světadílů».
Za vlády tří Filipů zažil Madrid tzv. španělským Zlatým věkem[ŠH10] .  Madrid Bourbonů, který
slučuje Francii a Španělsko rodinnými smlouvami. Pak následovalo tmavé období napoleonské expanze,
navždy zaznamenané španělským malířem Francisko Goya[ŠH11] . Za dva roky vybuchla[ŠH12]
osvobozenecká válka, která se pak přeměnila do španělské revoluce 1808-1814. Následně o rozvití
[ŠH13] Madridu se hodně staral král Ferdinand VII a královna Isabela II. Za vládu [ŠH14] Isabely
proběhl prudký růst města, z tohoto důvodu byli[ŠH15]  zničení [ŠH16] skoro všechny hradské brány.
V současné době se zachovali [ŠH17] pouze Toledské brány. Důležitá přestavba města se uskutečnila
na konce[ŠH18]  XIX - počátku XX st, tzv. doba ensanche. Na místě starých ulic byli[ŠH19]
vybo[ŠH20] dované nové, rozlehlé bulváři[ŠH21] , postaveno mnoho budov v moderním stylu. Ale,
opravdu táto velká přestavba se skončila jen na hranice našeho století[ŠH22] . Na závěr druhé části
autor uvádí úryvek básní Machado o válce i krizích, které [DEL: se :DEL] Španělsko přežilo.

Třetí část je věnovaná XX. století – rozhodnému okamžiku dějin Madridu.  Během XX. st. Madrid se
vynuceno[ŠH23]  adaptoval k veškerým otřesem dějin: dvěma diktaturám, jedné republice, občanské
válce, několika letem přechodového periodu a konečně současné demokracii.

Styl Bernarda Bessiera je věcný a příjemný. Věty autor formuluje docela srozumitelně. Bohužel, pro
mě jako pro cizinku čtení literatury v češtině vždy je dost obtížné, proto nemůžu objektivně
posoudit[DEL: o :DEL] náročnostitextu. Nicméně, téma, které si autor vybral je pro mě velice
zajímavé, takže jsem měla radost knihu číst. Podle mě, redakční práce je vynikající. Není co
vytknout tisku černobílých a barevných fotografií v textu, mapek, schémat a reprodukcí dobových
rytin.

Dílo uzavírá článek Oldřicha Kašpara «Madrid českýma očima», přehledná chronologie, velmi užitečný
slovníček španělských pojmů, bohatý seznam literatury a filmů k dějinám Madridu a svědomitě
zpracovaný jmenný rejstřík.

Po všech stránkách knihu Bernarda Bessiera s čistým svědomím vřele doporučuji každému zvídavému
čtenáři.

________________________________

 [ŠH1]o

 [ŠH2]čárka

 [ŠH3]á

 [ŠH4]již

 [ŠH5]zkoumáním

 [ŠH6]maury

 [ŠH7]rozvoji

 [ŠH8]u

 [ŠH9]y

 [ŠH10]Španělský Zlatý věk

 [ŠH11]Franciskem Goyou

 [ŠH12]vypukla

 [ŠH13]rozvoj

 [ŠH14]y

 [ŠH15]y

 [ŠH16]y

 [ŠH17]y

 [ŠH18]i

 [ŠH19]y

 [ŠH20]u

 [ŠH21]bulváry

 [ŠH22]?

 [ŠH23]é