Kurz RLB37 NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ Mgr. Šárka Vondráčková podzim 2012 Téma: Vymezení základních pojmů •nová náboženská hnutí (new religious movements)/nová religiozita •typologie náboženských skupin -církev/sekta/kult nová NÁBOŽENSKÁ hnutí 1. Substanční model náboženství •2 základní ontologické skutečnosti – posvátné (sakrální) a světské (profánní), které vytváří základní existenční rámec lidské bytosti •ontologicky (i axiologicky) primární je sakrální - tvoří základ a zdroj existence profánního •náboženství jako systém nauk, chování, norem a symbolů, které jsou spojené s projevováním posvátna a které umožňují jeho pochopení •R. Otto nebo M. Eliade • 2. Funkcionální model náboženství •náboženství jako systém odpovědí na základní otázky lidské existence – např. otázky po příčinách dobra a zla nebo otázky týkající se konečnosti lidské existence •význam náboženství ve schopnosti funkčně zodpovídat na tyto otázky •např. Milton Yinger • 3. Hermeneutický model náboženství •náboženství jako systémy znaků, které slouží k orientaci lidského myšlení a jednání, a které získávají svůj význam v průběhu dějin •každé náboženství je tak především vykládaným náboženstvím •např. Jacques Waardenburg 4. Kompenzační model •teorie sociální směny - základní sociální vztahy vysvětluje pomocí ekonomických pravidel •základní lidskou motivace – min. náklady a max. zisk •náboženství jako systém vysvětlení a obecných kompenzátorů, které vedou k možné maximalizaci zisku pomocí supranaturálních předpokladů, přičemž: ovysvětlení = výpověď o tom, jak a proč můžeme dosáhnout jistého zisku a naopak se vyhnout nákladům okompenzátory = postuláty zisků na základě vysvětlení, která nejsou okamžitě přístupná jednoznačnému zhodnocení oobecný kompenzátor -nahrazuje soubor mnoha zisků a zisky se širším dosahem a hodnotou osupranaturální síly - existují za nebo mimo přirozenost a mohou suspendovat, změnit nebo ignorovat fyzikální síly •R. Stark, W. S. Bainbridge NOVÁ náboženská hnutí Základní problémy: •časové vymezení „nová“ (z chronologického, historického hlediska) - ale kde je ta hranice? - často je to 2. světová válka, která určuje rozdíl mezi „nová“ a „stará, tradiční“ •„nová“ na Západě (kulturní import) - jak dlouho budou ještě nová? •přinášejí inovace do tradiční kultury či náboženství – často je to pouze zdánlivé, prvky už známé dávají do nových kontextů •„nová“ s ohledem na kontext (modernizace, globalizace, sekularizace), ve kterém se vyskytují - např. často používají jazyk vědy jako určitou formu legitimizace sebe sama nová náboženská HNUTÍ •výraz „hnutí“ jako sociologický pojem implikuje neformálnost či strukturální volnost (člověk se ke hnutí hlásí, ale nebývá formálním členem) •stricto senso tak pojem hnutí stojí v opozici proti pojmu „náboženská organizace“ •slovo „hnutí“ evokuje nějaký jednolitý ucelený proud nebo jednotnou podobu, ale soudobá religiozita je velmi různorodá •vznikají nové formy náboženských organizací a mobilizace členů • Pojmy sekta/kult/církev a jejich využitelnost při studiu NNH Sekta •od lat. sequi (= následovat) nebo secare (= oddělovat se od něčeho) •v prvních staletích našeho letopočtu jako latinský ekvivalent řeckého výrazu haíresis (= volba), pro označení odštěpeneckých skupin, které se vymezovaly vůči ortodoxní linii (nemělo původně negativní význam) •od 2. stol. n. l. nabývá charakter odchylky, která se zásadním způsobem liší od pravého učení •zhruba ve stejné době se začíná používat pojem „sekta“ pro ty skupiny, které se odštěpily i institucionálně Církev •lat. ecclesia, z řec. ekklésia = shromáždění •původně tedy shromáždění křesťanů •až později instituce, která jediná je nositelem a strážcem pravého učení („Mimo církev není spásy.“) Kult •z lat. cultus = pěstovaný, ozdobený, vzdělaný •v religionistice a v sociologii náboženství označuje praktické vyjádření náboženské zkušenosti, tzn. soubor náboženského chování zahrnujícího rituály a symboly založené na uctívání •ve 2. pol. 20. stol. začali někteří autoři užívat tento výraz i pro označení určitého typu náboženských skupin The church-sect theory •vedle ideologicky zatížených implikací pojmů sekta, kult a církev existuje hodnotově neutrální přístup využívaný zejména v sociologii náboženství Nedostatky a problémy spojené s používáním pojmů sekta-kult-církev při studiu soudobé religiozity 1.původního používání pojmů jako sekta či církev - pojmy se silnou hodnotící konotací 2.otázka kulturního kontextu 3.nárok na časovou či historickou univerzalitu 4.generalizace Typologie náboženských skupin Max Weber (1864 – 1920) •zavádí do metodologie tzv. ideální typ •základní hledisko při konstituci pojmů sekta a církev - aspekt členství: 1)církev = inkluzivní organizace, členství v ní je sociálně askribováno již při narození, shromáždění kajících se hříšníků, s církví jako s nositelem spásy jsou spojené svátosti 2)sekta = exkluzivní skupina, členství v ní je dáno výsledkem volby dospělého jedince, přísná kritéria pro vstup členů, dodržování předepsaných norem a vysoký stupeň sebeidentifikace s danou skupinou, pocit vyvolenosti, protestní skupina vymezující se vůči etablovanému okolí, financování z příspěvků svých členů, apolitické sdružení, význam emocionálního zážitku a intelektuálnímu výkladu Ernst Troeltsch (1865 – 1923) •inovace Weberova pojetí ve 3 bodech: 1.důraz na náboženské chování 2.akcentoval pojem přizpůsobení se (akceptace) jako základní hledisko diferenciace 3.rozšíření na tři základní typy náboženského chování: sektářské, církevní a mystické Ernst Troeltsch (1865 – 1923) 1)církev =instituce, která se identifikuje se stávajícím společenským řádem, konformistická organizace 2)sekta = relativně malá, sociálně marginální skupina etablovaná pomocí inherentní polarizace mezi okolní majoritní společností a náboženským přesvědčením dané skupiny 3)mystická skupina = „kompromisní varianta“ mezi církví a sektou, syntéza individuálního náboženského postoje a konfliktu mezi náboženstvím a společností 4) Richard Niebuhr (1894 – 1962) •inovace - implementace principu vývoje a změny •sekta a církev jako dva póly kontinua •sekta nazírána jako nestabilní typ náboženské organizace, která má tendenci se v průběhu času transformovat do podoby církve (nové generace členů, zlepšování sociálního statusu členů) Milton J. Yinger (1916 – 2011) •7 základních typů náboženských organizací podle tří kritérií: 1.podle stupně inkluzivity členů 2.podle funkcí sociální integrace 3.podle míry rozvoje profesionálního personálu a byrokracie: Milton J. Yinger (1916 – 2011) 1)univerzální institucionalizovaná církev 2)univerzální rozptýlená církev 3)eklésia 4)denominace 5)etablovaná sekta – a) vlastní etablovaná sekta, b) laická etablovaná sekta 6)sekta – a) akceptační, b) agresivní, c) odmítavá 7)kult • 1) Rodney Stark (*1934) & William Sims Bainbridge (*1940) •kriticky reflektovali tendence vymezit typy podle více klasifikátorů a usilovali o metodologickou úspornost a o co nejjednodušší typologii •jediné hledisko - napětí mezi náboženskou organizací a okolním sociokulturním prostředím v dynamickém kontextu Rodney Stark (*1934) & William Sims Bainbridge (*1940) 1)církev = konvenční náboženská skupina 2)sekta = deviantní náboženská skupina s tradičními představami a praktikami 3)kult = deviantní náboženská skupina s novými představami a praktikami - a) audienční kult, b) klientský kult, c) kultovní hnutí 4) •deviace = oddělení se od norem většinové kultury •normy jsou pravidla, podle kterých se řídí chování v konkrétních podmínkách • • 1) 1) Děkuji za pozornost… 146878@mail.muni.cz