Antisemitismus v Rusku Carské Rusko ØŽidé obývali především západní část Ruské říše, jejich pohyb byl omezen Øjiž od počátku 19.stol. pokusy o asimilaci Židů – vyučovat je ruštinu, integrovat je do ruské společnosti – těžké, neb místy neexistovaly rusko-jazyčné školy Øprvní větší vlna pogromů v březnu 1881 po zavraždění cara Alexandra II. Øviníky revolucionáři, avšak obviněni byli Židé Ømasová vlna protižidovských bouří – první pogrom v Oděsse – násilí ze strany rolníků se rozšířilo dále na sever Øběhem tří let pogromy ve 166 městech, zničení desítek tisíc židovských domů, znásilňování žen, zabíjení mužů a dětí, Židé bez domova začínají putovat Øvláda nezakročila, ani intelektuálové podporující rolníky v revolučních náladách nevystoupili proti Ølepší nechat rolníky, aby zaměřili svůj hněv na Židy než na vládnoucí carský režim Øcar vydal řadu protižidovských nařízení - velká emigrace Židů z Ruska Ø1903 pogrom v Kišiněvu – Židé využiti jako obětní beránci, mnohem násilnější a krvavější, události popsány židovským básníkem Bialikem v knize Ve městě vraždění – Židé pasivně přihlížejí, nechají se sebou takto nakládat Øpogromy pokračují, zahyne více než 2000 Židů, v roce 1905 v souvislosti s neúspěšným pokusem o svržení cara Øv roce 1911 protižidovské násilnosti spolu s Beilisovou aférou Øv letech 1917-1921 v Rusku občanská válka – na různých místech došlo k 887 pogromům, při nichž zemřelo více než polovina židovské populace v Rusku a na Ukrajině (odhadem 70-250 tisíc Židů) Øvelkou část obětí měli na svědomí ozbrojenci Simona Petljury, bojovníka za Ukrajinskou národní republiku, pak Zelená armáda, nacionalistické a anarchistické skupiny Ønevyhnutelný vývoj vedoucí od pogromů k holocaustu – spontánní násilí, strach lidí, apatie vládnoucího režimu k násilnostem, Židé bez ochrany – holocaust se zdál být přirozeným vyústěním ØŽidé, kteří neopustili Rusko, aktivními revolucionáři – vznik organizace Bund – židovské socialistické hnutí, hlavně mladí dělníci, snaha o získání práv, jaká měli ostatní Øněkteří Židé aktivní v rodící se komunistické straně Ø1905 Leninovo vyjádření k protižidovským pogromům http://www.youtube.com/watch?v=i0ljxQsgUM4 ØŽidé jsou našimi bratry - dává do kontrastu minulost s budoucností (carský režim zvolil Židy za obětní beránky) Øv jiných zemích najdeme židovské vykořisťovatele, ale převládá počet židovských pracujících – výzva k dělníkům, zpochybnění správnosti pogromů, komunistická myšlenka ØStalinova představa národa coby společenství lidí se společným jazykem, územím, hospodářským a kulturním životem – Židé nesdílejí jazyk, ani území, proto netvoří samostatný, jednotný národ Øpo roce 1945 vypuknutí nové vlny antisemitismu v Sovětském svazu – Stalinovo využití nacionalismu k sjednocení země, Židé znovu obětními beránky, nepřáteli bolševismu, kapitalistické mocnosti pokoušející se ovládnout svět Øantisemitismus do určité míry latentně přežívá dodnes Beilisova aféra