Dějiny psychologie Asocianismus Důležité postavy • předchůdci • Aristoteles (384 - 322 př.n.l.) • Thomas Hobbes (1588 - 1679) • John Locke (1632 - 1704) • George Berkeley (1685 - 1753) • David Hume (1711 - 1776) Důležité postavy • zakladatel • David Hartley (1705 - 1757) Důležité postavy • hlavní představitelé • Thomas Brown (1778 - 1820) • James Mill (1773 - 1836) • John Stuart Mill (1806 - 1873) • Alexander Bain (1818 - 1903) • Hermann Ebbinghaus (1850 - 1909) • Ivan Petrovič Pavlov (1849 - 1936) • Vladimír Michajlovič Bechtěrev (1857 - 1927) • Edward Lee Thorndike (1874 - 1949) Thomas Hobbes (1588-1679) • politický filozof, spoluzakladatel britského empirismu • první pokus vysvětlit, jak se smyslové vjemy mění v myšlenky • princip společného výskytu prvků. • dílo ”Leviathan” (1651) John Locke (1632-1704) • Esej o lidském rozumu (Essay Concerning Human Understanding) • empirický přístup • nic není v rozumu co předtím nebylo ve smyslech • primární a sekundární vlastnosti objektů • nevyjadřuje se explicitně o zákonitostech asociací George Berkeley (1685-1753) • Esej k nové teorii vidění • Pojednání o základech lidského poznání • jedinou realitou je pro nás naše mysl – být vnímán znamená být • popřel Lockovo rozdělení na primární a sekundární vlastnosti David Hume (1711-1776) • Pojednání o lidské přirozenosti • základ vědy musí být založen na zkušenosti a pozorování • základní princip myšlení = asociace • 3 formy • podobnost • blízkost časová a místní • příčina a následek David Hartley (1705-1757) • zakladatel psychologické školy asocianismu • snažil se dodat fyziologický výklad vibrace ve smyslových orgánech a v nervech • počitky – silnější vibrace, a ideje – slabé záchvěvy James Mill (1773-1836) • Analýza fenoménů lidské mysli • extrémní podoba asocianismu– duševní mechanika • jsou jen dva druhy duševních prvků - počitky a ideje • jednoduché ideje se nabalují jedna na druhou, až vytvoří složitější John Stuart Mill (1806-1873) • duševní chemie • složité ideje jsou podobné chemické sloučenině - mají jiné vlastnosti než její jednotlivé prvky • metody induktivního myšlení (shody, rozdílu, sdružených změn) • orientace asocianizmu k experimentální psychologii Alexander Bain (1818 - 1903) • první psycholog, poslední filozof- psycholog • založil první psychologický časopis Mind (1876) • obohatil psychologii o fyziologické prvky • původce psychofyzického paralelismu • smysly a intelekt (1855) a Emoce a vůle (1859) • jasně vymezené zákony asociace: zákon doteku (společného výskytu) a podobnosti Hermann Ebbinghaus (1850-1909) • provedl první důkladnou a systematickou empirickou studii asociací – výzkum paměti pomocí bezesmyslných slabik • první laboratorní aplikace striktně asocianistických principů na poli psychologie učení Ivan P. Pavlov (1849-1936) • fyziolog, výzkum trávení vylučování trávicích šťáv v průběhu přijímaní potravy • povšiml si slinění u psů i bez přítomnosti přímého podnětu potravy – objevil podmíněný reflex Ivan P. Pavlov (1849-1936) • podmiňování vysvětloval nikoli pomocí asociací, ale fyziologicky • zákony podmiňování • časové řazení • vyhasínání • zobecnění • diferenciace Vladimír M. Bechtěrev (1857-1927) • motorická podmíněná reakce • podobné závěry jako Pavlov Edward Lee Thorndike (1874-1949) • čistě asocianistický způsob uvažování • téma dizertace - instiktivní a inteligentní chování drůbeže • experimentálně zkoumal procesy učení u zvířat • bludiště se 3 slepými uličkami a jednou vedoucí ven a k jídlu a vodě kuře se postupně zlepšovalo – podle Thorndika nikoli díky inteligenci, ale díky tomu, že ty náhodně zvolené činnosti, které vedly k úspěchu, způsobovaly uspokojivý stav, který tuto činnost posiloval Edward Lee Thorndike (1874-1949) • výzkum s kočkami • 15 skříněk • z některých mohly uniknout lehce • z jiných až po složité kombinaci úkonů • Thorndikovy závěry • kočky se naučily dostávat ze skříňky tak, že postupně vylučovaly neúspěšné postupy a nacházely spojitosti mezi vhodným postupem a vytouženým cílem Teorie konekcionismu • zákony učení • zákon účinku (efektu) • zákon cviku • teorie konekcionismu položila základy behaviorismu a zavedla experimenty se zvířaty jako převládající metodu Kritika konekcionismu • elementarismus • učení pokus-omyl • zákon účinku • mechanistický determinismus Vliv asocianismu na další rozvoj psychologie • rozvoj teorií učení (behavioristické i neobehavioristické) • započal systematický laboratorní výzkum zvířecího učení • pokračoval pavlovovský výzkum podmíněných reflexů Zařazení asocianismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím • 4 klíčové dimenze • empirismus • molekularismus • determinismus • kvantitativní přístup Kontrolní otázky • kořeny asocianismu v britském empirismu • zákony asociace, protopsychologové • posun od asociace idejí k asociacím podnětu a reakce • Ebbinghausův výzkum paměti • Pavlovův výzkum podmiňování a Thorndikeův konekcionismus jako předchůdci behaviorismu Doplňující literatura • Aristoteles (ca. 350 BC). On sense and the sensible. • Locke, John (1689). An essay concerning human understanding. • Berkeley, George (1710). A treatise concerning the principles of human knowledge. • Berkeley, George. (1732). An essay towards a new theory of vision • Hume, David (1739). A treatise of human nature. • Hume, David (1748). A enquiry concerning human understanding. • Ebbinghaus, Hermann (1913). Memory: A contribution to experimental psychology • Pavlov, Ivan P. (1924). Lectures on the work of the cerebral hemispheres Doplňující literatura • Thorndike, Edward L. (1911). Animal intelligence. • Thorndike, Edward L. (1910). The contribution of psychology to education. Journal of Educational Psychology, 1, 5-12. • Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901a). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions (I). Psychological Review, 8, 247-261. • Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901b). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions: II. The estimation of magnitudes. Psychological Review, 8, 384-395. • Thorndike, Edward L. & Woodworth, Robert S. (1901c). The influence of improvement in one mental function upon the efficiency of other functions: III. Functions involving attention, observation, and discrimination. Psychological Review, 8, 553-564. Dějiny psychologie Strukturalismus Důležité postavy • předchůdci • Hermann von Helmholtz • Ernst Heinrich Weber • Gustav Theodor Fechner Důležité postavy • zakladatelé/hlavní představitelé • Wilhelm Wundt • Edward B. Titchener Důležité postavy • pokračovatelé • Carl Stumpf • G.E. Müller • Oswald Külpe Hermann von Helmholtz (1821-1894) • fyziolog, experimentální přístup • vnímání z hlediska fyziky smyslových orgánů a nervového systému • měření rychlosti přenosu nervových vzruchů • teorie vnímání barev • sluchové vnímání • rozdíl mezi počitkem a vjemem Ernst Heinrich Weber (1795-1878) • fyziologie smyslových orgánů • experimentální výzkum prahů vnímání, stanovil nejmenší rozlišitelný rozdíl • Weberova konstanta Gustav Theodor Fechner (1801-1887) • zakladatel nové disciplíny – psychofyziky • rozpracoval Weberův zákon • ukázal, jak je možno měřit duševní procesy – vliv na Wundta a jeho laboratoř Wilhelm Wundt (1832-1920) • považován za otce psychologie • 1879 založil laboratoř, ve které prováděl výzkum, učil studenty, kteří pak vytvořili první generaci experimentálních psychologů • obnovil studium vědomých procesů • kontrolovaná introspekce jako klíčová metoda Wundtovská psychologie • psychologie má studovat vědomé duševní procesy • ty se skládají ze základních elementů – počitků a pocitů bezprostředních počitků • v laboratoři zkoumání psychofyzických problémů, „duševní chronometrie“, asociace G.E. Müller (1850-1934) • introspektivní zkoumání také vyšších duševních procesů – paměť (navázal na Ebbinghause) • učení jako aktivní proces • interferenční teorie zapomínání Oswald Külpe (1862-1915) • Wundtův žák, založil laboratoř na Würzburgské univerzitě • systematická experimentální introspekce – není ale omezena jen na počitky a pocity, studium myšlení • posun psychologie k holističtější podobě Carl Stumpf (1848-1936) • zkoumání sluchového vnímání, hudby • rozdílné pojetí introspekce než Wundt • z jeho žáků později gestaltisté (berlínská škola) Edward B. Titchener (1867-1927) • rozvinul myšlenky wundtovské psychologie v USA • 1898- The postulates of a structural psychology • objektem zkoumání psychologie jsou různé stavy/elementy vědomí normálních dospělých jedinců prostřednictvím introspekce • na rozdíl od Wundta viděl jejich organizaci spíše mechanisticky • psychologie = věda o lidské zkušenosti, která závisí na subjektu Kritika strukturalismu • metoda introspekce – nespolehlivost, nemožnost replikace • malý záběr • umělost, nepozorovatelné abstrakce • purismus vs. americký utilitarismus Zařazení strukturalismu vzhledem k Watsonovým preskriptivním dimenzím • klíčové dimenze • vědomý mentalismus • obsahový subjektivismus • strukturalismus • nomothetický přístup • purismus Doplňující literatura • Helmholtz, Hermann (1878). The facts of perception. • Fechner, Gustav Theodor (1860). Elements of psychophysics. • Stumpf, Carl (1930). Autobiography of Carl Stumpf. In C. Murchison (Ed.), History of psychology in autobiography (Vol. 1, pp. 389-441). Worcester, MA: Clark University Press. Doplňující literatura • Wundt, Wilhelm Max (1874/1902/1904). Principles of physiological psychology. • Wundt, Wilhelm Max. (1896/1897). Outlines of psychology. Doplňující literatura • Titchener, Edward B. (1898). The postulates of a structural psychology. Philosophical Review, 7, 449-465. • Caldwell, W. (1899). The postulates of a structural psychology. Psychological Review, 6, 187-191. [Reply to Titchener 1898.] • Titchener, Edward B. (1899). Structural and functional psychology. Philosophical Review, 8, 290-299. [Reply to Caldwell, 1899.] • Titchener, Edward B. (1912). The schema of introspection. American Journal of Psychology, 23, 485-508. • Titchener, Edward B. (1898b). A psychological laboratory. Mind, 7, 311-331. • Titchener, Edward. B. (1921). Brentano and Wundt: Empirical and experimental psychology. American Journal of Psychology, 32, 108-120.