Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Mediteránní studia Lucie Jančíková Od Olympu k Akropoli Joachim Fernau Recenze 2012 Autorem knihy Od Olympu k Akropoli je Joachim Fernau, píšící také pod pseudonymem John Forster. Narodil se 11. 9. 1909 a zemřel 24. 11. 1988. Původem polský spisovatel, malíř a především novinář má na svém kontě, kromě Od Olympu k Akropoli, i další díla z žánru dějin, a to konkrétně Země pod Sochou svobody a Zdraví vás Caesar. Kniha nám již na první pohled říká, že se bude jednat o popis dějin, podobný učebnicím dějepisu. Střídmý, nepříliš barevný a dokonce ani nijak zvlášť poutavý přebal knihy napovídá, že v ruce držíme knihu spíše naučnou než zábavnou. Popis knihy na zadní straně přebalu však slibuje cestu do minulosti s laskavým humorem a ironií a já po přečtení tohoto díla nemohu nesouhlasit. Na 192 stranách, v 26 kapitolách zde Joachim Fernau popisuje dějiny starého Řecka od příchodu Řeků do Hellady, až po smrt Alexandra Makedonského. Každá kapitola pak obsahuje krátký popis nadcházející kapitoly. Většinou se jedná o vtipné zamyšlení nad rozebíranou událostí s vlastním pohledem autora na danou věc. Kniha začíná odkazem na Homéra, kterému se autor věnuje několik dalších kapitol, a ke kterému se často vrací i v kapitolách následujících. Na Homéra a jeho díla Ilias a Odyssea má Fernau vyhraněný názor, který vystihl například větou: „Můžete Homéra obdivovat, nebo se mu posmívat, ale nepopřete, že je skvělý.“ [Fernau, 2000, s. 21] Svými argumenty by autor o důležitosti Homéra pro dějiny Řecka, a vůbec celé antiky, přesvědčil snad každého. Dále pak Fernau popisuje důležitá města starého Řecka. V často až vyčerpávajících popisech se, jakoby mimochodem, zmiňuje o důležitých událostech a osobnostech, politice i každodenním životě tehdejších Řeků. Pomalu se autor dostává k tématu řecko-perských válek, kterému se autor věnuje velmi podrobně. Popisuje jak místa, kde se války odehrávaly, tak vojenské strategie. Fernau jistě předpokládá, že se čtenář s tímto tématem již setkal. Proto nám nepopisuje dopodrobna všechny osobnosti této doby, jak tomu bylo doposud. Po Řecko-Perských válkách přichází na řadu další, ne méně důležité téma. Je to Perikles a jeho doba, ke které je Fernau překvapivě velice skeptický, místy až ironický. „Přilba, tak nenapodobitelně korunující obličej, značící generála, stratéga, a její nositel měl zajisté hlavu, jakou by mu všichni dnešní „stratégové“ mohli závidět. Pardon, myslím po formální stránce.“ [Fernau, 2000, s. 125] Autor plynule přechází z jednoho tématu na druhé, až se dostane k Alexandru Makedonskému. Poslední kapitolu, u které čtenáři běhá mráz po zádech, zakončuje Fernau odstavcem, kde se ohlíží za celou knihou. Srovnává antické Řecko s Řeckem 20. století a zakončuje knihu tak, že je čtenáři skoro líto, že zde dějiny antického Řecka končí. „Dnes, po dvou tisících letech, držíme v rukou už jen střepy. Na každém jsou neviditelným písmem napsána Pindarova slova: Člověk je jen stínem svého snu.“ [Fernau, 2000, s. 190] Kniha s přehledem předčila všechna má očekávání a vyvrátila obraz odborné historické literatury, která se mi doposud jevila pouze jako naučná, nikoliv zábavná. Fernau podává dějiny antického Řecka velice vtipnou formou, s nadhledem a vlastním názorem. Autor se v díle často obrací přímo na čtenáře a klade sám sobě otázky. Tím dává čtenáři pocit, že je toho všeho součástí. Že není jen čtenářem, kterému jsou předkládána historická fakta, ale má možnost udělat si vlastní názor na již předem známé události. Najednou se na ně začneme dívat trochu jiným, prozíravějším pohledem. Díky Fernauovi jsem v Řeckých dějinách našla zalíbení poháněné vlastní zvědavostí. Bylo zajímavé nahlédnout do všedního života starých Řeků a jejich myšlení. Pomyslně se projít starými městy a setkat se s osobnostmi antiky, které Fernau dokázal velice dobře popsat. Byla to doba velice důležitá pro dnešní kulturu, plná slavných filozofů a důležitých událostí. A také to byla doba, „kdy slovo hrdina ještě neznělo trapně.“ [Fernau, 2000, s. 103] Použitá literatura FERNAU, Joachim. Od Olympu k Akropoli. Brána 2000, s. 192. ISBN 80-7243-088-2