INTERTEXTOVOST TEXTU

(Příruční mluvnice češtiny, s. 657-677)


1) v širším slova smyslu - naše předchozí zkušenost s ostatními texty vůbec a s typy textů (jak
vypadá začátek noviné zprávy, jak vypadá konec povídky…)

2) v užším - odkaz na konkrétní text v jednom konkrétním textu (aluze)

(reklamy, titulky, názvy…)


Pretext

- to, co člověk musel číst předtím, aby aluzi rozluštil

Aktivní text

- text, v jehož rámci je aluze použita


Propojení s jinými texty:

odkaz na mluvčího

citace nebo parafráze dikce jiného mluvčího

odkazy na texty (názvy, typ, funkce, způsob vyjadřování)


citace v textu:

·        přímá řeč

·        nevlastní přímá řeč

·        polopřímá řeč

·        nepřímá řeč

·        parafráze

·        autorské poznámky

·        citace v odborných textech (bibliografické citace)



INTENCIONÁLNOST TEXTU


·        textový vzor

-         abstraktní (makro)struktura určitého druhu textu spojená s určitými výrazovými
prostředky, jimiž se určitý druh textu obvykle realizuje.



Typy textů

·        tradiční typologie textů:

popisné

vyprávěcí

úvahové

literární

odborné

didaktické

konverzační


·        podle komunikačních oblastí (společenských institucí): obchod a služby, státní správa,
zdravotnictví, telekomunikace, školství apod.


·        podle slohového postupu:

deskriptivní (popisné)

narativní (vyprávěcí)

expozitivní (analýza problému a syntéza řešení)

argumentativní

instruktivní


·        podle dominantní funkce:

expresivní

kontaktové

deklarativní (ritualizované)

informativní

regulativní


typy textů se dělí na druhy:

mluvený – psaný

připravený – nepřipravený

dialogický – monologický

veřejný – neveřejný


narativní (vyprávěcí) strategie:

temporální

lokativní

zaměřená na účastníky

zaměřená na akci



Členění textu

Horizontální členění textu

Horizontálním členěním textu rozumíme jeho lineární členění na úvodní, střední a závěrečnou část, v
psaném textu i členění na kapitoly, odstavce.
Členěný text omezuje únavu adresáta: na textových „švech“ si příjemce odpočine, neboť tyto švy jsou
provázeny v mluveném projevu pauzou, v psaném textu odsazením, „odstavením“ počátku nového řádku;
švy jsou vyznačeny odstavcem, nebo novým nadpisem (mezititulkem), který naznačuje začátek nové
kapitoly nebo nového oddílu.

Členění textu na odstavce by nemělo být náhodné, ale výrazné, promyšlené a přehledné. (Viz článek O
členění textu na odstavce.)

Horizontální členění se tedy týká především toho, jak se text postupně rozvíjí a jak jeho
jednotlivé části následují za sebou.


Vertikální členění textu

Vertikálním členěním textu rozumíme způsoby vyjádření odrážející hierarchii jednotlivých informací
a jejich vzájemné vztahy. Jde tedy o odstupňování, rozlišení důležitých a méně důležitých informací
v textu.

Vertikální členění činí text vícevrstevným a usnadňuje jeho recepci. Děje se tak pomocí komentářů a
vsuvek, dále – zvláště v tištěném textu – pomocí různých typů a různé velikosti (popř. barvy) písma
i různé jeho tloušťky.



rozsáhlejší psané texty:


-          pretext

-          text

-          posttext