r\rthur Danto Svi:r ~!hliilyl
odkaz k zrcadleni bude privive tim pot'ouchlfm protipiikladem, nebot' jednim z likold teorie, krom toho, i c nim pomihi rozlikterf
uiijc, abp ruto teorii vyvratil. On ji dm ale naopak ilustruje. Sit umkni od ostatnich veci, spotiva v tom, ie umi-ni umoihuje.
Nud-li nas vSak tato teorlc klas~hkovat~cadfovt'odra~jako umeni, Glaukhn a jcho druzi soma vedtli, co jc a co nrni umgni: jinak by
prozrazuje dm sama srou nedostatetnost: ,,bft imitaci" jako posta- se nenechali svest zrcadlovj~miodrazy
tujiei podminka pro ,,bft umhim" prosti ncobstoji.AvSak moini
prive proto, ie se v lascch S6kratov);chi dobach pozdtjiich umilci
napodobovanim defacto zabjvali, zlistaly nedostatky teto tcorie
bcz poviimnuti a?. do v).ndezu fotografic.Jakmilc vSak byla rnirntkix
odmitnuta coby postatujici podminka, byla rychle zavriena i jako
podminka nutna. Od usp6cl1u Kandinskiho se ~iumedckivlastnos- Pi.cdpoNidejrne, ie sc objev cele nove ttidy um6leckfch del pod
malby ocitly natolik na periferii kritickeho zijmu, ie ngkteri dila dobi objevu cele novt tiidy faktli, tedy nEtemu, co si iada teorepfeiila
spiSe navzdory timto sv);rnctnostcm, jejichi dokonalost tick6 vysvitlcni. Ve vede, tak jako jindr, lasto pfizpdsobujerne
byla kdysi vclebena jako esence umeni, a byla mAem degradovina novi fakta sta+n tcorum prostiednictvim pomocnfch hypotkz.
na pouh; ilustrace. coi je prominutelny konzervativismus,pokud povaiuicme danou
V sokratovskt debate sc samoziejme ptedpoklidi, i e anal!- teorii za ptilii hodnotnou, nei ahychom ji rovnou hodili pfcs pazovany
pojem vjichni jeji litastnici dobfe znaji, protoic jejim ci- lubu. Teorie umeni jako imitace VI) je, pokud se nad N trochu
lem je psiadit definujicirermin k b6inP u5ivantmu x+razu, a zkouS- zamy~lirne,ncohytejnt piesvtduvou teorii vysvetlnjici velke mnoika
adekvatuosu by mEla spotivat v poukazu na to, i e prvni termin stvi jenl ~kajicichse tvorby i hodnoceni umfleck~chdil, krcrk
analyzujc a vztahujc se na vSechnp a pouze ty veci, ktere jsou spriv- do reto sloiite ohlasti piinaSi piekvapiq', tad. Navic je vclmi iedn6
oznateny vj.rnzem druhj.m. Navzdory znimimu ,,vim, ie nic noduche brinit ji prou mnoha udajnjm protipfiklad6m takovfmi
ne~frn''museli tedp S6kratovi posluchati vedtt, co je urnEd, privi. pomocnpmi hpotezami, jako i e uni6lcc, kte* se od napodoby
tak jako vedili, co se jim h i , a teorie umini, zde povaiovani za odklonil,je perverzni,neschopny nebo Silenf.Neschopnost, podvare;il~oudcfici
pojmu ,,urn;#, by tcdy lidem moc nepomohla roz- dPni ti hlbznovstvi jsou ovjem testovatelnt hypotkzy. P?edstavmc
poznat piipady jejho uiid. Jcjich *chozi schopnost rozeznat umi- si tedy, ie testy prokaiou, i e tyto hypotkzy jsou nespravnt, te naie
ni je privk dm, tim se mi adekvatnost teorie testovat, a problem teorie,kterou jii nclze zachrinit, tuusi byt nahrazena a ie se vypmcuspotiva
pouze v explikaci tuho, co jii vicli. Jc to priv; naie uiivini jc novi teorie, krcri z toho, co vysvttlovala ta ptedchozi,zachovavSe,
tohoto pojmu, jei m i teorie udajn; podchytit. Mtli hychorn bft co rnSir, ale qsvetli take dosud nevysvttleni fakta. Uvaiujeme-ti
schopni, jak se nedivno vyjidtil jeden autor, ,,oddelit ty objekty, dmto zplisobem, mdicme prczentovat urtitt epizodv v dPjin6ch
ktere jsou umileckymi dil!; od tech, ktere jimi nejsou I...] nebot' umtni podobnt jako jiste cpizodyv dejinkh vEdy, v nichi dochazi
vime, jak spravne uiivat slovo ,umkni' a v);raz ,um:lecke &lo'". ke zment paradigmatu a Ldy odmitnuti zavirat oli pied urtikjmi
Teorie se z tohoto pohledu podohaji zrcadloqh odrazlim v pojcd fakt):tistetne zplisobene ptcdpojatosd, zqkem ti vlasulimizajmy,
S6kratovC,nebot' odhaluji to, co jli vime; jsou nadbytetnfm od- vych&ziz toho, i c d0bi.e potvrzeni neb0 alespoh iiroce piijimana
teorie je natolik ohroiena, ie vSe, co divalo smysl, se hrouti.
Takovk epizody se zataly objevovat s nastupcm postimpresionisnlu
v rnaliistvi. 7- hlediska picvladajici ~melecketeorie r1)je
hplomoine ptijmout nanejv+ jako ncpovedene umeni: dternativou
hylo oznatit je za nejapni icrt); pokusy o sehczviditclneni ncbo
vizuilni projcy zachvatli fiilcnbtvi.Na to, aby mohly byt pfijaty
97
Arthur D~nto SVI..TII~IF.NI
jako umini rovnocenne 1'rome"neki Pint (o LandseerovP jeleno- ie se nqcdni o nipodobu, nebot' zamcrem rozhodne nebyl iidn?
vi nemluvf), nernuselo dojit ani tak k pievratne zmin; vkusu, Ham. Logicky by to odpovidalo tomu, kdybychom na perfektnt
jako spiS k teoretickkmu piehodnoccni zcela zasadniho razu, liter& padPlanou dolarovou bankovku natiskli napis ,,toto neni lcgalni
zahrnoralo nejen uznini tPchto objektfi za umini, ale take zdfi- platidlo", takie by esledn? objekt (padelek s popiskou) znemoiraznEni
nov$ch vfznamn9ch rysfi jii uznanqch um6leckfch di.1, nil, aby by1 kdokoli oklarnin. Ncjdc o klamavou dolarovou bankrei-m
muse1bqt n y i pfiznan status umini na zcela jintm zakla- kovku, aviak to, i e neklamc, ti? automaticky neznamena, i e jde
di. V dfisledku piijeti ttto nove teorie doglo nejen k akccptovani o bankovku pravou. Zaujima nave otevfeni. pole mezi r e h f m i
postimpresionistick+ch obrazu jako um6leck.jch di.1, ale i k p?e- objekty a reilnfmi duplikity reilnqch objektu.Je to ,,neduplikit",
stthovani finj.ch objek6i (masek,zbrani atd.) z antropologickqch chccme-li na to mit slovo, no+ ptirfistek do svcta. Yan Goghovi
muzei (a vSclijakj.ch dalSich mist) do mnsi~sdcs bbrauxatfs,anii by - ledhi 6rt1mborse tak v dfisledku jistfch ncpiehlidnuteln$ch zkrescoi
sc dalo otekivat, nebot' kriteriem pn, pfijeti nave teorie je, i e leni stavaji neduplikatem skutetn9ch jedliku brambor. (1protoie
zachova vSe, co vysvCtlovala teoric starii - se cokoli muselo z mn- tito jedlici nejsou duplikity daliich jedliku brambor, van Goghfiv
se'es dc.rbpur<.snrf.i stihovat vcn (i kdyi v nich probchly jiste vnitini obraz, coby neimitace, ma stcjni. pravo nazfvat sc realnfm objekpfesuny
mezi --stavnimi plochami a depozitaii). Bezpoi-et rodi- tem jako jrho pfedpokladana piedloha. Prostfcdnicm'm teto teoric
l?ch mluveich si ve s j ~ hpfedm6stsk9ch domcich nad krbovou VR) se umelecki dila vratila zpPt do splcti veci, odkud je s6kraiimsu
povesilo nepfeberne mnoistvi replik paradipatickfch pti- tovska teorie chtPla whostit: nejsou-li skutei-nPjSinei to, co \?--
kladfi ilustrujicich pojem ,,umClcckk dilo", ktere bv jejich edvar- n6fi tesaf,pfincjmeniim nejsou skutetna men:. Postimpresioniste
dovskfm p i e d k h piivodily zichvat jazykove mr&ice. dosihli vit6zsn.i na poli ontologie.
Jisti i e zjednoduSuji, kdyi mluvim o jedne teorii: historicky Dila, ktcra nis obklopuji dnes, musime chapat skrze TR. Roy
jich bylo vicc, ale neni nezajimavk, i e viechny byly vicemen6 de- Lchtcnstcin napfiklad maluje komiksovC strip!, i kdyi jsou t?i a?
finoviny v pojmech TI. Rozmanitost dijin umeni musi ustoupit ttyil metry vysoke. Jedna se o komiksvvP obrizkv znimk z bulpotfebim
logickeho vfkladu, takie se budu nrifit, jako by existo- varniho dsku,pornern6 vPmC pfevcdme do obiich rozmed. Privi.
vala pouze jedini nastupkyne TI,piii-em?tuto historickou neprav- tyto rozmery zde vSak hraji roli. Zrutnj. grafik mliie v y j t Madonn
du i-istern: wkompenzuji tim, ie vyberu tu, kteri byla skutetne kanr/i?e Rohrra na Spendliiovou hlavitku a ilovek s dobqhn zraformulovana.
Dle t6to teorie nem6li bqt dop-i-niumelci chapani kem ji rozpozni; rytina Barnetta Neurmana v podobnych rozmejako
nelispiSni napodobitele reilnfch nrart, ale jako usp65ni n6r- rech by vSak byla pouhou skvrnou, dilo by zmenienim zaniklo.
ci m a d nojch, privP tak realn9ch jako p-nejlepSi ukizkg diiv6i- Fotografie Lichtensteinova platna bude nerozeznatelni od fotograSiho
umcni, kterk byly povaioviny za v e r d imitace. Um6ni bylo fie odpovidajiciho obrazku .Ttevea Cayonu.' Fotografie vSak nekoneckoncfi
jii dlouho povaiovano za n.6ri.i aktivitu (dle Vasari- zachyti rozmiry, timi se stivi pravi. tak neadekvitni reprodukci
ho by1 prvnim umelcem Bfih) a postimpresionistk mi-li b+t pova- jako Eernobila rytina Botticelliho: rozmPry jsou v prvnim piipade
i o v i ~za skutetnk d r c e , usilujici,slow Rogera Frye, ,,nikoli o ilu- stein: dfilciite jako barcvnost v druhkm. I,ichtensteino\y obrazi,
ale o realitu". Tato teorie VR)2 umojnila zcela noj zpfisob zr tak nejsou napodobeninami, n+bri nowmi entitami, iakfmi
pohledu na soutasnou i starii malbu. Hruba kresba u van Gogha by byli napiiklad obii slimici.Jasper Johns maluje naopak ohjekti
u Cezanna, \ymknuti formy z kontury u Rouaulta a Dufyho, t\;u ktej c h rozmcry nehraji roli.Jcho objekty viak nemohou hft
arbitriri uiiu barevnfch ploch u Gauguina a fauvistfi,to vSe lze
interpretovat jako ~ z n kzpfisoby,jak upoutat pozornost k tomu,
3 [Steve Canyon je hrdina amtrick~chkomihsti z pera grafika hliltona
2 [Tcorir umeni cob? reality,]
Y9
Arthur Danto SVF:~~,h!i:.\i
napodoleninami, nehot' maji tupozoruhodnou vlastnost, i c jaka- kdyi ui se jcdnou staly UmtleckGm dilem je postel, nikoli iluze pokrd
zam$lcna kopic kterehokoli tlenu teto ttidy objektli by se stele,takic zde nedochhzi k nitemu, co by se podobalo bolestivkmu
stala automaticky tlenem teto tfidy, takie jsou tyto objekty logic- srfetu s plochou, po &mi ptiklfm dollo, i e jc Zeuxis napalil.
I<dvbyhlidaC v galerii Tvrdolina neupozornil, i e na umPlcck$ch
dilech sc nespi, moina by nikdl- nezjistil, f e je to umilecki dilo,
a ne postel. A protole vlastnt nelzc zjistit, i e postel neni postcl,
jak ma Tvrdolin piijit na to, i c se spletl?Jc zapottebi jisteho druhu
vysvt.tleni, protofe zdc jde o zvlaltni chybu filozofick(. povahy.
Rauschenbergova postel visi na steni. a je nepravidelni poca- Jsou-li spravne dobie zname teze l? F. Strawsona, je to podobkanh
lak~rnick~mibarvami. Oldenburgova postcl je kosodelnk, nh chyba, jako kdyi zatnt.nime nt.jakou osobu za jeji fyzickt telo,
na jednotn konci je uiSi nci na druhim; dalo by se iici, i e m i piitcmi dotytni osoba jim opravdu~ev tom smyslu, i e ccla iada
vestavenou perspektivu, zkritka postel ideilni pro mali. loinice. vlastnosti, kteri oprivnin; ptisuzujeme fyzickjm tkllim, je stejnt.
Coby postele sc prodavaji za nehorizne piemrltine ceny, v kaide adek~htnfa podle stcjnvchknterii pfisuzovhna osobim. Nclze toti?
z nich se viak da spat: Rauschenberg jednou vyjadfil obavu, i c by q;xfit, i c dotyCna osoba fyzicktm tglem neni.
nekdo mohl do jeho postele vlCzt a usnout v ni. Nyni si piedstav- Zatnemc tieba vysv&lenim, 5e barcvnk skvrnv si nemlfieme
me jistiho Tvrdolina - upiimneho Clovgka, let znameho igno- odmyslet, t e tvoii intcgralni soz~ilistdankho objcktu, takic tento
r a n t a , kteq nevi, i e se jedna o umtni, a naivnt. si mysli, i e jsou objekt neni jen postel, ktera je nihodou pocakanh barcvnimi skvrto
prost: postcle. Barevne cakance na Rauschenbergovf posteli narni, ale komplexni objckt slolen? z postele a barevnvch cakanpiitte
na Get lajdbctvi jejiho majitele a deformaci C)ldenburgovy clf: je to malba-postel. V podobnem smyslu neni osoba fyzick9m
postele piipile nejikovnosti jejiho qrobce, ptipadnf x-rtochlim telem, ktere ma navic - jak ui to tak b w i - jakCsi m+lenk:: ale
komplexni entitou sestavajici z tela a s t a ~mysli: je to vrdomt
tt.10. Osoby, tak jako umt.leck6 dila, tudii nelzc brat jako entity,
kterk Ize rozloiit na soubory jejich [isti- v tomto smyslu jsou
primitivni. ~ e t e n opfesncji: barevnk cikmce nejsou <istirehlnt-ho
objektu - postele -, ktera je nihodou Cbsu umt.lccki.ho dila, ale
jsou, ste/nkJakopostel, Chsd umt.leckeho dila jako takovkho. Z toho
povedent. postelc? Tato otizka je ekvivalentni dotazu, pro? jde mliieme zobecnit hrubou charakteristiku umi.lcck~chdel, jejichi
o umcni, a timto dotazem vstupuieme do domeny otizek kon- Cdsti t\-oii reilnC objckty: ne kaidh east umeleckeho dilarl je <asccptuilnich,
kde rodili mluvti ncjsou nejlcplimi prlivodci: sami ti reilniho objektu R kdy R je <asti A a mliie b+t navic od A
v tom nemaji jasno. oddelena a povaiovana pouxe za R Potud by tedy bylo chybou
splkst si A s jeho ia~k;jmenovite s R, i kdyi by ncbylo nespravni
tici?i e A je R,i e ono umelecke dilo je postcl. Spona ,,je" v pfedchozi
vgtg si v$ak fida \ysvftleni.
Existujejevyskytujici se fasto ve erocich o umeleckvch dilech,
kteri nerni ani q z n a m identity, ani neni predikaci. Neni to anjj e
Splist si umClecke d o s rehln9m objektem neni nic pozoruhodni- esistence, ani~eidentifikacc,ani nt.jaki-Je specialne vymotenk k ureiho,
je-li dilo prive tim re6lnj.m objektem, se kteI?;m jsme si ho tCmu filozotickkmu liCelu. Nicment se obecn: uiivd a je bPinou
spletli.Jdc o to, jak sc takoech chyb vyvarovat ti jak je napravit, s o u ~ i s uslovniku did. Jde o ten +znatl~je, ktereho uiije dite,
101
Arthur Danto S \ ~ TI:hliNi
kdyi mu ukiicmc koletko a trojuhehk a zeptame se jej, co je on Budu piedpoklidat, .it.coby objekty jsou tato dv: dila ncrozlia
co je jeho sestra: dit6 ukaic na trojhhelnik a iehe: ,,Tojsem ji"; Sitelni: Cerni horizontalni tara na bXm pozadi, stejna co do rozanebo
kdyi pan vedle mne v odpovPdi na muj dotaz ukdie na mefi i polohy. B vysvrtluje we &lo nasledovnt: ttleso plisobici
v galerii ukaiu sve spoletnici na obraze, na kte* sc divimc, urtiti
misto a i-ehu: ,,Ta bila skvrna je Ikaros."
1' techto situacich nemime na mysli,i e to, na co ukazujcmc,
zashlpujc ti rcprczcntuje to, o lem fikime, i e dm je, nehot' .ilovo
,,Ikarosf'zastupuje ti rcprezentuje Ikara: ve stejntm smyslu tohotoj
e hych neukizal na ono slovo a neiekl bych: ,,To je Ikoros."
Veta ,,Toto a je b" \libec neodporujc vktt ,,Toto a neni b",kdv se
v te prvni uiivbj e v tomto stnyslu a v druhi v nejakim jinim,
i kdyi a a b znamenaji v obou totti. cast0 je pravdivost prvni Z techto umtleckfch idcntifikaci vyplfq-amnohe. Vnimime-li
vtty dokoncc podrniti&iapravdivosd t t druhk. Prvni vtta jc tot2 taru uprosti.cd jako hranu (ttleso pDsobi na tneso), pfedpoklbdi
ncslutitelnb s ,,Toto a ncni b",jen pokud onoj e znow uiijeme ve to idcntifikaci horni i spodni p0lky obrazu jako obdilmlu a jako
stejnem smyslu. Protoie pro totoj e nenachdzim vhodne slovo, dvou nizn$ch celkli (ne nezbytnt jako dvou ttles, protoie ears by
oznatim jej zaj e umile~kdident$kac~.Vidy, kdyi jej uiijeme, ozna- mohla byt hranoujednohu telesa vytnivajiciho - nahoru ti do16 Eujc
a n6jakou specifickou fyzikalni vlastnost ncbo 6 - z i k i l ~last do prdzdneho prostoru). Jc-li to hrana, pak nemUieme brat celou
nejakiho objcktu, pi-icemi nutnou podminkou, aby ntco tnohlo plochu malby jako jeden prostor: tvoi-i ji dva tvary, nebo jeden
bft umt1ecki.m &ern, je, ic urliti jeho Cast nebo vlastnost je ozna- mar a jeden ne-tvar. Celou plochu bychom mohli povaiovat za
lena podmetem I-+, v nii je uiito ono speci:ilnije. Totoj e mi jeden prostor, jen pokud hychom brali prostiedni horizontalu jako
mimochodem blizke ph%uznt v mytlckych v+rocich. v u & i nekdo tiru, kteri neni hranou. To ovSem malem vyiaduje trirozmCrnou
j e Quctzalcoatl; totojsou Herkulo5-ysloupy) interpretaci celeho obrozu: Eira by mohla vtst nadplochfm po\.rIJvedu
pfiklad. Dva umelci dostanou zakizku na +zdobu ?;- h e m ( L t letadla),podnim (Drrihaponor@),~antm ( ~ i r a ) ,v nPm
chodni a zipadni stiny piirodovtdecki knihovny freskami: prvni (I-'rask/itio),ncho skr-;e ntj (hlewtodvprvni~akon)- i kdyi \- tomto
se bude jmenovat iVe~t,tonuvprvnixrikon,druha h'e~jitonlvtiet;xikon. poslcdnim piipadC by ncSlo o plochf povrch, ale o transparentni
Obe malby, kdyi jsou nakonec odhalcnv.vypadaji - pomineme-li protnud absolutniho prostoru. Uiiti vSech techto pi-cdloirk se
rozmer - takto: nim oziejmi, kdyi si piedstavime svislf ptii-nf fez kolmf k povrchu
obrazu. T' zivislosti na uiiti daneho piedloikovtho spojeni
pak plocha obrazu bud'to bude, anebo nebudc (umtlecky) pferuSena
horizontilnim prvkem. Budeme-li Caru chapat jako ptimku
prochizejici skqe prostor, pak okraic obrazu vlastnt ncpiedstavuji
hranicc prostoru: vede-li plimka mimo obraz, pak i prostor
obraz ptesahuje a my s ni tento prostor sdilime.V piipadt B vSak
okraje obrazu mohou motit i jeho soutist, a to kdyi zobrazena
ttlesa vyplnuji prostor tak, ic okraje obrazu jsou take jejich okraji.
Pak budou vrcholy obrazu soutasne vrcholyttles, ovSem s dm,
ie ttlesa budou mit o Ctyi-ivrcholy vice nei samotn? obraz: tyto
103
Arthur Danto S\,~,.Tl h r i ~ i
ttyn urcholy budou fisti um5leckeho dila,nikoliv vSak jii i-asdre& neni vhodn?. cim se tedy liSi od Tvrdolina, jehoi iporantske
ntho objektu. CelnistPny teles mohou bft totoine s licem obrazu, v~rokyse od tech jeho nijak neodliiuji? ,,Ijak to, 5e na rozdil od
taktc kdyi se na obraz divame, divime se na tyto felni steny: Tvrdolinova nizoru se podle nPj jedna o umt.leckC dilo, a?koli sc
prostorvSak nemi lic, takie tteme-li obraz jako A, pak dilo ibdnj. oba shodnou na tom, i c tu neni nic vic, nei co mliieme vidit?
Kc nemi a Kc fyzikalniho objcktu nebudc soutasti umeleckeho dila. Odpovt.d', ktcri se nejspiS r~ebudelibit puristem iadneho raieni,
VSimnPme si. jak zde jedna umelecka identifikace plodi druhou zni, i e se tento umClec vddl k matcriilnosti bar? skrze atmosferu
a jak jsmc, v souladu s danou identifikaci, nuceni k identifika- moienou umPlecbmi teoriemi a historii stargi i soutasne malb!:
cim jin);m, zatimco dalii jsou idouiery: daniidentifikace de facto Jejich prvky chce ze sveho dila ~ p u d i t ,nasledkem tehoi jeho tvorurtuje,
z kolika ?asti dilo sestavb. RliznO idcntifikace sc, obecnr ba do teto atmosfkry a do teto historie patii. Docilil abstrakce ~ m ,
vzato, vzajemnt \,ylu?uji a lze fici, i e kaidi vyv9i.i jink umPlec- i e odmitl umelecke identifikace a navritil se do rcalneho svrta,
ke dilo, piestoic soufdsti kaidehtr um;leckeho dila je stein? reiln);
objekt - nebo alespofi fasti realntho objektu tvoii soutist dila.
Existuji sarnozfejmi. i nesmpslne identifikace: horizontdlu uprostied
nelze podle mnc smysluplnE interprctovat jako Marrrou /is& Picdtim, nei jscm tiicet let srudoval Zen, jsem vidCI hory ink0
snah~~nebo jako PokuPenis~)atihoAntonina. VSirnnime si konefni, i c hen. a irky jake ickF Kdyi jscm doicl k \$Sirnu stadiu poznipiijeti
jedne identifikace mmisto druhe znameni v podstate vy- ni, videl jsem, ic hory nejrou horami a icky nejsou ickami. rllr
mPnit jeden ~r@tza jinj.. Mohli bychom se napilklad razcm ocit- n!ni, kdyi jstm dospglk samotnt.podstate, spoi.h.ami du5r v bnout
v tichem poetickem svCtC, kdybychom horni plochu idcn- du.Vidim totii opct hory jako h r ~ r ya fcky jako icky
tifikovali jako Eistou oblohou bcz mritkfi, kteri sc dole odrdii
v klidne vodni hladint., jako bPlost oddelenou od jini belosu ima- To, jak n6S umdcc popisujc, co ywoiil, zdvisi logicky na teoginirni
hranici horizontu. riich a na historii, ktere odmita. Rotdil mezi jeho a Tvrdolino+m
Tvrdolin, ktej na:i debatu zpovzdili sledoval, nyni protestu- ~ ~ z c n i r n,,Tadv je tern8 barva a bili barra a nic jineho" spo?iv8
jc a tika, 5c nvridinicn ~ tbry:bile natien); obdelnik, pies kte* vede v tom, i e stile uiivi onole urntleckl ident$kace, takie kdyi iekne
ferna &a. A nemi snad pravdu? Vidyt' jc to vskutku vSe, co vidj, ,,Tato terni barva je terna barva", neni to tautologic. Tak dalcvie,
co mfiie kdokoli vidt.t, vfetn; nds estetli. I<dyby nis totii ko se Tvrdolin ncdostal. Videt neco jako umini vyiaduje cosi, co
poiadal, abychom mu ukazali, ?eho si nevSiml, a dokizali mu tim, oko ncrn6ie odhalit - atmosferu umtlecke teorie, znalost dPjin
i e ma pied scbou umPlecke dilo (Nebe a ma*).),nemfitcme mu umeni: svit urnPni.
whovPt, protoie S b e c nic nepiehlidl. (Bylo by absurdni piedpoklidat,
i e neco pichledl, ie jc zde cosi drobnkho, na co bychom
mohli ukizat, a on by na to upicl zrak a iekl: ,Je to tak! Jc to
opravdu umPlecke dilo!'? Tvrdolinovi nelze pomoci, dokud si nctoho
schopen, pak nikdy neuvidi um.3ecka &a: bude jako did, Pan And! Warhol, poparto* umPlec, vystavuje duplikaty h a ktere
vidi klacky jako Hackv. hic Brillo, narovnane do -Sky,pprkne naskladane na sebe jako ve
Co vSak iict o tist6 abstrakci, napiiklad o nt-tem, co \?padi skladu v supermarketu. Jsou sice ze dieva - pomalovaneho, aby
stein; jako A , ale je nazvino 6 i?Abstraktni umilcc z ~ e s l t iulice T7Tadalojako karton - ale prot ne. Parafrizujeme-li kritika TirnefS:
bude sveiepP trvat na tom, i e na obraze h o m e bilk a ?erne barq kdyi smime udelat duplikat lidskt bytosti z bronzu, pro? bychom
nic jineho neni, takie iadnj. z piedchozich pfedmttnj.ch popisli nemohli vrmoiit duplikit krabic Brillo z piekliiky? Tyto krabice
105
LO1
e 3soudwnp ' ~ s o ~ v e u r z o ~old aurgyqs ME>S&~ oqa[.ov~g9 4
'[Jnalsa !I?? -eJq a u ~ a ? ~(rapau-njm)hya!qo eqqs opqsu a? '!s aruAelspa!d
-qoau !JE!?Ug e ~ o > s ~ x aLq azepa7 :fyurn!;ou a? 'orpedeuau dpq!u ;a!ms~aaunolqea~e
njozTu oqau a p Lq 'xneJse7 11!u.iqsa! .iu?ls eu qeAo{euualy 'pg ur!u?urn !zau [!pzor &up??.?.n oqauy iau[aleuzazoJau qs!u po
.ours !uamn !ye1 'paurn l a ~ sye! a!ny?ourn a? 'urol A ?.t!?ods nos! ? ~ a l q'npepp a~ onpg a x q e q nos!au ur!! )old 'nos! y e p ur!!
'?solnu!ur A oqe! ?u!a>sssup '!usurn !~loa>a [ o ~..iu~?arual ~ a u?u a?r[lsa[ .nos! ur!uaurn saqn.1 a: 'lye3 &u~orues:I! a! !uluezodur~
-aurau .iq~a[?urnual : u a ~ e ~ d ! ~ d!>an a ~ g r neu 14qjsnur .eqsed .ur!u?urn ur!s!!eqp,h au Jaq1?.\ :n e u r ~ q o p14q Jsnruau on!^^ a2
-!qeq a? 'oupa! ? ~ d na[~?~al!$gzwauq ~ ?po nosl aJa>q' p s o q ~ s
-a!>s a~ psocqoyo q ~ & u e pez orqourau mas.\o qel 'e[qoLuau
rLq q u a u r n axqerq .iq ha1 psaped pa?j :iq[eur ?q~lo.<fiaua!J
!~elshaue ?y?eurzau nupa! ?old oqauy ;s!dpod !MS sqyyseuau
!J!qeJq nupal eu nou.%or?old gqap p ? ~a[qh nqapod [oq~e,fiued
JaqM cur ?old y ;!U?run 01 a! ?old :eA?lsp q e p n o q z y o
. o ~ a daq~rjerZol![oqau .L.~eq?~o!a[oLp~eqoqo .a!npe:od o[!p el: noralq 'nuas pupo~rbpzdqe 'houpoq
rise? o q a ~ s~ y o l ~ a d a ~olua~oye('!,io~ts~uq?c+.?apunl~olladalpleq
o q o '~~!zodsrpq Ia[?urn eur a1aly :iqpa;lso~d m!szo~ua! O V J ~
31qe~qmp~qnod!o[~p?q~~[?rrm[uo.u.i~.~qa!qo.iu[?JI *,iqnod
- o ~ & tazrus p s 2.1 [[eqlas?mnu ?mse[~JaTaun ~ E U 'aur!ls!!z ' a ~
-r~sLurezurn peu as ~.<pyura:.%g .!uaurn A e~!u?uro~das qau '~[dq
n3uoqJsuoy ?ye>no] :la,sod pard i t ~ e qpo ~u?l:!?o [alsod E A ~ Z
Jaquaqxnea a(oye! ye, 'axqeq ?.%oquada~ol nos! !!JJIEZ owgv
.eueqe~oda! q!! :i\~eqpo lalsod r~4oS~aquarpsneair~?ppoaz[au
qe>'!!az~q~euas a ~ s > qa~ 'apaleZ po 1 1 ~ p p ool[!~a.tuol~eysur? JaI?urn hq~!ruapeye 'IJ!! - ( ? I ~ Jzur!? ' a z n ~aAqel z nydapu p d a ~
-nuau ?lso~dLLLI e a11ale4 !uau al:!pems ale '!~oq!upelqs o aru e u nqsaq eu ~ d p q'apale~ls.hossexd ! u a ~ e ~ ~ a ? da ~ l u z y qoye!
-arrya?au slqo, a: 'epne~da~!sa[ .p!ue~ddI~IIAE>S:iqoponou ~ o j n e 01 a[ '?u)nr . i u a q o ~ ~ hnos! axqelq oqal a?. 'a! epAe1d 7s11urlepp
a! a? 'aursrrya? oqam ra!nuz?~ns ~ u&alq 'ruawnzuoy pa?,mqo zer paurn 1 0 q ~ e kdpuy qedoeu ?old e p a i n l?q?rh noqourau e p g
. { A aye!auas!dod p u s ~ a ~A ol ? a ? o ~ d:h!~od auura(!?dau urolrfd po apr~ 'as aurlajdaz E Noupoq ! u > ~ ~ ~ a q u royzyo EU dpaj
aurc.%!?ez e !urep[eq !ur.iupa[qn~daupkueu.\o~rup a l rzaur aura! auruaurodez .ur!u?urn i:iq Lre~sa?d.iq q!ue 'nuol~ey;.le[?p a ~ s
lqom dq IOZIJEA ued E"B1p eqJa[?um ele~syer q ~ pz as iq ;!ue
'.iqzma!d z l?q?l~ha ~ ~ q e ~ q?AS>!?ez npe[q?u m!ua:&\z ur.$uqru s
e1qour a ~ !dq ollr~geurJ!d .s!qeq qJ,iu?Aa:p nsoAr[ue,\n !~I?A
resdr~dJ ~ Saurarntu ~ a l y' ~ p r u ~a! ‘EJOAI~oqaumq + Gyp
! o ~ pqs!upap q~!!a! . i u s ~yaqos?u,O~x z!~souloqonopoqs !!o>s
IY!!lV!l .l.'$'\S ' Q U E ~ ~mqiry
Arthur Dantr, S V ~ TI.\Ii:NI
protichfidnk, objekt o musi bqt jisteho druhu D, aby se na nPj
mohly rozumnfm zpfisobcm vztahovat. Je-li o denem tKdy D,
Svtt umtni se ma ke skutetnkmu svPtu asi tak, jako se m i obec pak je o bud'to I;; anebo ne-F, ktere se vzijcmnt vylutuji. Ttida
Boii k obci pozemskk. NPkterk objekty, stcjnP jako ntkteti jedinci, dvo,ic protichfidnfch pojmfi, kterk se rozumnt vztahuji na ttidu
maji *hodu dvojfho obtanstvi, i kdyi navzdory TR zfistivi zi- (4D ~ ,budu nazqvat tfidou D-rclcvanm'ch predikatfi. Nezbymou
sadni rozdil mezi umPleckqmi dily a realnqmi objekty. Moini to podminkou, aby objekt by1 druhu D, je, i e alespofi jeden z drojihlSili
jii prvni protagonist6 T1, kteii si nejasnt uvPdomovali nereil- ce D-relevantnich protichfidnfch predikitfi se na ntj smyslupln6
nost umPni a kterk omezoval snad jen piedpoklad, i e pokud ne- vztahuje. I<dyi ale objekt skutctne je druhu D, pak se na ncj nejjsou
ntktcr6 objekty realnk, mohou bft u i jedini. klamnk, a dm mkn: a nanejvf; jcden z dvojice D-rclcvantnich protichudnqch
pidem muscla um6lccka &la nutnP bft jcn imitaci reilnfch objek- predikatfi vztahujc.
tfi. Toto pojcti bylo pfiliS i-zkk. Tak to vidi.1 Yeats, kdyi napsal: zamtfme se nyni na D-relevantni predikity pro tiidu umPlcc,,A?
vyjdu z pfirody, nechci oblkhout z pfirodnich vPci i i d n i kqch 1). A necht' je F a ne-Fdvojici takoj.ch prcdikatt. Mfiie
p~doby."~Je to jcn vPc volby: krabicc Bnllo patfici do svtta umtni se iepo celi jedno obdobi jsou vbechna umPlecki dila ne-F.
nemusi bft nitim jinfm nei krabici Brillo svtta reilnkho; obt od- AIC protoic se dosud neobjevilo nic, co by bylo jak umPleckqm
dtluje a spojuje ono,je umllecke' identifikace. ZivPrem bych vSak dilem, tak F.; nikoho tieba ncnapadnc, i e ne-F je umi-lccky relcchttl
fict ntkolik slov k teoriim, ktere umi.ni umoifiuji, a k jejich prcdikit. Vlastnost bqt ne-Fumtleck$ch dPl zfistala nepovzijrmnfm
vztahfim, piitemi se jcn letmo d o t h u ntkolika z nej- v~imuta.()proti tomu vSechna umclecki dila a i do urtite doby
tPiSich tilozotickfch otazck, kterk znim. mohou bft G, anii by ntkoho napadlo, i e by ntco mohlo bft
Budu nyni uvaiovat o dvojici predikatS, ktere jsou vzijemnt um;leckfm dilem a bft ne-G. Lide se vskutku mohli domnivat, i c
,,protichfidneC',pfi vtdomi vignosti tohoto zastaralkho tcrminu. G je definyrr/ir/ryse,r/ umPni, zatimco vc skutctnosti ntco muselo
Rozpornk prcdikity ncjsou protichidnk, nebot' oba tleny tako- nejdfivc bqt umtnim, nei se na to mohlo G rozumnt vztahovat:
viho piru se musi vztahovat na vScchny objckty ve vesmiru, zatim- tom piipadi. by se oviem mohla rlastnost ne-G vztahovat take
co ani jcden z protichfidnqch pojmfi se nemusivztahovat na ur6tk na umtlecki &a, takic samotne G nemohlo bft dctinujidm rysem
objekty vc vesmiru. Objekt musi nejdfive bqt jisteho druhu, aby
se na ntj jedcn z dvojice protichfidnfch terminfi vztahoval, a pak ~ ~ , - h t 'G Znamcni ,,je ilguradvni" a Fznamena ,,je cxpresivni".
se na nPj musi vztahovat nejmknP i nancjj.6 jedcn. Takie proti- v uri.item rasemohou bqt F a G a predikity jim protikladd jcdichSdne
predikity nejsou terminy opatnk, protoie kaidf z dvo- npmi predikity, kteri kritika uiivi. Bude-li nyni ,,+" zastupovat
jice opatnfch prcdikatfi mfiie bft ncpravdixy o ntjakkm objektu danq pre&kat p a ,,-" protichfidnf predikit ne-P, mfiiemc sestave
vesmiru zarovefi, zatimco protichfidne terminy nemohou bft vit nasledujici tabulku:
oba nepravdive - na nPkteri- objekty se iadny z dvojice protichfidnych
prcdikifi ncvztahujc ro~mnjnzpdsosobenz, neni-li objekt
spravneho druhu. Pak sc ale, je-li dany objckt onoho druhu, chovaji
protichfidd predikaty jako predikaty rozpord. Jsou-li F a ne-F
4 LX! B. Yeats: ,,Plavba do Byzance", in Slo~oiomadpro bftdbu, piel. Jiii
Valja, Praha: SNKI.U, 1961, s. 88-89; mirnC uprareno. V originile:
,,Once out of nature, I shall never take/ hly bodily forrn from any
natural rhing."]
109
Arthur Danto S V ~ TVLII:UI
Icaida Mdka urfujr cxistujici sty1v zivislosti na slovm'ku, kte* skon, fist6 sociologickk kaidi i-adka tabulky jr stein? legitimni
ma kritika k dispozici: figurativni a evpresivni (napt. fauvismus), jake jakikoli jini. IrmPleck? p ~ l o mdle meho spotiva v tom, kdyi
figurativni a neexpresivni (lngres), nefigurativni a expresivni (abs- sr n6komu podaii p?idat do tabulky sloupcc. Umtlci pak mtnou
traktni expresionismus), nefisurativni a necxprcsivni (geomctric- vice ti men< pohotovt obsazovat nov; otevieni pozice: toto je
ki abstrakce).Jc jasni, i e kdyi piidame dalSi umclecky relcvantni pozoruhodnj. rys soudobeho umeni a pro ty, kteii naSi tabulku
prcdikaty, zeSime tak potet existujicich st)-lu na 2". Neni samo- neznaji, jc ohtiin&,nc-li nemoin&rozpoznat. 3e urtiti- pozice ]sou
ziejm6 snadni pi-edcm odhildnout, kteri predikaty budou piidany obsazcn&umeleck?mi dily. Bez piisluin~chteorii a historii svtta
neho nahrazeny predikah protichfidnj.mi, ptedstarmc si vSak, i c umtni by dank objckty ani nebyly um~leck~midily
si n6jaky umPlec usmusli, 3e H budc od t&tochvile umelecky rele- fiabice BriUo vstoupily do svPta um6ni se stejne osvtiujici
vantni prcdikit pro jeho malbu. V takov&mpiipadt se jak H, tak ncpafitnosti, jakou pznesly postavy komedie delljrte do Ariadcr na
ne-Hstanou umdecky relevantni pro ~ ~ . . i e c kobrazy, a pokud je d o hraxg. At' u i zni onen umtlecky relevantni predikit, diky nEmui
naieho umtlce prvnim a jedinjln obrazem, ktc@ je H, pak sc kaidf bylykrabicc piijaty,jakkoli, zbytek svcta umEni se tak obohad i tim,
jin? existujici obraz stane ne-H a cela komunita obrazfi se ohoha- i e se ma jcho deny =tahuje protichfidnj. predikit, ktejr je novt.
ti spolu se zdvojnisobenim moinosti stylu, kterk maji k dispozici. k &spozici. Vritime-li se k Hadctov);m mySlcnkim, s nimii jsme
Pdvt. diky tomuto zp6tn&muobohacem' entit svPta umeni je moi- naii debatu zapotali, krabicr Bnllo nam mohou, tak jako cokoh
n&srovnavat Rafaela s de Kooningem tiLichtensteina s Ivlichelan- jiniho, odhalit nis Sam&:jako zrcadlo nastavene piirodE mohou
gclem. <:im rozmanitejSi je Skila umPleckyrclevantnich prcdikitfi, slouiit k tomu, aby Vpihly Spatn&svgdomi najich krilfi.
tim komplexntjSi budou jednorlivi denovi svPta umeni; a tim vie
tohr~vime o celk populaci svPta umi-ni, um hohatSi bude naSe zkujenost
s kakdym z nich.
Zde si vSimneme, i e kdy2 mame tn umPlecky relevantnich predikitfi,
bude vtdy v posledni iade m minust. V t&totad6 by se
mohli zabydlet purist&.I d y i jednou otistili svi platna od vSeho, co
povaiuji za nepodstatnt, pyini se, i c se jim podaiio vydestilovat
samotnou esenci umini. V tom se vSak m?li: na jejich ttvercovi
monochromaticka plitna sc vztahuje pi-csnc stein? potct um6lecky
relevantnich predikatfi jako na jakfkoli jiny elen sveta um6ni
a jejich platna mohou existo~ntco@umeni jen proto, i e exlstuji ,,nepuristicke"
malhy PHsni. vzato, Reinhardtiiv tern? ttsrerec je urn&
lecky stein; bohate dilo jako Tizianova U s k a.rvatrj a l6sk.a .rvttrkri
Zde vidime, jak menP nikdy m6ie b j ~vice.
lak u? to h+& mbda si vybira nekterk i-adkynaSi tabulky stylfi
na ukor jinqch: vc sv6tP umtni to urtuji muzea, znalci a dalSi. Trvat
na tom nebo sc snaiit, ahy vSichni umPlci tvoiili figurativn5,
tfeha proto, ahy se dostali na nPjakou obzvliiti. prestiini +taw,
by zredukovalo tabulku piipustnGch stylfi na polovinu: zbylo by $
zpfisohfi,jak splnit tento poiadavek, a muzea by pak mohla vystavit
vSechny takovk ,,piistupy" k danemu tematu. To jc vSak zileiitost
111