Kurz RLB37 NOVÁ NÁBOŽENSKÁ HNUTÍ Mgr. Šárka Vondráčková podzim 2012 Téma: 1) Vznik a geneze nových náboženských hnutí a)sekularizace, sekularizační teze a reakce na ně b)kontrakultura, protestní hnutí a hledání alternativ a) Sekularizace •(z lat. saeculum = věk, epocha, svět) •pův. snaha o odstranění světské moci církve •19. stol. - Émile Durkheim a Max Weber – sekularizace jako proces úpadku role, místa a významu náboženství – skládá se z: 1)přizpůsobování se současnému světu ze strany stávajících náboženských skupin 2)odmítání jistých prvků náboženství lidmi samotnými spojené se ztrátou sociální významnosti •3 roviny sekularizace: 1)institucionální a) ztráta vlivu náboženských institucí b) vyvlastnění církevního majetku c) emancipace vzdělání 2)symbolická 3)lidské vědomí Max Weber (1864 – 1920) •proces sekularizace spojen s racionalizací – 2 aspekty: a)podřízení myšlení a jednání principu kalkulace a technické řešení problémů s cílem ovládnout přírodu i společnost b)vymanění myšlení a jednání z vlivu magie – tzv. „odkouzlení světa“ • Bryan R. Wilson (1926 – 2004) •societalizace = přechod od tradiční k moderní společnosti •sekularizace jako součást societalizace •2 typy sociální organizace: 1)společenství (komunita, Gemeinschaft) 2)společnost (Gesellschaft) •funkce náboženství: 1)manifestní – spása, poskytování útěchy 2)latentní - sociální kontrola, udržení sociální koheze, legitimizace, poskytnutí identity, interpretace kosmu, vyjádření emocí •societalizace je výsledkem procesů racionalizace Peter L. Berger (*1929) •kniha Posvátný baldachýn (1967) •sekularizace = proces, v němž jsou jednotlivé sektory společnosti a kultury oddělovány od nadvlády náboženských institucí a symbolů •2 roviny sekularizace: 1)objektivní – sekularizace společnosti a kultury 2)subjektivní – sekularizace vědomí •sekularizace jako globální fenomén • 1) Thomas Luckmann (*1927) •privatizace náboženství = vytlačení náboženství z veřejné sféry do oblasti soukromé •sekularizace jako důsledek institucionální specializace náboženství •marginalizace tradiční církevní religiozity •koncept neviditelného náboženství – nová forma religiozity Odmítnutí sekularizační teze •náboženská situace v 70. – 80. létech neodpovídá předpokladům sekularizační teze •oprava – sekularizace není nutným doprovodem modernizace •sekularizační teze dnes: 1)pouhý nepotvrzený předpoklad; má ideologický charakter; spíš přání než realita (např. Peter Berger) 2)má své opodstatnění; z empir. šetření sice vyplývá velký nárůst alternativní religiozity, ale zároveň v celospol. měřítku představuje stále malou část; naprostá většina lidí v mod. spol. nepovažuje náb. za podstatné (hl. Steve Bruce) b) Kontrakultura, protestní hnutí a hledání alternativ •proměny euroamerické společnosti po 2. sv. v.: okoncept vytváření blahobytu ozákladní právo = právo na důstojný život okonzumní orientace okvantitativní nárůst vzdělanosti oproměna struktury společnosti obabyboom – první generace, která nezažila bídu •50. léta - první kritika omezena na úzký okruh intelektuálů - Beat Generation (Alan Ginsberg, Jack Kerouack) – svět v duchovní krizi •60. léta – kritika se stává masovou záležitostí – politická krize, válka ve Vietnamu, vzpoura mladé generace •poprvé je pojem „kontrakultura“ zmíněn v 60. letech americkým historikem a sociologem Theodorem Roszakem •Milton Yinger ve studii Kontrakultura a subkultura – kontrakultura = programové odmítnutí některých vzorců chování dominantní kultury a snaha hledat smysluplnou alternativu vůči těmto vzorcům •kritika a hledání alternativ na několika rovinách: 1)politická rovina – hledání polit. alternativ 2)mezilidská – autenticita mezilidských vztahů, sexuální revoluce, přehodnocování tradičních institucí, odlišný vztah k přírodě, kritika materialismu •alternativní duchovní a náboženské směry: 1)mimo křesťanský prostor (např. hinduismus, buddhismus) 2)předkřesťanská tradice (např. přírodní náboženství, indiánská tradice, novopohanství, čarodějnictví apod. – Carlos Castaneda) 3)křesťanství (např. ježíšovská hnutí) 4)náboženské novotvary (např. UFO kulty, Scientologie) ad 3) např. Rodina (Rodina lásky, Boží děti) •* na konci 60. let •charismatický vůdce David Berg alias Otec Mojžíš •směs fundamentalismu a liberalismu, ostrá kritika sekulární společnosti a zároveň tradičních institucí •sakrální prostituce („flirty fishing“) •„mo-letters“ – výklady dogmatiky, komiksové stripy •alternativní duchovní a náboženské směry: 1)mimo křesťanský prostor (např. hinduismus, buddhismus) 2)předkřesťanská tradice (např. přírodní náboženství, indiánská tradice, novopohanství, čarodějnictví apod. – Carlos Castaneda) 3)křesťanství (např. ježíšovská hnutí) 4)náboženské novotvary (např. UFO kulty, Scientologie) Ronald Inglehart (* 1934) •načrtl křivku cyklu: • •nahoru - materiální fáze - společnost v materiální krizi, preferovány materiální hodnoty •přelom - 50. léta – v tomto stavu se mění situace; generace, která se narodila do blahobytu, už nepovažuje tento blahobyt za důležitý; obrací se k duchovním hodnotám •dolu - postmaterialistická fáze - stav, kdy jsou uspokojeny materiální potřeby, společnost se přestane o materiálno zajímat - 60. léta •po určité době se ale začnou opět objevovat problémy (např. s hospodářská krize) atd. Téma: 2) Modely konverze a členství ve skupině •konverze (z lat. „converio“ = obrat, převrat) •pův. teologický pojem: 1)obrácení jedince na křesťanství 2)vnitřní obrácení •sociologie náb. - konverze jako proces vstupu do náboženské skupiny •psychologie náb. – zájem o vnitřní proces konverze •tzv. třístupňový vzorec konverze: 1)predisponující činitelé 2)ustavení kontaktů mezi jedinci s podobnými potřebami 3)proces závazného vstupu Brainwashingový model konverze •konverze jako náhlá a násilná změna jedince spojená s fyzickým a psychickým nátlakem či zneužitím jedince - negativní případ konverze •pojem „brainwashing“ se objevil už dříve v souvislosti s ideologickým působením čínských komunistů na americké zajatce v táborech v korejské válce – am. novinář Edward Hunter převedl čínskou frázi „si nao“ = „umytí mozku“do angličtiny – „brainwashing“ •autorem modelu je R. J. Lifton – náb. kulty jako totalitární skupiny • Robert Jay Lifton (*1926) •charakteristické rysy brainwashingu: 1)kontrola prostředí 2)mystická manipulace 3)požadavek čistoty 4)kult vyznání 5)používání jazyka vědy 6)specifický, frázovitý jazyk 7)absolutizace nauky 8)existenční provizorium Margaret T. Singerová (1921–2003) a Richard Ofshe (*1941) •program reformy myšlení = technologie změny chování aplikovaná za určitých podmínek na případ učení a přijetí ideologie nebo vzorců chování •od jiných forem sociálního učení jej odlišuje především: 1)získání podstatné kontroly nad časem a obsahem myšlení jedince 2)systematické vytváření pocitu bezmoci 3)specifické nakládání se systémem odměn a trestů, který podporuje nové učení se ideologii nebo systému víry 4)specifické nakládání se systémem odměn a trestů, který zabraňuje chování, které by mohlo odrážet hodnoty a zvyky, které měl jedinec před svým kontaktem se skupinou 5)udržení uzavřeného systému logiky a autoritářské struktury organizace 6)udržení stavu neinformovanosti jedince Mentální deprogramování •přijetí teze o psychickém zmanipulování členů NNH předpokládá jejich nesvéprávnost a neschopnost objektivně posoudit svůj vlastní stav, jsou považováni za psychicky nemocné – legitimizace intervence zvenčí •Ted Patrick (*1930) - „otec“ mentálního deprogramování, kniha Let Our Children Go! •deprogramování = proces, který má člena kultu navrátit do stádia, které předcházelo jeho náboženské konverzi •kontroverzní přesvědčovací techniky Výstupové poradenství •Steven Hassan – kniha Jak čelit zhoubným kultům •několik předpokladů úspěšnosti terapie: 1)vytvoření vztahu a důvěry mezi výstupovým poradcem a členem kultu – body language, neagresivní tón hovoru, žádná kritika 2)cílená komunikace – poznání osoby, vcítění do její osobnosti, má to vyústit ve schopnost tuto osobu ovlivňovat 3)vytvoření modelů identity – jeden se týká toho, čím byla daná osoba předtím, než vstoupila do kultu; druhý model představuje model typického člena kultovní skupiny; třetí model je model skutečné osoby angažované v kultu 4)styk s předkultovní identitou – snaha přinutit člena vzpomenout si na dobu před vstupem 5)úsilí přimět člena, aby se na skutečnost podíval z různých hledisek – oslabuje se význam kultovní perspektivy 6)eliminování procesu bránícího samotnému myšlení – podávání nepřímých informací – kritika jiné náboženské skupiny, na které terapeut ukáže principy psychické manipulace 7)vytvoření představy šťastné budoucnosti – prostředek pro likvidaci vštípené fobie 8)poskytnutí konkrétní definice psychické manipulace a charakteristiky zhoubného kultu Kritika brainwashingového modelu •identita není pevný, vnitřně konzistentní a neměnný celek – je nestálá, pořád se vyvíjí •konverze není náhlá a nevratná změna •konvertita není pasivní oběť – je aktivní •typický člen NNH není deprivovaný frustrant •to, co model vytýká NNH, se jinde může dít také •terapeutické zaměření teorie •model vypracovaný na základě výpovědí bývalých členů – zkreslení •konzervativní orientace zastánců tohoto modelu Drift-modely konverze k NNH •konverze jako postupná změna •podílí se na ní jak jedinec, tak i skupina •aktivní paradigma konvertity John Lofland (*1936) a Rodney Stark (*1934) • •kniha Becoming a world-saver: A theory o conversion to a deviant perspective •60. léta - výzkum formování americké části Církve sjednocení •model rozlišuje dva stupně konverze: a)verbální - na základě proklamace konvertity b)totální - plné zapojení do činnosti skupiny •Lofland - nutné podmínky úspěšné konverze – 2 typy: a)predispoziční podmínky: 1) napětí 2) přesvědčení, že tyto problémy mohou být vyřešeny prostřednictvím náboženství 3) fáze hledání b)situační okolnosti: 4) životní zlom 5) emocionální pouto ke členům náboženské skupiny 6) oslabení citových pout mimo tuto skupinu 7) intenzivní interakce mezi jedincem a skupinou Kritika drift-modelu •nepotvrdila se jedna z predispozičních podmínek - i ti jednotlivci, kteří původně neviděli řešení svojí situace v náboženství, se navzdory tomu stali konvertity •posloupnost kroků modelu je neplatná •převzetí definice konvertity od náb. skupiny •platnost modelu omezena jen na úzký historický a náboženský kontext skupiny •úspěšná konverze = členství •model se týká jen dospělého jedince – nepočítá s dalšími generacemi členů John Lofland a Norman Sconvod •začlenili do studia problematiku zážitků •motivy konverze: 1)intelektuální motiv 2)mystický motiv 3)experimentální motiv 4)citový motiv 5)obnovitelský motiv 6)nátlakový motiv Rodney Stark (*1934) a William Sims Bainbridge (*1940) • •model náboženské afiliace (přičlenění) •popis mechanismu náboženského trhu - kompenzátory •snaha o opuštění teolog. pojmu „konverze“ – nahrazeno „přičleněním“ = oboustranný proces náboru a vstupu Problematika členství v NNH •faktory ovlivňující členství zahrnují: 1)charakter a průběh konverze 2)intenzitu sociálních vazeb na členy skupiny 3)intenzitu sociálních vazeb na „původní“ prostředí 4)atraktivita skupiny (sociální, dogmatická) 5)zaměření náboženské skupiny 6)charakter náboženské skupiny 7)vnitřní hierarchie nebo struktura náboženské skupiny - celá řada NN skupin vykazuje struktury, které nejsou typické pro tradiční náboženské skupiny •Stark-Bainbridgeova typologie NNH na základě charakteristiky členství: • a)audienční kult b)klientský kult c)kultovní hnutí •jak definovat rozdíl mezi členem a nečlenem? a musí nutně existovat přechod, kdy se člověk stává členem? •vnitřní hierarchie skupiny - u řady náboženských skupin existuje několik typů členství dle různých stupňů zasvěcení - formální vs. neformální struktura •full-time vs. part-time členství •kdo jsou členové NNH? - z jakého náboženského prostředí a z jakých sociálních podmínek vycházejí, jaký je jejich věk, pohlaví, apod. Děkuji za pozornost… 146878@mail.muni.cz