RECENZE Zrození evropské civilizace OLIVA, Pavel. Zrození evropské civilizace.Vyd. 1. Praha, 2001, 159 s. ISBN 80-86328-18-X Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (*1923) patří k předním odborníkům v historii starověku. Je autorem mnoha odborných studií v domácím i zahraničním tisku a řady knižních publikací o dějinách antického Řecka. Kniha Zrození evropské civilizace tvoří společně s knihami Kolébka demokracie (Praha 2000) a Svět helénismu (Praha 2003) trilogii o dějinách a kultuře antického Řecka. Autor v celkem sedmi podtitulech nastiňuje jednotlivá období převážně z řecké historie a zaměřuje se na jejich globální dopad především z hlediska literatury a kultury. Zajímavě autor pojímá antickou mytologii, ve které vysvětluje jednotlivé zlomové události a dodává těmto příběhům atraktivitu a pestrost. Legendární je již mýtus o únosu Európy Diem v podobě z Foiníkie na Krétu, který je možno považovat za symbol sepětí Řecka s Předním východem. Tímto však vzniká rozpor, protože autor v knize popisuje fakta, která jsou doložená nejrůznějšími nálezy, důkazy a letopočty. Na druhé straně velmi často odkazuje na, již výše zmíněnou, antickou mytologii, která je založená pouze na pověstech a pohádkách, které vznikaly po tisíciletí z generace na generaci. Neméně zajímavé a velmi bohatě popsané jsou starořecká naleziště, která jsou úsce spjatá s keramickými nálezy v nejstarším období neolitu a doby bronzové. Oliva v této oblasti do podrobna přisuzuje a rozeznává tehdejší kultury (kultura kykladská, krétská, mínojská, helladská). V knize se také nalezají obrázkové dokumentace, díky kterým si čtenář prohlédne naleziště (Knóssos, Lerna, Çatal Hüyük). Výše uvedená kultura minójská, jak už v lidské historii, tak i v této knize zaujímá podstatnou část. Profesor Oliva precizně zkombinoval prvky literatury a kultury k popsání velkého mezníku naší historie. Ovšem opomněl, ne však zcela úplně, německého archeologa Heinricha Schliemanna (*1822), který objevil legendární Tróju a později i Mykény. Uvedeny jsou zde pouze jeho nálezy v pokladů v Mykénách. Temný věk neboli Dórské stěhování, je autorem vysvětlen především změna způsobu života, zánik kultur a především migrace směrem k ostrovům k Egejskému moři. Ovšem nejvíce dochovalé paláce zůstaly obce v Malé Asii, kterým autor přisuzuje zachování obrovského počtu mínojské a mykenské keramiky. Tyto obce se v 8.století sdružily ve dvanáctičlenný spolek (koinon). Z internetových zdrojů, jde vypátrat směr osídlování a migrace obyvatel v mediteránním prostoru, tuto informaci bohužel v knize postrádám. Profesor Oliva se může, díky dostatečnému zpracování pramenů, zvolenému tématu věnovat do hloubky. Nejrozsáhleji se věnoval kolonizaci, kde popisuje, že základním ekonomickým i sociálním faktorem existence ,,městského státu,, je zemědělství. Vysvětluje tu také, že pro získání půdy či ,,osady" bylo hlavním faktorem společenské postavení. (Tento způsob rozdělování - získávání pozemků datujeme jistě do nedávných dob, kdy lidé z ,,dobré" rodiny, měli dozajista právo k lepším podmínkám života.) Do čela takové nově vzniklé obce většinou vstoupil muž z vážené aristokratické rodiny archégetés (= vrchní vůdce). ________________________ Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. (*1923) si v roce 1948 změnil příjmnení. Z rodného Ohrenstein na Oliva. Odkaz: http://myjsmetonevzdali.cz/pametnici/pavel-oliva 1 SOCIÁLNÍ PŘEMĚNY Pesimistický pohled na svět očima básníka Hesioda vypráví mýtus o Pandóře, jejímž prostřednictvím poslal Zeus na lidi trampoty a nemoci. Touto bájí zachycuje autor střídání dob rozkvětu ( bronzová, zlatá) s dobou tzv. Pátého věku. Obraz budoucnosti je v básnikových představách temný, avšak věří v poctivost lidskou. Jeho báseň je oslavou pilné a cílevědomé práce člověka spjatého s půdou , tak i vášnivou obranou práva (diké) proti zpupnosti mocných. Tímto autor volně navazuje na téma tyranie, která se v tomto období značně projevovala. SPARTA A DÓRSKÁ KRÉTA Autor další kapitolu opět zahajuje bájí, tentokrát o Trojské Heleně a Meneláosovi, kteří ovšem do této doby nezapadají, ovšem hrají důležitou roli jako mýtické postavy a kultovní místa. Sparta byla, a stále je, legendou, předevší díky tvrdým výcvikům a udatným bojovníkům, které toto město vychovalo. Společenské a etické kodexy kultury zachycují nejlépe výklady autorů klasického období. Celá další kapitola je věnována tažením spartských bojovníků i legendární bitvou u Thermopyl, kde Sparťané utržili obrovskou porážku a kde padl král Leónidás (489 - 480). Čtenář, který se plně nezajímá o řeckou historii a její podvětvě, bude v knize jednodušší výrazy a v některých částech se bude ztrácet ovšem pro studenti, či jen zapálené zájemce je tato kniha vřelým vstupem do světa středomořské civilizace a prozkoumáním nových poznatků. Této části čtenářů knihu vřele doporučuji. ____________________ C.M. BOWRA, Homer and his Forrunners, Edinburgh 1955 W. BURKERT, The Orientalizing Revolution. Near Eastern Influence on Greek Culture in the Early Age, Cambridge, Mass - London 1992 C.W. BLEGEN, Troy and the Trojans, London 1963 H. BERVE, Die Tyrannis bei den Griechen I-II, München 1967 A. BARTONĚK, Zlaté Mykény, Praha 1983 J.L.FITTON, The Discovery of the Greek Bronze Age, London 1995 2