Dokončení z 16.10. • Hédonismus – život prožít v radostech, požitcích a najít štěstí („mít boha pro sebe“) – př. Šenkýřka radí Gilgamešovi • Otázka: Co bylo cílem života, když po smrti čeká smrtelníka pouze cesta do podsvětí? – žít šťastný život a uspět v něm. • „dobré mravy“ – dodržování pravidel ku zdaru a úspěšnému životu • Rady otce synovi / Moudré rady – (akkadská sbírka mravních ponaučení) - základní morální principy vůči ostatním lidem, sobě a svému bohu • Principy etiky • Čas profánní x posvátný • Profánní člověk má čas spjatý s vlastní existencí – ohraničený – lineární (ať je či není člověk nábožensky založený) • Původní čas, posvátný čas, mytologický čas - posvěcený bohy při stvoření - > snaha o jeho zpřítomnění prostřednictvím svátků - > cyklické opakování • Posvátný kalendář – opakující se svátky každý rok – každoroční návrat k prapůvodnímu času - > „věčný návrat“ (Mircea Eliade) • Periodický návrat k „dokonalému“ počátku Pojetí času v Mezopotámii • Sledování kosmických těles – Slunce, Měsíc, Venuše, Plejády • Od nejstarších dob vnímání dne, měsíce, roku • Počátek dne – se západem slunce • Počátek měsíce – po novoluní s prvním srpkem; počítáno 29 nebo 30 dnů • Během raně dynastické doby nejednotné kalendáře – lokální formy kalendářů • Doklady o sjednocení z přelomu 3. a 2. tis. BC • Jména měsíců také neustálená (první doklady z Isinu, cca 20. stol. BC) Kalendáře • Disproporce mezi solárním rokem a počtem lunárních měsíců – pro vyrovnání „přidaný měsíc“ („druhý“) • Hlavní kalendářní předěl – rovnodennost – rok proto dělen na 2 poloviny – „teplé“ období a „chladné“ období Kultický kalendář a svátky • Ovlivňován lunárními cykly – pevně daný • Svátky měly úzkou vazbu na mytologické události a zemědělské cykly - názvy měsíců často kombinací zemědělské činnosti a jména božstva • Nejčastější průvodní jev svátků – poutě (kněžích, panovníka, královny, božstva samotného) a obětování plodin a zvířat • Svátky – roční, každoměsíční, příležitostné Sumerský kultovní rok • Nejucelenější informace z Lagaše/Gírsu (vzorový příklad) • 1. měsíc – svátek „odřezávání klasů“ – předcházel svátek „pojídání obilí dNanše“ • Svátek „odvozu vlny bohyně Baby“; svátek „pojídání sladu“ dNanše nebo dNingirsua; „svátek bohyně Baby“ – hlavní svátek městského státu Lagaš/Gírsu - pravděpodobně jen náboženský charakter, nikoliv zemědělský podtext • Letní svátky pochodní (Ur, Uruk, Nippur, Drehem, Adab) – odvrácení démonů + uctívání předků • Svátky boha Dumuziho (Lagaš/Gírsu, Umma,…) – kromě zemědělské symboliky na jaře spojován s regulovaným pastevectvím stád na jaře Královská standarta z Uru, Královský hřbitov, 2600-2400 BC Sumerian banquet (BM 121545) Akkadský kultovní rok • Celá řada velkých svátků – hlavní Novoroční slavnosti Akítu, Festival boha Dumuziho, Kinúnum – „slavnost pochodní“ (v zimním období; Uruk, Babylon) Novoroční slavnost Akítu • 2x ročně – při jarní a podzimní rovnodennosti (akíti nisannu – nejvíce informací z Babylonu z Novobabylonského období; akíti tašrítu) • bít akíti = dům Akítu • Žádné informace o oslavách řadových obyvatel; písemné záznamy o rituálních instrukcích pro velekněze 4. den – žehnání Esagile, čtení (nebo předvádění) Enúma eliš 5. den – očištění chrámu, rituál „král před Bélem“ 8. den – 11. den - setkání bohů na pahorsku, slavnosti v domě Akítu, slavnostní návrat bohů do města 11. den – hieros gamos = posvátný sňatek (sošky Marduka a Sarpanítu) Hieros gamos již ve starších obdobích (minimálně od Akkadské říše) – zbožštěný král s kněžkou (entu) – zajištění plodnosti pro zemi a symbolika božstev Novoroční oslavy v Asýrii • Převzetí slavnosti i kalendáře z Babylónie od Středoasyrského období • Do role Marduka dosazen Aššur (v textu „Mardukův ordál“ ospravedlnění výměny božstev a dosazení Aššura) Každoměsíční svátky • V lidové podobě „slaveny“ šťastné a nešťastné dny – např. 7. den 7. měsíce nejnešťastnější den v roce Příležitostné svátky • Výstavba chrámu, paláce, narození prvorozeného prince (Asýrie), založení nového města, úspěšná vojenská výprava, … Hostina, Khafajah, chrám boha Sína, počátek 3. tis. BC Kultická váza; Uruk; Pozdně urucké období (cca 3300 – 3000 BC)