UmGni a fdzurn
ch konspirafnich reorii dneika
riich fi jinde na vekjnosd jsou
u%epiili.4r&mi vysravovat origindy nevyaslirelnt ceny, ai uikGli neeic
anebo pobkozeni.Jsem napiikkd pkddfen, k Mona Lisavysraznamen6,k
viichni ti tuiit&,ktdi seokolo ni maiilepli
provedeni by mohli vide1na plakitu v proale
musim piiznar, ie jsem se vloni pi! nivirijednim
z t6ch rurisrb, kreE sevMH pies cellLouvrejenom pmro, aby
Lisu) (komendi:( I h l k adiskuses ~FezdivkouAlex, vizh t t p : l l m .
lik provokativnich or&& na n E nenfjedByl
by zsirek turisrd na6tEvujicich Loupokud
by se prokalo, iejde o falzum?Co
ovidaloo jejich morivaci rjstavu navitivit?Prot autot cititu pies dechnu svose
vypravil?Prof se nespokojil s plaka;
:sc.dtSint zn h v souvislostis padklkyumded$ch dsl vybavi na prvnim miss, je
<ott& zpbsobu idenrifikace podvrhd a jejich rdiieni od origidnich umdecdd.
U posuzova~);charrefaktt se zkournaji shodni stylovt pwky (odrEcb nejnd'ch,
jako je rieba vj.bZr morivu a pouiiti +uovfch prostiedkG, a? po typro laiposrkhnuteln&,
jako je spekrrum a ryp podiqch barev), porovnivi se (Idajnb
raci sdostupn);mibiogr&c!$mi (Idajio umdci a podobnr.
166
- 167Brzpochybyse
m M jednat o velmi wjimavf, ntkdy snad ai dobrodm&,f podnik, ckt hnkce a hodnory originilu ve stejntm smyslu, jako je falejni bankovka imitaci
v i zadpni piedsravuje ovlemv@vu vide pro hisrorika neipro csrerika.A ivmdlni sn,&nnihnkce a hodnoty bankovky pravi?Zrrati utnaecki falzum svojj es$ch
ptipaded~,kdy je napfildad zapociebi pouze urBt, k danCdilo ;ti&u hodnoru v okamiiku odhaleni svt pravC povahy srejn5jako odhalent padtlmb
let; mladii, nei jsmese domnivnli,se budr dokoncejednar Aleiirosrvyl&n~tmh"i zrrarisvoji rdni hodnoru a stanou se z nich bncend kusy ~apiru?MZeme
kou, 0 poulievyhodnoceni*sledkc iekngme chemickiho rozboru mareria,, doa oe aeck&hodila nibec povaiovat za esrerickf zlotin podobnE,jako za nLj povavydiri
jinjdl diagnosricech metod piiiodnich vzd. V wkovknl piipadeje i role h i rnb umPleckt dilo?Jednodude, mi padtlek um~leckbhodila men3esrerika
umeni znatnt ollmena. t dilo pbvodni, i kdyi je mezi sebou nedok&me rodiiit?Tyro 0thFinantni
aspekt pad~larelsrvije d d i m velmi arraktivnim dillatem zL!dadoiho probltmu, jeni leii v j M n ~vtriiny filozoficnapiiklnd
hxinuje orJzka,jakd procenro x um8eckjrcb d.3 akru6lnCp :prot nxime sklon upiednosthovarptivodni dila pied paje
pdelanfch, kolik pen& je v prhmtru r~&].?aa hlza vydino a zda n&* sben kd+ m a i nimiibdnt mzdil nedokdieme posriehnour a nechime se
ntkterj aukhi si6 za svoji nenp1trnosr pii n&upu ~mCnijii naaplatili bankrorem..
nomen paddlanfch umdeckjch del m i pak pochopirelnr i svojiprivnia eti& ur Koesder (1964 [zde nastnnt 181-1881) je klasickfmd~rrinku.Vywoiirpadaek
a piedstirat, ie se jedni o dilo originan;, je podvod, kre cem &van& formnlisricktpozice, kterou v debar5 o Falzu d i e reprezentuji piedmhieme
druhCllo tlovtka podkodir, a? uifinantnt mebo profesn5. filozofod mn&niMonroe C. Beardsleya Alfred Lessing. Formalismus (anebo rak4
V tschro ohledecb st vH& urndeck6 Falza nelidi naptildad od pad:lanych b m ~ , plrismus) eswtice by se dal srrui-ni!charakterizovat jako piesvZdhni, ie umsleca
napl6uji tak obecnt rysy jakfchkoli podvrhi~vbbec. Rovnri v piipa o je pouue ,,smyslovtvnimatelnjnn" povrcl~emmalb),. Jinfmi slovy, ohraz se esiesi
lze kllsr vdechrly rfi rypy *de minZnjcb otizek: d&;i slllysl p d zcelavyterpivd rim, jak vypadb, co je na nZm k vidtni. Samo oznateni .,formalisproblimu
(jakrozpoznatpadclek), na rrinisrrinku (jakou fi inui odkazuje ke zd6rar6odni formy - uspoHddni vksr~losciumtleckdho dila jakoiiek
z ~ h o b 0i erickou (jakfm zpilsobelil a koho paddlek pobkodO? ioobjekrusmyslwChovnimini. Taku obraz~je za jediny zdroj jejich erteticke hodno=navic
ceIi problrmarika rhirc, ocizkaaii vyclerpbvi. Specifickou ;po&la~ia jejich kolnpozicc, struktura linii 8 ravrieni barwnych ploch. Formajejicb
fuokce univedniho prosriedku sminy na urtitenl t & ~ . J& na drriedni orizku um6leckiho falw. od~ovidajir ~ e l ajednoznatnE: pokud se nale
rii pen* definuje. Faldne penize imiruji smtnnou iunkci pen& pra.+ch (prostie .hodnoccni ur8rtho diia zmPni port, co odhalinie jeho skutetnou ~ovahu(napiiklad ic
wim nipodoby jejich vzhledu, pouiitCho materig" apod.). SamoGejmt si ize se jednat o rmtnu vedenou esreticemi ohlsdy. Ovliviiui
sourasnf pad6lek historicijch minci, jen2 m i oklamat numismariky. Z& ov;em ktory, jako je pravosr dila, nevztahujenie se, wrdi formalis
die.i:by takovt mince byly padtllny pro svoji univerdni smtmoti funkti, pt koito k umnZieck~mudilu a nehodnorime jej esreticky.Ani
v okamiiku pndZldnijii privt mince nejsou v ob&u, nejsou platn~,redy ruto & .chybnt,mi sprivd urteni pbvodu dila rak nemeie mit kidnf viiv na jeho esrerickou
funkci posrddaji. Tako* padtlky tudii nen~ajinikobo oklamar rim ~ ~ i i s o b ~ ~ , "hodnoru.Nmej- mbie Mdir jeho cenu jakoiro sb8ratelskChokusu. At' jii je umtlecjimi
chta skuntnr piimo plarir. Tyro falzifikity imiruji sriii sjrch pfrd{oh a s& ke falzumzloEinem j&ihokoli druhu, o estetickf prohicSek sejednar nembie.
piedsrfnr, k majijejich historickou hodnom. Taje pochopitelnC m,i& d ~ ~ l ~ d k ~
finani-nrzhodnotir, nikoli viakjii jako platidlo, alejako .beratelski piedm:ty. 2kr.j c dilo je padELkem, je informaci srejnLo druhu, jako na-
0 penhich hovoiime pouze v pZipadi takovt vtci, o krerou e jake piikiad [a, jak byl umaec srsrfi kdyi jrj vyndiel, jakb byla politick;i siru~cev tase
v e ~ ~ n ~prosriedek smeny a kterou tak dookiteme i uplarnir. A v tonlro smysluje amists warby, cena, na krerou bylo dilo pdvodni odhadnuro, dm11pouiiriho makaregorii
penh p r i m h i a definujiciprbv: univendlni smtnnd funkce. Schopnosr& rerimu,vlivy rknfch style, kteri v ntm miiieme vyslednvat, psychologick6 rozpod
c i pinir turo funkci ji pak ptopirjtuje i odpovidajicihodnoru. lokni auroraa jeho morivace k rvorbe a rak dble.Vlechny tyro informace172 pornJ
a b funkce, a zbrovefi redy i hodnora, je ureujici pro um&le& ~ ~ ~ ~ i ~ bo$ iovat zapiinejlepiim okrajovt, uvaiujeme-li o umtleck6m dilejakwLro esreticktm
vtd fib3ie se jednd o hnkci a hodnoru esterickou. UmtlecM dfla poskyruji speci '
objektu. Parii do rakovfch ohlasti zijmu, jako je iivotopis umtlce, dijiny umtni,
kf ryp proii~ku, oznatujemejako arerick?, pro nPji je vyhle&vhe a diky nsm sociologiea psycholo~e.Nechci popirat, ie by tyro oblasri nem6ly svcj ssmysl a jepro
ribs nab9aji hodnoty esretickt. UvGujeme-li redy o padPlclch umeleck+h da, '
jich studiem bychom se narali leplimi zndci umhi. P o p i h ovlem, ie by se tyto
vysratimesi pouze s uvedmfmi tiemi rypyo&ek, ale musime sem1Y51erj&t~nad dal informace t);kalypodstaty umtiecktho dila Ci estericktho proiirku, krejpiinse-
3 othkou, krerd je charakreristick6 pro nmtlecb dila: je um2lCcki imitaci 4 ji (Lessing 1965:464).
168 169
NejrozmanitEjgi rozdily vyplj?.ajici z
tomu oviem bfvi naopnk. tist8 estedck . 5. : i
rypy hodnot. T a k o ~sklon nznatuji KO
se urtit6ho ppiedmbu piimo doqkala
nCho piedm8tn.To, co nnbs piimtje k
Snobismusje, podlr Arthum Koes
ospravedlnitehCho pomichh~ia zb
dochid neuv&dom&le.PodnbnP ja
nikdo v;iint za h l u p h neanatil,
ho pochybeni. A schopnosr t
V okamiiku, kdy sim sebevi
nikdy za snoba neprohlbini
skrjmt, ale proste proto, ie
Nekreii aumii se viak ne
ddvod6 zrotoinir Zhavit To, co nakonec Eini rozdil mezi krabici Brillo a umEleckfm dilem sest5vajicim
kou hodnom a odsoudit rie umtni. Je to taro teorie, kteld krabici PO*ni,
.by m c sklouzlana drovefi rcilntho objcktu.
dajici praxe, ke kter6 x h krabid povdovarza umtni nebudeme. K tomu,
farilnl pomfleni. Musi mEta umhi, si musime osvojit hodns e teorie
podezieni, ie hmmadd nedavnC historie newyorskb n~alby.Pied padesati
renceorigin;il&,rvrdi o i, lety by krahice umsnim b+ nemohla. PrivE tak ovSem nemohlo za danfch okold&ljakoito
urntl+c nosd ve sriedovEku existovat IeteckC pojizthi neb0 v dobZ etruski korekfni pb'
.. ka. SvEt musi bft na urritt vEci piipnven: [en umtleckj. nemCnZ nei ten reilnf
k&hodnocya ateticktho souzeni. " (Danto 2010: 107).
obliben? piiklad poskyrlz n h ? argentinskf spi-
6vahyo tom, co pro u ,Autor Quijota Pierre Menard" (Borges 1999).
t6hostoleti Pierra Menarda, k w si piedni
ve dvadr6m sto ta, mmln pochhjici ze AnnAcdho stoleti,
te by1 zcela idenrick? s arigidem. N e d se
mminu, ale o vfsledekvlastni rvtrti price.
oba (identick6)texty Kit, Ereme-lije s pii,
hkdnutirn k odlintmu kontexru jejich vzniku, a ukazuje se, ie menardovslj Quijotese
mCk od ptvodniho dila \jznamem skoro neomnenE odchylovat.
to2 jej nijak ohodootit, iaterprerovat. 2 Tyto snad tmchu vyostien6 piiklady miii prod piesyMteni formalistt, ie k tomu,
mEleck6 dilo a posoudili jeho estedckou
nzohuewpoo=~!ug~oiozodq~&sEN.?ula~nrppla!dauqm!!eped!:djuXu
m!!?iaqa1,Typoupa!qg?fnypo~plap9jupeq-z!smouw!pod!~soudoq~sauju
-po~?dnospeunn!p?A>?IS!~elrsgz'ISO~;OIOIe~e~dom!euel&gpx-lehou(y!l
-uap!!udo~swapa~odw+kpodqXqauan!!p!au!~puzjialy'~y[?p~dq~Jua@qpoXpnodaupoqs$qXpureumlnaalpodXq(!uah%lspa:d)!Isolepn!Xlya!qo?yJapwn
-ed!;d!!nl!sod!IJ~AI~?(nouewpoo=~Ison!?pysa?d.OIXTFo@n?lqza~!:pu~?u03'lap
-!A01sawapnqXwE!uamzas!uew!unapu'u!'I![ruoyopzXqop??&umaqaqqnwasnp
-ayt[odoqaqnodeuIEAO:!~OJ!qu!ww~soudoqlsa$eN'~u!alselXqmoupoq3
->!lalsaqn!a!Xqa3cu~poo~ !~IAIF!'pp!01-guaweuwu'~!sqzoraqaspoa!!udoq~s
;!pn~arus!aue'~pzardup~XmqoewypFWaw~p!nauny!~rrreyow~usqnosA3301odaupalqp!3!zod!il!urya!nnelspqd!trap<oqa!q'nponnpoqolz01v'euonua
-S.;J,(LOOZUF~~OO=J)qd~s!;dnoqowpys!poy~?(nnphldezi?pzsimlq[l:nlxaluoy!
'(9~61)30%~ylem!p-pe,sezumlnas!rraaaye!alejq~~wn eupalqod@~qopod
.el!p!uaoupogoipy2!1a1sa?u?wqpa^auaun~do
qoaua?in?u!~ow!wRIOIa!'gapu!?dol,~guop'a!~oSalq.tro~[e/lh!PIN'?ISI~U~OJ
.(EI$-LOE:GLGIuouna)~yafqo+ua~op!as?upa!au'al!pur??paI?runo01py
-e!n~ya!qowauepo!I-awa(npnNOEN.nu!@oq?q>!lalsanlya!qour?urguza:
-edOIWF!egpa3qgnnap1][-.Iwp:gdewayna!wwnpelnos!uqesopafny
-peusauz(heqauapnlsr?[da>aqasalpahaFp1)yanepefod&oqx~%porni?(q]as
-nu?~ldE?ua~ua?nu!lspoAoqlnor14qolasnwz!?ualpod'Cnalolsw?l~?rnedA
ppwnqJhqel!narnaqa:olXqnluol0~9nuouqoq?1!?.1n!3qAl!*OAI311
-?wnq'a~ewiofu!:mnspodau!uau?ped!jdurjupegAaw.@u~!A!JI>aq"$q!S
-nwauqa?lsod&OFe)~unwdsepxlr(qqnw'al~[dnomqnopasapowapp
asEynoioq![afweq?AF?Iawnsa!n~senuoy?uuak$dXoopqqazerqoeuq'el
-~u$uzo~-I!?OAIlasnwWJ!Ua'urauouqw&oqopyr[uepqs21!Xqehod?T!U
-1pajTrrazawo!Iso@m?map'~mpoqa?'@noxrdaulseprgpoqaucplolneye!
'wo~o!l$rod?ye(?uIJWawjrnu<noqaspazdawew02'!l!doq>od3aqi:nwoqdq~
ur?uAasa?ima!opleloh!~oyp~!pAr~usas~EIe'eI!poq?u!!!!io~s!ya!nl!ul!Y~RP~
172 173
halit pozmtfiuje njlt aktudln mysld skuteCn5schopnije vlajema
kter); originil, n6s mi k mu se k budoucimu, a rudii pouze potencidnivC
vysvrtleni se spojuje €0 m Curriehovlasmi odpovtd na problCm umdeckt
relevance historie dila. vo rozli3eni hodnocy estetickea umtleck6. ZaMezi
Dutronovou a Goodmanovou odpovMi lze spatiir urLitou paralelu. Dunon ginilnich del v);rvarnCho umtni ve vztaliu k jendvrh
Zerpi svoji piesvgdtivost z pieds roli, nei jak je tomu tieba u rukopisd dgl lireti
iidery dldta vyrvjii jedinelnf objekt, m. Do P d t n i k u nirodniho pisemnic~nicesu
tvorby, nelzedupli Zl samotnfch, kdeito ni6ttva gasravou.
Goodnwn tvrdi, ie viechny vl dda, n h naopak mi dit moinosr plnt ocepotencianC
esteucky relmntni. Pod avodiujeme svoje rozhodnuti +it na +cakomplexnim
dejem, ie neni mninC p an, jak piipomid Currie, vidi mezi tEmito d v b a ptipady jasnou hranid. Ta
abychom se ani po delSi dobt nenaur vsechna um&lecL<dila na dvt skupiny. Dila v pnrni skupit~g,b m petii liter&tailni.
Proto Goodman iiM, ie i v okamiiku, kdy je3t8 nejsme s to rozdil mezi obra excy, nelze padtat. Dfla zhuh6 skupiny,jejimi rypic!+m htupcem jsou dila +tarspatiit,
htaje v&iomi jejich fyzickkodliil~osriroli estetickou. alogmfic@cha aarngmfic&h uumtleckfch
Taiii v piistupu TomZe Kulky nal ruzich. Nad skun&~osti,ie budebni dilo si mdieme vyslechnoutopakovant a v rhznfch
Podobne jako Goodm Iik7 mistech h v e i i anebo ie relismem
a kontextualismem v piistup nepoustavi. V fcm se tato dihMi od obtoho
dosdhnout, seovSem od tC Goo ouze vjednom exempliii?Existencealozwrubntjii
prohlidce dvou d€liici, d j c h un~Elec&chdtl je rivisli na notaci. Zjcdnoddent icceno, nasouboru insuuksl,
jak wrdi Kulka,trvat na tom, ie mime v piipads hudebnichdEl k disohledu.
Mime-li dnkondou, od originau nerozpoznatelnou kopii, neni ddvod pti ci notov): zipis, u divadelni hry zase jeji text doplntn)' sctnickfmi poznsnkvni a rak
zda mime d o e obraz posuzovat v rimci odiiiot scylovC (waltonovsk6)kategorie nto zipis zachycujepodst~tudaniho dila, kterou k d ijeho realizace, sbychomji
jeho piedlohu, tvrdi Kulka. Nropr liiovat. U literirnich d6ljii napiiklad
historiich.Tvhce padcku se snaii i&o kt&e znakfiabecedyplus dalkiho
GspZchu,jakkho v origin6lu fipadEhudbyjii noto\j zipis poslcyjekty
tlldii IiSit nebudou. Na dr obsahujezcelavyterpivajici instrukm
a i originilem a padtlkem trvi. Pro um~lecMdila, ntahujeme-li se k nim jako k o ce k provedeni dila. U divadelnichher sena crstZ od rexru hly k samotd insccnaci otevijektdm
esretickiho zdjmu, oeni podstatni pouze jejich hodoota esteticu, ale rake j npmstor pro moir16 wiace opgt o n&o vice (proto je re5is6r piii piipravG inscenace rak
jich hodnota umi.leck Aadni figurou) a tak ddJe. To vymMuje, p r d exismjicium2leck;i dila tohoto druhu neLepadLL1ar.
Vytvoiiii b-ychom vidyjen dalii piipad dhdi &a. Lze naptiklad padtlat konbyla
jako hod not^, a tedy hod1 k i inwrpreracijisd hudebni skladbyslavnfrnhudebmem, ale dilo samornC nikoli.
retic6 potenciil dile rozpracov Umnedd dila patiici do druhC skupiny, autogralicM dfla,notaci postridaji. R o d podswrnC
pro nak hodnoceni lenijednotlivch umtlec!+ch druhil na cyto dvE tifdy je historickypodmintni. Obccne
noty umtleck6. Mime tedy dobe dPvod pro odstraiiovh~ipadtlkd z galerijnich expo. Ize iici, ie v);voj notace u urtirjrch druhti a absence u daliich byla vynucena h o v e omezic?Ano,
odpovidi Kulka, jejic zengm rrvinim dfla (potfebou jej vhbec wchovar, a u r n h i t tat jeho opakovanC provcdtt
dila, kreri sehrda svoji roli den0 anebo nutnosti participate vZdiho poZru lidi na jeho realizaci (potieba jejich koleck6
tvnrbya stala se zdrojem inspirace pro daEi urnace. ordinace). Tyto dvE okolnosti rozhodovalyo zavedeni norace u tech umPleckfch druhh,
kte6 Goodman oznatuje jako alo,dcki.
Currie (1985). Ten ve stein4 Ale Currie vyslovujc pochybnost, ie by, ieteno Goodm;urou);m slovnlkem, absendy
zdravtho mumu, kterl i ce notace memoiirwala vywoBt daEi exemplCie dila autogratick4horypu. Jak jsme vi-
mni!ua>o!u%omnarr'a!do,i?@uoqopauiXs1sodiu?u41
.pnsodop?a!qXq$q>!uo'AXjXqzau'nqn~poq?u!/urasnoa!I!L.!rso~!royodsn?uldv.'
orla!oisouqXq>od71!?rna!n;ouXhyeshas?AOlJycUlElSLIENur!ua?a:s!1so1s!nnosAInysafa?'l!?p?nsa:dsglinoTqopcholsI*![jnlus!q
.~!e~aphr!?uauy!unmya?'!isou~oururafnylsoupa!dnX1yu!%!~oa?rhs!pmroj!uau,u??>!,daysr!lr2nXh!:~p
q~apajduioq3Xqe'moldslsordarugnppajyhPI!^;upo~l>d!ass!nur?u~pa?y!joyru:nyqro!upempznou!arsrurprdazlyxprd!;dq=ayahasoi
-e!!~souu~ouzXn;rys!iaisa?uly!>uarodjs!lrnX[dh!TIze:lya!qoid.ya~odpo??~3!3s!prurofnh!iem>~[rlzapcreq~usE~EAOA!IOWn~~pzo~ zaqX~sipni
!iroulal!p~opauomniy!p?ysnouruipoa4~&o~UI!SJS!p+odpoolped!zdpaped!!dnopnqasaraly'w~p~rqkur@g!s
m"rrsopau!1pyq!p!uaua>oen~!?.ordoq?>1z!laisa!>w.[ehapreAoys!lauEniqa!qo
orl??3!zXjolzoyc!a=uars!xaoqz!!~souldnnwal!pw&s!?uain-esas~!m?uzssrqws~!doyno[euoyopaul?nz!nord!
?no~ayrulei~apedycla!X~huannsasnporpqoI:maiyyeldsasi!!oyodsny!un?qnylrld'n[!.u!%!loo!a!:rqs!palyoq?ys!raluzazi01'!joyor,zpni'?y>al
Xroq:uauenrnnolA&7Luqqmaaiqopazdan!ua@pruapohna.ma[!p~u!ulpu!Z!~osP'houpoq?y?!lalsa)u!no~zualnpediau!!doqnalruayap-emalp!%!ro
aznodnrais!!nau~d?r!maura;l:mnpa1qao,mainv-al!po!mxloju!!ul~nz!n!s(p~qd.ural!psTIsouasnyr:?no[sLrusaqqeizhaup!>uaiod~odsap?i!m!snm
uenalarno>[>nalsaaxunoju!IJUI!I-?rna:'!pmnu01!io~druuzmpoo3.!(i~na!o~da~
-pa$lapq3SysalamnX~PU!~!IO.eqdq,L\auruda[a'!rua!roai!~!c~i.eisos!~sojs!nnosA[!uau!hor?ula~rur!u~i(ls6urseuluaun2s?my'q!pny!nzn;~soujoyo?noyrireuzn
!a!x[Xq?hy~dzql!uo'mi:ur?~qoidmappa~qod!u~dcu?!nruaso~'(6661)aho~aye!a?'oyajrpye1ap!!uap!enouorlna~qopodAnurs!@n~xalnoq
-ruIerS"ENL~ozo1g?,p!raurepap!jna!nir!lew~ojw?neqo!loideucrqoy?ow!!dau~e~spodasnn!jhOIOI~OIa!!wr'sljpnloirpoqno>l>!lalraexA![*
a&qaunzpjoXl~qsp!3UL?1A8!un!~!nru!!ujahO~L!asqet.7:olqqi!przodEN!~zrnroju!~rdkoi:mlnrq,&!lioupa!Xneispa!da?afnzryfi
;a!doy?[ruoyopcu!len!p~?yorualo~dapanordtp!ul?,yuoyq+sazmbupy?sale‘u?ho.r.llealauqoqory!j
ass*'I!UIFUZOnpoq2p0!:dmip~nyLU![Xqpnllod'!uapanpodI!I!~asXq!lam'lapq$u'rya!qo!ul?erlsqe!rnlizoruos~esi~XpaiuradXs.no$eln!upor~u
oysa?aw?~z~unoiarq'p?~;Iq!uyz3euaiueui:apnqauiuya!qorp+.!lloups(o1q3?1i
-!UA?ISAFUazpra!v;a!doyq~uayop?vXpu!%!rooye!ya~!zoid&ygwxnyu~&!youpa!arXup$+r<noyl~l~!ur;ryuoynouppisi!u
XqXli,bpoda~~"y~,91~uflcoua;p~!,L\ruayjuholsru+oyjnx'?y>!rol?unoysa?~qa!lO~F!'>annOMyqL-,(y!~%lnoqaue~oaruqdoyc[
-aisa~iaupoqq?!(a!!uau!!rap2oplapq:~~=al?runsiq&oldma!i?l!uais!xa?ASXyenodop03nos!'~y~pSomr !??y:yrr4olu?n?e
[YOU1III~lIOSM~ll~UTa~>!I3pSIJUISJalSdIUY070[LJUIXT>![%I:S
-soinourpl!~dojqowisouroiodimols!jruI~ojamXqXypixa??!adog?u!l!?ornod!~!;p?!Xhgqourmoqdqnyual$tu;?~i,s
.?u?our!rrao!ue01a?'ua?paasa;da!ru?srjrzpqoldanopq!u
Xqa>~u!llyopu!XIhayela$'lnoul!ur~u[qowiq!uayajoy?yl!ls!01v'(6<1:<8(ila!lJnD),,nlpu!4!ionloupoqnoy3!1airaeja,
-th!ms,h?rs!pm~o~asnmaraq-erapmoxaz!dm?i~lyo'ujnpnf!!afo'?~rorryoso!u~~oi!uprqI-..]03'!so,!zpq3euas!uarrinor~?orr,u&?jrispodA
.rrzod'ppq>dy?ai?urn~J&JEN+a,i)p~d!ipur
-zor&!iaisarenoj~i~sodrromnre~m!oq?u![3pr)ypzI:IIazbqXiqoruXqy"'9nn3!PIN.'!!dayq3l(~ipad::d!lsou
:uilollnaoq-c!zura[!p?u(alrpa$!heisnypalsrbpn[a!o~.'!uX!p?uapo~op?AS!>!zods!py?r[?-wgmp'!~!ZD~UIOY
-saa[nya![~onpproloq?ujairur!un?~olsXrusoqpnopnqq!js!zroo?r.!poupa(~er!qhialeprmr!Irqapnqoy~(airfaisyrom
lqdsl:lln~pt13!:y3apmnq~~y3g~i4012 nnoqe!'![orglnla!
-nlsna>!sururpoo3uosp~.qar!:old@[=!iaisaJu!!a!nlXysodXp?dA-,?pq+!lioupa!cped!!dq+p!luamea>ry.yy!luap!nq
-~znnu~u!%!ior!!do7olsamsfau?old<po~npburc!r!zopa?da1)ouroualeaznodap/q.!pr,ugoia~m3jiulal~noynp
-!~odpoyE..murs!qousEZp?iluzo~apsaa>~mapaXqa1qor?usa:d.!uphol!dso!!~lq11~~pzorIPAO?X~(~EZ~~YCJ%OII~I-~&~~~PJ~O~E 33!jnnpe~?ur
-slyz!se~aua8qy?!!npalseui:?l?urnoqou111nlyvluoyopoj)-!jdurar>[a!qom&3!njS1:IqnosaN.!nay!jzoJoq?uipp~~zmauciupoot)rsould
-i?qooyorui!isy~:!e~rybopnqdqooloyo~?A?J~asy~!uuraznoa!rm3.wapqtlodmdqnodlen?uzodzorawp
?gosoya!pqosyuordaznodaur~~in~?u!2!1aeua;<~ruznaujmsour!?pu!idaroiord'nm?ys!raisanljpzorpunorS1!p!UI
4?i3yr~%ornr:rtu?~p!zaur1s00:!1p0!III?~!Z~!~oy?ye!~IOIast-u~u~poot)qp~d
-----..
SLiPLI
176
, ,
...
<.:
piipadz se i zde nabizi o t d a , co sr situaci. kdv skuteZni: neismr s rn knn;; .--:-..'
, A
I..".
rozumnfm dtvodem, krer):se nezpronevZi.uje najemu zijn~uo csteridrau hodnotudj6;
je poiadavek jistory nezkreslent vizuelni informace. Uvaiujeme-li oviem normat$i
..Jocizku, zda v ndi zkuienosti s umCleck$mi dilynibec existujet&ov$&ktor, jcni by,&+,
z estcric~chddvodt opravfioval prcferovat originilni dflo p a kopii, anii by&d<.;$
byli s to na zikladt smyslovezkuSenosrinavziiern odii3ii. ~ a ktakto o?imohrd n~n-iB
,-.,".:.L, . i
vidsli u SSra1akerov4,jednotlivt formulaccotizek, na n Z by&om mtli hledar odpo&
di, nEkdysmBujiempirickou a normativni rovinu ~ r o h l i m t ~2 .o<rini; +- h-r ma-: -*$
~ ~-..
je to pouze ddsledek naSeho snobismu. K odstradoi6ni obdivovanich. ale nnvrliii ,ii
Na estetickou hodnotu d 4 niuntne rnto odliinost podle nich vliv nemd. Napifkladd
fred Lessing k rozdU~lmai ptvodnimi Vermeero*mi dily a padSlky Hana van ~ e e d
rena, nejslavnijiiho napodobirelejeho stylu, poznan~edvd: >j
$?
Ver~neerovodilo pkdsravuje v dqinkh umhi r p ' tvdrZi hspkh. Nejednd se jP!
o dilo schopntho kmeslnika, ale takC mirtiho gtnia. [...I Na druhou s t m u 4
Meegerrn by1 p0uhj.m iemeslnikem. Jehodilo postddd Vermeerovuhistorickou$i
vodnosr [...I. Co redy iici o m Meegerenovs padilku, kte* sedm ler vise1 vgal{
..
rii a by1 obdivovdn jakoiro ddkaz a pomnik Vermeerovaghia?Mime wrdir,ie n;i
. .,
do jaki um~leckohistorickCkaregorie srylojr padrlek dadit, jii neni vfibec rakjed
znaind jako odzka, kam parti dokonalf padzlek konkr6tniho exisiujiciho dila. A v
sledku re pochopitelni problematizujei esterickt hodnoceni rakovkho dila.
ObecnZ Ize nrrdit, ie odzky, kter.! stylovd Fala vyvollvaji, sv6dti vr prosprch
ra konrexrualutb. Uvedomme si, ie srylovi pad$l!q ovliviluji n&e cbip6ni dcjin
ni, a rak pozmZ5uji i naSe vnirnini pivodnich dgl samotn);ch. Van Meqeeren do
se sjrmi Vermeery bdamutit odborniky rak ~spZSn8proro, ie je yydival za dilaz ?postrddbanebo ie se jedni o o&ku z hlediska esretiky pouze ruarginilni. U W o
meerova ran4110obdobi,z nehoiznhe pouze malo jeho praci. Chybao proto srovn
mi mhodnuti, z nichi plynou zAv.vain6praktickt dSledky.
mi podvrhy vytvooiii MsrelnE anebo zcela no* styl,jernui nwp~ivntnepiisuzo Po&d literattua
mmantismu. T a o by se Macpherson wSem rakovCho efekru nadil, kdyby jeho o, Arthur (2010 [19M]).Sdr umGniU,v Toms Kulka -Dcnis Ciporanuv Ms.), Cojt uminl?
xry angbmc~ick~e11cti~Z0.stohti.&-f Korrclec: Pavcl Mewatt.
novi chybrl punc srzrobyl~sti,kte* si ovScm pfisvojil neopdvnZd.
mn, Nelson (2007 [19681)Jqburnhi. Ndrtin rroriryrnbo&. Praha: Academia.
tier Arrhw (1964) & k t of Cnation.London:tluichinron & Co.[r&mi kapirola knihy
VM .Zmarcni a. rrerilnos?, 181-1881.
1981),,TheArrirricandihrAestlxericValue ofArt'. Brit& Joumlof~errhrtinfA21 (4):
nakolik lze upravit dilo jii exisrujici, aby narrado svoji hodnum. d (1965),Wha! Is Wrang with n Forgery?', jmrd ofhrhrria and Art Cdticinn23
mtnir. Do urtir4hu okamiiku si zmrn nikdo neviimne. Po jisd dobt oviem za
korodujici kovovt sochy. V mnoha piipadech dnes uchovivaji jejid~skutehou p
spik zdafili reprodukce, at ui vytvoknt jinfrn umZlcem ?i mechani*, nnei
jektysamy. Posmpni promha urnZ1ecI.L-chdEl apotiebajejidl rekonsrrukcesravijak
Zmateni a sterilnost
Estetika snobstvi
Arthuv Koestlev
Walcon. Kendall L (2003 [19701),,IGrcgorie-~niY;mVlasrinriI Zuska (ed.), U A b k&
T q ee~1+20. swkti. Praha: IGrolinum.
Doporutenhlitentora
Sago8 Mark (1978),,On Resrodng and ReproducingAn', JounwlofPbilo~oph~75 (9):
(Zndmy pHsptvck do dcbay o um61eckem &u, kreq mro problemaiiku propojuje s
9kajicimi se rwmrovini urnhi.)
Skmi. Inin (2007) .Forgery and the Corruption ofAcschetic Understanding"
1948nrmecy resrauldror Dinrich Fey, podilejici se na rekonsrrukci scarobyli(eds.),
Co jc Tmy an.bmerick' ~II+ 20. rw&. Gwen9 Kmrelec kvrl
(Cknek.kre+ sc zab* idcnrimu umtlr+ch dL1a ocizkou jejich mpdukovatelnosti.
5.e jeho dslnici na sdnich kosrela pod vnr&j
v&d opid o piiklulya ablarri wraurodni umZkdjchda.) h n&rSnnj.ch maleb ze tiidcc&hostoleri.' Rescaurormt
Lorhnr Malskar. V roce 1950se na o s h dola
stavnostni ceremonie, kted se kmmt nimeckkptedni
historikovi urnhi ze vie& kourir Evropy.
kandeivyjddiil ndzor v k h , kdyi problisil, ie odch jcdenadvacer goric!q!ih
poklsdem a piedsravuje pohidkoj, ohjev nraceo
z odbornikh rehdy ani p d j i pravosr fresek napochybnil. AS dva roky naco
de o padzlky. SSm ze sv6 vlastni ~13ese doscavil
ny freskynarnaloval on na piikaz svibo nadiizp
pro padilinl Piedni nCmetd bismrikovi u m h i
iliijsou bapochyby piwodni a panu Malskarovi
Iigmivyktiovaci komise a ca dospsla k zitng
bylo podvodem -ale ro a? pod, co
Rrmbrandtb, Warceaufi,ToulouseLautrech,
,Henri Rousseauir, Comt6, Chagall4 Vlamindd a U i c h maliib a pmdival
5 n d a ve Feyovi: domP. Nebft tohoto
by nrmehi odbornici piipustili, ieje nskdo
uripJuse?nos!lpbrels'uopemq9$y3!aoS'Xl%ue~333zFEW'nqlXq~u0qau15
-ynpoidanepopnodyep!!euo-!qopqooq?y?sefymo.~olneznqsaqnnorreqd3
qa!zaod?ynpy?qalnqsureuzyzOF!a!a;'01ee[!poqa!a!o~pr?queurzoN
'(<<GI"aI1SaO)I)!!?uqo~pod
'?>~q~ewerprp![a!!!as!ngppegeue!lseqaseuueqo[!ureqpmsoqau!ur&01ead
X[!p!ruXup1qXq3odzasrnolod03joq?mesn~~!qoesgnl!U?I!UApu!g!p!pppa
ro?ys]ae2?u!cp?!urns+isoppuwaqd~eyye([oqnoseunon*ppa~odpouos
3cm)UOSU~O~lanwesi!uqXqdz?a!:unqo!!~%IIvAnlxa1ehouosiaqd~eyyisonwd
urayla!eurauelsas!uraz?)lXqeuanou'ouapsopoqola!a[!qf:!lse[qoq3kouOpm
?plqowuosraqd~z~asXq?'nyqqs!@p?:odsn!I?I~I!I!l;auys!uafpeN.Xs!doyni
?IOSjqe!au[!na!qonou!?osXnnoysloysjuyolndru9.4~!~da;'I!~AI'lalzqqse
184 155
k re vki na stEn?,litor4je piece poiid s Vyzaiovhi osobnosti
na mou nechipavosri, ie obriz je sice
vi, ie jej kreslil rim Picasso a ie to ,,n centni um?lcckPho dila
iidi jeji fisudek o obrazech obecii?, a ijcmn; p6sobi.Jeden komie
pochopirelnE esrctickou kvalirou takorj, jak bylo uvedeno v piedchozich
podobnr'. Byla nezvmrni. piesvEdte ria kvality, na nichl, jak se dornniuime,
zxioicnj.mina zminEnych balirich; jink procesy s adlibnfmi hodnoro\jmi
vou typech takorjchro deforn~ujicich
MarnC-jsem re ji snaiil vysvEdic n
ie si protiieti. Rylo bohuicl zbycsi dcery, kterou vzaii
abjekru nijak nemeni jeho hality ilo nzjvic, bez zaviceni
diia, pokud se slcureEnZzakli a te koiili rak krisntho, se
Ve skutetnosri samoziejmi.jeji p la viln6 par6dni. Jen si ro
ndhodnou informaci- kreri mh ntkomu, kdo skutrtnP iil
se estrtickChodnory r+l<aIo.Ti
z jeji zmarmosti v sohi. mime i Jcji pojrti hodnor, na rozdil od Kateiinina, bylo je3tP nezkaient. Vzriireni, ktsrt pok
urni.1eckt.m~abjelctujs din va kalarniie, relikviesvtrbem
ovlivnznijktory zcela ji nEmi povesili slauntho vraha, sloopjeho
pfivodu fi histoiie; a k Gi pkdci vziili, ie do pkdmEtu, krece
jenoln pouhou reprodu osobnost a dan+ piedmzr pak zase
texr. Radu lidi navic znai stu Daily Ewpreir napsal: ,,Vim jisr?,
nemi nic spole?n&hos jell ievEdine z l i i s piisobi zvldZmipotPSenizakousnoutse do broshe, kteri byia vyp8stodh
a na pozrmcich hiabSre, jeni je spiizn6nj s lriilovskou rodinou" ( B eNew Stataman
hodnotJ nepodstntnh s or .and Nation: 14. srpna ,1954). Dokonce mhiere nabft pocitu, ie yi sami do tkto rodin&je
odd6lic Za fenom stanciacepokraEovzt davtdy
vysledovat nejakk takovt nedoiozumtni.
o neunikneme piirailivosti zemskk.
kresby je r prakrickGlio rojni., avik hodnara, krerou piisujako
originil. Nicmi-n5originjl mi na rnnev6rSi vliv nei reprodukce, a ro z dfivod' ,zujemebroskvi zhrabedho pozemku, lilomku kosti n6jakt.ho svztce, Dickensovu htku
1611em.tji s ktdsou nic s e symparecickihokouzla.Je ro, jak,,
ndi, od sebe addElit n morov6 sochyod Prixitela -piesa
upadiy ji oh5 d i .
Ee tato rozptaskani a a vzbuzaje rot65vziu3eni
n? inkoust Picassava pen.
tetikoua rin~vSim os a diifirn, u nichi byla prokdzlina
naorizku pravosri mite odpochodnikovi.
Stalo s vM&rpoiire adbornik, jq, anii bychomsi to uvZdomovali, zakofeni-nv jistkm druhu feovti
zlatfrn sluneCnim pqxskem, p;iprsbcn~,krer); nevzeSel z pigmcnrn, ale z moz itiBismu. Odtud poch&ion;lpo&uaniv&sila- Icdo by j&o oko a hlhlanneop;triovaikadei
k6ry utnPlecktho snoba. egyprsk6 mumie? A piece, jak musi piipustir kaidj. pocrirj obchodnk s umtnim, hrai
m ced na myslipaddky, ale
noceni umZleck$ch d41
Argument pro estetice dualismus
Tom& ii2lA-d
ti bolesti tvoiivosd.
Nem$kme se bavit a aktu tvoieni, anii bychom se alespoh na nekolika strjnka
vsnovali aktu znesvEceni. S n o b s ~ 'je n&iastnt slmo, obcstienC a%pillis specific4
, ,Jc-li padelck rak dolionalf, ieani po nejd6kladnq3i and* nelze s jistotou uriir, zda x
,mrboncni srcjld hodnotnfjako dilo,kc& je jednanatne
PfeloiiluAlice Chocholo
moment, kdymilovnikumZnisr~nepkddosudnnn6my'm
Pou%itdliterahlra rvem ncdori-enfm, na pdvodnim pldm6, b a jak&okoli
y pd& opusril mdii6v atelier. Ajakf to obnz! Ani kivnd
Art: Fow F i d " (1962) Timr (26. Icdcn).
,lhir England" (1954) %New StainmanandNaridn (14. arpcn).
Kwrder. Arthur (1955) .The Anatomy of Snobbery", v ?he Tmil of rhr Dinormrran.4 0th
Nnu York Uzcmillan. ; . velkeho mistn z Delft ncnajdeme takovi procirtni, tak hluboke pochopcni biblickbho
witnZn);vrcholn)'m um3nim." (Bredius 1937: 210)
mrundmhCcirace je profesor Abraham Bredius, nescor hoiandsl$ch historikh u m b
bd padaek vytvoienf prhrn6rnj.m holmdsl+n umslcem Hanem van Meegerenen~.
:vpeua~uy+)qaqo~de[olscd$?umpm!l~oaznru02'!loyosrrpz'a!no>jzpO.!!doq
palgodoq!s!!a~holdn~!xdpo!muamnuas*.podenoynl!UIX~Ano~o~puelq
Xuapan?u?lmysXlXqwsl?alLqt15'!I~[OISor1?1s$m~pxaznq~meuW?A~asq',
.!!do7oqa!!?QAa!olsodorjampoapnqasnpu!:u!8!lomolpualqw!?IY(alsod!?a
'?uazor!lp!peuse9qoma!'.Eoap!pnqod.I!UA!~Mp13os!qmpmXqqvfe?up!asnp
&!o'(nqomau]?pane)MUpnyod?lmnzqo'ew!usmosod?uqnosameu
&rpads&!?ulyw'm!p!nauap!saup02'm?u01snpnqpeusEIlJza?'pe
-pa:dlqowXqF!~~AZN.!!n~s!xa3<I?EAawapnqTXpy!'auelslu01as3'?u:olua,
?u!asaw.IFAO~POIam!?neu!IroumopnqAa!as'~soqouri!?nolXnamaznwaueern
lanols!xaQl?prdqs!!a!eX[FU!%O!muXl!pm~aye!^'(68:LOOZ"mp003),,
!~soua;iiyzeu!ap%yennsarlso?urnlaeuua!!?~?zau'malour?(ynodI!~!~oInny!
wauepA02s41Lq(01EUafnzqnod@py~nphr~demmpoo3"Ze'1a?bas
,pnosjiyJ!lalsagugpnlec!o~sod~uIVA~AO@W$pzxpnuqapwdauKq
-]?quo>[-o-op]Xq?m03'01?pqodphdh!m?u?euzop-£eN?nplroulqdlh
-opau.Ze;n.a!uraponna.&!?p+isa;da!!npodaumamn%eJ~~AOIWmse?m
.(I(;:LOOZ.11emp003)iprqononpolqs?~!upm!u~!:dya~!?o~d!s!?uXU'3
hua!nsua~aj!pea!nyy!poru'a!nmloj,ce!1soudor~3spenos!Izol)noye1!u?ys!zq.f ..
oy!x!lli?unnq!mpu!lo1!vo~ozodnw!s!?uXua!ns!d!!d.z.lem!uai!?neunqolu!+
as?!a!'n~pm1pnalstaa!nzqopNFJomoqollsopuzpqnod.fna501ord'NXU:
z!![JPZOIhs!~asa!.p&auwold'mnzlejOM~Ae[?u!Spoone~dhq'~sori?al?
-nys'I!;!IZOJuwqowbqnodhwqoeqouadoq3swas!m![!nqsolnlAa;o~sl:d("'1::.,
:uuqospdzwjs!!npa[sy1uawn2le!I.MSa!nmqs
-s!lalsa[!pz01puamerrzI~OIpl~y!d~?(pma?'equal;ha!nm
urad"u!ldw!ungepk?a~,)uureu+Lys!lalsanos!'2Jqnoyom?u~~~dau ye!'01eu
-aueX~!~ZOI!upy!$!!n~qxaXpyXql?ped!m!s!?uaphod!au!mp!eX~u!2!1o
'!PINueu1p003.!uIF~!$.<1;pz01aunedaueull!AOqnpaI22.1ballq!po1&!lp!laSal
-s!xa!snmXzpjq?!a!eAljp!u!up11!8!10%'M1dhZ!IOIa!loaloqa!z,(snm
-!djI?)mmTo!2qnp;uhs!lalraOF!uyo?euzosqqo~~iq??!ygpeJnmalqwd'l.:
-odzoqa!cu~mpoo3uos1aNa!ndnls!:doqgs!~s!~~m~ojmay!l\qm!$?uweu&,
-?amnqsa~nu01TIy.nureuu(hwqmaloja3!zodruoq!u~yensqeooleupa!asXqo
'Xze~qo!un!1eln2ylenoznsodmpnlmoqdq(qlasnn.?ulalspodaua7.'asaadxae!d
-qoz?~II~?A'!lsoulseln?ys!xurmasoqa!Xuqsaprenophodmoq3Xq!pmu',,wa
oqa!pazdo@nols!xa0s'![oqm!?"eunl!p!zawXqeiu!loy?qe!nqenpAlpq!
1swoq3XqXpx-,,!lroulsejntpju'alxaia"qs.(uer\qu!ua?no[Xnruzwnpa!4~12..
yqq)];a[.!?urnnq!lols!qE!amm'nplelaqsa3yunjFIIIO~~S!s!A?%~qs!~
-poqnos!rlp!lualneeel!leu!%po.!xerdnoueAoz!puo!snl!lsu!enoueyuzn
-asnold!ua~?h~Xh!UIJUO!~~IinoulXysod!udoqssnosfau?ls!@urrod.?m?lqQ1
npyauamweuapzolsa~~.~!u[pa~erdsooqayri~p!?oqoupa!jrqmsoupa:dn
oq??>!laisazamaznmau'?u!a~!!epedXn.pqode'!;rpedhye!'oqo~apod
'([P~I-ESI2u-seuapz]
ws!qousmana!olda!npon12prp&!la~sat!!do?pa4dpu!%!1oIU
la^!$>!lalra~sou~sepOI~OF!emuqurpoye]a!soupoon?J'(9s~
&!lamleno~qxa!m!u!zamwurau*~!ypnrurapa[qodq4y
'Ai!m?Iop!umsou~selA!m!uIalq!uu[ns.nl?u!%opppedas
e[!piuoupoqnoys!lalsaeu!!eurau',;spijq~pa:doqa!se[!p
p01Xqwhy^!'waqospdz'iuq!uuoqa!pqdo[enols!xa03'!I
emagp!zamqelu!~sXxueuXapp~eagem!c@aiy'!nomrcy,jrr~a~q".,oq?u
se~'p"psou~sel~dpa',,NI~Iu!"!ISOUI~~Aamod!fewmeuqi*.~?urpznqrmnrOF!
IEA~rphs!la~sa!uasoupoqolda!'popwruzelqoapyrXpq
:nq!uuoqa!a!lol?qas!3!!y41EIFJ!loy!u'o~p?m109a!!unoupoqoqaywa~
d,!uaua3oova!oldjuluenalalnos!-.poder@sap.wnlxal%rpu?~oro~so~d 'as
07'mleqE!!u![eqp~pls-eul?[dnrpmod!~soulm(n!up=!"aziio,~AWJOJqs!!a!
'(€05:6<61Xa~p~eaa),,poupoqqsnalsaAnoqomauas~q~aasou~se~nqsju?
Aj;!qauas?~alq'Xlya!qoe~p"q'npepjodpaldeu?mplezasa!ioaloqa[
g'3aoxuojqa!ndnls!:doq?Fns!@mlojwaJupsam!:(~u~uau!word!a~
.q~ya[qonoqorsuqua~o~dE!!>olq?u:gpoeu
O~WOIAemasualap'n[!pzoioqjy?~alra!sua~varuwAs!ls!uo!3
as&aq'&~.uoaqqdn~sgde:!w~!doqeXpu@!iopwmypzoi
!zLju!$!?uqo~p!auqze~enopalshla!az~ea!ms!xai!pzoiboyelqr'!piru41alq
npnrqwauimolsnawazlej@UJ?Aelanoqa!aruapu@!io!zam
.alsaJup~orp~alqapod'{yn~s!~mq"dnq:d:!!ro%al-ey!popeqniqz!!epeds
PO?uaz!qxrrglqpszo~?y~?pedq3&3a1~mnnuqqo~dqemwal![a!qo~said
(~8:LOOZuewpo03),waaiulaAezeual
qyr~znha13'roqmnqoye!arrledi~u!a~s.w,tpam!au!~dwoiEUa![...I<rnaljp
@!loewaq[?pedru&!?ppsa:d!um[jpzo~?Op!lssaa(nlsp?ord[...I'nqzyoeu
POzaqawauq!is!idocp~a~y'juaurnjozoly"q'!prmurwpoo3cI(y!lala?urn?
F~I~E"CUDSrnezlgocpysal?wnw?[qo~de[!pe!ap!',,e~!n!lua~
ua[o~!d-ey!la:]a~yqun@ku[ysi~phuewpoo3uos[aNgp51
!a!nlqxa'!u)urnwqypo~s!~~ ew?Jolpny!Iso1els!!el?pp!
09.!NSIOI~E!ua?>nnurauqXq3!Innyop~o~!paqs!pzamoq
.(WOZqm)~V$~!I'UR=!UIAe(8661~r!nx)A~~SOUIS~~A?ys!~a]sa
&s~od~oma[qordax^mqvpApa~nuras!~0%qJu=rpa!dn?!~!nl!?!lu~~~~*!!1!al~s402'xldur!ohnos!?ye[
m~!uasyupafau'p!~~amoaZ
'!AOUO!~oye['ppap!;l?u!!nqeamah
oa2EZaw!?euzo$p~dqpu?~SU!IU~J
?uEl!!roaalalqw!Juoamnl!pynqmmJAnzelqooqa!ranid&neuama!n~od
,mmoa%nos!evpeAollo!3q'auaiyaZ7;np)1idqqppap!!l?qe!?uynqeluan
'(££I:EX61.%Ides)
os~d!;dmnmqoOIW?I!ISOUI=~A~!la~sa!s!!n?eu??oXm!od14qXlqomXq
![qomwoqs,4qua~,nh!~yadmdnoAou!~!!EI;A~Io'dnls!?d!u~!~eu~alleqseurnsrp!?m&n'a["'I'a!n~u~a!odasaialyay'Xpj!~op!sledlyafqoXu?q
-npalspueunmipumpsVaAoq.~suuqL(r!!a!~npp~d a!nyumo~oqalma1!3'*$m!?1alq'n~up!qonop!ilrun~up!qorwmaelarau~s~umonp01nos!:c~!~nq
.nrus!uouoq,y3psanou!llyop!!a~IUJOJ!!emnsoulse[~?q~!aa~sap!!npe!XhXmfod?rlourua?'!uzenma~d!urud
-?nze~.a>!lalsa!u~apourAye]'!u?!penAye!nu!~lyop!:!?lla;!;zo~!a~0?U~OPO~?PA=
as=up[.gJ!lalsapoupoq(r!!a!A?~!zods-(?pqs+l?mnWOUPOYa~'-1?AF~a~n-moupoqnoy~!aa~sa
iual?p!pqm!s$uq!ls!auyed<aupoqsp)mngjozolyeu!p?n.p!lrpasma)eu'OJ?
v!euIJlqJ!I-amapng.;iolneqs?(u?u!mz!~som~l~znoup??!u~uau?up!unprplod~1noIpnpoupa!ernmamn%e
oloqoz!>a(!hd.m!p?~odpour@.!!oyodsnau7apan+a13'peplodp?dolualades!da!epz%zpo-gppodpo
a!3carqA!unroaqa[?peda!epz'eyqo.lez?ynaJq3
.~d~~?d z!!azyq~~n.~uqsap:)uplodsoupa!!!m'!lmuf!poolq~?lpo!I-amauPosndzOIUI!Ip~omo[Lqa!Lqe'nynrp
'OlS<d.!?aznoidma!qznvuqJapa[qoeqoumA!szoqqn7pls;pAYpode"T!Po"q'a!noyrnl$w(urunelqoqaf.app
-awn!;om02'oqo~qya(odqsbu(us!po'a~uwfas?y>nalwT!!1?l!qq31(u!!lPO)!?u!alsT',,oyejuapanoldaqnlz
!!loal?uj!ao?p?p~zas)m/.?~!!oyodm!uauWRP~~ ~~~~al?~n nm?~'-l~~~.d434u!!qs&!?xn!=yun!s!pp!!ndms
q+mp~nz?up%qcnl?Ayylsa~opXl?myuLq?la]?'Xpon~p?~alq?unos!010~';upafauWJO?UCAOI!JAa!,,oye!l(u
no~oqol!ma~lowa!'?~ouau
ax"qaq?A~OZ~S
AU~UAOIO~+uldnlsXmsnsomsejn?y2!1
-.Eplodpaidnzwm?y3al?mnoa~eqapAasqe!)!udoq>saurs!auqpsa!'?neN'?uA!hapiA!snosfaucny!~~~
?u7euzp!a(?qosoOURS011.?m!!!$dgose~&ITc~a~yz a!01e-nibsm?u!>*:J~OIOIJ.?u!slsolso~deu!!eped,h
Xuapanoidnos!aua!doqoqa!e~?U!%!JOa?'$+L[di(n!uXunpeplodpa;doq?qNPz.!urnssouloyoeq~ols!~.n~ya!qo
'rno~A!yiur?lqold.!u1~1nzm!;uaw!au!idolXqXquaqqm@olaezo~~!?nua?
q3!1a1salenoaspia!mu
lS!qruaja!nmspudm4yqdL~
'nmnqousqn~paye!lm!un?uplnqsh!~!lua~ne!asu~p,?p
nalsa!!qlmqtpdmaqo
asXq&a~yo'ma~olyejmjmuen
ya~po?ups!as'~sou?>lnys
261
problkme arp. Kdyi &lo kritizuji, +ky se tfkaji l~ompozice,barw, srylistick6 sobi:j$ ohsahujevlechny A d n i pwky nnikajiciho kukubismu, ktert nblednc prodosd,
rj. acerickfch vkrnosri dila samorn6ho.Oba druhy soudt se ncrhuji k iimtaSChopnosr. Picasswy i n m e mely poten& pro d&i esrerickf a u m l
Picassova dila,k d y z nich ovSem k hodnorl jintho druhu. oj a d t byly skurehe dXe ravedeny a vyriheny Brquem, Gilsem, Ltgereni,
To, zds je dilo originjlni, zda vyboEuje z noreni tradice, zda piedznamen nayem, Gleimem, Meaingerrm apochopitelnt Picassemsamornf~n.
rek nove &fry"' atp., jsou ddleiitk aspekry pro posouzcni daniho dila. Nejsou d& vypl@ z navrien.4definice?Z jeji pnni fbri je ziejmt, ie umZleckou hodparametry,
o kted se opid esrerick? soud. Orjzka, jesdi je dilo origidni, n .nelre posoudit jen vizu&im zkouminim dila samotntho. Ani ra nejdPWadntj91
nic spoletnChos jeho esmti+mi kvalitan~i.Origidni dfla mohou byt esmi ,,mdbali, zda je dfloqhnamnou inovaci. Inovace neniimanentnivlasrnosri dila,
d i 5pmi. Piestoh y o hhodnory nemusi bfr nadjem nezivisl.4 a mohou se nrahenl mezivlastnostmidila a relevantni riidou piedchlzejicichpraci.
nZ ovlivliovat, konceptu;ilnt rozdilni nicn16nP jsou. Odliini zcniumhleckk hodnoty dila mdii na1ai.i dobrjrvkus a,esteticMdrlivosr. Musiroli
a odlifnt paramerry urtuji jejich miru. Jesdi je kompozice v y v i h i a baT, nbvtdtt o relevanrnini obdobi drjin umeni.'
n t jsou-li konrrasrypiimcient, piehna116B nerazn.4,zd uhkt L d definice vyplj~i,5e umaeckl hodnota dila nemtie byr zndpov2dne
je napeti apod., tojwu vlasmosri, kreri jsou ddleiitt pro jeho bsefasovkhoodsrupu. Abychom ocenili porenciil dila pm dalii estetickl rozprabylo
dflo inspirodno, d o l i k porufujertadici, zda ukazuje -irns bft snnimeni sU i m +ojern umeni. Dflo md2eh e velmiarigi~lilni
bylyjeho novi rysy nLledni rozvinury dal3imi umdci, jsou adikdniho odklonu od piijaqkh rradica norelxi, a piesm miiie bft umZlecky
zcnihodnory zcelajinOho druhu. Pro nedostatek lepliha oz nt. Nhkter.4 inovace nikam nevedou. Stgnoveni umZleckk hodnory je redy
notou umtknhou.) odnocenim historic!+.
Ndmrary citovanfch kriukt ;mutudii nejen konzis~entni,ale i pochopiteln to, ie o umdeck.6 hodnot.5dnes vywoientho dila nelze nic smysluplniho
prosd, 5eAuiyno?ukirli4rymajl pro vfvoj modernho u omu rak zcela. Cirlijrkriuk je n&dy schopenvytufitumileckj.potericid nomajizhaht
estetick.4nedostatky. Jak pfii Elgar a Maillard, jii pfi jeho prvnim vysraveni Mi& potencidlnipiinos jeho inovad intuitivnl
leiicf spiSepro to, co v nFn1hylo piedznamenho, ne2 pro jejt€ pkdrin~,nei se jeho vliv skurehe projevi.l TakovC okamiitt ohodnoceni,
no" (Elgar-Maillard 1956:58).Jiilfmi slovy: atimu,jeho se nakonec ukdie jako sprivn.4, bychom vlak m&li povaiovat s p k za to, &mu
je obvykl6ho Picassova smdardu, mira jeho .uaiieckChodnory je srovnarelnije ant iikajiintrUigentpcsr. Konetnf verdikt patii histodi. To, iejsme dnes schopni
lokterjm obnzem svidohy. kou hodnoruAvig~onrvcbrltcn, tudii nanameni, ie mime IepSi vkusfi
V h m tedy um6lecki hodnora s p o M Navrhuji nisledujicl neformllni defi eiPicassoviph5re1E. Nde vfhoda spotM pouzev tom, ieje mtieme vid2.t
t historick6per~pektiv;~respektive rermspekuv~.
UmilecRdhedndmdila OM: leme si ntah m a i umaeckou a utetlckou hodnotou ddSipomdmkou k his-
1. obecnf+nam inovace exemplifikova~iCdilem pro svZtumZni a v&om&ch st&. Co se s nimi stalo po n&v3rbePicassojrch pstel? Picasso by1
2. porencid dro inovacr pro jeji d&i estericko-umdecki vyuiiri. eakd deprimovin a na tomto ohrazu pracovac. SrolovanC pMmo sdlo
ltta opdrhno v rohu jeho a r e l i h Kanhweilerjej chdl kouplt, ale Picasso odP
r d takto komplikovand formulace?Nelze jednod6e Mi, ie um3& hodno rodat. Po dallim nal&ini Picasso nakonec souhlasil (dvacer let pod, w hyl obraz
v ori@itZ i-i novosu jako wkovt?Odpovi-dmi, ieoriginaliratinovostsamyo ovin). A poprv.4 by1 obraz vysravenv roce 1937(tiiccrlet po sviln vzniku).
staEi. KdybychoniposrWi plimo bamami vybranymi n d t k o u a nniklt skvm nm kr&& piibeh v y ~ o l Mn&koliotazek. PmZ Picasso nechrgl obraz prodar?
jak m z m d i , nnikIo by origidni dflo, j&i jdtz nikdo nevycvoiil. P?esto by ten h snirn d m nebyl piil2 spokojen a povdoal jej za nedokontenjr M i t b e se
ginjlni" y b o r umileckou hodnotu nemsl. K roniu, aby dilod o omnivat, ie nemeldjem na jeho vystaveni, b y nemohl b e kririwvin zaesreuckk
ni, by bylo 6eba, aby jeho inovace byly obecnt! chd~inyja!a leie krerfch si byl ~ravdt~odobnZvelmi dobievEdom. Bylo-li tomu ovSem skue
c h probiemt, jako naznahni no+& sm5rti dalSiho esreiick& vyvole, n vyvs6-A druM odzka. PI& nepkmaloval na obrazu to, co pnvaiova za nevjch
moitiosd apod. Picasshv obbim ruro podminku splliuj
oii fonnalisdck6 pojecf hodnoceni urn~lt+cii dtl odsouzeno
3 Termin .wnSiechi hndnoa' by] ramoiiejmt pouiivh jii mnoha autory a n6ktGI(
rnm Ingarden) jrj r&C d M i do protikladu k hodnod aceti&. Niun&n&,pokud
nikdo jej dopoaudncuiil v n&e uvedenern smyslu.
--
uspokojivt, a nedokonE1 rak obraz podle +I piedstav?A konezn; ~ e dor*.:
kdy by1 kubismus jii dobie
obraZu.Tim by nicrnen; zni
Co tYk prvni otlky;
nich kubisri&+chvj.srav
s ~ l unepomohlo.Vzhledem k romnu, ic obrazmZlestericke nedo5ta+ (znrared
kubismus jii pariil me
tdkS ~ YnepodSumjn~i(srejnijako je romu dnes).Dtileiid oviemje, ieobrn
&UI problems um8eck6hof& amnd (Monroe C.Beardsley).
dvg zdravehomzumu jsou &k ncjen sprivnt, ale i nabymb. Na tC prvni,
fiujeorigina]iru,je zaloicna umtlecki kritik sb&ratelstviumeni a muzeologie.
umeice"fibec povaiovin. Kdror, kregho by nezajimdo, zdakupuje origin% neb0
,by kypii9el prici, muzrum, krer: by vysuvovalo kopie,by piiilo 0 ni&L.Vni-
1. Origindy jsou hodnotnZjbi nei falza. aobchodnik prod;ivajici padilky by skontil za miiiemi.
2. Faizum, ktecC je od origindu vizuiln6neralZireln6, musi mir srcjnCcstcri&
nosti, a tudii i srejnou esterickou hodnom. d 6 na zk&enosti reprodukceminei na piimC obanhenosti s origindy (2nichi
nohi.jsou .,sou~omych~birki~h).ZajimaIoby mnc, zda siauroii, kreiise piedhanai,
Tyto teze zdraveho rozumnu si neodporuji. Kdyi seAline Saarinenovi p ~ ,i,je y ~ k k d i ,jak dadnijsou ~ ~ t ~ t i c k 6rozdily mezi originAlem a kopii, pln6 uvZdonlili,
se jrjich argulnenryvzn[,uji i na c/ nejkvalitn4Hi reprodukce,forogr&e a diapozitiPokud
by sc rotii, jak wrdi, i ry nejvSrn5jSi kopie &add Icily ve debesredckfch
monech od origindfi, museli bycham povdovar b6h1ou praxi ijuky dSjin umgni
olu svEtiinou odbarn)ichposudkfia vzdeckfchZa.vSrtcfkajicich sevjrmndho urnhi
mohoupramenit z t& idYY d a s-L ~ d ~ b ~pladlo, ie vysoce kdirni reprodukce nezprosriedkovivaji *
201
tetick4 vlast~lostiorigindu nti by se mai pokusir rozpanat dsadni prvky r~voluii
debary odbornikt se pou 5i rozvinuria zdokonaleniv dilech pokratovateltl daz
dt'l, ktcri jsou mezi sebo se take mely stit pojmy umi-leckkho vlivu a zdrojr
nikdy na jedni stEn€galerie nevisela. ch projeni na vybranj.chdilechby byla idcdlnim doJakmilr
piijmenle prin by podle m6ho nkoru mEl zkoved piisptr k tomu,
tickou hodnorou, mime diltm hlubsi, nei jauho doshneme pii pouhkm
errerickou llodnotu.' L
esretiekou bodnoru im v tom, ie nikdy nenabizinic noveho, ie
uice zopakovat nemtie. Umt-le& hodnora takov6ho falza by byla nulovi. Prom pou?i\dponzeprovi-Fenpcha spolehlijrch umHe+ch konvenci,kterk zatuhly a piemb
kopie (aijii vyrobeni r u b s aneba strojovt) nepovaiujeme za plnohodnotni umsli: sev kli56. Problem estetickiho a umtleck6ho statusu ljteje samoziejmedalekoslodila.
Sbodni: Ize uv
Pirloiil $t+dn Kubalik
Pouiitaliteratun
vace" jsou triviilni, protoie jrrvarne sdnEsv6 doby nemtly co nabidnout. Prom j
njrm anachronismem.
heti& +ova
RozdU mezi hodnotou esterickou a umtleckou jsem ilustrovalpi~&Ja+vfwarnfch
Kuh, T o d (2004) Uminiufohm.Monimu a dunlinw u rsmicc.Praha: Academia.
by piednASejici meli vtnovat pozornost diliim, kteri jako prvni vykazoda piitom
tmicky n16n8 piesvtdtivi, nei jsou estericky vytiibenqii dila, k t e ~ ije nidedovala
jwm pkdloiil vc svC kniie UmVniakj? (Kulka 2000).