92
dnem i noci [slouzil B-hu] s dychtivosti, potechou a zadosti a s du~i prahnouci
po Hospodinu, s laskou neskonalou, jakou [by mel clovek zakou~et] v
dobe Kri'at Sma a modlitby.
Ale ve vlastnich ocich si ten, kdo se cely den modli, pi'ipada jako bejnoni;
a jak [zni] vyrok nasich ucencu, jejich pamatka budiz pozehnana: "Kez by se
clovek modlil uplne cely den!"408
A hie, tato vlastnost (mida) Iasky, o niz
mluvime v [pfipade] bejnoniho, [a ktere je dosa:leno] diky posileni bozske
du~e v dobe modlitby atd.; ve srovmini se stupnem, fjehoz se dostalo] cadiktim
slou:licfm Hospodinu v nejvernej~i pravde, neni tato uroven Iasky [bejnoniho]
vubec zvana jmenem "prava bohoslu:lba"; jelikoz pomiji a odchazi
po [zavr~ni] modlitby. A je ps{mo: "Pravdive rty se zajisti navzdy, kdezto
jazyk znidny na okarn:lik."409
Nicmene ve vztahu ke stupni bejnonim se
[slu:lba, kterou konaji bejnonim] zove "dokonala bohosluzba" v nejvemejsi
pravde- na jejich [urovni pravdy a oddanosti]- [nebot1 ka:ldy jednotlivec
[kona] v souladu se svYm. pokrokem na "stupnici bejnonim". A hle, ja take
jejich hisku [k B-hu, jez se projevuje] v jejich modlitbach nazyvam "Pravdive
rty se zajisti navzdy"; protoze jejich du~e maji silu stale znovu probouzet
tuto uroven Iasky, [coz souvisi] s jejim vzriistem v dobe modlitby; [byt' by se
jednalo o] jakekoli [zlepseni] -den za dnem- prostfednictvim vhodne pfipravy,
pro ka:ldou dusi [individualne] podle jeji miry a stupne. Nebot' princip
pravdy je vlastnostf Jakoba, ktecy se zove:410
"Prostfedni svlak bude probihat...
od jednoho konce ke druhemu...";411
z vrcholu [nejvyssich] stupihi a
uspofadani a:Z [ke] konci v~ech stupnu. A ka:ld)lm stupnem a uspofadanim
probiha v centratnim bode [svornik], jenz je stfedo-bodem a kategorii zakladu
jeho (tzn. onoho stupne a usporadani) pravdivosti. A vlastnost pravdy
je dedictvim bez hranic a neni omezena, shiiry az na vrchol [vsech] stupnu.
A ve~kere stupne a uspofadani, ktera jsou dole (tzn. jsou nizsi), jako by viibee
neexistovala ve srovnani se stupni a uspofadanimi, jez jsou jim nadfazena,
jak je znamo tern, kdo jsou zbehli ve skryte moudrosti (tzn. mystikum),
ze [totiz] uroven "hlavy" a "rozumu" spodnich stupnu je nize nez kategorie
[takzvanych] "pat" a "nohou" stupnii, ktere jsou vznesenej1H nez ony
408
Ber. 2la.
409
pt 12:19.
410
Zohar l: lb; 224a.
411
Ex 26:28.
93
[spodni] stupne. A jak [zni] vyrok nasich ucencu, blahe pameti: "Nohy Chajot
jsou nade vsemi [ostatnimi"].412
4.1.13 Kapitola 14
A hle, povaha bejnoniho je povahou, [kteni je dosa:litelna] kazdemu cloveku
a ka:ldy Clovek by se za ni mel vydat, nebot' ka:ldy clovek se muze stat
bejnonim - v ka:ldou dobu a v ka:ldou hodinu - protoze bejnoni neodvrhne
zlo [zcela];413
jelikoz tato vee je svefena srdci, ale ne po v~echny easy stejne.414
Lee fjedinym pozadavkem kladenym na bejnoniho] je odvnitit se od
zla a Cinit dobro. Coz ve skutecne praxi znamena [prosazovat dobro] konanim,
feci a myslenim; nebot' v nich (tzn. v techto Cinnostech) je ka:ldemu
cloveku dana volba a schopnost a prostor, aby delal, mluvil a myslel, dokonce
i to, co je protikladem touhy jeho (tzn. clovekova) srdce a jejim naprostym
opakem.415
Protoze i ve chvili, kdy je srdce zachvaceno hmotnym
chticem a prahne [po necem], at' uz dovolenem nebo zakazanem- B-h nedopust'-
[clovek] se muze ptemoci a zcela od nej (tj. od chtice) odvn'ttit svou
mysl, fka svemu srdci: "Ani na jediny okam:lik se nechci stat svevolnikem,
nebot' se v zadnem pfipade nechci oddelit a odloucit - B-h nedopust' - od
Jedineho Hospodina; jak je psano: 'Jsou to prave vase nepravosti, atd. [co
vas oddeluje od va~eho Boha...']416
Jenom si pfeji k Nemu, [totiz k Hospodinu],
pfilnout svou nefeS a svou ruach a svou nesama, [takze] se ony [duchovni
potence] zahali ve tfi Jeho (tzn. B-zi) pozehnane "odevy", jimiz jsou
konani, fee a pfemysleni o Hospodinu a Jeho Tote a Jeho pfikazanich. [To
vse budu Ciniti] z Iasky k Hospodinu, ktera je skryta v mem srdci, tak jako v
srdci [kaZdeho ucastnika] obecenstvi Izraele, nebot' [Zide) jsou zvani: 'ti,
kdo miluji tve jmeno'.417
A dokonce i ten nejnicemnejsi z nicemnych je
schopen vydat svou du~i pro svatost Hospodinovu (tzn. je ochoten podstoupit
mucednickou srnrt); a ja nejsem jeste zpustlejsi nez on, [totiz ten nicemnik].
Lee [pfihodilo se, ze do tohoto nicemnika] vstoupil duch posetilosti a
zda se mu, ze [i] s takov)lmto pfestoupenim [B-zi Yule] jeste [stale ziistava
412
Chag. l3a.
•ll.l Srov. Kap. 11 a 12.
414
Napt. doba modlitby je mnohem vhodnejsi nezjine chvile,jakje zmineno v kap. 12.
m Povsimneme si, ze take mySleni milezi do oblasti lidske svobody a sebeovladani.
4111
lz 59:2.
m Z5:12.
94
sam sebou] ve svem zidovstvi a jeho duse neni oddelena od B-ha lzraele. A
tez zapomina na svou lasku k Hospodinu, ktera je skryta v jeho (tzn. clovekove)
srdci; ale ja se nechci stat posetilcem jako on, abych popiral pravdu."
Nicmene je tomu jinak s necim, co [bylo] svei'eno srdci; to znamena, ze
zlo by skutecne melo byt srdcem zavrzeno a nenavideno bezmeznou nemivisti,
ncbo dokoncc [ta] nemivist [nemusi byt tak] bezmezna.418
A hie, tohoto
[stavu] neni mozno [dosahnout ani] v nejvernejsi pravde, lee [jedine] diky
mohutnosti a sHe Iasky k Hospodinu, [jez se nachazi] v kategorii Iasky "pi'i
hnich milostnych" (tj. extaticka hiska), kdy se [clovek] raduje z Hospodina
[zpusobem, ktecy] je odrazem sveta, jenz rna pi'ijit (olam ha-ba). A o tomto
[stavu duse] i'ekli na5i rabini Gejich pamatka budiz pozehnana): "Tvilj svet
v'v tv 'h v• ta d 11419 Al k vd' v} kuzns za e o z1vo at . e az y c ove neni hoden teto vysady, nebot'
ta je stavem ptijeti [B-zi] odmeny a jak je psano: "Vasi knezskou sluzbu
vam davam darem atd."420
; coz je vysvetleno jinde.421
A proto tekl Job: "...
stvoi'il jsi spravedlive,422
[stvotil jsi svevolniky"]. A jak je [uvedeno] v
Tikunim,423
v dusich [lidu] Izraele existuje mnoho druhu, stupnu a urovni.
Zbozni, [vnittne] silni [jedinci] pi'emahajici svuj pud; misti'i T6ry (tzn. ucenci);
proroci atd.; cadikim (tzn. spravedlivi) atd., viz tamtez.
A s tim, [co bylo teceno vyse,] je mozno porozumet dvojimu vysloveni
ptisahy: "Bud' spravedliry a nebud' svevolnikem!"42
\ jez [se] na prvni pohled
[zda] podivne; kdyz jej (tzn. cloveka pted narozenim) zaptisahaji,
[i'kouce]: "Bud' spravedlivY''- proc jej [jeste] dale museji zaptisahat, aby se
nestal svevolnikem? Jedine proto, ze ne kazdy clovek ziska pravo byt cadikern
(tzn. spravedlivym); ale v tomto [ohledu] clovek nema pnivo volby [az]
do te miry, aby se [ze sve ville] opravdu mohl tesit z Hospodina, a aby
vpravde a skutecne opovrhoval zlem. A proto [jej] zapnsahaji podruhe:
"V zadnem pi'ipade nebud' svevolnikem!" Nebot' v tomto ohledu je ka:Zdemu
cloveku dana volba a prostor, [totiz], aby ovladl zavan sve touhy, [dlici]
418
Viz kap. 10 pojedmivajici o dvou typech cadiku.
419
Ber. 17a.
420
Nu 18:7.
421
V kap. 43.
422
Kategorie cadilca je tedy "stvoi'ena"; to znaci je B-Zi milosti darovanou nemnohym a
neni snadno dosazitelmi lidsk:Ym usilim. Jobova slova se nacluizeji v traktatu BB 16a.
423
• Uvod Tikunej Zohar, lb.
424
Viz uvod kap. 1.
95
v jeho srdci, a aby si podmanil svuj [zly] pud -· takze se nemusi stat svevolnikem
ani na jediny okamzik- po vsechny sve dny (tzn. cely svuj zivot); at'
[uvazime jednani] v kategorii "odvrat' se od zleho" nebo [jednani] v kategorii
"a ciii dobro". A neni [zadneho] dobra, lee [jedine] T6ry425
- to znamena
studium Tory, ktere se vyrovna vsem [ostatnim pi'ikazanim]. Nicmene [clovek]
si tez musi pevne stanovit [zvlastni] obdobi, [kdy bude] konat "porady"
se svou dusi (tzn. duverne s ni rozmlouvat), aby [skutecne] opovrhoval zlem;
napriklad, [aby se dr:ZelJ vystrahy nasich ucencu,426
blaM pameti: "Zena je
mech piny svinstva427
atd.", a tak podobne. A stejne tak vsechny dmhy [svetsk)lch]
osvezeni a pfijemnosti, stanou se mu (tzn. cloveku) tez "mechem plnym
atd. [svinstva]". A tak moudcy clovek nazira, co se zrodi ze vsech radovanek
tohoto sveta, ze [totiz] jejich koncem je hniloba a stanou se cervy [v
lidskem hrobe] a hromadou hnoje. Ale opakem [techto pomijivych radovanek
je, kdyz] se [clovek] tesi a raduje v Hospodinu- prosti'ednictvim rozjimani
o Velikosti Ejn Sofove (On budiz veleben) -- [kazdy] podle sve schopnosti;
pfestoze jeho dusi je znamo, ze nedosahne tohoto stupne nejvernejsi
pravdy [jako cadik], lee jedine ve [sve] obrazotvornosti. Nicmene [clovek]
by mel vykonat svuj [podil], aby splnil (tzn. dodrzel) pnsahu, kterou [jej] zapnsahaji:
"Bud' spravedlivym" a [bude-li se clovek snazit neporusit tuto pi'isahu],
Hospodin ucini, co je dobre v Jeho (tj. B-zich) ocich (tzn. jak se Mu
zlibi). A dale [vime], ze zvyk rna vladu nad kaZdou zalezitosti [lidskeho chovani]
a stane se druhou pi'irozenosti. A kdyz si [clovek] uvykne opovrhovat
zlem, [iecer ha-ra bude] opravdu castecne odvr:Zen. A kdyz [clovek] pi'ivykne
svou dusi, aby se prosti'ednictvim rozjimimi o B-zi Velikosti radovala
v Hospodinu, hie ,podnet zduli [probouzi] podnet shury (tj. z Nebes - tzn.
akce cloveka vyvolava reakci ve vyssich svetech).428
A toto vse mo:Zna [zpusobi,
ze se] nan (tj. na cloveka) vylije duch shury a on (tzn. clovek) ziska
(trochu] z urovne ducha, jenz je zakoi'enen v nejakem cadiku. TakZe [onen
duch] se do nej, [totiz do cloveka], pfivteli, aby sloU.Zil Hospodinu v opravdove
radosti; nebot' jak je psano: "Radujte se, spravedlivi, z Hospodina."429
425
Ber. 5a.
426
Sab. 152a.
m Mineno v dobe menstruace.
428
Zohar II: 135b.
·
129
Z97:12.
96
A [tehdy] se v nem (tj. v cloveku) opravdu vyplni ta pi'isaha, kterou [jej] zapi'isahaji,
[totiz]: "Bud' spravedlivym."
4.1.14 Kapitola 15
As tim, [co bylo vylozeno di'ive], bude srozumitelne, co je psano: "Potom
uvidite rozdil mezi spravedlirym a svevolnikem, mezi tim, kdo Bohu slouzi,
a tim, kdo mu slotiZit nechce."430
A rozdil mezi tim, kdo slotiZi B-hu a cadikern
(tj. spravedlivY'm), [tkvi ve skutecnosti], ze "kdo slouzi B-hu" je vyjadi'eno
pritomnym casem (tzn. aktivnim pi'icestim - oved), nebot' on, [totiz takovy
clovek, se nachazi] vprosti'ed [cinne] sltiZby [Hospodinu], jez (znaci]
zapas proti zlemu pudu, aby jej [clovek] pi'emohl a vypudil jej z "maleho
mesta"(tzn. tela) - aby se [iecer ha-ra] neodfval v telesne organy- coz je
vskutku velika mimaha - neustale s nim valcit. (A prave] to je [zakladnim
povahorym rysem] bejnoniho. Avsak cadik je zvan jmenem "sltiZebnik Hospodimi.v"
(eved Ha-Sem), coz je [obdobne] pi'izvisko jako napi'iklad titul
"ucenec" (chacham) nebo "kral" (melech). Nebot' tak [jako se nejaky clovek]
uz stal ucencem nebo kralem, tak take tento [cadik] se jiz (stal] sluzebnfkem
a zcela zavr8il sve dilo, [totiz vedeni] boje proti zlu, a:Z [do te miry], ze je vypudil
a ono od nej odeslo a jeho (tzn. cadikovo) srdce je pclzdne v jeho nit-
ru.43J
Ale take v kategorii bejnoni existujf dva stupne: "ten, kdo B-hu slouzi" a .
"ten, kdo Mu slouzit nechce". A presto [ten, kdo Mu (tzn. B-hu) slouzit nechce"J,432
neni svevolnikem (rasa), ponevadZ za svych dnu (tzn. po cely zivot)
vubec [nic nespachal, ani zadne] lehci prestoupeni [B-zi Vule], a tez pinil
vsechna pnkazani, ktera splnit mohl a [venoval se] studiu T6ry,jez vyvafuje
vsechny [ostatni micvot] a jeho usta se nikdy nevzdalila od [B-zske]
nauky (tzn. nepi'estaval studovat). Jenom:le (tento drub cloveka] nemusel
vest zadny boj proti zlemu pudu, aby nad nim (tj. nad zlem) zvitezil - diky
Svetlu Hospodinovu, ktere zari na bozskou du8i, (pi'ebY'vajici] v rozumu,
jen:l vladne srdci, jak je objasneno vyse.433
[Nebojuje tedy], protoze jeho pud
mu vubec neodporuje, aby jej, [totiz cloveka], vyruooval od jeho studia a je-
430
Mal3:18.
431
Viz kap. I; citat ZI09:22.
432
V tom smyslu, re vynakhidi male nebo vubec ~adne usili v boji protijecer ha-ra; nebof
nejaka schopnost je mu do jiste miry vrozena.
433
v kap. 12.
97
ho bohosltiZby; a on (tzn. takory clovek) s nim vtibec valcit nemusi. Jako
napi'iklad, kdyz je [nekdo] pi'i svem studiu [T6ry] horlivy (matmid) [diky]
sve povaze- od narozeni- (tzn. tato vlastnost je mu vrozemi)- prosti'ednictvim
zesileni [sklonu k] zadumanosti. A stejne tak nezapasi s touhou (po]
zenach, ponevadZ je chladne povahy; a stejne [se chova, jde-li] o jine rozkose
tohoto sveta. Ve sve povaze [totiz] postrada [schopnost] pocit'ovat [svetske]
poteseni. A proto nemusi o Velikosti Hospodinove rozjimat tak [usilovne],
aby se z jeho vhledu zrodil v jeho mozku duch poznani a bazne pi'ed
Hospodinem; aby se [dotycny] sti'ezil neporusit negativnf pfikazani (/o ta'ase),
a [aby poznani] v jeho srdci [zplodilo] lasku k Hospodinu, (aby clovek]
pfilnul k Nemu (tj. k B-hu) plnenim [pozitivnich] pi'ikazani a studiem T6ryjez
vsechny [micvot] vyva:luje. Lee [tomuto druhu bejnoniho] postaci Iaska,
ktera je ukryta v srdci obecenstvi Jzraele, nebot' [Zide] jsou zvani: "ti, kdo
milujfjeho Jmeno".434
A proto [takory clovek] viibec neni nazY'van "ten, kdo
slouii" (oved), jelikoz tato skryta Iaska viibec neni (znamenim] jeho (tzn.
clovekova) [aktivniho] dila a jeho sluzby [Hospodinu]; lee je nasim dedictvim,
[ktere zbudovali] pro obecenstvi Izraele naSi praotcove a to bude objasneno
dale.435
A tak se to rna dokonce i s tim, kdo neni (ze] sve pfirozenosti
horlivy pi'i studiu [T6ry]- pouze si sam pi'ivyknul ucit se s velikou pili- a
[hle], zvyk se mu stal druhou pfirozenosti - postaci mu tato skryta Iaska; vyjma
[pi'ipadu], kdy by chtel studovat vice, nez [jak mu veH] jeho zvyklost. A
tim se vysvetli, co je receno v Gemai'e, ze: "ten, ktery slouzi B-hu", zna.mena,
ten, kdo svuj [denni] oddil [Misny] opakuje stojedenknit a "ten, kdo
Mu slouzit nechce", znaci toho, kdo svfij (denni] oddil (Misny] opakuje pouze
stokrat.436
A to proto, ze za jejich dnu (tzn. v dobe ucencu, jejichz nazory
uvedena pasaz Talmudu zachycuje) bylo zvykem opakovat ka:Zdy oddil (perek)
stokrat. Jak je [vykresleno] v Gemai'e [tamtez]; pi'ikladem [z] trhu, (na]
kterem se pronajimali pohaneci mezku- na [vzdalenost] desetiparasangtl437
z.a jeden zuz; ale na [vzdalenost] jedenacti parasangtl za dva zuzim - protoze
to [pi'edstavovaloJ vetsi [dalku], nez [byloJjejich zvykem. A z toho diivodu
[pi'edstavuje] stoprve (opakovani] vice nez obvykle [penzum uciva], na ktere
byl [clovek] zvykly od sveho mladi; je stejne dUlezite jako vsechna ostatni
434
z69:37.
4
·
35
V kap. 18, 19 a 44.
4
'
16
Chag. 9b.
437
Tj. perskych mil; jedenparasang = asi 5 km.
98
[pfedehazejici opakovani studia] dohromady, a dokonee je pfevysuje delsim
trvanim a vetsim tisilim, [jez clovek vynalozil], aby se nacyval: "Ten, kdo
slouzi B-hu." Nebot', aby [nekdo] zmenil [svou] navyklou pi'irozenost (tj.
povahu a vlastnosti), musi probudit lasku k Hospodinu tak, ze bude svym
rozumem pfemitat o B-zi Velikosti; aby ovladl [starou] pfirozenost (tj. zly
pud), ktera [se naehazi] v Ieve [srdecni] komofe, jez je plna krve - (tedy] zivocisne
duse, [odvozujici se] z kelipy. Ponevadz z ni (tj. z kelipy) (vznika]
ona [lidska] pi'irozenost. A toto [pfemahani pi'irozenosti] je dokonalou bohosluzbou
bejnoniho. [A] nebo [musi takovy clovek] probudit lasku, ktera je
skryta v jeho srdei, aby jejim prostfednietvim ovladal438
pi'irozenost, jez [se
naehazi] v leve [srdecni] komofe, eoz se tez zove bohosluzbou; [totiz], zapasit
proti [stare] pi'irozenosti a ztemu pudu prostfednictvfm vzbuzeni Iasky
ukryte v jeho (tzn. clovekove) srdci. Nicmene [pokud clovek] nevede viibec
[zadnou] valku (proti zlCmu pudu], tato (skrytli] Iaska sama o sobe neni viibee
zvana Jeho sluzbou, [totiz sluzbou B-hu].
4.1.15 Kapitola 16
A toto je pro bejnoniho diilezita zasada ve slU.Zbe Hospodinu, jejim:l zakladem
je: Prostfednictvim Svetla Hospodinova, ktere ozai'uje bozskou dusi,
(naehazejici se] v jeho (tzn. clovekove) rozumu,439
ovladnout a opanovat
[zlou] pi'irozenost, [pfebyYajici] v leve [srdecni] komofe. [To znaci], ovladnout
(sve] srdee, [cehoz clovek dosahne], kdyz rozjima o Velikosti Ejn Sofa
(On budiz veleben), aby se z jeho vedeni v jeho (tzn. clovekove) mozku zrodil
duch poznani a bazne [pi'ed] Hospodinem; aby se [dotycny] odvratil od
zla, [jak je deftnuje] Pismo a [nepfekracoval] ani [zdanlive] podruzny zakaz
[stanoveny] rabiny, B-h nedopust'! A [zarovefi se] v prave srdecni komofe
[zrodi] Iaska k Hospodinu, aby k Nemu [clovek smel] s tuzbou a zadosti pfilnout
plnenim micvot [danyeh] Pismem a [stanovenych] ucenci; a studiem
Tory, ktere vyvafuje vseehna ostatni [pi'ikazani dohromady].
Nadto by [kazdy] mel seznat [dalSi] pravidlo diilezite [pfi] bohosluzbe
bejnonim- presto, ze [to] neni v moci jeho (tzn. bejnoniho) intelektu a jeho
dueh poznani nedosahuje [takove urovne], aby zplodillasku k Hospodinu ve
zjevnosti jeho (tj. clovekova) srdce- az by jeho srdee zahofelo jako zablesky
ohne a [clovek by] s touhou, zaujetim a zadosti, jez by zakousel v srdci,
438
v tomto pi'ipade clovek svou pi'irozenost nezmeni, pouze ji ovhida.
439
Viz kap. 13.
99
dyehtil pfilnout k Nemu, [totiz k B-hu]. Jenom:le Iaska [je] skryta v jeho
(tzn. v lidske) mysli a v tajinaehjeho srdee,
Poznamka: A duvodem tohoto [faktu] je, ze vitalitajeho (tzn. clovekova)
intelektu ajeho nefes, ruach a nesama [se odvozuje] z kategorie [zvane] ibur
(tj. "tehotenstvi"; "poceti"- tzn. pi'ivteleni) a "skryti" v [B-zim] diimyslu, a
nikoli z kategorie "zrozeni" a "zjeveni", jak vedi znalci [tajne] Moudrosti
(tzn. mystici).
To znaci, ze srdee [za pomoei] ducha moudrosti a pochopeni, ktecy
[se naehazi] v jeho (tzn. clovekove) mozku, rozumi Velikosti Ejn Sofa (On
budiz veleben)- v Jehoz Pi'itomnosti je vse chapano, jako by vskutku [viibee]
neexistovalo -- nebot' [to] jest Jeho, [totiz Hospodinovou], poteehou (On
budiz veleben), aby Jim byla naplnena duse vseho ziveho (tzn. ka:ldeho ziveho
tvora), aby pi'ilnula [k B-hu] a byla vsti'ebana Jeho Svetlem. A stejne
tak je Hospodinu potechou, aby jeho n~fe.v a jeho ruach440
, ktere jsou v jeho
nitru, [totiz v nitru cloveka], aby po Nem (tj. po B-hu) umdlevaly touhou a
dychtivosti, [ehtejice] vyjit ze svyeh rakvi - cim:l je [mineno] telo - aby
k Nemu (tzn. Hospodinu) pfilnuly. S vyjimkou [pi'ipadu], kdy jejieh vitalita,
[totiz du~i], je v tele nedobrovolne ["uveznena"] a du~e jsou v nem svazany
jako pl'eziv~i vdovy441
a zadna jejich my~lenka Jej, [totiz Hospodina], nemuze
viibee poehopit; lee jedine chape-li a odiva-li se v Toru a jeji pi'ikazani;
jako pi'iklad [posloU.Zi pfirovnani k nekomu], kdo objima krale, jak bylo
vysvetleno vyse.442
A proto je spravne, aby Jej (tzn. B-ha) (lide] objimali eeIYm
srdeem a [eelou] dusi a [celou] silou, coz znaci plneni sesti set ti'inaeti
micvot skutkem a feci a myslenkou; nebot' to je [prave] poehopeni a znalost
Tory, jak jsme vylozili dfive.443
Hle, kdyz bejnoni hlouba o tt~to zalezitosti v
tajinach sveho srdce a s porozumenim sve mysli a jeho usta a jeho srdce se
shodnou tak, ze svou feci dodrZuje, o cern bylo rozhodnuto [diky] porozumeni
jeho srdce a jeho mozku; to znamena, ze jeho (tj. bejnoniho) touhou se
stane Hospodinova T6ra a bude o ni rozjimat dnem i noci - svymi usty - a
stejne tak jeho ruee a ostatni [telesne] organy budou plnit pi'ikazani v souladu
[s tim], co bylo rozhodnuto porozumenim jeho srdee a jeho mysli. Hie,
440
Nesama neni zrninena, protoze spada pod oznaceni "skryta Iaska a tajiny srdce".
441
Viz nasledujici uvahu o sile zvyku, pusobiciho jako "ki'idla", jez pozvedaji veskere
lidske aktivity.
441
Viz kap. 4.
441
Kap. 4. a 5.