-- Hodnota urnhi Katherine 7hornson-jonesovd skuretnost, ie taro lmiha byla napsina a ie je ftena, dokazuje, ie nim na ilmtni zilea Ee je bereme viint. Brit om&niv2nZ ovSem piedwiim mameni &ir si onoho jedi"nt lidskkha a hluboce tajemntho nutkini k tvorbt a wbnzovini. Pro? lidskk bycosri ouze lidskk byrosri -pietviieji svou zkuSenosrv hudbo, poezii a divadlo?Pro? usiluji achyceni podohy vsci na plitnt Zi v kameni?Tvoiime a vyhledivfme un~Pnipouze aro, abychom si adpotinuli od vdintjiich iivotnich likoli~,anebo nim umtni poskyntco ditleiirkho a nenahradirelntho?Nisledujici kapitola se pokusi na turo orizku povPd~r.Pdjde v ni piedevSim o rn, jak$m zptsobem n L umtni nuti reagovar a pobar, piemjiiler, interprerovar a zapojovar Fantazii. Orfzku hadnoty unltni je rieba odliiit od ordzky hodnoty jednorli@ch umtleck~ch 1. Prit se, prof je ntjakC dilo dab14 podle norem umtleckokririckt praxe, neni tot& o prir se, pro? je rvoieni a zakoudeni umtni hodnornt, pro? srojime o to, aby umPni rvoiilo soutbr naiich iivord. Tyro dva rypy odzek spolu nemusi nurnt souviser. Mdiesi piedsravir, ie nekdo dokd2e kriricky hodnarit umtieckd dila (rota dilo je IepSi nei o ard.) a zarovefi si mysli, i e insriruce umeni je nadbytefni a nedSleiiti. NicmCnt @btr kritickfch pojn16, kreq+mi v praxi popisujsme jednorlivi umtlecki dila, prozrazui e jsme i~mtnijidco mkovtmu vysokou hodnaru jii piiznali. Prof bycham oceliovali oubku ntjak4ho dila, kdybychom si neviiili umtni kvhli vhledu, kter)' mdie poskytoI? A podobnt: Pro? bychom vysoce hodnotili jeho krku, kdybychoin si neccnili &itu kisy, krerf nim umsni dopfivi? Soufasni diskuse o hodllote umeni se zarntiuje na ordzku, zdali je drojem rCro hodnory poznfni. Toharo zamtieni si nemusime na prvni pohled poviimnour, ale odrdii naie obtiie s vysverleniin di~leiitosria jedinernosti umtni. UmPni tu neni pouze proto, bychon1se cirili dobie 8abychon1 pociiavali inrenzivntji; k comu by srarila droga neb0 videohra. Nabizi se wrzeni, i e umtni je ,,hlubii"; ale v jakCm smyslu? Rychlou odpod- di je, ie umPni wmPsrnivd nejcn srdce,ale i mysl.Jesrliie nb umtni vede k myileni, neplarnf. Zddraznime-li roli umtni ve vzrahri k esteticki lihosri, musime piiZnat, d nis neco uri. A odtud pochizi ona ordzka po ntahu utneni a pozndni. Nekreii reo cenime jakoito ?rostiedku k dosaieni esreticki lihosri. tici odepiraji umsni roli utir a piedivar poznini, i kdy;! maji zbroved za to, ie umtn odleprvniho piistupu je hodnora umtni vnirini, protoie hodnora proiirku, krerji vynetim vic nri jen zdhavoa a zdrojem rozkoie. Jini argumenruji, ie umini je hodnornt ,,i, je vnirini (Budd 1995). Podle druhkho piistupu hodnota umini vnitini bj.1 neii nei pouhi zdbava privg prproro, ie je zdrojem poznbni. Dikusi mitieme shroour takt ;,, a ,ani tchdy, kdyi dilo estericw proiitek, krcj vyvollvd, pine ovlidi: dilo bude Na jedni srrant jsou ti, kdo rvrdi, ie umPni re svou podsrarou i funkci hodi piedevSi hodnotnCjakoito prosriedek k dosaieni rohoro ~roiirku(Srecker 1997 [zdena srrak tomu, aby uri-irjimzp6sobem poskytovalo poznini jisrtho druhu. Na opaZnC str 127-145]). Oba piistupy viak sliodnt rnzliSuji mezi hodnorou, krerou m i vic pouze jsou ti, kdo rvrdi, ie umtni by ze svi podstary a funkce nemtio h+ pomtiovino poz ,itopIOstiedekk cili, a hodnorou, krerou m i proro, ie jeji vnitinP hodnotni vlasmosnim, krert nim mhie shodou okolnosri poskytnour. Ti, kteii odmiraji, ie ntah m ,,+,ji cil, pro jehoi dosaieni je dand vtc tin, jedinfm vhodn* prosriedkem.Tyto dvt omhim a poznini~nje esteticky jrmamnj., se ohvykie zamtiuji v);hmdnP na form o&oty mdicme oznarit rerminy vnitini a instrumenrdni, mdieme je oviem r&t poklini hodnotu umPni a zajimaji se o ro, co odliSuje estetickau zkuSenost od jinfch druh za dvadruhyinsrrumenijlni hodnory: inherenmi a insrrumentjlni. Za ~iikladinsrmzku8eoosti. Ti, kdo naopak esrerickou relevanci toniuro vztahu piiznivaji, chtiji umP rdni hodnoty mohou poslouiit Zrouby, jei diii pohromade jednodivt dily letadla uchdnit pied obvintnim ze zbyternosti tim, ie nunisto poiirku a emocidniho uvoln asmosriiroubd, diky krerjim se letadlo nerozpadne, nQ newjitndji a ani je nepotiehujeni zdbraziiuji porazumeni. ezndt;ocehujeme-liryro brouby, rak pouze pioto, iese jim daii udrier letadlo pahromaV riro kapirole okiiu, ie obt s r m y se alespoii v jednom bode shoduji: umPni m (Srecker1997:257 [zdena strang 1361).Oproti tomu, ocehujeme-li umilecki dilojako hodnotu na zikladP roho druhu proiirku, ktejvyvoldvA. Dde se budu wb$vat rim, ja oj ur8rihoproiitkn, musinxe znir a zajimarse o ry vlasrnosri, diky ninii se dilo kvyvouri-ujeme hodnotu nmEleckiho proiirku: je taro zkr~Senosrhodnornd jakoiro proiir daniho proii~kuhod;. NiS proiicek je rorii ttmito viasri~osrmiiizen. Pokud hrideme formdlnich vlastnosri, ktert umtni roliko mi, nebo je hodnotni jakoiro proiitek zp6so- ,-htit vysvtrlir hodnoru, kterou piipisujemeonPm irouh<~m,stari iict, k &mu jsou. Pokud hu, jakfm jisri vlasrnosri dila odkazuji ke svttu?To mne piivede k ordzce, zdali liodno em buderne chtir vysvhlit hodnoru, kterou piipisujeme nejak6mu um&cktmu dilu, unitni spoi-id v jeho piinosu k pozndni a porozumZni. 0 poznini je jednoduiSi hov esraGiicc ie v n b ywolaio hodnotnf proiitek. Musime dodat, o j.wdruh zkujenasti fir v souvislosti se zobrazivjm uniPnim nei s umenim ahsrrakrnim i-i naohraziem. Pi " 0, a to +duje, ahychom identifikovalivlastnosri dila, kreri jsou pro niS ~roiitekurtutom viak zobrazivt umtni jalio takovi nehodnorime e i e nei umtni nezobrazivi-. Up JIci.RozliSime-lidva druhy insrrumentjlni hodnory, vyhneme se ohvintni, ie umeni je nani vysvPtlenihodnoty itrnZni musi zohlednit skurei-nosr,ie kognitivni funkci maji po hnditelni Ci ie jednotlid umtkckd dila jsou zamtnitelnd. Prdvi. takove obvinPni motivuze nPkter6 hodnornk esterick6 proiitky. Viechny esrerick6 pro%+ jsou ovbem urvsie mnoho teorerikd k zddiziiovini vnirini hadnoty umtni. Ale ro, ie hodnora umEni je skrze formilni a expresivnivlasrnosti dila. Zpdsob, jalcjm estetidj proiitek ovlidi naii rrumendni, neznameni, ie cokoli jini-ho, co v y o l M hodnotnou zkuienost, by mohpozornosr a iidi naie reakce, nis nakotiec navede k odpovtdi na otizku, pro: umeni pi mii rurki hodiioru jako umeni. Druh pr&irkti, jehoi je umtni zdrojem,je vtiitini dpisujeme takovou hodnotu. m f spodstatou umPni a s viastnostmijednnrliech umSlec~chd5l. Obecnt vraro sim fnkt, ie hodnotu umtni mdieme vysvttlit pouze pomoci roho, co dm poskytuje a co pro nds dPM, implikuje, ie hodnotn umeni je insrrumendni. NeVnitini a instrumentihi hodnota usime se vSak kvdli tomu mdivar svC pdvvodni intuice, ie esterickf proiirek je svidn urrijmi vlasrnostmi dila. To, ie ony vlasrnosrijsou vnirine hodnotnC, jeid neznameDiive nei se obririme k odzce, co urruje hodnoru umtni, musime zjistit, zddi je ta n6. ie estetickf proiitrk sim je vnitine hodnotnf. Nekdo by mohl iici, iepokud ocefiuhodnota vnirini, i-i insrrumenrjlni. Mi-li vZc vnirini hodnotu, cenime si ji pro ni sam jeme napiiklad jedtior~~dila pro ni samu, musitne potom ocehovat i proiitek rCro jednoMi-li hodnotu insrrumentjlni, cenime si ji jako prosriedku k dosaieni nZjakCho ho ty pro nej samj. (Dickie 1997). M6icme oviem takC rvrdit, ie ~roiitekvnitine hodnotnorniho cile. Od Kanta (1975) se vedinou m i w ro, ie vnirini hodnoru umeni porvrz n$ch vlasrnosriumelcckiho dila ocehujeme pro ngco jintho. Na~iikladMonroe Beardje d m charakter esrerickChoproiirku. Esretickj.proiirek ohsahuje libostzpouhiho ko sky (1958) argumentuje, ie esrericlj proiitekje hodnotnj. proro, ie mdie vtst k celkoremplovini ohjektu. Esteticki libost je tedy reakci na vnirint hodnomC vlasrnosti esr vimu irtsri. Jesrliieje esrerickf proiitek zdrajem Srtsti,pak se hodnota esrericktho proricki-hoobjektu. Tiro libosri si cenime pro ni samu. A proroie jejim zdrojem je umtn iitku nevzrahuje k zdlihim a pidnim zakouiejiciho subjekru. cenime si i umtni jako takoviha. Z roho, ie hodnotu umtni uri-uje ntco, co m i vniti Bcardsleyho slavnt pojeti hodnory umtni je redy veskrze insrrumenrilni. Umeleckd hodnotu, se dale usuzuje, ie rakt umtni samo musi mi1 vnitini hodnotu. Tento z h t ,jei vykazuji inrenziiu, jednort~a komplexitu, jsou podle n&jzdrojem zkubenosd, krer6 samd vykazuje inrenziru, jrdnotu a kornplexiru. piiUadcnl intenzit). mnirivni vlast-,ylasmostem, kreri jsou nepiimo e s t e t i c ~relevanmi, nic nemd. KO, ti mohou nicm~n; "est k estetic]dmu praiirku i piirno. V pi-ipad8 renlisticke fikce ni je harmonic barvy a rozvrieni prosrora v malbe. Konlpleairu ., nnchdzim zn,~n; ocefiujeme proiirsk pravdi\jch aspekr3 dila. ViimnGme si nxpiiklad coho, v souhie rozmaniqk'chformilnich prvkb. V proj.irku urn;n{ dokdielne vyt$snir vozp Gj,, a shrnuje anorace na z a d ~ ~ isrranE knihy: ,,Po stu lerech od dokonreni sc a pozornost vEnovat pouze objekru, n ro srrukrnrovanfm a srirnll~lliicimzpfisobe Vojna a jake llesmirlle i i j r a umelecky nicnf ziznam o veliki dobt a veiikd~n is^^ ( ~ ~ l ~ ~ ~ j1969). Za ~ d r o ilirerirnivelikosri se powiuje ro, iese kirk rim. p~oPirekje sou~isrinaplhujiciho tivora. Zde se ukazuje spojen{ mai rim, ., napsani, daii zachyrir uri.irt aspekry wka. hodnorime um8leckd dila, a rim, jak hodnorime ulneni jake rai\ove. podlc ~ ~ ~ d ~ l ~ ~eardsley naznatuje,iepouze sprivne disrancovany prwiitek umtleck9ch del - svou ,n,irou a +,lnosr; od kaidodenni zkuSenomi -je pravou sretickou zkuSea komplexiq Jc nicrnC11t rak4 moind, ie kaidC dilo jnkoito umeni vykazuje intenzi ,,;,~ ~ ; ~ kskuretnosr, & ntlireri dila oceiiujeme proto, i eyvoldvaji proiicky, jei vzcajednoru a komplexitu, a je rim pidem zdrojem hodnornk 7kujenonciroroin~c:ch jisry &la k jistfm arpektfim svSra, dokzuje, iecxisruji i jinC drulry hadnorrr;. coi vysviduje, pro? si cenirne urn&n{jake ~ ~ k ~ ~ & ~ . srerjckt zku$cnosti, a dm pidem i jind zpdsoby oce6ovbni urnhi jako rakovi.ho. Abstni malba m ~ evelar libosr rim, jak naklbdd s b m o u a odstinem, lillkou a prosto~ilfi,,, ~ ~ ~ & i ~ ~ ~ ,l ~ ~ d i n ~ k e h ~a pollodc~se to zceia urEir5 daii (obr. 1).AvSak Hodnotaproiitku urnhi porrkr"ismfikhluboce ws~h,l~iltpro zpirsob, jakfm zadlycuje porrritovaniho. Jen pomyslere autoporuep Fridy Kalrlo, na ro, jak jejich sryl a kompozice nanai-uji jeji osamglosr, fy?icke ilrrpeni nesmirnou hidost (obr 2). Upln9 a napliiujki proiitek nosti, kterou poskyruje. Zb9.t nim uvGir, je rare zkugenosr hodnorni. lak ism tkhto obrnzfivy&,du,e jak pozoinorr kc zpfisobu jejich malby, tak vedomi skurernosri, videii, Beardslcy rvrdi, ie objekrivni jednom, inrellzita a komplrxirP u,n~{eckdhodil zobrazu;i pridu ~ ~ h l ~ .'4 kdybychom se dozvEdtli, ie Kahlo ve skurei-nosti nerrpcla b@ ppiii.inou subjekrivni jednory, inremiry a komplexity progi&,l. fiika tak, nebyla osam~lj,"5: groijrek techto porrr6rb by by1 oslaben.Je romir rak proto, iePo"inrellzira, jcdnora a kornplexita umtleck6ho dila se ~ ~ k i d d ~ j i?isre forln~lnichv nC kognirivni a rnor.ilnivlastnosri, kred dilo mdie mir, nepiispivaji. A z coho vyplj?ia te kognirivni a moriini viaamusti dila nemalro~roviivnir jeho esrctickou hadnoru a ta ie naSe hodnoceni urnhi jalco ttakoviho n e ~ n is jeho moinoo kognitivni nebo rnoriln funkci nic spoletn4ho. Jesdiie bychom ovSem piipusrili, i e icogiiirivni a mordlni vlasr nosti dila mohou piispet k hodnotnt csrcticke zkdcnosri, mohli bychorn argument var, ie umeni ocefiujeme take pro kognirivni a morilni funkci proiirku, krer): vyvoldv Piin~jrnenSimv piipad? namrimich a zobrazi+h u1n6ninim mnohi napovidi, i kognirivni a morilni vlnsrnosri dfiapiispivaji li bodnorntn~ursrerick~muproiirku, kt +dilo vyvoliv5. Xdonii, i e urEir);rn zplisobem vyliteni irddosr nebo jedilini jsou sk cczni, mdie piisper k ziiirku z ?erby rorndilu. Vezmrre si napiiklad Tolsreho Voj a mix Napoleonova raieni do Ruska - skureini udilost, jei jak dabie vime, rntla o rovskf hisrorich jrznam -je vyliteno zpohlcdu v8riinou fikrivnich pastav. A l virne, ie rorndn neni hisrorickou srudii, jsme si rovn&ivtdomi toho, ie piedvidi udilosti, kre se skuretne scaly a pastihly miliony lidi. Ndj proiirek rominu a rake rorndn sbrn vykazuje Beardsleyho primdrni csredcld kvaliry nejspi? ve =$en4 miie prjv; pro roto vedomi -s v6domim +namnosri jcho hisroricke temariky mohri romdn z&ouSsr inrenzivnsji. Z roho vyplfva, ir kognirivni vlasrnosti dila mohou birr hodnornh proto, ie vwoIaii esreticki vlarrnosd, jei vedou k hodnornjrm proiirklim. Beardsley by prori kognitiv- ,~' . . Obr. 2 Frida Kahlo:Zlomendpdret,1944 p,,,d,zji budu wrdir, ic prbv? tenro druh radikalismu je dbvodeln SparnC povgsri sredck~hOko9nirivismu. AvSak nejpvve si vSimntme, ie Beardsley a Goodman maji diametrdniodliinosr svfch piisrupt jedno spoletne zatimco jeden je schopen vy.,hodnotil nezohrazi+h umPni a druhf hodnoru umPni zohrazivfch,iidnf z nich 5c1,0pm vysv6tlir hodnoru ohou. ,mco Beadsley se domnM, ie hodnotu jednotlivtho dila lze odvodit z jeho vlasrkter&piispivaji k intenzitt, jednoti a komplexitS, Goodman mi za to, ie hodnota $hojednorliviho dila spoti\d v refereni-nifunkci jeho vlastnosti.Jak jsme vidai, ivro as iazmosrinEjak6ho dila zajirnaji nejen pro sehe samy, ale talc! pro to,k ternu odkazuji. netliromu rak vidy,Goodman sejednoduSe ~Iere,kdyi se domnivi, ieviechnaumt&la-~?etnSabsrralirnich obrazi~a absolutnihudhy -k netemu odkazuji. Goodman ,ieabstrakmi obraz, na kterkm je napiiklad ma+ trerec, odkazuje stejnpm zpbso,jakonorek modrt Ikly:jak obraz, rakv~orekodkazujike svk vlastni modri. Av3ak ne ,h zdklivC nerohrazi\.jch umtlecL$ch dilech lze iici,ie exernplifikujisv! vlasrni este+ ~ m n i vlasmosri. Absrrakrni dilo exemplifikujepouze vjisrem konrexru. Patiitn); trtry hodnotimejakoito porrrLty, rj. jako piesnd zohrazeni porrritovaniho. A co kdyb Xirndie Lazto paskytovat nizev dila.Jaksiostarnepov3imi jeden kritik,o h m modrichom zjisrili, ie iidni Frida Kahlo neexistovala, ie ponriry zobrazuji fikrivni posra 0 crerce nanan? ,,Modd nehesa" nebo ,,Neheskjmodi." bude v jednom ~iipadechipin kterou charakrerizujeosam6lost,urrpeni a hrdosr: jak by roto odhsdenizmtnilo ni3 akazobrazenioblahyv celt jeji modii a v druhC1njako exemplifikacejisdho odstinu modiitek uvedenfch del?I lcddyi dilo zobiazujicifikrivni postnvu mdie hfr stejnt hodn '. 0 pohledem nerozli3irelnC m a l E s njzvem #I jii viak nelze prohlhir, ie exemplifikujako dilo zobrazujiciskutehou osobu, hylo-li naie ocmtni d3a zaloieno oa piedPo ernodrou, srejn6j&o to nelze wrdir o &ercov&mororu ve sin; galerie, ktejm prowit3 du, ie porrrirovan)'je skutetnou osobou, odhaleni coho, ie jde o fikrivni pornit, s ne nek. I piesro, ie o h m #I neexemplilikuje modrou, mhieme srjle tmar na tom, ie vttSi pravdEpodohnostioslabi nb3 esterice cjiitek 1esredckou hodnotu, a to jen proto, ie je modrf (Dickie 1997: 154-155). Vfklad hodnoty urneni musi vysvErlit jak ndS proiitek zohraziy;ch um6lecl+ch d' Bardsleyho, rak Goodmanova teorie jsou tbrelnt, protoie piipodttji pone jeden jako jsou obrazy Fridy Kahlo nebo rorniny, tak proiitek nezobrazi\jch umelecljch d' esredckihodnary. Beardsleyhav dile zajimi pouze f o r d n i hodnora intenzity,jednojako jsou Pollockovy rnalby nebo fist5 orchestrilni hudba. Beardsleyho pojed m a komp1eiy Goodinan se -?El jen na kognirivni hodnotu syrnbolic!+h a referentme urtirt vyrdit pro vysvt-tleni druheho pi-ipadu. Abychom vSak objasnili ten prv ch vlaztnosti dila. Ve skuretnasrioviein vjednorlivpch umElecl$ch dilech rbznpch forem je tieba vyuiit jioiho druhu vysvgrleni. Jedint tak dokiieme vysvPtlir hodnotu proiit b n i ocehujerne celou iadu csreticlqrhodnornfch vlasmosri. Vlastnosti, krert urzuji mdj jak formdnich vlastnosti dila -napiiklad Beatdslqrhojednoty, intenzity a komplexiry roiitelc ticha pii piedvedeni skladby 43jMJohna Cage, se hudou velmi IiSit od vlasmosri, tak jeho vlasrnosri refereni-nich - napiiklad expissivnich viastnosri utrpeni a hrdos C$ u&ji mGj proiitekTizianovy slavnt malby Mndona rodinyPoaro (obr. 3).Ve skure?v dilech Fridy Kahlo. Podobne jake Beardsley rrd Nelson Goodman (2007)na tom, osri jsou pi&? t& rbznt jako vlasrnosti, kterL zalcou5im b?hem hodnornkho proiirku urnhi hodnotime instrumenrilnt na zjkladt druhu proiitku, kterfvyvolivi.Jeho po iti dobribo vina. Aviak vino, at mGie mit vnirini hodnotu, neni umtleclri dilo, zarimco ri v5ak obsahuje znaLnt odliSuuu analfzu podstaty rPchto hodnotnpch proiitk<~.Urn6 eon sMadha a pesarski Madona umPlecki dila jednaznatnt jsou. A protoie je moini je podle Goodrnana ve svC podstatr symbolicki neboli referenmi, a je redy nisrraje odkazovar k hodnornqm proiitk- neumtlecljch piedm?tb, jeijsou chiurtoviny komunikace. Jednntliv5 umilecki dila se maji hodnotit podle roho, jalrjm zpbobem vmostmi techtopiedmtrh, musimeseptdt, co je tak zvld?mihona hodnotntm proiitku napliiuji primjrni lid urnzni, redy poznini o soh5 a pro sehe sama. Z roho 'ni. Jcsdiiesi esrerickkzkuSenosricenimepouzepro libost,jejimi je zdrojem,nebylo by vi, is umtni jako takovi ocetiujeme pro kognirivni proiirky, kteri piinbSi. Goodm rivino stejnt hodnomt j;&o ~erarskiMadona! Tyro otizky naznatuji,ie pii vysvttloneiib, prot jsou tyro kognitivni proiitly jako rakovk hodnornt. Ale mfiieme docela h i hodnoty proiirku urnhi musime nit u potaz jak rozmnanitost, rak svebym);\iznam hezpei-n6piedpoldidat, ie hodnotnijiou, ui proto, ie uteni piispivi k dobrimu iivor tohoro pro.iitku. Partii-nP umirnPnb a pluralirni verze esrerick~llokognitivismu mhie taGoodrnanilv piistup je radiMni verzi stanoviskaznbm6ho jako esrerickj.kognitivismu kov6 vpvttleni poskytnout. Mbieme zasrivar tvmni, ie umtni je hodnome zi-bsri kvhli Goodmanova verzeje radikdni proco, ie nepiipouiri jin4 um81ecki. hodnory oei kog pozaini, kred mliie p~siq.rov~~.Umsni nemusi bj.t jedin9n:nizdrojem daniho poznbni. Obr. 3 Xzian:Madonaiodiny oci vzl&u unrEni a poznini, a rtmi, kdo ve snaze zachovar svkbytnf status a FunkPesaro. 1519-1526 ,;n; rakoj.vztah odmitaji, zuii jii nlnoho let vBnivd diskuse. Erretickf kognirivis,,,hierne definovat jako Idadnou odpovZd na nisledujici dvi orizky; esrericicj anrignitivismus lze definovat jako upornou odpodd na jednu znich: 1, blhvliiie urnhi poskytovar poznbni? 2. Je schopnosr rlmtni poskytavat poznini esretick:, relevantni? oli sr ryro 01% rjkaji umtni cellovE, dehara o vzthu umeni a poznini se ohvyksousriedi na piipad lirerarury. Je tomu talc prom, i e t a r md standardnz diskursivni ,kci, av32kjak k~~nitivisri,rak anrikagnirivistk ciri poriebu rozlilir literhi rerr od jih forem rextu. I kdyi nc vdkcd lircrarura je fikcivni, mrdil mezi fikrivnim a nefiktivm pouiirim jazyka naznaCuje di~vodypro odmimuti vztahu mezi lirerati~roua poznbm.Ai u i se zamitime jen na lireraruru nebo na celou oblasr omini, kaidd z rjje poloen'ch orizekvyiadujesrejnou a plnou pozornosr. Kdybychom se ornezili pouze na prvr&,ku, k vysv&ieni hodrraty um6ni bychom sr$5i dosptli. l kdybychom dospElik zbu, ie iirneni shodou okolnosri ptindii poznini, budeme muser vysvhlit, zda st umtni *to m 6 n i cenime pdv6 pro ruto schopnost poskytovar poznini. zhledem k romu, ie nbm na umeni hluboce zbleii, musime pro obhajobu n5jaii. e esrerickeho kognirivismu udtlar vie. Kdybychom si um6ni necenili pmro, 2 n h Zco uE! ale jen pro lihosr, kterou v nbs v).volivd jjeho hisa a exprcsivira, vysvirlit arus urnhi ve spole&~osriby bylo ohtiin&.Koneckoncii slast v xis nbuzuje mnohk. rot podporujeme veiejni financodni umPni a umPleck&hovzd6lidni; a nikoli finanvdni naptiklad videoher a g o l ~ ?A pro? coho tolik nadtlhe lcolern sodanehu umi-ni? Vnitini vla~-mostidila ovkm urzuji nejen esr~rick~uzko;enosr, alei zpfisob, j ' ~ m n pomrlere na adminu 20 000 liber udeenou virki Turnemvy ceny v cocc 2001 MarP"z"hi poskytuje. Krasa a apresivita um&cktho napiiklad vym;dir, ia nu Crcedovi 72 dilo i/ypinqidampi~jiciresu3tla[TheLights Go* On and C@(obr 41, @sobem umeni obohacuje nade iivocy aporozumeni. ra6 tvoiila. prizdnb galezit se dvEn~ablikajicimi svtrly. Turnerova cena se ud6luje jed- t Hodnotakognitivnihoproiitku umbi i I Maji-li nPkreri urntlecki dila referenrni viasrnosri, mohou ndrn sdelovar neco o sve'te nebo poskyrovar poznhli. Goodman rrva na tom, :c si u m h i cenime jenom z rohoro dbvodu. Beardslry n5m zase divi nahiednour, ie urnhi oredujeme pro zpdsob, jakm forrndlni vlarrnosri dila - ry, kcere nejsou referenlni - utviieji n85 proiitek dnniho dil. Zobrazivi umrlecki dila, kte6 mxii referenrni vlnsmosti, maji caki fomdni vlasmati. A jestliie oba druhy vlasrnosri urtuji ten druh hadnotnCho proiitku, krerj. rakouiime, porom oba druliy vlastnosri urruji bodnor~iumeni. AZLoli se vSichni shoduji v tom, i e forndni vlasrnosri jsou estericky relevantni, ne bid?by souhlasil, ie estericky relevanrni jsou take reFerenrnivlasmosri. Mezi rrmi, kdn vysvZtlujihodnoti1urnSni rdsretne Obr. 4 ManinCreed:Vpinojici arapinojicise&da. 2000 nou roi-n: mlndimu umtlci, jenE piedchozi rok \$znamnt piis#) brirskimu ovaniho anrikognirivisrickiho vysysvttleni nbs umeleckt dilo rim, jak nauadi Creedovo di1o nmi zceia jisrt k&n& Neni dokonce ani nijak zv{& w,imav&, pii it)'mi idejcmi :i koncepcemi, nuti piempzler nikoli o pouiiri r6chro ideji ti nevy.jadiuje. Ale nuri nL p?etn+3ler, mi-li roro dilo nrjaky smysi, ,n;i-li koncepru ,;ve skute~llimiivor+, ale srrukruie a 6spSSnosri dila samiho. V kontexru ni a minimdisricki: umZni obecnf nqakf S J ~ ~ S Ia co ,,d njs, vlasme oi-ek se objekly a poznini piet\,iteji tak, aby slouiily specificky esrerickgmu Creedovu dilu rozumime jako rsakci na dtjiny urnhi a llm~eckoukritjku. creed (,iz Lrnarque -Olsen 1994). n.2 nate piedstay o vznho iim6ni 2 %~lerii.I kdyi ceny vEie,nosrkomenr unestnivb un,tni skurei-ni- niyiicni rak zvlGrnirn zptsobem, ie v~luzuie,shytypickiim ,,rak to& by dokdzal od8at kaidp", originalit: creedovl d;la nemlii se dozvedeli ,,eco sver&?ES~CC~;~;kognirivisri ntco takoviho odrniraji a rvrdi, P O C ~ Y ~ .A skutei-nosr, ie nbm v umtni na originalit;, prozr;lzuje, ,,jm ,ji rirznidr,,hy pozndni a r(lzntzp&~bypoznivini. Na nejohecnejii rovin6 estericna ram, aby nls un~tninZco nauziio. ~tinejmen~imjednon, smyduz,,ameni o~iriv,smi,shlisj, ieumi.nije svou srrukrurou a s\.jmi cili vjjimerng vhodne k Ylecki originalita, ie dilo .mi co iici", Eehai dosahujerim, ie umg]ec novep~edvede jirteho dillhu pombni jisem zpfisobem. rema (Beardsmote 1971: 55). ,,.imirka proti esreti~k~mukognitivismu se rfki roho, jak na umtni 1e.a*prive proto, i e si v umsni cenime originality, vjiime si fivota ZaSv&-en~ho ,,,, ~ ~ ~ ~ ~ ~ . l ikonvsnce, kteri iidi recepci a inrerpreraci u m X musfme ni. Nemyslinle si, ie vrllcj um8rc se pocier ,,brzuzdnl ~ d d i v jslasrem, nezdravgho Nrdi anrikopnirivjst~,ienfieii@pr6b&hesreticktho proiirku jakekoli pozn.i~iini u;uje, ~~l~~&knz tlvjdPji skuretnosr, ieumelec!d dila obvykle iikaji bandiry. jei se 2000:66, pFddad upravila 7. H.). Vyrvoiic urn8ecke &lo, kt& iifi ti ukazuje zajjmav& rehdy, kdyi je vnimime estericky jako viastnosti srrukrury dfla. noveho a zajimavd~o,miiie zabrar cel): iivot pln): usilovne ~ ~ ~ ~ ~ k ~ ~ j ~ ~re omjn,, krci): explicirne implicirne tv~di,ie orroklisrvi je ;pami, sr mot nokreacixrniproces, proroic jsmc si vzdorrli n-vald~~+namu jcho ~ S ~ e ~ ~ l ~ u . .ho nedozvime -je rotit docrla dobie moini, ie jsme to uivEdEli. Moini to dokonce Taki boharosr jazyka umtlecki kriti$ podporuje spojenj mezi ocefiovinim dPr musime, m&li rom6n dosihnour ~ e h ocile. Podle esterick6ho anrikognitiviscy a uzenim. Mezi kririck4 termin); kterC prozrarnji, jak sc um:icckt llodnocenj podo +m iimeleckt diiu tvrdi, vyplati paraze rehdy, kd+ taro mrzenl vzrjhnePrOcesu poznivini, parii napiiklad ,,rajernswi a aoziebeni,ohjevenf piekvzpi,+ch k jak ov~ivfiujiintenziru a koherenci piihthu. Je-li tvrzeni implicitni, mh2lost;, prohluhuiicise oceneni moinbho, rneznipiijeri krajnich dvojzna~nosripa] odhd mc zajjmar to, j n e m zpGsobem je piedstaveno a vyjbdieno. T Y ~zbjm?' jsou ni z d u ve zievnim chaosu" (Miller 1998: 39). BPini jsou i neparivni kririck&rermh vakformblni, ,,ikoli kognitivni. ~ ~ ~ ~ t i c k yanrikognirivisra redy tvrdi, ie piihlidneme-li jei Vvgrluji nelispech dila ntco n& nautir. Nekterd nich jsou ,,senti,,,enrdlny, ,, romo, jakpm zpdsobe,n ~,,,e~iusiluje o naie in~a~inarivnia emocionjlni zaujeri, neni realisrick?, ,,nepravdPpodobnC,,,nabubieli", ,,nevyzuil$' a ,,puberrjlt,i" ( R ~ ~ ~19 ho omaena schopnosr poskyrnout poznini areticb relevantni. Errerickj. kognirivista 338). Ai u i je cilern kririkc upozornit d s k y na jisr@v~asrnosri&la, a zy;iir rak m,i%rakovemrzeni oapadnour na dvou fronrich. Za prvi mdfe zpocl~ybnir,fe u m h i esrerick~proiirek neb0 vysvZrlir hodnotu esrericke rkdenosri, kJide,,, p;ipade rim, iiki poure banalirv. ~ ~ ~ i i k ~ ~ dmnohi avanrgardni a posr~nodernium6lecki dila, jedgiaji, poskytuji csretickimu kognirivismii jichi smvslem je zmtnir, jak myslime, ize srgii umlter rim, i e opakuji samoziejmosri. Je ovicm cicba piiznar, ie rento argumenr nemusi piesv;di.ir kaideho. skein v tvrzeni, ie um;ni iikb banaliry, je rakt skryr piedpoklad, ie ureni sescivl pooze ze estericky anrikognitivista by rorii mob1to, iekritickt rerminymaji co do ?inin( ,,. nov~hopropozii-niho poznini. Je-li pak umeni schopno pouze banilnich powiovor za doklad vyuiiti btinjkh kognirivnicli procesfi rjmcidisrancova Nrzeni, nemfiiens nau~ir.Avmak esrerii7i kognirivisre mohou tvrdir, i e exisruji esrerick6 zkuJenosri. Kantovsk? antil~o~nirivisraby mohl tvrdir, ieocefiovini 6 kognitivni funkce, kreri umPni zastivi rim, i e podnecuje naSi piedstavivost ni se podobi procesu uieni, a ziroveii popimt, i e sc urn~nim skure&,; l,eco a konceprujlni aktiviru.~ ~ ~ ~ ~ i ~ k $k~~nirivisramcic uvcdenC rvrzcni esrcticktho anti(viz hfilier 19981. Pii vnimini umeni sic? zakaugime proces kognirivisryzpochybnir r i i rim, fe odmirne, ie bychom se o to, co urn&[ neb0 nesmeiiljeme k pravde ani k praktickimu uiirku. Diky se mohou n a ~ ekeg ,,kazuje, zaiimali jen ohledem na srrukruru a celko* dopad dila. MA;.? pollkjZnr tivni schopnosri procvilit, anii by je svazovala omezeni dosrupnost svgta ti pohle na ;adu de!, kred ,, ,,js vzhuzuji zijem i tim, co iilwji, svfm rimatem, perspekrivou. druhtho flovska, kreri je v bzintrn iivort nevyhnurelnd. A prjvi.rare ilolovanos ~~~j~~ nicm~nepiifilrrir, iemorivace v pozadi esterickiho anrikog~~irivisrickt.ho a neuzavienosr procesd uCeni obsaienfch v hodnoceni zarl,fuje jeh formalisricktho pijsrupl, k lireiirnim @rokGm je cl~vilyhodnkzdirrazfiovar,ie k liremisro v naiich iivorech. Tzkovi vysvgrleni &&; um;nj obvingni nesmjme piisrupovatjake kzbnamu skutetnosri, je jedinc sprlvnk. Avsak rut0 rrivialiry rim, ie je spojuje s moriinim a inrelekrudlnim zkoum~n;m. zirove"si morivaci zo]llednir i esrerickf kognitivista, orti-li podminlof Morals", joorniil ofAest mllie srit um~leckYhodnomou? Je umtleckohistorick6 hodnota umEni druh urnElecandArt Critirhni 54 (4):337-351. (Obrana umirntnCho erretickiho kognirivismu.) hodnory? RozliSim reorii u m t l e c k hodnory od teorii umEleck6ha hodnoceni a reorii Nusrbaum, Mairha (1981) Lovei Knowl* fisdyr on Philorophy and Literature. Oxford: O narnu a kognirivnim statusu hodnotoj.ch soudir o iim3eclcjch dilech. Na ru nejUniversity Press. (Obiana urniinrniho esrccick6ho kognirivismo.) zit&jBiorizku pro reorii umBecl<&hodnory, tori2 jakt funkce jsou v dilech literatury, Robinson, Jenrfer (1997) .,L'Education Scntimenralc", v Stephen Davies (ed.), Art and It ge~.Meaning, Momliiy, and Sociery. University Park: Pennrylvania Smre Univcrsiy P r a . ( by, maliisrvi ard. nejliodiiomEjii, odpovidim v samosratn6 srudii.' umirneniho esrericlidhokoqnirivismu.) Sharpc. Roben Augusrui (1992) ,,MoidTaler", Philviophy67 (260): 155-168. (Obhajobaumir ho errerickiho kognirivismu.) Funkce a hodnota Srolnia, Jerome(1992) .On rhc CognirivcTrivialityofArr", BritishjoumeLofAccth~ticc32 (3): 200. (Obrana dfimyslniho esredck6ha anrikognirivismu.) ecki dila plni zpravidla vice fimkci. M n o h i dila maji hodnotu, kterou milieme najako umtiecki dila. (PozdZji se zepdme, diky :emu id?eno rrochu jinfm zpfisobem, pro? se ntjaki vlastan6 vgci.) Vynechejrne prozarim rjevnt (?)neumslechy Anwarkr. Dt$nicion, Mcaning, ig,lur (Srrder 1997), Pokud to bylo rnoini, odkazy na jinC tkri knihy jsrm gnitivni hodnotyv urnhi Vyznateni hranic Peter Lamarque r ndsledujici pozici: hodnorir ntjaki umEleck6 dilojako umiltcki dilo nanaz hlediska jeho pravdivosri 8poznlni, kreriho je zdrojem, nebo z hleschopnosri nds ntco nautit. SrrutnE Feteno, pravda neni umEleckihodnota. leni svi pozice piedsravim nPkter6 tere, kteri nmtaudm a kter6 neplynou mrreni. Za prvi nezastdvim %idnouformu escerismu, formalismu Ei pro urn%". Nedomnivim se, ie by umzni bylo v jakimkoli smyslu ro od svtra" - coi je ve skurelnosti neudriiteln); nhor - ani ie na obsahu ich dSl nezileii nebo ie se na ntj nevztahuji soudy o umElecki. hodnorE. mnivam, ie umZleck6 hodnoty lze omezir M hzce pojare ,,esteticki." &dajici se pouze na esreric@ch vlastnostech,jako napiiklad krisa, jednota, legance. Za tkri nemrdim, ie umEni postridl jakoukoli zlvavainost, u, pobavenim li rozp~lenim.Damnivim se naopak, ie umPni, irerarury, hraje lisriedni roli ve vzdtldvdni: bez urnhi se vzdtlhvdni skuretnE nepopirim, Ze pravdivosr je legirimii souZiri ktirickriho diskursu Eni. Pro ktidky miiie bfi dirleiire zjizreni, co je v dile paklddino za pravdid ich sezaklidi. Mnoho literirnich dtl ostarn.3obsahuje propozice, dnoceni piinejmeniim umoffiuji. Samomj. kriticii); diskurs je nrovdn na pravdu. Za piri nepopirim, ie urn6leckd diia mohou ravdy, poskytavar poznini a bpr nbtrojem useni. Odmidm jen, ie dnoty umeleckiha dilajako takovPho. A konebi. nepopirim ani to, mEleckd dila mohou bfr oce6ovina pro svou pravdivost ti vEdSni, kreri. prostiedkuji. f r h jen to, ie hadnotime-li je z rPto perspektivy,pak se naSe hodnoceni $kA jejich mJkckihodnoty. VSechny uvedent body v texru ddle rozpracuji. Kognitivismus napiiP urnhim otu pomoci pravdivosri, te zdtrazhuje razdil mezi um&li~na jintmi kognirivnimi 8nsrmi, j&fmi jsou piirodni vi-dy, d6jepis ?i fiiozofie (Graham 2000: kap. 3), a i e rasto Nezdi se, ie by bylo main6 kognirivistickou tezi, podle ilii umelecki hodnora CkreEn rakrerizuje poznini, jei "mi-ni piinsi, meraforami jako ,,obohacujiii", ,,povzniSeji- 5poCiud v pravdivosri, poznini t i uteni, oberne virihnout na vSechna umgni. Neni je ?i ,,hlubii", naznai-uje, ie domnslf kagnitivni piinos umt-rlineni rak piirnotart jak noduchi ukizar - a ve skurernosri se o to pokusil jen rndal~ddo-, ie hodnora Schub mohl nPkdo domnivar. V GrahamovC piedstave o urnhi nachbim vskurku mnorova smyi-covbhokvarreru, Brancusiho sochy, kamennk zenovC zahrad~doinu od Fra izeni, kreri pokladim za rcela sprivnd a diileiiri a kreii jsou zirovs6 ziela \, souka Lloyda Wrighra, rance Merceho Cunninghama ri ahrazu od Bridger P\lleyouC sp s pazici, krerou zasrivim. Vidyt kdo by chiel zpochybnir, ie k umtni Casro parii vi, byi jen ELretne, v tom, co piavdiveho ,,is taro dila mohou nau8r. Kognirivni ovini aspektii zkuienosri", ,,vytviieni vizudnich obrazii", ,,rozSiiavini obzorGU, my jako ui-eni,pravda neba poznini podle vieho nepatii do slovniku kririka popis idini moinosri", ,,zkoumini a zdokanalavini lidsk9ch idedii"! Je-li roro kogniho taro dila (a viastnP rake hudbu, sochy, zahrady, archirekruru, nenararivni ranec a a us, pak jsem kognirivisrou i ji. Nedomnivim se viak, ie je rakovi pazice v nCjariakrni malbu).Takovi dila vedou ke zcela jinCmu rypuhodnoceni. Tenro posrieh je podsratnbm ohledu spjara s pravdivosri, pozninim a utenim. Grahamiiv kognirile'iirf, jelikoi nim hned na poMtku zkournini ukaruje. i e na umcni jako rakovtm us se ve skurernosti mGie jsvir jako polovii-a* kvhli zphsohu, jakym pojimi hudnic, co by q6adovalo hodnoceni na ziklade pravdivosri a poznini. Oblast, ve krer a ra i odpGrc6m kognirivismu. Tvrzeni, ie nejvPtSim piinasem hudby je IepSi poiovede spot o kognirivismus, nezalirnuje piiv* zminenC druhy umeni, ale daleko uZi "ni akusricke zkuSenosri (11. slyieni), se zdi bft pornerne chabfm yfsledkem. Nedu umZlecl+ch d& zhruba iei-eno ta, kreri obsahuji zobrazi\j neb0 nararivni prvek. zi a neodhwi snad hudba lidskb emoce apocity?Graham renro fakr sarnoziejmZ rii sem piedeviim lireiarura, ale rakC film a urtitf druh malby Do debaty o kogniri piri, ale nedomnivi se, ie se jedni o zdroj nejhlubii (rj. kognirivni) hodnoty hudby mu se zapojim piedevSirn na tomto mist?, krert je pro n6j nsjpiihodn?jSi. iemernost kognirivismu se projevuje i jin+ zp~sobem.U Grahama (2000) jsme zaMahlo by se nicrntne zdir, ie odhlbdnour od hlavnich umPlecijch druhG rak amenalivdlbi- se krej m se vSak he serkat i u Gaura -nad definirivniodpovi.&na orbje ponekud ukvapen4. Ne viichni kognirivistt, jako napHklad Gordon Graham, by s relevance pravdivosriv umPni. Bylo by moine se domnivar, iejakjlcoli obrana piedsravy, koyfm lisrupkem souhlasili. Graham podivi dlivtipnou obranu kognirivismu v u e umEni njs mtie neremu nauiir nebo poslqwvar pozndni, musi b* zalaiena na nauCei za routo pomyslnou demarkarni linii (Graham 2000).Atkoli se nedomnixri,ie kog h nebo ziskanfch pravdich. Ale podle Gclhama porozumhi n ~ i i ebft ,,obohaieno", ni hodnoty jsau pro umSni esencidni (ne vSechna umelecki dila museji mir ryro hod bychom dosihli pravdivbho pornbi, a Gaut ocharni.piipouiti, ie kognirivni hodnoty ! ry, aby piatila za urnhi), hiji rai, iev3cchny hlavni unxEleck6 druhy mohou b$ kog useji bfi omaeny na propaziini poznini. UmEni mGie u?ir dm, ie prosriedkujr inte- ~\ rim6 hodnoceny KiitovC vSak je, ieGraham nehiji k~~nirivisrnuspomoci ,,pravdivos \ 1 dni i prakricke schopnosti, nebo rim, ie ukazuje, jake ra je bft tala+ Ei on+ nebo i ale ,,poznbi" (Graham 2000: 67). Tvrdi, ie ,,umEnije nejhodnornCjSi, pokud slouii ' rCi+ druh zkdenosti, nebo rim, it ukazuje, co je moinb neb" j++nam a hodnota i zdroj poznini" (Graham 2000: 87), a plarnosr ttroreze mtahuje na rGznC umZlecki dr emu ndeii (Gaur 2003: 437438). Chc6l by& re zde soustiedit naproblemariku pravdy A rak kagnitivni hodnora hudby, jak Graham tvrdi, spotivi v tom, ie jejim prosrk 'dgni, ale argumenty, kter4 vznesu prod koncepci umeleckb hodnocy jalc neleho, co rvim ,,mGiemezkoumar dimenrz sluchovi rkuienosri" a ,,rorSiiovanima zkouminim odivi v prosriedkovhivCdi.ni, se +kaji i rCchto odvozen$ch kognitivnich aktivir. Znow 1 srrinky zkuSenosrinim hudba pomlhi lipe parozumZr ramu, co znameni hft lidskou azfiuji, ie nebudu popirat jejich existenci, i-i dokonce jejich vnirini hodnom, nfbr? rosri" (Graham 2000: 116).0+arn&rn umi-ni piSe: ,,[. ..] maliisrvi a sochaisrvimo uze jejich piinos pro umZlezkouhodnoru ve vlasrni~nslow smyslu. i rim, ie nim poskytuji vizudni obrzy emaci a charakrerii, posilovar uv