Psychoterapie dětí (Struktura přednášek v ZS 2004) - Psychologický ústav FF MU v Brně, PhDr. Pavel Humpolíček V
Terapie hrou
hrové terapeutické techniky jsou nejčastější variantou terapie u dětí
Hra
Funkce hry:
Hra může být chápána jako přirozená lidská potřeba (J. A. Komenský), prostředník k
přirozenému odpočinku (A. Lazarus) či k odčerpání přebytečné energie (H. Spencer).
G.S. Hall spojuje hru s rekapitulací fylogenetických období v ontogenetickém vývoji
(atavistická teorie hry) a K. Gross hře přisuzuje funkci přípravy a přípravného učení.
Hra může sloužit jako stimulant růstu, či k procvičování naučených úkonů (teorie
následných cvičení); může přinášet slast, funkční libost či umožňovat katarktické
odreagování (S. Freud, K. Bühler, D. Carr). Díky hře se tak mohou řešit problémy
(M.H. Erickson), může pomáhat asimilaci (J. Piaget), či nevědomě plnit nerealistická
přání (L.S. Vygotskij) nebo poskytovat zdánlivé uspokojení potřeby moci
a sebeuplatnění (A. Adler). S. L. Rubinštejn pragmaticky dodává, že hra je pro dítě
prací, a známé přísloví pak: "Kdo si hraje, nezlobí".
Znaky hry (Heckhausen, 1973):
• Není vázána účelem.
• Plní funkci v aktivačním okruhu.
• Při hře se jedinec vyrovnává s reálným světem.
• Ve hře je bezprostřední cílová perpektiva.
• Hra má charakter quasi-reality.
hlavní znak – svobodná vůle (Millarová, 1978)
Klasifikace her - seřazeno ontogeneticky (Oerter, 1996):
• Senzomotorické (Funkční) hry.
• Symbolické hry.
• Hry rolové (Das Rollenspiel).
• Hry s pravidly.
• Konstruktivní hry.
Cíle/Funkce hry:
• Intrapsychický účel (sloužící vývoji self).
• Saturační funkce.
• Vztahová funkce.
• Sebeodhalovaní funkce.
• Léčebná funkce.
Psychoterapie dětí (Struktura přednášek v ZS 2004) - Psychologický ústav FF MU v Brně, PhDr. Pavel Humpolíček VI
Hra ve vybraných terapeutických přístupech či školách
• Psychoanalytické, psychodynamické přístupy (M. Klein, A. Freud, Ch. Bühler)
• Vztahové teorie (C. Rogers - V. M. Axline, F. Perls – V. Oaklander)
• Behaviorální teorie (Peterman)
• Teorie uvolňování a struktury (Erikson)
• Integrující eklektický přístup
• Implozivní (Implosive/Imaginal Flooding) terapie
Technika vyprávění příběhu
Terapie vyprávěním příběhů
Richard Gardner (1971) – v původní podobě účinné přibližně do 10 let
U dospělých je obdobou: Narativní psychoterapie, Pozitivní psychoterapie
Nossrat Peseschkian (1987; 1996, 2000 ad.)