4} Zvuková stavba novořečtiny a její grafický záznam Abeceda (a^.Ta ['Óeita] E e [e] é\]/iAov ['epsilon] Z t, m ^ř|xa ['zita] H r, [i] nia ['ita] © e m etira ['Gita] i i ['], 0], U) yicbíct ['jota] K K M, [c] Kára ['kapa] A X [1] XcurSct ['lamoa] M u [m] ut [mi] N v [n] vi [ni] s 4 [ks] fy [ksi] 0 o óuucpov ['omikron] n 7T [p] Jíl [pi] p p [r] po [ro] - °»s [s], [z] oíyua ['siyma] T T [t] tou [tafj Y u [i] ú\j/iAov ['ipsilon] <]> (p [f] W [fi] U x M, [9] x1 [91] [ps] Vi [psi] CO to] couéyct [o'meya] 4 *Pojem fonetického přepisu API je vysvětlen na následující straně. Dílčí objasnč-ní jednotlivých znaků API uvádíme spolu s následujícím výkladem o výslovnosti řeckých hlásek, stejně tak jako údaje o tom, ve kterých případech se uplatni různé typy výslovnosti téhož grafému.) CU (e) Pro zápis některých fonémů existuje řada možností, např. pro foném /o/ dvě: o nebo cu. pro foném /i/ šest: r|, 1, i), ei, ol, in. Naproti tomu jiné hlásky je možné zapsat jen kombinací grafémů, ne vždy jednoznačnou, např, Ibl pomocí urc, lul pomoci ou apod. Pro přepis výslovnosti užívá se v odborné lingvistické literatuře tzv. mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, zkratka API) a je třeba rozlišovat mezi přepisem fonetickým a fonologickým. a) fonetický přepis (konvenčně uváděný v hranatých závorkách) zaznamenává všechny artikuláciu' a akustické varianty, jimž při výslovnosti různých hláskových skupin jednotlivé hlásky mohou podléhat (tzv. alofoný). a pokud je přesný, bývá poměrně složitý; z praktických důvodů se proto v následujících přepisech omezujeme jen na takové varianty, jejichž nerespektování kultivovaný řecký mluvčí vnímá jako nápadné. b) fonologický přepis (konvenčně zapisovaný v šikmých závorkách) zaznamenává pouze fonémy, tj. užívá jediného společného grafému pro přepis všech těch variant (alofoníi), které jsou sice akusticky odlišné, ale neslouží ke změně významu a mluvčí je pociťuje jako různé realizace téže hlásky. Např. v češtině je lni vyslovováno zřetelně odlišně před zadopafrovými hláskami /g/, Dal. a to [n] ve slovech jako [barjka], [brarjka], ale český mluvčí přesto vnímá tento aiofonjako podobu fonémů lni. Samohlásky ( eyviá [e'jia], mkmó. [pale'a] > rca^iú [pa\ía],j^oc, ['iíos]. U slov převzatých z katharevusy (jde o knižní slova označovaná v řečtině Aóyiec, Xé^Eic), je však patmá tendence vyslovovat všechny hlásky. Tento výslovnostní rozdíl se u některých slov projevuje skutečně jen ve výslovnosti: napr. Xóyia ['loja] 'slova' (obecný výraz) - Xóyia [lojia] 'vzdělaná, knižm" (knižní výraz). Méně často se tento rozdíl projevuje i v zápise. To nastává buď proto, že s sebou rozdíl v počtu slabik 10 nese odlišný přízvuk slova, např. 5ox>\£\á [ôu'^a] 'práce' (obecný výraz) - _tov\£m [ôu'lia] 'otroctví, poroba' (knižní výraz), nebo proto, že se ve slově objevuje jiný arti-kulacní rozdíl (srov. např. již citované případy Ewéa [e'nea] 'devěť (knižní výslovnost) > ewiá [e'jia] (obecná výslovnost téhož slova), nakaiá [pale'a] 'stará' (knižní výraz, např. rirAaiá Aia6ŕ[Kr| 'Starý Zákon') > nalíá [pa'Äa] (obecný výraz se stejným významem). Synkopa (tn>YKQ7n|) Rychlou výslovností odpadá samohláska uprostřed slova nebo na rozhraní slova (ajEOK07rr|): UEpiTiará > mpnaiá, cpépEie > (pÉpre, kopete > kó\|/te, nápe to > Trap' to. Kontrakce (vuíp£OT|) je staženi dvou po sobe" uvnitř slova následujících samohlásek v jednu: aKoúow> c-koóv, ^é(y)eTE> JlÉte. jpkM EHze (ék9äu|/ti) CiSlQózpotyO ^ Při styku dvou slov odpadá koncová samohláska prvního slova (obvykle u členu, předložky, částice apod.); v písmu se na místě této samohlásky zapisuje apostrof: tci ákka > ť áXka, 0a okoušete > 6' okoúcete, oe Euéva > o' euéva. Afereze (aipalpecn) Při styku dvou slov odpadá počáteční samohláska druhého slova (obvykle jde o tvary slovesa eíuoi, épxoum apod.); v písmu se na místě této samohlásky zapisuje apostrof: tioď dom > ttoú 'om, 8a ĚyEi > 9a 'xei, va ép0Et > va 'pOei. Při elizi a aferezi se ve výslovnosti obvykle uchovávají otevřené samohlásky, zatímco zavřené se eliminují. Množství samohlásek ve výslovnosti eliminovaných je dáno rychlostí výslovnosti a kultivovaností stylu, např. větu Ti eívai óXa aura xa aoTEÍa; 'Co znamenají všechny tyhle vtipy?' lze podle stylistické úrovně zapsat i Ti *vai cAa amá t' aaTEÍa; nebo také Ti 'v' óX' aoiá t' aaieía; Souhlásky (auuxptova) Řečtina má 20 souhláskových fonémů, jejichž výslovnost se ovšem v některých případech výrazně liší v závislosti na hláskovém okolí. V následující tabulce, uspořádané podle způsobu výslovnosti, je proto spolu se základními fonémy (v šikmých závorkách) zahrnuto i Šest nej důležitějších alofonů, tj. výslovnosťních variant (v hranatých závorkách). Kdy a jak se tyto alofony uplatňují, uvádíme dále. frikativy (úžinoví;) rpt^ójjEvct (crny^itaia) se m io kluži vy (polozávěrové) itpoorpifJójiEva jukluziyy (závěrový) nazály (lesové) ŕppiva laterály (bokovéJ TrAčupiKá vibranty (kmitavé j znělé nezněle áiixn znělé neznĚlc znělé ztiŕlé iixnp4 731 ělé labiály [retné) fíl NI /P/ /b/ /m/ detuály (zubné) 101 IÔI /t/ /d/ /h/ /l/ /r/ aJveoláry ls.1 Izl /ti/ t$žl palalá]y (pře do pat rove) ůojpaviicá [f] OJ N w [Ji] IfJ věléry (/^idopaErové) UíťípaiiKá /*/ fy/ Ikl /g/ ta] Způsob výslovnosti a grafický zápis hlásek a) labiály Výslovnost: stejná jako v češtině; /m/je rovněž stejné jako v češtině; v případě, že na ním následuje skupina lil + samohláska, měkčí se často do podoby [m,n] podobně jako č. město ['mjiesto] Zápis: lil pomocí ip nebo u; druhý způsob se uplatňuje ve skupinách au, eu, za nimiž následuje neznělá souhláska nebo konec slova; např. (pópoc, [Toros], ipí/loc, [Tilos], auTOKívnxo [afto'cinito], euxapioiía [efjraris'tia], iau [tafj NI pomocí p nebo u; druhý způsob se uplatňuje ve skupinách au, eu, za nimiž následuje samohláska nebo znělá souhláska; např. pépaioc, [Veveos], Papúc, [va'ris], w\\\ [a'vli], euápEOTOi; [e'varestos] lpi pomocí n; např. nanä^ [pa'pas], jra7ioÚTai [pa'putsi] ,'b/ pomocí U7i; např. ujiaujrác, [ba'bas], Kapaurcíva [kara'bina], cróujra ['soba] (uprostřed slova se však tato skupina písmen vyslovuje v některých případech jako [mb], např. Tepná^c; [tem'belis], Koupní [kum'bi], a bez znalosti slova nelze o výslovnosti rozhodnout) Iml pomocí u; např. uáva ['mana], uauoúO [ma'muQ] b) dentály Výslovnost: IQ/ odpovídá neznělému anglickému th ve slovech three, north Ibl odpovídá znělému anglickému th ve slovech the, brother, father Itl a lál má stejnou výslovnost jako v češtině lni má výslovnost stejnou jako v čeatině včetně toho, že před hláskami zadopatrovými mění se na zadopatrovou nosovou hlásku [n] (viz dále) stejně jako v č. slovech banka ['banka], branka ['brarjka]; následuje-li bezprostředně za ním skupina lil + samohláska, mění se na [ji], které přibližně odpovídá Českému ň. Zápis: IQ/ pomocí 0; např. Gpóvoc, ['Oronos], QéXta ['0elo] 161 pomocí 5; např. §póuo<; ['Ďromos], dáoKaXoq ['Óaskalos] Itl pomocí r; např. xóvoc, ['tonos], ipÓTroc, ['tropos] lál pomocí vt, např. vtí^eA. ['dizel], uovtépvoc [mo'dernos] (uprostřed slova se však tato skupina písmen vyslovuje v některých případech jako [nd], napr. avnypátpcj [andi'Yrafo], a bez znalosti slova nelze o výslovnosti rozhodnout) lni pomocí v; např. vaóc, [na'os], vr|CÍ [ni'si] c) palatály a veláry Výslovnost: Základní výslovnost je u těchto hlásek velámí, zatímco palatální hlásky jsou mäkkými alofonnimi variantami hlásek velámích v těch případech, kdy za nimi následují přední samohlásky, tj. lil nebo /e/. lyl je úžinové g, které se v běžně známých jazycích vyskytuje jen ve zvláštních hláskových kombinacích, v češtině např. při rychlé výslovnosti ve spojeních typu ta bych dal ['tobiy'dal] (při vyslovování řečtiny čeští mluvčí často nepřesně zaměňují tuto hlásku za[g], [h] nebo vyslovují [gh]); následuje-li za touto souhláskou přední samohláska, mění se její výslovnost na [j], výslovnostně blízké českému; následuje-li za lyl skupina /i/ + samohláska, dojde k popsanému měkčení a /i/ výslovnostně zaniká, např. /\.óyia ['loja]. Ixl je výslovnostně blízké č. ch, vyslovuje se však hlouběji v hrdle, podobně jako ch v něm. Bach; následuje-li po něm přední samohláska, měkčí se na [c], které se výslovnostně podobá ch v něm. ich nebo rus. ~xb (tento znak API nemá tedy nic společného 13 s francouzskou hláskou zapisovanou p); následuje-li za l%l skupina lil + samohláska, dojde k popsanému měkčení a lil výslovnostně zaniká, např. xióvi ['9011i]; tatáž hláska [9] se ve výslovnosti objevuje všude tam, kde následuje po neznělé závěrové souhlásce skupina lil + samohláska, např. udma ['matfa], ttoioc, ['pgos], Ikl je shodné s českým; následuje-li vSak za ním přední samohláska, měkčí se na [c], což je hláska podobná palatalizovanému ruskému k, např. ve spojení e pyne [vru'ce] (tento znak API nemá tedy nic společného s českou hláskou zapisovanou c); český mluvčí tuto hlásku vnímá podobně jako České ť; následuje-li za řkl skupina lil + samohláska, dojde k popsanému měkčení a lil výslovnostně zaniká, např. kióXch; ['colas]. Igl je shodné s českým; následuje-li však za ním přední samohláska, měkčí se na což je hláska podobná palatalizovanému ruskému z, např. ve spojení s noze [vno'jej; český mluvčí tuto hlásku vnímá podobně jako české ď; následuje-li za Igl skupina lil + samohláska, dojde k popsanému mčkčení a lil výslovnostně zaniká, např. yKióvrn; ['jonis]. [rj] je zadopatrová nosová hláska, alofon základního zubného /n/ v pozici před zado- patrovou hláskou; vyslovuje se ve stejné pozici i v češtině, např. ve slovech banka ['banka], branka ['branka]. [ji] je palatální nosová hláska, alofon základního zubného lni v pozici před palatálni hláskou; je výslovnostně shodné s českým [ji], např. ve slovech nic [jíits], šňupat ['Jjiupat], Zápis: lyl i jeho alofon [j] pomocí y; např. yáia ['vata], ypóupco ['yrafo]; ydiovctc. ['jitonas], yépoc, ['jeros]; yiaoůpu [ja'urti], yiaipóq [ja'tros] /x/ i jeho alofon [9] pomocí x; např. xaniívoq [xa'menos], xtutců [xti'po], euxn [ef9Í], XÉpi [Vcri]; xióvt ['9oni] /k/ i jeho alofon [c] pomocí k; např. Kaprcóc, [kar'pos], Kpúo ['krio], tcúptoc, ['cirios], tempo; [ce'ros], K\óXaq ['colas] Igl i jeho alofon [}] pomoci yic; např. yicpsuí^ú [gre'mizo], yKpt ['gri], riouyKorActpía [jugosla'via], ytcióvri<; ['jonis]; uprostřed slova se však tato skupina písmen vyslovuje i jako [rjg], např. óyícoc, ['orjgos], a bez znalosti slova nelze o výslovnosti rozhodnout. [rj] na rozdíl od češtiny se uvnitř slova zapisuje jinak než základní lni, a to pomoci y; vznikají tak skupiny písmen: yy - např. AyyMa [an'glia], yK - např. eyKaTÓX£iv)/n, [erjga'talipsi], yx - např. cr/xioreícc [arj9i'stia], ayxóvr| [arj'xoni]; zápis pomocí v se v řečtině objevuje jen na hranici mezi slovy, tj. v případech, kdy za koncovým -v následuje slovo začínající na zadopatrovou hlásku, např. tov ^épw [torj'gzero]. [p] se zapisuje stejně jako velámí [rj] pomocí y ve skupině yy - např. áyyeXoc; ['anjelos], yK-např. aváyKq [a'najiji]; o výslovnosti takto zapisované skupiny konsonantů tedy rozhoduje vokál, který za skupinou následuje; jiným možným způsobem zapisujú vi, např. vuim ['.pala], jiuviú [pa'jia]. d) si bi lan t> Výslovnost: Isl a Izl shodně s češtinou; protože řečtina nemá hlásky zapisované v češtině š a ž (v přepise API jde o [J] a [3]), přejímá cizí slova s těmito hláskami tak, že je mění na /s/ a/z/, např, ook [sok] 'šok*, tpXi [ze'le] 'želé' /ti/ shodně s češtinou, tj. jako české c iSzl je znělá obdoba českého c, tedy [dz] Zápis: Isl pomocí a na začátku a uprostřed slova, pomocí q na konci slova; např. oopapóí [sova'ros], oroíyoc; ['stixos] Izl pomocí C,; např. i^éain, ['zesti], yicpí^oí; ['grizos] lísl pomocí xc; např. Toávra ['fsanda], toói ['tsai], Toexícx [tienia] /dz/ pomoci t^; např. tQotr£fKl [dza'ázici], TÍaC, [dzas], t^óui ['dzami] e) likvidy Výslovnost: hl stejně jako v češtině /!/ stejně jako v češtině; pokud následuje skupina lil + samohláska, zaniká ve výslovnosti /i/ a dochází k měkčení na [X], které je výslovnostně podobné jako palatalizované ruské -jib ve slovech jako nocm&tb [pos'ce/í] Zápis: h I pomocí p; např. priviáp [ra'dar], paôÍKi [ra'ôici] IM i jeho alofon [Á] pomocí X\ např. y^úocya ['ylosa], XaXiá [la'Xa], KtčAia ['caÁa] Způsob výslovnosti a zápis souhláskových skupin Souhláskové digrafy (ôí\|/T| cpi, v5 > vt, > yr. Dlouhým soužitím lidového jazyka s katharevusou se však v dnešní obecné mluvě tyto kombinace znovu objevuji u tzv. knižních slov (Xóyxcq Xéčfiio,, viz výše u samohlásek), a existuji-li v řečtině slova od téhož základu, lišící se v těchto hláskových skupinách, svědčí to o jejich původu z různých stylistických vrstev. Např.: ta Xs(pTá 'drobné peníze' - Xenxôq 'drobný, jemný' ipTO/óc; 'chudý' - n. titú/eucti 'bankrot, úpadek' to (j>TEpó 'křídlo' - to nepÍTiTEpo 'stánek' Změny souhlásek (náQr\ ovutprovov) Spodoba znelosti (oKpouoíooii Kai uvojioítocn n,xT|pÓTnraí;) Spodoba (asimilace) znělostí je hláskový zákon, podle něhož skupina složená ze souhlásek znělých i neznělých podléhá lakové změně, kterou se všechny souhlásky skupiny stanou buď znělými nebo neznělými. V řečtině je základním pravidlem tzv. spodoba regresivní (oipopoíwop ipyípóinTCK;), tj. znělostní přizpůsobení předcházející souhlásky souhlásce následující (stejně jako v Češtině, srov. platba ['pladba], odpis ['otpis]). Tato spodoba se uplatňuje uvnitř slov i přes hranici slov: např. ÉKi^pa fegzema], EicSpopn, [egóro'mi], ÉKOTaoT) ['ekstasi], EKTUittnTřiq fektipo'tis], touc; vcíútec, [tu'znaŕtes], tou; KcuAoúq [tuska'vlus]. Opačným směrem probíhá spodoba ve skupině nosových souhlásek (vždy znělých) s následující souhláskou neznělou: dochází ke zněíostnímu přizpůsobení následující souhlásky souhlásce předcházející, tzv. spodobě progresivní (avopotoon, rixtlpóipia;): např. Épv|yuyoc, ['embzixos], tov ^ápra [torj'gzero], 7tévTe ['pende], Eunópio [em'borio]. Elize (ajropo>,TJ) a vsouvání (aváirm^i]) Souhláska y mezi samohláskami odpadá; Tptíryffl > Tpcíxu, což se označuje jako elize, nebo se naopak vsouvá jako znak dvojslabičné výslovnosti: aépac, - ayépac,. Koncové v (-reí-iKÓ v) U Členů tov, ttjv, évav a u záporek ôev a pr|v se zachovává před samohláskami a před závěrovými souhláskami (tj. před k, je, t, uti, vt, yK, to, tí^, Éj, v ostatních případech odpadá. Vždy zůstává u akuzativu osobního zájmena mužského rodu tov, auTÓv, v genitivu plurálu tcov a u příslovce acev: tov áv6pM7ro, évetv koAó 9DV0, tcov miTÉptův, Sev éxcj, 6ev £,ép(ä, 1^ Jtaípveu; cujtó, ale: to yáuo, to Spóuo, tu, [äétud, 5e 0ÉA.UJ, pn. ptáí^Eoai. Prízvuk (tó\oq) Výslovnost prízvuku Prízvuk je dynamický, důrazný. Je výraznější než v češtině, takže artikulačně prodlužuje přizvukovanou samohlásku, ačkoli jinak jsou řecké samohlásky ve výslovnosti vždy krátké. Na rozdíl od češtiny je pohyblivý (může zaujímat ve slově různou polohu) a jeho umístěni je důležité pro pochopeni významu slova, např. yépoq [jeros] 'starý', ale ytpóc, [je'ros] 'zdravý'; raípvco ['perno] 'beru', ale jrepvói [per'no] 'trávím (čas)'. Prízvučná může být jedna z posledních tří slabik slova, případně slovo přízvuk mít nemusí. Podle polohy prízvuku se proto rozeznávají následující typy slov: atona (dravo., slova bez vlastního prízvuku, tvoří přízvukovou jednotku s jiným slovem), oxytona (ocj&Tova, přízvuk na poslední slabice), paroxytona (jiapocjútovK, přízvuk na předposlední slabice), proparoxytona (jiponctpo^ÚTOva, přízvuk na třetí slabice od konce). Atona (bezpřízvuká slova) se ve větě uplatňují buď jako prokiitika (npoK>.vnKá, č. předklonky, předcházejí před slovem, které nese přízvuk), nebo enkliti-ka (EyKÍaiucá, č. príklonky, následují za svým prízvučným slovem). 16 17 Vzhledem k tomu, že čeština má vždy hlavní prízvuk na první slabice, je nutno věnovat pfí nácviku výslovnosti správnému prízvuku značnou pozornost. Zápis prízvuku R, ] 982 byl starší, tzv. polytonickýpravopis nahrazen zjednodušeným, tzv. mono-tonickým pravopisem: přízvuk se zapisuje jednotně čárkou (příp. v tisku někdy tečkou) nad samohláskou prízvučné slabiky (o^eía), např.: á, 6. Polytonický pravopis byl převzat z byzantského období a odpovídal historické výslovnosti řečtiny klasické, neměl však žádný význam pro výslovnost novořečtiny. Vedle ostrého prízvuku (o^eía), označovaného čárkou nad samohláskou jedné ze tří posledních slabik (např. 6), existoval ještě průtažný přÍ2vuk (TrEpioírtunévri), označovaný vlnovkou nebo obloučkem nad dlouhou samohláskou poslední nebo předposlední slabiky (např. w), a těžký přízvuk (PapEÍa) nad samohláskou poslední slabiky slova, pokud po něm následovalo ve větě další slovo (např, o). Součástí polytonického pravopisu byly kromě přizvukových značek dále tzv. přídechy nad první samohláskou slova, jimiž se v historické době vyznačovala přítomnost nebo nepřítomnost zaniklé souhlásky [h] na počátku slova; šlo o znaky: ienis (řecky y{Kr\, např. cc- se starořeckou výslovností [a-]) a asper (řecky 5«oeía, např. čt- se starořeckou výslovností [ha-]}. Ani tyto pravopisné 2naky však neměly v novořečtině význam pro výslovnost, a proto byly podle nových pravopisných pravidel zrušeny. Uživatel textů vydaných do r. 1982 (a někdy i později) se ovšem s tímto historickým systémem setká. Hlavní pravidla pro psaní prízvuku 1. Přízvuk se označuje nad samohláskou prízvučné slabiky; je-li tato samohláska zapsána velkým písmenem, píše se přízvuk před ním: Awa. 2. Je-li tato samohláska zapsána pomocí samohláskového digrafu, nebo jedná-li se o spojení cm [av] [af], eu [ev] [efj, přízvuk se píše nad druhou částí těchto spojení: Aiyaío [e'jeo], civat ['ine], aúpio ['avrio]. 3. Pokud se dvojicemi grafémů, které slouží jako digrafý, zapisuje sled dvou samohlásek, užívá se k odlišení od digrafu dvou pravopisných prostředků. a) Je-li na první z těchto samohlásek přízvuk, odliší se tato skupina od digrafu vyznačením prízvuku na první samohlásce, např.; tccu [ísai], poA.ói fro'loi]. b) Pokud žádná z těchto samohlásek přízvuk nenese, je nutné dvojhláskovou výslovnost vyznačit pomoci trematu, např.: x^Seúco [vai'ôevo], ti poťme-9 eo~ n [proi'poOesi], včetně případů, kdy je v této skupine souhlásek přízvuk na druhé z nich: (pat [fa'i]. 4. U jednoslabičných slov se přízvuk neoznačuje, kromě tázacích příslovcí ttoú, ttók; 'kde, jak', bez rozdílu, zda uvádějí přímou Či závislou otázku. Bez prízvuku se jioi), Tttoc, píše, mají-Ii význam zájmena nebo spojky. Přízvuk se rovněž píše nad spojkou i\ 'nebo', aby se odlišila od členu ženského rodu n. 5. Bezpřízvučné (atona) jsou slabé tvary osobních zájmen uou, aox>, tou, in^, rov, Tnv, to, uctí;, octe,, tou<;, které mohou mít dvojí význam. Ve funkci přivlastňovací jsou enklitika: o jraxÉpac; uou 'můj otec'. Jako náhrada dativu osobních zájmen stojí obvykle před prízvučným slovesem, a jedná se tedy o proklítika: \íov eítie 'mi řekl'. Mohlo-li by dojít k záměně označují se přízvukem ty tvary, které mají význam zájmen osobních: o jraiépaq uoú eíjie' otec mi řekl'. 6. Následuje-li po proparoxytonu enklitikon, např. přivlastňovací zájmeno, přijímá přízvuk i poslední slabika předcházejícího slova: o jrpÓ£§poc, 'předseda', o 7rpÓE5póq pac, 'náš předseda'. 7. NásledujMi po dvouslabičném rozkazovacím způsobu dvě enklitika, přijímá první z nich prízvuk: ôúere u.oú to 'dej mí to', (péptE pňc, touq 'přineste nám je'. Interpunkce (or|jiEÍa oxí^in;) Od českého úzu se nápadně odlišuje otazník (EptóxnpaTiKÓ) v podobě; a středník, který se označuje tečkou nahoře (óvcú te^eíci - ■)■ Poněkud odlišnejšou psány i uvozovky (sicraywyiKá), jejichž základní podobaje « », zatímco typ v českých textech nejběž-nější se užívá jen v případech, kdy je v rámci přímé řeči nutno uvést znovu uvozovky. Názvy pro ostatní diakritická znaménka jsou: TE?.£Ía 'tečka', KÓuua 'čárka', Oauuctorucó 'vykřičník', StnXrj lEteía (příp. ávco kútľo teXeíei) 'dvojtečka', 7iapÉv9£OT| 'závorka, závorky', naúXa 'pomlčka'. Odlišnosti od českých pravidel se objevují u některých vedlejších vět (např. účelových, vztažných, obsahových), které se ne vždy oddělují čárkou. Bude o tom pojednáno při výkladu o interpunkci (viz str. 409 - 410). Cvičení výslovnosti Samohlásky aXa'kía, fůlá, óu.a, auáv, auápaico<;, Awa, oav, mq, GáXa, awváq /a/ /e/ /o/ /u/ /i/ a) ev, évcooTi, évatoc,, ÉvEcm., éyoTAoq, hévu, eu.éva b) aíua, Aíuo^, uaiváSa, paía, \a\\iä, vat a) Aov5ivo, ^otapía, A.óxo<;, uóvoc;, ouóxpoTioc, b) >.(ópoc;, Xmxóq, uuipóc, ucbuoc, eo^íbvco, Cpso, í^o^óyoq alXox), oťko, onôoc,, oupavó*;, ouóe, oupá, ouaía a) íSioc, lôpt)©, i5ikó<;, iSéa b) ei5ikóc;, eíôcúXo, etKÓva, kXeiSí c) ř|pr|, rj5rj, nSovn, nxnpóí;, Tr|?.£(p(í)vr|u.a d) oucía, oncovopía, oívoc, Kotvn., Kotvonoíncn, 7EOÍima, ftdířirnjf e) úatva, úpptc,, oveíu, papúc,, $kr\, i)Jio9r|KT|, úuvoc,, noút; 0 utoUETCó, uiouEcía ■i 19 Diftongy a) divte, ár\xoq, vepáiôa, v£pai'5Ó7rat5o, uaípoú, pónôa, Kopo'iÔEÚw, póiSi b) nepravé jrai8iá, jroioi, paôiá, icapápia, ntávco, Jtai5icí)v, aiayóva, oíaXo, jriáio, (piáXn., (piáoKO, uiapóc,, uoiáí^t) Souhlásky labiály IM a) cpiXoc,, cpctívopcti, (pavápi, cpmc,, ipé-roc,, (piávco, Pi, uoúpia, própoq dentály /6/ 0ot, OóAapoc,, Gálaaaa, QáXXa, Géatpo, 0eóc,, pa0n,Tiíc, pá0n,ua <™ 5áôa, 5aKru?i5i, Aavía, 8úo, ôácroc,, ôeíjivo, ôrjpoq, ôúan,, ô-*K xópto, xoútpxa, Xpéoc,, xpŕ\\ia, %<äpíCfä, %époq, x^ptó b) alofon [c] xépi, zmpziát, xaípoucti, xeipúvac., xexkoq, %ikioit xióvi, xoípoc, Xuuóc, lyl a) yáí.a, yaM^io<;, yaXapía, YaXXía, yávn, yapíípaXo b) alofon [j] yékoq, yéXio, yspáToc,, yiarí, yíyac;, yíôa, yt], yúpm, yúcpioi;, yuců.iá, yuXióq, yió?, yioupapXáKia, yioupétat /k/ a) kcikóc;. KaQapóc,, KÓ0E, KaQéSpa b) alofon [c] Kmpóg, koi, Keípevo, KÉvrpo, lávnon, koivó?, Koípr|CT| c) ve skupině [ks] Savá, ^av0ót;, ^evo^, šripspévet, ^póc;, fyvóq, čfiXo, tyniKÔq, élq(Ď l&l a) yKa^, yKapáí^, yKa?^ÓJi, yKpspíí^co, yKpi, yKpíi^og b) skupina [rjg] ayKCÍ)va<;, auyjcEvxpróvco; ale [nk]: ŕ|, ífJTco, t,tp$ôq b) avoprciapóc, Spúpvn,, erpiívoc;, apí^ipo, ayoupói;, apŕjvco, oPéätoc;, 7tpoapévco /ts/ Toávxa, taapíva, toapouxác;, toek, TOEKOÚpi, TaĚJin,, Toiyápo, Toiyyávoq, TCTipÉVTO, TCTÍTTOUpO, TOOUXTEPÓ?! ÉTCH lázl i^ptQ Tpiict, xi;ápi, Tt;apí, Trápna, T^EXaTÍva, t^ui, t^t^ikck;, pjtoytaT^fjq, t^ípoc, T^ipiTÍ^ávT^ouXEc; likvidy IM a) Xaóq, äkaXoq, \éu>, Xr)\i\ía, Xívoq, Xôyoq, Xvxoq b) alofon [A] X.iavít/ú, XaXm /r/ pňpcu, páya, paSki, páxr), páKoq, Kopúoi, KÓpo<;, Kopcóvri, píi;a, pouq, Própn, 21 r y &gr A ô E e t e ywvie^,, ^ státy**.' ^fy(^j'f***^trp*s AôeXipoí, KaXwc, opičme otri x<ápa onou YEvvn.9n.KE ľ] elccpSepía — EXeipSEpía ŕ| 8ávaToc, — eívaí Jtávra to aúv9r|ua tou aXr|9ivoú av8p(i>Jtou orie, tcpíaiuxc, aTiyuÉc • Kpíoipn ľ| OTivuň. jcou JiEpváet oŕ|uepa r\ av6pa)7iÓTT|Ta ■ aq evco8oúue va XuTpraGoúv 01 aKXapouÉvoi aKÓiaa aôsXcpoí uac, otk; otioikíec,. Eíuai Eqnuxrjc, va pTropécai va 8ouXéi|/co k' evú ua^í oaq yia ti-) XúTpwari tou av8pájtou. (1957) N. Ka^avT^áKiig Bratři, buďte vítání v zemi, kde se narodila svoboda — Svoboda, nebo smrt — to je vždy heslo opravdového člověka v rozhodujících okamžicích. Rozhodující je i okamžik, kterým dnes prochází lidstvo. Spojme se v zájmu osvobození našich bratři, kteří jsou dosud zotročeni v koloniích. Jsem šťasten, že i já mohu spolu s vámi pracovat ve prospěch osvobození člověka. (1957) N. Kazantzakis & e 6 £■ I l J L K x 7ČU,K A í M /* N v - f O o /T n p e Za S1 T T y v x x de f>c O o ŕ T2,x V v Cffur ľlpwTO ná9ii|ja Ma9aívco EA-k^vucá Me Xeve MíXav. Eíuai a7touôaaTň.c. Kai ua9aívto eXlnvucá. O IiETpoc, EÍvaí ipíXoc, uou. Eívat aitó to Mjtpvo Kai ortouSá^Ei Kai auTÓc, EXXnviKá. KáOe Tipcoí o Ka6TTYtiTŕjc, (p8áv£i oto navE7HOTi'mio, XéEi «KaXr|uépa» Kai xo uá6r|ua apx^Ei. O Ka9r|7tiTrji; ôiôáaKei. Oi OTouôaaTEC, ypáipouv Kai Siapá^ouv. H AXeva SiaPái^i KctXá aXXá o KápeX ôiapá^ei óaxn^a- O Ka8r)yiTrň.c; Ôiop8cúvei tov KápsX. To páOrjpa teXeuávei apyá to pEormépi. O Ka6r|YT|Tŕjc, Xeei «XaípeTE» Kai oi arrouSaoTEc ; ávTpEC, tou; tiívoke; -119 singulár N. -'li 0 vaÚTT|; 0 uoutrni; A. TO vaůii] TO LiaOriTřj plurál N. 01 vaÚTE; OL ua9ľ|TÉ; A. -e; tou; vaÚTE; tou; uaOnré; Číslovky 1-10 (api6uijTiKá) a' tvaq, uía (ma), éva jeden, jedna, jedno r' éfy šest P' dvě siprá (ETtrá) sedm w TpElC,, TpElC,, Tp(a tři ni' OXTCÓ (oKTCÍ)) osm S' TÉciaepu;. TÉooepa čtyři 6' ewÉa (Ewtá) devět e' 7TEVTE pět i' ôéica deset K dvojím tvarům číslovek 7, 8 a 9 viz výklad v části o fonetice na straně 16. Číslovky 1, 3, 4 jsou sklonné. Na rozdíl od češtiny stojí podstatné jméno v příslušném pádu podle větné syntaxe, tedy v 1. pádu, jde-li o podmět, ve 4. pádu. jde-li o předmět, atd. riÉVTE (pomiiéi; ypátpow. Pět studentů píše. BXetků rovq nt\'ie (po\u\Ttq. Vidím těch pět studentů, V některých případech se v řečtině setkáváme s označováním čísel malými písmeny řecké abecedy s čárkou vpravo nahoře (jednotky, desítky, stovky) nebo vlevo dole (tisíce). Mohou tak být číslovány kapitoly, stránky předmluv apod. Zvláštní staré znaky se používají pro 6 {q-' - stigma), 90 (9 - koppa) a 900 {v> - sampi). Osobní zájmena (7rpoct07UK£i; avrtovuptec;) Eyio eueíc, my EOÚ ty EOEÍC, vy cruTÓc,, nuTií, aulo on, ona, ono (to) auxoí, cxvjtec,, autá oni, ony, ona Na rozdíl od němčiny, angličtiny, francouzštiny nestojí osobní zájmeno povinně ti slovesa, pokud na ně není kladen důraz: Tpácpco. Píšu. rpáipEtc,. Píšeš, ale Eyů ypáipco, aXká eaú ôiapái^Eiq. Já píšu, ale ty čteš. Příklad: Tt EÍvat oiutóc,; (U0 TiEÍvataunj; Ti EÍvai auió; Autóc, Eívai ávTpac,, SáoKaXoc,, ua6m-ň,<;. AuTřj eívcu yuvaúca, icupía, ua8ř|Tpia. Auto eívai Terpáôio, ßißXfo, uoA.ußi. TlptÓTO ll.MlTlfli; Základní tázací zájmena (epcoTiipcmKéc; o:vtíovvuíe<;) a příslovce (e^ippiípara) noto;; noia; rioio; Kdo? Který? Jaký? Ti; Co? Ano nou; Odkud? rioio; eívm; Eívctt o riéxpoc,. Kdo je to? Je to Petr. ľloia cívai; Eívai rj EXevt|. Kdo je to? Je to Helena. Ano Tioú Eíoai; Eíucu cotó to MapÓKO. Odkud jsi? Jsem z Maroka. tov KavaSó. Kanady. to BéXyto. Belgie. AaKríaeic. [TT] Na atífinX)\pibm:xu xa Ksvá jxe to gcúotó xvtxo rov př\paxo<; sívai: flapáôeiypa: Eycb eíftat (poix>ixt)q. Autóc,..................KaGtryrrnfic,. Eoeíc,..................cutó tov KavaSá. Eu.eíc,..................Toéxot. H Awa Kai n, Mapía 5ev..................oto otiíti. Auto..................to navETtiaTrjuio. Ecrú 5ev..................mcóun. uaQnTrjc,. H A^Eva..................uaeňrpta. Autoí..................Ka9n,yr|Téc,. Na aup-nk>]pd>aexc xa KSvápE n/v KaxáAAijM} avxcúvvpía: ľlapáÔEiypa: Auróg eívai (poixrjxriQ. ..................EÍvai o náwriq. ..................EÍvat i] Toávia. ..................eíote Ka8n,yr|Tr|q. ..................gigou SáaKaXoc,. ..................EÍvai (píXoi, ..................sívat r\ Mapia Kai r\ Tiáwa. ..................Sev eíote cotó to BEpoXívo; ..................EiuaoTE (poľrnréc,. [371 Na ftáXsxE to acoaxú apBpo o, i), xo - Évaq, pía, éva: napáÓEiypa: cnxixi - xo cnxixi - éva cnxixi oxoXeío Zfiroq K0t9riyr|Trj(; uoXúpí u.a.0ňrpia ávQpwnoc, Toávra yuvatica oTpaTiwTn.*; nouSí 26 27 ^1 1 ripu)TO náGtiua_ í | 4.1/ Na (jufnOjjpcbaere za icevá pcpia anó rig napaxáiui Xk&ic: ti, kov, nůc, anó nov, y J noioc, -a, -o. ľlupáÔF.iyua: /Jwg oc kěve: ..................eívou cojtóc,; Eívai o náwr|c,. ..................eíaai; Eílicu ara riav£7naTrJLuo. ..................eíote; Eíuai aľtó to 'OXouoouk;. ..................sívat auro; Eívai éva pipeto. ..................as A.éve; Me Xéve Awa. ..................Eívai auTřj r\ tcupía: Eívm n, icupía ©elieXt). 5. s. I Na (TDfinknpwGETE xa tcevá pv vjv Kaxá?j.n?j} nrcóat] tov ovmacmKoú: ÍJapádetypa: Aoxóq eívat nivOKaq. BXtnco rov nívaxa. O o-noudcumjc, EÍvai oto flavETtioTiipio. BXémú................... O Ka0r|yT|TT|c ôiôácncEi £?AnviKá. Akoúcú................... Autoí Eivai E,évoi. Aev ^épco................... Autoí eívai OTpaTicÓTEC,. BXÉTtti)................... O Ôá(iKaJ,oi; §ev EÍvai aio ajr.ol.Eto. riEpiuÉvco................... AoTÓq eřvai ávxpaq. BIíkio................... Autóc, Etvai yuzrpóc,. HÉpco................... Autoí eivai cíveuoi. Akoúm................... 6. Přeložte: Jsem student. Jsem učitel. Jsem profesor. Ty jsi úředník. On je voják. My jsme žáci. Vy jste studenti. Oni nejsou žáci. On není voják, je úředník. My jsme Češi, on je Angličan. Kdo je učitel? Kdo je žák? Odkud je Petr? A odkud je Nikos? Učitel je Řek. Profesoři nejsou Češi, jsou Řekové. Odkud jsou profesoři? Jsou Američané a Angličané. Jsi cizinec? My nejsme cizinci. Petr a Nikos jsou přátelé. Kdo je on? Kdo jsi ty? Je Řek? Ne, je Angličan. Časujte v řečtině: Jsem student, jsem zamčstnanec, jsem cizinec. Nejsem cizinec, nejsem zaměstnanec, nejsem žák, jsem student. Já jsem student, ty jsi žák. Přeložte: Jeden voják, dva vojáci, tři cizinci, čtyři učitelé, pčt žáků, šest studentů, sedm Američanů, osm Čechů a devět Angličanů, deset zaměstnanců. Čtyři žáci jsou Češi, pět žáků jsou Řekové. Pět studentů je zde, šest studentů tu není. Co je to? To je tabule. To je nějaká tabule. Kdo je to? Je to Jiří. Kdo je to? Je to Petr? Ne, to není Petr, je to Ondřej. Je to učitel. Je to nějaký učitel. Je tu nějaký žák. Odkud je? Je z Kanady. Tam je nějaký voják. Petr je voják. 9j Tvořte věty pomoci slovní zásoby uvedené za cvičeními. ripoÚTO U(/(hi|ii; Ae^iAóyio 'Ayykoq, o Angličan aôe}.;. -o neomezený, neurčitý; jaz. dokonavý minulý čas, aorist anó od, z anó Trou odkud apyá pozdě ápGpo, to člen apiGunjiKÓ, to číslo ap/íčjCO začínám á(íKT}on, >i (cic) cvičení, cvik, uplatnění áoy.iina špatně, ošklivě, neslušně auxóc, -//. -ó on, ona, ono auToí, -éc, -á oni, ony, ona mpvjvco, -ofiai pouštím, nechávám pói^ci) umístím, dávám Béí.yio, to Belgie Bepo/ivo, to Berlín Pip>.ío, to kniha piinto, -opat vidím yEia aov buď zdráv, nazdar, ahoj yici pro, kvůli yicm proč, protože, proto yiuxpóc,, o, /; lékař Ypáípío, -opat píši yuvaÍKa, tj žena ÔátTKaXoí;, o učitel ÔÉKa deset ÔE(v)ne, nikoliv ôiapú^tú, -opat čtu, studuji Ôiáloyoc,, o rozhovor, dialog ôiäáoKd), -opat učím, učím se ôiopGibvco, -opat opravuji, napravuji, koriguji ôúo, ono dva, dvě Eytí) já eí(iai jsem ÉK(ppaor|<'/ (Eli) vyjádření, výraz E/./.úou. // Řecko EM.n,vac,, o Řek EXJ.T)viKá řecky EU-nviKi') AimoKpuTÍu, >j Helénska republika ejieíc, my é\aq,picx (pia), é\>a jeden, jedna, jedno Evvéa (Ewiá) devět i: i i šest EJTÍarn; také ejttů (E(prá) sedm EpcoTUpuriKÓc, -tj, -ó tázací eceíc, vy eoú ty EuxcipiOTiú, -lepat děkuji Éx.i||ii':|)u dobrý den KOftnvfřxta dobrou noc wa>.iio7tčpa dobrý večer Kavctôác,, o Kanada KUTakl.rjl.oc,, -n, -o vhodný 28 29 ripcÓTO ná8iUia ripróTO iiáOr|na kevó, zo prázdne místo, prázdnota Kupía, i] pani Kvpioq, o pán kt(y)tí>, -(y)ojAai říkám Xétj], r\ (eig) slovo Xe^ií-óyio, to slovní zásoba íayo trochu, málo paBaívto, -opai učím se, dovídám se uáOnua, to cvičení; vyučování pa0r|TÍic, o žák LidGŕJTpia, tj žákyně MapÓKO, zo Maroko \iz s (někým, něčím) UEOT|u.épi, to poledne poí-újii, to tužka uou můj; mně vaiano vaÚTnq, o námorník véoc,, -a, -o mladý, nový £évo£, o cizinec tépw vím, znám 0, r\, zo sg. určitého členu 01, 01, m pl. určitého členu oktcó (oxt<5) osm óucoq ale, přece óvopa, to jméno ovouatiTiKťi, r\ jas. nominativ opiOTiKÓc,, -ŕ], -ó vymezený, určitý outnaoTiKÓ, to podstatné jméno óyi ne 7raioí, to dítě ľlavEniaTi'ipio, zo univerzita napáÔEiypa, to vzor irapaKáxaj níže, dále rcaTÉpac,, o otec jtévte pět TtEpipÉva) čekám TTÍvaKtxc,, o tabule; obraz ttoioc,, -a, -o kdo?, který, jaký TtoXvq, ttoáXí], koIú mnohý, mnoho Ttóooc,, -r}, -o kolik noů kde, kam 7iou že, protože; který rípotHOTUKÓc,, -fjj -ó osobní Trptoí, to ráno jttííxjii, ri (eic) pád jkóc, jak jTcoq že pijpa, to sloveso; řeč, věta, výrok aac, yás; váš ce v, na, do, za cte tebe ojtíti, to byt; dům ojrovôá;a> studuji O7roi)ôa (oaý. Avtío. Jak se jmenuješ (jmenujete)? Jmenuji se Alena. Jak se jmenuješ? Mé jméno je Petr. Jak se ti (vám) daří? Dobře, děkuji. Dobrý den. Dobrý večer. Dobrou noc. Na shledanou. Nazdar, Sbohem. 31 ©' AeÚTepo |jáOr|Ma To 0/0X.EÍ0 Kai r\ Táty\ E8có eívai to c^oí-sío Hac,. Na Kat r\ záfy] nac.. H Táíh] pac, éxei pía nápra Kai §óo JtapáOupa. Yíiápxouv Emoric, évac, nivami;, uía Pip?aoOřjKn, Évac, xápTT]q, éva poA.01, cvkóvec, 8éica Bpavia Kai eíkooi uaerjTéc.. O 5áoKaX.o<; avoíysi to pipXío tou rai ypátpsi ufi tt|V Kiu.uAía. Ot uaOnTÉc. npoaéx°uv to 6áoKaX.o. Ppácpouv uc to uoMPi touc fj to aroXó tou;. O SáoKaXoc, Seíxvsi to xáptT|. Oi U-a9nxé; pXátow Ttot) sívat r| E?Aá5a Kat n Tcjsxía. Se Xíyo kXeívouv tcl [3ipWa tou; Kat xa xexpáSiá tou; Kat (íEÚyouv imó Tip/ tó^t) yiaxí xo 8ióAstuua ap^í^et. AiáXoyoq A- Iloú EÍvai to oyoA.F.io aou; B- Na, e5ůi EÍvai. A- Exsi; SáoKOAO tj SaoxáAa; B- 'E^co uía 8acrKá?.a kui éva SáoKaXo. A- Ti kóvei; ekeí; B- Tpá(pu; Kat (p>í^.s^. A - nrr/aívEi; kúQe fiépa axo gxo^eío; B- Evruxcbg óxt, 5úo uépE; 8ev éxouue U-áGnua. Tpa[j|jaTiKn Podstatné jméno (ovoiootikó) Feminina (Gr|X.vjKá)n zakončená v nom. sg. na -a, -tj -a singulár N. -a i] KapStá n xáPa fl oáXaoca A. -a xqv mpčná xn /rápa tt] OáXacjoa plurál N. -cc 01 KapSiÉ; ot xépec 01 eóAacaec A. -cc tl; Kapoié; tl; X^pc; ttc OáA.aooE; fl___ singulár N. -r| rj \jruxfj t| víkt| A. -T( tuv M/^XH Ttl VÍKT1 plurál N. -ec 01 ^roxÉ^ 01 víke; A. -e; ti; H^XÉ? Ttc vítcs; Neulra (ouSÉTEpa), zakončená v nom. sg. na -o, -1 (stejnoslabičná) a -|ia (nestejnoslabičná) -o singulár N. -o xo fjouvó to pipHo xo cAoyo A. -o xo pouvó to PipXío xo óAoyo plurál N, -a xa poová ra PipHa xa áXoya A. -a xa pouvá xa pipeta xa áXoya singulár N. -1 xo rcaiSí to Tpnyov>5i A. -1 to Jtai8í to TpayoúSt plurál N. -m xa TtaiSiá Ta rpayoóSia A. -1a xa naiSiá xa rpayoúSia -u.a singulár N. -p,a xo ypau.ua xo áyaXua A, -na xo ypáupa to áyaXua plurál___ N. -u.axa xct ypáuuaxa xa ayáX.paTa A. -\iara ra ypáuuaxa xa ayó&uaTa A EÍJT E p o (iá6T](ia AEÚTEpO páOijpa |§- Slabé tvary osobních zájmen (7ipoaG>7tiKé<5 avTtovvuísq aôúvctTOi túttoi) - 2. pád (eydb) pou (epEÍc,) pac, (ectó) O Ol) (ecteíc.) aac, (amóc,) TOU (kutoí) touc. (auTřj) (outéc;) touc, (auto) TOU (autá) touc, 2. pád slabého tvaru osobního zájmena má hlavné význam přivlastňovací a používá se v řečtině mnohem častěji než v češtině. O případech, kdy tento tvar nahrazuje dativ, viz strany 130-131. H pnrépa pou eívou OTrín. O TrciTépa; pou eivai oto ypaípsío. O Pt Se...................(ypáqxi)) O ôáaKaloc..................tt)v nópTa. (avoíyco) J2ľ] ypwexe xo acoaxó xvno rov ovmaoxiKov: O Mftav (pwvái^i..................tou. (t) priTÉpa) Suxvá oTÉXvoupe..................Kai...................(to 5épa, to ypápua) noů sívat..................; (to poXúpí) O KaGiiyiiTřjq koitó^ei...................(o (pOťcTyrí|<;) AeíxvoupE...................(o xápTn.?) H Tá^n, éxEi.................. , ............. Gpavío) Eyú yprájxu...................(to pá0n,pa) Tixoups 5úo...................(to Ttaiôí) H Awa ÔEÍxvEi...................(to oxoXeío) [57] Balete touc xóvovq otic Míeig: Ta T£Tpa5ia pac, Ta pipXia aac. Kai................... (o Ttívaicac,, to poX.ói, to 4 n, ôaaraXa touc, o ôacjKaXoc, pov> to axo^Eio tou il aSsAipn. Tn.<; TO KOUTt TOUC, n. q>iA.r| cou Ta 7tai5ia xr\q Ta ypappaTa pou la (wjÁnXnpcbaBTR ra kevú: to a%ok...o, Ta poX....pia, r) EX...áôa, 7tr[y...voupE, 11 ...KÓva, k?....vcu, av...y£ic„ to rcapá0...po, K...Tá^ouv, to ajr...Ti, n, K...pía, o GTpaTi...Tii^ pa6...v(fl, eo\..c,, to navE7imT...pio, teXei...voupe, 8...XV0UPE, E7t...crr|^, o KÚp...oc„ y...a aou Na jiáJ.sxe árov nXtjduvxiKÓ xiq npoxáaci<;: O bácKákoq KávEi pá0ima. H paôňrpia pa0aív£i EM.nviKá. O Ar]viKá; Oi (píloi pá; Siapá^ouv ácxtipa. Ta naiôiá touc, ypátpouv. |7. [ Časujte slovesa Kávco, ófco, ypá v přítomném čase. [Šľ] Časujte: ypáqjco Kai 6e Siapáč/t> ôe ôiôáaKcu, paGaívco ^épco, Se (pcová^co 9. j Přeložte: a) Co děláš? Jak se máš? Jak se máte vy? Učím řečtinu. Učím se řečtinu. Posilám dopis. Volám žáky. Učitel volá žáky. Vidím učitelku. Knihovna je zde. Zde je třída, učitelka je tam. Čtu knihy. Posílá knihy a dopisy. Otec a matka vidí děti. Chlapci píší úkoly, znají písně. Má dvě děti. Ona má čtyři děti. Zná pět písni. b) Můj otec je lékař, matka je učitelka. Kde jsou moje knihy? Kde jsou jeho knihy? Kde jsou jejich knihy? Jsou to její dopisy. Posílám jejich dopisy. Volá její děti. Vidíte jejich přátele? Čteš svou knihu. Volají své děti. Zná jeho dcery. Volá svou dceru. Mám jen své knihy. Vidím jeho krabice. Znám jejich přátele. Vidím své přítelkyně. c) Jak se máš? Já se učím, píši úkoly a Čtu knihy. Mám knihovnu. Mám přátele a přítelkyně, píši dopisy. Otec je lékař, píše recepty. Matka je učitelka, učí češtinu. Žáci se učí, malují a Čtou knihy, píší cvičeni. Volají své přátele. Jsou to jejích spolužáci. Znají jejich otce i matky. Nevědí, co dělají. 10.| Tvořte věty ze slovní zásoby I, a 2. cvičení. I I Naše univerzita Brno má univerzitu. Jmenuje se Masarykova univerzita. Univerzita má i filozofickou fakultu. Novořečtinu studuje deset studentů. Jsou (to) Češi i Řekové, dívky i chlapci. Posluchárna má jedny dveře, dvě okna, čtyři stěny, podlahu, strop, dvě lampy, jednu tabuli a osni lavic. Studenti mají sešity, pera a tužky, profesor má křídu. Profesor vyučuje, studenti se učí a Čtou. Ae^iAóyio áyaXua, to socha aÔ£X»pií,nsestra äkoyo, to kůň avoíy<», -opiát otevírám ácx'lMa ošklivě, neslušně pépaia jistě, ovšem pipXio6ŕpír|, n knihovna pouvó, to hora yvcopt^o), -ofiai znám, vím; seznamuji se, poznávám ypáupa, to dopis ypa; přítelkyně ] krajina, země yuxfj,duše AeÚTcpo páGiipa IôioTKTUoí - Eiappáoeiq svrruxcbc x Suotoxwc ôuoruxá; 5ev ex© ?.E7tiá pépaia vai páXiara oíyoupa Eípai PéPccioc.. Eíuai pépaioq yta to cpíXo pou. Eivai pépaio óti óXa Ta ľtpáypaTa aKpipatvouv. £5á x EKEÍ oe í.íyo - yprjyopa rjE ?.íyo x apyá naštěstí x bohužel naštěstí se mi daří dobře bohužel nemám peníze jistě ano ovšem určitě Jsem si tím jist. Jsem si jist svým přítelem Je jisté, že všechno zdražuje. zde x tam za chvíli —rychle za chvíli * pozdě, pomalu TpÍTO [iá8r|Ma Stt|v nókq. Kívtioti oxotx; ôpófiotx;. X&sc, '1 Mapía ijtov ott| Ei oto ojiíti tt|c,. Eívai Koupaapévr] a;ró to Oópupo tcov auTOKtviÍTMv, tt)v KÍvr|ar| Ttov ôpópcov, ra Kauoaépia, touc. Ka7tvoú<; tcův EpyooTaoícov. AiáXoyoq A - KúpiE, prjutoc, repete 7r6c jrriyaívouv aro poucEÍo; B - riaípvETE to ^saxpopEÍo, to rpap řj to tpóXei. 'OXa kóvouv aTÚori aKptpcóc pnpOOTŮ OTO pouoEÍo. A — nócm, cúpa sívat n, SiaSpopřj; B - MÓVO 7t£VT£ XE7ITÓ. IlpÉrtEl VO ÉXETE KÓpTO lj ElOlTrjpiO. A - Kpípa, 5ev exco to 7topTO(pó?a pou. Eívai paKptá p£ ra jtóSia; B - 'Oxi, Kat EÍvai eúkoí.0. ľlr|yaív£TE ícia tíat psrá Tr| ôiaoraúpíúcrri otpíPete 5e^tá. Se éva TÉtapto eíote ekeí. A - EuxapiGTtó yta tic 7t^.r|po(popÍEC,. B - naparaAxí). rpa|j|jaTiKn ■* Minulý čas slovesa eíucn *býť singulár plurál Zápor: singulár plurál 1. osoba íjpouv(a) tiparjTav ôev ťipouv(a) 5ev rjpaoTav 2. osoba r|aouv(a) ijauarav 5ev ijoouv(a) ô ev íjoaoTav 3. osoba řJTav nrav(E) 5 Ev ŕpav 5 ev r|Tav(£) 39 TpíTO (láOnua /Minulý Čas slovesa ex© ímiť singulár _EÍarál Zápor: singulár plurál 1. osoba eíXOueX Sev eĺxci 5ev eíxane 2. osoba dX£c, 5ev eíxec. ôev EÍxaiE 3. osoba eíxccv(e) y 5ev EÍxe ôev EÍxav{e) Podstatné jméno (ouciarmiíó): Maskulina stcjnosiabičná na -o;, -ac,, -n.c, (genitiv a vokativ) -o? singulár N. •o? 0 yiaxpó; 0 Spóuoc, 0 ŕkkíKcAoc; G. -ov TOU yictipou TOU Spóuou TOU SaaKá^ou V. -e yiaipé ôpópe plurál N. -01 01 yiaipoí 01 Spóuoi 01 G. -tov TCUV yiarpräv TCUV SpÓ/lEÚV TO)V ÔaaKáXrav V. -01 yiarpoi 5pópoi 5áaicaA.oi 1) Protože maskulina na -oc, navazují převážně na analogickou deklinaci staré řečtiny, platí pro tuto deklinaci z hlediska prízvuku pravidlo, podle něhož se u pro-paroxyton (tj. u slov, která mají prízvuk na třetí slabice od konce) posouvá prízvuk na předposlední slabiku, je-li poslední slabika z hlediska historického dlouhá (n., ou, ra). Toto pravidlo neplatí pro slova, která nepatři ke staré slovní zásobě: o av6ÓKnjroc„ tou crvOóicrjjrou, tcdv av6ÓKr|ir(i>v. 2) Některá paroxytona (slova s přízvukem na predposlední slabice) vlastní jména tvoři vokativ sg. na -o: Tiůpyo, ľlÉTpo, Níko, AXsko. Z obecných podstatných jmen se takto tvoří vokativ od substantiva yépoc, - yépo. 3) Vokativ nemá nikdy člen. 4) Některá feminina zakončená na -o; si zachovala ze staré řečtiny ženský rod, např.: n oSôq a složeniny n, uÉGoÔoc., n. 7iEpío5o<;. Skloňují se stejně jako podstatná jména mužského rodu této deklinace. Jejich adjektivní přívlastek je v ženském rodě: n rapaía oôóc,. 40 TpÍTO iiúflufia singulár N. -a; 0 jtaTÉpac 0 ávTpac, 0 Tauíaq 0 jiívaKac, G. -a TOU naxépa TOU ávTpa TOU rauia TOU jtivaKa V. -a Trarépa ÚVTpíí lapia jrivaKa plurál N. 01 7ra.Tép£<; Ol ávxpsc, Ol Tapiet; ot jiívaKEc, G. -tu v TCOV naiéprav Trav avTptbv TÍOV Tapitóv trav TtiváKrav V. -e; TiarépE^ ávTpec, rapuje, ITÍVUKEC Novorecká maskulina na -ac, se utvořila na základě různých starořeckých deklinací. Patří sem jednak mužské a-kmeny typu Tauíac,, u nichž se v genitivu plurálu prízvuk posouvá na poslední slabiku, podobně jako je tomu u ženských a-kmenů (viz níže). Jedná se o slabiku vzniklou původně stažením z -árav. Tato substantiva tedy zachovávají přízvuk podle staré řečtiny. Proparoxytona typu 7ÚvaKac, navazuji na starořeckou 3. deklinaci (souhláskové kmeny). V genitivu plurálu posouvají přízvuk na 2. slabiku od konce s ohledem na délku (z historického hlediska) poslední slabiky. Dvouslabičná substantiva na -aq typu ávrpac,, P-ňvac, zachovávají v genitivu plurálu přízvuk na poslední slabice, jak tomu bylo ve staré řečtině. singulár N. -li 0 vaÚTuc, 0 ua6rynic. G. TOU vaútr) TOU ua0r)TTÍ V. -n vaÚTn ua9n,TT| plurál N. 01 VaÚTEC, 01 ua0nrÉc, G. -.iia G. -jiaToc, TOU ypáu-fiaToi; TOU ayáX.uaxoc, V. -u.a ypápua áya>.ua plurál N. -para ra ypáuuaxa Ta ayá^Liara G. -UÓTtÚV TCOV ypauu-áTov Torv aya?.u.áTCOV V. -para ypáuuaxa ayáluaxa TpÍTo iiáBnua V genitivu plurálu se přízvuk posouvá na druhou slabiku od konce vzhledem k tomu, že poslední slabika je z historického hlediska dlouhá. v Řecké názvy pádů nominativ genitiv dativ akuzativ vokativ OVOUaOTlKTJ yEVlKfj SOTIKTJ amanKij KXr|TtKlí Vazba oto(v), otij(v), oto, orotic;, axiq, axa V novořečtině se starořecké syntetické skloňování pomocí pádových koncovek, jak je známe z českého jazyka, změnilo převážně na sklonění analytické pomocí předložek (obdobně jako v angličtině, francouzštině aj.). Jen u některých vzorů se zachovaly pádové koncovky genitivu: yiaxpoú, Pouvoú, v|/i>xiíc., ôouXeiác,, ypáuuaToc., íiaifiioú atd. Téměř zcela v novořečtině (až na některé ustálené výrazy převzaté ze staré slovní zásoby) vymizel dativ. Dativ se nahrazuje v novořečtině předložkovou vazbou oe + člen to(v), tn(v), to, touc,, tic,, ra, která se stahuje do podoby: oxo(v), ott](v), oto, otou q, vuq, oxa. Tato vazba nahrazuje: a) dativ: Dávám knihu otci. Aívro to pip?do otov 7iaTÉpa. Jdu k matce, n.T]yaív<ů ott| unxÉpa pou. b) lokál (poloha - kde?): Kníhaje na stole. To pipWo eívai oto Tpa7ré^i. Jsem ve Škole. Eíuai oto oxoXeío. c) předložkovou vazbu označující směr (kam?): Dávám knihu do knihovny. Aívco xo ptpXío arri PipX.io0iÍKr|. Jdu do školy. Ilriyaívco oto oxoaeío. - Jdu do kina. nnyaívco otov Kivr|U.aToypá.r|pú'M£Te ta kevú ue to pqpara EÍuaucai t^a otov TrapaxaTiKÓ: XQsq..................oxnv IJpáya. 0 aôe?.(póq nou..................rr| yiopxřj tou. ..................rcoXkoi oTtouoaaxéc, ua^í tou; H KaOriyijrpta Sev..................okóui] oxr|v xá^n. (Jjétoc to KaXoKaípt 01 (pL\oi nou Kai eyú..................oxnv EH.á5a yia ôiaKOTtéi;. Aev..................Iektú yta to Eiaixrjpio tou rpévou. JToú Etvat to jraiôí;..................e5ů 7tptv anó Xíyo. Eu-ĽÍc..................y&zq to Ppáôu oto otiíti yiarí..................no)J.r\ SouXeiá. Eoeíc...................(povcr|Téc, tou navEmo-Timíou ©ecjocAovíktic.; H AQŕxva akXoTe..................jaiKprj nókr\. Na ouu.jt},r| p di ctěte xa kevó j.ie to ocúotó tútio tcov ooaiaaxiKrbv nou Eívai ott|v 7tapÉv8ear|: - LAP^h/Q Ae ipiová^ouu-E rr|v ůpa...................(r) 5iSaaKa?áa) rioia Eívai ra óvóuata...................(o (píXoq) rioia Eívai rj xiuíj ..................Ilpáya - A9ť|va iyé.................. ; (to Eiomjpio, to TpÉvo) Ti wpaía Taávra! Eívai..................oou; (n (píXr|) ..................,n appiúcma éxco; (o yiarpóc.) H AKpóJioX.r| EÍvai oe...................(n AOriva) 01 uovTépvoi .................. cpopoúv uovtépva ................... (o ávrpac., xo Tia- VTE^ÓVl) Y7iápxpuv rcoAAoí..................ae...................(o ávOpwjio;, o 5póuoc.) £fr .................. pXércío .................. , .................. , .................. ................... Kai ................... (t) Jt^axEÍa, to uaya^i, xo 9éaxpo, o Kiviipaxoypáípoq, to ^evo- ooxeío, n xpájtE^a) .................., 7róxE i']aouva oe..................; (o flaúXoc., n, EU.á5a) 44 45 TpÍTO míOi](ia |3. | Na aopTxXrjpácTEXE ra kevú pe to acocrzó xúno tcov Xě&cov kov eívai crxnv na-pévQeoij; ..................KataXapaívei EXXnvucá; ((poiTryrpia, r\ ipoiTňrpta, xx\ (poiTryrpia) Ta Tcxpáôia..................Eívai icaGapá. (o paGnrrjc,, uaBnrií, tou paGnrn,) TO XEOJipopEÍO TTEpipÉVEl CTE ................... (ľ) OTáaľ|, Tr|Cj OTáOT|<;, TTj OTáOT]) íiapaicaXcb, éva Ttonípí...................(vspó, tou vEpoú, to vEpó) .................. Gaupá^ouv to pvripEÍa. (tcov Toupiarójv, 01 ToupíarEC,, touc, tou- píOTEC,). KávoupE 7tEpinaTO anrv napoXía ................... (tt) 0£aaaXovíicr|, orr| ©sooa- Xoviícr), xr\q 0£O"aaXovíicr)<;) AyopáíJoupE..................yia to Géarpo. (to EKrrnjpio, eioiTTJpio, tou eioiTrjpíou) H ÉÔpa .................. Trií ArjuoKpcmac; Eívai ornv npáya. (tov IlpÓEÔpo, tou ripOEOpoU, MpÓEÔpE) O KaOriyriTTÍs paq Eívai .................. tou Mrcpvo. (tov kótoiko, KaroÍKOuc,, KáTOlKOq) Ilota sívai auTřj..................; (r\ icupía, icupía, tt|v icupía) Na cwpTxXtjpáaexE ra kevú pe xic Xé&ic axo(v), oxrj(v), trto, axovg, axiq, axa: MaGaívw EXXnyucá..................navETriariÍpio. Mévoj Kovrá..................aráoT). ..................ôpóuouc, UTiápxEt KívT)crr( Kat Gópu(3oq. Tt npóypappa éxei ařjpEpa..................rr|X£ópaoT|; .................. jtívaKa ypá, -opat vybírám, volím ÔiaaTaúpwoti, // (eiq) křižovatka äiáípopoq, -t], -o různý, rozličný ôiôaoKaXía, // vyučování ôívcj, -ojiai dávám ôijtXóc,, -if, -o dvojí, dvojitý ôodXeió, 7 práce ôpópoc,, o ulice, cesta, silnice; chůze, běh SúokoXoc,, -t], -o nesnadný, těžký éäpa, // sídelní město; katedra; funkce eiai-rťjpio, ro jízdenka, lístek, vstupenka £X£yKTT|q, o revizor etoríôa, // naděje (EJnávco nahoře; na ETrap/ía, // venkov; okres, prefektúra; provincie £7tipáTq<;, o cestující, pasažér E7ríoK£\|/r|, // (eig) návštěva EnioTpéípci), -o/jal vracím se Ejroxri, t] období; epocha tpyooTáaio, to továrna eúkoXoc,, -//, -o snadný, lehký C,éarr\, // horko, teplo ŕ\kioq, o slunce flav/pá^o) obdivuji OÉaTpo, to divadlo 0£crca/.ovÍKTi, // Thesaloniki, Soluň 9óp«Po<;, o hluk ícia rovně íckioc,, o stín KaBapóc,, -ó čistý Ká0iap.a, to sedadlo KaXoKaípí, ro léto Kavóvac,, o pravidlo, zásada; pravítko KaTrvóc,, o kouř KÓpru, // pohlednice, dopisnice, karta KÓTOiKOC,, o obyvatel kótoj dole KaucuÉpia, ra výfukové plyny; smog KÉvrpo, to střed; středisko; centrum (města) Kivn.paTOyptt.aT£Ía, // náměstí 7r>-T|po(()opíu, // informace n/.oío, to loď nóSt, ro noha jióXt|, n (sig) město ;ropTO(pó>a, to peněženka 7TÓTE kdy noTfjpi, ro sklenice Ilpáya, // Praha TipÉJtEi je třeba jipiv před, dříve, předtím npóypappa, to program Trpócôpoc,, o, >j předseda; prezident páiprii^, o (pájiTT|q) krejčí ařjpEpa dnes 49 Tpíro páOripa Tpíro fiá9t| u cíôepo, to železo oiÔTipóÔpouoi;, o železnice orácn,, r\ (sic) stanice, zastávka orpípcu otáčím (se), obracím (se), zahýbám; kroutím, omotávám mJwecpo, to mrak, oblak oúvTaypot, to ústava ocĚtpa, to tělo irapíac,, o, n pokladník Ta^iOenGt cestuji taxvrx\ra, r\ rychlost TÉxapTO, to čtvrtina, čtvrthodina TÉj(vr|, n utněrd; řemeslo TriXeópacTi, n (sic) televize tiut|, cena; pocta, čest, úcta TOupíoTa;, o turista Tpap, to tramvaj t pán e £ a, t) banka xpévo, to vlak Tpéjrw běžím TpóXeíi, to trolejbus Tpoxovópoí;, o dopravní strážník imóyeioc, (Ti5i|pó5popo;, o podzemní dráha; metro , xpóxo. Indikativ prézentu aktiva_ aKoúw nato Tpto(y)co Xeq aKoúq naq TpWC, Xeei OKOÚEl 7lá£l xpéei Xép£ aKoúpE jrápE TplÓpE Xete aKOÚTE 7IÚTE TpÚTE Xe(v)e aKoúv(E) Tráv(e) Tpáv(fi) U těchto sloves se v některých osobách stahuje kmenová samohláska se samohláskou koncovky: XÉ(y}£i<; - Xec,, Xé(yo)p£ - Xéps, okoúek; - aKoúq. Vedle stažených tvarů slovesa nám existuje i plný tvar Ttr|yaívo). Základní číslovky 11-100 (anókvca apiBunriKá) 11 EVTEKa k' 20 EÍKOOl c Kai va Siaßaaexs xovq aptOpovq: II, 12, 15, 19,23,28,33,27,42,44,48,51,57,65,69,72,75,77,80,83,91,99, 100. XI Na káívexe xa píjpaxa nnyaívcu nai nám. Xéya> Kai X^ca. xpwyca Kat xpcoco. Na avpnÁnpúaEXE xa KEvá ps xa: nóaoi, nóar.c, nóaa - noXkoi, xoAÄég, no)J.á: ..................£apij pou čxei éva yio. Auxóc, EÍvat..................pou. O 7iax£pac, pou exei évav aosXcpo. Auxóc, sívat..................pou. O Oeíoc, pou é^Ei pía KÓpn. Auxrj EÍvat..................pou. 5; Na avpnkrjpůaExa xa kevó ps xo acoaxó xuno xmv ovaiaaxiKcbv nov eívai axnv napÉvÔEan: O BáaKaXoq ypáipEi arav Trívara ps...................(r| KiptúXáa) rinvaívu) OTO ypaipsío pou p£...................(to rtóÔt) Byaívco jrEpÍTiaxo ps .................. pou Kai .................. pou. (oi ^áÔE>..úP0 Tpcbcü oxrjv xapépva p£..................pou Kat..................pou. (ot tp0\oi, ot ipft.EC,) MévoupE oxo SiapÉpiapa ps .................. pou Kat.................. pou. (o 7T£9Epóc,, r| 7tE0Epá) To ßpa8u SiaaKEÔáč^ouv pE..................xouq. (xo rcaiSí) 55 TÉTopro páBtjpu tou. (o (pomiTT)<;, r| núEi crrr|v TpárcE^a ps..................tou. (t| piyrépa) rinyaívco EKSpopň, pe...................(t) AXeva) Me..................to TaqíSi sívai ypŕjyopo. (to aep07tX.ávo) O KaGr)yr|Trji; KoupEVTiái^Ei pE .................. Kai ............ (poiTÚrpia) O okú^oí; EÍvai ipíXoc, pE................... (to nat5í) Na erofnd.t]p(bacTC xa KSvá pe xovg apiOpoúg kcu tcc ovoiacnixá kov ťivai cra/v KapévdEOtj: Sttiv tó^t) ujrápxouv..................Kai...................(20, o paGnjiíc,, 20, r\ paGňrpia) £to X.EcotpopEÍo Eivai.....................................Kai...................(100, o Ejuparnc,, 60, o ávrpac,, 40, rj yuvaÍKa) To Eiorrrjpu) kootííJei...................(75, r| kodóvii) Me .................................... ayopcí^oupE ................... (40, r\ Kopóva, 10, to T£Tpá5l0) [Ťľ] Na pexaippáaExe anó xa eJltjviKá crxa xocxiKá: Me X.ÉVE KaTEpíva. Eípai 7iavTpEpÉvr| Kai pévco pE tov ávrpa pou Kai Ta Tpia jraicná pou, 5úo ayópia Kai éva KopÍTai, crro ôiapÉptcrpa ptač, noX.UKarotKÍaq. MÉvoupE otov TpÍTO ópocpo. EoTUxdbc,, éxoupe aoavaép. To SiapÉpicípá pac, éxei TÉooEpa ScopUTia, Koui^íva, pjrávio Kat TouaXéTa. 'Exei koi éva psyáAo pnaXKÓvt. To 7rptoí óXt| t) oiKoyévEiá pou Xeĺjtei ano to otiíti. Ta 7iai5iá sívai aro 070X.EÍ0 Kai EpEÍc, oi yovEÍ; ôouXeúoupe. To Ppáôu TpcúpE óXoi pat;í, Jiiiyaívoups jrEpíitaTO ue Ta 7tó6ia, aKoúps pouaiKf| r| pXÉTtoupE TnXEÓpaon. IloXXoí cpíXoi pac, GéXouv ttj ouvTpotpiá pac,. AiaoKEÔátjOupE auxvá pačj rouq. ÍŠH Přeložte: Posloucháš každý den rádio? Děti hodně jedí. Co říkáš, jdeme domů? Chodíš do Školy každý den? Dnes jím jen málo. Kam jdeš, Petře? Co říkáte, jdeme do divadla? Co jíte každý den ráno? Posloucháme hudbu. Na stole je dvacet knih. Dnes je ve třídě třináct dětí. Mám sto korun. Má sedmdesát osm korun. Třicet žáků dnes nemělo vyučování. Dvacet pět studentek má prázdniny. Bydlím tu třicet dva dnů. Měl třicet Šest sešitů. TtTapTO pú6t)pu í_ Ctěte: 21, 26, 32, 38, 45,47, 55, 56, 63, 71, 74, 88, 89, 90, 92, 100. Přeložte: Kolik hodin máš vyučování? Kolik času máš? Kolik studentů se učí řecky a kolik anglicky? Kolik knih jsi měl? Kolik učitelů učí ve vaší škole? Kolik sešitů kupuješ? Kolik studentek bylo dnes ve škole? Kolik řeckých studentů znáš? Kolik jazyků umíš? Mnoho žáků dnes není ve škole, protože jsou nemocní. Byl jsem na prázdninách s mnoha přáteli. V naší knihovně je mnoho knih. Byl jsem na horách mnoho dní. Mnoho mých přítelkyň se učí anglicky. Měl jsem čas mnoho hodin. Nevidím v parku mnoho dětí. S kým jdeš do divadla? Čím píšeš úkol, perem nebo tužkou? S kým jedeš na výlet? Čím píšeme na tabuli? Jdu do kina se svým bratrem. Jde s dětmi do parku. Jdu se svým mužem do práce. Jedete do Řecka vlakem nebo autobusem? Přeložte: Kde bydlíš? Bydlím v ulici Seferi 5. Slyším, že máte pěkný byt. Ano, nebydlíme v Činžovním domě, bydlíme ve vile v prvním patře, tak nemáme výtah. Kolik pokojů máte? Máme čtyři pokoje, kuchyň a příslušenství, tedy předsíň, koupelnu a WC. V bytě je jídelna, obývací pokoj a dvě ložnice. Kolik vás je? Je nás pět: otec, matka, bratr, sestra a já. Otec se vrací pozdě večer, matka večer vaří v kuchyni, já čtu, bratr a sestra se dívají na televizi nebo poslouchají rádio. Dědeček a babička bydlí blízko. Jejich dům má zahradu, strýcův byt má balkon. Se strýcem a tetou bydlí bratranec a sestřenice. V našem obývacím pokoji je koberec, stůl, šest židlí, knihovna, dvě křesla, pohovka, lampa a stolek s televizí. V ložnicích jsou postele a skřině. V obývacím pokoji posloucháme hudbu, v jídelně jíme, pozdě večer jdeme do ložnice. Tam ještě čtu. Kde bydliš ty? Já bydlím na koleji. Moje adresa je Univerzitní městečko, blok C. V pokoji jsou dvě lůžka, malá knihovna a dvě skříně. V knihovně nemám mnoho knih. Kolik studentů bydli na koleji? Na koleji bydlí mnoho studentů. Ae^iAóyio ayópi, xo chlapec a/j.áíw měním orvúj/i, xo synovec, neteř avu|/iá, ij neteř avii|/ió<;, o synovec (tnóXmoq, -ii -o úplný, absolutní anóX.DTa upiGpiiTiKá základní číslovky a7róaTU(Tr|, // (eiq) vzdálenost aoavoÉp, to výtah Pyaivco vycházím, vystupuji pEpáv-Ta, // veranda yap7rpó;, o ženich; zeť; švagr yiayiá, r) babička yiopTác^o (copTá^co), -Copai slavím, oslavuji Ypíipoq, o hádanka Yúpco kolem OÉvrpo, xo strom 8iaQÉT(o, diaxíBepai rozmisťuji, rozkládám; disponuji; přenechávám mapĚpiopu. ro byt; část SiaoKEÔá^to bavím se oouXxútt) pracuj i ôpa.xp.T|* // drachma (řecká měna) ôcopťmo, ro pokoj Ľáv (av) když, jestliže Eyyovrj, // vnučka Eyyóvi, ro vnouče Eyyovóq, o vnuk EKOTÓ StO EKÔpoprj, tj výlet EJrr/EÍpr[an, ij podnik, podnikáni épxopui jdu, přicházím EU/tj,;/ přání, prosba, modlitba ctpiipEpíôa, // noviny £co (-£tQ) žiji íioypaipiKÓc,, -//. -ó malířský ľjtovTOXTJpa, // rozvedená žena ;c)VTOxrjpOs, o rozvedený muž nXEKTpiKÓc,, -//, -ó elektrický 56 57 TérapTO uáGtipa Térapro |já6n|iu tiMKia)(iévo(;, -//, -o starý; v letech Osia, // teta Qgíoq, o strýc íôioc,, -a, -o stejný toóyEio, ro přízemi KuGcócjak: tak j ako kuu-tuve, to záchod Kavanét;, o pohovka kúttoio^, -a, -o někdo, kdosi; nějaký KapÉKÍ-a, t] židle KOtdETÓtptovo, to kazetový magnetofon kotoikó), -oópai bydlím KfJ7ro<;, o zahrada kMvco, -opat skloňuji, časuji kouoôívo, ro noční stolek KÓpT|, n dcera, dívka; zřítelnice Kopíroi, to holčička Kopova, // koruna KOOTÍCto stojím (o ceně) kodPevtió^co, -opai diskutuji, beseduji kou^ívu, tj kuchyně kovjíívci T(>.EKTpiKrj, >} elektrický sporák Kpacrí, to víno KpĽpáTi, to postel KpEptiTOKápapa, % ložnice XEÍ7rto scházím, chybím Xóyia, to. slova Xoitióv tedy, nuže XowXoúôi, to květina kourpó, to koupelna XoDTpoK(zpnivÉ, to koupelna a WC pa avšak; ale papiera zejména; ovšem, zajisté panů, >i maminka Heci], v střed; pas, bok pnjpiá, n nevlastní matka, macecha jiiiX&j (áco), -lépas mluvím povoKOToiKÍa, i] rodinný dům, vila ponoiKfj, tj hudba prraXKÓvi, to balkon uttóvio, to koupelna; koupání, koupel VEpoxťrrric,, o umyvadlo (E)voiKiá^co, -opat najímám VTOukám, to skříň vťxpn., i] nevěsta; snacha, švagrová (E)^aôéXtptj, řj sestřenice (E)^aôék(pi, to bratranec, sestřenice (E^áÔEktpoc,, o bratranec oôrrycó, -oópai vedu, provázím, řídím oiKiaKÓq, -ó rodinný oiKoyÉvEia, tj rodina oXoypáipcoc, slovy oXÓKA.T|poi;, ->], -o celý opóvoia, // svornost onou tam, kde ópocpoq, o poschodí órav když navTpEpévoq, -;/, -o ženatý; vdaná namtovc,, o dědeček napápxT|pa, to příslušenství TrápKO, ro park, sad rfOtTpióc,, o nevlastní otec, otčím ireBEpá, n tchyně TTEflEpóc,, o tchán ľkipoiúc, o Pireus jTEpipáW.co, -opai obklopovat rtíva klíc, (tjCúypacpiKÓc,), o obraz jr).i]aiá^co blížím se rcoXť) velmi, mnoho rroXuGpóva, // křeslo noXvKaroiKÍa, // činžovní dům aakóvi, to salon cakoTptnrE^apía, i] salon a jídelna OKETtá^o), -Ojxai kryji, přikrývám, zahaluji; přen. tajím OKÚX.OC,, o pes OToXí^to, -opai zdobím, krášlím avjyyEviíc,, o (-tiq) příbuzný avj^vyoi;, o, t] manžel; manželka ctvjvtjGcoc, obvykle, obyčejně CTÚvra^n, n (-Eiq) důchod, penze;y*E. syntax; sestava, redakce ai)VTa^ioúxo<5) °> >1 důchodce; důchodkyně ouvTpoipiá, a/ přátelství, kamarádství; skupina přátel avfyá často rapépva, n taverna, vinárna TÍ7T0TCZ (tíhotě) něco; nic TODOi-ÉTCt, >i záchod rpaJTECapía, f} jídelna Tptó(y)to, -(y)opat jím cpTcóxEiti, n chudoba yjaXí, to koberec XHpa, // vdova Xřjpoi;, o vdovec XoÁ, to hala XpTJpa, ro peníze \|/ny£Ío, to lednička Iôiamaiaoí - EKíppáoEic; Akoůco uououoj eAlnvtKň, Kat ^évn. Akoúco touc, yovEtc, pou. Ae pou Xeq, ti 6a icávetc, aúpto; Ae pou Xsq, éxeic, noXká PtpWa; jraípvco aúvTa^l - GÍUCU owrašioúxoc, - uou Sívow crúvTa^n, Kávco oiKiaKá - aoxoíioúpat ue tic, 501J?.EIEC TOU CTTITIOÚ - EÍUCU (v)oiKotfupá Poslouchám řeckou a cizí hudbu. Poslouchám rodiče. (Řekni mi), co děláš zítra? Máš hodně knih? beru důchod, jsem důchodce, dostávám důchod jsem žena v domácnosti Pomocí slovesa kóvco lze tvořit černé idiomatické výrazy: ia kávco Gálaaaa KÓVCŮ KÉ(pl Kávco TtaiSí Káva) Tiapéa, ouvrpocpiá Kávco oráxi, oiKoyÉVEta Kávco Tpajté^i Káv si Í^ÉaTri ij Kpúo To íôto pou Kávet. flócro Kávet; dělám nepořádek bavím se mám dítě přátelím se zakládám rodinu hostím někoho, pořádám hostinu je teplo nebo zima, chladno Je mi to jedno. Kolik to stojí? TÚTap-ro 11 ľ (11 ] f if' Eipai avÚTravrpoc, - Eípai EAEÚGEpoc, - 5ev eípai navTpepévoc. eípai TravTpEpévoc; xwpurpévoc (5ia-c/uypévoc,), ^covroxrjpoi; eípat xňP°í - n yuvaÍKa pou 5c gst éxo) jrarpió - o jrarépac pou 5ev cívai o aXnGivóc, pou Trarépac, éxoj pnipiá - n pnrÉpa pou 6ev eívaí n aXnOivrj pou pnrépa ľloú uévEii; - noú KaroiKEÍc, - jioú cívaí to otiíti oou; Tt tov éxetc, to eTtioiícj aura ra Tpia TiEptoôiKá ps tic, (pcoToypaipÍEC, Kai EKCtva Ta TÉaaepa poXúpia. a - Ti áXXo oéaete, 7iapaKaX(b; b - exete írayuná aro yuyeio aac,; a — Oxu éxw póvo TropTOKaXáSsc,. b - tóte aura cívai óXa nou beaw. ľlóaa AEiprá nAripáivco; a - riEpipÉvETE. Káva) Xouróv to Xoyapiaapó. Aúo EKaToarápiKa ra EiaiTrjpia tou TpóXet, Éva EKaroaTápiKO 01 KápTEC,, réoacpa CKaroaTápiKu ra jrEpio-Ôiká kui éva EKaToarúpiKO Ta poAúpia, 'OXa paíj Kávouv oktcí) EKaxooTá-piKa. b - a ... Kávouv aKpiPá. ajtó aúpio Ga ayopá^w ne, EipnpepíÔEC, pou ano to 7t£pÍ7tTEpo ôÍTiXa. 0a Xéa) Kai arouc, ipíXouc, pou 7tóao EÍvai eôiú aKpipá. a - ae cpTaíco eycij, icupía pou. h £. -ÉpEic, auxóv to (poixnxií; Autoí 01 icúpioi sívai 01 Ka9riynTéc, pac. Autoí eívai 01 Ka9iiYnTÉ<; paq. Hépeic, auToúc, touc, Kupíouc,; Autií n KUpía EÍvai n ôaaKáXa pac,. AuTřj EÍvai n ôaaKáXa uac,. BXéjiek; autŕ) xnv tcupía; Autéc, 01 (poixiÍTpiEi; rcnyaívouv orn |k-PAio9ŕiKr|. Autéc, Ttqyaivouv orn, pipXio0r|Kii. Akoúc auxéc, tis; Kupísc,; Auxó to PipXío Eívaí tou (pílou pou. Auto Eívaí tou ipíXou pou. BXértEic, auró to PiP>.ío; Auxá ra 7raiôiá sívaí áppcocxa. Autá Eívaí áppcúora. AtÔáaKEic, auTá xa 7iai5iá; To piP>áo eívaí auxoú tou (poiTnTr], auTŕjc, rnc, ipoiTTJxpiac,, auxoú tou 7rai5ioú. Ta pipXía Eívaí auxúv xcov (poixqxáiv, auxcbv tíov (poiTqTpiáv, auTcóv tcov Ttatôuáv. Tento student je mým přítelem. Tento (on) je mým přítelem. Znáš tohoto studenta? Tito pánové jsou naši profesoři. Tito (oni) jsou naši profesoři. Znáš tyto pány? Tato paní je naše učitelka. Tato (ona) je naše učitelka. Vidíš tuto paní? Tyto studentky jdou do knihovny. Tyto (ony) jdou do knihovny. Slyšíš tyto paní? Tato kníhaje mého přítele. Tato je mého přítele. Vidíš tuto knihu? Tyto děti jsou nemocné. Tyto (ony) jsou nemocné. Učíš tyto děti? Ta kníhaje tohoto studenta, této studentky, tohoto dítěte. Ty knihy jsou těchto studentů, těchto studentek, těchto dětí. 2) Zastupuje-li ukazovací zájmeno auTÓc,, -rj, -ó, -oí, -éc,, -á podstatné jméno, shoduje se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádu. utóc Eívaí o cpuloc, pot). utií EÍvai T] cpíXn pou. .utó eívaí to JtaiSí uou. Autoí sívai oi cpíXoi pou. Autéc, Eívai oi yikeq pou. Aura sívai xa raiSiá. pou. Ti eívai auro; Ti Eívai auTá; To je můj přítel To je má přítelkyně. To je mé dítě. To jsou mí přátelé. To jsou mé přítelkyně. To jsou mé děti. Co je to? Co je to? 3) Zastupuje-li ukazovací zájmeno auxóc, v plurálu podměty různého rodu, odpovídá jeho použití následujícím příkladům: O ÔóoKaXoc, Kai n ÔaaKÓXa cívai ornv Tá^n. Autoí sívai arny rá^r|. (podměty jsou mužského a ženského rodu) O ôáaKaXoc, Kai to ayópi sívai arny TÓJjt]. Autoí eivai arny ráčn,. (s přihlédnutím k přirozenému rodu jsou oba podměty mužského rodu) H ôaoKáka Kai to ttoiôí Eívai arny Táqn. Autoí sívai arny Táqn. (podměty v ženském a středním rodu, přirozený rod neutra není zjevný) H ôuoKÓXa Kai to KopÍTOi sívai arny iáqv\. Autéc, eívai oxnv xác/|. (s přihlédnutím k přirozenému rodu jsou oba podměty ženského rodu) Lxtrv xáqn sívai Évac, irívaKac,, éva TpanÉ^i, pía KapÉxXa Kai 9pavía. Auxá Eívai otuv xáfy\. (neživotné podměty různých rodů) EKEÍvoq, ekeívt|, ekeívo 'onen, ona, ono; tamten tamta, tamto' singulár plurál mask. fem. neut. mask. fem. neut. N. EKEÍVOC, EKEÍVn. EKEÍVO EKEÍVOl EKEtvec, EKEÍVa G. EKEÍVO V) EKEÍVn,^ EKEÍVOU EKEÍVCŮV EKEÍVO) V EKEÍVtŮV A. EKEÍVOV EKEÍVT) EKEÍVO EKEÍVOU q EKEÍVEC, EKEÍVa 63 néjiiTTo |i&0i||ia IIÉjijrTO náôqfia 4) Ukazovací zájmeno ekeívoc,, ekeívi), ekeívo ukazuje na vzdálenější osobu nebo předmět, nebo na osobu či předmět, o nichž se hovořilo před delší dobou, Dopro-vází-li zájmeno ekeívoc podstatné jméno v přívlastkovém postavení, podržuje si toto podstatné jméno určitý člen. Ekeívoc o ávrpac sivai 'EXXnvac. Ekeívoc EÍvai 'EM.nvac. Ekeívii n Kupia EÍvai TaXídSa. Ekeívii EÍvai FaA.A.í8a. Ekeívo to TExpáôto EÍvai tou aÔ£?.(poú uou. Ekeívo eívai tou aôsXťpoú pou. HÉpElC EKEÍVOV tov KÚpio: HépEic ekeívi] tt|v Kupía: 'Exeic ekeívo to TETpúôio; Ekeívoi 01 ávTpEC EÍvai'EXX.r|VEC. Ekeívoi Eívai 'EXXnvEC. Ekeívec 01 kojiéXec ekeí népa Eívai 01 aÔEXipéc uou. Ekeívec ekeí népa eívoi 01 aÔEXcpÉc pou. Ekeívo tu Bi^Xía sívai anó tnv EXAáÔa. EKEÍva cívni anó tuv EXXáSa, AUTO EÍVOI TO 7tOpTO(póXl UOU, EKEÍVO EÍVOI tou aÔEXcpoú uou. Aia(3áýo auro to BipXio. óxi ekeívo. XrjuEpu miyrrivcú otov KivnpaToypáípo pE m)Tořic touc q>íXouc, x0£C ŕ|UOuv ue ekeívouc. Tamten (onen) muž je Řek. Tamten (on) je Řek. Tamta paní je Francouzka. Tamta (ona) je Francouzka, Tamten sešit je mého bratra. Tamten je mého bratra. Znáš tamtoho pána? Znáš tamtu paní? Máš tamten sešit? Tamti muži jsou Řekové. Tamti (oni) jsou Řekové. Tamty dívky támhle jsou mé sestry. Tamty támhle jsou mé sestry. Tamty knihy jsou z Řecka. Tamty jsou z Řecka. Toto je moje peněženka, tamta je mého bratra. Čtu tuto knihu, ne tamtu. Dnes jdu do kina s těmito přáteli, včera jsem byl s tamtěmi. Tázací zájmena (epcdtiiuo:tiké<; avTcovvuÍEc;) jtoioc, ;roiu, jtoio 'kdo, který, jaký'; nóaoi, nóoeq, nóaa 'kolik' Na rozdíl od češtiny se ekvivalent tázacího zájmena kdo? (podobně jako tomu bylo u příslovce kolik) shoduje v rodě, čísle a pádu s podstatným jménem, které provází: riotoc EÍvcti auTÓc; Autóc sívai o .EC pou ^épEic; noto anó Ta naiôiá pou ^ÉpEic; FIoiouc an' auToúq ^ÉpEic; OoiEC an' améq í,épe\q; llota anó Ta natôiá ^ÉpEic; Koho (kterého) z mých přátel znáš? Kterou z mých přítelkyň znáš? Které z mých dětí znáš? Koho (které) z nich znáš? Které z nich znáš? Které z dětí znáš? Skloňování číslovek Tpei<;, rp£i<;, xpía a TÉaa£pi<;, réaaepiq, TÉoospa mask. tem. neut. mask. fem. neut. N. TpElC TpElC rpia TECFOEplC, TÉaoEpu; TÉaoEpa G. TpiCÓV TplCOV Tpiíbv TEOoápu)v TEaaápcov TEaoápcov A. TpElC zpaq rpia TÉOOEplC TÉaoEpic TÉaoEpa TpEic puOiiTÉq paOaivouv koXú. Tpeiq (poiTi'irpiEC TtriYaívouv oxo GéaTpo. Tpiu pt[3)Ja EÍvai Kaivoúpia. 'Ex10 TP£lí (píXouc Kai rpEic ipiXEC. Ayopá^co rpia pipXía. 'Exou).ie TÉaoEptq ôaoKáXouc Kai TÉaoEpic ôaoKá^Ec. TéooEpa napáGupa Eivai avoixrá. Tři žáci se učí dobře. Tři studentky jdou do divadla. Tři knihy jsou nové. Mám tři přátele a tři přítelkyně. Kupuji tři knihy. Máme čtyři učitele a čtyři učitelky. Čtyři okna jsou otevřená. Budoucí čas slovesa eíuat a £/<*>• Budoucí čas nedokonavý (EcjttKoXovGtixiKÓq néKkovTaq) sloves 1. konjugace (ne)budu (ne)budu mít (ne)budu psát 1. os. sg. (ôe) Ga EÍuai (5e) Ga éxto (8e) Ga ypáipco 2. os. sg (5e) 9a Eíoai (6e) 9a éxeic (8e) Ga ypá(peic i. os. sg. (8e) 0a sívat (ôe) 9a Éxei (5e) Ga ypáipei 1. os. pí- (6e) Ga síuaoTE (5e) 9a éxouue (de) Ga ypácpouus 2. os. pl. (5e) Ga eíote (5e) 9a ÉXETE (ôe) Ga ypááa cac. as..................e5ú) tu asA.í5a. ..................sívai to óvouá aac,; ..................Tpá7iEÍ^a axny o5ó MaaapÚKOpa sívai 7távra avoixTií; ..................oi rnAEKápTEC, sívai ópopOt]xiKěpkAlovra xmv ptjpái cm/v KopevBsmj: • pnpaxcov nou Rivai ríóTE..................oto oyoMoiíjráco) Aúpio..................oto cm in ano to jipooí péxpi to PpáÔu. (EÍpai) To KaXoKaípí..................Kaipó yia pjrávia. (éxco) To ajtóyeupa ra jcaiôiá..................Ta pa0ijpará touc,. (Oiapát/u) H oaoxáÁa pac,..................toexikó. (§i5áaKCo) To ppáôu..................Tľ|X.EÓpaon. (piénco) Aúpio tíkr\ tt| pépa..................Ta ua0rjuaTá Trjq; (ypátpta) T^sXryfK^...............yia l£7TTá exnv TpájisCa. ((ftácu) j * flÓTE..................e5tb; (EÍpai) ^rpjíyopa..................ÔiaKonéi;. (t/a) SijpEpa..................ó\r\ tu pépa ypáppaTa arouc, (píAouc, pou. (ypácpeo) Atió to 7i£píjiT£po rnc, ysixoviác, pou..................poXúpia, Toiyápa, EipmiEpíosc Kai TiEpioôiKä. (ayopá^tu) 2tou<; yov£Í<; caq..................jiávra tt)v aA,r|0Eia. (Xéco) Dao aTrouôái^Ei o yioq \iaq, 9a(TOT^................uóvoŕ^ xa pipXía tou. (jrXnpůvío) Atió xibpa r) ^(ůr)..................KÓ9E pépa. (aKpipaívca) ) H xr|X£Ópaaq aťipEpa óXo to ajióysupa..................to q>eon()áX oto ETpá^vttOE. (jiapouotá^íú) Na psraíppáaexe ano xa eXXrjviká axa xoEyjKá: To 7tEpOTTEpo xx\q yEiToviáq pou eívai oxr| ycovía xou Spópou paq. Avoíysi xo Típají Kai kXeívei to ppáôu. Ekeí PpíaKoupE óXa xa piKpoTrpáypaxa ttou 9éA.oup£. Oi (píA.oi pou Kai r) oiKoyévEiá pou ayopá^ouv ekeí EipupEpíÔEi;, jiEpioôiKá, cioiTŕ]pia yia xo rpóXcí Kat xo A.£0)(popEÍo, KápxE^, poXúpia, Kapapé^EC, xciíkA.e^. Aíiila gto 7r£pÍ7rx£po ujtápxfii Éva ijmysío p£ rcaycoTá Kai 7iopxoKaA.áÔ£q. O JTEpirtTEpoúxoí; ŕ) TTEpuiTEpác,, ójio)^ XépE, é%Ei TtávTa 7rpáypaTa tcou EvSiaipé-pouv Kai payvrixítpuv. Ka9r|p£pivá kouPevxió^o) pe xov JtspiítTEpá yiaTÍ auxói; ôiapáCEi xov TÚ7T0 Kai ^épei ra yEyovóxa. Eívai pia ^covxavŕj sipnpEpíôa. Přeložte: Tento žák se dobře učí. Tato dívka je krásná. Tento sešit je drahý. Tito chlapci jsou nemocní. Tyto ženy neumí šachy. Tyto tužky jsou nové. Chci tyto tužky, ne tamty. Znáš tento film? Čteš tuto knihu nebo tamtu? Nekupuji tato jablka, chci tamta. néiiJt-ro ná9r|ua Kdo jsou tito chlapci? Kdo je ta žena s dlouhými vlasy? Kdo jsou ty děti na stanici? Kdo je zde? Jsou to mí přátelé. Kdo je venku? Jsou to mé přítelkyně. Koho vidíš? Vidím tvé přítelkyně. Mám tři sešity a čtyři tužky. Tři studenti a čtyři studentky budou mít prázdniny. Je to dům mých tří bratří. Budu mít čas čtyři hodiny. Chci čtyři jablka a tři pomeranče. Tyto tři chlapce neznám, znám tamty tři. Nevím, kde jsou má tři nová pera. Kdy tu budeš? Budeme tu zítra. Byli jste tu včera? Budete mít zítra vyučování? Budeš mít peníze? Včera jsme byli v kině, zítra budeme doma. Brzy budeme mít prázdniny. Budeš mít zítra čas? Kdy budeš psát úkoly? Kdy budou číst tuto knihu? Kdy půjdete domů? Večer se budu dívat na televizi. Zítra nepůjdeme do divadla. Budu psát přátelům dopisy. O prázdninách se nebudu učit. Budou nás učit tito profesoři angličtinu? |6. | Rozhovor: A: Budeš mít zítra večer čas? B: Proč? A: Půjdeme s přáteli do restaurace. B: Kolik vás bude? A: Bude nás pět, tři dívky a dva chlapci. Když tam budeš i ty, bude nás šest, tři chlapci a tři dívky. B: Kdo tam bude? A: Bude tam Petr a Pavel, Helena, Eva a Marie. B: To jsou mí přátelé a přítelkyně. Budu tam i já. Ae^iAóyio aGXqTiopóc,, o sport HKpipá draho aKpipaívto zdražuji (se) avoi^TÓ^, -rj, -ó otevřený avTÍBera naopak cwrévavTi naproti uúpio zítra Pyá^to vytahuj i ppÍGKO) nacházím, nalézám opatrujú si; -ofxm nalézám se raíJda, n Francie TaíAíoa, n Francouzka VtňXQq, o Francouz yeyovÓTa, ra události yEiTOviá, n sousedství yeiTovEÚra sousedím oripooiEŮcu zveřejňuji ôrjpooiÓTr|Ta, n veřejnost 8íit\a vedle (E)KaTOCTápiKO, to stovka, sto drachem 68 ekeívoí;, -n, -o onen, ona, ono ekGetco, rKTÍOEf-tai vystavuji, ukazuji evôia(pÉpo> budím zájem; -oftai zajímám (se) el;aKokou0tiTiKÓc,, ->'], -ú pokračující, jaz. trvací éfctmvoc,, -n, -o chytrý ílfa venku e^tOTEpiKÓ, to cizina, zahraničí Ejrúcaipoc,, -n, -o aktuální EOTiarópio, to restaurace Ĺwŕ), i] život CtovTavEÚoj oživuji ^íovravóq, ->/, -ó živý GÉpa, to téma lôioKTŕJTiic,, o majitel KaGiipF.pivá (každo)denně Kapapéka, tj bonbón, cukrátko koivó, to veřejnost KpiTiKi), >i kritika ^.oyapiaapóc,, o účet payvfJTT|c., o magnet payvrjTÍ^co magnetizuji; lákám [iďOd, to vlna ucúUiiá, ra vlasy uéXXovTGt^, o budoucí čas péy.pi až, až do, po přjXo, ro jablko piKpo7rpáypara, ra drobnosti, maličkosti piKpovj/róvia, ra drobné nákupy ópopípoq, -n, -o krásný opíoTE prosím (pří podávání, nabízení) oůte ani 7raytOTÓ, to zmrzlina ná\Ta (návTOTE) vždy, vždycky napouoiái^to, -o/jai předkládám, poskytuji; představuji, prezentuji jiÉpa dál, opodál nEpioôiKÓ, to časopis nEpiJTTEpác,, o trafikant, stánkař jiEpÍTTTEpo, to stánek, trafika 7rEpiJTTEp(i)oů/o^, o trafikant, stánkař jiEpitppatrriKÓq, -i), -ó opisný 7i^T(ptávco, -úfiái platím jto>-itikií, >/ politika TropTOKaXáôa, tj oranžáda 7iopTOKá>a, to pomeranč 7ipóp/,tpir/, to problém ofiXiôa, r] stránka cfKÚKi. to šachy onípxo, to sirka Tcuvía, n film; stužka, proužek, pás TTi^EKupTa, t] telefonní karta tojiío, to krajina tóte tehdy Tdiyápo, to cigareta TOÍK^a, y\ (Taí/^a) žvýkačka (pEOTipáÍL, to festival 4i, to film (popá, >] oběh, pohyb; krát (pTaí(y)co zavinuji, jsem příčinou ípoiToypaípíct, n fotografie Xpóvoi;, o čas; rok 69 ľléuJTTO fliiOllUO fa IÔlCOTlOflOÍ - EK(ppá(T£l(; TI YElTOVtÓ - TO OÚVoXo TOIV KTnpiCÚV 710U yElTOVeÚOUV, 7I0U EÍVttl TO EVQ dblkd OTO áXXo - komplex sousedících domů to crúvoXo Ttov yeiTóvfův - n ouvoucía - o paxaXác. sousedství, okrsek, čtvrť PyáC/o orn ônpoaiÓTnra - Káva) yvtooró oto koivó - ônpoaiEúco to EJUKcnpo GÉpa - GÉpa äou yívetcu otov KaTáXXr|Xo xpóvo ra EJtúcaipa - ra rcpóaipaTa yEyovóxa uayvr|TÍL/ú - éxkco aav LiayvrJTnc - rpapó) aav payvfJTnc - yonreúco 7tóaa (XeipTá) 7tXnptbvco - nóaa Xeiprá kootíč^ei - nóaa Xecprá kóvei - Tróaa oipEÍlto aKpipá x tprnvá uveřejňuji, zveřejňuji aktuální téma aktuality, nedávné události přitahuji (jako magnet) kolik platím, kolik stoji, kolik jsem dlužen draho * levně ekto |jáOr|ma Ta /ponára. To cíúua. Ta Evôv^iaTa. Ká0£ «popá nou pnaivoupE arnv TparrE^apía pac avTiKpícpupe, E7távto otov nákió pnouipé. pia topaía éyxpcopn (pcoraypaipía. Eívat anó ne, KaXoKatpivéc, pac ôkíkottéc,. aeíxv61 ta ^u0 uou oSÉXipia. autóc eôtb o ópGioc pe to y^píč^o navTeXóvi Kai to aiviypaxiKÓ xapóyeXo sívai o HAíac Kai ekeívoc apiarepá ue ne, tpapôiéc nXáxeq Kat to pgXayxoXiKÓ pXéppa eívai o riáwnc, O HAíac éxei Ta xapaKTripianKá Tne, \ir\xépuq uaq. 'loia uÚTr), i|/nXó pÉTumo, yaXavá páTia pe paúpec, pXEipapíSec,, ^avOá paXXiá icai páyouXa KÓtCKiva aav přjXa. OXoi arnv oiKoyévEia Tne pnxÉpac, EÍvai tjavGoí. AvTíGera o riáwnc, eívai (pTuaróc o narépac \iaq. 'exei cjpéato atópa, paúpa paXXiá, KaaTavá pána Kat oKOúpo Séppa. autóc eívat peXaxpivóc íiap' óXa aura ópcuc, Ta «5ÉX(pia poiáí^ouv peracú touc,. sto páGoc, rr|c, cpcoToypaipíae. SiaKpívoupe aKÓpa touc. KaGapoúc áanpoui; toíxouc, ra Ttpáaiva napáGupa Kai tu aiôepÉvia nópxa tou amnoú paq. ekeí arn ycovía eívai o KacpETř]c. pac okiaoc,, o Qpíqoq. , Eun>xwc nou to (piXp ňrav xpcopanaró Kai óxi aonpópaupo. H ipíXn, pou Eivai pia povrÉpva Kai Kop\(rr| yuvaÍKa. Ta ipopÉpará rnc cívai airXá. ripOCTEXEl ÓptóC TToXÚ TO XPwua Ttov ta^OUTOlWV, TCOV yavnúv, rnc, TaávTCtc; rni;. Ol p7tXoú^ec rnc, poiáčjOuv pE ra avôpiKá TtouKápiaa Kai 01 (poúaTEC. xr\q sívai ipapôiéc. Bépaia Eívai ópopipn Kai éxei éva topaío acbpa. 'Exei návra \\ir\Xá to KeipáXi, ôe oKúpei to Xaipó rnc Kai touc copouc^ xr\q. avtígeto o ávrpae xx\q 5ev rcpoaéxEi ra poúxa tou. To 7tavrE?^óvi tou EÍvai (pupou Kai ôev TaipiáčJEi pe to aaKáKi tou. oúte 01 ypaPáTEC. Kai 01 KáAracc, tou eívai ópopipec,. aev exei áaxnpa xaponfTr|piaTiKá. Exei XE7tTfj pÚTn, ynXó petohio. AXXá aicúpEi tuv 7tXáTr| tou koi éxei paKpiá xépia Kai rcóÔia. E^coTEpiKá Eívai Éva aTaípiaaro c^Euyápi. Taipiáčpuv ópcog aro xapaKtiipu. . AiáA-oyoc; a - Ti Xcq, Awa, Kávoups pia póXra ara payat^iá; B - Kai 5ev náp£; Sŕjpepa 6ev éxco ypaipsío. Ma 5e pou Xeq; ľláXi yrávia; a - AuTř| xx] ipopá GÉXco póvo pia pľtXou^ÍTaa. B - Aoircóv ^Épco Éva payač^í jiou éxei pjtXoúc^ec;, ipoúaTC^, (popÉpaxa, TraXrú úamv tcov Eiôcbv Kai óXwv tcov xpcouáTwv. mjixoúí^ei; pe paKgĎ ŕj KOVTÓ_pxtvÍK^, yia ruxiéc n aSúvarec, kóktcive^, Kirpivec, áonpee, paúpeg... 71 'Ekto uá9r|ua 'Ekto \iáGr\nu A - Euéva pou Jtáve Ta paúpa. Kai to paúpo xpcbpa eívm ttjc, póôac,. AXXá to payač^í 5ev sívat aKpipó; B — Ma lie Trspvác, yia koutij; Eycó, ayannTň, pou, 5ev 7rXn,pcóvco jiote ptrpíva. rpajjpaTiKp Adjektiva stejnoslabičná (E7ií9ETa icoavlXa^á) 1. skupina (adjektiva zakončená na -oc,, -ij, -o) singulár N. KOkÓC, KaXó G. KCtXoÚ KaXřjc, koXoú A. K0kÓ KaXřj KaXó V. tcaXé KaXrj KaXó plurál N. KoXoí Kákéq KaXá G. kolXcóv KaXcúV KaXtbv A. KaXoúc koXéc, KaXá V. KaXoí KaX.ec; KaXá Do skupiny adjektiv zakončených koncovkami -oc,, -TJ, -o patří: a) převážná většina adjektiv, jejichž kmen končí souhláskou: 5uvaxóc,, -ťj, -ó; éxoipoc,, -r|,'-o; koXóc,, -rj, -ó. Výjimky: yKpíi^oc;, -a, -o; Jtavoúpyoc,, -a, -o; cncoúpoc,, -a, -o; cpívoc,, -a, -o. b) adjektiva oxytona nebo proparoxytona, jejichž kmen končí samohláskou kromě lir. apatócj, -r|, -ó; pépatoc,, -r\, -o; Ôkaioc,, -n,, -o; óyÔooc,, -n,, -o; oxepEÓCj, -ij, -ó. 1) Adjektiva mužského rodu na -oc, se skloňují jako substantiva mužského rodu na -oc,. Adjektiva ženského rodu na -r\ se skloňují jako substantiva ženského rodu na -T). Adjektiva středního rodu na -o se skloňují jako substantiva středního rodu na -o. Ve všech rodech a číslech zůstává prízvuk při změně rodu a čísla na téže slabice jako v nominativu a nemění' svou polohu. Pouze jde-li o zpodstatnělé adjektivum, řídí se přízvuk pravidlem o substantivech: áppcúOToc,, áppcocsTou, ale o áppcooroc,, tou apptóoTou. 2) Vokativy koXé, pcopé (> \mpE, pp£, pE) nabyly významu citoslovce používaného při důvěrném oslovení bez rozdílu rodu (přibližně 'můj milý'). 2 skupina (adjektiva zakončená na -oc,, -a, -o) a) b) singulár N. copaíoc, copaía copaío G. copaíou copaíac, copaíou A. copaío copaía copaío V. copaís copaía copaío plurál N. copaíoi copaÍGc; copaía G. copaícov copaícov copaícov A. copaíouc. copaÍEC, copaía V. copaíoi copaÍEq copaía singulár N. itXoúaioc, 7rXoúcTia iiXoúcno G. it?.oúaiou TrXoúorac, TcXoúaiou A. tiXoúctio 7rXoúcrta TtXoúaio V. jiXoúoie 7tXoúoia ícXoúaio plurál N. rtXoúoiot tiXoúctiec, rcXoúoia G. tiXoúouov teXoúoicov 7tXoúcticův A. tiXoúgiouc, jtXoúaiec, TrXoúoia V. TrXovJoioi tcXoúoiec, rcXoúata Do skupiny adjektiv zakončených koncovkami -oc,, -a, -o patří: a) adjektiva, jejichž kmen je zakončen prízvučným fonémem: ap^aíoc,, -a, ^-o; Kpúoq, -a, -o; véoc,, -a, -o; copaíocj, -a, -o. b) adjektiva, u nichž koncovce -oc, předchází foném lil (t, u, ex, oi) bez rozdílu, zda je prízvučný Či nikoli, včetně odvozených adjektiv na -Évioc,, -íaioq: áypioc,, -a, -o; P-érpioc, -a, -o; ópoioq, -a, -o; tíuaoc, -a, -o; óp0toc,, -a, -o; Trloóaioc,, -a, -o; aiospévíoc,, -a, -o; apvícnoc,, -a, -o. 1) Adjektiva mužského rodu na -oc, se skloňují jako substantiva mužského rodu na ■o?. Adjektiva ženského rodu na -a se skloňují jako substantiva ženského rodu na -a. Adjektiva středního rodu na -o se skloňují jako substantiva středního rodu na -o. O prízvuku viz předchozí poznámku. 72 73 ľkto fiúŕl^ua 2) Některá adjektiva na -to; (s polosamohláskou /-'os/) mají vedle tohoto tvaru i tvary s plnou platností vokálu, napr.: TraXióc,, -á, -ó /paľos, paľa, paľo/— JtaXaió;, -á, -ó /pale'os, -a, -o/; ôuaoc,, -a, -o - Síkcuoc,, -n, -o (víz výklad o synizési na str. 9). 3. skupina (adjektiva zakončená na -ó;,-iá, -ó) singulár N. yXVKÔq yXuKiá yXuKÓ G. yXvKOÚ ykvKiác, vXukoú A. yXuKÓ ykvKiá yXvKÓ V. yXvKt ykvKiá yXvxó plurál N. yXvKOÍ yXuKéq yXwä. G. y^uKtbv yXuKtbv yXuKtuv A. yX\>Koí>q yXxncéq yXvKá V. yí.UKOÍ yXvKÉc. yXvKá Do skupiny adjektiv zakončených koncovkami -ó;, -tá, -ó patří adjektiva zakončená koncovkami -Kóq, -yKÓq, -ypQ, -vó; a několik málo oxyton na -ó;, jejichž kmen je zakončen jinou souhláskou: yXokóc,, -tá, -ó; koko;, -lá, -ó; (pravóc,, -iá, -ó; £av8óc, -iá, -ó; eXaippóc, -lá, -ó. Výjimka; paroxytonon (ppécKo;, -ta, -o. Vedie tvaru eXcKppóc. se vyskytuje i tvar eXatppúc (viz adjektíva 4. skupiny). Adjektíva ženského rodu na -iá mají tendenci přecházet ke sklonění na -fj: Kmdj, (pTOJ^Í- eXatppŕj apod. Pokud maji koncovku -iá, skloňuji se podle vzoru Kccpôiá, ale v plurálu odpadá t. 4. skupina (adjektiva zakončená na -vq, -lá, ~i>) singulár N. poSú; Pa9tá pafiú G. pa9too Pa9iác, PaOior) A. pctOú pa0iá Paeú V. paflú paGiá Pa6ú plurál N. puOtoí PaBié; pa9iá G. pa9iév PaSiúv [3a9iu)v A. PctOioúi; paGié; PaGiá V. paGioí ptaSiéc, paGtá Do skupiny adjektiv zakončených koncovkami -úc., -lá, -v patří adjektiva označující kvalitu, objem, rozměr nebo váhu: Tpavúc., -tá, -ú; papúq, -lá, -ú; itXawq, -tá, -ú; pa6úc, -iá, -ú; LiaKpoc,, -tá, -ů, Jtaxuc,, -tá, -ó aj. u zůstává jen v nominativu, akuzativu a vokativu u singuláru maskulina a neutra, v ostatních pádech je v pravopise i. 5. skupina (adjektiva zakončená na -řj;, -iá, -í) singulár R oraxTric, oraxTtá oraxTÍ G. oraxnác. cstoxtioú A. axayxř) oiaxná araxTÍ V. axayxi\ OTcr/ná oraxTÍ plurál N. oia/jtoi otuxtlěc. oraxTiá G. eraxneuv OTaxrubv A. ara/Tioúc axnxxiéq axxtyxiá V. araxitoi OTCtxrté; cxayxiá Do skupiny adjektiv zakončených koncovkami -rj;, -tá, -Í patří adjektiva odvozená od substantiv označujících barvu: nopTOKaXrjc,, -lá, -t; Kaj. (vyXóq) 11 npáya éxei..................Kat..................Spóuouc.. (cpapôťic,, iioucpói;) Ta 7ró5ta u.ou sívat..................a;ró Tryv Koúpaan. (Papúc.) 01 paOtiTÉ; tou Eívat...................(éqvnvoc) Na ôcúoexc xa OtfivKá Kai za ovdtiĽpa xcov napaKáxco ekiBůxojv: aKptPóc; KaKÓc, paKpúc; ônvaTÓi; OCDOTÓC. yKpí^oc, KacpETř); áppcooToc. apaióc. LitKpóq rdoúoioi; ataxie, yaXavóq ôÍKaioc, vtiotikóí; pérpioc. cXacppóc, TropTOKaXŕjc, Kpúoq oiÔEpÉvtOť; ópGio; copaioc. 7iXaTÚc, oKoúpoc. pépaioc. EOyEVlKÓC ÉTOIU.OC, CppÉOKOC cpraxóc, t^eoxóq 7ra?aóc. PHXÓc yx]lóq pa9úc Na óiafláaEXF. xa api&firjxiKá: 101, 118, 132, 156, 189, 200, 217, 246, 273, 291, 333, 315, 325, 362, 371, 427, 450, 477, 494,413, 510, 534, 561, 622, 668, 713, 721, 880, 945, 1000 Na pcxa(ppó.aexs ano xa eXhjVtKá ara xae/jKá: To xpúil*01 rav Ta^í E'vai Kírpivo. Ayopá^co éva uaúpo rcavxEXóvi Kai éva vaXatjto TiouKápioo us kovtó pccvÍKia. To KaTiéXo xx\q Eívai c^eotó aXká sXacppú. 0 áppcDoroc. éxei x^MM-á uáyouXa. 'Exei yXuKÓ Ttpóaamo Kat pEyáXa atvryuaxiKá pária. Eívai oíyoupoc, yia aura nov Xeei. Ta cpúXXa tcuv 5Év5pcov EÍvai Ttpáoiva. 1 lókXěq EXXrivíSeš EÍvat psXaxpivéq Kai 7toAlé<; Taéxe; sívai Í;av0£i;. Skloňujte: o KaOapóq rcoTauóc., o ôuvaxóq ávrpa<;, r) KaXtj yuvaÍKa, to paópo oúvvscpo, o 7cXoóoioí; ávOpcoTioq, n topaía KOTtéXa, to véo otcíti, o KaKÓq oicúXoq, ii cpTcuyjá yuvaÍKa, to vnatiKÓ 7taiôí, i] oraxTiá yára, r| cpapôiá cpoúora, to TtopTOKaXí XP^l1"-Přeložte: 250 vojáků, 525 knih, 361 dní, 644 studentů, 987 korun, 243 žen, 333 dětí, 199 korun, 444 stromů, 776 stran. Ve své knihovně mám devět set padesát knih. Tato sukně stojí Šest set třicet šest korun. Bylo tam dvě stě dvacet studentů. Platím nájem tři sta padesát pět korun. Pokoj v hotelu stojí sedm set padesát korun. Na ulicích byly tisíce lidí. Rok má tři sta šedesát pět dní. Kupuji Červená a žlutá jablka. Na dvoře byl hnědý pes a šedivá kočka. Mám černou sukni, bílou blůzu a zelený kabát. Její bratr má modré oči. Řecká vlajka je modrobílá. Nebe je dnes modré. Na nebi jsou šedé mraky. Moje sestra má hnědé vlasy. 'Ekto nóOriua 'Ekto uú6tijí« pŤT] Přeložte: Moje přítelkyně a já Moje přítelkyně Helena má plavé vlasy a modré oči. Je vysoká. Já mám černé vlasy, jsem snědá a mám hnědé oči. Jsem malá, Helena kupuje modré sukně a šaty a bílé nebo žluté blůzy. Já kupuji červené šaty, šedou blůzu, černé střevíce a hnědý kabát. Do školy jezdíme modrým autobusem, červený autobus jezdí na nádraží. Dnes je krásný den, nebe je modré, slunce svítí, v zahradách jsou červené, žluté a oranžové květiny. ayannTÓq, -t\, -ó milý, milovaný; oblíbený óypioq, -a, -o divoký, prudký; volně rostoucí; přen. bujný a&úvaroc, -n, -o hubený, slabý; nemožný aiviynutriKÓc, -)), -á záhadný aupipóq,, ->i -ó drahý (o ceně) aXc^ivSpivóq, -r\, -ó alexandrijský avTiKpíCca jsem naproti; spatřuji, setkávám se aTTOTéívEtiua, 10 výsledek «p«iócj, ->), -ó řídký apvíaiac,, -a,-o jehněčí apxaíoí, -a, -o starý, dávný, starověký; antický aoítpóuaopoq, -n, -o černobílý áanpoq, -n, -o bílý aT; hlupák pXeu.ua, to pohled pXixpapíäa, >j řasa póXra, i; obrat; procházka PpoXÍb 1 déšť yaXátjKx;, -ta, -10 modrý yaXavóc, -;/, -ú modrý 78 yávTi, to rukavice yára, n kočka ycp-ái-oc,, -n, -o plný, úplný, naplněný; sytý yspóc,, -r\, -ó zdatný, zdravý yiípí^oc, -a, -o šedivý, šedý yM>KÓq, -lá., -ó sladký ypapóTO, r; kravata oá/TuXo, to prst fiépua, to kůže ÔiaKpívo), -op.0,1 rozeznávám, rozlišuji; pas. vyznačuji se, vynikám 8ÍKUIOQ, -n, -o spravedlivý ÔÓVTI, to zub; stroužek éyxpcouoc, -n, -o barevný EÍÔoq, to tvar; druh; kvalita eXatppóq, -á, -ó, lehký Ekatppúq, -lá, -ú lehký Év8vu.a, to oblek, odčv Ei^ÉTtíCTn, n (etg) zkouška E^oiTEpiKÓc,, -ó zahraniční sttíOeto jaz. přídavné jméno epyái^opai pracuji ÉTOiuoq, -tf. -o připravený, hotový, ochotný EuyEviKÓc, -tá, -á zdvořilý, laskavý EU/ápiCTOc -// -o příjemný; milý, radostný ^cmróc;, -rj, -ó teplý ^suyápi, to pár, dvojice eaXaatrijc, -tá, -i modrý, blankytný íoioí, -a, -° smM, rovný KtiXoKaipivó;, -rj, -ó letní KaXóc, ->'h -° dobrý KÓÍ.Tffa, ?] punčocha, ponožka KaitÉXo, to klobouk Kaoxavó?, -ó kaštanový, hnědý KaípETrjc,, -iá, -í hnědý K£ipáki, to hlava K£Tpivo<;, -n, -o žlutý kókkivoc, -t], -o červený KOfiyóc,, -ý> ~° VKlIsriýí elegánmi kovtóc, -.17; -ó krátký Ko;r£i.a, n dívka KO], -o štíhlý (niuaía, í/ vlajka oiyá tiše, pomalu aíyovpoq,-n, -o jistý oiôepÉvioq, -a, -o železný tiKúpco ohýbám, skláním se; přen. pokorně se chovám, snižuji se (TKotipoc,, -a, -o tmavý crraxTŕiq, -lá, A popelavý, šedivý orepEÓq, ->], -ó pevný tiTÓua, to ústa Taipiá^u, -ojiai hodím se, přizpůsobím se TÍpioq, -o čestný, poctivý Tpaxúq, -lá, -v drsný Tpónoq, o způsob, styl ujiEpacTiKÓc,, -řj, -ú meziměstský (papôúq, -iá, -v široký tpívoq, -a, -o znamenitý (pópEp.a, to oblek, šaty ipoúoTa, n sukně (ppéoKoq, -la, -o čerstvý, svěží 79 (ppouro, to ovoce cppúdi, to obočí tpTUoróc, -řj, -ó velmi podobný (doslova: vyplivnutý) (pTOXoc,, -;«, -ó chudý, nemajetný cpúiAo, to list XapóyE^o, xo úsměv /apú, i] radost, potěšení XapaKTTipiOTiKÓ, xo charakteristický znak, rys Xépi, to ruka XČUoi, -sc, -a tisíc XÍ.rapóc., -t), -ó bledý, pobledlý Xptópa, to barva XpwpcmoTÓc,, ->J, -ó barevný q/TiJ^óť;, -r), -á vysoký yÚMC., -r), -ú tenký, jemný, drobný vf/cóvio, to nákup topoc,, o rameno iôiwtictuoí — EK(ppáo£i<; 'Eytů ypatpsío — 7rr|yaíva) ott] 8ou?.ciá -soua£u(ú — gpyá^ouai, me iraípvsic yi« Kourň, - ps Oewpeíc pXáKa -pe 7taípv£ic. yia KopóiSo. Mou jráci to paúpo xptíípa — pou ;ráv£ xa paúpa - pou raipiá^ouv xa paúpa. Mou Tráve xa rcajroÚTCJia - pou xwpávs xa ítajroÚToia. Eívai (pTUOTÓc, o JtatÉpaq tou. kókkivoc. nav pijX.0. KÍTptvoc. oav Xspóvi. Acnpoc, oav to xióvi. Maúpoc, nav to Xapo, to arjTiKÓ auxoKÍvrpo TO UJIEpaoTIKÓ aUTOKÍVl]TO to aaTiKÓ Tp^ECpcbvrjpa TO UTTEpOOTUKÓ Tľ|XEO(!)VT|pa Pracuji. Myslíš, že jsem hloupá, máš mě za hlupáka. Sluší mi černá barva. Boty mi jsou dobře, boty mi jdou -jsou dost veliké. Je úplný tatínek. Červený jako jablko. Žlutý jako citrón. Bílý jako sníh. Černý jako smrt. městský spoj meziměstský spoj městský telefonní hovor meziměstský telefónni hovor Epôopo jjáGr|Ma Oi £7ioxéq tou xpóvov. Ol \ir\vzq. Oi fiépE^ Ti]q EpÔonáÔac;. O /póvoc;. £t)p£pa sívat Sáppaxo, sekottevte Aítpb\íou Kat Eipat oto OTtÍTi. aev ttócú oto ypacpsío pou ÓJttuc xiq alA.ec, pépsc ir\q EpôopáSac, O Kaipóc, sívai EuyápiaToc. O aépac. SpooEpóc. Kai sev kóvei ^ÉaTn,. Acpip/ca to jrapáOupo tou ScopaTÍou pou avot^xó. llpiv Xiya Kaipó 01 vúxtec ptav pEyálsc Kai ot pépEC, ptKpÉc.. Tny TtpopyoúpEvri Tphp eí%e aKÓpa xióvtK ota yúptů pouvá. O aÉpac. rrrav Kpúoc. Kat Suvatóc. AXrjSEta, Ttoioc 0é?.ei to xetpróva; Móvo 01 tpiAoi tcov XEipEpivcóv cttop. Eycb Aarpeútú to KaAoxaípi. As ppéxet, se xiovíí^Et, ôe vuxtcúvei a;tó tic TÉoaspii; p topa to ajióyEupa. KáOs KupiaKřj rtpcoí jrriyaívtů yia prcávto ps Tn,v napéa pou OTp QáXaoaa Kat xa ppáSia tt|<; riapaaK£ur|C. KoupEvná^co pE touc. cpíAouc. pou oto ica.eic, oe rcEpipÉvcu oto Scůpárió pou. ETOipá^tů p on, éva í^eotó ioái Kai tu; 7tavToúcp>.E<; pou. AA.ŕjŕ)Eia. stic 5 to aTtóyEupa p Tpí.EÓpaart napouoiá^Ei rov aytóva TtoSootpaipou HETatjú D.ápiac navaOriváťKoú. Ti ôaupáoia i5éa. iřOóvto apáaax;. ToupraoptLp) o^ÓKÍ^ppoi; a7tó to Kpúo, se ptoij wpa Oa EÍpai ekeí. 80 31 ' E ß ó o ).i u (.ní Oi| p a 'Eßäofio pftönpa rpapiaaTiKíí _v Radové číslovky 1. — 20. (raicTiKá apiou/nriKá Ar - K') A' 7ip«)To;, -n, -o IA* EVÔĽKOTOC,, -T], -0 B' SeÚTEpoc,, -n, -o IB' ôtoSÉKaToc,, -r\. -o r' TpÍTOC,, -n,, -0 rr' OEKUTOC, TpÍTOC,, -T], -0 A' TÉTCtpTO;, -T), -0 IA' SéicaToc, TÉTaproq, -tj, -o E' TľépTCTOC,, -T), -0 IE' SÉtcaToc, ncpjcTOí;, -q, -o ET' éktoc,, -n, -0 IST' Sém-roc. ektoc,, -T), -o Z' EßSopo;, -tj> -o 1Z' Seraioq eßoopo;, -n, -o H' óySooc,, -t), -o IH' SéiíaTo; óyooo;, -T), -o & évoto;, -t|, -o [©' oékcíto; ÉvaTo;, -q, -0 ľ Sétcaroc,, -n,, -o K' ElKOoTÓC,, -f), -Ó 1) Řadové číslovky se chovají jako trojvýchodná adjektiva, řídí se rodem, pádem a Číslem svého substantiva. Přízvuk zůstává na slabice, na níž je v nominativu singuláru maskulina. 2) Pouze zpodstatnělé řadové číslovky, označující prvé čtyři dny v týdnu, ustrnulé z katharevusy, se řídí starým pravidlem, podle něhož se přízvuk posouvá na předposlední slabiku, je-li poslední slabika dlouhá: n, AEUTÉpa (viz níže), 3) Označování řadových číslovek velkým písmenem, které odpovídá malému písmeni základních Číslovek (tedy 6 — cf', 6. • £T, tzv. stigma), nacházíme například při číslování svazků v řadě periodik. Dny v týdnu KwpxaKfj neděle TT|V KuptUKl'] v neděli AEUTÉpa pondělí TT| AEVJTĚpa v pondělí TpÍTl] Úterý iriv Tpirq v úterý TETápTTl středa ir)v TErápir) ve středu néUJITT] Čtvrtek TTjV IlÉpjtTri ve čtvrtek lTapOöKEuti pátek iq v napaoKEun. v pátek ZaßßaTO sobota to Saßßaro v sobotu 1) Řečtina počítá dny v týdnu od neděle. Proto pozor: čtvrtek - néujiTT) (pépa, tj. vlastně pátý den), 2) Jména dnů v týdnu se píší s velkými počátečními písmeny, 3) Dny od pondělka do čtvrtka označujeme řadovými číslovkami, a to ze staré jazykové vrstvy. Rozlišujte proto: r\ Aemépa 'pondělí' - ÓsúiEpn, 'druhá'; r| TerápTri 'středa' - Terapii 'Čtvrtá'. 4) Kromě soboty (to Eaßßcrro) jsou jména dní ženského rodu: r\ Kupiaicř| 'neděle' je vlastně n, Kuptaiíij (pépa) 'den Páně' {Kúpioc, 'Pán, Bůh'); v\ Aeuiépa (pépa) 'pondělí' (srovnej ruské ömopmac), vlastně 'druhý den'; r| Tpítr| (pépa) 'úterý' ('třetí den'); t\ TETÓpTn, (pépa) 'středa' ('Čtvrtý den'); r) ITÉpnTr) (pépa) 'Čtvrtek' ('pátý den'); n napaoxeufj 'pátek' (r\ riapacKEuřj 'příprava', tj. příprava na svátečni dny); to laßßaTO 'sobota'. 5) to EaßßaTOKUptaKO 'víkend' ('sobota a neděle'). Měsíce v roce o lavouápioc. o Tevápíi; leden tov lavouúpio V lednu o Eßpouapioc, o Xeßapri; únor to lli)jiif První den měsíce se udává řadovou číslovkou: Eívai Tipcům, Mapríou. Je 1. března. 'Exouue 7EpcbTn, ATtpiXíou. je 1. dubna. Ostatní dny se udávají na rozdíl od češtiny základní číslovkou: Eívai EÍKoai MapTíoi>. Je 20. března. E^oupE névTE AjrpiXíou. Je 5. dubna. Eívai Eíícooi pía SetttepPpíou. Je 21. září. b) Určení data jiného dne Udává iiit-li dobu pomocí data, používáme předložkovou vazbu s předložkou oe (spoj enou s akuzativem plurálu ženského členu — oti;) kromě 1. dne v měsíci, kdy se datum vyjadřuje 4. pádem ž.r. řadové číslovky npcoToc,. 'Ef)ÔOUO Hi/lh)ii,j OTIC. TĚOOEpiC AEKEpppíOU OTtc, tpEii; OktojPpíou riÓTE ijoaaxav arpv AGiýva; Hpouv orr|v AOřjva aric. SEKaTÉoaepic Matou. ľlÓTE apxí^Ei o xpóvoc,; O xpóvoc apx^Ei Ttyv Tipúrn, lavouapíou. 4. prosince 3. října Kdy jste byl v Aténách? Byl jsem v Aténách 14. května. Kdy začíná rok? Rok začíná prvního ledna. Rok se udává buď prostým akuzativem nebo předložkovou vazbou s předložkou oe (tj. se členem - oxa): 'Hrav aTnv ripáya to xb\ia Ewiaicóaia oyôóvxa jtevte. 'Hxav ottiv ľlpáya oxa x^-ia EwiaKÓaia oyóovra ttévte. Byl v Praze roku 1985. Věk (ti^iKÍa) Věk udáváme genitivem plurálu: nóoo)(v) xpovév Eivai; Eívai eíkooi névTE xpovárv. Eívai EÍKOOI TpKÓV xpovův. Kolik je mu let? Je mu dvacet pět let. Jsou mu dvacet tři roky. (Je mu třiadvacet roků.) Ao-Krícmc, 0 Na ffvpnbjpáaExe xqv Txpóxaat] pe tic napaKáxcn npepopnvísc: 8. 3. 19...., 1.5. 19...., 25. 12. 19...., 1.1. 19.....15. 1. 19...., 7. 9. 19.... 13.2. 19...., 28. 10. 19...., 11.6. 19...., 3. 8. 19.....21.4. 19..... Na anaxxi\aExc axic cpcoxrjoetc; Ti Kaipó KávEi to KaXoKaípí arriv EM.á8a; ricbc Eívai o Kaipóc; to AEKépPpto aTľ|v ľlpáya; O Noépppioc, Etvai avott>áTiKoc př|vac.; Tt poúxa ayopái^oupE yta to KaXoKaípí kol ti poúxa yta to xetpúva; riotoc Eivai o Jipúxoc přjvac tou xpóvou; rioiEC, Eívai ot TÉaoEpic EJtoxéc tou xpóvou; rioio prjva éxoupE XpiaTOÚyEvva; nóaE<; pépEC, £x£t n Epôopáôa, o přjvac, o xpdvoc; Ti Kaipó ÉxoupE to Máio: riÓTE éxete Ta yEvÉOXiá aac.; nóocov xpovájv Eívai o naTépac, aou; Ti rjpEpopnvia ÉxoupE ořjpEpa; Ze Troia Tá^n. ;tT|yaív£ic oto oxoá.eío; £e jtoio étoc Eíaai oto naveniarr|pio; Ti Úpa íiaípvETE to pEon,p£piavó aac. (ia, 0a, jiEpÍJiara, (píXoug, to, ttóu, pe, touc., pou - £xoyj\, TtoXkř), 7ioia, kóvel, ^éott|; - KupiaKrj, 0á?.aooa, Tniyaívai, xá0E, pjtávio, orr], yta Na jSáÁczs Ta i, t}, v, ot, m arig kevés Osaeiq: H 0...a pop ...vat p..,á K...pía xp...ávxa ip...(áv xpóvcov. Mév... \\z to a...L>yó T...C,, TO y...O TTJC, Tľ|V KÓp... ZT]Z Kat TOV)<; VOV...C tt\q CE p.,.á 7IOA...KaT...K...a JiévTS opcxpwv. To 6tapép...apá xr\q É%... TÉ{joEp...q xápouc,. H 0.,.a pot) Káv... ...KiaKá. To 7tpco.„ vwv...^st ora paya^...á zr\q y...T0vtác Kai 6c...xa Káv... otec, Tic;ôov>X..,ec, tou oittT.,.oú. H póv... tt)<; 5iaoKÉ5ao... eívat... ppá5... n, x... A.EÓpacr|. 6i Afa pcratppáaíTĹ- utľó m ŕvUŕ/v/ŕeá crrot Tere^/Ká; Eípai vnáXkrýioc, ainv Tpá7rst;a. AovXeúcú Ka9ľ|pepLvá asto to Tipcoí pé^pt to aTOyevjpa. 'Etteito EÍpai eXeúGepoc,, Aúo cpopéc, ttjv epSopáôa, kóGe Acmépa mi 1 lépjiTTi, paSaívco xaexucá cxrj ĽxoXŕ] ^Évcov yXwoocuv. Tr|v Tpíxti pévro aro ottíti poo Kai ypáĺpco ypáppaxa rj okoóm poumKň,. KáGe TETápm, pyaívco ps tqvc, ípíXoxtq uorj é^ra. To oappaTOKÚpiaKO (peuyoj a7ró ttjv tzô\t\ rai Tmjaívo) axouc, yovsíc, pou jiou pévouv axa Tiepí^topa tn£ @£oaaXovÍKi]c,. Přeložte: 28. října je statní svátek v Řecku i v České republice. Druhá světová válka byla od roku 1939 do roku 1945, První moderní olympijské hry byly roku 1896 v Aténách. Studuji řečtinu od roku 1999. Vyučovaní končí 22. prosince. 24. prosince slavíme vánoce, dětem dáváme mnoho hezkých dárků. Co budete dělat 1. ledna? Kolik let je tvé sestře? Mé sestře je 19 let. Bude v Praze 23. dubna. Ctěte a napište slovy: 1.3. 1925; 23. 4. 1992; 31. 12. 1995; 22, 11. 1931; 25.2. 1911; 18.5. 1882; 15.5. 1820; 17. 6. 1920; 2. 7. 1894; 13. 8. 1984; 11.11. 1955; 19. 10. 1920 Přeložte: V pondělí ráno půjdu k lékaři. Ve čtvrtek odpoledne jsem byl doma. V neděli chodíme obyčejně do parku na procházku. Máš v sobotu hodně práce? V pátek jsme byli v divadle. V úterý večer máme němčinu. Ve středu v noci budu poslouchat hudbu z rádia. První den v týdnu je neděle, pondělí je druhý den a čtvrtek je pátý den týdne. V únoru a v březnu je u nás velmi chladno, sněží, jezdíme na hory. V květnu je krásné počasí, je teplo, slunce svítí. V červenci a v srpnu máme prázdniny, jezdíme k moři. V září začíná vyučování, žáci se vracejí do školy. V říjnu často prší, nechodím na procházku, čtu a studuji. Máme čtyři roční doby: jaro, léto, podzim, zimu. Na jaře je pěkné počasí, v létě je horko, na podzim prší, v zimě sněží. Kolikrát jezdíte v létě na výlet? Kolikrát jezdíte v zimě na hory? Kolikrát ročně jedete do ciziny? Minulý rok jsem byt v Německu, příští rok pojedu do Anglie. j Přeložte: Můj týden V pondělí máme čtyři hodiny vyučování. Ráno jdu na univerzitu. Učíme se řeckou gramatiku, literaturu a konverzaci. V poledne jím v menze. Odpoledne jdu do univerzitní knihovny, kde studuji až do večera. V úterý mám volno. Dopoledne se učím, ale odpoledne jdu do kina nebo na procházku. Ve středu mám mnoho práce od rána do večera. Ve Čtvrtek máme jen dvě hodiny vyučování - dějiny Řecka a starou řečtinu. O víkendu jezdím autobusem domů k rodičům. V sobotu pracují trochu na naší zahradě a v neděli jdu s přáteli. Na jaře a v létě chodíme na výlety, na podzim hrajeme fotbal, v zimě chodíme do divadla nebo do kavárny. 1.1 Rozhovor: A: Co děláš letos v létě? Kam pojedeš na prázdniny? B: Ještě nevím. Loni jsem byl v Rakousku na horách. Tam je hodně sněhu, často sněží. A: Pojedeš k moři? B: Nebudu mít tolik peněz. Letadlo je drahé. A: I li nás je v létě hezké počasí. Někdy ovšem prší. B: Ano, a není tak horko. A: Já pojedu letos v zimě na hory u nás, budu šetřit a příští rok pojedu do Řecka na ostrovy. B: Dobře. I já budu šetřit a pojedeme spolu. Na ostrovech fouká větřík a není tak horko. Podnebí je tam příjemné. Tam v létě nikdy neprší. 88 89 EpäoMO ii ú e i) ii« 'Epôopo |niiii| |iu ae^iaóyio AyyUa,n Anglie aytóvac,, o boj, zápas; závod aépaq, o vzduch, vítr aArjOEia opravdu u/.ijOi:ia.;/ pravda cipÉoioc ihned, okamžitě avoi^iáTiKO^, -n, -o jarní Anpílioq, o, A7rpíXnc, o duben AúyoucToc,, o srpen Auorpía, í/ Rakousko ptiGpóc., o stupeň, známka; hodnost, klasifikace Pijpo, to krok, chůze; tribuna; oltář ppÉ/ei prší Teváprii;, o leden ysvÉGAm, ra narozeniny reppavía, // Německo yeppaviKá, ra němčina ôeKa7rcv0rjp£po, to dva týdny, 14 dní seko-toc,, ->/, -o desátý \Ľhi':p|lpioc, o, A£Kcpppr|c, o prosinec Í£i)TÉpa, // pondělí ÔEÚTEpoc,, -i], -o druhý ôpoo-Epóc., -t), -ô svěží, Čerstvý ÔtoôéicaToc,, -n, -o dvanáctý ôiúpo, to dárek, dar (E)pôopáôa, 7 týden épôopoi;, -n, -o sedmý egvikóc., -ó národní EiKocTÓ<;, ->}, -ó dvacátý éktoc, -n, -o šestý EXaippá lehce eí^eúgepoc., -n, -o svobodný, volný éva-roc,, -//, -o devátý EvôéKGtToc., -% -o jedenáctý ejteitoi pak, potom Ľ7tópEVO<;, -}], -o následující, příští EpXópEvoc., -t}, -o následující, příští ETopuKc). -opat připravuji étoc,, to rok ŕ[&r\ již, už i)pepopr|vía, >/ datum Omipúmo;. -a, -o obdivuhodný GcppópErpo, to teploměr Iavouápioi:, o leden lôéa, i; idea, myšlenka, nápad 1"Í7.IMo, loi'> t]o červenec loúvioi;, o, Ioúvnq, o červen lOTOpía, ii dějiny KaXoKaípi, to léto KOKOKaipía, n Špatné počasí KGKpEVEÍo, to kavárna KÉX.0101;, o Celsius KXípa, to podnebí, klima KÓx(K)a>uO, to kost Kouvtó (áco), -léfjai houpám, pohybuji Kpúo, to zima, chladno KvpiaKŕj, 1; neděle ^atpEÚto, -opai uctívám, zbožňuji, obdivuji, chci Xíyoc, -n, -o malý, nemnohý XoyoTEXvía, n literatura Máioc,, o, Már\q, o květen Mápnoc, o, MápTt|c, o březen UEGaÚpiO, to pozítří pÉca uvnitř, v psoávuxTa, ra půlnoc pEarjpepiavó, to oběd pnäčv, to nula pioóc., -ŕj. -ó poloviční uóvoc., -n, -o samotný, jediný, sám pupiCo), -opat voním; čichám vipjí, to ostrov Noépppioc,, o, NoÉpPpT|c, o listopad svyra, i] noc vt)XTd>v£i stmívá se oiKOVopw, -oúftat šetřím OKTWppioc, o, oktojpptu;, o říjen oMipJiia-KÓí;, -t), -ó olympijský ójtídí; jak; jako naYKÓopio<;, -a, -o světový jtavToútp>.a, /; bačkora návTcix; v každém případě riapaoKEDTJ,n pátek napéa, i] parta, společnost népJTTTi, t\ čtvrtek TtépTTTOS, -n, -o pátý TiEpaopÉvoc,, -11 -o minulý JT£píxti>pa5 ™ oko'1' (města) írép(u)oi loni, minulý rok jtoôóaipuipo, xo kopaná, fotbal jtótapoc,, o válka ttouoevó nikde jrpoiyyoúpEvoc,, -n, -o minulý, dřívější jrpónEpoi předloni rrpoxBéc předevčírem jrpiúToc., -o první pcoTcó (áco), -lěpai ptám se LáppriTO, ro sobota ouppaTOKWpiaKO, xo víkend LEjrrÉpPpioc, o, LE7iTÉpPpr|q, o září cjTop, xo sport oupnaTpitóTTiq, o krajan, rodák (H)p.((i(ovtó, -oůpai dohodnu se, souhlasím ouvvEipiátŠEi mračí se ouvopiXía, t; konverzace, rozhovor TdpEpváKi, to malá taverna TETÚprii, // středa xérapTOi;, -o čtvrtý tetoioc,, -a, -o takový TpÉptt) třesu se Tp{rr|, n úterý rpíroc, -i], -o třetí TOupTovpí^Ď) třesu se roái, to čaj TOdKÍ^w, -opat ohýbám, lámu, ničím ujióXoinoq, -n, -o zbylý (DEppouápioc,, o únor q»Givóntopo, xo podzim ; i;épei;, eaú ôe pou ôívei; oúte tt] xaávTa pou, oúte Ta yávTia pou, oúte tíhotě cxaao. KaAfj SiaoKÉSacTn AOUTÓV. npaía. tóte ôev Trnyaívco oúte sycó EKÔpopŕj. ae oeaco va rpéxto auvéxEia ótico; 01 seíkte; tou poXoyioú pou. 93 rpojjLiaTiKŕ) ■» Zlomky (kkáanaxá) Při tvoření zlomků je v čitateli (o ap^xňc.) číslovka základní, ve jmenovateli (o Ttapovopaoxŕjc,) číslovka řadová: éva xéxapxo - jedna čtvrtina 5ůoxéxapxa - dvě čtvrtiny éva JiépTtTO - jedna pětina Ôúo Trép^xa - dvě pětiny éva Sékuxo - jedna desetina ÔĎo SÉKaxa - dvě desetiny, ale éva picó - polovina 'O y ô o o p á 01) p u Miaóc,, picrrj, pioó 'poloviční1: piaóc, ôpópoq piatj cópa piaó K'iXó poloviční cesta půl hodiny půl kila Při spojení s jinou číslovkou do 20 nabývá piaóc, nesklonný tvar -ř|pun po souhlásce a -pioi po samohlásce: xpeiarjpici pijvEC, ouópiai pijka XEaocpiarjpiai pôopáÔEC tři a půl měsíce dvě a půl jablka Čtyři a půl týdne Celá číslovka, s níž je tvar -ř|picri nebo -pint spojen, se neskioňuje: Éva TtaiSí xpEiorjpiot xpóvtov tři a půlleté dílč oxt] SiápKEta jtevxépím prrvcí>V v průběhu pěti a půl měsíců Je-li první částí složeniny číslovka évac,, pía, éva, je výsledným tvarem trojvý-chodné adjektivum: N. EvápiOT|C, piápioT| evápiai G. Evápiot] piáptan.c. eváuiai A. evápton, piápicm, evápLCTi Eívai ítia Evápianc, XP0V0C,-- Je tomu už jeden a půl roku... nptv ano Evápior) xpóvo... Před rokem a pů 1... QtXio eváptoi péxpo auxoú xou uipáapaxoc,. Chci jeden a půl metru této látky. Ta poXúPia kootí^ouv Eucoaípiai Spa^péc,. Tužky stoji 20 drachem 50. ©a eíjacti e5có evápiar| pňva. Budu zde jeden a půl měsíce. Hxav EÔtb upiv arcó piápian, cópa. Byl zde před hodinou a půl. To xpÉvo ;iá£t TEOCEpicriipiai copEC,. Vlak jede čtyři a půl hodiny. Pro číslovky nad 20 se zpravidla používají oddělené výrazy, tj. číslovka + adjektivum piaóc, v příslušném rodu a pádu: EKOXÓ Kai piaóc,, eíkooi Éva Kat pioó Kolik je hodin? Ti cópa eívai; Pro udání hodiny používáme základní číslovky, případně i zlomky éva xéxapxo 'čtvrt', Éva pioó 'půl', xpia xéxapxa 'tři čtvrtě'. Eívai pía. Eívat pia r| cópa. Je jedna. Je jedna hodina. Eívat okxcó. Eívat okxcó n, cópa. Je osm. Je osm hodin, Udáváme-N čas o více než celé hodině, pak až do půl hodiny po celé hodině přičítáme zlomky hodin nebo minuty spojkou Kai k předchozí hodině, jedná-li se o více než půl hodiny, odečítáme předložkou Jtapá od další hodiny: Eivai ETixá Kai ÔÉKa (A.E7txá). Eívai E7IXÓ rcapá ÔÉKa (A.E7ixá). Eívai £7ixá Kat xéxapxo. Eívai ETtxá 7tapá xéxapxo. Eívai E7txá Kai piařj. Eívai é^i Kai piarj. Eívai mxá aKpipú;. Je sedm deset (sedm hodin deset minut). Je za deset minut sedm. Je čtvrt na osm. Je tři Čtvrtě na sedm. Je půl osmé. Je půl sedmé. Je přesně sedm. Udáváme-li dobu pomocí hodiny, používáme předložkovou vazbu s předložkou °Mse členem ženského rodu v singuláru nebo plurálu): °Trl u'u v jednu, v jednu hodinu Súo, xpEic,, ... ve dvě, ve tři,... 515 °)CrápKJi, axic, oxxcó Kai piafj v půl deváté 94 95 'Oyôoo nátir\\ia Podobně jako v Češtině sc v běžném hovoru používají pro udání denní i noční hodiny číslovky 1 - 12. Pro upřesnění se mohou spojovat s časovým údajem to rcpan 'dopoledne', to a7tóyEi;pa 'odpoledne', to Ppáôu 'večer', tu, vúxto 'v noci', ve zkratkách: ti. p. — jipiv cmo to pEcmpspi p. p. - perá to ueoTjpépi Eívai EtpTá to Jtpcoí. Eívai 7 ji, p. Eívcu EtpTá to Ppáou. Eívat 7 p. p. ztic ôcúôekci n] ví>xTa. ztic, 12 p. p. před polednem, dopoledne po poledni, odpoledne Je 7 ráno. Je 7 večer. Ve 12 hodin v noci. Číslovky 1 - 24 se pro udávání času používají podobně jako u nás v jízdních řádech, v úředním čase a pod. Pro přibližné udání času se používají předložky kuto., nepínov axr\, jtEpúrou axic,, yúpw orn,, yúpco cmc; ©a EÍpai e5ó> kíitó zr\ pía. ©a EÍvai e5w 7rEptaou cmc, 5úo. 'htcív £06 yúpcu arn pía. Budu tu přibližně v jednu. Bude tu přibližně ve dvě. Byl tu kolem jedné. Za jak dlouho? ce pía cbpa oe ptařj cápa o' éva TÉTapTO ©a EÍpai £5cb cte 5úo cbpE<;. ©a ÉxEi páorjpa a' éva TéTapro. za hodinu za půl hodiny za čtvrt hodiny Budu zde za dvě hodiny. Bude mít vyučování za čtvrt hodiny. Odkdy dokdy? Arcó noxe; ateó ti cbpa; ííc jióte; Ĺlc, ti cbpa; Odkdy? Od kolika hodin? Dokdy? Do kolika hodin? OySoo pá9r|pa Jak často? Cá8£ flóre; nóoo cruxvá; atió jtóte pa0aívEu; euiiviko; Uo ti cbpa tjceiq páOr|pa; TtÓTE 9a Eíaai Kai éva, óoo, Tpía xp°via. E{vai eSá Kai n^,TE y_póvia. Jak často? Odkdy se učíš řecky? Od kolika hodin máš vyučování? Dokdy budeš v Aténách? Do kolika hodin máš vyučování? Jak často chodíš do knihovny? Jak často chodíš do kina? Máte čas? Máte čas? Den ze dne, každý den. Obden. Ve tři hodiny místního času. letní, zimní čas včas brzy pozdě ihned přesně nedávno Před jedním, dvěma, třemi roky. Je tomu už pět let. 96 97 'Oyôoo páOT|ua 'OySoo páUujm Radové číslovky 20-100 (tchktikó apiOuiiTiKá K'-P) K' EIKOOTÓC, dvacátý KA' EIKOOTÓC 7rpcbToc, dvacátý první KB' EIKOOTÓC, ÔEUTEpOC, dvacátý druhý Kŕ' ElKOOTÓs; TpÍTOC, dvacátý třetí A' TplGtKOCrtóC, třicátý M' TEoaapaKoaróc. Čtyřicátý N' 7tEVTl]K0OTÓC, padesátý S' EČ/IKOOTÓC, šedesátý 0' E(3ôour|KooTÓi; sedmdesátý n' oySonKOOTÓc, osmdesátý 9' EVEVUKOOTÓC, devadesátý p- EKCtTOCTÓC stý Několik poznámek k použití jednotlivých pádů v novořečtině (pádové funkce) Novořečtina má na základě historického vývoje pouze čtyři pády: nominativ, genitiv, akuzativ, vokativ. Dativ se začal ztrácet už od konce starověku. Nahrazuje jej nejčastěji předložková vazba oe + akuzativ členu (oto(v), orr|(v), oto, čtouc, cmc., otci), nebo genitiv (viz dále). Tvary původního dativu se zachovaly jen v ustrnulých rčeních, např.: Aóču tco ©Eib! Sláva Bohu! Diky Bohu! EvTát>i. V pořádku. Vazba oe + akuzativ členu nahrazuje i český lokál: o"Tr|v npáya v Praze Nominativ a) vyjadřuje podmět a jmennou část prísudku u slovesa být, stávat se (eip.au wr.apxop.at, yívopai), ale i anovdá^a tatpóc, 'studuji medicínu', b) Po částici va následuje nominativ zvolací: N a o raxTépac,! Tady j e otec! c) V některých idiomatických vazbách: ootó p-ucpóc, od malička Genitiv a) plní funkci přivlastňovací: to TETpáÔio tou pa0r|Tr| TO OTlÍTl pOU žákův sešit můj dům b) nahrazuje dativ u sloves typu říkat někomu něco, dávat někomu něco (viz dále str. 131-132): Mou Sívei to pipXío. SOU X.EC0 ... Aívco tou cpftou A.E(pTá. Dává mi knihu. Říkám ti... Dávám příteli peníze. Akuzativ a) vyjadřuje přímý předmět u přechodných sloves (koho? co?) 'Exco éva (pú\o. Mám přítele. BXékců tttv eiKóvct. Vidím obraz. b) většina nových řeckých předložek se pojí s akuzativem: oto Tpcméi;i na stole, na stůl To PipíÁo eívcu oto xpa^é^i. Kníhaje na stole, (kde? - poloha) BáCco to pipXío oto Tpcméi^i. Dávám knihu na stůl. (kam? - směr) c) vyjadřuje příslovečné určení času (viz str. 84-85): to KaXoKaípi v létě tuv KupiaKij v neděli Ti] AsuTÉpa v pondělí Vokativ má tutéž funkci jako v češtině. Zvláštní koncovku má jen u maskulin (resp. feminin) zakončených koncovkou -oc (viz str. 40): acíokcae! ľTéxpo! V ostatních deklinacích se rovná akuzativu bez členu: Mačhycti! Tapía! Mapía! ľlaiôí! Nejčastěji používaným pádem je v novořečtině akuzativ, a to jak v předložkových tak i ve slovesných vazbách, které se, pokud se týče pádové rekce, někdy liší od češtiny: Suyxaípo to (píXo pou. Gratuluji příteli. auto pE promet. To mi škodí. Méně častý je genitiv, novořečtina se vyhýbá zejména genilivu plurálu. Někdy je genitiv nahrazován předložkovou vazbou anó + akuzativ: u.ía (péra cutó auro to ycopí krajíc tohoto chleba OEtpá ano Opavía řada lavic [TTj Na Siafláoere Kat va ypá^ert: oXoypáftůq to. xXáapaxa: 1/ 1, 8, 3, 7, 3/ 1/ 2, 6/ 2, 1/ 9, '5, '4, '10, U, h, >5, '2, ' 10» '9, '3» '6. '10- [27] A/a aBftn}j}ptbeTBTS ra xevá ps to apiO^inriKÓ kov eťvoli mnv izapév6£)\> Ki: mevouue ott|v Tocxia..................(tŕjva. (eváurarj, Evápioi, mápior)) ...............................tt)v EpSouáSa éxeic, EXXr|viKá; (kúge tcóte, hóoec (popsq, jróao ouxvá) .................................(bpa Eíaai crro ypacpEÍo; (coq ti, coq 7ióte, péxpi ícóte) Aev tjkpiů..................6a ex0ávcú oto ojiÍTi uou..................otic; 8. (raTá, yúpco, p£Tá) A'« peraippáaETE euro ra eXknviKá crea Tmyjtcá: A - Suyvcbpr), ti 6pa Eívai; b - Eívat seko kui Térapro aKpiPcbq. A - Eívai arápa vcupít^. Ma tióei KaXá to poXói aaq; b - To poXói pou. ôeojioivíc, Eívai ÍÍMErA Kai 5e xóvei oúte 5eutepóxejeto. A - mtjjicúc repete e5ó> kovtú xavéva KaipEVEÍo; b - SĚpta Éva racpEVEÍo tiou pévei apyá avoi^TÓ. kóvei rat cupaío ratpÉ. Eívai OTO §EÚTEpO SpÓpO aplOTEpá. A - Saq EuxapioTíi) 710X1J kui raXnvúxTa aaq. Přeložte: Je äest hodin ráno. Je dvanáct hodin. Jsou čtyři hodiny odpoledne. Je deset hodin večer. Je už půlnoc. Je přesně poledne. Je Sest hodin deset minut. Je sedm deset večer. Je za deset minut deset. Je tři čtvrtě na deset. Před chvílí bylo půl dvanácté. Už je tři čtvrtě na dvanáct. Budu zde v půl třeti odpoledne. Budu tady za půldruhé hodiny. Vyučování začíná ve dvanáct hodin. Přestávka je od 13.30 do 13.45. Vlak odjíždí ve 22.10. Jak Často jezdíS vlakem? Bude v knihovně asi ve Čtyři hodiny. Jak často chodiS do divadla? Budu doma kotem sedmé večer. Za půl hodiny končí vyučováni. Máte dnes odpoledne Čas? Studuje den ze dne od rána do večera. Máme vyučováni obden. Letadlo odlétá z Atén ve 14.20 místního času. Kdy začíná letní čas? Před třemi roky jsem byl v Anglii. Už je čas, jdeme. Vlak tady bude včas, přesně v 17 hodin. Nedávno jsem měl narozeniny. ĚD Čtěte: '/ '/ •/ 'I 2I 1/ 5/ 6/ 4/ «/ S/ '4, '3. /j, '10, 'B. '4. 12, 'Si h, >S, '9, '6- GQ Přeložte: První olympijské hry byly roku 776 před Kristem. Letos byl v tomto závodu druhý, loni byl třicátý třetí. Čtu už dvacátou pátou řeckou knihu. Dnes slaví můj otec padesáté narozeniny. „SvatoduSní svátky" se řecky jmenují „Padesátý (den)". Petr byl čtyřicátý a Pavel padesátý. Velký půst začíná čtyřicátý den před velikonocemi. 100 101 Oyôoo pá6n.pa Oyooo jiáOiifKt Poslední den měsíce je třicátý nebo třicátý první, jen v únoru je to dvacátý osmý nebo dvacátý devátý den. Nové hodinky Mám nové náramkové hodinky. Ukazují hodiny, minuty i sekundy. Natahuji své hodinky vždy večer. Teď budu všude včas, nebudu už chodit pozdě na vyučováni. Vyučování začíná v osm hodin a končí za pět a čtvrt hodiny. Máme dvě přestávky, v 9.30 patnáct minut a v 11 hodin deset minut, končíme v 13.15. Máme hodinu a půl řečtinu a hodinu a půl literaturu. V sobotu jedu domu dvě a půl hodiny vlakem. Rozhovor: A: Ahoj, co děláš? Nemáš dnes práci? B: Ano, ale pracuji jen dopoledne od 7,30. A: Kdy končíš práci? B: Ve 13 hodin. Potom jdu do restaurace a jím. Je tam vždy několik mých přátel a všichni jíme spolu. Co děláš ty dnes? A: Odpoledne mám vyučování, učím se německy. B: Kdy začíná vyučování? A: Brzy odpoledne. Mám němčinu od půl třetí do půl páté. B: A co děláš dnes večer? A: Dnes jdu s přítelem do divadla. Máme tři lístky. Jdeš s námi? B: Dnes nemohu. Snad budu mít čas příští týden. Byt jsem v divadle minulý týden. Byli jsme tam všichni, celá rodina. Neměli jsme lístky, ale byli jsme tam včas a lístky měli v pokladně. ae^iaóyio /, -o nevhodný cotxóc,, -//, -ó jednoduchý apyojropcó (-Eig) opožďuji se apyÓTepa později api0pt]Tii<;, o čitatel |5(ioi/.wi;. o král pí.ánTCO Škodím yiipíi^to, -oftai vracím (se), otáčím(se) ôeíxtu;, o (ôeĺktt);) ukazatel; ukazováček oeottoivíc,, /; (ÔEOJioivíôa) slečna ôeutepóxejtto, to sekunda ô)|Xaôrj to jest, tedy oi)pupy_EÍo, ro radnice ôiaycovujuóc,, o konkurs, soutěž ôiáôpopoc,, o chodba, průchod ôiápKeia, rj trvání ôiaoKéôaffn,,;/ ffe/g) zábava, pobavení čyKíupci, eyiítiípajc, včas £l„aYtoyiKÓc, -rj, -ó vstupní, přijímací EKKXnoía, // kostel; církev £vtó;ei v pořádku, dobře, O. K. ETtiTpanÉíioc,, -a, -o stolní nXEKTpoviKÓq, -i], -ó elektronický nXittKÓc,, -n, -ó sluneční nXiKÍa, n věk> stáři; roCník Gaupáora nádherně, obdivuhodně Geócj, o bůh GEpivóq, -t), -ó letni; žňový GÉan,, t] (siq) poloha, místo, postavení KciOuoTÉpnori,>] (ei<0 zpoždění, opoždění; zaostalost, zastaralost KuGnoTEpcí), -oúj-tai opožďuji se Kapnavapió, to zvonice Kavévac,, Kapiá, Kavéva nikdo Kata podle, v souladu; přibližně, asi; směrem, proti KiMji;o káva kl).ó, to kilogram KXáopa, to zlomek Koupdíqio, -o/jai natahuji (hodinky) papaOúvioc, -ta, -w maratónský pwpuOwvioc Spópoc, o maratónský běh perpupa, ro vyměření, počítání uérpo, ro míra, množství; metr, měřítko unouipáv, to bunda Néa YópKii, n New York vcopíc, brzy SmiEptíivEi svítá, rozednívá se SurcviiTn.pl, to budík oupavoqúoTqc, o mrakodrap n«pá přes, při, u "apoipía, // přísloví tapovopaoTTii;, o jmenovatel láo^a, ro velikonoce "OTáTa, /, brambor "EpÍTrou asi, přibližně jTEpvtí) (áco), -téptai trávím (čas), ubíhám, plynu; míjím, přecházím ma již, už TtpoXapaívo stíhám (něco), předháním jrpóoípaxa nedávno jrpo Xpioroú (ji.x.) před Kristem (př. Kr.) jrůpyoc,, o věž, hrad puBpiKá rytmicky ocípá, rj řada, pásmo, série; návaznost OKOTtóvoi, -o/ígu zabíjím Gvy(y)v(ůiiT\, i] odpuštění, omluva ouy(y)vtou.Ti s prominutím, pardon ouyxaipco, -o/iai gratuluji, blahopřeji awé%zia, 1 souvislost, pokračování Totqí, to taxi to^íôi, to cesta tojnkóc,, rj, -ó místní TpÉcípo, to běhání, spěch rpopá^to třesu se, straším, děsím (se) úítvoc,, o spánek útpacptt, to látka, tkanina, textil tpÉTa, tj krajíc, plátek; balkánský sýr Ti(7(iOÍ - EK(pp(xo£i<; To poXói souxeúei. To polóí jiáe\ Káká - to poXói seíxvgi aKptptó; xr|v cópa tou. Hodinky jdou. Hodinky jdou dobře - hodinky ukazují čas přesně. To poXói TpÉ^st - to poXói 7ráEi pjrpooTá. Hodinky se předbíhají. To poXóí xávEt TtévTE kexxá - to poXói Ttáei Hodinky se opožďují o pět minut. 71 (OCO 7TÉVTE a.EÍtTá. Eípai Ttávxa orrjv úpa pou - cpTávco éymipa. Exco KaOuaTéptjor] - mňuareprá -apyo;ropcó. ij/ápi xr\q cápa; - cppéoKO \|/ápi O Mrxá?m,; Eívaí Jiávra rn; cbpac. Tptbtii tn,v cópa pou. nEpváco tt]v cópa pou. skotíóvco tt|v cópa pou. Aiapáí/o pE ti; ápcq. Kaxá ti; TtévTE - yúpto oti; 7tevte -TTEptirou axiCj ttévte. Jsem vždy dochvilný. Mám zpoždění, čerstvá ryba Michalis je vždy jako ze škatulky. Mámím čas. Trávím čas. Zabíjím čas. Studuji mnoho hodin. Asi v pět hodin. Aíviyum BaoiXiá; 6ev Etvai, k opova cpopáEi, poXói ôev EXEl ti; cóps; perpÓEi. Ti eívai; (o KÓKopaq) ^ evoto páGripa EKÔpojnŕi - i|evo5o/EÍo - ta/vôpopiEÍo - Xzniá ^ť]pepa T0 ^p00' M£ tiíPE TnXétpcovo o TrarÉpa; pou anó to x^p10- mou eote óti tou; é?£U|'a nokv ókzq auré; ti; pépe;. 'etoi, póAi; ácpnaa to hkouotikó, pá&ya xa Trpáypatá pou Kai écpuya yia rov KEVTpixó oiSr|po8popiKÓ OTa8pó. zti; airopáSpE; KÓapo; nokvq jcEpípEVE pe ti; anoaKEoé; tou ttjv Empípacní tou oto Tpévo. EoTrpco^a tov KÓapo Kai pTinKa ara payóvi xr|; 7rpá>Tr|; 0Éar|;. eutuxcó; řjpouv kovtó oto TtapáSupo. Orav ŕ|p9e to ppáSu Jirrya oto EOTiarópio yia PpaSivó tpayrp;ó. Aiá^E^a XOipwó méac ps ká%avo Kai pía Kpúa p7ripa. To rpévo ÉcpraoE oto TÉppa. Eytó jir|pa to IscocpopEto yia to x^p10 p-ou. noíAoí ópcoc a7ró tou; xa^iôicóTE; népacav tt| vúxTa tou; oto cjevosoxeío, to ^evosoxeío auro eívai povrčpvo Kai KaOapó. Eívai 7tpcóTri; Kaxrjyopía; ps p^v^KXry_a,_5jK2iva Kai tpÍKÁivcí ôcopáTi.a, prcávio pe ĺľcttó mi Kpúo vcpó. Lra Scopária U7iápx£i rnXEÓpaori Kai TiiXétptovo. sto loóyeio UTtápxEi Eoriarópio Kai piiap, oto imóyeio ympáij yia xa 0TÍĎKÍvr)Ta tíův jteJi-aTtóv kki 0écr| yia xa oki. H TTEpioxť] pa; éxei x^ovoSpopiKÓ KĚVTpo. To xsiptóva 7roXAoí ávôpcortoi avepalvouv pc ra TEteqjEpÍK on; TiXayiÉ; tcov Xócpcov mi yspí^ouv tic jiíote; tou oki. to raAornípí ticai noíJ.oí xoupíaTE; kóvouv EKSpopÉ; ort; Kopucoé; tluv pouvcóv. AiáXoyoc; a- KaTEpíva, koítcí^e to ypapparoKipámo. To Koíraija, papá. 'ExoupE póvo to Xoyapiaopó yia to evoíkio, to n,a.EKTpiKÓ Kai to TrjXéipcovo. E7rei6r| 8ev f|paoTav oto cttiíti o raxuSpópo; pa; átpr|oe mi pía Eiôojtoíqon, yia éva ouoTn,pévo ypáppa. As;, rrÓTE /.fjyci o loyapiaopó;. Exi; 15 xou pŕjva. Aúpio 9a Tiáco oto raxuSpopcio yia to auorripévo ypáppa. ClXripióvíO mi to Xoyapiaopó, av 8éa.ei;, nápc a.outóv 3.500 KOpóvs; yia xr\v ec;ópA.r|crr| tou Xoyapiaopoú, ttjv TauťÓTT|Ta rj to 8iapaTi'ipió oou yta to ouott]pévo ypáppa. sto ■ B 1 ToupioTiKÓ ypaipsío ^ "■ napaKaXcó, éva siotTrjpio yia tt| póso. ~ A.TpojtX.o'iKé; i'] acpojtopiKÚ;; AepoTropiiícó;. H OáJ.acaa ofjpEpa EÍvai Xíyo TapaypévT]. ajixó rj ps ETriorpocpri; 'evoto páGiif'f 'evoto fiáBrifiot A - Móvo áva aíťkó. Ilóao kootí^ei; B - AenraľtéVTE xtXicíÔEC, ôpaxpéc,. A - Artó Jtoto ctEpoSpóiuo öpxiöct yioprá^u) yiópTaott ÉXuaa 5av£Í^co oůvEioa évrucra Siaßa^co Siaßaaa é maca exjtí^cb éXinaa 7i?třjpcuca ETOlgá^CŮ ĽToípaaa Ecßrjan KOÔClpí^CO KaOápiaa texeícůoci xoů^ců éXouaa Ľcpmaa viíbOca évicjaa éx^aa 71EÍÔÍD eneiocí Sufix -v- rozšířil původní samohláskový kmen sloves. Zubnice £, 9 ve spojení se -o-odpadly. b) Slovesa zakončená na -kíd, -yto, -x<ů, -otccd, -xvto, -yyco, -yx«. -t™ a některá zakončená na -Qus maji v aoristu koncovku -^a: prézens aorist prézens aorist Kvoiycú ávoiija TtpOOEXCÚ jtpóo£c;a oiaXéyci) SiáXe^a TpÉxto ÉTpEíja (puXáyo) ipúXacja SiSáoxcú 5(5aí;a aíAáí;cú áXXacja ôeíxvco KOlTái/o KOÍTCI^a ôicbxvío EOKŮCJa éjrai^a ptxvo £pti;a ítxékcu (pTiáxvío EcpTiarja OTTipit;© OTrjpi^a atpíyycj) Ě{T(pi4a rpópa^a EXéyxto éXeyi;a (plováte (ptüvaEa KnpÚTTCÚ Křjpuí;a 'EvaTO pdtöijpct 'Evaro uádtipa Jedná se převážně o slovesa, jejichž kmen je zakončen velárou -k, -y, ■% která se ve spojení se -o změnila v U sloves na -Cfů a -ttco se jedná o tzv. nepravé dentály, které se vyvinuly z původních velár. Srv. otXXát/o 'měním' - aXkayr] 'změna', ipopát/D 'děsím' - Tpopcucrucóc, 'děsivý', kt|púttců 'hlásám' - Ktjpuypct 'zvěst'. Ale (peúya) - écpuya. c) Slovesa, jejichž kmen je zakončený na -7t(t), -poi, -(pro, -TtTco mají v aoristu koncovku -v|/ct: prézens aorist prézens aorist \á\M(ů Él.apyct avaßco ávaya Xsfano ekzvya. Kj-EßCO ßaipw cßai|/a KOß© £KO\|/a ypácpco cypcu|/a KpUßü) £KpU\]/a OtVdKoAÚTtTCÚ avaváku^a paßra Épaya Jedná se o slovesa, jejichž kmen je zakončen labiálou -jc, -ß, -cp, která se ve spojeni se -o změnila v d) Slovesa zakončená na -ctúej, -EÚci) mají v aoristu koncovku -cnpct, -e\\ia: prézens aorist prézens aorist 7iaúui énaya pac^EŮco pá^£\|/a ^oSeúco OOUJ.GŮĎ) 5oúÁE\ya IUOTEÚC0 7ríoTEi]/a Ta^iÔEÚtú iai;íoEya payeipeúco payt:íp£\|;a XopEÚa) XÓp£\)/a -u- má v těchto případech fonetický význam labiály, která se ve spojení se -o mění v -\|/-. Imperativ aoristu (npooTaKTiKfj aopícrrou) Tvoří se připojením koncovek -e, -(e)te k aoristovému kmeni (0épa)(v. str. 109c). Řecké sloveso má kmen prézentní (lze ho určit oddělením koncovky -to od 1. os. sg. ind. préz. akt.: kxeív-ců, a.pxít>w, avoíy-to) a kmen aoristový, který dostaneme oddělením koncovky -a od 1. os. sg. ind. aor. akt. (u dvouslabičných sloves i oddělením augmentu): E-vrúo-a, ayópao-a, Stôa^-a, áva\|/-a. Od prézentního kmene se pak tvoří všechny časy a způsoby nedokonavého slovesného vidu, od aoristového kmene časy a způsoby dokonavého slovesného vidu: ávays avá\(/t£ rozsviť rozsviťte devone avoítýrE otevři otevřete apxíoTE začni začněte ypáye ypá\|/t£ napiš napište OEÍ^e seí^te ukaž ukažte ôl§á^T£ nauč naučte k^eíoe ka,£ío"te zavři zavřete Koíxa^E Kotrái^TE podívej se podívejte se aßr|0~£ aßnaiE zhasni; smaž zhasněte; smažte auvéxioE GUVE/JOTE pokračuj pokračujte a) U některých (často různokmenných) sloves se aorist odlišuje zcela od kmene prézentního. Jedná se zpravidla o aorísty asigmatické : ind. préz. akt. ind. aor. akt. imp. aor. akt. ßlilHO vidím eíSrx ÔEC, ÔSOTE (seíte) ßpiöKCO nalézám ßprJKCt ßpEOTE (ßpElTF.) öiveo dávám éôcooa 5ÓO£ SróOTE épxopai přicházím ŕ|p6a éka exóte Kaiakaßaivu) rozumím KataXaßa KaxäXaße KaraXaßETE X.é(y)to říkám EÍna Kcq JIECTE (tisíte) uaSaívto učím se epccÖa pá0£ pá0ET£ U-ÉVli) bydlím, zůstávám épeivK pEÍVE pEÍVETE P7iaívw vcházím pTtŕJKa pftEC, (Ép7ta) P7TEÍTE itaípvco beru Tiťjpa 7tÓpE 7tápt£ otéxvco posilám éoTEtla oteíxe axeuYrE b) Imperativ má v novořečtině jen kladný tvar. Záporný imperativ se nahrazuje oporným konjunktivem (viz str. 218-219). c) V plurálu je zdánlivě narušeno pravidlo o prízvuku sloves, u nichž prízvuk stojí na třetí slabice od konce, je-li poslední slabika tvaru krátká. Imperativ plurálu měl původně koncovku -ete, synkopou (viz str. 11) byl tvar zkrácen (např. koitú^ete -Koitá^TE), prízvuk však zůstal na původní slabice. Plný tvar zůstal např. v případech: KaTaA.äߣTE, pá0ETE, pEÍVETE, TtEpipÉVETE, (pÚyETE. 108 109 'EvaTO ná9nu.a iv«to u.á9n.pa Na aupnX^pcácrezs ta KEvá pí: za pýpaza nov eívat oztjv jxapÉvBscnj oro acúozó zimo: (ipTÓvto, JcXtipávo). tyaKovíCfi), Xá^ma, ypácptů, aváp©, Luraívco, Jtnyaívi.o, KaraXapaívco, SouXsúw, apvXw, TtXévai, okouttí^©, Liaysipeútt), Konána), Kávtů) To 7rponyoúpsvo Eápparo .................. oro aoo7ispu.ápK£T tt|c ysrroviác uou kcci .................. TiokXá \j/á>vta................... éva UEyáAo Xoyapiaapó................... oto OTitTi xai .................. tic 8ouA.Ei£c ................... ra ÉmnXa, .................. tk Tt^ápiu, ..................ia Stůpátia. sto téa.oc.................. to (payr|TÓ Tr|c KuptaKr[C. To 07rÍTL .................. airó KaSapiórqTa. 'EirsiTa .................. Ta uaOŕjpaTa tt)q Asurépac..................Tt|V TrjXsópacm, Kat..................éva ipiXu. Orav..................r| unrÉpa poo oro oiapépiopa..................auÉoaic óti..................noXv. Na ayripazioezz zijv npoazaxziKý\ zcov ptjpázojv Kai va crupnX.tipcbaexe za xevá: ..................to TETpáÔto. (avoíytů) ..................to xptójuot tcov paXXitov oou. (aXXáC,®) ..................Kai uia tpopá orr|v Úpa aac,. (épvopai) ..................Ta uaOŕtpaTá aac. Kai ÉTteiTa Ta ?.ép£. (StafBá^co) ..................Áíya KtA.á. (yávtt)} ..................to (payr|TÓ yiaTÍ EÍuat Koupaau.évT|. (sToiuáL>) ..................pat; Xíya Xstprá. (oaveí^tú) ................., to JtapáGupo yiaTÍ éyei aépa. (kxsívcú) ..................ue Ta épya Kat ó;(i ue to Xóyia. (ireíäci)) ..................sasíc to Xoyaptaopó Kai aíipio 7tXr|pcbvouu£ EpEÍc. (TrXnpcbva)) ..................pou A.íyo Kaipó aKÓpa. (Sívtú) ..................pac, Kai KavÉva ypáiipa. (oréXva)) |3. | Na tjufÁiiXripúoEXí! za kevó. pe zo acoazó zimo zmv ptjpázcov nov eivai azrjv napěvOsuti: a) (avoíyti), 5iapá£ai, Jtaípvtů, ypáiptů, pA.Éntú, ni]yaívti), A,Éa>, Ép^opat) riatSiá, ..................to pipeto aac axn cE^íSa eíkoci...................KaXá to uáSnpa Kat .................. poo av to Kt/TaXápaTE. AnuxJTpri, .................. arov JtívciKa .................. ir\v KipfflWa Kai .................. X^PK káQr\. Evrá^et. Ttbpa..................ó, ti Éypayec...................orr) oéotj oou. p) (7raípvíD, ctéxvco, póč/ú, ypácpw, kxeívco) AXsva, oe TtapaKaXtb ..................to ypápua ttou Éypaya yia tov 7ta7t7ioú Kai tn, yiayiá................... to tpÓKE^o, ..................tt| ôlsúouvot] tou n(ipďkri:zr. Kai tou aTTOoxoXéa,..................ypau.paTÓor|ua Kai..................to ano to xayuSpopEÍo. Mizafpáaze zo Ksípsvo ano za f.?j.rjviKá aza žatýma: Eívat 28t| OKtcoppíou, z\ eOviKŕj uac. yioprt). Ot tpíAoi pot) Kat Eyá 7tr|yavvorm£ SKÔpopŕj uxr\v Aíyiva. H Aíytva sívat éva ópoptpo vtjoí kovtó otov ílsipaiá. 110 'HpTXorav ekeí Jtépat to .OlO, to loď iwpi4il> n (W) Příhod, příjezd payóvi, to vagón, vůz pácpio, -opai barvím, lakuji puCavfivóc,, -ó byzantský y£pís», -opai plním (se), naplňuji (se) yépoc,, o stařec, děda yKopá^, to garáž ypappafOKipo'>Tio, to poštovní schránka ypappaTÓffiípo, to známka SavEÍ^to, -opat půjčuji ňcKúpa, // desetník, deset leptá ôévio, -opat vážu Ôiapcmípio, to cestovní pas ÔiáOEon,, // (ci<;) dispozice, nálada ôiapovií, tj pobyt, bydlení Siaoxí^a) pronikám, prostupuji; přetínám, přetrhávám ôiEíiGuvon., n (eic) adresa; správa, ředitelství ôÍKlivoq, ->/, -o dvoulůžkový ôioKoOfjKii, i; diskotéka Ôitójrvco, -opat vyháním, vyhazuji Etôonoítiori, i] (eic) oznámení, zpráva exéyxíú, -opai kontroluji, ověřuji EXítíCw mám naději, doufám evoÍKio, to nájemné EtótpAiimi, ij (eic) vyrovnáni, splacení dluhu EítEtôú, protože, poněvadž mpípaoíi, 'J fc-K) nastoupení, nasednutí, nástup ÉrtinXo, to nábytek ^iCTpoipřj, // návrat etiTayfjí )j příkaz, nařízení, ustanovení; poukázka, šek ET«tp(E)ía, /; sdružení, společnost tak, takto í^ixeúoi žárlím, závidím H^EKTpiKÓ, to světlo (elektrické) Qupáucti vzpomínám si, pamatuji si lÔpúo), -opai zakládám, zřizuji, ustavuji loropiKÓ^, -7, -ó historický KaOapí^co, -opai čistím, uklízím Ka0apiÓTi|xa, t] čistota Kupnivu. i] kabina KanETÓvioq, o kapitán Kapápi, to loď KaTEpaívca sestupuji Karriyopía, // kategorie KEÍpEVO, to text KEvrpiKÓc,, -ŕ), -ó ústřední, centrální KEvrpiKf[ 6éppav(rr|, // ústřední topeni KÉpua, to mince Kiipúaaco (Ki]pÚTTto) ohlašuji; zvěstuji; kárám kaepo, -opai kradu K/.ĽLÚ Í, to klíč koitcó (áco), -těpai dívám se, prohlížím Kopuli], ij vrchol KovípÉpTti, i} deka, přikrývka Kpéaq, to maso Kpúpca, -opai skrývám XáOoq, to (kL XáOnJ chyba, omyl Xá^avo, to zelí Xrjyto končím /.ipávi, to přístav, přístaviště, kotviště Xoúi^ío, -opai koupám, umývám Xó(poq, o kopec, vrch, pahorek Í.ÚVK), -opat řeším, rozvazuji pay e 1 psuto, -opai vařím pa^EÚC), -opat shromažďuji, sbírám pu£i).ápi, to polštář pó/.ic sotva, jakmile, právě povÓKXivoq, -o jednolůžkový potoctikxítq, tj motocykl, motorka pjrap, to bar pjrípot, ij pivo 113 'Eva-re fjciouua 'evoto náBufii/ vEOKXaciKÓc., -ŕ\, -ó n o vo k. lasičky, neo-klasický v(o)icó9io cítím se; pociťuji, vnímám, sdílím, rozumím vópiap.tt, to měna; mince vrouc,, to sprcha ^Epciiťpaíví!! vzdaluji se q£\oôóyjoq, o hoteliér ^eokoví^co uklízím, zbavuji prachu ^exvíó (áco), -lípat zapomínám ^oseúco, -opas utrácím, vydávám peníze ^tiírvtí) (ó.a>) probouzím (se), budím oôtryóc,, o průvodce; řidič oóiKióc po silnici, autem oJ.oéva neustále, ustavičně ópt^r|, tj (eicJ chuť opioriKíj, >? indikativ naí^a>, -o/jai hraji (si) TrapaXřJTTTTic, o příjemce Traúco, -opat přestávám jteísk), -opat přesvědčuji Tteíva, n hlad jteí.útt|c, o zákazník íTEpiépvEia,)] zvědavost jtEpioxi'lj tt oblast, kraj, území; okruh, sféra, pole TTETOÉTCt,)} ubrousek, utěrka Jiióvto, -ofjai uchopuji, chytám niXÓToq, o pilot níma, n sjezdovka; taneční parket jTioTEŮtu, -o/uai věřím ítUrytá, tj stráň, svah, úbočí jtxéko) pletu ;rX,TÍpcju,a, to posádka; naplnění TioXuTÉXEia, n přepych, luxus; rozmařilost ÄpooTtiKTiKTJ, >f jaz. imperativ, rozkazo -vací způsob pópti>, -opai Šiju péora, to. zbytek (peněz) peoExj/ióv, n recepce pf^vco, -o/uai hážu, vrhám Pófioc,, n Rhodos opfjvo), -opo.t zhasínám, smazávám oevtóvi, to prostěradlo oiôripoôpopiKÓc, //, ó železniční oiSripoôpouiKť&c drahou, vlakem OKi, to lyže ooi)JT£pu,ápKET, to obchodní dům, supermarket tmptíixvu) strkám, tlačím trraflu.óc;, o zastávka, stanice OTTipí^K), -o}iai podpírám, opírám ouváíJ,ayua, to valuty, devizy ouprápi, to zásuvka (u stolu) ouoTTifiévoc, -o doporučený otpíyyů), -ofim svírám aotrrá správně TO^iôiÓTTic, o cestovatel, cestující Ta^iäicuTiKÓc, -i], -ó cestovní, cest o vate] ský T«payp.évoc, -t), -o neklidný, vzrušený TaT)TÓrr|Ta, ij totožnost; osobní průkaz Tfr/uÔpouEÍo, to pošta TOľxuÔpópoc,, o listonoš TE^EipEpÍK, to lanovka téxoc, to konec TÉpp-a, to konečná stanice; gól rr|XÉq>í»vo, to telefon T^áui, to sklo; okenní tabule tójtoc, o místo, krajina TOupiCTiKÓc, -if, -ó turistický rpÍKíavoc, -n, -o trojlůžkový tcexikóc, -rj, -ó český UJioyeio, to podzemí; sklep ujTÓyEioc,, -a, -o podzemní .oc., o obálka (pEpiujtÓT, to trajekt, převoz tpTióxvw, -ofiai dělám, zhotovuji arr\vK ->b -ó levný miA^ÍY)1*' -vt10-1 střežím, hlídám ^Xkáóio,10 prospekt vřj, n roá (slovesný), hlas j^afiÉvoc, -i], -o ztracený ^apTOVÓpitrpa, to bankovka XiovoSpouTKÓc, % -ó lyžařský Xoipivóc, -ij, -ó vepřový XOpEÚw tančím XWpió, to vesnice yiká, to drobné m sto äf e a-prjoE. auto Ô EV EÍvai Trails yé>.aaE. flee to Xouróv! Řecký systém oběživa To exattvuíó vópiopa hrav r| Spa^pij. ajto ttjv 1.1.2002 to eSviKÓ evjtvikó vóuiaua Eívai to Evjpái (= 340,750 8paxpÉc). Než bys řekl švec. Není to žádná maličkost. Řekni to konečně. Řecká měnová jednotka byla drachma. Od 1.1.2002 je řecká národní měna euro (= 340,750 drachem). Mince (KÉpjiara) n Spaxpn, 5úo 5paxpéc; to Síôpa^uo, to ôúppayKO TtÉVTE ôpctxpÉc, to JiEvráÔpaxuo, TO TÓÍ.ipo SEKU 8pHXP-éC, TO ÔEKÓplKO ekooi SpctxpÉC, to siKOoápuco JtEvŕjvTa ôpaxi^é?, to TTEVuvTápLKO EKCtTÓ 8paxpÉC. TO EKaTOGTÓpiKO Bankovky (xapTOvoplatiaTa) nevfjvTU Spaxuéc., to jievTjVTápuco ekktó Spa^péc, to ekotootópiko StaKÓatEC Ôpaxuéc, to SiaKoaápuco jiEvraKÓoiEC. 5paxpÉC,, to 7revTaKoaá--puco ^ía-lec, ôpaxpÉC,, to xO-iápuco jiévte yO^ádeq 5paxp.EC, to jievtoxí-^.lapo Český systém oběživa o tcexikó vóuioua Eívat n toexikíí Kopóva. Česká měnová jednotka je česká koruna. 'Evato fiádi]n« 'evqto páGiipu Mince (xépuara) 50 laná 1 Kopóva 2 KOpÓVEC, 5 Kopóvec; 10 KOpÓVEC, 20 Kopóvec, 50 KOpÓVEC, aev exco ÔEKápa - exco áSeio nopTocpóXt -Eipai 7raví pE naví - Eípat tcutí. ae ôívco SsKápa (ToaKicrní). 'E^co i|/u\á. I Aívco \|/u\á. Aívco pÉora. TOqiSeÚCO OTO EOtOTEptKÓ to^iseúco OTO EqtÚTEpiKÓ ta^iSeúro osikcoc, (ps XECúcpopEÍo, ue auTOKívr)TO, ps xa^f) niôiipoÔpopiKcbc, (pE Tpévo) aEpOTtopikúi; (pE aEpoTtXavo) aipoTcXotKcóí; (ps nkoío, pE icapápi, pE Parcópi, pE ipEpiprcói) Ta péaa ouyKoivtovíaq TO CtOTlKÓ XfiCÚCpOpEÍO TO UJIEpaOTlKÓ XECÚlpOpEÍO Bankovky (xaprovouíopaTa) 50 KOpóvEC, 100 KOpÓVEC, 200 Kopóvec, 500 KOpÓVEC, 1000 KOpÓVEC, 2000 Kopóvec, 5000 Kopóvec, Nemám ani vindru. Nedám za to zlámanou grešli. Mám drobné. Dávám drobné. Vracím zpět. cestuji (někam) v tuzemsku. cestuji do zahraničí. cestuji autobusem, autem, taxíkem cestuji vlakem cestuji letecky, letadlem cestuji lodí, parníkem, trajektem Dopravní prostředky městský autobus meziměstský autobus ra K.T.E.A. (Kotvo Tapsío EiaTtpáqEtov AECotpopEÍcov) jméno nejrozšířenější místní autobusové přepravní společnosti v Řecku (překlad názvu: Všeobecná pokladna příjmů z autobusové dopravy) TOaUTOKÍVTVTO-TO OpÚCl auto T0 cpoptilY0 " T0 KCtHl0vl - H vtoxíko nákladní auto to tpév° - o n,x.EfCTpiKÓ<; aiStipóôpopoc, vlak taxe'" «fiašoato1xía rychlík to urrpo - o unóyEtoc metro o oraepápxn1; přednosta stanice to payóvi vagón oO.s.e. Řecké dráhy (Opyuvicpóc. Xt5npo5pópv EXXáôac,) to 7t?.oío - to Kapápi - to paTtópt loď to ipEpipitÓT - to oxTiuaraycDYÓ trajekt TO U7t£p0)K:£áVtO zámořský parník o KajtETávtoq kapitán o vaÚTT|; námořník to nXiipcopa posádka TO CZEpOJtXáVO letadlo TO EXlK'ÓTtTEpO helikoptéra 0 7iixóto<;, o ta)pEpvrJTr[c, pilot to aspoSpópto letiště o, r| aEpoauvoÔóc, stevard, stevardka 1 JtpoayEtcooTi přistání, přílet tl OXupjriaKii ETatpsía jméno řecké letecké společnosti to ;evo5oxeío hotel 0 sevosóxoi; hoteliér TO qevo6ox£Ío tioxutexeíoc, luxusní hotel 10 qevoôoxEÍo A, B, V Kariijopíac, hotel kategorie A, B, C *l PeoE^ióv recepce T0 tpOOCOrtlKÓ personál 117 TO TOXuSpOllEÍO to ypáppa aTtXó, aEpOTtopucó, ouaTnpévo, o Taxuôpópoc. - o TaxuSpopiKóc ôtavopéac o TaxuSpoptKÓc KtbôiKac (T.K.) to Tr)Xeypá(pr|pa TO TT|XcviKóc, GáXapoc i] TnXEKľápta o TnXEtpwviKÓc, KaTáXoyoc, to Ktvnró (TnXécpcovo) to ipač,, to Tr|X£opoiÓTU7ro o O.T.E. (Opyaviapóc, TnXoriKľoivwviév EXXáôac) n A.E.H. (Anpóaia EjrixEipnar) HXEKTpiapoú) to PpapEío NópjTEŽV XoyoTExvíac to PpapEío NóprtcX EipTJvnc. pošta dopis obyčejný, letecký, doporučený, expres listonoš, poštovní doručovatel poštovní směrovací číslo telegram telefonát telefonní budka telefonní karta telefonní seznam mobil, mobilní telefon fax Řecká telekomunikační společnost Státní energetický podnik Nobelova cena za literaturu Nobelova cena míru O Tax^Ôpófioc; 05uaaÉac EXúrnc kóge 7Tpojí onou Šujrvcb, Tpéxco orr)v Ttópra icai koitw, TpÍTTi, KupiaKf), Asurépa ki áXXr| pia xaPÉvtl pépa, TtávE ki Épxovrai oXoéva ra partópta koi ra rpéva. TayuSpópE, aváGEpá oe, póvo spéva 6e Gupáaat, jciávEi o KÓopoc TCEptOTÉpta ki eyó) pévco p' áÔEia x^pta. aékqto pá6riMa e^íítkevti * 0 ^lávvTlc ^ ^xav Ka^-ŮL- eíxe tióvooc oto KEipáXt Kat oto Xaipó tou koi ôev n^Pe T0 KPtjnV0 t0u- «meíve oto kpepoti oou», tov ouppoúxev}/e r| piirépa tou. autóc óptoc sev rny áKOuaE Kat nfJYE oto oxoxeío. to pEarmépt, órav yúptoE otiíti, ^ánXoJOE koi Ttŕjpe tov jrupETÓ tou. to GEppópETpo esei^e 39°. «Epéva icavÉvac 5e p£ aK0Ú£i,» tou yKpívtaoE r\ pnTcpa. O ľiáwnc aTtoipáatoE Kat nrryE oto yiarpó. sto tarpEÍo rjrav rcoXXoí ávGpomot. Zr|tt|OE ttiv Kapra p£ ra aroixEÍa tou a7ró xr\v xaproGíJKT|. meto nspípEVE uitopovErtKá ps touc áXXouc appcóorouc ott|v aíGouou avapovrjc. £e pEpiKOÚc, r\ voooKÓpa ékove ÉVEor), oe áXXouc nř\pe tt|v niEon. rioXXoúc tou; égteixe oto ptKpoptoXóyo yta aváXuori aiparoc, crrov aicnvoXóyo yia oktívec, atov KapotoXóyo yta Kap5toypá(pr|pa, oto xzxpovpyo yia Kóraypa Kat otov otpGaXpíaTpo yta yuaXiá. «Eívat r\ SiKřj aac astpá Tcópa», tou eítte n, voooKÓpa pETá euro piatj cbpa. «£' EpÉva to xete;» ptoTrioE o ľiáwT|c,. «Nat, oe aac IlEpáaTE oto yiarpó yia e^ÉTaoip* . AiáA.oyo<; A - KaXr)crjrÉpa aac, yurrpé. b - KaXricjTtÉpa, Jtaiôí pou. Ma tte; pou. Eaéva ano ránou oe <;£pco. Ma pr.paia. aev EÍaat o ouppaOtiTiíc tou yiou pou aitó to yupváaio; MáXiara, nrr/aíva) p£ to yio aac aTtrv i5ta xáqr\. rtáwr|, oe pxejtuj Xíyo xXcopó. NtcúOto áoxrjpa. 'Exco nóvouc, oe oXÓKXrjpo to arópa, Kpuávu), pr|xa>, ÉXW 39° TtUpETÓ. 'exeic aváyKti artó Xíyr| Š£KOÚpaor|. aev Ttpoaéxsic O opyaviapóc aou Etvai aouvaroc Kat étoi oe xTÚ7tr|a£ r\ £Jtt5r|pía ypúrr|C. ByáXE to TtouKápiaó aou, P'j^e ... tkoux, ykoux- .. AatpaXóc éxetc Ppoyxírá, o atpuypóc, aou EÍvat ypi'iyopoc. Túpa áKouoÉ ps TtpoaEKTiKá. ľiEC pou, EÍoai aaipaXtapévoc; A- Nau orol. K. A. a-b^ b- ©aupaará. ritiyaivE oto tpappaKEÍo Kai p£ tt) auvTayř) jtou aou éypaya ayópaoE arayóvEq yta to auváxt, x^Jtta yta to Ptixo, aajtipíVEC. Kat PixapívEC. meíve oto KpEPárí pía EpôopáÔa. 0a jtíveic noXXá uypá Kat Ga Tpcoc KaXá. meto TcépaoE twó Epéva yia véa E^éraor). HÉpEi; óti EpEtc oi yta-tpoí EÍpaaTE avr|ouxot yia xou; appcóoTouc pac. 119 A É k a t o (jaÖTin« aékqto páGrjpa A - XaípETE, ytaTpé, Kai aa; e^apio-ró 7toXú. Tou; xaipsnapoú; pou kcu oto 710 aa;. B - Ei>xapioT(b Kai yíve yprjyopa xaXá. Tpa|j|jaTiKrj Skloňování osobních zájmen (kxígt| tcov 7rpoaco7riKtóv avTO)vviii(óv) Řečtina má dva tvary osobních zájmen - silné a slabé tvary (Ôuvaraí rúrtoi, CíSÚVCITOl tuttoi). Sklonční silných tvarů: singulár 1. os. 2. os. 3. os. m. 3. os. f. 3. os. n. N. eycb EGU amó; auiT| auTÓ G. Epéva EOEVOt autoú auTřj; auToú A. epéva Eaéva auxóv auTŕj(v) auTÓ plurál N. eueí; EOEÍq auTOí auré; auTá G. Epá; Eaá; auiaiv aurráv auráv A. spá; Eaá; auToú; auTé; auTá Sklonění slabých tvarů: singulár 1. os. 2. os. 3. os. m. 3. os. f. 3. os. n. N. - - T0C. «1 TO G. pou COU TOl) Tne, TOU A. PE OE TOV rq(v) TO plurál N. - - TOl te; ta G. m aa; tou; tou; tou; A. pa; aa; tou; ti; / te; ra Použití silných a slabých tvarů osobních zájmen Silně" tvary se používají podobně jako v češtině ve spojení se slovesem jen a) pokud je na ně kladen důraz: Eycb 5ev éxw Td)pa Kaipó, eoú Ttávra éxEt; Kaipó. Epéva p£ (3X.é7t£t auxvá, Eaéva ôe oe piénsi róao auxvá. Eaá; GéXouv, óxt epá;. Pozor na idiomatická spojení: Ep£t; 01 'EUnvE;. My Řekové. Eycb o KaKopoípr|;! Já nešťastník! b) stojí-li zájmeno samostatně bez slovesa: rioiov SélEi;; Eoéva. c) po jednoduchých předložkách: riyaívEt oto Oéarpo pE Epéva. Ti BéXEt; anó Epéva; To Xéei ď Epéva. 2) Slabé tvary se používají: a) ve spojení se slovesem, není-li na zájmeno kladen důraz: ze pXéjta). M a; koitú;ouv. To ôiapá^tu. Pokud je sloveso v indikativu. konjunktivu nebo kondicionálu, stojí zájmeno před slovesem, je-li v imperativu, stojí za slovesem: Orávané tov! b) za příslovcem, které má funkci předložky: itXát pou prcpOGTá pou Jtíaw pou Jtávto TOU Kovrá pou éfya tou ua^i pa; c) ve spojení s pozdravy, zvoláním: KaXripépa aa;! Zupcpopá pou! vedle mne přede mnou za mnou na něm blízko mne venku (z něho, z toho) s námi apod. Dobrý den! Běda mi! d) Nominativ slabého zájmena 3. os. se používá zejména ve spojení se zvolací částicí va: Na to;! Tady je! 120 121 AÉKQTO IL <> H M] II i f e) Akuzativ plurálu feminina ve slabém tvaru tec, se používá, stojí-li za slovesem: XaipETCiTEC,! Pozdravuj je! ale Tic, xaipETCÍ). Zdravím je. 0 V okatí v má pouze 2. osoba: Eonů ekeí 7tépa, ti SéXetc,; Eaú, ÉXa o1 Euéva! eoeíc,, exóte o'EUÉva! Ty tam, co chceš? Ty, pojď ke mně! Řečtina používá přivlastňovacích zájmen v podobě 2. pádu slabého tvaru osobního zájmena i v případech, kdy čeština přivlastňovací zájmeno nepotřebuje: Matka není doma. H pnrepa pou 5ev eívcu ojeíti. Otec je v práci. O nuTÉpac, pou eívcu air\ SouXeiá tou. Při překladu z řečtiny do češtiny k těmto přivlastňovacím zájmenům nepřihlížíme. Opakování a předsazení osobního zájmena (e^avaXii7rTiKií kcu 7rpoXi]7rTiKfj avrcovuuia) Mezi jevy, které spojují novořečtinu s některými jinými balkánskými jazyky patři zdůraznění substantivního předmětu předsazením nebo opakováním osobního zájmena vztahujícího se k tomuto předmětu: a) Tov EíSa rov tléxpo. Na tt|v r) ôaoKáXa! M e eísec, Epéva; To ôtápaoEC, auro to pipXío; Aura ra Ttatôtá ra ^Epw óXa. b) Tov ílérpo §ev tov Ei8a. To rtcjpyo 5ev tov qÉpio. Eaéva ôe a e oéxio z8th. tdiomatická spojení: Ti tov éxEiš tov riérpo; TOV ÉXO) ÓEÚTEpO EqÚÔEXtpO. Petra jsem viděl. Učitelka je zde. Mě jsi viděl? Tuto knihu jsi četl? Tyto děti znám všechny. Petra jsem neviděl. Jiřího neznám. Tebe tady nechci. V jakém vztahu jsi k Petrovi? Je mým vzdáleným bratrancem. Silná přivlastňovací zájmena (KTnriKÉq avTtownÍ£<; - ÔUVttTOÍ TÚTTOl) Vedle nám již známých přivlastňovacích zájmen, odpovídajících genitivu slabých tvarů osobních zájmen stojících za substantivem (to BipWo pou - viz str. 34), má no-vořečtina i silné tvary přivlastňovacího zájmena. Tvoří se pomocí adjektiva 6ikóc (vlastní) + genitiv slabého tvaru osobních zájmen: ackqto fiúOiipa o Sucóc pou, oou, tou, tt|q, tou aôfiXipóc, x0u5tKoú pou, ... aÔEXcpoú T0 gucópou, ... aÔEXipó t| 5tKŕ) pou, oou, tou, Tne,, tou aÔEÍaprj xTjq5iKŕ|í pou,... aÔEXipfjc, m. 5ikt] pou, ... aÔEXtprj to 5ikó pou, oou, tou, Tn.?,, tou 7tat5í tou 5iK0Ú pou, ... naiôioú to 5ikó pou, ... JtatSÍ o 5ikóc, pac,, cac,, rove, Kř\noq tou sikou paq, ... KrJTiou to 8ikó pac,, ... KiÍTio t] 8iKr| pac,, oas, tou; víku. ■a\q 5ucň.c, paq,... vÍKn.c, m. ôtKŕj pac., ... víku; to 5ikó pac,, oaq, touc, PipXío tou sikou paq, ... PipXíou to 5iKó pac., ... PtpXio oi ôikoí pou, oou, tou, xr\q, tou a§EXq>oí tcov Succbv pou, ... aÔEXcpcbv Touq ôikoúc, pou, ... aÔEXcpoúc, oi ôiKÉc, pou, aou, tou, xr|c„ tou aÔEXipÉc, tcov cHKŮV pou, .., aSEXípiov tic. ôttcég pou, ... aôEXtpéc. ra ôiKá pou, aou, tou, tt|c,, tou 7tat6iá tcov sikcóv pou, ... rcaiÔicbv ra 5iKá pou, ... Ttaiôiá oi ôiKoí pac., oaq, tou; kú.7ioi Ttov oiKŮv pac., ... Kuncův Touq ôikoín; pac,, ... Kŕjjrouc; oi ôikec pac;, aac., xovq víkec, tcov sikcóv \iaq, ... vikcov tic. sikéc paq, ... víke<; ra ÔiKá pac, aac, touc, pipXía tcov sikcóv pac,, ... PipXítov Ta ÔiKá pac,, ... PipXía Uvedené tvary se používají a) při zdůraznění vlastnického vztahu: auto to PipXio Eivra siko pou! b) při protikladu: To 5ikó pou auTOKtvnTO Eívai áa7tpo, to siko aou EÍvai pnXE. c) v doplňkovém postavení: rioiavoú Eivai auTÓ to poXůPi; Etvai 5ikó pou. d) i v jiných případech, kdy přivlastňovací zájmeno nedoprovází podstatné jméno: auto ôev sívat to ptpXío pou. Acóas pou to 5ikó pou! Toto není moje kniha. Dej mi tu mou! 122 123 aékoto pá6u,pa UKUTO flaöllfiOl 1) Silné přivlastňovací zájmeno může stát před podstatným jménem: to 5ikó pou ypaxpeío nebo za podstatným jménem: to ypatpeío to svkó pou. 2) Nominativ ženského rodu 5ucrj má též tvar Sució. 3) ot ôtKoí pou, cou, pac;, aa; - 'naši, vaši' 4) Do češtiny překládáme i tyto silné tvary většinou pouhým přivlastňovacím zájmenem: noů sívat to ßißXio pou; - rioú sívat to oikó pou to ßtßi.io; Kde je moje kniha? Tázací zájmeno s významem 'koho? čí?' (£pCOTt]HaTlKTÍ avTtovuuia) IToiavoú, noiavij;, Trotavoú sívat; IToiavLbv eívat; Čije? Tívo; (pro všechny rody a Čísla) sívai; Čije? Eívat auTÓ to ßißUo tou rtúpyou řj Patří tato kniha Jiřímu nebo čí je? Trotavoú sívat; Eívat aura to ßtßXio tn; EXévrjc, rj itotavň,; Patří tato kniha Heleně nebo čije? eívat; Eívat auTÓ to ßißMo tcdv raxtSuáv ca; fj patfí tato kniha vašim dětem neho Čije? jioiavróv eívat; Novořečtina rozlišuje u tázacího zájmena rod i číslo osoby nebo věci, na niž se ptáme (srv. pro nom. ttoio;, ítota, 71010 str. 64). AoKr\oz\q 11. I Na aopnA^pcbaBTs ra Ksvá pe tíc Karállijleq avrcovopieg; ..................eípaars anů tttv AyyHa. ..................ajtó nou eíots; ..................jTEpipévouv oTr| cTácm. tou XsttXfrOpsíou. ..................5sv Jityyaívei; 7t0té oto yiarpó; ..................eívat voaoKÓpa Kat SouXeúet oto I.K.A. ..................eívat JtatÔíaTpo; oto voaoKopsío ťŕ|£ ysiTOviá;. Tláyq ca; Xsvs;..................Xéve rtúpyo. n6; >,Éve Tľj pr|Tépa trou;..................Xéve Mapía. rieptpévETE tov KaÖr|yT]Tri ca;; o^i. Ssv .......jieptpsvoups ytaTÍ eívat gtov oSovTOyiaTpó. Eépet; kutou; tou; icupíou; skbí; Nai,..................^Épw. eí5e; ti; sipr|pepíSe;; Nai,..................eí5a. 124 Tt tov éxHC. to AripTJTpri;..................éxw aoe^tpó. Ayópaoe; tou rcaTépa aou siaiTfjpia yta to 6éaTpo; Nai, .................. ayópaaa EiöLTiipia yia to ösaxpo. noiov 0éA.sTe( TcapaKaí-ú;..................eéXtu, 6$ eaéva. BXéneiq to rapaßi oto Xtpávt; Nai,..................fikěma. ..................eívai auTÓ to ßißWo; 5épen;..................Kupía; eívai rj TaávTa; ..................natrhá uryyaívouv aúpto SKÔpopfj; ŕ.................to poXói Jiáei uKptßd);; ..................avOpámwv eívat to cjutt; ..................etvai auto to ßtß-Uo; Na Gvpftinp.óyo y) árov pucpoßioX.oyo. a) axo aouTiEppápiíeT ß) oto pouaeío y) oto voaoiíopeío. a) Kávet syxsípnfil ß) vávet (piXp y) Kávet avoiúost;. 125 A £ K CIT O U(ÍOl)fl(I Na pETOíppáocTE euro ta ekXfjvtKá J (Els) rozbor, analýza avapovň,, n čekáni av«pp(t)v(i) zotavuji se, uzdravuji se avfjoDxoc,, -n, -o neklidný ajt«paÍTTiT0C3, -n, -o nezbytný, neodbytný, nutný Gtotpucí^co, -opas rozhoduji se, usnáším se aompívr), n aspirin accpáXeia, i] bezpečnost, pojištění, jistota aaipáí.icni, jj (sic.) zabezpečení; pojištěni aoípaXiapÉvoc,, -n, -o pojištěný, pojištěnec přjxac,, o kašel přjxw kašlu, mám kašel piTapíví), >j vitamín PpoyxrKtí, ra průdušky yecopyiKÓc,, -ff, -ó zemědělský; rolnic-ký YKpmáiJiu reptám, nařikám, stěžuji si 126 127 AÉKQTO Ul(l)l||lil YpÍ7TTi,;/ chřipka YuaXiá, ra brýle yvakí, to sklo óiKÓc pou, -r) (-ta), -ó můj (vlastní), můj (osobní) ooKiLKJuo, -o/jai posuzuji něco, zkouším něco; snažím se o něco EYxeípiior), tj (cit;) operace évEor|, // (Eig) injekce e^etó^io, -opai zkouším; vyšetřuji cTTiÔripía, >j epidemie EpuQpóc Eraupóc, a Červený kříž éoyaroq, -;/, -o nejvzdálenější ^nx© (á(o), -té/Má hledám; žádám tarpEÍo, to lékařská ordinace íôpupa, to ústav, instituce; nadace KaKopoípiic, o nešťastník Kaí(y)ca, -(y)oftai hořím: pálím KdvoviKÓc., -//, -o pravidelný, obvyklý KapôioYpúcpnua, w kardiogram KapôioXóyo*;, o kardiolog Kátaypa, to zlomenina KoivwviKÓc, -ý. -ú společenský, sociální KpiKÚvcD jsem nachlazený; je mi zima iiEpiKói;, -ó Částečný iiF.piKoi. -ég, -á někteří piKpopio/.óyoc, o mikrobiológ jmXE modrý voooKÓpa, t] ošetřovatelka, zdravotní sestra voooKopEÍo, to nemocnice ^aítXojvto ležím, rozprostírám se oôovTÍarpoí (oÔovTOYiaTpóc), o, zubní lékař opyaviopóc, o organismus, organizace oůr,o, to uzo (lihovina) o(p9a>-LiíciTpoc, o oční lékař naOoXóyoc, o internista TraiôíaTpoc,, o dětský lékař naijryíôi, to hra, hračka TTEpacTiKá dočasně; přání brzkého uzdraveni při nemoci JtÍEOT|, t] (ei0 tlak wóvoc, o bolest; námaha, úsilí repsopuconía, // dalekozrakost npooEKTiKá pozorně npcoivó, to snídaně nupETÓc, o horečka O7rouôaíoc, -a, -o důležitý, závažný; pozoruhodný CTcryóva, i\ kapka OTopáxi, to žaludek otoixeío, to prvek, složka; údaj ouupouxeúíú, -opai radím auvá^i, to rýma oípáXpa, xo omyl, chyba aipuypóc, o tep uypó, to tekutina, kapalina UTropovETiKÓ trpčlivč ipappaKEÍo, to lékárna eEppóperpo kovío larpik-r) EcjÉTaon - TtEpv© laipiKr) E^éraaii - nryyaívoi yta tarpiKií zč,ÉTaar\ Kávto EYXcipn01! - EyXEipiíopai - Káv© ÉVEOT) VL©0© áoxripa - EÍpat áoxripa oprát© ouváxt - ex© crováxi pE TCEipáC^El to OTOpáxi pOU - e^© 7TÓVOUC oto oropáxi - éxw to oropáxi pou LiE TtElpáCoUV TO TtttTTOÚTOia - xa rca- jtoúraia EÍvai otevó yív£ icaXá - jtEpaciiKá - va avappóoEtc YpiJYopa Eíuai aocpaXiapÉvoc oto I.K.A. (I5pupa Korv©viK©v AoipaXíoE©v) Eípai aoipaXiopévoc otov O.r.A. (Opyaviopóc rEwpYiKÚv Acnpa>.ía£(ov) Přísloví - riapoipÍEq sjiíti nou 5ev flXértEi o íj/uoí;, to pXÉTtEt o yiarpóc. měřím tlak měřím teplom jdu na vyšetření jsem operován, dostávám injekci není mi dobře mám rýmu mám žaludeční potíže tlačí mě boty Uzdrav se brzy! Jsem pojištěný u Všeobecné pojišťovny. Jsem pojištěný u Zemědělské pojišťovny. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. 128 129 evôékcíto |já0r)ma áiaKOJtéc; ottjv EXXáôa Ká0c pijva pái^co Pa aUT1í £vvai °E óXovq yvtoaTŕ) trav JtaTpíÔa tou UXáiasva, tou IlepiK^ŕj kcutou SocpoK^r), aXká Kai tou SEcpépn,, e>jjtt| Kai tt); Mapía; KäkXaq. ľlapóX.0 jiou eívaí piKprj oe ÉKxaari é^ei JtoXlá vnatá pE KaSapéc 0áXarjG£; Kai ópopcpe; aKpoyialiÉ;. ektó; a;ió xn,v A0ňva pE ttjv AKpÓ7roÄ.n, xai tt| ©EcoaXovÍKi] pe ti; f3u;avTivÉ; ekkí.tioí£<;, psyfila 7ioA.iTicmKá KÉvrpa, ujtápxouv Kai noXkoí aÄĎi EvSiacpÉpOVTE; tó7coi kcu pOUOEÍa. II Kpf]Tq CTUvSuá^Et xr)v apxaía icrapía, Téxvt] mi TtoíUTiapó ps tt| oúyxpovt] C,cof| Tr\q. H SavTopívr), apxaía 0ň,pa, exei KÓxaoTtpa arcína Kai cupiiaOrmKá yďťôoupáiíia jtou ovepó^ouv tou; toopícte; ajró to Xipávi otii x&pct. Eáv aa; apécouv Ta pTtávta ctt\ OáXaaaa, to cppéoKa yápia, Ta cppoúxa Kai Ta \ayav\Ka, eáv aa; apéaouv Ta TaíjíSta ps rafia, Ta EŕinviKá Tpayoúŕna, to eaativikó Kpaoí, ^qyaívETE ottiv KaTajipáawi] ©áao ŕ\ jr\ AécPo. riavToú Tiou^ávE cpTnvá Stúpa nox> xávouv %apá oe ó\ou;. H eu.áÔa ca; jipoocpépEi tov fjíao ttj; ps to xau-°YE^° ™v av0pcóíicí>v Tn,;, pouvíouov Kai 0a-^.acíCTivcúv. AuxXoyot; «dttiv rapépva» riáwri;: iiojió, KÓcpo;! riapaKaA.cb, uirápxei Kavéva Tpaľté^t £A£Ú0£po; TKapoóv: flóaa áxopa eíote; riáwr];: oktíu. EKapoóv: Nai, $\tK<ä 5úo TpujiÉŕJia ekeí orn, vravia. Ti 0é?lete yia cpayr|TÓ; íiáwn,;: Eycú, jraiSiá, Xé(ä óitco; návm. 'Eva klí^ó pETaíva, x^piáTiKT] caí^ára, Tupí cpÉTa, yúpo, VToXpaôáKia, mi úXka pEÍ^sôáKia. TKapaóv: ze Wyo 0a to éxete óXa. To xCfiT^ÍKi Eívaí pía eujivikií o~7i£aiaA.iTÉ. YA.IKÓ: 2 SóvTia OKÓpBo V2 KiA.0 yiaoúpTt 1 ayyoúpi 2 koutoíié; tri; aoÚ7ta; A.á§i a^áTi, rciTTÉpi ekté>.ectti: kói(/te to aKÓpoo kki to ayyoúpi ce jio^ú piKpá KoppÓTia. BóXtb to tóôi pa^í pe to OKÓpSo Kai to ayyoúpi cte pia oaXciTiépa koi ÉTtena pí^£t£ aiyá-ciyá to yiaoúpTi. ripoo0£OTE to a?.áTi Kai to Jiutépi. To tl/it^íki eívaí Éxotpo. rvÄ£KW.T(l p (í 0 I] p U. rpajjjjaTiKií Vyjadřování českého 3. pádu v novořečtině No vo řecká morfologie nemá zvláštni tvar pro dativ (5otikt|). Tento tvar začal zanikat již koncem starověku. Starý dativ se V novořečtině zachoval jen v některých ustrnulých rčeních, např.: ev tcx^ei (EVTái;ei) 'v pořádku, o. k.'; ôóíja tcú ©ecú 'chvála Bohu'; ev ovópoTi 'jménem'. Dativ nahrazuje novořečtina genitivem {vždy, pokud je v Češtině dativ vyjádřen osobním zájmenem, na němž není důraz) nebo předložkovou vazbou (viz str. 44 - 45) de + akuzativ. Ve vazbě 'dát někomu něco' vyjadřuje akuzativ přímý předmět (ápecro avnKEÍpEvo) a dativ nepřímý předmět (éppeoo avTiKEÍpevo), Dativ je (zpravidla osobním) předmětem u sloves vyžadujících přímý a nepřímý předmět, např.: ayopá;to 'koupit' (někomu něco); KtpŕjvcD 'nechať; ypácpeo 'psát'; 5crveít/o 'půjčit'; ôívcú 'dávať; ôcopíi/ú 'darovať; EÚxopai 'přát'; léto 'říkať; 7raípvcú 'bráť; TtouA.6 'prodávat'; Ttpoocpépcú 'nabízet'; o~TéX.vTiáxvco 'udělat, vyrobiť; x^p^C® 'darovať; xp^otw 'dlužit'. Některá slovesa mají nepřímý předmět v akuzativu. a) stejná vazba (rekce, valence) jako v češtině: Tov pa0atvco ew^vikó. Učím ho řečtinu, b) pozor na vazby, v nichž se česká a řecká slovesná rekce liší; český dativ je vyjádřen akuzativem. Jedná se zpravidla o slovesa vyjadřující dobré nebo naopak Špatné jednání: euxapioTÓ) xov aSE^tpá děkuji bratrovi Borj9cb to Traiôí pomáhám dítěti oea7t£ú\cb vyhrožuji ti PXártTCú tou; av0pú)7tou; škodím lidem ouyxaípco tov naxépa blahopřeji otci Nepřímý předmět vyjádřený osobním zájmenem Zájmeno ve slabém tvaru má postavení proklitika, stojí před slovesem: Mou ayopá^Ei éva p\p7áo. Sou ayopát^Ei éva pip^ío. Tou, ti];, tou ayopář^Ei éva pipAJo. Ma; ayopá^Ei éva Rifi^ío, 2a; ayopáí;Ei éva pipA.ío. Tou; ayopáCEi éva pip^ío. Kupuje mi knihu. Kupuje ti knihu. Kupuje jemu, jí knihu. Kupuje nám knihu. Kupuje vám knihu. Kupuje jim knihu. 130 131 EvôéKdTo pá6n.ua EvôÉKaTO páOTipa Ve spojení s imperativem stojí nepřímý předmět za slovesem: steíxe poÚ TO. n.ec, pOU TO. Slovosled věty se slovesem v budoucím čase s nepřímým předmětem vyjádřený slabým tvarem osobního zájmena a s přímým předmětem vyjádřeným substantivem nebo silným tvarem osobního zájmena: (ae) 0a + nepřímý předmět + sloveso + přímý předmět (gen. slabého tvaru os. zájmena) 0a pou ayopá£> éva ßißXio to přjva. ae 6a pou ayopác^st éva ßiß?io to přjva, yiarí ra ßißiüa Etvai aKptßa. Bude mi kupovat jednu knihu měsíčně. Nebude mi kupovat jednu knihu měsíčně, protože knihy jsou drahé. (ae) -i- nepřímý předmět + přímý předmět + sloveso 'esojctec, tou fiáwii, to ßißAio; AKÓpn, 5ev tou to éScooa. Tou to éôtoaa %0ec,. Dal jsi Janovi knihu? Ještě jsem mu ji nedal. Dal jsem mu ji včera. Nepřímý předmět vyjádřený předložkovou vazbou ge + akuzativ silného osobního zájmena Při spojení předložky oe se zájmenným tvarem začínajícím samohláskou dochází k elizi e v předložce oe (viz str. 44 - 45): o' Epéva a' Epá; a' Eoéva ď £aá; a' auTÓv, -ňv, -ó a' aurou;, -é;, -á 0 7taTÉpaq ayopái^Ei to ßtßXio a' Epéva. Otec kupuje knihu mně. (s důrazem) 0 rcaTÉpac, ayopáí^Et to ßtßXio a' Eaéva. Otec kupuje knihu tobě. 0 TtaTÉpa; ayopát^Et to ßißXto a' auróv, a' auríiv, ď auTÓ. 0 jnrrépac, ayopái^Ei to ßißXio ď Epaq. Otec kupuje knihu jemu, jí. Otec kupuje knihu nám. O TtaTÉpaq ayopáí^Ei to ßißXio a' ecóc,. Otec kupuje knihu vám. O naxépaq ayopá^Ei to ßtßMo ď aurou;, o' auré;, a' aura. Otec kupuje knihu jim. Také ve vazbách nahrazujících český dativ se při zdůrazněni používá opakované nebo předsazené osobní zájmeno (E7tavalri7tTtKií Kat 7tpo>.r|JiTiKTi, avrtovupía, viz str. 122): Ecéva, oou ayopát/o auro to pip7.ío. Tobě kupuji tuto knihu, jvlou TtýxcpcováEt Epéva Ká0£ pépa. Mně telefonuje každý den. Poněvadž slabé tvary osobních zájmen maji stejný tvar ve funkci přivlastňovacího zájmena i ve funkci dativu, je třeba v některých případech tuto funkci v pravopise rozlišit, aby nedocházelo k nedorozumění. K tomuto rozlišení slouží v některých případech prízvuk na zájmenu vyjadřujícím dativ: O naxépaq pou ayopá;£i ßtßA.ia. O itarépa; poú ayopá^Ei ßißMa. 0 Jtarepa; pou pou ayopát^Ei ßißMa. 01 6áo-tcaAOÍ pac, ypácpouv ßißUa. Ot SácKaAoi pá; ypácpouv cuaTaTitcá ypáppaTa. Oi 5óoko?.oí pa; pa; ypácpouv auoraTiKá ypáppaTa. O naTÉpa; pa; eíjte. O TlQTEpa; pác eí7te. Můj otec kupuje knihy. Otec mi kupuje knihy. Můj otec mi kupuje knihy. Naši učitelé píší knihy. Učitelé nám píší doporučující dopisy. Naši učitelé nám píší doporučující dopisy. Náš otec řekl. Otec nám řekl. Předchází-li před zájmenem proparoxytonon, tj. slovo s přízvukem na třetí slabice od konce, strhává toto slovo na sebe přízvuk zájmena, které je v postavení príklonky (enklitika). Ayópaoé pou to. Kup mi to. Nepřímý předmět vyjádřený podstatným jménem Také v tomto případě je český dativ vyjádřen genitivem nebo předložkovou vazbou ce + člen + akuzativ podstatného jména. Při spojení ce + člen dochází k elizi v předložce oe a ke spojení s Členem v jeden výraz: oto(v), otti,(v), oto, otou;, cm;, ora (viz str. 44 - 45). Aívcu to ßiß)ao tou rttópyou. Aívco to ßißXio oto ricópyo. Aívcu to ßißWo a' auTÓv. eté^vw to ypáppa ni,; Mapía;. oté?,vu> to ypáppa. £t£a.vco to ypáppa a' auTňv. steíxe to ypáppa tn,; Mapía;! st£aETr|(; To! Dávám knihu Jiřímu. Dávám knihu jemu. Posílám dopis Marii. Posílám ji dopis. Posílám dopis jí. Pošli dopis Marii! Pošli jí to / (ho, tj. dopis). 132 133 EvöcKctTo náOnfiu Vazba nov otpéoei, uoo tióei Česká vazba 'libí se mi', 'sluší mi' se v novořeětině vyjadřuje slabým tvarem EvôéKdTO páeupa osobního zájmena + příslušným slovesem: (ôe) pou apéoei (apéoouv) (se) aou apéoEt (apéoouv) (ÖEv) tou, tt|c„ tou apéoEi (apéoouv) (öe) pac, apéaEi (apéoouv) (5e) aac, apéaEi (apéoouv) (sev) touc, apéoEi (apéoouv) auto to tpópepa pou apéaei. auto Ta (popépara pac apéoouv. Sou apÉOEi auro to (pópepa; Sac, apéoouv aura ra ipopépara; Ae pou apéoeic,. ae pac apéoETE, Sou apéara; Sac, apéooupe; auto to (pópEpa pou náei. Aura ra ipopépara pac, náv£. Tyto šaty se mi libí. Tyto šaty se nám líbí. Líbí se ti tyto šaty? Líbí se vám tyto šaty? Nelíbíš se mi. Nelíbíte se nám. Líbím se ti? Líbíme se vám? Tyto šaty mně sluší. Tyto šaty nám sluší. I v těchto případech lze při zdůraznění použít předsazený silný tvar osobního zájmena: Epéva pou apéoEi auro to (pópspa, eaéva ôev oou apéoEt; Lpéva pou jiávE aura ra nanoúraia, saéva Sev oou 7ráve; Mně se tyto šaty libí, tobě se nelíbí? Mně tyto boty padnou, tobě nepadnou? Neosobní vazby uov apéaei va, 7rpÉ7t£i va; vazba GéXto va Poněvadž novořečtina nemá infinitiv, nahrazuje v některých vazbách tuto funkci konjunktiv (unoTaKTucř|, systematicky bude probrán v 18. lekci), tj. částice va (ze starořeckého íva) + indikativ prezentu: TtpéTTEl va souaeúcu 9éAcú va souaeúcu pou apéoEi va oouaeúcií je třeba, abych pracoval (musím pracovat) chci pracovat líbí se mi pracovat (rád pracuji) ■^OpÉÓĚ1 va ÔOUAEÚO) oou apéoei va souaeúeic, pac, apéoEi va SouXeúoupe ---- aac, apéoEi va souaeúete tou apÉosi va souaeúei touc, apéoEt va SouAeúouv jtpéJIEt va SOUAEÚOI TrpÉTtEi va ÔOUAEÚOUpE npenet va souaeúeic, 7tpÉ7IEl vo ÔOUAEÚGTE jtpéuEi va souaeúei npénei va souaeúouv OeAco va SiaßaC/o GéAoupE va Siaßa^oupe eéXeic, va Siaßa^eic, geaete va oiaßa^exe GéAEi va SiaßaC/i geaouv va 5iaßac/)uv Místní příslovce (TorciKá £7rippTÍpaTa) ve spojení s osobními zájmeny Novořečtina převzala ze staré řečtiny poměrně málo předložek, nahrazuje je příslovečnými výrazy. V některých případech může ve spojení s tímto příslovečným výrazem následovat genitiv slabého zájmena. Můžeme je však zdůraznit předložkou, která se pak poji s akuzativem silného tvaru osobního zájmena. Vždy se pojí s předložkou výrazy: e£o> ojió, nptv ano, éxevra ano, aúutpcova pe aj. vedle mne (atd.) nXái pou, aou, tou, pac,, aac,, tou;; nAái a' Epéva, o' Eaéva, o' auTÓv, a' epác,, a' Eaác,, o' auroúc. přede mnou p7ipooTá pou, pnpoará o' epéva blízko mne kovtů pou, Kovrá a' Epéva daleko ode mne paKptá pou, paKpiá an' Epéva nade mnou náva> pou, návco an' Epéva vlevo ode mne apiorepá pou, apioTEpá cor' Epéva vpravo ode mne 5ei;iá pou, sečtó an' spéva Kolem mne yúpcu pou, yúpa) an' epéva Proti mně anévavri pou, anévavn an' epéva 2a mnou níacu pou, níocú an' epéva [^edUíjTme SínXa pou, SínAa an' epéva 134 135 I V .1 ('; K (i T 0 páOujILf AaKrjaei^ EvôÉKaro m á"M H" 11- [ Na ov/jTtfoipcóocľE m kevú ôiaXéyovxac n/v KaxáXXijXn avrcovvpia: H yiayiá ... ayopaoE yia tr| yioprf) ... éva poXói. ... atpŕjvto to vycapí enávco oro Tpcuié;i. ... apéaei va ... ypáipei éva ypappa kó9e eßoopaSa. ... ôcíveige Ta ßißXia ... yia éva pňva. O adeXipóq ... éxEi JtoXXá Xejitó. ... Scbpiaav yia tu XpioToúyEwa évav copaío 8ícnco. ... eúxopai xpóvia 7toXXá. ľleq ... Tt]v aXŕjGEia. FlapaKaXcb, .,. jtaípvETE pia E(pr|p£pí5a anó to 7tEpúrTEpo; QéXei; to auTOKivnro pou; ... to xaP^w. O 9eío; ... 7rpóotpEpE éva koutí pe aoKoXaTáKia. Mapta, (puácíE ... évav eXXiivikó Katpé. Ti Xetitü ... oipEíXco aicópri; X9e; ... éipspa éva 7taKéTo Taiyápa. |2. I Na avpnXt\péoExz xa kevcx pc ric avxcovupkc kov civat axnv icapÉvDeai] cno awaxó riico: ... \ieXeve EXévn.. ... ncb; oeXeve; (ectú, Epéva, auTrj, Eaéva, eycb) Aev......ayópaaa Eycb amó to ßißXio.......ayópaae o aÔEXcpóc tou. (outó;, aurrj, tou, tt)v, to) Ee ... Xéei TtávTa nív aXťjBEia. 'O^i ópco; Kai ae ... . (spéva, eoeí;, tou, Eaéva, ttjc) Acucte ... Tiyv aTcóÔEi^iT nXiipcopií;, rcapaicaXtb. (pa;, eoeí;, auTOÍ, aUTÉ;) Borj9naé ... va náve oto arcm .... (Eycb, pac., tou;, outó;) ... tt|v É7IEICTE, ... ÓpCO; Se p£ EJIEIOE. (aUTÓC., aUTfjV, Epá;, pOU, Epéva) ... piXási ytaTt... ayaTtáEi. (oou, auré;, eoeí;, oe, Eycb) Aev ... Ôívouv aiipaaia oe ó, ti Xéei. (epéva, auTá, tou, Eaéva). |3. I .'Va cropTľlnpcuGEXE xa xevá pc xo acocrió túro xov ptjpaxoc apéoco: Mou ... to Ta^iSia kat 01 EKOpopé;. Sou ... auTÓ to TpayoúSi; Aev xr\q ... xa kovtü paXXiá, aXXá Ta paicpiá. Tou ... va Xéei aaTEÍEC larapÍE;. Sa; ... Ta ToexiKá cpuyr|Tá ŕ\ xa yaXXucá; Ae pa; ... 01 áv6pci)7ioi nou Xéve yépara. Tou; ... o ;ro5oaipaLpiKÓ; aycbvac arnv TT|X£Ópaar|. Mou ... itoXú i] cpoúaTa aou. Na avxiKaxatntioexE pe xnv KaxálXnXn avxcovvpía ne Xé^etc ypappévec pc évxova ypáppaxa: Aívco oti; ipíks; pou to ßißXia. TpátpoupE au^vá otov aOEXcpó pa;. Ayopáaape yia tou; yvcooToú; pa; cppéaxa cppoÚTa. MaOaívEi arou; ép£ otov Trannou oou éva 7toTfjpi VEpó. [S LH Na oYripoiTioeTE xiq okó1ov6ec (ppáacic pc ôiátpopovc xptmouc, n. y.: Jívco xo ßsßXio axo ľteopyo. - Aívco a' avxóv xo ßißkio. - Tov ôívco xo ßißkio. - Aívco xov ľicbpyov to ßtßXio. - Tov xo ôívco. H Mapía ypácpEi ani pnrépa xr\c, xo ypáppa. Xapí^io oto Aľiptyrpn, zr\ cpcoToypacpía. ripoaipépoupE ornv Kupía nanaSonoúXou Kai otov icúpio nana6ó7touXo yXuKá. O riáwn; XéEi otov aÔEXipó tou pia icTopía. StéXvo) to Sépa oxr\ 91X11 pou. HaípvoupE t11ae9c0vo Ta TtatÔiá kóBe pépa. o SáoKaXo; oiaßaas otou; pa9r)Té; tou eXXtivikií puOoXoyía. H piiTÉpa ÔavEÍČjEi otov aôsXpó pou Xe9tô. (t>T\át,XE éva auru yia ti)v KÓpri oa;. O Taxuôpópoc Ó9110E ani Mapia pia EHiTayrj. 09£íXei oti; 9íXe; tt|; éva xtXtápiKO. Na ßäX.exe xov xóvo or/c Xéčeic Kai va e^nyíjcTEXE tic npoxáastq: O CT1SF.X90; pou pou ayopacE Eva ^EptoSiK'o. O cjaÔEXpo; pou ayopaoE Eva Jt£pto8iKo. 0 £aÔEX9o; pou ayopaoE Eva JtEptoÔiK'o. H pr|TEpa oa; aa; eoteiXe ypappa. H pnrEpa aa; eotei>^ ypappa. H pnTEpa aa; eoteiXe ypappa. 01 yvcooTOi pa; pac euxovrai KaXa XptoTOuyewa. Ol yvojoToi pa; Euxovrai ícaXa XpiOTOuyEv\'a. Oi yvcooToi pa; Euxovrai KaXa XpioToúyEwa. Ot 91X01 tou; tou; E9Tiač/iv Eva to p a 10 yXuKO. Oi 91X01 tou; E9Tia;av Eva copaio yXuKo. Oi 91X01 tou; £9TiačJav Eva copaio yXuKO. Na ovp7xXj)pcóiTEXE xa kevú ps xa KaxáXÁijXa xotxikó. eitippi'ipaxa nXái pou, pjrpooTá pou, návm pou. apioTepá pou, yúpco pou, Jtíoco pou: STnv Tailli ßXe7tw ... évav jtívaKa. ... EÍvaí r| éôpa tou Ka9r|YnTŕi. ... £Ívat t) KpEpáoTpa yta Ta naXTá Kai Ta Ka;réXa. ... unapxEt pia 1]Xektpikií XápTta. ... oto Gpavío Etvaí o auppaoiiTi'i; pou, 0 ľiéTpo;. Otov Se 9éXco va Jtpooéxco tov KCtGliyilTtí KOlTCxCü) .... Na nvpnXifpcbcTEXE xa kevól pE r/c Kaxa/Mfac avxcovvpÍEc: nóor| copa TteptpévEi; to XECotpopEĹo orr| axáar\\ ... itEpipévra 7tEpÍ7tou éva TÉTapTo. rioú EÍvaí o narépa; ... ; ... EÍÔa va KoußEvna^Ei p£ tou; 9Í>w0u; ... oto KO9EVEÍ0. Mf|7toK ^épETE Ta ovópoTa auTcbv Tcov 90iTtiTpicbv; Nai, ... cjépco. To 136 137 EvôéKdTO páGppa auTOKÍVT]T0 tou MiyáXx] Gívaí ypŕjyopo Kai á veto.......Zápias o TraTépac tou, rTet; ipc, ón npéjtEi va ô"oua,eúei noXv. Nai, 0a ... to tilů. Ta pucpá JtaiSiá 0éa.ouv va touc. Ôiapá^cu ouvéxEia JiapapúOia. MaKápi va ... Siapáf^Eic. Tiaxí 8e ... jtpoaéxETE ÓTav oac KoupEVTiáiJai; UpÉmi va ypátpEu; 8úo acKŕaEic, kkge pépa. ©a ... ypóxpEic.; H Kupía Mapía koupevtió^ei tóco ypŕjyopa Kai 5ev ... KaTaAapaívEi Kavévac.. Na aváya) tt|v Trp\.£Ópaar|; Nai, va ... avái|/etc, n.apaKaA.ú, iíasíote tic, TtópTEC tou ScopaTÍou ytaTi kovei Kpúo. ApÉawc., ... kaeívco. ka.si8ft)voupE Tpv Jiópta ps to kx.ei§í ki' É7tEiTa ... pát^oupE ott|v TaávTa \xac,. OcovátTE tov návo Kat tt)v KaTEpíva. Máltora ... íptová^oupE. autóc, o KÚpioc. p£ to áojrpo TľouKÓpioo eívci o KÚpioc aäe^íou. ... yvoopíĽEic.; 9. Na psza. Srjpspa EKaTOVTáSsc, JiAoía tov cuvôéouv ps Ta exativikó vpoiá Kai o^ÓK^ppo tov KÓopo. Epcíc, tov ^ÉpoupE aitó to yvcooTÓ xpayoúôi tou Mávou Xai^riSmcrj: Ta jraiôiá tou Ilcipaiá att' to TtapáOupó pou oté^vcú éva Kai 5úo Kai Tpía Kat TÉarjEpa qnJUá, 7COU (pravou v oto Aipávi éva Kat 5úo Kai Tpia kki xéoaEpa Jtoultá. ricbc 0a '0£X.a va EÍ^a éva Kat 5úo koi Tpia Kai TÉccEpa Jtaiôiá, 7iou aa 0a pEyaAtbaouv óla va yívouv íxpevtec. yia xctpT| tou ľietpaiá. Oco ki av vj/á^co §e ppirjKU) ákXo íapávi TpsXfj va p' é/Ei KávEi anó tov TTEipaiá. JTou ÓTav ppaÔtái^Et Tpayoúôia p' apaoiá^ei Kai ric, Jieviéc tou aXXá^Ei yspí^Et anó jiaiôiá. EvôÉKaTo [iáônpa | preložte .. Matka mi kupuje nové šaty na vánoce. Nechávám ti tu peníze. Budu ti psát dva dopisy týdně. Přejí ti šťastné vánoce! Tuto knihu mi dáváš? Učitel dává žákům dobré známky. Učitel dává mému příteli dobré známky. Učitel mu dal dobré známky. Otec poslal dětem pohlednice. Nesete mi sešity? Holčička šije (dčlá) šaty panence. Nedlužím ti mnoho peněz. UČÍ nás řečtinu a němčinu. Děkuji ti za pěkný dárek. Kouření škodí lidem. Ve Škole pomáhám přátelům. Blahopřeji ti! Bude mi posílat 500 korun týdně nebo 2000 korun měsíčně. Učitel jim bude dávat úkoly každý den. Matka jim bude nabízet dobré a chutné jídlo. Budou vám psát často dopisy. Budeš mi kupovat pravidelně tyto noviny? Budeš jim půjčovat knihy ze své bohaté knihovny? Tobě bude otec posílat peníze, mně ne. Mně řekl, že je nemocný, ale viděl jsem ho v parku. Jemu věřím, alejí nevěřím. Tobě nosí nákupy domů, mně ne. Jemu dal svou novou adresu, tobě ji nedal? Tobě nedlužím nic, nepůjčil jsi mi peníze. Dal jsi Janovi jeho lístky? Ano, dal jsem mu je. Čteš babičce noviny? Ano, čtu jí je. Přinesl jsi mi mou knihu? Ne, mám ji doma. Poslal jsi dětem dárky? Ano, poslal jsem jim je. Daroval ti tyhle knihy? Ne, půjčil mi je. Kdy poslali balík rodičům? Ještě jim ho neposlali. Vzal mi vstupenky do divadla? Ne, vzal je jen mně. Tato červená barva se mi líbí, ta bílá se mi moc nelíbí. Máš nové šaty, moc se mi líbíš. Sluší ti. Mně červená barva nesluší, tobě sluší? Čtu novou knihu, kterou jsi mi dal. Líbí se mi. Líbí se jí dům, kde bydlíš? Dítěti se nelíbí ve škole. Tenhle film se vám líbí? Mně se vůbec nelíbí. Rád cestuji (líbí se mi cestovat). Chci psát každý den řecké úkoly. Rád pracuji na zahradě. Musíš psát každý den cvičení. Musí jít k lékaři, je nemocný. Chce letos pravidelně studovat, Čteš rád řecké knihy? Chodíš rád do divadla? Můj bratr hraje rád fotbal. Co rád děláš? Nerad studuji každý den. Učíš se rád řecky? Chceme jit večer do kina. Blízko nás je banka a škola. Rodiče bydlí daleko ode mne. V patře nade mnou bydlí můj bratr. Národní divadlo je na plánu města vlevo od naší ulice, filozofická fakulta je vpravo. Kdo sedí vedle tebe a kdo za tebou? Bydlí tvoje sestra blízko tebe nebo blízko tvého bratra? Kolem nás je krásná příroda. 138 EvôÉKaTO jíá6r|na [íl] Preložte: Prázdniny v Řecku Letos chci jet v létě do Řecka. Rád cestuji sám, mně se nelíbí cestovat se skupinou s cestovní kanceláří. Líbí se mi hlavní město Řecka, Atény. Jsou tam slavné historické památky: Parthenón, chrám bohyně Athény, stará agora, staré divadlo i památky z římského období. Rád chodím i do muzeí, v Aténách je bohaté archeologické muzeum. Tam musíš samozřejmě jít. Aténský přístav se jmenuje Pireus. Odtamtud chci jet lodí na ostrovy. Ostrovy Poros a Hydra nejsou daleko od Atén, jsou velmi blízko. Na oběd půjdu do malé restaurace. Mám rád řeckou kuchyni i řecká vína. Mému příteli nechutná recina, mně chutná. Večer se vracíme lodí do Atén, bydlím blízko přístavu, protože rád jezdím na výlety. V restauraci A: Dobrý večer. Prosím, je volný stůl pro čtyři lidi? B: Ano. Tam v rohu. B: Co si přejete? A: Prosím, jídelní lístek. B: Prosím, zde je jídelní lístek. B; Přejete si předkrm? A: Přineste nám nějaké jednohubky a láhev vína. Potom nám přineste jednou Šašlik a smažené brambůrky, jednou pečené kuře, jednou játra a jednou pstruha na roštu, B: Prosím, jak si přejete. A k pití? A: Přineste nám láhev červeného vína. B: Dobrou chuť! Chutná vám jídlo? A: Ano, je velmi chutné. Děkujeme. Přineste nám prosím účet. ayctTríb (ácoj, -tepat mám rád, miluji ayyoúpí, to okurka aKÓXouGocj, -t], -o následující aXán, to sůl avájroôa obráceně av«To/.rj, tj východ (geograficky) uvEpó^to zvedám, zvyšují óívetoí;, -tj, -o pohodlný, příjemný avTiKaracTTaívcD, avTiKaOúrrapat nahrazuji, doplňuji (mžiků) (-sic), -ovpai ohrožuji, vyhrožuji, naháním strach aJtEXEVj6épioor|, tj (eic) osvobození amiÔEicjii, n (sic) důkaz; stvrzenka apaôiái^a řadím, vyčísluji, vyjmenovávám ctpécco mám rád, líbím se chjteíoc, -a, -o vtipný, směšný á-ropo, ro osoba; atom 140 Bone0 (&*>)■ ~°úpw (-tepou) pomáhám govjvítJioc,, -a, -o horský, hornatý 6PaÔiá?ei stmívá se YaíôoupáKi, to oslík yaUiKÓc, -tj. -6 francouzský yiOOÍpfl, TO jogurt yívopcn stávám se; dít se yKapffóv(i), to číšník yí.uKÓ, to sladkost, zákusek yvcooTÓc, -rj, -ó známý yvjpoc,i o gyros - maso opékané na rožni; okruh, oběh SítjKoc,, o deska, disk, kruh Stopku daruji eújoôoc, n vchod, vstup, vjezd EKaTOVTáôa, n stovka ĚKTCtffn., // (sic) plocha, rozloha EKTÉtemi, r\ (sic) provedení, uskutečnění ektói; mimo, kromě, vyjma Ev8iav, -ovaa, -ov zajímavý Evíúvio, -opat spojuji, sjednocuji E^irytí) (sic), -oúpat vysvětluji, vykládáni Et^opai přeji (si), toužím; modlím se, prosím; cirk. žehnám OaXádíTioi;, -a. -o mořský ©twac,, tj Thasos 0£pioTOKÍ.T|g, o Themistoklés ©ňpa, n Théra (dnešní Santorin) kotki, to kajak, člun, menší plachetnice K«aÉTa, rj kazeta Káránpáoivog, -o celý zelený KáTaojtpo^ -0 celý bílý, bělostný KXstotóvío, -opai zamykám KoÚKXa, tj panenka KODTaíaá, v lžička (množství) KPEpáorp^ ri věšák KPňTT|, n Kréta Xáôi, to olej Xa^aviKÓ, to zelenina ^Pevníc, o švihák, statečný mladý muž Aéapoc., rj Lesbos XiovTÓpt, to lev puKápikéž by MávTOECTEp, to Manchester pappápivoc., ->j, -o mramorový pe^esóki, to jednohubka, předkrm LiuOoXoyía, rj mytologie prjoriKÓ, to tajemství VToXpaÔáKi, ro plněný vinný list ^avaTraípvto, -opat znovu beru oeíuo, -opai dlužím; jsem povinen o/úpopa, to opevněni jTciKÉTo, to balíček TtotpóXo ačkoliv TtEviri, tj škrt perem; drnkání IkpiK/jjc, o Periklés ntnépi, to pepř nkái vedle nXÓTtov (gert. IDátojvoc), nWľriovac,, o Platón nXTipoipi'i, rj platba jroSowipuipiKÓc,, -ř], -ó fotbalový TroXmcuóc,, o kultura, civilizace jroXiTicTiKÓ;, -rj, -ó kulturní 7ro7TÓ jé! jiodíá, ro pták novíkú) (áco), -ispat prodávám JipoaBÉTtt), -TÍBspat přidávám, sčítám npompÉpto, -opat nabízím, poskytuji jrpojTEÚovjtia, tj hlavní město jrtůi.nrr|c,, o prodavač pETtríva, tj recina (druh vína) caXáTCt, ij salát cciíJiTiÉpa, r\ mísa na salát EavTOpívn, tj Santorin EvôéKctTo ji k d i] ii (í aiifu/fTÍa. // význam, smysl, důležitost oKÓpÔo, to česnek co Kolára,n čokoláda oOKoXoräKi, to čokoládový bonbón ooúíta, ij polévka EoipoK^ŕjc, o Sofoklés oJteoiaXiTÉ,// specialita cúyxpovoq, -i/, -o současný aupnoOr|TtKÓq, -i), -ó sympatický auvauía'a, // koncert ouvôéco, -opat spojuji, sceluji, integruji ouvôuátjto, -opai spojuji, kombinuji, koordinuji auvÉjfEia stále, souvisle auaraTiKÓc,, ->), -ó doporučující a/ž6io, to plán, projekt; vzor, náčrt, kresba El IÔ1CDTIOJJ.OÍ - EtappácEic Mou EÍvai aSuíupopo. To tôio pou KávEi. éva pjTouKóAt Kpaoi ae uou apéaEi ótov vj/(i>víl> ue tn ipíXn pou, Ti] Mapia. Evcb eívcu Kákr), aou Pyá^Et to Xá5i, as oéva Kai čtouc, jrtoXiiTéc, péxpi vu ayopáoEi koti. cou Pyá^si to Xábi - oou Pyá^Ei rnv ^uxí avÓTroÔa - aou kóvei ôuoKoXÍEq ctti t>Ťj aou Páč^io OTn,v ÚKpn - oikovoucú T^aTt^ÍKi, ro salát z okurek a jogurtu TT|XEp£c kótcú otió tov rjXto. 'Oucoq r] Koúpaarj pou (pEÚyEi órav KÓGopai Kat KouPevTiá^aj ue touc 'exí.t|vec (piXouc pou rj Kávu) pnávio oto Soúvio, kovtú otov apxato vaó tou 8eoú Tn_q GáXaaoaq, tou I loa£i5ti)va. Suxvá ra PpáSta nriyaívu) oto pcopaíKÓ Géarpo tou Hpíbôti attikoú koi pA.É7tco apxaÍEq TpaytoSíEq Kai kcúucuôíec,. SKÉiprouai on eoú axryv ripáya Ttopa cpyá^Eaai, aW^á oou uTrócxouai 7ttaq tou Xpóvou Ga ppiaKÓuaaTE uat^i ott|v AGřjva. KaXť) avTápcoari orr|v ľlpáya Iletp A níko, ti oKé«pTEoai va kóveic otic ôiaKonéq; b - aev Čjépco aKÓpn. A - ti AéxEoai va KávoupE pEpiKÉq avóôouq ora pouvá rnc EXXáSaq, otov 'oxuujio Kai oto ľlrjXto Kai É7tEiTa va TtápE ora vnaiá; aev Eivai áaxiipn i5éa. 142 143 AtOÖEKCtTO JiaÖtlUU A - mijticúc, Koupá^Eocu eúkoxo; B - Oxi Kou TÓao EÚKoXa. A - Oopáoai va KOVSlCj pnávio crtr| BáXaooa; B - Eycb tjépco pnávio oav sexípívl A - Eíaai Xouróv crúpiptovoc,; B - Kai pépaia. XpEia^ópaarE póvo XECprá. Tpa|j|jaTiKn IIa0i]TiKťi (pwvTJ - a' au^uyía - EV£OTÓ>Ta<; (pasivum prézentu sloves 1. konjugace) Slovesa 1. konjugace mají v první osobě prézentu aktiva přízvuk na předposlední slabice a na třetí slabice od konce v 1. osobě prézentu pasiva: Sévco - Sévopcn AcuSÉKaro uá9n,ua Sévopai jsem vázán, váži se TťXévopai jsem myt. myji se ôévEoai TrXévEoai ÔÉVETai nXáverai ÔEVÓpaOTE TtXEVÓHaOTE ÔÉVEOTE 7tXÉV£OT£ ôšvovrai jrXévovTai naOiiTiKi'i (|>o>vť| - a' av^vyía - avxeyriq péXXovTac; (pasivum budoucího času trvacího sloves 1. konjugace) 8a Sévopai budu vázán, budu se vázat 8a ÔÉVEoai 6a Ká8ouai budu sedět Oa K'á8£oai 8a ôévETcu 0a Ká0ETai 0a SevópadTE 6a Ka0ópaoTE 8a ôévecjts 0a Ká0£CTE 8a ôévovrai 9a Ká0ovrai Řecká gramatika člení slovesa jednak podle tvaru ((ptovrj), jednak podle stavu (sióoeoti), který vyjadřují. Tvar slovesa může být činný (EVEpyriTuoj (pcovij) nebo trpný (7ra9nnKŤj tpcúvrj, přesněji mediopasívni). Stav. který sloveso vyjadřuje, může být a) činný (EV£pyn,TiKŤJ SiáOecm.), b) trpný (jta6nTl,c1í Siá0Ean), c) zvraťný, medium (pécm OiáOEaii) nebo d) neutrální (ouÔÉTEpn, 6iá9£atl): a) h pnjépa 7ixevei to TraiSí. b) To 7tat5í 7iX£VErai ano Tn, pnrépa. c) To 7tat5í TrXévETai. .ecú(pÓpOC (oôóc) třída, hlavní ulice BX£7róuaoTE avyyä. Vídáme se často. n ôic&ektoc (ytabaoa) dialekt Ne vždy odpovídá českému zvratnému tvaru řecký mediopasívní tvar: r\ rcapáypaípoc (ypappŕj) paragraf AiaoKEÔác/o. Bavím se. T) EYKÚlAlOC, (EJItOToXfj) encyklika V některých případech může mít mediopasívní tvar slovesa modální význam: názvy zemí a ostrovů n, AíyuTiTOC Egypt auto TO VEpÓ ÔEV TTÍVETCtl! Tato voda se nesmi pit! r\ Erriôaupoc Epidauros auto 6e yíverai! To se nesmí stát! n. KópivGoc, Korint avjtó to icpéac 8ev TptbyETat! Toto maso se nesmí jíst! t| rTEX,07rÓVVT)00C Peloponés 0nXuKá cte -o<;, apxaiÓKXíra (substantiva o-kmeny ženského rodu) n KÚTrpoc, r| ArjXoc Kypr Délos singulár plurál Dále sem patří označení povolání vykonávaných ženou: o nGOTtoióc herec ľ| r|Go7toióc herečka o ôucrjyópoc právní zástupce, r) 5iKr|yópoc právní zástupkyně, advokát advokátka N. -oc 11 oôóc; G. -ov tt|c oôoú a. -0 Tľ|V oôó N. -01 01 oôoí G. -tov TCOV oôibv A. -ouc, TtC OÔOÚC V. -o oôó V. -01 oôoí Vokativ těchto substantiv se používá zřídk; i, v singuláru je vokativem pouhý kmen. AaKna£iq Do této skupiny patří hlavně podstatná jména ze staré slovní zásoby, zejména jména některých měst, zemí a ostrovů. V některých případech jde o zpodstatnělá adjektiva: 'cesta' a složeniny některá jiná slova n. oôóc cesta, ulice n. eíooôoc vchod X] ÉqOÔOC východ r| ctúvoôoc synod n, jtňpoôoc ulička x] uéGoôoc metoda 1 áppoc písek i] ópuoooc propast rj kipcotóí; truhla 146 |~íľ] Na ovíinh}pcb<7F.TF, xa Kcvá pE xo amuiú xútxo xcov pnpáxcov oxtjv napévOemi: riúc..................ÔEOitoťvíc.; (ovopri^opai) ..................KOUpaouÉvoq, aXkä £\>xcipiaxr\u.évoq. ((paívouai) O cruupaGiiTŕ|š pou..................anó to Jiptoí péxpi to ppáôu. (Epyá^opai) 0 Tiwpyoc kou n Mapía..................tav KupiaKŕj. (TiavTpEúopai) Kpípa nou ôev..................jioté to o - yuuvá^opai, Kpúpto - Kpúpopai, oKE7iá^co - OKEJiá^opai: 01 aGXnréc .................. vcopic to Ttpon yiarí ................... npÉ7tEi óXoi v« .................. to acbua pac. O ľunŕpac anayopEÚETai va .................. papiá "PáypaTa. Mri ..................711010 0710 10 ôáxnAó aov. O riávvqc inc.................. 147 AOJÔÉKQTO |Hllll||liI Tpv aXrjOEia. To KOpíxaia..................yia to Ttápn. Améc, 01 Kupísc..................TC( oaXAiá touc,. ľlpiv to tpayprá..................tu xEPia Mac,- Maí apéaEi va.................. pE Kpúo vepó. H pr|TÉpa .................. to iraiSí ps tt|v Koupépxa Ki É7t£iTa..................Kai r) íôia. |3. | Na avpnlnpajOEXE ta kevó. ps ro KaxólXnXo ovaiaaxiKÓ p AEuxpópoc,, p ávoSoc,, p 7TEpío5o<;, r) ľlEXoTiówpaoc, p ôioaektoc, p ápuoaoc., p Eníôaupoc, p pÔonoióc, n pé9oôoc, p síaoôoc;, p ooóc,: H KópivOoc PpioKETai orpv...................ekeí KOVTá EÍvaí Kai to apxaío 9éaTpo TTlí................... YnápxEi..................yvíopúv avápsoa oe Epéva Kai tou<; yovsú; pou. Tov t£?w£t)Taío Kaipó EÍxapE..................tou ôoXapíou. KaTá Tpv..................Tn<; ToupKOKparíac. 7ioXXo( 'EAAqvEC. étpuyav orpv KEVxpiKf] Eupcbjíp. H Néa YópKT| exei pEyáA.e<;................... H Eippvp ľlamrá EÍvaí pia tioxú yvcooTp EXXnvíôa................... Zxr\v apxaía EXXáSa EÍxav nolXtc. ................... Y.xx\ Snáprp n. %. EÍxav tt| SaipiKÓ,..................Kai OTpv A9pva Tpv ottTUCťj................... MévoupE orpv..................AiyvjjiTou árov riEipaiá. o Ka9pypTtji; pa<; éxei pia tioxú KaXŕj..................yaXAiKrjc yAtíjaoac,. H..................otov Kivppatoypáipo kootí^ei 1.000 ôpaxpéc,. Na ovpizJjipcoocľE xa kevó. pc xo aoiaxó xvno xa>v pnpáxcov: Epyác^opai, xTEvít^opau OKouTri^opai, aipctúvopai, vrúvopai, ^EKoupái^opai, paŕ^EÚopai, TtXévopau yupváf,opai, ^upíf,opai, Aoúc^opai: npéľiEi va (eoú) .................. kóge pÉpa vcopíc. to irptoí kui va .................. Aíya Xsnxá.. Sou upčaEi 7toXú va .................. Kai va .................. pE c^eotó vspó Kai aanoúvi. ©exeic, E7tíop<; va .................. Kai pETá va .................. pE KaOapi'i TtEToÉTa................... ypijyopa pE Tp yjtva Kai .................. ps mpaía poúx«- ..................uéxpi tic 15 p tbpa. ito 07iÍTi oou..................j-iéxpt to aitóyEupa Kai to ppaôáKt, eoú Kai 01 ipiXoi oou..................orpv Katpexépia xr\q yEiroviác oou Kai to xetľ. \iutiŕ:K(i-o páGnpa Na oJJ.á^EXE t/c napaKáxoi npoxáatiq anó xijv cvepynxiKtj ipcúvt) axtrx' nadnxiKi): H TpájiEČ^a nXppcóvEi koaó touc. ujíaXXpXouc. Tpc.. oi yovEÍc. pou pou otéxvouv Éva ypáppa. Ľuxyá p ipíXp pou KaÍEi to ipaypTÓ Tpc,. me Koupáč^Ei p 7roXXŕ| ôouxeió. o KaOpypTtjc tteíoei toui; paOpTÉc touc.. rg^j tfa oJJ.á&TE xic napaxáxco npoxáaeig anó xnv naOnxiKt) Eiôía jtou pTav árov nap0Evd)va. H avcúpsop tou ÉipEpE ouyKÍvpop orouc oepexkoté^ tou BapPaKEÍou nov to jtppav oav KaXó oicavó yia tpv rúxp tou Krnpfou, péaa oto ojtoío 9a éXapjrE p oocpía xt\ĺ Qzáq. Anó to pipXío tou ApppTpíou ikouč^é: «H AOŕjva nov É/ propast ctyyEÍo, w nádoba, váza aOXiíTpia, // sportovkyně aíyutttoc,, // Egypt áppoc,, n písek avacKaipň,, t\ vykopávka avEÚpEOii, i] (sic) objev, vynález avnouxcó (-eíq) jsem neklidný ávoôoe, n stoupání, růst (cen), výstup; vzestup, rozmach, prosperita otvrápcoeni, // (etg) setkání avríypaípo, ro kopie ourayopevo), -opat zakazuji, nedovoluji a7ráVTľ|on., n (eic) odpověď, vyjádření anoK^EÍETai je vyloučeno, je nemožné ckr/tipoc, -o ošklivý Pi>aôák 1. ro večer Yvtópr), n názor, mínění Ypiá, n stařenka Yupvát/o, -opat cvičím (se) ôeX.} advokát; právní zástupce; obhájce ÔoXápio, ro dolar SwpiKóc,, -;/, -ú dórský 150 eykúkxioc,, ;/ oběžník, směrnice EÔU) kou éva xpóvo už před rokem evectcótoc, o jai. přítomný čas e^exíoooj, -opat vyvíjím, rozvíjím é^oôoc, i] východ EníÔaupoc, n Epidauros EmoKÉjrropcn navštěvuji, zavítávám Epyataío, to nástroj cpeímo, ro troska, ruina EpE/ÔEÍo, to Erechtheion cÚKoXa snadně £Úpr|pa, to nález, vynález; objev eutuxi°uívoc, -r\, -o šťastný, radostný eu/opioTT|pévoc, -o spokojený ^EOtaívío, -opat, ohřívám nOonoióc., o, i; herec, herečka gepexío>ot|, n (aq) položení základů oepexuottíc,, o zakladatel 0r|O£Ío, to Théseion icpó, to svatyně icoviKÓc, -r), -ó iónský m 11 in /.o i vůbec KäOopai sedím Kn<|>ETÉpi«. n kavárna KipwTÓc, n truhla KOpivGiaKÓc, -ti -ó korintský KópivGoc, // Korint Koupáí/o, -opai unavuji ktí^ío, -opat stavím, zakládám 151 AcUÔéKQTO 1J i í I' 11 J i i .■ Kújrpocj, t] Kypr Kíopcodía, n komedie >.aí'kó<;, -//, -ó lidový mi>kt|ve<;, ot Mykény pouaiKÓq, -//, -ó hudební vTpénouai stydím se vtúv(i), -opai oblékám cJEKOupác/o dávám odpočívat, -ofiai odpočívám iupuei, -opat holím oiojvóq, o věštné znamení oxuuttoc,, o Olymp ovopáijco dávám jméno -opat jmenuji se ojioíog, -a, -o (se členem) který, jenž ópyavo, to nástroj (hudební), orgán opyuvtóvio, -opat organizuji, pořádám, svolávám Truvépopcpoc, -//, -o neobvykle krásný navTpEÚw, -ofiai oddávám; žením se, vdávám se 7rcipáypa(poc, n paragraf, odstavec napaSéxopai přijímám, přiznávám ;rapá;rovo, to stížnost napGcvtóv (gen. riapdcvmvoc), riapOe-vtóvac, o Parthenón jrúpoňoc,. n vedlejší cesta, ulička, postranní vchod Trápn, to večírek nei.onóvvr|ooq,>/ Peloponés ilij/.io, to Pélion nívco, -opat piji nia-róc,, -ř\, -ó věrný nkáKa, n deska, dlažba 7ixévío, -opal myji (se) íloíTEidióv, (gen. ílocreiScóvoq) flooEi-Siovac, o Poseidon jTpopiifleúco, -opat zásobuji, dodávám nponúXaia, za Propylaje npcoToxpoviá,;/ Nový rok puOpóc,, o rytmus, tempo; sloh pwpaí'Kóc,, -ý, -ó římský aanovvt, to mýdlo aepivápio, to seminář ciiKcóvco, -opat zvedám; -ofiai vstávám CK£(pTopai myslím, přemýšlím OKOvmí^co, -o/jai zametám, uklízím; utírám Eoúvio, to Súnio(n) oocpía, tj moudrost crri^Xri,;/ stéla, sloup o sloup auyKÍvr|cni, // (ciq) dojetí, pohnuti awuxpcuvoc, ->;. -o souhlasný, souhlasící ouviiGí^co, -opat jsem zvyklý, mám ve zvyku, zvykám si oúvoôoí;, n shromáždění, cirk. koncil Tcapoc, o hrob, náhrobek te^euraíoi;, -a, -o poslední ToupKOKparía, /; období turecké nadvlády rpaytuôía, n tragédie TÚxrj, // osud tmótr/opai slibuji (paívopai jevím se, vypadám ídeiôíck;, o Feidiás cpopúpai (cpopoúpai) bojím se /aípo), jsem šťastný, -ofiai raduji se, jsem rád; těším se /upoťipevoc, -//, -o veselý XpEiác^opat potřebuji Xpuoócj, -ň, -ó zlatý XTÉva, // hřeben XTEVÍÍ^a), -opai češu ipritpiôtOTÓ, to mozaika \ !■) O í K II T u |li/lhiuií [@] IôicoTio|Lioí - EK(ppáo£ic; A^lÓTtpE KÚplE A^lÓTlpn K»Pía \yanr\té ipí^E J^pOOTÉ KÚpiE ÔIEUGUVTÓ SepaoTé Kúpte KaOnynTá UcpiP'1 uou KaTspívn, pe eytcápSiouc xaipeTiapoúc, ue (piXiKoúq xatpETiapoúi; : tioxxoúc EyKápStouq x^P6110")101^ avapÉvto tt|v ajtávTr|ořj aaq Kai eyKápôia aac. xaipETtó ps Tiprj áOopai oe avappÉva KápPouva. avtó aJiOK^Eierai. aoteieúecou; Mr) ycvoiTO. (ustrnulý starořecký optativ) Vážený pane Vážená paní Milý příteli Vážený pane řediteli Vážený pane profesore Drahá Kateřino se srdečnými pozdravy s přátelským pozdravem s mnoha srdečnými pozdravy očekávám Vaši odpověď a srdečně Vás zdravím s úctou Sedím na žhavém uhlí. Jsem ohrožen. To je vyloučeno. Děláš si žerty? Kéž se to nestane! AjtayopeÚETcn n, eíooôoc,. Aev VTpértEaai; A lepá ctúvosoĺ; °riKibvopai ajtó ra áypta xapápara -Štwváio 7ioXú vtopíc, VTůvopm oto ni Kai ar|c, oto KÉvrpo rn,; JióXn;. 'Orav r\ anóoraori EÍvai peyáXn., Ta^iÔEúoupE oSlKCÓC, PE XEOXpOpEÍO (jtOÚXpav), aUTOKÍVT|to tj Tai^í. To 05lKÓ 5ÍKTU0 KoWáv xwpcóv Éxei ipapôioú; auTOKivnróSpopouc. AXXm rtáXi raä;i5cúouv aiSiipoôpopiKtíx; pE to rpévo, yiarí sívai Eupúxcopo Kai (právEi ÉyKatpa orný cúpa tou. se yiúpc? ilE OáXaaaa ónco; n. EXláSa, r\ aúvôson, tcov Xipavicbv yívsrai arpo-ttXoYKcbc. Yrcápxouv piKpá nXoía Kai oxtipaTaycoyá ((pEpiprcÓT) nou peracpÉpouv auTOKÍvnra, Kapióvia Kai EntpáTEC,. Ma to tcio ypťyyopo peraipopiKÓ péao peyáXcov cutoaTáaEcúv Eivai avap£úyoup£ pe GEppoKpaaia -12° KeXcíou anó to poúí^ivie Tn,; Iipáyac Kat ipOávoupE ps 0£ppoKpaaía +12° KeXaíou ottjv AGijva. 'etoi KEpôíi^oupE xpóvo Kai «o xpóvoc rivai Xpr|pa». AiáXoyoc; «lto aiôiipoÔpojiiKÓ araQ\ió» a - KúpiE oTaGpápxn. Tt Úpa (pEÚyei n TaxEÍa apa^oaroixía yia tt| ©EacraXovÍKri; b- stí; 18.30. a - Anó noia anopáGpa yívErai r| EniPíPaari tcov Eniparcúv; b - Anó ttrv anopáGpa apiGpó; 1. a - rioú Sívouv EiatTijpia; b - £to rapeío ÉKÔoon,; EiaiTipicov. a - Ynápxouv aKópn,; b - aev c^Épco, yiarí aurň, tttv £noxŕ| to^iôeúei noXúc, KÓapo;. Eívai pXénETE r| 64n, epnopiKTj ÉKOĽai] n|; ©EacaXovÍKn,.;. a - exete 5íkio. nóoEi; tópEc 5iapKEÍ to Ta£;íSi pac,; B - IlEpínou névTE cbpec,. AXXá kóvete ypřjyopa. To rpévo (pEÚyEi x^pí?. KaGu-OTépr|ar|. 154 155 AÉKUTO TpÍTO fll/lllljld AtKoro xpÍTO páQnpa 'Yuvoc; atr\\ E>.£u6£píav (O eovikó; úpvo; rr|; ĽXXáÔa;) Atovúoio; SoXcopó; se yviopí^a) ano rny Kóyn tou orcaGioú rny Tpopepf) o£ yvwpí^co ano Tnv óv|/n nou pE pía pETpcxEi Tn, yr\. Arc' Ta KÓtcaXa pyaXpévn tcov EXXňycov Ta LEpá, k-ai trav TtpŮTa avôpEicopévn, Xaíps, co x^ípE, EA£u0Epiá! Básník Dionysios Solomos (*1798 Zakynthos, 11857 Kerkyra) je zakladatelem novodobé řecké poezie, vycházející z lidových písní. První dvě strofy jeho Hymnu na svobodu (1823) jsou od roku 1865 řeckou národní hymnou. Hudbu složil N. Mantzaros. A<7Kr\oz\<; 11. | Na avpn/.tjpdjaEZE za kevú ps rov KazáJJ.tjko zvno zou opiaziKoó ápQpoo: To páGripa tcov EXXnyiKcbv apxi;£i cte ... évreica. neb; sívat ... ricópyo;; Mácu pat^í pE ... yovEÍ; pou. 0a Eíaai to anóyfiupa oe ... oníri oou; to Eľtópevo nXoío tpEÚyEi oe ... q cbpa. Mapía, nou řjoouva (péro; ... KaXoKaípí; Mou apéoci ... KupiaKÉ; va avoúco pouoiKřj. rpácpEi; ouxvá cie ... cpíXe; oou; Hqyaívco oe ... oxoaeío pE ... nóôia, ... ?v£0)(j)op£Ío řj ... Tpap. ... Hpáya EÍvai... npcuTEÚouoa ... Toexucri; AnpoKpaTÍa;. rvcopítjEi; ... ipíXou; tou; ... Ppáôia pXÉnco TnXsópaon ř\ nnyaívo) oe ... Kivnparoypácpo. kaeíote ... nópTE; Kai ... napáGupa. se ... Kapápi ujiápxouv KapnívE;. KáGopai kovtcí oe ... nívata*. |2. | Na irxtjpazíaEZi: zov ttXijBovtikó tcov npozátfEWv: To 7rau5í c/oypacpíi^Ei pE tuv KiucoXía. 'Exco pía KaGnyúrpia ki Évav KaGnynrij. noú pévEi o ipoiTnTfji;; Ti cópa kxeívei to payacr; Sou apéoEi va Ta^tÔEÚEic oôuccb;, aTponXoíKcb; řj aEponopuccb;; To Kopíroi SiapáŕJEi Kai ypácpEi ocootó. ae yvcopí^co oúte tov a5£xmtxh\pcboízE ra KSVÚpr. rov KaxáJJ.nko zuno zcovpnpárcov crzov aňptozo, kod eívai axnv napévOcon: Eyró..................to 7rpibTO éroc, rrjc, «DiXoaocpiKrjc, LxoXr\c,. (teXeuúvcu) Epeú;..................orov KJJTro. (ôouXeúco) AuTol..................ra 7tapá0upa yiari eí^e C,£azr\. (avoíyto) XGec, eyú 5ev..................\|/copí. (ayopáč^oj) Eaú..................yiari ňaouv ápptocrrr|. (Xeúrtú) Tr|v nptoroxpoviá eoeíc,..................xaPT,ft- (taíc/o) ..................ôuvará yiari öe pac, áKouaav. (iptováč^u) Sto pouaeío oi paGnréc,..................copaía avriKeípeva. (pXércco) Eycb..................ypáppa a;ió rr| (piXu pou. (7raípvii)) AuTÓcj..................yprjyopa va ypácpei Kai va oiaßa^ei eXXnviKá. (paoaívto) Eaú..................ra kXeiôió; Hrav péaa arryv raóvra pou. (ppíaKco) Autec,..................to Xoyapiaapó mi...................(nXr|pwvcci, q>£Úytu) Ttjcj (ey<í>)..................va aac, r^EipiuvijaEi. (Xéco) 'Orav o KaGiiyrrrrjc,..................arny Táŕjn ôev..................oúte éva paOnjň,. (pnaívuj, ßpioKtö) Touc, (epEíi;)..................ek pépouc, aac, noXXoúq xatpEnapoúc,. (Sívto) 11.| Na (jnpnktjpcucrExe za KEvápc zo acocnó zimo xngavxcovvpíac, nov EÍvai oxijv TzapévdL-aij : návra.....Xéve rnv aXnGEia. (auróc,) H pr)TÉpa.....ayopáčjEi éva Kaivoúpio oaKcaa (eyú) Hépere auréc, ne, Kupíec,; Nai.....tjépoupe. (aurrj) riebe, Xéve ro cpíXo oou;.....Xéve NiKo.(auTÓc.) Byái^oupE to KanéXo.....Orav eípaare arriv EKKXnaía. (epEÚ;) .....ano noů eíoTE; (eoeíc,) 12.| KaraXaßarvEZE zo icsipEvo; To 7tpŮTO Evaépio tacjíSi to kóvei Kavévac, yia ro Kaivoúpio tou jrpáyparoc,: va SoKipáaet pia véa ouyKÍvnan Kai va Xéei, pe kójioik Kputpfj 7repntpáveia, óti yvcbpiae Kt auro to péao auyKoivcoviaq. ... 158 14. To TtptíJTO racjiôi tou Sívei eKeívo aKpißibc, Jtou eíxE ttjv svtúttůjot) óti Xeíjeei arcó xo afipoTiXávo: to aíoGripa rr|c, aacpáXEiac,. H i5éa Kai o ipoßoc, tou kivÔúvou rtaúouv va ucpíaravrai anó za 7tpéra X£7trá xx\q cbpac,. Ae pévsi Ttapá r\ a7ióXauan tou ratjioioú Kai n qoovrj tt|<; EKpnôévtaric, rrjc, aTtóaraaric,. tvíia ápa aEpoTiXávou EÍvat oxTcb tupec, EXXnyiKOÚ rpévou. Aúo tupec, uôporcXávou EÍvaí oekooxtiu cbpec, ßanopiou. EÍvaí '? Jsou moje, támhle ty jsou Mariiny. Čí jsou ty knihy? Nevím, nejsou moje. Viděl jsi Jiřího? Ne, toho jsem neviděl. Četl jsi tuto knihu? Ne, tu jsem nečetl. Koupil jsi ty lístky do divadla? Ano, koupil jsem je. Znáš tam tu paní? Ne, neznám ji. Bydlí lam mé sestry. Pozdravuj je! My Řekové máme slavné dějiny. a) b) Zavřeli jste okna? Slavili jste včera narozeniny? Půjčil jsi mi tuto knihu? Uklidili jsme včera celý byt. Děti běžely na hřiště. Je tma, rozsviť! Kdo ušil ty šaty? Moje rodina odcestovala do ciziny. Našel jsem tu knihu včera vzadu v knihovně. přeložte: Atény Atény jsou hlavním městem Řecka. V Aténách je mnoho krásných budov, jsou tu bohatá muzea, slavné Archeologické muzeum, divadlo a první řecká univerzita. Celý svět zná Akropoli s bílým Parthenónem na pahorku nad městem. Uprostřed města je veliký park, jmenuje se Národní zahrada. Tady nacházíme i v létě příjemný chládek, když sem přicházíme unaveni z horkých ulic. Před parlamentem je veliké náměstí s hrobem Neznámého vojína. Dvě hlavni aténská náměstí jsou Náměstí Ústavy a Náměstí Svornosti. Na ulici Univerzity se nachází univerzita. Akademie a Národní knihovna. Thessaloniki Thessalonikí je velké město, druhé hlavní město Řecka. Jsou tu krásná náměstí, moderní obytné domy. ale i starověké památky a byzantské chrámy. Město bylo slavné v byzantském období, je to skutečný ráj byzantské kultury a byzantského umění. Rekové i cizinci obdivují jeho chrámy s krásnými freskami a ikonami. Milý příteli, brzy budou vánoce. Budeme mít dva týdny prázdniny. Budu chodit na procházky, do kina, ale také studovat. O vánocích mi rodiče vždy dávají knihy. Letos máme krásnou zimu, často sněží, ale svítí i slunce na modrém nebi. Koupi! jsem též lístky do divadla. V našem městě je mnoho divadel. Jedno je v naší ulici blízko našeho domu. Je to nové, malé divadlo. Lístky nejsou drahé, chodím tam často. Napiš mi brzy, co děláš a jak se máš. S pozdravem Petr ae^iaóyio aíaGriua, zo pocit auačocToi/ía, // vlaková souprava avap(picprjTT|Ta nepochybně «vai|/vr/fj, n zotavení, oddech avopEl(au£voq, -rj, -o statečný, zmužilý avTiKEípEvo, zo věc, předmět tt7tePyía, // stávka a7tóXUl)OT)i >} (Elý Užitek, požitek (iP7.i'l, >; začátek, princip, úřad auTOKrvnró8popoc,, o dálnice PyuXpévoc, -o vytažený, vyvolený pía, n násilí, spěch yE).aoTÓc, -i], -ó usměvavý yEvviépat jsem narozen y(k)pívia, >/ nespokojenost, reptání Aavía, >j Dánsko 160 161 ÄÉKOTO TpÍTO páOTlflU äiapKu), (-eícj) trvám (o času), jsem stálý, mám trváni ôíkio, zo právo, pravda síktvo, to síť EKaxounupio, ro milión ékôoot], // (ciq) vydání, edice ék0e7uofrr|, // }, -ó venkovský, provinciální cnipícooT|, // (eiQ) přežití Epyaoía, // práce Ľupúxtopocj, -t), -o prostorný r|ôovŕ|, n rozkoš, požitek rjm>x°cj' -'/■ -O klidný, tichý, pokojný UĽpuoKpaaia, n teplota tôiaÍTEpa zvláště, odděleně; osobitě lo-jiavóc, o Španěl Icjiavtôa, // Špančlka IxaXía, n Itálie Kaivoúpioc, -a, -o nový KaMOTTiu, -opai pokiývám Ktipióvi, to kamión K!-pói>», -opat vydělávám, získávám; mám úspěch kívôuvoc,, o nebezpečí KoupaoTiKÓc, -i], -ô únavný, unavující, vyčerpávající Kóvyii, // (r.ic) ostří Kpixpóq, -//. -ó skrytý péoo, ro prostředek pxTiiij)i>pi),>/ doprava, přeprava p.ETaq>opiKÓc, -'/, -o dopravující, transportní pETpcó (áw), -mpai (-ov/jat) měřím, vyměřuji; počítám, vyčísluji HOTO7T0ÔTJ).aT0, to motorové koio uná>.a, tj míč, koule vTojiáTa, i] rajské jablko, rajče oxTinaTaYtoyó, ro trajekt óvyrj, // (eicj pohled, vzhled, vzezřeni; tvář, líce riárpa, n Patras fTepqtpávia (unEpiicsáveia), >/ pýcha, hrdost jroú>.u.av, ro autobus 7rpoTÍur|ar(, ij (cic) dávání přednosti OJictGÍ, ro meč oTaGnápzr|í;, o přednosta stanice OTáOpEDor), v (eic) zastávka, zastavení; parkování ovyKoivcovía, ;/ doprava; spojeni, komunikace pápio. Tdipa Xouióv eivai EuxapiaTppÉvp; Bépaia. BXé7I£te appEpa pE Tnv avepyía, Eívai oúokoXo va éxei Kaveíc, SouXeió Kai uáAiara raXřj. li KaAppÉpa aac,, KÚpiE. KaXnpépa. Eíote o EpyoSóTpq; Nai, Eytí) eípai. O , atpaipm, eiSoTtotd), e^pyw, ETtiOuptó, (p, Oecupcíj, "favoTtoitb, KaXXiepytí), KaXcb, ujioptb, irapaKoXouGú, nXppoípoptí), npoonaow, ^Kivtí), aupcpwvib, TpXeypa9ü>, ripcapú, xppatpoítoiá, ukpeXú 164 165 ÁÉKaro TÉTapro ^áGn.pa AÉKOTO TĚTUpTO (I A H t] fl U Podstatná jména - maskulina - nestejnoslabičná, zakončená na -ac;, -tjc^. ApasviKá avicoox>}Jkafia as -aq, -t\<;. singulár N. -á? o v|/apáq -n; 0 pavá(3r|5 G. -á TOU yapá -n TOU pavápn, A. -á TOV i|/apá "TI TO pavápq V. -á \|/apá -n paváprj plurál N. -áôec, 01 yapáÔEC, -T[Ô£q 01 pavápnÔecj G. -áôtóv TCOV yapáStov -r)ôíov TtOV pavápi]5cav A. -áôec, TOUC, yapáÔEq TOUC] pavápnSec; V. -áŕkcj -T|Ô£C, paváPnÔEc, Podle vzoru yapác, se skloňují všechna oxytona na -aq a některá paroxytona a proparoxytona. Do této skupiny patří četná jména označující povolání a některá substantiva tureckého původu: o apa^ác,, o nanáq, o yaXaxáq, o ytúpác,, o payiác,. Paroxytona a proparoxytona mají v plurálu prízvuk na předposlední slabice: o pTráppyraCj - oi pnappjráÔEť;. Podle vzoru pavápnc, se také skloňují většinou jména označující povolání nebo substantiva tureckého původu: o KaipET^řjc,, o paptcápn,<;, o (poúpvapn,c,, o 7tepipoXápr)c., o pnÉnc,, o KOT^apTtáoTiCj. Axň, aXXá óxi oxn,v nóXx\. (jtEpTcctTco) O jiixótoc, .................. to aepo7iXávo Kat o kcítcetóvioc] .................. to KapáPt. (KuPepvcb) ESió Se..................Ta Xeiotpopsía yiaTt Sev eívax axäax}. (oTapaTtó) attó noů..................; Ano to OTTÍTi aac, f) tov tuxecpcovikó GáXapo; (TnXEcpcovcú) avoícje! Kánoioi;..................xo kousoúvi tt|cj jrópTaq. (xtu/rtú) OXn. Tn. vúxTa oi TOupíoTEC, .................. Kai.................. rov Kóopo pe xiq cocovéc touc,. (Tpayouôtú, xaXco) »..................TtOTÉ Jtóao koxóc, řJTav pač^í pou. (^sxy6) Oi cpoiTiixéc;..................rtoXú yiari EÍvai o púvac, tcov e^etócíecúv. (pexetcí)) M rj p£ (eot>)..................Jtoú ŕjpouv xoec,. (pcúTcb) Oi yiaTpoí ouxvá..................yia to áyxoq Tn.q avEpyíaq. (piXcb) A7ió tóte Jiou 5ev éxouv souxeió..................ouvÉXEia Ta XEJtxá toucj. (pExpcb) Eívai JtoXú Euyevíjc, KÚpioc,. me..................Jiávxa ótov p£..................erro Spópo. (XaipETtb, cruvavTCÓ) (cozíq)..................tu; U7iEpcúpi£<; Kai étoi KEp5(í|eTe Tcapanávco Xemá. (itpoTipcó) Na aopnknpíbaETE za kevó ps zo acůcrtó xvtxo tcov napaxáxco pnpáxcov anopib, Gecúpcó, 7tXnpocpopcí>, £a>, o5n,ycb, apyú, xPnoiLl0II0ltů> JtpooTraGcb, KaXXiepycí), crupipiDvd), EiSojroiií), £c/]ycó, cnjyKivú, ncavojroub: H yiayiá pou .................. aro Siapépiopá Tn,*; póvn, pe cruvTpocpiá xn, yáxa xr|c,. Eycb .................. auxoKÍvnxo ano xn,v n,XiKÍa tcov 20 xPovt0V- H 9^-1 uou .................. axn, souxeió xt|í; Kai o 7tpoícrxápEvóc, xn<; 5ev EÍvai Euj(apiaTr|- pévo<;. O yio<; pou pE..................óti o (píXoc, tou épxerai cnjpepa to ppáSu yia Seíjrvo. noXXoí.................. óti o Ekinr\q eívai o KaXúTepoc, enjyxpovoq 'EXki]vaq noniTfjCj. EpcíCj..................to Tpap tj to Xetoipopsío yia Tn, pETaKÍviiaij paq arny ttóxi^. 'Orav..................TtETUxaívoupE jioXXá otti ^coij pa<;. Oi tógec, jipoa7rú0Ei£c, jtou kóvek; 5ev .................. oe tútote. H 9da pou .................. citov Kijľto Tn,*; XouXoúSia Kai XaxaviKá................... Kavévai; 7iou PpíaKEi TÓaov Kaipó Kai souxeúei. Ta artoTEXÉopaxa xr|c; epyaaíaCj pou Sev pc ................... Aev (auxoí)..................7toxÉ p£ auxá nou zovq Xéco. H xaxuSpópoc, pE..................óxi Éxto pía Emxayřj oto TaxuSpopEÍo. Eívai KoupacrriKÓ va aou.................. Ta TtpopXijpaTa KáGe pépa. me..................yiarí pou tpépvETE Supa otii yiopTřj pou. Na cTupitXtjpcúGíXE xa Kevá ps zo acoazó zuno rcov ovoiaaziKtbv oxt/v TtapÉv&cot]: Zrjpepa oi............artEpyoúv eutó tu; 10 to repcoí ecoc, otk; 12 Ta peaávuxTa. (o ta^tT^Tjcj Tta 400 xpóvia oi 'EXXrivECj řJTav..................xtov ToúpKcov. (o payiáq) me xx] 5n,pioupyia xtov oounEppápKET x«vovTai aiyá-oiyá oi .................. (o pTtaKáXnc) Arcó..................ÉyivE KapapoicúpriCj. (o papKápn,c;) To £Tcáyy£?.pa tojv..................eívai 7roXú cruxvó ottiv EXXáSa. (o i|rapá<;) autócj o..................éx£t TtoXů koxó Kpaaí. (o TapEpviápnq) Mou apéoEt va koupevtió^co pE Touq..................pou. (o pTtáppTraCj) Oi..................ijiav ToúpKOi rj AiyÚTrnoi a^iwpaToúxou (o rcaaác;) mia eXXrjviKřj mpoipía Xéei; «To páao sev kóvei tov .................. aXKá 0..................to páao.» (o TtaTcác,) Oi Tipec tou..................pou Eívai jrávra XoytKéq. (o pavápric,) Tn,v lr| Iavouapíou yiopTáč^ouv oi .................. Kai ořu; 7 tou ísiou pijva °i...................(o BacríXr)c,, o riáwn.í;) 166 167 aékoto TÉrapro pá9T[pa iéKaro TÉTapro pá6t|pa 4, Evvexícrts; xa cppoijia tou pavápq - tcúv paváprjScov xa Ta^í tou Ta;iT^q - tcúv Ta^ľrí^íÔtov xa jiajroúrcia (o TranooxQ-ň,;) Ta Tpóipipa (o pjiaKai.ru;) ta \|/túptá (o \|fctipá;) 01 pápKe; (o Paprápq;) 01 xapépvE; (o xapEpviápq;) ra páoa (o jtairá;) Ta ccpouyyápia (o ccpouyyapá;) ra poÍLÓyia (o poloyá;) ra yápia (o yapá;) |s. I Na axtjpazicwzE acoazkq npozáaeic: o yiaTpó; epyá^Étai oto xupáípí 0 aypóxq; OTO VOCTOKOpEÍO o KaÔqyqTŕi; OTO pOUOEÍO o apxaiolóyo; OTO IlaVETtlOTlipiO o Ôqpoaioypátpo; oxqv £tpr|pEpí5a o (pappaKOTtoió; aio Eoxiaxópio o q9onoió; oto KaxácTima 0 7taAnTq; oto Oéaxpo o Eoxiáxopa; oto (pappaKEÍo o oôqyó; oto Xeaiipopeío Na fieraíppáoeTE ano ret sXXijVíKá aza zoe/ikó.: Ot ctpooyyapáÔe; tt|; Kalúpvou EÍvai yvcůatoí o' óAo tov Kóapo. H pnrépa pou £Ép£i xat KávEi 7T0Ä.Ú koxoú; prérie;. To eTtávyelpa tou Kaxper^f) sívai KoupaoTiKÓ. ae auí^qxoúpe jioté TÉroia Oépaxa ps tou; yoveí; pa;. OTav Ttováei to KEipáii pou Jtaípvtů ao7tipív'ľ|. otov Mivtó pjiopá Kai xpuxo 5úo TtiáTa tcktóxe;. OSrryoúpE ítpoaEKxiKá yiaxí o 5pópo; yA.iorpá. aev 7iepvcb a7r' aura to Spópo yiaTÍ é^ei peycAn, kívtioi]. t^evtoúv kúqe ppáSu Kat to Kpcůí apyoúv va itáve oto ypaipEÍo tou;. otov ps panové, ajiavrco. DouMet to otiíti tii; yiaTÍ EÍvai jioaió. AyaitúpE Kai to pouvó Kai rq 8čů.aaca. Oi na>Xr\xÉq E^unqpETonv tou; tceióte;. EípaoTE véoi yiaTpoí Kai ponôoúpe tov yiaTpó nou xstpoupyeí. zei; ce kó\t\ t\ o£ Xtopió; 168 Na petatppáasTc ano za ĽÁlijviKá ma zce/jká: H yuvaiKO oto JtEpaopa tíúv oicúvcúv Tou; 7t£paopÉvou; aicovs;, oe óa.e; ti; yjäpzq tou KÓopou Kai otti, 5iki'] pa;, oi yuvaÍKE; qxav oe pEiovEKTiKi'] ôegti: EÍ^av 7toM.é; UTtoxpECúoei; Kai e^áxiara SiKaicbpaTa. Sta nokv zraJaá y.póvia, Jt, %■ oev sí^av to 5iKaúopa oúte ypáppaxa va paOaívouv oúte va Epyá;ovTai é^o) airó to ouíti. AXká Kai xaxá to 19o euráva Kai to rrptóxo uiaó tou 20oú airáva r\ Oécn, xq; yuvaÍKa; §ev IJTav KaXq, Zqpepa ópme oxa mo rtoIiTiapÉva Kpárr] Kat ara sikó pa; oi yuvaÍKE; EÍvaí lOÓTipE; p£ tou; ávxpe;. 'etot axr|v Ertoxŕj pa; oi EAÁqvíSs; Kávouv óitoia Epya-aía tou; apÉoEi. ajuou5át/>uv ó, ti ETtiOupoúv, oxaoioôpopoúv EjcayyeXpaTtKá, apEipovTai p£ ti; í5ie; apoipé; Ttou rtatpvouv Kat oi ávxpe; yia xn,v Trpoacpopä xn,; iôia; epyaaía;, ŕ^ouv Kai éxouv SptiaxqpiÓTqxE; cxqv oiKoyÉvsia Kat oto KoivwviKÓ 7r£pipáAÍ.ov exeúsepo Kai loÓTtpa p£ tou; ávxpE;, atió to PtpJ.ío «NEOsllr}viKf) yÁáaaa. Fm zo yupvámo O. E. A. B.», <3z\. 244. [jT] KazaÁafiaívETE ti ypáfovv oi EfnpEpiÔEc; Kai arjpEpa avoi/Tá Ta KaxaoTiÍpaTa Oooi 5ev JipoA.ápaT£ va kóvete Ta lytfívia aa; to XpioToúyEwa, ojrEÚcraTe, yiaTÍ Ta KaTaoTfipaxa 9a pEÍvouv avoiKxá Kai oŕ|pEpa. SuyKEKpipéva, Ta EpnopiKá isiToupyoúv anó ti; 10.00 to; ti; 17.00, to (lOujiEppápKET aitó ti; 8.00 to; ti; 21.00, ra Kp£OJtů]?.£Ía airó ti; 8.00 cú; ti; 17.00 Kai Ta jtoA.uKaTacrnípaTa aró ti; 9.00 e»c ti; 21.00. Y7iEv8upí^ETai óti Tq AEUxépa, avŕ|p£pa ttiv npaiTOXPoviá, aXká Kai xr|v Tpíxn, 2 lavouapíou ó?.a xa KaTaaTŕjpaTa 8a peívouv kxeiotó, ilpootpÉpouv Epyaoía Zľ|TsÍTai JtaiXTÍTpia yia KaxáoTqpa xpocpĺpcuv. Tr\k. 2230631. Zľ|t£Íxai npoypapuaxicjTÍ]; Kopnioúrsp yia isicůtiki'] ETaipEÍa. ZuoTáoeic ajrapaíxľ|te;. Tr\X, 6021888. ZqxEíxai ňeojtoiví; q Kupía yia va aoxoA.eÍTai ps naiôí qX.iKia; 5 etcov a7tó ti; 7.00 - 14,00. Trik. 7238300. Z i] to úv Epyaoía Néo; 18 etcóv ya>píc, OTpanctiTiKq OqxEta ^qxeí Epyaoía. Tni. 7986454 Ka0ľ|yqTq; ayyXiKÓv jipoEtoipáĽEi (poiTľľré; yia ayyliKá 7uav£7ttaxqpia, Tr\k. 9311582 'EpiiEipri 5aKTuXoypáipo; i^qrá Epyaoía oe TpáMs^a ť) iôicútikií Exaipsía. TnA.. 7223914 (To Bqpa, 31 ÄEKepPpiou 1995) Přeložte: Rodiče pomáhají svým dětem. V lélč máme Často žízeň. O prázdninách plavete v moři. Hovoří o svých učitelích. Proč se směješ? Prodává své auto. Diskutujeme o tomto problému celý večer. Žáci odpovídají učitelům. Bolí mč zuby a hlava. AÉK(ÍTO TKTdpTO JI (í f) r]p u A s', k o t o Térapro pá9n,ua 11 Děti tráví prázdniny u dědečka a babičky. Moderní letadla létají velmi vysoko. Zahradník obdělává zahradu. Telegrafujete často do ciziny? Jak často telefo. nujete? Žije už mnoho let v Aténách. Považujeme ho za dobrého člověka a za svého přítele. Učitelé vysvětlují žákům novou lekci. Navštěvuje hodiny angličtiny, ale často přichází pozdě. Některé knihy nás dojímají. Používáte často svůj nový řecký slovník? Oznamují nám, že už jsou doma. Prázdniny na horách vám prospívají. Na řeckých ostrovech žije mnoho rybářů. Tady je obchod našeho pekaře. Práce pekařů je nesnadná, musí pracovat i v noci. Strýčku Jane, jak se ti daří? V našem městě pracuji mlékaři, pekaři i zelináři. Řečtí kněží se žení. Vidíš tam ty rybáře a bárkaře, jsou z naší vesnice. Kavárníci, kteří mají kavárny v centru města, kam chodí mnoho turistů, vydělávají mnoho peněz. Líbí se mi práce zahradníka, nelibí se mi práce ševce. ae^iaóyio 10-1 Rozhovor: A: Jaké je, prosím, vaše povolání? B: Jsem profesorem na střední škole. A: Na jaké střední škole učíte? B: Učím na gymnáziu. A: Jaké předměty vyučujete? B: Učím angličtinu a němčinu. A: Máte mnoho žáků? B: Ano, zvláště angličtinu se teď učí mnoho žáků. A: Měl jste příležitost jet do Anglie? B: Ano, byl jsem v Anglii tři měsíce a v Německu půl roku. A: A vaši žáci? B: Ti jezdí o prázdninách na letni kurzy, dostávají stipendium. A: Uspokojuje vás vaše zaměstnání? B: Ano. Líbí se mi práce s mladými lidmi. Přeložte: Můj otec je ekonom, pracuje v zahraničním obchodě. Jeho podnik prodává různé stroje. Pracuje v nčm mnoho zaměstnanců: inženýři, úředníci a dělníci. Otec má dobré místo, má dobrý plat, ale musí tvrdě pracovat, často i dlouho do večera nebo o víkendech. Matka je novinářka, často jezdí do ciziny na různé konference. Její práce sejí velmi líbí. Já studuji práva, budu soudcem nebo advokátem, můj bratr končí lékařskou fakultu, myslím, že bude chirurgem, bude pracovat v nemocnici. 170 aypóTTic,, o zemědělec áYX°c,' to úzkost, strach; stres aôiKíä (-cíc), -oópai křivdím Aiyúrrioq o Egypťan apeípw, -opal odměňuji (se) apoipij, >; odměna „vLpyía, r] nezaměstnanost avcpfoq, -n. -o, nezaměstnaný uviaocú/-Xapo;, ->], -o nestejnoslabičný aiLiwpcrriKÓc,, o důstojník a^iwpuTOÚxo;, o hodnostář, prominent CjjravTíó (áco), -cófiai odpovídám, setkávám (se) anEpytí) (-de) stávkovat, odmítat práci outokcioiotcí) (áco), anoKaOiarapai zajišťuji, obnovuji anoKaTáoTutrn,, n (cic) zajištění, zabezpečení; obnovení omotexió (-cic), -ovfiai tvořím, jsem součástí; skládám se apytň (sic) mám zpoždění, opožďuji (se), zdržuji (se) oo^oXoúpai trávím čas, zabývám se, věnuj i se oupaipcó (-cic), -ovpai zbavuji, odnímám, zprošťuji; odečítám pupKápijc,, o majitel bárky yaXaráq, o prodavač mléka, mlékař fzkia (áco), -lÉpat směji se y^evtcó (áco) bavím se, veselím se yž.uiTptó (áco) kloužu, smekám se ôaKTuXoypáipo;, o, >j písař(ka) na stroji seíjtvo, to večeře äiKuícoua, to právo SoKipti,'/ zkouška, pokus ôpacTtipiÓTTiTa, n aktivita ^vcipiKóc,, -ó dynamický SuvctTÓ;, ->), -ó silný, mocný; možný EiôoTTOitó (-cic), -oůfcai sděluji, zpravuji, informuji éktcikto;, -n, -o výjimečný, mimořádný EX,ájrtOTOc,, -rj, -o minimální éprtEipoc, ->], -o zkušený, znalý épjTopoc. o, n obchodník, kupec Évcrr|po, to známka, kolek e^o/ti, n venkov, příroda E^UJrnpETtí) (sic), -ovpai obsluhuji, sloužím, pomáhám EJiáyyEXpa, ro profese EnayyEkpcmKrk;, - r), -o profesionální, týkající se určitého povolání ETiiOupcó (sic) toužím, přeji si. dychtím EpyáTTi;, o dělník EpyoÔÓTTic,, o zaměstnavatel Ecmťrropa;, o majitel restaurace EuyEvrjc,, ->/c, -čc zdvořilý, urozený 0EO)pd) (sic), -oófiai pozoruji, domnívám se, myslím, pokládám za 8n/reía, n služba isicotikó;, -//, -ó soukromý, osobní; nevšední, neoficiální tKavonoira (-cíc), -oůpai uspokojuji, splňuji nároky; ospravedlňuji lacmpo;, -n, -o rovnocenný KaXliEpycó (sic), -ovpai obdělávám, pěstuji Kai.uu.vo;,;/ Kalymnos Ku/.cj (sic), -oúpai volám, jmenuji, zvu KapapoKÚpii;, o kapitán, majitel lodi KtiTUoTiipa, ro obchod Ka»p£T;Tj;, o kavárník Kivió (sic), -ov/uat hýbám, pohybuji Koivcovíot, // společnost KoXupntú (áco) plavu 171 aékcito TÉTrep-ro p.áfli]fi« AÉKaxo TÉrapro páflíjpa KOp7TLOÍ)T£p, to pOČÍtaČ KOTLJapjráoiif;, o starosta, statkář KpáToc,, to stát; moc, síla Kparcó (áco), -oófiou (-tepat) ovládám, držím Kpcptó (áco), -lepat věším KVjpcpvcó (áco), -lepat vládnu, řídím, vedu, velím XoyÍCTTpia, t\ účetní pavápii;, o zelinář peiovEKTiKÓq, -f\, -ó nedostatečný, neúplný, vadný peuopévoc,, -n, -o zmenšený, snížený pe^ETií) (áco), -cbpat studuji pcpoKápaxo, ro denní mzda pETaKÍvriar|, n (eíc) přesun pri/avojroicb (sig), -oúpat vyrábím (strojně) piKpTJ ayy£>áa, r\ inzerát pioOóc, o mzda, plat picró, to polovina póvípoc,, ->], -o stálý pnaKáXn;, o prodavač smíšeného zboží prráppnrai;, o strýc pjTETiCj, o bej; přen. povaleč pTiopcó (-eíc) mohu vikíó (áco), -lépai vítězím oiKoyEVEiápxr|C, o hlava rodiny oiKOÔopŕj, i] stavba oiKoôopiKÓc,, -ŕ], -ô stavební, stavařský oiKovopiKÓq, -ŕ], -ó ekonomický, hospodářský; úsporný ójroioc,, -a, -o jakýkoli nanáq, o pop 7T«puKoXoi)9cí) (-eíc), -oópai sleduji, pozoruji 7rcipa7rávio navíc, výše naaäq, o paša ÄEivcó (áco) mám hlad népotopa, ro průjezd, průchod, zaskočení na návštěvu 7i£pipáXXov, to okolí, prostředí ji£pipoXápr|c., o zahradník 7T£p;raTcí) (áco), -lepat chodím JtETíb (áco), -tepat létám, házím, vyhazuji 7rr|ô(ú (áco), -tépai skáču 7TIÓTO, to talíř nXr]9aívííi množím 7r>j|po/, -o zdvořilý TroXuKOTáoTiipa, to obchodní dům nová (áco) trpím; mám bolesti, bolí mě CTpayuaTioTTJc,, o realista npoypapuaTitrníc., o programátor jipoETOipá^w, -opat připravuji předem npoojia9ťó (-eíc) pokouším se, snažím se írpoocpopá, tj nabídka, dárek, dar, oběť npoTipcó (áco), -oépat dávám přednost TicoXfJTpia, i; prodavačka payiácj, o otrok páoo, to klerika, sutana; roucho (pravoslavných mnichů) poXoyóu;, o hodinář okxtipóc., -//, -á tvrdý onsíôco spěchám OTaôioÔpopcí) (-eíc) dělám kariéru, prospívám CTap-OTtó (áco) zastavuj i se OTpaTUOTiKÓc,, -ó vojenský ovjyKEKpipéva konkrétně auyxivcó (sic), -ovpat dojímám, vzrušuji ou^r|Tcó (áco), -oúpai (-tepat) diskutuji, vedu rozpravu eyúpPaoTi, n (eig) smlouva, kontrakt ffi)VCivTíí> (áco), -tepat potkávám ffDVTHP'ľ,",í?' 0 konzervátor, správce (jútn-acni.i] (sic) doporučení, rada, adresa avyybc,, ->'h -° častý> hoJn>' B(p0l,yyapá(;, o lovec mořských hub 0(p0l)yyápi, to mořská houba, houba (na utírání tabule) flZ£ÔiaoTťic, o projektant T0!pepviápr|Cj, o majitel restaurace (taverny) to4itci'1í, o taxikář texvíttic,, o řemeslník T£XVoX.oyía, i] technologie ■cxýjripayú) (sic) telegrafuji Tiptó (áco), -capat cením, vážím si Tiptopcó (sic), -oópai trestám rpapcó (áco), -lepat táhnu, přen. přitahuji Tpayouôcí) (áco), -típat zpívám rpó(ptpa, Ta potraviny UTtEvOupíi^io připomínám, upozorňuji lOTEpcopía, n přesčas U7roKaTáoTTipa, to pobočka i)7roXoyioTŕ|<;, o počítač i)jioxpéuKir|, // (sig) povinnost iKéc urvavše, érciTcXa, avSpiKá, yuvaiKEta OKÓun, Kai rcaiÔiKá EvSiJuaia. Eívai aíyoupo óti 7r£pvÓ£í ekeí Kavévac uian, pépa Kai ^oôeúei 7roXAá XEtprá. OuO>C EÍTE TO GÉXoupE EÍTE ÓXl, T) UTtEpayOpá aJTOTEXEÍ KOI aUTTJ pÉpOC tt|C anuEpivfjc KaTavaXwTiKřjc pac Koivcovíaq. AiáXoyot; A - KaXripÉpa aac, Kupía pou, ti GéXete; B - ©ÉXco Éva t^Euyápi TtanoÚTaia. A - Fta oac ttjv i5ia; B - MáXiora. HÉpETE, Éxco Éva Kaivoúpio naXTÓ Kai avayKaoTiKá xpEiác^ouai Kai TraTioÚToia. A - Ouoikó. ricíic Ta GéXete; [i - 0éXa> va éxodv xoiniXó tokoúvi koi va EÍvai uaXaKá. A - TIoio Eívai to voópspó oac; B - 'Exio 38 voúpspo. 0éXu> va EÍvai uaúpa. A - Nopít/o óti auro to ^Euyápi Eívai ó,ti xpEiáiJErai. Aveto Kai ipTT|vó auTřj tt|V TtEpíoSo UE TlC EKTTTCUOEIC. B - Aouróv ôióote pou va to ôoKipáoco. 'Exete Síkio. Eívai óveto koi 6a to Jiápw-©éXw Ejríonc Kai pia toóvto nov va nnyaívEi ux Ta jiarcoÚTOia. 'E^ete pía óuopiptl arn piTpíva oac. Bépaia. To KaTáaTT|u.á pac. éxei uaKptá rcapáôoon orie TaávTEq, Traitoúioia Kai yeviKá oe óXa Ta ôEppánva npoYóvta. OpíaTE T| TaávTa Tne, Pľrpívac. Arró Kovxá EÍvaí aKÓur| rcio ópopipn.. TeXikó ayopát> Kai ti]v ToávTa Kai Ta TrartoúTOia. E6ló eívaí r\ ajióSEicjň, aac. FIXiipííivete oto tojieío tok; u.ETpnToíq fj ue mcrrcoTiKfj KápTa Kai n napaXaPrj sívaí ôúxXa oto Tapsío. g _ EuxaP,aTCD' ^P16- A - Ki eyú oaš EuxapiaTÓ) Kai \íe yeia oac,. Etijc; aK(>iji!:u;c tov Kaipó Sttic aKpípEiac tov Kaipó £7ravTpEi)Trj Ka ki Eycb Kai pou Scooav pia yuvaÍKa tioo *TpcayE yia jiévte 6éko. 'Otov tt|v ETtpoJTOTtrjpa ÉcpayE pia TtpopaTÍva, Kai tt| ÔEÚTEpr) PpaÔiá TrpoPaTÍva ki éfy apviá, koi to TpÍTO TpÍTO PpÓtÔO pou 'ipayE óXo to KortáSi. (ZvXkoyŕ\. 5r|c - exgjôcóv (koncovka róv vznikla stažením É • o) po odpadnutí původního kmenového o: -eogjv > <áv, původně čov). Zpodstatnělá adjektiva o ouyyEvŕjc, o EuyEvť|c mají genitiv singuláru tou ouyyEvř), tou EuyEvr). Zdrobneliny podstatných jmen (vnoKOpiaTiKá) Řečtina má k dispozici značné množství koncovek, jimiž může tvořit zdrobneliny: \j/ápt - yapáia, vpcopií - \)/ropáKt, rtaiôí - jiatoáia Ar|pŕ|Tpr|<; - AnpTyrpáKT|<;, Ttwpyoc - ricopyáKric yépovTac, - yspovráKoc., paGriTrjc - pa6r|TáKoc EXévri - EXEVítoa, KonéXa - KOJTEXíraa ppúan, - PpuooúXa, prirÉpa - pr|TEpoúXa jrarépac - 7raTepoúXnq yára - yaroúXi kóto - KOTÓJtouXo, pXaxojioúXa Zdrobneliny se mohou odvozovat i od zdrobnělých substantiv: 7iérpa- 7tETpáSi -jiETpGtôáKi, yáxa - yaráKi - yaríraa - yaroúXa - yaroůXt. Řečtina může emotivně naznačit koncovkou i zvětšení základního významu slova (pEysGuvriKá). Nejčastěji používaná koncovka je v tomto případě koncovka -apoc (maskulina), -ápa (feminina): ckuxí - oKúXapoc, Tiáwric - náwapoc, yuvako -yuvaiKápa. AoKr\aziq |T~| Na avpnhjpcbaETe ra xsvá pe to acoató xúno reuv enidéraiv artjv naptvOcar\: kóge EETtrÉpPpio yívEiat..................éicOscm, ©EoaaXovÍKTic. (6tEGvň,cJ O KaGiiyr]Tŕ|c paq pac E^ľ|yEÍ ttávra Ta .................. onpeía Tft>v paGnpáKov. (oumojônc) 0 geíoc. níkoc. éxei éva .................. auTOKtvr|to rcou tpÉXEt ps .................. TaxÚTi]ta. (7roXuT£Xŕ|c., iXiyyuhÔtic.) Mou apéaouv 01..................ávGpWTtoi. (aovETtrjq) TpayouSáEi róao ópopipa. Eívat o Ttto..................TpayouÔicrŕj; pac (5ruio(piXŕ|c) H EXXáôa ÉxEt JtoXXéi;..................okte*;. (Ppaxcí>5r|<;) To Ttpóypappa Ttov..................epôopáÔov tou; Eivaí (poprcopEvo. (7tpooExŕ|<;) SŕjpEpa TTvÉouv..................pópEioi ávEpoi. (aoGEvŕ|q) me evoxxeí pE ta..................TnXEtp(Dvň,paTá tt|c,. (auvExŕji;) 01 piaGoí tou Eívat .................. Yia va ítXnpwvEi tóoo pEyáXo evoíkio. (ove- rtaPKŕ]c) O jrarÉpac pou Eivaí..................KanviaTŕ|c.. (pavití)5r|<;) Mou ÉkavE..................JTEpiypaipti tou a/tmoú Tľ|c. (X£7iTopEpŕ|c.) rioXXá paviTápia EÍvaí...................(5nXr|tt|pubôr|c) 176 177 ÄÉKaTO jréprcro p á I) ij u a r AéKaro «ép7iT0 páOi]pa Ta anpEpivá pExaipopiKá péaa dvaí apKExá...................(aa. oi..................áv9pco7toi piAoúv pE áaxnpo xpórco. Eívaí éva..................ayópi pE KaxaKÓKKíva páyouAa. Ta..................7rpopAŕjpaTa arcaaxoAoúv 7roAAoúc, anó spáč,. 01 aKpoyiaAiéc, Tne; XaAKiôiKŕjq sívaí................... aev avTÉx«) tov..................Gópupo xnc. A9f|vaq. Ta PipWa xo)v..................pa9r|Ttí)v EÍvaí Ka9apá, Tov ujíoSéxovTai pE..................(pečive;. Tie...................Tiuépec; n. uyEía tou 9a eívaí KaAúxspa. |3. | Na avpnÄnpdjaEZE za Ksvá ps zo acoazó zóno zmv snidézcov aznv napév&Ean: auto to TiaiÔí EÍvaí TÓao..................yiaTÍ ôev xprási xútoxe. (KOKaArápuc,) H yuvaíka tou eívoi avxuTa9ŕ|c, Kai...................(^riAiápnc,) Acv avartávE to ciKOTáSi. Eívaí ipopEpá...................(ipoPr|Taiápr|c,) AAAáČJei ÔúaKOAa yvwpn Kai EÍvaí...................(rceicpaTápricJ Ta uaÄXtá tou..................eívaí yicpíč^a. {crapavxápric,) 'Exei éva..................xptbua. (appa)oxtápr|cJ Oi'EAAnvEC, arcávia Eívaí...................(ŕ;av9opáAAnc,) Oi JtoSoacpaipiaxéc; EÍvaí au/vá...................(axpaPo7ró8r|cJ Ta paAAiá xcov..................TtaiÔiáv EÍvat ayoupá. (ayoupopáAAuq) | 4. | Na ypáijJEZE za vnoKoptaziKá zcov ODUiacrciKÓv: to vEpó, o pa9r|Tŕjc,, n yiaytá, r| auyrj, i] Kópn, o ipoiTT|Tfje, xo xapxí, to KapáPi, t\ EXévTj, o Tlupy oc |S. | Na psxatppáaexs anó za sXJ.nviicá axa zcsxiKá: - EípaaxE pEa' axo Tpap. Eycb eôcú, auTfj ekeí. Ká9opai ajtÉvavxí xnc,. 'Epxsrai o eioTrpáKxopac,, tt^c, L/|xá to eiaiTřjpio. Avoíyet Tn, peyáAri TaávTa, Pyáč^si to piKpó TaavTáia, pyát^Ei Ta AEcprá, kaeívei to piKpó TaavráKi, avoíyEi tt) pEY^íl TaávTa, páCEi péaa to pucpó TaavTma, kaeívei xx\ psydAn, Taávra, 8ívei Ta AEcprá axov EiajrpciKTopa. - Aouróv; - Tr\q sívei o EicrnpáKxopac, xo Eiaľtŕjpio. AvoíyEi xr\ pEyáAľ| xcrávxa... attó xq auAloyi'] EuGupoypacpnpáxcov Ai]pŕjxpn Ta9á «H Ôépic Éy£> KÉ(pta». 178 0 0 9. KaxalafiaívExE zo napoKáxw KEÍpsvo; H aupjra9ij<; xáíjii xcov KOUTaop7tÓAr|8ce>v Oopápai óxi oi Kouxaop7CÓAr)8£<; eívaí pia noAÚ rcapEC/iyripÉvn. taxopía yia 8úo AÓyou; mi cpappaKEpoúc,. 1. Ee noXú aoPapó ayyAiKÓ ji£pio5iKÓ ôiápaaa xnv jtoAÚ aopapŕ) EjriaxiipoviKi] 8riACůcr|, óti to KOUTaopjioAió Kávei KaXó crra vsúpa Kai ektovcóvei pE to 7ľto tôaviKÓ TpÓ7to tov av9ptí)7uvo opyaviapó. 2. aev sívaí ÓJtoioc, Kai ÓTioioe koutooptióai];. o cgjctóc, KOUTaopTCÓAnt; rcou oépeTai tov eauxó tou, 8ia6Éx£i no)JA Tipoaóvxa, ójtcúc, £uaia9r|aía, 7rapaxripriTiKÓTTiTa, xi°úpop, EUippáSf-ia, yepŕj pviípri. Eívaí 8nAa8ŕi éva épipuTO Scópo fj to éxeiš ň, 8ev to éx£i<;. Ajióanaapa anó xo pipAío xnq EAEvaq AKpíxa «Anó znv 'EÁsva ps XapóyF.Xo», ps aAÁayéq. Preložte a skloňujte: žárlivé dítě, tvrdohlavá žena, kudrnatý chlapec, zdvořilý student, mezinárodní politika, přesný zákon, ustavičný hluk, zdravá žena, populárni program Tvořte věty s různými pády těchto výrazů v singuláru i v plurálu: n papió piopnxavía, xo Papu EitáyyEApa, o 7i?.axúc, noxapóc;, n áanpri yaroúAa, to Puaaiví TpiavTátpuAXo, n, 8kaia opyŕ), n páraia Ttpoapovŕj, to aonjviy9Eq Qéapa, xo aúxapKEi; rtpóypappa, xo jro8ľjpEq évSupa. Přeložte: Chlapeček si hraje s míčem. Tady prodávají dobré rybičky. Znám pramínek dobré vody. Helenka chodí ráda na hřiště, hrají si tam i jiné holčičky. Na břehu moře nacházíme mnoho kamínků. Na ulici byla veliká žena s obrovským psem. Vedle našeho domu je velký obchod s obleky. Ve výkladech vidíme krásné pánské obleky i dámské šaty. Jsou velmi hezké a moderní. Každý den tam přichází mnoho zákazníků. Předevčírem jsem tam byl i já, protože jsem si musel koupit nový oblek. Prodavačka mi jej ukázala, zkusil jsem si jej a koupil jsem si jej. Prodavačka mi dala stvrzenku, zaplatil jsem u pokladny a vzal jsem si šaty u výdeje. Je tu někde blízko obchodní dům? V kolik hodin otvírají obchody? A kdy zavírají? Prodávají tam také konfekci? Je tam i oddělení látek? Přejete si, pane (paní)? Líbí se mi tyto boty. Kolik stojí? Jsou drahé, ale pěkné. Kde je tu knihkupectví? Je za rohem. Je tam také papírnictví? Potřebuji plán Atén, balící papír a dopisní papír. V naší ulici je mnoho obchodů s potravinami. Nemusíme chodit daleko. Je tu pekařství, řeznictví, mlékárna i cukrárna a obchod s ovocem a zeleninou. Dnes lidé nakupuj í spíše v samoobsluhách, kde prodávaj í potraviny i průmyslové zboží. 179 AČKtZTO r r u-i t ii iniUiinu AÉKaTo jtspttto náBrjpa Ae^iAóyio ay£vť(c, -éc neslušný, nezdvořilý 1// i (u. ro mouka uppcoônc, -nc, -sg písčitý avayKaoTiKÓ nutně, povinně avÔptKÓc,, -}}, -ó pánský, mužský avercapKí'ic,, ->jg, nedostatečný, neuspokojivý avSptóitivoCj, -n, -o lidský avTi;ra9n.<;, -/}c. -ég nesympatický, protivný ajrao/oXíó (-eíc) zaměstnávám, -o/oXoúpeti zabývám se něčím appiormápnc,, -a, -txo náchylný k nemocím, neduživý aouvťjôrjc,, -í/í, -ec nevšední, neobvyklý auyťj, t\ jitřenka, svitám' ovjOáôri^, -ng, -ec drzý, bezohledný avjTápKTjq, -ng, -íľc soběstačný; střídmý, skrovný |itp).i07t(!)/.EÍo, to knihkupectví j! pay<óônc. -ng, -t;c skalnatý puacivŕic,, -lá, -i višňový {o barvě) yépovtac,, o stařec yKpiviápu;, -a, -iko reptavý, naříkavý yuvaiKEÍoc,, -a, -o dámský, ženský ôEppčmvoc,, -rji -o kožený ôqXr|Trjpití)ôii;, -nc, -ec jedovatý Ôi'iXcuar), /; (sig) oznámení, prohlášeni fioKipái^co, -opai zkouším; ochutnávám eiôiKÓC;, -r], -ó zvláštní, speciální etan p á kto pac,, o průvodčí; výběrčf (peněz) ÉKitT(aoT|, ř/ (ľic) sleva EKTOvtávca oslabuji, ochabuji EJjÔchjg, -ng, -eg bažinatý, bahenní Épqnrroc, -n, -o vrozený, dědičný EvSupa, to oblek, oděv, oblečení evoxXtó (-eíc) obtěžuji, vyrušuji 180 EfliEiKifc, -r)c, -éc mírný, shovívavý, vlídný K-ipi./.ij:. ->}c, -écpilný, pečlivý EuaioGrioia, // citlivost Euy£vi\<;, o šlechtic £u9upoypáipiipa, to humoristická povídka, fejeton EixppáÔEia, n krasořečněnt ^axapojiXaoTEÍo, to cukrárna, cukrář-stvi Ĺ,i\\iápr\q,-a, -iko žárlivý, závistivý OÉupu. to podívaná, atrakce, představení lôaviKÓc, •)), -ó ideální, dokonalý 1X177110 ônc,, -nc, -sc závratný; přen. nepředstavitelný, nesmírný ku po roij ki, ro vozík k o t 11 k o k kt v () c. -n, -o sytě červený KaTavoXtúTiKÓ;, -ŕ], -ô spotřební, konzumní, komerční KaTEtuvjypEvoc,, -i], -o mražený KÉtpt, xo dobrá nálada, radost KOKaMápu;, -a, -iko hubený, kostnatý kottóSi, to Stádo, houf koutoqujtóXhc., -a, -iko pomlouvačný; o pomlouvač KouToopTioXió, ro pomluva, klep KpEomoXEÍo, to řeznictví, maso-uzeniny XaoipiXť|c,, -ŕ\g, -éc populárni, lidový XEJiTopEpíit;, ->)c, -ég podrobný, obšírný, detailní paXuKÓc,, -y) (-iá), -ó měkký pavápiKO, ro zelinářství puviTúpi. ro houba, hřib pavuíjťnic, -nq, -eg vášnivý, zanícený páraioc,, -a, -o marný, zbytečný, planý j^opoiiáTTiq, -a, -iko černooký jiítaKáXiKo, ro obchod se smíšeným zbožím uuaXó, to mozek, rozum, mysl vEÚpo, ro nerv voúpepo, ro číslo ŠaveopáUrp;, -a, -iko plavovlasý „pyrj, n hněv, zloba owrictôtfé, -ng, -ec podstatný, základní jtaiStKÓ;, ->), -ó dětský jrapaXapV), t\ vý'dej zboží 7rapaTiipr|TiKÓTT|Ta, n vnímavost rrapE^lV^ mylně vykládám jreiapO-Tápuc, -a, -iko tvrdohlavý-, umíněný jrsvnvTá-a, -iko padesátiletý, padesátník ffEpiypotpi'i, ij popis, vylíčení jricTtoTiKi\ Kapra, // kreditní karta ítveío vanu, foukám jtoÓrjpt|c, -nc, -eesahající až k zemi (o šálech) TtoXuTcXíic,, -r\g, -éc přepychový, luxusní TtpoTóv, ro výrobek, produkt ítpoopovi"), n naděje, očekávání pwvTEpoú, ro schůzka P*íi, to rýže <*Youpóc, ~r), -ó kučeravý, kudrnatý ayoupopáXXric,, -a. -iko kučeravý, kudrnatý } fotoaparát \(i/-kiôiki). n Chalkidiki X«pr|Xó;, -Ý\, -ó nízký, nevysoký; tichý (o hlasu) X«pTÍ, to papír Xioúpop, ro humor \|(i>.iKaT;íÔiKO, to obchod s drobným zbožím, galanterie topoXoyoTioiEÍo, to hodinářství 181 Aékoto jréfiíTTO uáfJnpa ISwoxio^oí - EKíppáaeit; Tov rtouXcb Kat tov ayopát/ú. Tpcbco to KECpáXl pou. Tptbyovrai oav to okvXo pe Tn yára. Tptíwu Ta XetpTá pou. Etpíyyaj to t^nvápi. Přísloví - napoiuíei; viaTii Kat tou (iKnvoGÉTn,. SÉpw óti aou apéaet to apxaío Géaxpo, Ka>pa>5ía t) TpaycoSta. (řuatKá ayópaaa Kat Ta EiatTiípta. ©aupáata! E^ áXXou kóvei tóot) ^éotti Jtou 5ev éxoj StáGEan yta SouXeió. Aoutóv pavrepoú aiT|v Eiao5o tou GEátpou, artc, 8 to ppáSu. AXXá tt|v áX?.r| (popá ae KaXtíi eyá) otov Ktvn.paToypátpo. aékoto é k t o ná9i]na AÉKaro é k to páflpua rpa|ijjaTiKrí Slovesa 1. konjugace (pfjfiara A' avCpjíaq) Minulý čas trvací (jraparaTiKÓc) Aktivum (EVEpyTjTiKŤj (ptovŕj) ÉSeva ôev éoeva gôevgc. 5ev éôevec; ÉôevG 5ev éScvs SÉvapE 8e SévaLíE ÔévaTE 5e Sevatg éôevav 5ev ÉOEvav "/,j;h:ívu 8ev rcXŕjptúva 7tatípcúv£c 8 e v nÄp p co v gc, TrAťjpWVE 8ev JlAfjpCUVE nAppcuvaps 8ev nkx\páva\is, TťkT\pú>vms. 5ev TrXppcbvKTE jiXppcovav sev TtXfjptúvav Pasivum (jra9T|TiKij xvá 'často' kúQz pépa, ufjva, xpóvo 'každý den, měsíc, rok' TaKTucá 'pravidelně' órav tjpouv 'když jsem byl(a)' riépot Epxópouv ou%vá cto 0Éatpo. Loni jsem chodil často do divadla. 'Oxav ppouv LpoiTprpc, irujatva orpv EOviKij BtpAioôŕ]Kp. Když jsem studoval, chodíval jsem do Národní knihovny. Ot yovsíc pou jiíjymvav ktí9e KupiaKp EicSpopp. Rodiče jezdili (chodili) každou neděli na výlet. 2) Použití paratatiku a aoristu v souvětí. Paratatikos a aorist stojí vedle sebe v hlavní a vedlejší větě příslovečného souvětí, jedná-li se o jednorázovou minulou událost, k níž došlo v rámci minulého děje trvací-ho: Evú npyaiva aníri, ouvávrpcra to ricbpyo. Když jsem Šel domů, potkal jsem Jiřího. ppqec,, órav ícoíraí^a xpv rpXGÓpaop. Přišel jsi, když jsem se díval na televizi. Otav xTÚJtpaGC t r; v írópxa, vruvópouv. Když jsi zaklepal na dveře, (právě) jsem se oblékal. ■^PpÉpwvE ma, órav ipTáaapE exp ©íjpa. Už se rozednívalo, když jsme dorazili na Théru. 185 \řKUTO ÉKTO p Ú lil] fl U V hlavní i vedlejší včte je paratatikos, pokud trvaly nebo se opakovaly oba děje: 'Otav ŕjpouv ornv EXXáôa, nŕjyatva auxvá ato Géaipo. Když jsem byl v Řecku, chodil jsem často do divadla. Evtb Tttjyatva otiíti, óXo tov Kaipó éppexe. Když jsem Sel domů, celou dobu pršelo. 3) Povšimněte si rozdílu ve významu: Orav éypaipa to ypáppa, xTÚTrnoE to kousoúvi. Když jsem psal dopis, zazvonil zvonek. Orav éypa\|/a to ypáppa, xTÚJinae to kousoúvi. Když jsem dopsal dopis, zazvonil zvonek. Tov yvcópii^a. Tov yvcaptaa. ZuvňGit,a va 8tapá;cu ir\ vúxta. EuvřjGiaa va Ôtapáľ,co rr| vúyja. Znal jsem ho. Seznámil jsem se s ním. Obyčejně jsem studoval v noci. Zvykl jsem si studovat v noci. 4) Je třeba mít na paměti, že aorist (aóptcJTo; XP0V0? - neomezený čas) označuje v nové řečtině (podobně jako ve staré řečtině) také souborně chápaný děj, který v minulosti trval nebo se opakoval. Na rozdíl od případů, kdy pro trvací nebo opakovaný minulý děj používáme paratatikos a kdy takový děj charakterizují neurčité výrazy evcó, cvyyá, toktikó ap., je souborně chápaný minulý děj označován určitým časovým výrazem: 5úo, rpía, TtévTe ... xpóvia; 5úo, rpeic,, jtévTE ... jtoxxec cpopé;. Strávil jsem pět let v Řecku. Tuto knihu jsem četl třikrát. riÉpaoa TtévTE xpóvia arny E>Aá8a. auto to pipXio Stápaou rpet; cpopé;. 5) Tzv. aorist gnómický se zachoval v příslovích: O itEpiícpavoc É(puyE icapáXa Kat yúptoE jiel]ó;. Pyšný člověk odjíždí na koni a vrací se pěšky. Pýcha předchází pád. V češtině tento aorist překládáme prézentem. 6) Idiomatickč použití aoristu: KaráXapa. 4>úyape. Ecpraaa. riEiváaapE. Rozumím. Jdeme, odcházíme. Už jsem tu. Máme hlad. A i: k«.ti pou..................xpei; i] cápa. (Seí^vcú) 'Otov..................piKpá jiaiôiá..................paí^í. {EÍpai, jraíí» O 0eío; pa;..................orq yiopxq pac, cupaía ßißMa. (xapíŕ/i)) Me to ©aváoq Kai xq Mapía .................. ornv iÔia To^q aro Sr|poTiKÓ cxoXeío. (jiqyoívoi) Ká0E tpopá jiou..................oto Aovoívo...................(xa^iSeúci), ßpExcu) Otov .................. (poiTqxé; .................. cruyvá É^co Kat .................. %a>píq noXXti Xpqpaxa. (eipai, ßyatvto, SiaaKEÖai^ü) X0e;..................oi náwTiOE; Kai oi Eiáws;. (yiopTá^io) Slávia 01 tpíÄoi..................\[/épaTa ge péva. (kéco) ..................jrávxa ps to 7rpraivó Tpévo xtuv 9. (cpeuycu) To ^evoÔoxeío pa;..................tóoo kovtó orq Oákacca Jtou xa ßpaoia.................. xa KÚpaxá Tq; péxpi xq ßspavxa. (sípai, tpxavco) návTa..................áaxqpa aWá rťůpa ypátpei aKÓpa jtio áayjipa. (ypáipco) Ta (ppoÚTa xou ^toypacpiKoú Ttívara..................pE aiq0ivá. (poiai» Ajió xo pitaAKÓvi tou otópaxíoo Tq;..................xqv KÍvqoq oto 5pópo. (koixol» Orav .................. véoi 8e .................. oqpaaía o' auxá 7tou pa; .................. oi yovEÍ; p a;. (EÍpai, Sívai, oupßouA.EUcü) |2. I Na mypizXnpáiGĽTE xa smppripam tcúv snißETcov: Kalo;, koko;, tjrr|Xó;, kovtó;, auvejrřj;, oatjoivó;, paKpú;, tpapSú;, ßeßaio;, yKpiviápq;, öiapKq;, qouxo;, jAaTÚ;, EiXiKpivq;, yadkó;, TepjréAq;, ipuaiKÓ;. |3. I Na aupnXrjpmaEns xa kevó. ps to. Enippýpaxa: 0 KaOqyriTq; pa; piÁáei návra...................(ooßapo;) 'Epxextii Jtávxa..................oxqv ópa xou. (aKpißrj;) Ta wpaía Ttpáypaxa koctíí^ouv jiávra...................(aKpißo;) 01 EpyáTE; Ká0ovxai..................oto Kaipevsío yiaTÍ kóvei £éorr|. (t£p7rÉA.q;) MsxaKopi^oupE crqv JTáTpa...................(oiKoyEVEiuKÓ;) Me Koixávs..................óxav JtEpvcí) pripoaxá xou;. (jiEpíepyo;) Milá;..................akká Kavéva; 6e oe jiioteúei. (chúctó;) ..................5ev Kaxalaßaivü) xt pou Xe;. (aXnoivóc) Ta JiaiOiá jtuíí^ouv..................axov Kqno pE tou; idíaou; tou;, (xapoupsvo;) Eaote...........,......oto airixi, Káv si Kpúo Éc^íů. (ypqyopo;) Ta^iSEÚoupe óaoi paíi koi tioté 5ev TtEpvápE...................(áoxqpocj Aouaeúei..................Kai...................(jipooEKTiKÓ;, amoró;) 188 ..........q ..................Sev pnopoúpE va kóvouue................... (Kcikóq, koko;, SiacpopetiKÓ;) To navsjíioxqpio eívai..................cxo artíxi pou. (kovtó;) flai^oopE..................TioSóaipaipo oto yfjjtEÔo, (KaOqpspivó;) Na avpTthjpcbaETS ra Ksvá pE to acocnó tůtto tcúv prjpáxa>v nov eívai cntjv xa-pévOecm: KaOcó; .................. 5ev xov .................. jtou .................. axq yoivia. (xpÉxw, TtpoaĚXW, oxpißu) Sux^á Ta KaXoKaipia .................. to pnávio pa; ott| 0áXaooa to jiptoí Kai to ajcóyeupa. (Jiaípvtu) 'OTav................tpoixqxq; oi yovEÍ; pou pou..................pia EJEiTayq kó0e pqva. (sípai, OTÉlvto) Ajió Kaipó .................. va Jiátó orqv EKOsoq ßißUcuv c&A.á 5ev .................. iioté tqv KaTcAVqA.q OTiypfj. (0éA,cj, ßpioKtü) Tq axi-ypq jiou .................. oxqv Ttópxa Ěxoipot va ipúyouv kójioio; ETiiOKÉJtTq;, ^aipviKá,..................axo cfJEÍTi. (EÍpai, tpTávai) KáOe tpopá nou .................. pia OEaxpiKq Trapáoxaoq .................. 7ióoo kou- pacTiKÓ eívat xo EJiáyyE^pa xou qôojuoioú. {ßlejcco, Kaxalaßaivoj) Ooq cbpa..................axqv 7rapéa p«;..................xaP« Kai T^10 T^P» ^1?- (P-évw, OKOpJtt^a)) Tqv úipa jiou..................q aulaía oka xa (pcúxa...................(avoíyci, oßqvco) Evco .................. pia xapitu)pévq Ktůptůoia o KÓopo; 5e ................... (eípai, 5iao"kE5á^a>) MóXi; .................. to páOqpa .................. xa ßißHa pa; Kai ................... (te- Xeicíjvu), kXeívcú, (peúytó) EjiEi5fj ÖEV .................. EÚKola oe jioio épyo 8a 7iápE .................. Kopova - ypáppaTa. (ajtotpaoi^co, píxvoj) Ka0có;..................to KÉVTpo xq; A9qva;..................EiaiTi'pia 71a to (JieoTißai.. (Siarixí^cj, ayopáí^Lu) Tou;.................. póvou; xou; ytaxí ôiaipoperiKá 5ev ................... (aipqvto, 5ouXeúci>) Me xov rTÉTpo .................. Trávxa O7rou8aía npáypaxa va JioúpE .................. xo tptüt Kai..................xo ßpaou. (£?<£>, apxíCcc, TEÍxiibvco) Orav .................. on; Séko to ßpaou oTqv Taßepva 5ev .................. oúte pia KapÉKAa aôeiavq, (épyopai, U7iápx<í>) 5l1 KXívete cnov napaTaTtKÓ m pŕ\paxa: Kaíyopai, A.Éyopai, ipÉpvopai, xaípopai, TtpoExoipá^opai 189 ÄÉKaro ékto náOiina Na psxatppáasxE anó xa EÁÁnviKá ma xoE/iKá: O Gearpiicóc; x^poc, Ta npíäxa Béaipa rJTav u;r.ai6pta, SnXa5ií áaieya. Oi apxaíoi 'LUuvec to éxn^av anc, nXayiÉq xap-n,Xtbv Xóipcov Kai eiôikó oe yápovq pe kuIť) aKouoTiKň,, ap^Ká ^úXíva Kai ÉTTEiia artó Tiérpa ŕ) uáppapo. Oi Geotéc, eíxav Géasic ď évav nuiKUK-XiKÓ x»P0 (to koL\ov) Kai éPXettov xovq nOoTuoioúc koi to xopó nou Énaič^av a' Évav E7cí7ceôo xtbpo, Tľ|v opxňoTpa. níoco anó Tiyv opxŕjOTpa DTtrjpxe n aKnvřj. Ta n\o UEyáXa apxaía GéaTpa rjrav tt|c, MEyaXójtoXnc (40 x^iáSec, Oearéc), xr\q Eitiôaúpou (14 xiX. Geotéc,), xr\q ónůo£Úyouv to KaXÔTEpá pac xpóvia cúpa pe tt|v cbpa piaoTiKá, Xpóvia nou TiEpvoúv Kai ôev ijavayupvoúv Kai KEÍVO TtOO UOláíčt Kai UEVEl te^lKá EÍvat kóti vúxtec ue tpEyyápi ueo' oxa Gspivá Ta OlVEUá, vúxtec nou TiEpvoúv Kai 5ľv ájavayupvoúv p' ayiÓKXripa Kai yiaospiá. Časujte v paratatiku aktivní slovesa: Pá^io. pXÉTiro, ôivto, SiaPáC/o, koitó^co, nEpipévto Časujte v paratatiku pasivní slovesa: Pyá^w, ppÉxw, kXívcú, nafpvct), EmaipÉcpio Časujte výraz: ÉP^ETia Kai EÍÔa Přeložte: Zavíral jsem ty dveře, ale nezavřel jsem je dobře. Díval jsem se z okna celé odpoledne, ale neviděl jsem ho. Když jsem studoval, cestoval jsem každé prázdniny do zahraničí. Psal jsi pravidelně rodičům, když jsi byl v Řecku? Vždy, když pršelo, jsme zůstali doma. Zatím co četl, někdo telefonoval. Celý den pršelo. Včera v noci pršelo. Znám ten film, už jsem ho viděl pětkrát. Moji rodiče bydleli pět let v Praze. Přišel právě, když jsme chtěli odejít. Často jsem chodil do parku blízko našeho domu. Tento spisovatel napsal tři knihy. Tvořte příslovce od adjektiv: yXuKÓc, PaOóc, papúc, ôíkoioc, uátatoc,, auvfjGric, koivóc, Kpucpóc, uÉTpioc,, xoey^óc, A é k a t o ékto pá6i|pa [g] přeložte: Obyčejně chodím do kina v sobotu. Neučíme se zbytečně cizí jazyky. Letos studuje velmi pilně. Vidím ho Často. Dobře, že jsi přišel, vítáme tě! Našel jsem ho snadno. Včera přišel přesně. Odešel hned. jjX] Přeložte: Divadlo V zimě chodíme do divadla dost často. V Národním divadle hrají opery i dramata, program hledáme na plakátech nebo ho nacházíme v novinách. Na začátku měsíce nacházíme na plakátech program na celý měsíc. Lístky kupujeme v předprodeji nebo telefonujeme do pokladny, kde nám lístky rezervují. Nekupujeme si drahé lístky do lóži nebo do první řady v přízemi, dobrá místa jsou i v prvních řadách na balkóně. Divám se, kteří herci hrají hlavní role a kdo je režisér. O přestávce chodíváme do baru, pijeme kávu nebo džus. U nás není mnoho letních divadel nebo kin, protože to nedovoluje podnebí. O prázdninách v Řecku navštěvujeme představení antických tragédií nebo komedií ve starých řeckých divadlech v Epidauru a v Aténách. Existují i na jiných místech v Řecku i na Kypru. Řecký film Situace kinematografie v Řecku není dobrá. V Aténách je sice mnoho biografů, zvláště v centru města, a hrají tu i řecké filmy, většinou však americké, francouzské nebo italské s titulky. Produkce řecké kinematografie je dost velká, ale ne příliš kvalitní (přel. dobré kvality) ve srovnání se zahraniční produkci. Dobři řečtí režiséři odcházejí do zahraničí a působí v cizině, ve Francii nebo v Americe (např. M. Kakojannis, Th. Angelopulos). Jejich filmy se účastni i mezinárodních festivalů a získávají tu ceny. 15. Rozhovor, A: B: A: B: A: B: Viděl jsi už nějaký řecký film? Ano, v České Republice dávali filmy Kakojannisovy, např. Elektru, Stellu a jiné filmy s Melinou Merkuri a v poslední době filmy Thea Angelopula Krajina v mlze a Odysseu v pohled. Jak se líbily vašemu publiku? Hráli je ve filmových klubech. Nejsou to filmy pro široké publikum. Zabývají se nesnadnými problémy. Je u vás hodně filmových klubů? Dost. A řecké filmy promítají také v Klubu přátel Řecka. 190 191 AékOTO ékto p«Gn.pa Aékoto ékto uáOripa Ae^iAóyio ayiÓKXr|M.a, to bot, zimolez aôciavóc,, -o prázdný, volný aKonaTiKfj, r) akustika ctvacpÉpro, -opat zmiňuji se, uvádím, udávám; hlásím, sděluji, oznamuji oíviieivó; -rj, -ó skutečný, opravdový, pravdivý arropévto zbývám, zůstávám airótTJraapa, to útržek, úlomek; část, kus; úryvek, fragment, citát cmó^e dnes večer áoTF.yo;, ~tj, -o nemající střechu, nemající přístřeaí tiTpóciípcupa, » ovzduší, atmosféra; prostředí au>.aía, >; opona aúl^riori, // (eic) augment (přímnožek) yéiao, to smích, úsměv yijjTF.oo, to hřiště yiaoEpí, to jasmín SiáSeori, tj (sic) rozmístění; dispozice; sklon, náchylnost, nálada ôpooiá, n rosa, vláha, chládek, svěžest ei^áXXon kromě toho, mimo jiné, navíc, ostatně ejiíjteÔoc, -n, -o plochý, plošný, rovinný; horizontální épyo, to práce (úsilí i výsledek), dílo T)piKt)K>.tKÓ;, -i), -ú půlkruhový Hptóôeio, to Herodeion, divadlo Heroda Attika OEOtTfj;, o divák, pozorovatel kolvóc., -i], -o obecný, společný, veřejný Koi.aK£DTiKá lichotivě KpiTiKÓ;, o kritik KÚpa, to vlna Xepováôa, n citronáda, limonáda 192 XiyooTEVco ubývám AovÔívo, to Londýn Xúat], n (si0 řešeni paOripaTiKá, ta matematika páppapo, to mramor ;aj (sic) předvedení, podání; představení rraoctTÉpTro, to pražená tykvová zrnka jrEpTJipuvoc,, -tj, -o pyšný, hrdý TtEpÍEpyoc., -n, -o zvědavý, podivný nÉTpa, n kámen jrpaoiváôa, n zeleň ľrpepiépa, r\ premiéra jipopoWi, tj promítání, předvedení jipoamiÔEia, ij snaha, úsilí jrpoTEÍveo navrhuji, předkládám, nabízím TrpíOTaycůvíoTiic, o hlavní hrdina oivEpá, to kino piCTpvft, t] stan; jeviště, scéna dKT|Vo6ÉTr|c, o scénárista, režisér onávioc., -a, -o vzácný, nevšední OTiypt'i, tj chvíle, okamžik mjpprzívEi děje se, stává se TaKTiKÓc., -ó řádný, pravidelný TÓpoc,, o díl, část, svazek w7raí9pio tnvepá letní kino uirciíSpioc,, -o., -o venkovní, venkovský, provinciální (pEyyápt, to měsíc, luna /apmopÉvoc., -i], -o půvabný, líbezný, roztomilý Xopóc,, o tanec, ples; chór, sbor lôlCOTlíTflOÍ - EKÍppáOEXt; rtétpTCu tpapSiá nXaná, Natáhnout se jak široký, tak dlouhý, pí^vto KopóvK ypáppara. Házet „panna - oreľ'. To jtaí^a. Kopóva ypáppaict. Riskuji to. ávflptflJtoc ypappáitjv spisovatel, literát ávQpců^oq ityyr\q umělec