Statistika n1930 stav 117 551 Židů (76 301 Čechy, 41 250 Morava) n1938 stav 121 512 Židů n15. 3. 1938 stav 118 310 Židů (14 350 osob B-Juden) nVystěhovat se podařilo 26 111 osobám a 81 457 osob bylo deportováno do Terezína nebo přímo na východ. nBřezen 1943 v Protektorátu zůstává 11 267 Židů (5130 B-Juden), červenec 1943 stav 8695 židů nNa konci války zůstalo na našem území mimo Terezín 2803 Židů, v Terezíně bylo osvobozeno 7117 Židů. Šoa přežilo jen 12 % původních českých a moravských Židů nV září 1946 stav 17 892 Židů n1947 stav 19 00 Židů n1948 stav 21 000 Židů (z toho 8000 Praha, 9000 ostatní Čechy, 3000 Morava a Slezsko) nPodíl na počtu obyvatel ČSR: 1930 – 1,2%, po válce 0,5 %, dnes 0, 03% Mezinárodní souvislosti nčeskoslovenská zahraniční politika pod vlivem sovětské politiky nneobnovení republiky v předválečných hranicích (anexe Podkarpatské Ukrajiny SSSR, příliv optantů do ČSR) npodpora vzniku Izraele sice z obou stran, ale z rozdílných důvodů Vztah SSSR ke vzniku státu Izrael nzáporný postoj k sionismu v meziválečném období nzměna během druhé světové války (sympatie arabských elit k fašismu, materiální podpora SSSR od záp.spojenců) nnaděje na zisk „předsunuté základny socialistického tábora“ na Blízkém východě nzměna postoje koncem roku 1948 – Izrael považován za loutku amerického imperialismu nnedůvěra k Židům v socialistických zemích – dozor nad projevy žid.života npřerušení diplomatických styků všech států sovětského bloku se státem Izrael r. 1967, kromě Rumunska Návraty nznačná deziluze navrátilců - očekávání v podobě zrovnoprávnění, začlenění do společnosti, odčinění křivd, navrácení majetku vlastního i obecního, vymícení antisemitismu nenaplněna nspolečnost ovlivněna nacistickou i domácí protižidovskou propagandou, válečným prožitkem x prostředí tolerantní a demokratické první republiky npostavení Židů zkomplikováno novým přístupem k národnostní otázce a k majetkovým poměrům Židé v řadách KSČ nznačný počet členů a funkcionářů strany židovského původu ngenerální tajemník KSČ Rudolf Slánský (1901-1952) nOtta Fischl předseda hospodářského oddělení ÚV KSČ (1945-48), náměstek min. financí (1949-51) n1952 proces s tzv. protistátním spikleneckým centrem nčistky v podobě vězeňského postihu, vylučování ze strany a přeřazování do výroby od roku 1948 Proces 20.-27. listopadu 1952 nObžalovány byly následující osoby: nRudolf Slánský (1901), generální tajemník KSČ (trest smrti) nVladimír Clementis (1902), ministr zahraničních věcí (trest smrti) nOtto Fischl (1902), náměstek ministra financí (trest smrti) nJosef Frank (1909), zástupce generálního tajemníka KSČ (trest smrti) nLudvík Frejka (1904), přednosta národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky (trest smrti) nBedřich Geminder (1901), vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ (trest smrti) nVavro Hajdů (1913), náměstek ministra zahraničních věcí (doživotí) nEvžen Löbl (1907), náměstek ministra zahraničního obchodu (doživotí) nArtur London (1915), náměstek ministra zahraničních věcí (doživotí) nRudolf Margolius (1913), náměstek ministra zahraničního obchodu (trest smrti) nBedřich Reicin (1911), náměstek ministra národní obrany (trest smrti) nAndré Simone (1895), redaktor Rudého práva (trest smrti) nOtto Šling (1912), vedoucí tajemník krajského výboru KSČ v Brně (trest smrti) nKarel Šváb (1904), náměstek ministra národní bezpečnosti (trest smrti) nze 14 obviněných bylo 11 osob židovského původu, ten byl v obviněních výslovně uváděn. Zásadní zapojení sovětských poradců. Po převratu 1948 nobce, stejně jako jiné veřejné instituce, zglajchšaltovány – čistky v aparátu obcí, do vedení členové KSČ nčestný předseda Rady ŽNO Egon Ervin Kisch nnavenek tvář spolehlivé instituce, podpora opatření strany a vlády, přítomná hesla ve smyslu komunistické propagandy,apod. zajistily materiální podporu ze strany státu, ale neochránily před kontrolou obcí (Státní církevní úřad, zájem StB, posudky, nevařízování žádostí o emigraci,… nnáboženský život umožněn, ale s vědomím, že přitahuje zájem státních orgánů, důsledky v zaměstnání, studiu,apod. nproměna duchovního ovzduší – redukce členské základny, kontrola režimu, posun k laicizaci, nesnáze praktikujících Židů (lístkový systém, zajištění košer potravin) nnejčastější aktivity – pohřby, vysoké svátky, Purim, Chanuka, nová slavnost – připomínání památky českých Židů zavražděných z 8. – 9. března 1944 v Osvětimi (tryzna – nejvýznamnější poválečná židovská slavnost), stavění památníků Normalizace nminimalizace náboženského života nslavnosti slaveny komunitně noživení antisemitských a protiizraelských postojů – stereotyp podvratného sionismu, židovského kosmopolitismu, obraz židovských intelektuálů, jako strljců Pražského jara n1972 tajný program min.vnitra Pavouk – vytvoření kartotéky čs.Židů. n„antisemitismus bez Židů“ (Paul Lendvai) nsamizdatová literatura Alef (Jiří Daníček) a ročenka Kalendář (Karol Sidon)