Diese ein bisschen größere Hausaufgabe ist bis 09.11.2012 in „Odevzdävärna" abzugeben
Liebe Studentinnen,
in diesem Anhang befindet sich ein bisschen größere Hausaufgabe für Sie. Aber lassen Sie sich bitte von der Länge nicht abschrecken. Die erste gute Nachricht ist - Sie müssen NICHT den ganzen Text übersetzen©! Und die zweite gute Nachricht ist - Sie haben bis 09.11.2012 Zeit©!
Der Text kommt aus dem für uns schon bekannten Buch Saturnin von Zdenek Jirotka. In diesem Kapitel hält Doktor Vlach eine spöttische Rede über Sprichwörter. Ihre Aufgabe ist in diesem Text die meisten Phraseologismen (und vor allem ihre Klasse - Sprichwörter, aber auch z.B. phraseologische Vergleiche) zu finden und diese ins Deutsche zu übersetzen.
Der Anfang und das Ende des Textes sind rot markiert. Die ganze Hausaufgabe befindet sich auf den Seiten 109-112.
t
Ich hoffe, Sie finden den Text lustig und werden sich beim Ausarbeiten der Hausaufgabe auch gut unterhalten.
Ich wünsche Ihnen viel Spaß!
t
Ihre Seminarleiterin Milada Bobková
inou řeč
>u na
hvězdy
Dědeček toho večera nevykládal svou vzpomínku z mládí. Odešel po večeři do svého pokoje, protože ho teta Kateřina urazila. Bylo charakteristické, žé- to učinila jakýmsi příslovím. To zavdalo doktoru Vlachovi podnět k tomu, že nedbaje přítomnosti Kateřiny, pronesl filipiku proti příslovím.
Pravil, že je to vlastně na tom světě velmi dobře zařízeno. Mnoho lidí před námi i v době současné se postaralo, abychom si žili pohodlně a nemusili se příliš namáhat. Tak není třeba, pokračoval doktor Vlach, abyste chodili pěšky, železnice vás dopraví, kamkoliv chcete. Nepotřebujete namáhavě šplhat na horské velikány, vytáhne vás tam lanovka. Není nutno, abyste četli knihy, které jsou vydávány. Kulturní referent vašich novin vám nejen stručně řekne obsah nej novějšího díla, ale dokonce je rozpitvá, vytkne autorovi všechny chyby a nedostatky, a vám stačí, naučíte--li se zpaměti asi tak třetí větě od konce této recenze. Tam bývá shrnut celý referát do jakéhosi výtažku, a dokážete-li tuto větu opakovat bez zakoktání u kavárenského stolku, budete považováni, z a kritickou veličinu. JAle ani jinak není potřebí, abyste byli vtipní, moudří a rozšafní, protože i to za vás obstarali jiní. Po celé věky chystali pro vás nepřebernou zásobu přísloví, pořekadel, úsloví a konverzačních obratů, takže stačí jen sáhnout, vytáhnout to pravé a již můžete vtipně glosovat jakoukoliv situaci.
Je ovšem nutno, abyste se vyvarovali užívání takových přísloví, která se k dané situaci buď nehodí, nebo hodí, ale jako pěst na oko. Bylo by to jednak směšné, jednak byste mohli vzít úhony, jak se říkalo. Tak třeba není vhodné říkat člověku, kterému zemřela žena a děti a blesk zapálil nepojištěnou stodolu, že každý je svého štěstí strůjcem. To může říci jen idiot, a je možné, že se tím stane strůjcem svého neštěstí, protože mu ten osudem pronásledovaný člověk za tuhle moudrost rozbije hlavu. Proto by v tom případě bylo snad vhodnější použít příjloví, že koho bůh miluje, toho
109
křížem navštěvuje. Tím toho postiženého velmi potěšíte. Zrovna tak není dobře říkat někomu, kdo čeká patnáct let na povýšení a zase byl přeskočen, že trpělivost přináší růže. V tom případě by se spíše hodilo přísloví, že tak dlouho se chodí se džbánem p_ro vodu, až se ucho utrhne.
Velmi dobrá příležitost k použití zbrusu nových průpovídek se vám naskytne o pohřbu některého známého. Tu můžete těšit truchlící pozůstalé tím, že, jak se říká, mladý může, starý musí. Případně vtipně poznamenejte, že zemřelý to má za sebou a na nás to čeká. Ještě daleko duchaplnější je konstatování, že tam musíme všichni. Za takovéto překvapující sdělení vám budou pozůstalí srdečně vděčni a podstatně zmírníte jejich žal. Tím spíše, že nebudete sami, budou jim to říkat mnozí jiní a ty krásné věty se budou opakovat tolikrát, že nezúčastněný divák bude mít dojem, že všichni přítomní jsou cizinci, kteří se naučili česky z téže příručky, v níž pod nápisem „Na pohřbu" byly uvedeny tyto perly společenské konverzace.
Jsou ovšem v životě situace a případy, kdy vám sebelepší přísloví není nic platné. Běda dozorci vězňů, který by pomáhal trestancům na svobodu a hájil se příslovím, kdo chce kam, pomozme mu tam.~Nebó se dozvíte, že váš známý, pan Matouš, byl pokladníkem 'nějakého spolku a byl kdysi zavřen pro defraudaci. Velmi vás to překvapí, protože jste se domnívali, že pan Matouš je čestný člověk, řídící se příslovím s poctivostí nejdál dojdeš. Setkáte se s jiným svým známým, panem Markem, a ten se zapřísahá, že zná Matouše celý život, a tvrdí, že je to lež a že nikdy zavřen nebyl. Tak co, byl, nebo nebyl? Jste na rozpacích, ale už vám přichází na pomoc přísloví, že není šprochu, aby v něm nebylo pravdy trochu. Z toho plyne, že aspoň trochu pana Matouše bylo zavřeno.
Později si zjistíte, že to všechno vzniklo špatným pochopením přísloví. Pan Matouš řekl před několika lety malému chlapci Jeníku Lukášovi, že děti nosí vrána. Průběhem dalšího života
si ten chlapec ověřil, i ho křivě obvinil z defi hou, že kdo lže, ten i'.
Také přísloví, kdo c radno v praktickém ži kdy obr Goliáš do jist protože byl na místě n stroze odmítána i mal} loženy naukami zcela j
Z toho je vidět, že i přísloví, kdo pozdě ch< přišli pozdě na nádraží srazil s rychlíkem. Jedn Náhodou tam byl hajn zahulákal, ani nechci ( lesa volá, tak se z lesa c
Úplně zmatené je p hledá. Představte si, pí Za pecí někdo sedá a h za pecí je malý a příto pohledem zjistit, je jaké matenosti ducha. Na nehas, je založena mj nelze zavrhnout počin; přísloví.
Je samozřejmé, že k 1 obecné, jako je přísloví, ale někdy se tomu nelze neměl ani jediné šaty i protože trval na tom, že Je nutno obdivovat b razili. Vezměte si třeba
:ho velmi potěšíte. Zrovna :á patnáct let na povýšení náší růže. V tom případě uho se chodí se džbánem
brusu nových průpovídek známého. Tu můžete těšit , mladý může, starý musí. elý to má za sebou a na nás nstatování, že tam musíme dení vám budou pozůstalí :jich žal. Tím spíše, že ne-zí jiní a ty krásné věty se íný divák bude mít dojem, se naučili česky z téže pří-l" byly uvedeny tyto perly
, kdy vám sebelepší přísloví který by pomáhal trestan-io chce kam, pomozme mu a Matouš, byl pokladníkem o defraudaci. Velmi vás to
že pan Matouš je čestný í nejdál dojdeš. Setkáte se a, a ten se zapřísahá, že zná ž a že nikdy zavřen nebyl, acích, ale už vám přichází aby v něm nebylo pravdy >ana Matouše bylo zavřeno, íiklo špatným pochopením >lika lety malému chlapci
Průběhem dalšího života
si ten chlapec ověřil, že pan Matouš lhal, a za několik let potom ho křivě obvinil z defraudace, dokládaje to oslnivě logickou úvahou, že kdo lže, ten i krade.
Také přísloví, kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem, není radno v praktickém životě uplatňovati. Už v bibli máme příklad, kdy obr Goliáš do jistého pana Davida už ani chlebem nemohl, protože byl na místě mrtev. Je to zásada ceny tak pochybné, že je stroze odmítána i malými hochy, jejichž bitky kamením jsou podloženy naukami zcela jinými.
Z toho je vidět, že není všechno zlato, co se třpytí. Jako třeba přísloví, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Stal se případ, že lidé přišli pozdě na nádraží a zmeškali vlak, který se někde u Pardubic srazil s rychlíkem. Jednou jsem zkoušel ozvěnu a volal jsem do lesa. Náhodou tam byl hajný, měl zlost, že plaším zvěř, a to, co na mne zahulákal, ani nechci opakovat. Rozhodně je blbost, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Já jsem volal docela slušně.
Úplně zmatené je přísloví, že kdo za pecí sedá, jiného tam hledá. Představte si, prosím, selskou jizbu, trámový strop a pec. Za pecí někdo sedá a hledá tam někoho jiného. Protože prostor za pecí je malý a přítomnost někoho jiného dala by se jediným pohledem zjistit, je jakékoliv hledání zcela zbytečné a svědčí o pomatenosti ducha. Na prostém odmítání přísloví, co tě nepálí, nehas, je založena myšlenka dobrovolného hasičstva. Protože nelze zavrhnout počínání hasičů, je nutno zavrhnout citované přísloví. __
Je samozřejmé, že k tomu, aby někdo popřel platnost věty tak obecné, jako je přísloví, je třeba určité duševní síly. Není to lehké, ale někdy se tomu nelze vyhnout, jak se přesvědčil muž, který už neměl ani jediné šaty celé a byl pětkrát v Pasteurově ústavu, protože trval na tom, že pes, který štěká, nekouše. Kousali všichni.
Je nutno obdivovat bujnou představivost lidí, kteří pořekadla razili. Vezměte si třeba přísloví, že kráva zajíce nedohoní. Je to
sice pravda, ale nedovedu si představit, že by kráva zajíce honila a proč by to vůbec dělala. Taková kráva není, to ať mi nikdo neříká.
Jsou ovšem také přísloví dosud nedoceněná. Stačí, poukážeme-li jen na to, že čistota je půl zdraví a veselá mysl také půl zdraví. Je s podivem, že tyto dvě rovnice, dávající dohromady zdraví celé, unikly dosud pozornosti lázeňských lékařů. Jejich využitím by bylo umožněno léčení v masách.
Ačkoliv je přísloví jako písku v moři, jsou lidé, kterým se jich zdá pořád málo. Ti je obyčejně doplňují výroky vlastními a občas mezi řečí prohodí: ,,Já vždycky říkám..." Jejich přátelé a známí jsou úplně ohromeni tím, co oni vždycky říkají.
Je nutno důrazně varovat před tím, aby byla pořekadla chápána doslovně. Doslova vzato, je vám vrabec v hrsti stejně málo platný jako holub na střeše. S vrabcem v hrsti nelze nic rozumného podniknout. Také si nesmíte představovat, že každá liška chválí svůj ocas. Ptal jsem se na to fořta v Tulešicích a on to rozhodně popřel. Ten ocas chválí kožišník, který vám tu lišku prodává. Přísloví, sytý hladovému nevěří je míněno tak, že ten sytý nevěří hladovému, že by měl takový hlad. Není důvodu, proč by mu nevěřil, že musí v České Třebové přesedat, nebo že dotýkati se drátů i na zem spadlých je životu nebezpečno. To mu uvěří docela jistě a nebude se drátů dotýkat. Jinak by dokázal platnost rčení, že komu není rady, tomu není pomoci.
Mnohým není jasný smysl toho, že je pozdě bycha honiti. Vzniklo to jako posměšek lidem, kteří chodí s křížkem po funuse a říkají: „Kdybychbyľbýval. .." a podobně. To si musíte ujasnit proto, abyste mohli tvrdit, že jestli jste zmíněného bycha nehonili, nebylo to proto, že byste nevěděli, kdo to je, nýbrž proto, že jste si byli vědomi, že je pozdě^
Nevím, jestli doktor Vlach mínil poslední větou svou úvahu ukončit, nebo zda by byl pokračoval dál, kdyby do obývacího
pokoje nebyl vstoupil Mi zabručel něco o vězni na louše, zasypala ho otázl a zdraví a pak odběhla
Doktor Vlach, slečna tovali o tom, jak je to m< elektrického proudu. Př Protože dědeček nebyl probrali jsme všechny r kami a konče elektrárr i o tom, že jsme již tolikr že jsme ztratili ponětí o řízení vypjata či zapjat
Když jsme odcházeli řina zabalit Milouše č večer. Milouš to přijím přinesla. V hale se Satuj přál nám dobré noci a c ztemnělém schodišti d< něco o oční chorobě, zv recitovat jakousi báseň < moru, a o králi Salamoi šel by ještě s námi na t Uklonil se nám jako dvc veršem. Potom zmizel i
Pravda je, že jsme ví to doktor Vlach neřekl. Barboru o to požádat, Tak se stalo, že jsme s uvidíme-li padat hvězd
Slečna Barbora šla u Ležel jsem v posteli a
112