Vino a mlkko M Y T O L O G l E V ~ N OA M L L K O roli;je vidy sama sebou, pod svou korunou i pod velkfmi plst nfmi klobouky bez piedstirini ukazuje tutCi sn6hobilou a os mocenou tvii. Jeji ptizvisko - Boirko' - nepochybn6 neml.10 a tak vystihovat svrchovanf stav krisy jako spi5.e podstatu jeji t lem nadani osobnosti,jei sestoupila z $in, kdejsou v6ci utv ieny a zavrSeny v tC nejvctii jasnosti. Sama to dobie vl.dPla: k lik heretek svolilo, i e budou divikfim ukazovat znepokoji zrini svC krisy. Ne takona: nebylo zihodno, aby esence uvadal icouzsk.j nirod vnimi vinojako poloiku, kterije mu vlastni jeji tvai nikdy nemila mit jinou skuternost nei skutetnost il.jako tii sta ledesht druhd syrfi a francouzskh kultura. Jedji intelektualni dokonalosti - spiSe intelektuilni nei plastic se o nipoj-totem, odpovfdajici mlCku holandskich krav nebo Esence se poznenahlu zatemtiovala, postupne byla zakqhin obiadnl. popijenEmu anglickou kralovskou rodinou. Bacheb$lemi, klobouky s Sirokou stiechou a dobrovolnqrni odchod jii piedloiil ddkladnou psychoanalyzu tCto tekutiny na konnikdy se vSak nezmcnila. ei svkho eseje o snech tfkajiclch se viile; ukazal, i e vinoje SL6vou V tito zboigt6lt tviii se ovSem Gsuje i ngco pronikavtjSih zcfilou ze slunce a zem6, iejeho zikladni stav se nenese vc znanei maska:jakfsi zamernq, a tedy lidskf vztah mezi kiivkorl chi i vlhkosti, ale sucha, a i e my tick or^ substanci, piedstavujici pi a obloukem oboEi, \pzicnC individuilni propojeni mezi dvem lo nejvyhrocenEjSi protiklad, je z tohoto dfivodu voda. Cistmi oblieeje. Maska je pouze vrstvenim linil, kdeito tv Vino je - jako kaidf iivouci totem - p o pravdl. ieteno opoje piedeviim jejich vzijemn);m tematickfm vyvaiovhnim. Tv rrlu pro riiznorodou mytologii, kteri si nedtla hlavu s kontradikGrety Garbo zobrazuje kiehkf okamiik, kdy film wabstrahuj ~ . r ~ n i .Tato galvanickh substance je kupiikladu vidy chipana existenciilni krisu z krisy esencialni, kdy se archetyp odch$ 1;llio nejuc'inn6jSi prostiedek k uhaScni iizn6; iizeri piineimen-.smercm k okouzleni pomijivymi tvary, kdy jasnost tilesn);c esenci postoupi misto lyritnosti ieny. Tv6i Grety Garbo jakoito piechodovf moment smiiujc dv ikonografickt vtky, zajiituje piesun od biznf k garmu. Virne, i v soutasnosti sc nachAzime na druhtm p61u tohoto vfvoje: tvI .4udrey Hcpburnoveje kupiikladu individualizovani nejcn svo specifickou ternatikou (iena-dite,icna-koCka), ale takt svou os bitosti, vicemgnejedinchou specifikaci tvhie, na niijii ncni ni esenciAlniIio, ale ktera je naopak tvoiena nekonernou sloiitos rnork~lo~ick);ctifunkci. Z hlcdiska ieti byla jedinefnost Grcty Garbo konceptuilni povahy, zzatimco jedinetnost Audrev 11~1,hurnovb je povahy substanciilni. T\Gi Grety Garboje ldca, t v i i .Audrey IIepburnoveje Udalos~. LIIII s1o"ii jako hiavni alibi pro Jcho konzumaci (,;ypiibych tvl~nik").Velmi starou hypostazi Cervcnkho vina je krev, hutni (I iivotn6 diileiiti kapalina. Na jeho humoralni form6 toti2 ve uklr~etnostipiilir nczaleii; je picdcvJim substanci konverzni, r~.llopnoumenil situace i stavy a abstl.ahovat z piedmitfi jejich ~~rotiklady:utinit kupiikladu zc slabocha silaka, z tichoSl5pka m~nila;zde i n i koieny jeho start alcliymisticki dedictvi, jeho I1lozofick6schopnost transmutace Ci tvoicni exnihilo. Vilio, ktereje bytostn.5 urfitou funkci, jcjii termiriy se mohou ~lrj.rlit,disponuje zdar~livEmnohotvil-n~mischopnostmi: miiie \Iolliit cob? alibi jak pro sen, tak pro skutetnost - to zivisi na ~~iivatelichrn);tu. Pro pracujiciho bude vino znacit kvalifikaci, ~h.r~ric~rgovskousnadnostjeho ilkolu (hudc zajigt'ovat ,,pracovni I.I;III"). l'ro illt~l~ktllilabude mil op;~i.rrorli'cinkci: spisovatelovo ,,lcltkchilt" ti ,,beaujolaisc'budou slouiit k rornu, aby ho od?izly od piilii piirozentho svZta koktejlfi rtebo nikladn)ich nipoj (k nimi ho tlaci snobismus); vino ho osvobodi od mytc, zbav 110 jehu in~clektualstvi,postavi ho na rover? proletaii; intelckru st. vir~clnpiihlii.ujc piirozene lnuinosti a dornniva se, i c tin] un k i onolnu prokleti Pisrk intelektuality,jimi na nEj sto padesit lc star)i ron~antismi~si nadile dolehi (vime, icjcdnim z m$t6 cha raktcristickfch pro rnoderniho intelcktuala je poscdlos~,,chla pactvirn"). Pro Francii je vJak specificki to, i e konverzni schopnost vin nikdy ncni otevieni stanovenajako ufel: v jinfch zernich se pije aby se tlovEk opil, a vsichni to piiznivaji; vc Francii je opilos tlfisledek, nikdy vSak cil; na nipoj se tu hledi jako na prodlu%o vani urtitiho pottieni, nejako na nutnou piKinu vyhledivant ho ~ s l e d k u .Vino nenijen kouzelnfm nipojcrn, ale tak6 trvalf akte~npopijeni: gesto zde m i dekorativni hodnotu a p6sobnos vina neni nikdy oddclena od jeho zp6sobfi existence (narozdi iekntme od whisky, ktera se pije, protoie zp6sobuje ,,nejpiijern 118jiiopilost s nejrn.int bolestnfmi nisledky", proPei ji d o se obracimejednu za druhou ajeji piti se redukuje na pliPinn); ak 'Tohle vSechnoje dobie znimo, nestetntkrit sc to opakuje folkloru, v uslovich, rozmluvich i Literatuie. Sama tato univ zalita viak zahrnujejist); konformismus: vtiit ve vinoje ziva kolcktivni akt; Francouz, kterf by zaujal urEit): odstup od to to mftu, by se vystavoval drobnfrn, leE piesnP vymezenfm p bl6rnhm se zapojenim d o kolektivu, z nichi prvni by spoti privP v povinnosti podat vysvStleni. Princip univerzality se z naplno uplatiiuje v tom smyslu, i e kohokoli, kdo nevtii na vi spoleEnostpojmenoududjakonemocnkho, zivadniho Pi zvrace ho: nedri'pcho (v obou smyslech - intelektufilnim i prostorov - tohoto vjirazu).' Tomu, kdo vino vyznivi, je naopak udtl diplom za dobrt zatlentni: umkt pit je celonarodni techni slouiici ke kvalifikaci Fnncouze, k tomu, aby dokizal souras svou \jdri, kontrolu a spolePenskost. Vino takto zaklidi urEito 56 I:<~lcktivnin~or;ilku,vJejimi fiirncije ykoupeno vSe: vir~or~cpoc I ~ ~ l , n i -umr: hostinou, od konverzace v bistru a i k proslov6nl pii banketu. XclJrazAu~jeklima, ai u2 je jakkkoli: v chladnu se spojuje se vic- 111o5n)imim y ~ yzahiiti a ve vedru s nej~+~nijiimipiedstavami stinu, svfiesti a pikancnosti. Neexistuje situace fyzickCho omezcni (trplota, hlad, nuda, poroba, vytrieni z domdciho prostiedi), ktcri by n a ~ nnedivala snit o vinu. Vino - kombinovank jako 25kladni substance s dalSimi alimentirnimi figurami - mdie pokj t vkctten Francouz6v prostor i Eas.Jakmile dospcjeme najistou de~;lilnirovinu kaidodennosti, nepiitornnost vina Sokujejako ntco tsotick6ho: kdyi se pan Coty na zaGtku sv6hosedmilet6hovoleb- 11ittoobdobi nechal vyfotografovat u sebe doma pied stolkem, na ncmi litrovku Eervenkhojakymsi zazrakem nahradila 1ihc-vpiva, rt,zruSilo to cely &rod; bylo to stejnt nepiipustni jako kril bct rnanielky. Vino zde tvoE soutist stitniho zijrnu. Bachelard mil bezpochyby pravdu, kdyi uvidtl jako protiklad vina vodu: z mytick6110 hlediska je to pravda. Sociologicky vzato u i to tak docela pravda neni, aIespoh v souhsnk dobe; rkonomicki Ei historick6 okolnosti piiikly tuto hlohu rnliku. SkuteEnfm anti-vinem je nyni mlkko, a to nejen kvfili iniciativim pana Mend&-France Cjejichi postup je z6mL.rnt mytologickf: pii proslovech ve sntmovnC popijel rnliko, tak jako se I'epek nimoinik cpal Spenitem), ale take proto, i e v rirnci velk6 morfologie substancije mltko diky vSi svC molekulami huslot8 a krtmov6, a tedy uklidiiujici povaze sve srnetanovk vrstvy protikladem ohnP. Vinoje nhsilne, chirurgicke, vino pierntiiuje a vyvidi na povrch to, coj e skrytC; rnlkkoje kosmetickt, spo- M Y T O L O G I E B I F T E K A H R A N O L K Y juje, zak+i, obnovuje. Jeho Cistota - spjati s d&kou nevi Biftek a hranolky nosti -je navic zirukou stly, a to sIly nevigniv.4, nepiekrven nfbri klidnC, blli, jasn6, zcela v souladu se skutetnosti. K tvoieni tohot0 novCho parzifalovsktho mqtu napomohlo kolik americkqch filmd, jejichi tvrdjr a ziroveh ~ i s t qhrdin nepohrdne sklenict mlPka, neili vytfihne svfij k01t piini$eji spravedlnost. JeStZ dnes se v Paiiii v prostiedf drshekd a valeEd obEas pije zvligtni rnlCEni grenadina, jei k nimdora ifiek se podili na tkte krevni mytologii jako vino.Je samotn9m la z Ameriky. Mliko v3ak zdstivi substanci exotickou; ndro ~rrlccmmasa,je masern v Eisttm stavu, a kdokolijej ji, vstfebivi nim n6pojemje vino. dc,scbe b9Ei silu. Prestii bifteku tkvi podle vSeho v tom, i e je Diky mytologii vlna rnfiieme krornZ toho pochopit obvy R ~ O ~ Osyro*: krevjevnem viditelni, piirozend, h u t 4 kompaktleu nejednoznafnost kaidodenniho iivota. Je toti? site pravd 111:I souEasni se d i kr5jet. V podobP tito ttikopidni hmoty, k t e i e vine je veledobri substance, ale stejnP tak i e jeho 1;$ - kdyiji stisknerne mezi zuby - ndni d i v i pocitit ziroveii sllu robs se zivain6 podili na francouzskem kapitalismu, a( uiJ vvcho pdvodu i poddajnost, s jakou se vlivi pHrno do lidskt 0 kapitalismus dornicich vinopalnikd neb0 0 kapitalismu krvc, si lze snadno piedstavit starovEkou arnbr6zii. Krvavost, tot aliirskqch velkoosadnikd, kteii rnuslirnovi - piimo zemi, ,r,i,r(,nd'&e bifteku: stupnr jeho propcteni se nevyjadiuji v kale- 0 kterou ho piedtirn piipravili - vnucuji kulturu, PO nii ~ l ~ ~ : . tivkj.ch jednotkich, ale v obrazech krve - biftek je Lmay (a tchku, kterCrnu se nedostivi chleba, vBbcc nic neni. NgkterC ,,,);ty rly i,iipomini v);stiik krve z tepen podiezaniho zviiete) anebo Jsou tedy velice IaskavC, ale picsto nejsou nikterak nevinnt. ~ r .i,iipravenq n q o u o (a potorn jde o teikou, pletorickou iilni Charakteristickqm rysern naleho soubsnkho odcizeni je p r d v ~ hrcv, kter-aje zde naznatena te~venofialovoubarvou, tedy vyhroto, ie vin0 nerndie bqt substanci zcela Sc'astnou, leda ,,l.llsrnodstincm terven.5). ScbeskromnPjSi stupefi propeteni neneoprivnenP zapomntli, i eje zaroveh produktem urEiteho .,,,. IIIii.ic bqt vyjidien pi.irno; v tomto protipfirozcnCm scavuje zavlastneni. I,r~i.cbicufernisrnu: fiki se, i e biftek je akord, cof po pravdi ~ ~ i ~ n ovyjadiuje spiic nedostatek nci nijakou dokonalost. l'qjidini krvaviho bifteku tedy piedstavuje sourasne urritou (~iii-ozenosti rnorilku. VSechny telnperanlenty sipii nCrn 6dajni ~,,.,jiPiijit na svi, sanpinici diky spiiz~~Cnosti,nerv6zni povahy .,,,sobystifcnt. lyrnfatisnlern diky k~m~lcrncntariti-.A ste,jnP tak, ,,,lie sc vino stavi pro iadu intelektuald zprostiedkujici substan, ,, l;ter6 jr piividi k pnrotni sile piirozenosti, jc pro nP i biftek ..~,:~~tclskfnlpokrmem, sjehoi pomoci prozaizuji svi intelektu.,l,(\,i a krvi a mdlym duinatfrn mascm zahin?ji onu stcrilni su< 11. ,st, zc kterejsou ncustile obviriovani. M6da tatarskeho bifte- 1, ( I jc k ~ ~ ~ i i k l a d urynycovininl, namiicnenl proti romantickemu 5:) spojovini clllivosti a ~ieduti\.os[i:; ~ i lpiipravt t k ~ opoiivatitiy s setkavirnc se vgemi zirotlci-nfrn~s ~ l r yhrno~y:kaSovitost krv a slizovitost vejce, hotovy koncert vlafnych a iivoucich substan ci,,jakesi \j.znamovC kornpcndit~nlj)r.enatalnich picdstav. Podobnt jako vino je i bi['tck vc 1:rancii zikladnim prvkcn nacionalizovanym jest? vicc nci soci;~lizovanym;figuruje v vScch kulisdch alimentarniho iivota: v levn)'.ch restauracich tenky, podriikovitf, s nailouil~nljokraji; ve specializovanj.~ bistrech je tlusty a Hlavnaty; jc-li piipravcn profesiondlnirn kuchaii, m i krychlovitf tvar ajcho vlhky vnitiek se s k e i po tenkou piipilenou vrstvou; utastni se vSech rytmc, od pomale ho burioazniho obtda a? p o b o h h s k o u piesnidavku starPh mladence; je pokrmem zfirovefi rychlym i \jLivn);m, zttlesfi nejlcpSi moinf vztah mezi lispornosti a litinnosti, mytolo a plastifnosti jeji spotfeby. A co vic, bPii o zileiitost francouzskou (jakkoli je, pravda v souEasnosti omezovina invazi anierick~chsteakS). Stejnejak u vina neexistuje ani zde i i d n t omezeni, kterC by Francouze p nutilo, aby nesnil obifteku.Jakmile se Francouz ocitne v cizint, probudi sc v ngm nostalgie a biftek je tu piikr6Slen dodateEnou whodou elegance, nebot've srovnini se zdinlivou komplikovanosti exotickpch kuchyni sejedni o pokrm, kter); se podlc vSeobecnCho mineni vyznaruje chuti ajednoduchosti piipravy. Toto n6rodnijidlo je vtrno piedstave patriotickfch hodnot: podnccuje je ve r~dlc?nedob?, je samoinfrn tclern francouzskCho bojovnika, nezciziteln$m statkem, ktcr): mhie padnout d o rukou nepPitele jen zradou. Vjednom startm filmu (DeuaiheBurcauconlrc Kommandantur) nabizi sluika vlasteneck6ho knEzejidlo nEmeck& mu Spionovi, pievlelienCmu za francouzskChoilegilniho aktivistu: ,,Ach,tojstevy, Laurente! Dim varn svfijbiftek."ApotC, kdyi je Spion odhalen: +4jfi mu dala svfij biftek!" Vrcholnd zrada dS- very. Biitek je vSeobecnt spojov6n s hranolky a jeho celonirodni sl6va piechizi i na n8: hranolkyjsou piedrnttem nostalgic a vlas- 60 i , - t ~ c ~ v istc,ni. jako birtek. ,\fatch nis puutil, i e ~ e n e r i lde Cast~ I<..,,I ,.-jake prvni jidlo PO indoeinskkm piiiiltii vyiadal srnaie- 111. Ill-;rnolky". A kdy%piedseda Spolku indoi-inskfch veterinfi ~,(.,.