Elam
• Hlavní historická střediska: Súsy, Anšan
• Nejstarší doklady z doby obejdské kultury - největší rozmach státu
19.-17. stol. BC 13.-12. stol. BC
• Elamský název země Halamti, Hatami, Haltamti
• Hlavní zdroj informací k elamskému státu z královských nápisů; o
náboženství téměř žádné elamské texty – jména božstev z
akkadských pramenů
• Jeden z nejstarších elamských pramenů – smlouva mezi elamským
panovníkem Hitou a akkadským Narám-Sínem (23. stol. BC)
Náboženská praxe
• Značná podoba s Mezopotámií – antropomorfizace božstev; božská
pokrývka hlavy s rohy
• Charakteristický prvek u bohů i lidí – dlouhý sepnutý cop
Elam
• Božstvo má „charisma“ – kiden/kiten – ochranný charakter –
panovník je božskou reprezentací božského charisma
• „tabu emblém“ – zhmotněný kiten v chrámu
• Chrámy – na plošině, pravé dveře falešné, levé skutečné
• zikkuraty se svatyní; v nejstarších dobách posvátné hájky – svatyně
v přírodě
Kněží
• Nejvyšší a hlavní správce – panovník
• Velekněz – řádově pod panovníkem
• Šatin/šaten – řadové kněžstvo (nazí s parukou); kněžky
pravděpodobně stejné postavení jako muži v celém chrámu
• Praxí výklad z vnitřností
• Důležitá rituální čistota – zvláštní očistné rituály pro kněží (rituál šít
šamši) – užívány zvláštní nádoby pithos zasazené do země
• Provozována procesí bohů při obřadech
Dúr Untaš / dnešní Čoga Zanbil (město založeno ve 13. stol BC)
Úlomek s pečetí
Súsy, cca 3300 – 3100 BC
První božstva
• Šímut – „mocný herold“ – podsvětní božstvo, manželka Manzát
• Manzát – bélet áli (akk.) = paní města, mateřská bohyně
Ze smlouvy mezi Akkadem a Elamem známo 37 božských jmen:
• Pinenkir – bohyně lásky, ochránkyně těhotných žen – varianta
mezopotamské Ištar
• Kiririša – velká bohyně, paní (možná = Pinenkir – nejasná
souvislost – P. časem tabuizována); možná samostatná bohyně –
paní nebes, matka bohů, bohyně boje
-> na prvním místě ve výčtu bohyně – matriarchát
• Humban – „nejvyšší z bohů“, „pán nebes“, přirovnáván k Enlilovi
• Napiriša / Napruša – „velký bůh“ – přirovnáván k Eovi, manžel
Kiririši
• Inšušinak (akk. „pán Sús“) – přirovnáván k Ninurtovi
Hlavní elamská triáda: Napiriša, Kiririša, Inšušinak
Elamské božstvo, poč. 2. tis. BC
Elamský uctívač, 12. stol. BC, Súsy
Náboženské svátky
• Gušum / Gušun – podzimní
slavnosti spojené s „paní hlavního
města“ – uctění staré matky bohů;
časem přeneseno na Pinenkir a
Kiririšu
• Tuga – oslava tekoucích obětí ( v
květnu) – oběti beranů – značný
význam krve – doloženy oltáře s
odtokovými kanálky
Ugarit /
Ras Šamra
• Nejstarší osídlení už v neolitu (sídliště)
• Největší rozkvět – metropolitní charakter – 1500 – 1200 BC
• Pahorek opuštěn na počátku 12. stol. BC (poslední panovník
Chammurapi)
• Písemné doklady v mnoha jazycích – hlavně ugaritština - >
zapisována hláskovým klínopisem
• Nejvyšší společenské struktury:
– KRÁL (mlk) – nejvyšší společenské postavení, prostředník mezi
božstvy a královstvím
– Královna (mlkt) – značná soběstačnost, zejména ekonomická,
udržování dobrých zahraničních kontaktů
– KNĚŽÍ – 2 „kasty“ – kněží (khnm) a věštci (qdšm) – vedeni
veleknězem (rb khnm)
„Baal blesku“
15.-13. stol. BC, Ras Šamra
„Strom života“; Nimrud (Asýrie); 9. stol. BC
• Dochovány 2 chrámy
• Baalův chrám („dům Baala Ugaritského“) – nalezeny stély
– 3 části chrámu – předsíň, antacella, cella; schodiště na vrchol;
pravděpodobně měl chrám věž; nález kotev
• Daganův chrám – není jisté, zda patřil Daganovi; struktura podobná
Baalovu
• Péče o bohy podobná jako v Mezopotámii – tradiční oběti – býk,
ovce, jalovice, ptáci, víno, olej, med, obilí,…
• Běžná praxe v deduktivní divinaci
– Věštění z vnitřností – haruspicium – modely jater s ugaritským
klínopisem
– izbu – věštby z anomálií novorozenců
• Bílá magie také běžná – př. zaříkání proti hadímu uštknutí, magické
rady na léčbu, …
Ugaritský panteon a mytologie
• ilib – bůh otců – v mytologii prakticky nefiguruje, pouze v kultické
oblasti
• El (il) – „král“, „stvořitel stvořeného“, božský patron králů – v kultických
seznamech nejvýše, hlavou panteonu (EL = v semitských jazycích
apelativum – bůh)
• Ašera – Elova družka – stvořitelka bohů, přímluvkyně, paní moře –
společně s Elem zodpovědná za teogonii
• Dagan – v ugaritské mytologii pouze okrajové místo, původ božstva i
jména nejasný
• Baal – v ugaritské mytologii nejaktivnější; atmosférické božstvo – bůh
bouře, ovládá blesky, deště, větry, …; napříč západosemitským světem;
o stupeň níže než El
• Anat – Baalova družka, pomocnice a přímluvkyně; bohyně lásky, lovu,
boje
• Jam – vládce vodstva nad i pod zemí
(akvatické božstvo), miláček Ela; zoomorfní bytost
– had s ocasem ryby
• Mót – figuruje pouze v mytologii – nebyl lidmi
uctíván, představuje smrt, sídlí v bahnitém
podsvětí
• Aštar – androgynní božstvo, v Baalovském mýtu
jeden ze zájemců o trůn
• Rešef / Rašap – bůh podsvětí, války, nemocí
• Kotar – řemeslník – vyrábí zbraně pro Baala,
protějšek Enkiho, spojován s Memfisem a
Krétou (Kaftor)
• Šapš – sluneční bohyně – v Baalovském mýtu stojí
po boku Anat
Baal-Hadad, 19.-18. stol. BC
Baalův cyklus
• Nejrozsáhlejší ugaritský text – 6 tabulek (zachováno pouze cca
50 % textu)
• Členění do 3 oddílů:
I. Baal a Jam – setkání bohů a první souboj
II. Stavba Baalova domu - upevnění moci
III. Baal a Mót – personifikace smrti, truchlení nad Baalem,
znovuoživení
Interpretace mýtu:
• Reflexe přírodních jevů
• Politická symbolika
• Symbolika kosmogonie – stvoření světa zápasem se silami
chaosu